Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa, rasismus a antropologie
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa, rasismus a antropologie
1. Pojem rasa a rasismus
2. Eugenika
3. Německá antropologie ve 20. a 40. letech 20. století
4. Nacistická antropologie
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa a rasismus
 snaha klasifikovat lidský rod na rasy na základě geografického rozšíření a
fenotypových znaků (barva pleti, struktura vlasů, tvar lebky, proporce těla)
 snaha vědců diferencovat lidstvo na rasy (plemena) vedla k budování rasové
ideologie
Samuel George Morton (1799-1851)
 aplikace rasových rozdílů při výzkumu populací
 sbíral a měřil lebky z celého světa – testování hypotézy hierarchie ras na objektivním
základě
 velikost mozkovny souvisí s inteligencí
 polygenismus
 nejdokonalejší rasou je bílá (kavkazká), nejnižší je
černá rasa
 Crania Americana (1839)
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa a rasismus
Franz Boas (1858-1942)
 kritika rasové klasifikace a boj proti rasismu
 snaha překonat deskriptivní charakter tradičních výzkumů morfologie, variability a
funkcí lidského organizmu a přejít od pouhého popisu etnik a ras k objasnění
zákonitostí vzniku a modifikací fyzických typů pod vlivem měnícího se prostředí
 výzkum přistěhovalců do USA
Taxonomie lidských ras
 „čistá rasa“ neexistuje, rasa je pouhou statistickou abstrakcí populací, ve které se
určitý fyzický znak vyskytuje nejčastěji
 snaha tyto znaky klasifikovat
 J. Deniker – 29 lidských ras podle struktury vlasů; B. Dixon – indexy tělesných
proporcí, E. A. Hooton (1887-1954) – smíšené rasy odvozené z hlavních, stanovení
relevantních kriterií pro třídění lidských ras
 selektivní tlaky ovlivňující genovou výbavu – Carlton S. Coon
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa a rasismus
 rasa jako přísně biologický pojem
 taxonomická jednotka sloužící k označení vnitrodruhové populace, která se od
ostatních populací téhož druhu liší svým geografickým rozšířením a sdílenými
biologickými znaky zděděnými po společných předcích
 klasické rozdělení lidské populace:
Černé (negroidní) rasy
původně rozšířené v
oblastech tropické Afriky
na jih od Sahary
Bílé (europoidní, kavkazské) rasy
původně rozšířené v mírném
pásu Evropy a rozhraní východní
Evropy a západní Asie
Žluté (mongoloidní) rasy
původně rozšířené ve
východní, střední a
jihovýchodní subtropické Asii
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa a rasismus
 klasická typologie nepostihuje biologickou rozmanitost lidských populací
 malé rasy, rasové typy
 amalgamace – smývání rasových rozdílů
 problémy s klasifikaci (gradienty, smývání rozdílů)
 genetické pozadí některých klasifikačních znaků, které spolu nesouvisí
 molekulární genetika (mt Eva, Adam Y)
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa a rasismus
 rozdíly mezi lidmi jsou větší uvnitř ras než mezi nimi
 pojem rasa nebyl nikdy čistě biologickou kategorií
 snaha spojovat jednotlivé rasy s určitými sociálními, intelektuálními a kulturními
charakteristikami
 rasismus – pokus prokázat nadřazenost jedné rasy nad druhou
 klasickým příkladem je spojení rasy a inteligence
 rasismus vychází z etnocentrického výkladu světa, který se rozděluje na kategorie
„MY“ a „ONI“
 fixace vytvořeného sociokulturního řádu, který „cizinci“ svým příchodem a
přítomnosti mohou narušit
 „cizinec“ je člověk bez minulosti, nemá status a nevyznává „idoly kmene“
 různé způsoby řešení tohoto konfliktu – separace, odsun, genocida
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Rasa a rasismus
 rasa jako biosociální znak a jako kulturní konstrukce
 „zvýznamnění“ určitých hodnoticích vlastností, které pak fungují jako znaky
 znak vystupuje jako něco, co v lidské komunikaci stojí místo něčeho jiného; znakem
může být barva pleti, pohlaví, věk
 důležitý je vždy kulturní kontext, ve kterém se určitý znak používá
 lidé ve vztahu k morfologicky odlišným skupinám lidí, které se tradičně označují jako
rasy, jednají na základě významů, jež jim připisují
 významy připisované cizím rasám se konstituují v procesu sociální interakce
 chceme-li pochopit, jak se z rasy stává kulturní konstrukce působící jako hodnotící
kategorie, musíme provést interpretaci znaků, které jsou rase v konkrétním
sociokulturním kontextu připisovány
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Eugenika
 směr genetiky, který usiluje o zlepšení dědičných vlastností člověka řízenou cestou
spočívající ve zmnožení kladných a redukci záporných vloh člověka
 recepce podnětů raného sociálního darwinismu v atmosféře úzkosti z biologického a
intelektuálního úpadku lidstva spojeného s industrializací a urbanizací
 hnutí ve Velké Británii, USA, Francii, Německu, Švédsku, Austrálii ad.
Velká Británie - Francis Galton (1822-1911)
 zakladatel moderní eugeniky
 pozitivní a negativní eugenika
 1907 založena eugenická společnost
Spojené státy americké – Charles Davenport (1866-1944)
 1910 založená eugenická společnost
 1907-1933 schváleny ve 29 státech zákony podle eugenického programu
 16 000 lidí sterilizováno
 „inspirace“ německých eugeniků
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
 směry z přelomu 19. a 20. století
 uvažování o člověku z pohledu biologie
 antropologie jako čistě přírodní věda
Rudolf Martin (1864-1925)
 vliv na badání člověka
 cílem je rozlišit, charakterizovat a vyšetřit geografickou
distribuci všech forem hominidů s ohledem na jejich fyzické
charakteristiky
 Rassenkunde
 rasa jako čistě fyzický koncept anatomické odlišnosti
 pozornost soustředí pouze na rozdíly empiricky měřitelné pomocí metrických
metod
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Rasová hygiena (Rassenhygiene)
 německá varianta eugeniky
 cílem je šlechtit člověka k předem stanovenému ideálu
 striktní dědičnost znaků, které měly být selektovány za účelem dosažení určitého
ideálního genotypu
 jiné pojetí darwinismu v Německu – antimodernistické tendence, ochrana před
modernitou spojená s civilizací, která představuje odklon od přirozeného řádu, počátek
úpadku, krize a degenerace
 negativní vliv měst a života ve městě na „zdraví“ tělesné a psychické – lidé ve městech
chřadnou a „změšťují se“
 spojení s antisemitismem – Židé jako „národ civilizace“
 Emil Kraepelin (1856-1926) – díky degeneraci lidé ztrácejí přirozené instinkty
 Otto Ammon (1842-1916) – nadaní lidé mají ve městech málo potomků, nadaní lidé se
mísí se spodinou – úpadek a degenerace; Sozialanthropologie
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Rasová hygiena (Rassenhygiene)
 rozšíření darwinismu spojeno s Ernstem Haecklem (1834-1919), který vnesl do
německé formy Darwinova učení „evoluční pesimismus“ spojený s celkovou vizi úpadku a
degenerace
 vizi celkového úpadku a degenerace aplikoval na přírodní i společenské jevy (sociální
darwinismus)
 umělý výběr, šlechtění domácích zvířat a množení civilizovaného lidstva představuje
odklon od zákona života (Lebensgesetz), od principu přírodního výběru coby výhradního
zdroje evolučního pokroku
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Rasová hygiena (Rassenhygiene)
Wilhelm Schallmayer (1857-1919)
 jako první používal principy rasové hygieny
 přírodní selekce je narušována medicínskými zásahy, které jsou
vůči přirozenému výběru velice necitelné a uzdravují jednotlivce,
namísto uzdravování lidského druhu
 hygiena jako ozdravující odvětví medicíny
 Über die drohende körperliche Entartung der Kulturmenschheit
(1891)
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Alfred Ploetz (1860-1940)
 zakladatel rasové hygieny
 snaha o exaktní diagnózu generativního úpadku a vytvoření
náležité terapie pro zabránění úpadku
 genetický výzkum
 1905 Gesellschaft für Rassenbiologie
 rasa:
 Systemrasse – rasa ve smyslu J. F. Blumenbacha (kavkazská, mongoloidní, africká
atd.)
 Vitalrasse – skupina lidí s určitými charakteristikami žijících na určitém území v
určitém čase
 rasová hygiena odkazuje na vitální rasu a jedná se původně o medicínskou záležitost
 „čistota rasy“ je s rasovou hygienou spojená až s rasovou ideologií ve Třetí říši
 Die Tüchtigkeit unserer Rasse und der Schutz der Schwachen (1895)
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Rasová hygiena (Rassenhygiene)
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Rasová hygiena (Rassenhygiene)
 myšlenkový kontext rasové hygieny se vyznačuje strachem ze ztráty přirozenosti a
autenticity, jejímž důsledkem má být degenerace až zánik
 tento strach spojený s darwinismem umožnil depersonifikaci pohledu na člověka a
spolu s ostatními rysy myšlení dalo vznik nadindividuálnímu smýšlení, ve kterém jedinec a
hodnota sebeurčení neznamená nic, resp. jen prostředek k blahobytu celku a celkového
domněle přirozeného řádu
 objektivně existující zákony života (Lebensgesetz) se stávají měřítkem pro
přehodnocení všech hodnot
 rasová hygiena se tak orientuje spíše negativně eugenicky, tzn. že se pokouší o
zastavení úpadku skrze vyloučení těch, kteří úpadek reprezentují nebo přímo způsobují
 úpadek a degenerace se šíří skrze zdegenerované jedince, kteří se „geneticky“ podílejí
na celkové populaci
 v tomto smyslu je zušlechťování zbytečné a je nutné nalézt příčiny a jevy, kterými se
degenerace přenáší z jedné generace na druhou, a eliminovat je
 součástí antropologie se stává populační biologie a genetika
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Pojetí rasy
 německá rasová antropologie nebyla s rasovou hygienou spojená
 spojení rasové hygieny s rasovou ideologií vzniklo náhodně a „společenské ozdravování“
se bez rasové ideologie zcela obejde
 rasová hygiena představuje snahu o ozdravení společnosti, poněkud se lišící od
eugeniky, avšak nestojí na jakékoliv rasové ideologii
 rasová hygiena jako aplikovaná antropologie
 dva různé směry pojetí rasy v antropologii
 tradiční blumenbachovský přístup
 geneticko-genealogický přístup
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Tradiční pojetí rasy
 otázky existence různých lidských typů, jejich vzniku, vývoje a charakteristik
 tradiční metody antropometrie, měření tělesných proporcí a snaha zjistit odchylky a
specifika jednotlivých ras
Egon von Eickstedt (1892-1965)
 antropometrie
 rasa jako reálně existující jednotka, typus, který se
neproměňuje a dědí se jako celek
 tvorba rasových systémů na základě měření a kategorizace
tělesných a duševních znaků
 evropská rasa je vyspělejší a ostatní rasy a podrasy jsou do
určité míry primitivní
 Rassenkunde und Rassengeschichte der Menschheit (1934)
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Fischerovské pojetí rasy
 genetické postupy při studiu rasy
 snaha odhalit odlišnosti ras a jejich odlišný evoluční vývoj v minulosti na základě studia
genotypů jednotlivých ras a genealogického zkoumání skupin v rámci jedné rasy
 Ottokar Lorenz (1832-1904) – sledování člověka v jeho osobních rodinných a rodových
vztazích, podléhající ve svých fyzických, duševních a společenských vlastnostech změnám
 1900 znovuobjevení Mendlových zákonů a nové pojetí genealogických výzkumů rasy
 vliv rasové hygieny, prezentace hodnotných rodů
 špatný vliv křížení mezi hodnotnými a nebezpečnými rodovými liniemi
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Eugen Fischer (1874-1967)
 systematické zkoumání dědičnosti rasových znaků
 aplikace mendelovských principů při výzkumu
 rasy jako skupiny, jejichž znaky se dědí jako celky („Form an sich“),
ale které se samy jako takové nedědí
 mezi rasami dochází ke křížení, ale nevzniká rasa nová, nýbrž
populace míšenců, tj. součet jedinců teoreticky náležejících určitou
mírou k té či oné rase
 členění ras a míšenců je sekundární, estetickou záležitostí a
neodráží přirozené členění lidských skupin
 rasa jako taková neexistuje, v ideální situaci jde vždy jen o soubor určitých znaků
 v praxi proto nelze sestavit řebříček ras a hodnotit jejich kvality
 jeho teze vycházejí ze srovnání domestikovaných zvířat a lidí
 jeho teze o rase plně odpovídaly teoriím rasové hygieny
 Die Rehobother Bastards und das Bastardierungsproblem beim Menschen (1913),
Menschliche Erblichkeitslehre und Rassenhygiene (s E. Baur, F. Lenz, 1921)
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Německá antropologie ve 20. - 40. letech 20. století
Walter Scheidt (1895-1976)
 genealogický výzkum sociálních jednotek sestávajících z určitých genealogicky
spřízněných osob
 zjištění souvislostí pozorovatelných vlastností pokrevně spřízněných lidí se stupněm
jejich příbuznosti nebo způsobem života
 výzkum opírající se o církevní matriky:
 členění rodiny – zjištění příbuznosti zkoumaných osob
 statistika příbuznosti a vztahů
 přírodovědný popis osob
 přírodovědný popis způsobu života osob
 dějiny rodiny, jejích příslušníků a jejich způsobu života
 rasověhygienický přístup při hledání škodlivých znaků
 snaha získat výzkumem informace o evoluční výhodnosti určitého znaku
 rasa jako dynamická a neustále se měnící jednotka, která je dokonale přizpůsobena
svému prostředí
 rasová antropologie jako výzkum selekce, dějin adaptací
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Nacistická antropologie
 aplikace antropologických poznatků o rase a myšlenek rasové hygieny v ideologickém
a politickém systému
 30. a 40. léta 20. století, Německo
 sociokulturní a mentální schopnosti určité populace jsou přímým důsledkem její
rasové příslušnosti
 árijská rasa zaujímá nadřazené postavení v rámci rasové hierarchie
 antisemitismus a rasová degenerace Západu, kterou může odvrátit pouze radikální
politická akce
 snaha radikálně rekonstruovat lidskou společnost
 rasová hygiena, antropologický výzkum a vliv vulgárního (lidového) rasismu rozšířený
mezi lidmi ve společnosti
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Nacistická antropologie
 rasová antropologie nebyla jednotná (podstata rasy, čistota, míšení apod.)
 neexistovala ostrá hranice mezi nejednotnou vědeckou antropologií a populárními
rasovými teoriemi
 v rámci nacistického systému se mnoho vědců podílelo na výzkumech, které se staly
základem pro segregační a sterilizační zákony
 mnoho antropologů se stalo členy NSDAP a SS a podíleli se na formování vědeckého
života ve Třetí říši
 Hans Friedrich Karl Günther, Alfred Rosenberg, Eugen Fischer, Otmar von Verschuer,
Josef Mengele
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Nacistická antropologie
Aktion T4
 plán eliminace postižených jedinců vycházejících z myšlenek rasové hygieny
 1939-1941, 200-250 tis. jedinců
 euthanasie dětí a dospělých
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Nacistická antropologie
Hans Friedrich Karl Günther (1891-1968)
 „rasový papež“
 autor populárně rasových publikací
 výzkum postavený na rasové klasifikaci, kde nejdokonalejší rasou je rasa nordická
(árijská)
 Rassenkunde des deutschen Volkes (1922)
Alfred Rosenberg (1893-1946)
 v historii lidské civilizace měli vždy vedoucí roli vysocí, světlovlasí a modroocí árijci,
kteří se objevovali již ve starém Egyptě, na Blízkém východě a v římské říši, aby árijskou
civilizaci zbavovaly méněcenných ras
 Der Mythus des XX. Jahrhunderts (1930)
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Otmar Freiherr von Verschuer (1896-1969)
 genetik a rasový hygienik
 výzkum dvojčat a genetického pozadí nemocí
 ředitel Kaiser-Wilhelm-Institut für Anthropologie,
menschliche Erblehre, und Eugenik a Institut für Erbbiologie
und Rassenhygiene
 spolupracovník Josefa Mengele
Nacistická antropologie
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Josef Mengele (1911-1979)
 antropolog a lékař, člen SS
 člen posudkové komise o „dědičném zatížení“
 spolupracovník Otmara von Verschuer
 od roku 1943 vedoucí lékař cikánského tábora v Auschwitz –
Birkenau
 antropologické a lékařské výzkumy – dvojčata, liliputáni,
Cikáni/Romové, noma, heterochromia iridis, krevní testy ad.
Nacistická antropologie
Dějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim 2012
Nacistická antropologie
Josef Mengele (1911-1979)