1
Ptáci v ČR,
ohrožení a ochrana
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Specifika ptáků
• nejnápadnější živočichové (denní aktivita, nápadné hlasové
projevy, nápadný zjev), ve všech terestrických biotopech
• v mnoha ohledech nejlépe prozkoumaná skupina živočichů
• velmi pohybliví (velké areály – neznamená, že nemohou
být ohrožení), ale můžou být i konzervativní k reliktním
biotopům (indikátory)
• obecně málo závislí na abiotických faktorech a méně
fixovaní na biotopy než hmyz a rostliny
• velké energetické výdaje – důležitá potrava! (hlavně hmyz)
• posuny během roku – migrace, přesuny do nížin apod.
• tažní ptáci více zranitelní (obrovské energetické výdaje;
hnízdiště, tahové zastávky, zimoviště)
• pro hnízdění zásadní: vhodný hnízdní biotop, dostatek
dosažitelné potravy v jeho okolí (hlavně s krmivými
mláďaty)
• péče o vejce a potomstvo – v době hnízdění obzvlášť
zranitelní (v mírném pásmu velký význam jednotlivých
snůšek)
• zranitelnost sociálních druhů – často velká část populace
na jednom místě (kolonie, tahové zastávky, zimoviště)
• řada hospodářsky (ekonomicky) významných druhů
(potrava, chov)
• často uctíváni, vlajkové druhy, kulturní fenomény (např.
tažné druhy)
Současný stav ptáků na světě
• popsáno asi 9 920 druhů (odhadováno 12 tis.), ohrožených
vyhynutím asi 1253 druhů (12,5 %) + 843 NT a 4 EW
• nejohroženější skupiny: albatrosi, jeřábi, tučňáci, buřňáci…
• od roku 1500 vyhynulo 132 druhů (19 v poslední čtvrtině 20.
století, 3 druhy po roce 2000)
• recentně prokázán trvalý úbytek i běžných ptačích druhů po
celém světě (40 % druhů úbytek)
• nejvíce ohrožených druhů tropické země (hlavně Brazílie,
Indonésie, Peru a další), hodně ohroženi mořští ptáci, na
oceánských ostrovech
• nejdůležitější biotopy ohrožených druhů: pralesy, křoviny,
artificiální terestrické habitaty, vnitrozemské mokřady a další
Počty ohrožených druhů na Zemi
Biotopy světově ohrožených druhů
Hlavní příčiny ohrožení ptáků
Lidské aktivity – především zánik a
degradace biotopů (odlesňování kvůli
zemědělství a dřevu; odvodňování
mokřadů, rozvoj průmyslu a znečištění)
• pralesy – maloplošné zemědělství,
přeměna na plantáže komerčních plodin
(např. olejná palma, sója, kakaovník ad.),
těžba dřeva
• mokřady – meliorace, přeměna habitatů
pro agri- a akvakulturu, výstavba přehrad,
regulace toků, závlahové systémy,
odpadní vody, zplavnění řek pro velké
lodě, rozvoj zástavby (k tomu klimatické
změny)
Nezávisle na habitatu 3 největší vlivy:
agrikultura, těžba dřeva a invazní druhy
(hlavně pro ostrovní druhy)
Agrikultura – přeměna biotopů, intenzivní
technologie, používání chemických
prostředků, nadměrná pastva, eutrofizace
Přímé vlivy člověka – nadměrný lov pro maso,
pronásledování tzv. škodlivých ptáků, chov
ptáků v zajetí (atraktivní druhy), vyrušování
lidmi (na hnízdištích), náhodné zabití
(doprava, dlouhé sítě a d.)
Znečištění prostředí, klimatické změny
Ptáci a lov
Lov a obchod – hlavně pro chov (87 % dotčených
druhů; např. papoušci, holubi, bažanti) a pro
jídlo (34 %; rozvojové země), dále jako sport,
pro tradiční medicínu, na oděvy a ozdobu
- např. v 90. letech až 10 miliónů ptáků
předmětem obchodu
- v EU v letech 2001–2003: 100 miliónů jedinců
zastřeleno, odhady, že v Evropě ročně
zastřeleno 0,5-1 biliónů pěvců! (tradiční „sport“,
jídlo)
- např. jen na Kypru za rok 2011 do pastí (sítě,
lep) chyceno asi 2,8 miliónů ptáků (hlavně pro
jídlo)
Komerční rybolov – zbytečné masakry při „longline
fishing“ (100 000 albatrosů a 200 000
jiných mořských ptáků ročně)
- řešení: lov v noci, závěsná lana se stužkami,
závaží na háky
- www.savethealbatross.net – kampaň
- vylovení velkých ryb – posuny v potravních
řetězcích
Invazní druhy a choroby
• hlavní faktor způsobující extinkci u
ptáků od roku 1500
• největší problémy na oceánských
ostrovech, největší vliv vysazení
savci (hlavně šelmy (kočka),
hlodavci (krysa) a kopytníci (prase))
• největší vliv na nižší reprodukční
úspěch – predace hnízd, přímá
mortalita
• např. albatrosi a buřňáci (krysy a
myši na hnízdištích), šatovníci
(komáři a malárie)
• z chorob nejhorší botulismus,
západonilská horečka, ptačí cholera
a další (ptačí chřipka šířena hlavně
obchodem s drůbeží!!! – nikoliv
tažnými ptáky!)
2
Klimatické změny a ptáci
• příčiny: emise skleníkových plynů spalováním
fosilních paliv, odlesnění
• důsledky: vzrůstající teplota, zvyšování hladiny
moří, posuny v cyklu srážek a sněhové
pokrývky
• vliv na ptačí populace: dřívější přílety na
hnízdiště (subsaharští migranti prům. 2,5 dnů
dříve v posledních 40 letech) a opožděné
odlety (zimující na sever od Sahary odlétají
prům. 3,4 dny později)
- změny v době hnízdění – obvykle dříve, časté
ale problémy s načasováním (zdroje potravy
vs. doba hnízdění) – např. lejsek černohlavý v
Holandsku – pokles o 90 % během 20 let;
přílet migrantů z krátkých vzdáleností dříve než
přílet kukaček – pokles populací kukačky
- posun na sever a nahoru (severní polokoule;
nápadnější v Tropech, na severu) – např. v S
Americe zhruba za 40 let posuny areálů 40 –
70 km severně (u stovek druhů)
- Evropa – Climatic Impact Index – vzrůstá vliv změny
klimatu na populace běžných druhů ptáků (podle
očekávání početnost druhů stoupá a klesá)
- třikrát více druhů, kterým se menší areál než těch,
kterým se zvětšuje (30 vs. 92 druhů)
- více ovlivněny druhy bez posunu migrace (načasování
zdrojů) – kolaps dálkových migrantů (např. v
Holandsku)
- naopak nárůst početnosti migrantů na kratší
vzdálenosti– mírnější zimy, lepší využití zdrojů,
pružnější reakce
- ve Francii spočetli 91km posun směrem na sever ve
složení ptačích společenstev mezi roky 1989–2006
(teplota ale za tu dobu o 273 km) – ptáci opožděni asi o
180 km za oteplováním (u méně pohyblivých skupin asi
větší problém)
- modelování - změny klimatu pro některé druhy příliš
rychlé, posun hnízdních areálů směrem SV (stovky
kilometrů – průměrně 550 km, překryv se současností
jen 40 %, průměrně o 1/5 menší areály)
- problém pro dálkové migranty – delší trasy až přes
250 km
Klimatické změny a ptáci
2010
2085
Problémy tažných ptáků
• ochrana na hnízdištích – Evropa (vyspělé státy)
• dlouhodobě chyběly informace o tom, co se děje
na zimovištích – Afrika (rozvojové státy)
• Sahel – jižní okraj Sahary (5500 x 500 km),
výjimečný srážkový gradient
• v zimě desítky miliónů palearktických ptáků
(hlavně vodní a insektivorní ptáci) – období sucha
• různé strategie přežívání a využívání potravních
zdrojů
• důležité faktory – plochy rozlivů, intenzita srážek
• od 60. let srážkový deficit (dramatické změny) –
příčinou zřejmě oteplování a degradace krajiny
(nárůst zemědělství)
• 55 % transsaharských migrantů – úbytek
početnosti
• i náhlé kolapsy početnosti (např. pěnice
hnědokřídlá v roce 1969)
• největší pokles u druhů zimujících na savanách a
hnízdících v kulturní krajině
• k tomu lov v jižní Evropě!
S A H E L
Sylvia communis
Anas querquedula
Ptáci v Evropě a jejich ochrana
BirdLife International – založeno 1922, dnes
ve více jak 100 státech (vždy jedna
zastupující organizace – u nás ČSO), víc jak
2,5 miliónů členů, nejstarší společnost
RSPB v UK od 1889 (dnes víc jak milión
členů)
- sledování (monitoring) celosvětově
nejohroženějších druhů a klíčových míst pro
ochranu druhového bohatství ptáků
Významná ptačí území (Important Bird Areas
– IBA) - klíčová území pro ohrožené ptačí
druhy a velká shromaždiště ptáků při tahu a
zimování (přes 7500 na světě, 3600 v
Evropě) – základ pro navrhování Ptačích
oblastí (součást NATURA 2000)
Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně
volně žijících ptáků (Směrnice o ptácích) –
příloha I (z roku 1979!), doplňována při
přístupu dalších zemí do EU – dnes 194
druhů a poddruhů ptáků
- směrnice novelizována (2009/147/EC)
Ptačí oblasti (PO; článek 4 směrnice
2009/147/ES), společně s EVL tvoří soustavu
NATURA 2000, tato směrnice implementována do
114/92 Sb., PO vyhlašovány nařízením vlády
- kritéria pro výběr PO – členské státy mají
volnost, mají na svém území vyhlásit oblasti
ochrany ptáků (Special Protection Areas; SPA),
zajišťující jak svým počtem, tak rozlohou příznivý
stav populací ptáků uvedených v příloze I
směrnice ES o ptácích a pravidelně se
vyskytujících stěhovavých druhů, které nejsou
uvedeny v příloze I – územní ochrana klíčových
lokalit
- AOPK ČR ve spolupráci s ČSO – celkem 41
území v ČR (necelých 9 % území); PO jako nová
kategorie chráněného území – zákon 218/2004
Sb. (novela 114), PO pokrývají 86,3 % IBA v ČR
Ptačí oblasti
Kritéria aplikovaná v ČR:
(A) Pět nejlepších lokalit pro daný druh přílohy I směrnice o ptácích při
splnění následujících podmínek (kategorie IBA C6 + C1):
Lokalita hostí pravidelně nejméně 1 % celostátní populace, přičemž spodní
hranice je min. 3 páry u velkých druhů nepěvců; min. 6 párů u středních a malých
druhů nepěvců; min. 12 párů u pěvců
Tyto minimální počty párů jsou stanoveny především pro druhy, jejichž
populace jsou velmi malé a pro něž hranice jednoho procenta je velmi nízká. Pro
tahové či zimní období se počet párů násobí číslem 3. (nejpřísnější evropská
kategorie C1 – u nás 2 druhy: orel mořský a chřástal polní – pro ně neplatí hranice 5
nejlepších lokalit
(B) Pravidelné shromaždiště nejméně 1 % tahové populace stěhovavého
druhu (uvedeného i neuvedeného v příloze I směrnice) (kategorie IBA C2 a C3):
Kritérium platí jen pro shromažďující se stěhovavé vodní ptáky, pro něž
tahové nebo jinak vymezené populace určil Wetlands International. Minimální počty
pro tahové populace lze používat pro různá roční období.
(C) Pravidelné shromaždiště nejméně 20 000 stěhovavých vodních ptáků
jednoho či více druhů ( kategorie IBA C4) + doplňující pravidla…
(D) Pro kritéria B a C omezení „pět nejlepších lokalit“ neplatí
Ptačí oblasti v ČR
3
Stav ptáků v Evropě
• ohrožených ptačích druhů v Evropě přibývá
- 226 druhů (43 %) v Evropě (EU) čelí
nejisté budoucnosti (úbytek nebo
dlouhodobě nepříznivý stav ze 70.-80. let –
stav v roce 2004)
• indikátor běžných druhů ptáků (trendy
početnosti) – nejhůře na tom ptáci
zemědělské krajiny (obdobně zřejmě i
vodní), lépe na tom lesní ptáci (zdroj
PECBMS, JPSP) – v posledních letech dolů
i lesní
• pokles početnosti dálkových migrantů - od
roku 1970 pokles u 40 % afro-palearktických
migrantů
• řešením pouze účinná ochranářská opatření
zaměřená na klíčové lokality (NATURA
2000)
Směrnice o ptácích –
příklad úspěšného legislativního nařízení
- Směrnice o ptácích (platí více jak 30 let – 2.4.
1979) – jeden z největších úspěchů evropské
politiky životního prostředí
- zastavení poklesu a nárůst početnosti u druhů
uvedených ve směrnici (oproti nechráněným
druhům a nečlenským zemím)
- především díky síti zvláště chráněných území
(Natura 2000 – více jak 10 % plochy EU)
Donald et al. (2007), Science 317: 810–813
Butchart et al. 2006: početnostní trendy u 16 světově
kriticky ohrožených druhů mezi roky 1994 a 2004
Ohrožení ptáci v ČR
- ochrana zaměřena především na hnízdící druhy
Červený seznam ČR: 10 taxonů EW, 32 taxonů CR, 31 taxonů EN, 47
taxonů VU, 14 taxonů NT, 13 taxonů LC (110 druhů obecně
ohrožených)
395/1992 Sb.: 35 taxonů KO, 58 taxonů SO, 30 taxonů O (123 zvláště
chráněných druhů)
Příloha I směrnice o ptácích (2009/147/ES): 181 ptačích druhů a
poddruhů (z nich pro ČR významných 75 druhů)
Podiceps grisegena Circus cyaneus Emberiza hortulana
Výzkumné programy a monitoring ptáků v ČR
• na území ČR – Jednotný program
sčítání ptáků (JPSP), Mezinárodní
sčítání vodních ptáků (IWC),
kroužkování s konstantním úsilím
(CES), hnízdní mapování
• Monitoring druhů přílohy I směrnice o
ptácích – v ČR v tříletých periodách či
každoročně, ČSO (metodiky – lze
najít na www.biomonitoring.cz)
• primárně probíhá v Ptačích oblastech
a dále v územích hostících významné
populace druhu
• celkem 51 monitorovaných druhů –
závěrečné zprávy (včetně map,
odhadu početnosti a rizik)
1. Vodní ptáci – ohrožení a ochrana
• vrubozobí, potápky, kormorán, brodiví,
krátkokřídlí, bahňáci, někteří dravci,
ledňáček, někteří pěvci
• v ČS: 52 ohrožených druhů (47,3 %),
2 RE, 17 CR, 14 EN, 21 VU, 4 NT
Hlavní problémy:
- zánik a degradace biotopů
- intenzifikace rybníkářství, rybáři (např.
rybářský vlasec)
- lov (myslivost)
- konfliktní druhy (kormorán)
- hybridizace
- rušení na hnízdištích – např. koloniální
druhy (např. fotografování)
Ptačí oblasti v ČR – rybníky a mokřady
• Rožďalovické rybníky, Žehuňský ryb., Třeboňsko, Řežabinec,
Českobudějovické rybníky, Dehtář, VN Nechranice, Českolipsko –
Dokeské pískovce a mokřady, Bohdanečský rybník, Komárov,
Soutok – Tvrdonicko, Lednické rybníky, Střední nádrž VD Nové
Mlýny, Jaroslavické rybníky, Litovelské Pomoraví, Heřmanský stav –
Odra – Poolší, Poodří
Rožďalovické rybníky
rybník Řežabinec
4
Vodní ptáci – degradace biotopů
• mnoho tažných druhů – biotopy pro
hnízdění, pelichaniště, tahové
zastávky, zimování (nutná dostatečná
potravní nabídka, nerušení)
• zánik mokřadů pro zemědělskou půdu
(meliorace) a budování rybníků
• v druhé polovině 20. století vyhrnování
rybníků – zánik pozvolných přechodů
do luk, ostřicových stoliček atd.
• čírka obecná - CR, č. modrá - CR,
lžičák pestrý - CR, bahňáci (např.
vodouš rudonohý - CR) – vymizení
hnízdění
rybník Stejskal (TR) - 1957
rybník Dubovec (TR) - 1983 a dnes
Náměšťské rybníky (TR)
Vodní ptáci – intenzifikace rybníkářství
• asi od třicátých let 20. století lze mluvit o
zrychlené intenzifikaci rybniční výroby, dále sílí po
druhé světové válce (hlavně po roce 1960)
• zahrnuje vápnění, hnojení, přikrmování ryb,
postupné zvyšování rybích obsádek, kapro-kachní
hospodaření, zavádění nepůvodních druhů ryb
Důsledky:
• eutrofizace (vysoké koncentrace živin, malá
průhlednost vody (absence clear-water), vyšší
biomasa fytoplanktonu)
• ochuzení fauny bezobratlých (vyžírací tlak ryb –
převaha malého zooplanktonu), zmenšení nebo
zánik porostů vodních rostlin (hlavně natantní a
submerzní)
• úbytek vodních ptáků (hnízdění i tah) – hlavně
hmyzožravých: např. potápka černokrká (EN),
potápka malá (VU), ale i běžnější druhy – lyska
černá, kachny rodu Anas, Aythya
• vymizení nebo snížení reprodukčních schopností
(velikost snůšek, počet vyvedených mláďat,
zvýšení počtu nehnízdících ptáků)
Potápivé kachny
(preference vs. nabídka)
Trendy početnosti vodních
ptáků
Vliv věku ryb na rodinky
Vodní ptáci na rybnících
Možnosti ochrany
- dnes pouze v ZCHÚ, případně přechodně
chráněné plochy při výskytu ZCHD
- specifický management (vyloučení
hospodářských cílů):
- snížení rybích obsádek (vyloučení vede jen
ke krátkodobým pozitivním změnám)
- menší kategorie ryb (nejlepší plůdkové
rybníky, K1 až K2), zavedení dvouhorkových
cyklů s postupným napouštěním
- problémy s invazními druhy ryb – nejlepším
řešením dosazování dravé ryby
- letnění rybníků (vhodné opatření pro
hnízdění bahňáků)
- podpora litorální vegetace a jiných hnízdních
biotopů
- vyloučení myslivosti, komerčního rybolovu a
dalších aktivit
Ukázky špatné praxe v rybničních
rezervacích
- Pohořelické rybníky – vyřazení ze seznamu Významných ptačích území (IBA)
- NPR Lednické rybníky – dodnes bez rozumně nastaveného managementu
- PR Františkův rybník (BV) – privatizace (bez komentáře…)
2003 2009
Vodní ptáci a myslivost
• Zákon 449/2001 Sb. o myslivosti
§ 2 – zvěř = obnovitelné přírodní bohatství
představované populacemi druhů volně žijících
živočichů (srstnatá a pernatá, dříve škodná a užitková)
- druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem
- ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus
colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba
palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis),
husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan
divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská
(Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka
(Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica),
špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone)
• Vyhláška 245/2002 Sb. o době lovu jednotlivých
druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu
- husy od 16. srpna do 15. ledna
- kachny a lyska od 1. září do 30. listopadu
- společným lovem "na tahu" lze lovit
a) husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze
3 dny v týdnu, a to ve středu, v sobotu a v neděli
b) kachnu divokou, lysku černou, poláka
chocholačku a poláka velkého pouze 2 dny v týdnu,
a to ve středu a v sobotu
5
Vodní ptáci a myslivost
- rušení vodního ptactva v době střelby – přesuny
velkých hejn (např. husy opouští území ČR)
- problémy s determinací (např. berneška rudokrká –
zástřel v roce 1998; husa malá – 1982–2002 zjištěno
na jižní Moravě 38 ex. – z toho 5 střeleno)
- nutné oblasti bez střelby (ZCHÚ)
- postup v chráněných územích (PR, ne v PP) –
příslušný orgán OP omezuje či zakazuje určité činnosti
související s myslivostí (pro celé území nebo jeho
části, specifický přístup), pokud tato ohrožuje předmět
ochrany, např. v NPR myslivost jen se souhlasem
orgánu ochrany přírody
- např. PR a PO Věstonická nádrž – povolení střílet z
hrází každou 1. a 3. sobotu v měsíci
- „case study“: Žádost MS Dolní Věstonice o udělení
souhlasu ke vstupu na ostrovy zvané "Písky" v PR
Věstonická nádrž za účelem lovu kachen divokých a
hus a přikrmování spárkaté zvěře (v PO, kde hlavním
předmětem ochrany jsou vodní ptáci!)
Vodní ptáci (a dravci) a olověné náboje
• používání olověných broků při lovu
vodních ptáků působí negativně na
mokřadní ekosystémy – kumulace kovů
ve dně vod, na březích atd.
• požírání olověných broků s potravou
(záměna za semena) – až hromadné
úhyny vodních ptáků! – ročně mnoho
stovek tisíc vodních ptáků - až 40 %
vodních ptáků v S Americe a Evropě
sežere min. 1 olověný brok ročně (dost
na úhyn či zvýšení rizika predace)
• dravci a mrchožrouti ohrožení olovem z
obětí (riziko i pro člověka) - i vliv na
reprodukci, fitness, deformace apod.
• ve světě např. orel bělohlavý, orel
východní, kondor kalifornský (zde
zásadní!)
• v Evropě např. orel iberský, orlosup
bradatý, orel mořský a další
% jedinců s
pozřenými
olověnými
broky
(vodní
ptáci)
• známo již desítky let, v různých
evropských zemích již vodní ptáky takto
lovit zakázáno (např. S Evropa)
• u nás zakázáno legislativně až od roku
2011 (§ 45 zákona 449/2001 Sb.)
• měly by se používat netoxické ocelové
náboje (dražší, menší účinnost – jiná
balistika - je třeba střílet více zblízka (15 až
20 m kratší), většinou nutné nové zbraně)
• mysliveckou veřejností ostře kritizováno a
nepřijímáno (hůř se střílí, ptáci často jen
postřeleni)
• těžké dokázat použití olověných broků
(např. Rentgen ptáků)
• řešení: další výzkum (hlavní zdroje –
vodní ptáci, srnci), osvěta, přestat střílet
vodní ptáky
Vodní ptáci (a dravci) a olověné náboje
Lov v Evropě Orel mořský s olověnými broky v žaludku
- olověné broky – více drobných
částic
- bezolovnaté náboje – většinou
vcelku
- dravci se relativně dobře
vyhýbají polykání částic nad 4 mm
olověné broky
bezolovnatá nábojnice
Konfliktní vodní ptáci: Kormorán velký
(Phalacrocorax carbo sinensis)
• druhy, které se dostávají do konfliktu s ekonomickými zájmy
(rybáři)
• kormorán velký (O), volavka popelavá, potápka roháč (O)
• populační nárůst v Evropě od 60. let minulého století
• v ČR celoročně, hnízdí 300-350 párů v 6-7 koloniích
• největší škody v průběhu jarního a podzimního tahu
(severské populace), v zimním období (na nezamrzlých
vodách) – v zimě u nás asi 10–15 000 jedinců
• potravní oportunista (potrava podle denzity a složení rybích
společenstev) – často tedy hospodářské ryby (lososovité,
lipan, kaprovité, okounovité)
• nejčastěji ryby 10–20 (- 30) cm
• denní spotřeba ryb podle různých studií: 150–700 g denně
(obecně akceptováno 500 g denně), obsádka do velikosti 0,7
kg
• pro střílení nutná výjimka (ZCHD)
• na jižní Moravě Opatření obecné povahy (JM kraj, červenec
2011): povolení odstřelu přes den od září do února nebo déle
na vybraných lokalitách (výjimky jen v chráněných územích a
vybraných shromaždištích) – více let probíhá sčítání
• ALE: hnízdní populace málo početná, efektivní by byla pouze
výrazná redukce severských populací, u nás není střílení
příliš účelné (vyplašení ptáci se přesouvají jinam a přilétají
jiní)
• na rybnících se používá plašení (nepřípustné v rezervacích!)
– střelba, figuríny (málo účinné), + nelegální metody (např.
dráty na tocích)
6
• zákon 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených
vybranými zvláště chráněnými živočichy (z ptáků pouze
kormorán)
• náhradu škody na rybách lze poskytnout… pokud byla
způsobena kormoránem velkým (jen pokud bude ZCHD!)
• výše škody na rybách způsobená kormoránem velkým se
prokazuje vždy odborným posudkem, popřípadě znaleckým
posudkem
• řeší krajské úřady (nebo MM Prahy), škoda se musí nahlásit
do 48 hodin
• vyhláška 360/2000 Sb. - stanovení ceny při výpočtu výše
náhrady škod
• důležitá aktuální cena ryb
• pro kormorána vypracována metodika (AOPK ČR – na webu)
• určení výše škod značně problematické (hodně pohybliví, lov
jen krátkou dobu – smáčivé peří)
• žadatel o náhradu pravidelně kontroluje početnost kormorána
na lokalitě (hlavně dopoledne, jen ptáci na vodě) + krajský
úřad by měl zajistit nezávislé sčítání – pro porovnání
• náhrada za primární škody (konzumace ryb), sekundární
škody (poranění) – komplikované (nutná dokumentace a
kvantifikace) – v JM kraji se proplácí i sekundární škody ve
výši 25 % z celkového počtu konzumovaných ryb (běžně se
uvádí, ale neprokazuje to žádná studie)
Konfliktní vodní ptáci: Kormorán velký
(Phalacrocorax carbo sinensis)
Problémy s nepůvodními druhy vodních ptáků
• vysazování mysliveckých chovů „divokých“
kachen – vypouštěny od 80. let po poklesu
početnosti divokých kachen (dnes desítky tisíc
ročně) – většina zahyne v roce vypuštění
• různé vlivy na divoké populace: především
křížení s divokými kachnami – vznik různě
barevných a životaschopných jedinců (není znám
stupeň znečištění genofondu – zatím asi malý)
- negativní vlivy na rybniční ekosystémy (např.
eutrofizace, snížení kvality vody, vliv na vegetaci)
a společenstva divokých ptáků (rušení), šíření
chorob, konkurence
- lokálně mohou být i pozitivní vlivy (přikrmování
– shromaždiště ptáků, nižší predace)
• vodní ptáci často předmětem chovu – časté
úniky ze zajetí (asi nejvíce nepůvodních druhů
ptáků ve volné přírodě)
• v Evropě se může týkat až kolem 20 druhů
(některé mají už hnízdící populace)
• zatím většinou bez prokázaných neg. vlivů na
původní druhy
Aix galericulata
Alopochen
aegyptiacus
Case study: kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala)
- ohrožený druh (EN) podle IUCN, příloha I směrnice o
ptácích, příloha II Bern, příloha I Bonn, příloha II
CITES
- na počátku 20. století více jak 100 000 ptáků, v roce
2000 asi 2500–10 000 ptáků
- 4 populace (v Evropě v současnosti silně klesající) –
hnízdiště vs. zimoviště
- hlavní příčiny ohrožení: ztráta biotopů (hlavně
vysychání), lov, hybridizace s kachnicí kaštanovou
(O. jamaicensis)
- k. kaštanová původem ze S. a Stř. Ameriky (úniky ze
zajetí, rozšířila se z populace v UK)
- pravidelné hnízdění v 6 státech Evropy, dominantní
nad původním druhem (kompetice o potravu a
hnízdiště)
- hybridi plně plodní, zřejmě i v druhé generaci (nejvíce
kříženců ve Španělsku a Francii)
- zařazena do Annex B v EC CITES Regulations, střílí
se, monitoring, akční plán (např. ve V. Británií cílený
projekt na vystřílení)
Problémy s nepůvodními druhy
vodních ptáků
Vodní ptáci – možnosti ochrany
• především ochrana klíčových lokalit (většinou Ptačí oblasti)
• vývoj managementu přírodě blízkého rybničního hospodaření a jeho
důsledné prosazování (alespoň v ZCHÚ!)
• podpora hnízdních možností pro vodní ptáky (např. ostrůvky pro rybáky)
• omezení rušení (včetně fotografování)
• omezení myslivosti v klíčových lokalitách
• důsledné dodržování používání bezolovnatých nábojů při lovu
• omezení vypouštění polokrotkých kachen Plovoucí ostrůvky pro hnízdění
rybáků obecných na J. Moravě
2. Lesní ptáci a dravci – ohrožení a ochrana
• dravci, sovy, hrabaví, sluka, lelek,
šplhavci, pěvci
• v ČS: dravci 13 ohrožených druhů
2 RE, 7 CR, 3 EN, 3 VU
• v ČS ostatní: 22 ohrožených druhů
3 CR, 7 EN, 12 VU, 2 NT
Hlavní problémy:
- zánik a degradace biotopů (lesnictví)
- nedostatek potravy
- lov (myslivost)
- otravy (dravci)
- rušení na hnízdištích (dravci)
- sokolnictví
- „reintrodukce“
- klimatická změna („severské“ druhy)
• Beskydy, Boletice, Bzenecká doubrava, Doupovské hory, Hlubocké
obory, Horní Vsacko, Hostýnské vrchy, Jeseníky, Jizerské hory,
Králický Sněžník, Krkonoše, Křivoklátsko, Labské pískovce,
Litovelské Pomoraví, Novodomské rašeliniště – Kovářská,
Novohradské hory, Pálava, Podyjí, Soutok – Tvrdonicko, Šumava,
Východní Krušné hory
Ptačí oblasti v ČR – nejvýznamnější lesní celky
Boletice
7
Lesní ptáci a dravci – degradace biotopů
• lesy odpradávna jako zdroj surovin –
dlouhodobá exploatace
• přeměna původních lesů na monokultury
jehličnanů (smrk, borovice) – především
od 19. století
• chybí heterogenita porostů (potravní a
hnízdní možnosti), chybí určité typy lesů
(biotopy)
• velký nedostatek starých listnatých
stromů (doupných) a mrtvého dřeva
(včetně stojícího)
• nedostatek rozsáhlých nerušených
lesních celků (všude cesty, pohyb
lesních hospodářů i veřejnosti)
• intenzivní hospodaření
- používání těžké techniky – až eroze,
holosečný způsob hospodaření,
fragmentace porostů, výstavba lesních
komunikací, chemické prostředky
ochrany, intenzivní zalesňování
potenciální
přirozené
zastoupení
smrku
skutečné
zastoupení
smrku
Dutinoví ptáci v ČR
• druhy hnízdící v dutinách: holub
doupňák, puštíci, sýc, kulíšek, šplhavci,
rehek zahradní, „černobílí lejsci“, sýkory,
brhlík, kavka (celkem 11 ohrožených z
ČS)
• pouze šplhavci si dutiny sami vytesávají,
přirozené dutiny spíše vznikají na
starších listnatých stromech –
nedostatek přirozených dutin
• problém s nedostatkem dutin je úzce
navázán na nedostatek zachovalých
porostů – nelze vyřešit zabudkováním!
• budky – spíše výchovný význam, v
drtivé většině případů nejde o
ochranářské opatření! (nízká
obsazenost, někdy past, pokud se
pravidelně nečistí tak k ničemu)
Dutinoví ptáci v ČR
- zásadní je ochrana zachovalých lesních
celků a doupných stromů (výstavky)
- např. Pobočka ČSO na Vysočině a LČR –
značení a ochrana doupných stromů
- předem dohodnutý počet do 5 ks/ha lesa,
ponechání označených stromů při těžbě na
dožití
- lepší věnovat úsilí v závislosti na tom, kdy
se bude porost kácet
- s Lesy ČR domluveno např. na Vysočině,
Hostýnské vrchy a d.
Ochrana ptáků v horských lesích
• na horské lesy (listnaté nebo
smrčiny) vázána celá řada
ohrožených druhů lesních ptáků:
tetřevovití kuři, sovy, šplhavci
• zachovalé horské lesy jen
ostrůvky, nejrozsáhlejší oblasti
stále pod silným ekonomickým
tlakem (Šumava)
• hnízdní prostředí a potravní
nabídka: zachování rozsáhlejších
klidových území, bezzásahové
zóny, podpora přirozených
procesů v lesích, vyloučení
hospodářských zásahů v
klíčových lokalitách (Šumava)
Šumava, Ptačí potok, 2011
Beskydy, Mionší
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; IUCN: LC;
NATURA (79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. III;
Bonn: příl. II
• v Evropě boreomontánní (ostrůvkovité
populace vymírající)
• jehličnaté a smíšené lesy s bohatým
podrostem (hlavně borůvky jako potrava),
rituální tok
• stenotopní, malá schopnost přesunu na jiné
lokality, dostatečně velké lesní komplexy
• v ČR nejvíce na Šumavě (90 % populace:
250 ex.), dále Beskydy a Krušné hory (již
pravděpodobně vymizel z Krkonoš a
Jeseníků)
• pokles početnosti od 40. let 20. stol.
Příčiny ohrožení: nadměrný lov (do 60. let,
zastaveno až 1978), nevhodné lesnické
hospodaření (ztráta biotopu) – úzká
ekologická valence, vysoké počty predátorů
(liška, prase), nevhodné formy a načasování
turistického ruchu, rozvojové projekty (např.
výstavba lyžařských areálů), liniové bariéry
Možnosti ochrany: zachování vhodných biotopů
(bezzásahovost na dostatečné rozloze),
omezení rušení v kritických obdobích
- nutné omezit nefungující reintrodukce!
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
• pouze na Šumavě od 90. let populace narůstá –
neznámé přesné příčiny (mimo jiné i rozvolnění
porostů kůrovcem!)
• aktivní podpora druhu – ve Skotsku reintrodukce již v
19. století (dodnes jediná země, kde se podařilo tímto
způsobem obnovit populaci)
• např. Německo: 3000 vypuštěných jedinců (9 lokalit)
– ani 1 populace
• zajištění biotopu odpovídající nárokům druhu v
dostatečné rozloze i kvalitě – zde 20 000–100 000 ha
• v ČR zpracován ZP (schválen 1998) – do 2007 (dnes
ne!)
• chov již od 70. let (do roku 1997 vypuštěno 242
jedinců)
• ve všech oblastech výskytu (poprvé v Krkonoších) +
v Brdech, na Králickém Sněžníku a v Českém lese –
vypouštění jedinců z chovu (536 ex. do roku 2002)
• zdroj jedinců pro reintrodukce – chovy LČR, KRNAP
(často ale i z komerčních chovů bez řešení genetiky)
• telemetrické sledování několika jedinců – velmi nízká
doba přežívání (např. Šumava – samci prům. 9 dnů,
Krkonoše – prům. 20–30 dnů), nikde se nepotvrdilo
založení či obnovení populace
• vypouštění jedinci nejsou schopni v přírodě přežít
(hlavní příčinou predace)
• je nutné zamezit reintrodukcím v místech se
současnými fungujícími populacemi!
8
Opatření proti
kůrovci
v lokalitách
tetřeva (2011)
Tetřev hlušec jako pták roku 2012
- tetřev hlušec je v současné době
nejvíce ohrožován činností správy
NP Šumava
- necitlivě prováděná opatření proti
kůrovci, která jsou zdrojem rušení a
způsobují změny ve struktuře
porostů – např. Ptačí potok – pokuta
od ČIŽP 450 000 Kč
(+ nebezpečné oplocenky z
drátěného pletiva)
- záměr otevření nových cest a
lanovek – tetřev jako překážka pro
Správu NP (dnes jen 17 % plochy
obou NP jako vhodné stanoviště!)
- práce s veřejností – nekvalitní
studie z pera lesníků a chovatelů (x
studie z Bavorského lesa),
pseudokonference Trasa lanovky Klápa - Hraničník
Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix)
• 395/1992 Sb.: SO; ČS ČR: EN; IUCN: LC; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. III
• v Evropě boreomontánní rozšíření
• u nás stabilněji jen Krušné, Jizerské hory, Krkonoše,
u nás 5 PO, nutné otevřené plochy
• během posledních 40 let klesla jeho populace u nás
o 90 %, dnešní populace silně izolované
• ohrožení: změny v biotopech – dnes hlavně
zarůstání imisních holin, odvodnění rašelinišť,
záměry na výstavbu větrných a solárních elektráren
na tokaništích (hl. Krušné hory)
- rekreační a sportovní aktivity (lyžařské areály,
pohyb lidí, kolize s lany) – zima krizové období
- predace (např. prasata) – ale životaschopná
populace se s ní musí umět vyrovnat
• možnosti ochrany – zastavení fragmentace, přísná
ochrana stávajících lokalit (vyloučení staveb
lyžařských areálů, elektráren), značení lan vleků,
omezení pohybu lidí, revitalizace rašelinišť, kosení a
prořezávání tokanišť, zákaz pletivových oplocenek,
vhodná velkoplošná ochrana (Krušné hory)
Datlík tříprstý (Picoides tridactylus)
- 395/1992 Sb.: SO; ČS ČR: EN; IUCN: LC; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II
- v Evropě boreomontánní (ostrůvkovité populace
zranitelné)
- staré horské smrčiny či smíšené lesy – spíše bez
zásahu, s jedlí
- v ČR nejvíce na Šumavě a Novohradských horách
(dále Blanský a Český les, Krušné hory, Jeseníky,
Beskydy, Bílé Karpaty- všude ojediněle) – celkem
300–500 párů (dlouhodobě beze změn)
- poslední dobou nárůst počtu na Šumavě
-příčiny ohrožení: hospodaření v lesích (těžba a
fragmentace), odstraňování odumírajících a
odumřelých stromů
- možnosti ochrany: ochrana stávajících lokalit,
bezzásahovost na dostatečných plochách, přírodě
blízké hospodaření (např. výběrný způsob hosp.,
ponechávání mrtvých stromů atd.)
Puštík bělavý (Strix uralensis)
- 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; IUCN: LC; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II; CITES: příl. II
- tajgová zóna Palearktu, izolované reliktní populace v
horských lesích stř. Evropy (nárůst v posledních letech a posun
na západ)
- smíšené a listnaté pralesovité porosty (s bukem), v blízkosti
otevřené plochy
- u nás okraj areálu (Karpaty) – Beskydy, Javorníky a
Vsetínské vrchy, Šumava (reintrodukce) – celkem 35–50 párů
- příčiny ohrožení: těžba starých pralesních porostů, nešetrné
hospodaření (velkoplošné, odstranění starých stromů) –
celkově u nás nedostatek biotopů, vyrušování v hnízdní době,
zástřely (častý výskyt ve dne, malá plachost, i napadání u
hnízda)
- možnosti ochrany: monitoring, ochrana pralesů a současných
lokalit, ponechávání starých stromů v hosp. lesích, budky,
reintrodukce, osvěta
- ze Šumavy znám až do roku 1922 (zřejmě vystřílen)
- reintrodukce v Bavorském NP (od 70. let) a následně v NP
Šumava (1991 – dodnes) – první hnízdění poté v roce 1998,
celkem vypuštěno 66 mláďat, telemetrie, dnes min. 15–20 párů
- příklad dobře provedené reintrodukce!
- v Beskydech znám až od 80. let (pravděp. od 60. let) –
postupný nárůst (přirozené šíření z Karpat)