Vývoj geografického myšlení AH,XI/01 Zrod geografie jako akademické discipliny B.Varenius (1650): Geographia Generalis - obecná a speciální(choro/topo) - hodnota, potěšení, užitečnost/logika, geometrie Královská společnost v Londýně 1660 Pařížská akademie věd, 1666 I.Kant ( 1757,1802): Physische Geographie. Prostor a čas jako nazírací formy, ne pojmy – noumena a phenomena Geografie matematická, morální, politická, komerční, teologická A.Humboldt (1845): Kosmos ( příroda) Empirická pozorování a srovnávání, generalizace, porozumění C. Ritter (1817): Erdkunde ( 20 dílů) ( lidé) Obecná a regionální geografie Pařížská geografická společnost, 1821 Berlínská geografická společnost, 1828 Královská geografická společnost v Londýně, 1830 Ruská geografická společnost, 1845 Americká geografická a statistická společnost, 1851 F.Ratzel ( 1882,1891): Anthropogeographie. ( Lebensraum) Anarchisté – E.Reclus (1868-9): La terre, (1874-94): Novelle géographie universelle P.A.Kropotkin – globální distribuce zdrojů, komunitní jednání vzájemná závislost, produkce/spotřeba společenství svobodných výrobců Environmentalismus – environmentální determinismus a posibilismus W.M. Davis (1906) – human responses to physical environment E.Semple (1911) – deterministka, G.M.Marsh(1864) – posibilista H.Barrows (1922) – geography as human ecology Region jako předmět geografické syntézy a zkoumání F.Richthofen – příčinné vztahy, generalizace, interpretace chorologie Vidal de la Blache (1913)– společnost a prostředí (milieu, pays, genre de vie, circulation) A.Hettner ( 1895,1903,1927)- idiografie, individualita, chorologie, srovnání R. Hartshorne (1939): The Nature of Geography , teritoriální diferenciace, popis, interpretace rozdílů, prostorová analýza a syntéza Krajina V.V.Dokučajev ( 1899): Přírodní zóny Passarge (1908), Schlütter (1920) – kulturní krajina C.Sauer (1924) – kulturní krajina, morfologie, fyzické a kulturní prvky Berg (1915) – zonální/krajinná regionalizace Vernadskij – biosféra, Polynov – geochemie krajiny Grigorjev - FG proces, Sukačev - biogeocenóza, Tansley – ekosystém V.B. Sočava – krajina jako geosystém Humánní geografie von Thünnen, W. Christaller, A.Weber, A. Lösch, W.Isard Hartshorne vs. Shaeffer ( 1953) – exceptionalist – nomothetic Systémy a teoretická geografie Bunge ( 1962) : Theoretical Geography , Ackermann (1963), Chorley+Haggett (1967): Models in Geography Chorley+Kennedy(ová) (1971: Physical Geography – A Systems Approach Popis-systematika-teorie –testování Behaviorální přístup, ústup od racionálního/ekonomického pojetí člověka Problém predikce prostorového uspořádání Nelze vysvětlit, ale pochopit chování lidí Lynch (1961): Image of the City. Percepce, mentální mapy, mobilita, prostorové chování, Lowenthal (1961) – vnější svět a jeho obraz v našich hlavách, osobní (plurál) geografie – zkušenost, učení, imaginace jako Základ diskurzu, Simonův ( 1957) koncept rozhodování při neúplném poznání, příklady adaptací na živelné pohromy Vztah mezi percepcí a chováním – Desbarats(ová) Kognitivní struktury, vliv sociálních struktur Časová geografie Hägerstrand (1975): 1. nedělitelnost lidské bytosti 2. omezená povaha lidského žití 3. omezené lidské schopnosti 4. trvání každé otázky 5. spotřeba času při prostorovém pohybu 6. omezená nabalovací kapacita prostoru 7. omezená velikost terestrického prostoru 8. všechny situace jsou založeny v minulosti Časoprostorová životní dráha, co je za událostmi?jaké motivy, souvislosti Chybí mu otázka poznatelnosti lidského jednání a struktura sociálních vztahů. Giddens – teorie strukturace propojující časoprostorové ustavení sociálních systémů se strukturou dominance, každý sociální systém je protažen časoprostorově Pred - místo je historicky kontingentní proces D. Harvey (1969): Explanation in geography. Metodologie jako nezbytná podmínka, filosofie jako dostačující podmínka pro řešení geografických problémů. 1971: otázka relevance, selhání logického pozitivismu (viz Habermas) sociální procesy a prostorové struktury humanistická geografie – Ley, Tuan (topofílie), Buttimerová, Guelke FG: modelování procesů – produkce vědění Radikální geografie – Antipode, Peet, Harvey – Social Justice and the City (1973), marxistická geografie – Hegelova dialektika, Marx – Kapitál, Castells (1977): The Urban Question-a Marxist Approach Strukturalismus v geografii, strukturace – sociální praxe, produkce/reprodukce, sociální integrace Lefebvre – prostor jako proces, sociální produkce prostoru Harvey: materiální prostorová praxe/zkušenost Reprezentace prostoru – percepce Prostory reprezentací - imaginace Locality debate - Massey(ová), sociální prostorová organizace Realismus – od epistemologie k ontologii, Sayer Geografie jako kritická věda, vliv Habermase, ale i jazykovědy 1989: Peet a Thrift, eds. : New Models in Geography . Politická ekonomie. Feminismus v geografii, geografie pohlaví Postmodernita, postmodernismus, pozdní kapitalismus – kritika rozvoje, teorie regulace ( Aglietta, Lipietz), strategie/plánování měst, Jameson Social theory and social action, performativita, dekonstrukce, diskurz Glokalizace Institucionální ekonomie, trh práce, geografie produkce Politická ekologie, trvalá udržitelnost, zdroje Governance, stát Etnicita, kultura Finance, komunikace, migrace, světový obchod