Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Symbolická antropologie
1
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Symbolická antropologie
 60. a 70. léta 20. století
 kultura jako relativně autonomní systém sdílených symbolů a významů
 T. Parsons – kultura jako systém sdílených norem a hodnot, jejichž význam je
závazný pro členy dané společnosti a určuje přípustné formy chování a myšlení
 sociální jednání:
 kulturní systém
 sociální systém
 systém osobnosti
 kultura jako sociální konstrukce (sémiotický systém), který vzniká během sociální
interakce
 M. Douglas, V. W. Turner, C. Geertz, M. Sahlins
2
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Symbolická antropologie
 lidé jednají na základě významů, které přikládají věcem a jevům, které je obklopují
 sdílené kulturní významy a symboly nejsou vlastností věcí a jevů, ale produktem
sociální interakce
 významy a symboly nejsou stabilní, ale mohou být neustále pozměňovány a
reinterpretovány na základě nových interakcí
 klíčem k pochopení jednání lidí jsou sdílené významy a kulturní kontext, ve kterém
se sociální interakce odehrává
 výzkum kultury je možné koncipovat jako interpretaci kulturních textů – znakových
systémů, které členům určité společnosti slouží k výkladu a organizaci světa
3
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Mary Douglas (1921-2007)
 syntéza strukturální a symbolické antropologie
 kmen Lele (D. R. Kongo): výzkum 1949-1950
 strukturální analýza nečistoty jako „něčeho nemístného“
 nečistota je univerzálním morálním symbolem označujícím
hranice mezi sociálními kategoriemi
 úzkost z poskvrnění a ztráty tělesné kontroly je nejsilnější ve
společnostech s přísnými sociálními kategoriemi
 symbol získává svůj význam prostřednictvím vztahu, který
zaujímá k jiným symbolů v nějaké struktuře
 přirozené symboly
 srovnávaní kultur pomocí metody souřadnice/skupina
 souřadnice – měřítko odloučení nebo omezení, které je způsobeno individuální
izolaci
 skupina – měřítko skupinové soudržnosti
 výsledkem analýzy je stanovení čtyř alternativ – boxů (A, B, C, D)
4
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Mary Douglas (1921-2007)
 metoda souřadnice/skupina
B
„Fatalist“
Vysoké souřadnice
Nízká skupina
(Izolace a převaha individuálních
interakcí založená na možnosti volby)
C
„Hierarchist“
Vysoké souřadnice
Vysoká skupina
(Striktní začlenění do sociální skupiny s
autoritativní hierarchií)
A
„Individualist“
Nízké souřadnice
Nízká skupina
(Aktivní individualismus často spjatý se
soutěživostí či konkurencí)
D
„Egalitarian“
Nízké souřadnice
Vysoká skupina
(Striktní začlenění do sociální skupiny
bez autoritativní hierarchie)
 kritika moderní společnosti
 představy o příčinách nebezpečí a ohrožení nejsou založeny na objektivních reálných
důvodech nebo empirické prognóze, ale představují kulturní konstrukce, jež staví do
popředí některá rizika a nebezpečí ve společnosti na úkor jiných
5
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Mary Douglas (1921-2007)
 interpretace nečistého
 „špína“ jako hrozba pro řád
 kategorie nečistoty jako kulturní konstrukce, která slouží v různých společnostech k
eliminaci toho, co je považováno za „nemístné“, asociuje nepořádek a narušuje sociální
řád
 Purity and Danger: An Analysis of Concepts of Pollution and Taboo (1966), Natural
Symbols (1970), Risk and Culturr: An Essay on the Selection of Technological and
Environmental Dangers (s A. Wildavsky, 1982)
 kmen Kwaio (Šalamounovy ostrovy) – nečisté a
posvátné, sídelní uspořádání
 zákaz konzumace vepřového masa
 symbolické sociální poselství posilující integritu a
stabilitu společenství
6
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Victor Witter Turner (1920-1983)
 symbolická antropologie
 kmen Ndembu (Zambie): výzkum 1950-1954
 rozpracování teorie konfliktů
 interpretace symboliky rituálů
 analýza strukturálních konfliktů
 analýza standardních konfliktních sociálních situací
 porušení norem – krize – urovnání – reintegrace
 způsob urovnání konfliktů
 rituál jako sociální postup, jehož prostřednictvím jsou do života dané společnosti
opakovaně symbolicky uváděny kulturní ideje
 přechodové rituály (odloučení, pomezí a přijetí)
 studium liminální fáze rituálu
 struktura (společnost jako diferencovaný a často hierarchický systém)
 komunita (nestrukturovaná a relativně nediferencovaná jednota vzájemně si rovných
jednotlivců)
7
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Victor Witter Turner (1920-1983)
 studium symbolické interakce
 analýza rituálů, kdy nejmenší jednotkou rituálního chování je symbol
 SYMBOL – základní jednotka specifické struktury v rituálním kontextu; symboly
vystupují v podobě předmětů, činností, vztahů, událostí, gest a prostorových útvarů
 interpretativní a hermeneutický přístup při studiu kultury
 pochopení významu specifických situací a smyslu symbolických interakcí v konkrétním
sociokulturním kontextu
 kultura jako symbolický systém
 The Ritual Process: Structure and Anti-Structure (1969), Process, Performance and
Pilgrimage: A Study in Comparative Symbology (1979)
8
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
David M. Schneider (1918-1995)
 symbolická antropologie, studium příbuzenství
 ostrov Jap (Mikronésie, 1947-1948), kmen Meskalerů (Apači,
1955-1960)
 sociální systém, kulturní systém a psychologický systém
 příbuzenství jako kulturní konstrukce, která je produktem
vědecké tradice evropské a americké vědy a nemá univerzální
platnost
 kultura představuje symboly a významy, které tvoří autonomní systém
 třída kulturních jevů zahrnuje kulturní kategorie nebo jednotky a pravidla o vztazích a
způsobech chování a uměle vytvořené představy – kulturní konstrukce o světě přírody a
společnosti
 kulturní pravidla, jednotky a konstrukce jsou nositeli významů, které lidé určité
společnosti přikládají světu, a tak vyjadřují jeho podstatu a smysl
 studium kultury v jejích vlastních pojmech jako koherentní systém symbolů a
významů, nezávislé na vnějších sociálních, psychologických nebo biologických projevech
chování lidí
 emické hledisko studia kultury
9
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
David M. Schneider (1918-1995)
 systém norem a systém symbolů a významů
 symbol a znak, norma
 výsledkem kulturní analýzy by mělo být odhalení vztahů mezi symboly a významy
(kulturní systém) a premisami a principy (normativní systém)
 rozpracování teorie sociálního jednání
 analýza amerického příbuzenství
 American Kinship: A Cultural Account (1968)
10
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Clifford Geertz (1926-2006)
 antropologie jako interpretace kulturních textů
 výzkumy na Jávě (1952-1954) a Bali (1957-1958)
 kultura jako uspořádaný systém sdílených hodnot, významů a
symbolů
 cílem kulturní antropologie je interpretace esencí sociálního
života lidí, které legitimují mocenské struktury a usměrňují lidské
motivy nabízením smysluplných cílů v kulturně strukturovaném
světě
 studium javánského náboženství a zemědělství
 studium náboženství prostřednictvím ideálních typů
 dva typy zemědělství
 statická involuce – neplodné zdokonalování, které nevede ke skutečnému pokroku
 balijská kultura – obyvatelé jako odevzdaní, esteticky působící herci, kteří jsou
zapojení v nekonečné kulturní hře
 rituální divadelní představení s ústřední postavou vladaře
11
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Clifford Geertz (1926-2006)
 antropologie jako osobitý literární žánr
 interpretace kultur jako unikátních znakových systémů
 každá kultura je jedinečná, a tedy s ničím nesrovnatelná entita
 snaha o sblížení antropologických metod s postupy užívanými ve filozofii,
uměnovědách a literární kritice
 zakladatel interpretativní antropologie jako vědy o významu a porozumění lokálním
formám poznání a kultury
 antropologie na hranici mezi uměním a vědou
 kultura jako soubor řídících mechanismů, plánů, pravidel a instrukcí, které vystupují
jako veřejně sdílené determinanty činnosti lidí, zapojených do symbolického jednání
 výzkum zaměřen na studium toho, jak jsou významy a symboly sdíleny v procesu
sociální interakce
12
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Clifford Geertz (1926-2006)
 kultura představuje na jedinci nezávislou, relativně autonomní vrstvu reality –
sémiotický systém
 základ tvoří veřejné symboly, které se konstituovaly v procesu sociální interakce
 kultura je veřejná – veřejné jsou významy, které lidé přikládají svému jednání
 kultura musí být popsána z hlediska významů, jejichž prostřednictvím lidé vnímají,
prožívají a interpretují realitu
 úkolem antropologa je interpretovat podstatu světa kulturních významů a symbolů,
jejichž prostřednictvím si lidé sdělují své poznatky o světě a utvářejí životní strategie
 sémiotický a hermeneutický přístup ke kultuře
 odhalování sdílených kódů symbolů a významů
 SYMBOL – jakýkoliv objekt, čin, událost, vlastnost nebo vztah sloužící k přenosu
myšlenek nebo významů
 symboly jako modely něčeho (výklad a interpretace reality)
 symboly jako modely pro něco (návod a informace k organizaci reality)
 interpretace kultury jako souboru textů zahrnujících vedle abstraktních ideových
systémů především sociální aktivity lidí, kteří jsou zapojení do symbolických akcí
13
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Clifford Geertz (1926-2006)
 výklad kultury se musí opírat o dokonalou znalost sociokulturního prostředí a situace,
pochopení pravidel sociální interakce a analýzu jazykového kontextu
 antropologický výzkum nesmí být omezen pouze na vnější, objektivní popis kultury
tak, jak se projevuje v empiricky pozorovatelném chování
 důraz kladen na hloubku porozumění sociokulturních jevů a procesů
 porozumění lze dosáhnout empirickým výzkumem jeho veřejného projevu v procesu
sociální interakce – studiem všemi sdílené skutečnosti
 zhuštěný popis, jehož cílem je dospět k velkým závěrům z drobných, ale velmi jemně
propletených údajů s přesně doloženými komplexními specifikacemi
 klíčem k pochopení studovaných jevů je kulturní kontext, v rámci něhož nabývají
konkrétní fenomény a události svůj význam
 práce antropologa tak spočívá v analýze významových struktur – sdílených
symbolických kódů a zjišťování toho, jaký význam má určité sociální jednání pro lidi, kteří
jej vykonávají
 antropologova interpretace kultury musí být konstruována z pozice „aktéra“, tzn. z
perspektivy významů, které svému jednání připisují studovaní domorodci
14
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Clifford Geertz (1926-2006)
 interpretativní antropologie jako předchůdce postmoderního antropologického
výzkumu
 interpretativní symbolická antropologie
 The Religion of Java (1960), Negara: The Theatre State in Nineteenth-Century Bali
(1980), The Interpretation of Cultures (1973), Works and Lives: The Anthropologist as
Author (1988)
15
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Symbolická a kognitivní antropologie
 kognitivní antropologie ve výzkumech koncentruje zájem na sdílené kognitivní obsahy
lidského vědomí, zatímco symbolická antropologie akcentuje nejen mentální struktury,
ale také interakční situaci, v rámci které se konstituuje svět významů, a kulturní kontext,
ve kterém komunikace probíhá
 kognitivní antropologie vidí cíl svých výzkumů v postižení organizace lidského myšlení
a rekonstrukci „kulturní gramatiky“ dané společnosti, zatímco symbolická antropologie
usiluje o výklad významů a struktury textů – hermeneutickou interpretaci dané kultury
 kognitivní antropologie ve výzkumech preferuje analýzu vazeb mezi lexémy a jejich
významy a sémantickými vztahy mezi oblastmi („doménami“) určité kultury, zatímco pro
symbolickou antropologii je typický zájem o výzkum metaforických souvislostí mezi
doménami uvnitř textu, žánru, rituálu nebo kulturního systému
16
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Symbolická a kognitivní antropologie
 metodologicky se kognitivní antropologie opírá spíše o scientistický model vědy
(matematické, statistické, kybernetické a lingvistické formalismy), zatímco symbolická
antropologie preferuje stále více protipozitivistické, humanistické a interpretativní pojetí
antropologie jako umění a literárního žánru a při analýze určité kultury využívá literární a
uměnovědné přístupy zdůrazňující zhuštění, polysémii, interpretační virtuozitu a tvůrčí
představivost
 symbolická antropologie přispěla k postmodernistickým snahám, které odmítají
redukovat lidské chování na skrytá pravidla a implicitní očekávání a vnášejí do
antropologie bohatě protkané popisy blízké umělecké výstavbě literárního díla
17
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Historická antropologie/antropologie dějin
 80. léta 20. století
 vliv symbolické antropologie na interpretaci dějin cizích kultur
 etnohistorie
 výzkum kognitivních a symbolických systémů, jejichž prostřednictvím příslušníci určité
společnosti popisují a interpretují dějiny své kultury
 v různých kulturách existují odlišné varianty výkladu historie včetně interpretace
období kolonialismu
 úkolem historické antropologie není pouze analýza toho, jak byly dějinné události
determinovány symbolickou kulturou, ale také to, jak byla v tomto procesu kultura
reorganizována a jak reprodukce struktury vedla k její transformaci
 snahou antropologů je rekonstrukce dějin studovaných kultur z perspektivy
domorodců v jejich taxonomiích a významech, které historickým událostem přikládají
18
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Marshall David Sahlins (*1930)
 využití symbolické antropologie při interpretaci dějin
 výzkum na Fidži (1954-1955), Sýrie (1967-1969)
 symbolická dimenze kultury
 kultura jako symbolický řád a determinující síla, která se
projevuje ve všech typech společností
 metafora příbuzenství – státní náboženství – ekonomický výroba
 moderní totemy – symboly, které podávají zprávu o tom, že člověk je definován tím,
co jí, pije, obléká si nebo řídí
 kultura lidem zprostředkovává vnímání a interpretaci přírody a formuje tak jejich
způsob života
 kulturní logika představuje objektivování významů, které jsou podstatné pro danou
kulturu a nejsou pouhou produkcí utilitárních předmětů spotřeby
 kritika západního myšlení
 Culture and Practical Reason (1976), Historical Metaphors and Mythical Realities
(1981)
19
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Symbolická antropologie
 60. a 70. léta 20. století
 kultura jako relativně autonomní systém sdílených symbolů a významů
 kultura jako sociální konstrukce (sémiotický systém), který vzniká během sociální
interakce
M. Douglas Strukturální analýza symbolických forem
V. W. Turner Interpretace symbolů a rituálů u Ndembu
D. Schneider Studium příbuznosti jako kulturní konstrukce
C. Geertz Kultura jako systém symbolů a výzanmů
M. D. Sahlins Emická deskripce dějin cizích kultur, mýty jako
kulturní scénář, mytopraxe
20