Vláknité útvary na povrchu buňky •bičík •fimbrie, pili •curli Pohyb bakteriální buňky •swimming motility – pohyb bičíky, plavání •swarming motility – plazivý pohyb kolonií, bičíky, Proteus •twitching motility – trhavý, skákavý pohyb • - objev u acinetobactera, fimbrie IV, kolonizace povrchu • nebo tvorba plodnic, konjugace, vazba fága • •gliding motility – klouzavý pohyb, sociální • chování buněk (plodnice, biofilm) http://vsites.unb.br/ib/cel/microbiologia/pos/motilidade6.pdf Důvody pohybu bakterií •nejčastější – pohyb ke zdroji živin – po koncentračním gradientu • •reakce na repelent • •Intenzita odpovědi závisí na počtu bičíků, na teplotě a viskozitě prostředí. • •shlukování buněk za účelem vytvoření plodnice - Myxobacteria •Vnitřní faktory ovlivňující pohyb • •počet bičíků • •lokalizace bičíků na buněčném povrchu (nejpomaleji reagují peritrichia, efekt rychlý u vibrií, v = několik mikrometrů za sekundu) • • •dostatek redukčních ekvivalentů • Bakteriální bičík •semirigidní vláknitá struktura tvořená • 1 – 4 proteiny – globulární flagelin •podobná stavba u všech dosud zkoumaných druhů bakterií •tloušťka 13 – 20 nm •rychlost pohybu – 1 – 100 mm/s •atraktant – fyzikální nebo chemický faktor motility test medium (polotuhé medium) G- •supramolekulární komplex, několik řetězců bílkovin • - tvoří jej více jak 4 vlákna oproti fimbriím • • molekul.hmotnost flagelinu větší než pilinu • •flagelární antigen, tvořen specif. bílkovinami, nemůže být zakryt kapsulárním ani somatickým antigenem • •začíná v CM (oproti fimbriím, kt. jsou strukturou B.S.) • •délka bičíku několikanásobně větší než délka buňky • •bičíky lze snadno odstranit sklem (pipeta, tyčinka) • • •G+ : zakotvení do CM a B.S. •B.S. kluzné ložisko-tam se otáčí osa, háček pro ohyb •G- •L a P pruh horního kruhu – vnější membrána a PG (buněčná stěna – P pruh) • • •Komponenty bičíku: • vždy bazální tělísko – •u G- 4kruhy (CM, PG a VM) • G+ - 2 kruhy • háček (hook) • vlastní vlákno (jen to antigenem) •Bazální tělísko zůstává po odstranění bičíkového vlákna, to je do 20 až 30 min dosyntetizováno ATP synthase motor Ultrastruktura bičíku uspořádání: taxonomický znak • Pseudomonas Spirillum Proteus vulgaris Pseudomonas andropogonis spirillum Spirillum volutans •1) polárně – 1 nebo oba póly -monotricha (Pseudomonas): •pohyb dopředu: proti směru hodinových ručiček •otáčení buňky: po směru hodinových ručiček. •- amfitricha (Spirillum) •- lofotricha (Spirillum) •2) po celém povrchu – peritricha (Proteus, Agrobacterium) •pohyb dopředu: shloučení bičíků a pohyb proti směru hodinových ručiček. •Díky náboji se nezamotají. •Rozpletení = kroucení buňky na místě. •„Chce-li“ se buňka pohybovat jedním směrem, namotá bičíky, které jsou ve směru pohybu, na sebe a je tlačena bičíky druhé strany • Pohyb proti směru hodinových ručiček po směru hodinových ručiček shluk rozpletení bičíků Prokaryota vs eukaryota •rotace bičíku kolem vlastní osy – pouze u prokaryot • a vždy 1 směrem •motor – jeho rotační pohyb způsobuje pohyb celého bičíku •poháněn proton motive force (pmf) – pohyb protonů přes cytoplazmatickou membránu •výjimka – alkalifilní bacily – pohyb iontů Na • = „Na motive force“ Pohyb bez gradientu koncentrace atraktantu Pohyb v gradientu atraktantu •vnější faktory ovlivňující pohyb: •magnetické pole Země (zvl.struktury – magnetosomy (Aquaspirillum) od dvou do několika desítek, ve středu buňky, málo v blízkosti jádra) •chemotaxe (odpověď na změny ve vnějším prostředí, funguje i při • ↑ c živin, negativní • chemotaxe od barviva, • rychlost pohybu úměrná • koncentraci barviva) •fototaxe (odpovědí na světlo • je pohyb ↑ rychlosti než • při chemotaxi) •aerotaxe • aerotaxe Plazivý pohyb kolonií (swarming) •Proteus, Vibrio •pohyb indukovaný kontaktem s tuhým médiem •delší buňky, více bičíků •oblak, roj buněk, který se pohybuje koordinovaným pohybem •má schopnost přerůstat i vyvýšené útvary na médiu Klouzavý pohyb (Gliding motility) •na pevných površích •mechanismus nejasný •pmf patrně zahrnuty •přizpůsobení • – slizy, surfaktanty • - struktury podobné motoru v BS, specif. membránové komponenty, které tvoří reverzibilní vazbu se substrátem, actine-like systém Makoto Miyata, profesor Osaka City University zkoumal klouzavý pohyb Mycoplasma mobile. Za pomoci cytoskeletárních filament udržují nesférický tvar. („They look like schmoos that are pulled along by their heads. How they are able to glide is a mystery“.) Miyata, M., Ryu, W.S., and Berg, H.C. "Force and velocity of Mycoplasma mobile gliding." J. Bacteriol. 184, 1827-1831 (2002). •Pozorování pohybu bičíku – visutá kapka •- důležitý dostatek kyslíku • v temném poli a intenzivním světle • •Pozorování bičíků samotných –světelný mikroskop po spec. barvení (obalení bičíku vrstvou mořidla, znásobení a zviditelnění jeho průměru) –elektronový mikroskop – negativní barvení • otiskové preparáty po rychlém zmražení na -150 °C • Tvorba: • Samouspořádávání – molekuly flagelinu jsou středem vlákna transportovány na konec, vazba na konci bez enzymů, dosyntetizuje se vždy do stejné délky. Geny na stavbě: je jich asi 40 • • • • • • •Př. genů: HAP 1, 2, 3… • •Mechanismus chemotaxe E. coli •Regulace pomocí MCP systému • MCP systém – methyl-accepting chemotaxis proteins Mechanismus chemotaxe – E.coli •Protein řízen methylačním procesem •Systém je vázán na CM •Na vnitřní část proteinu (CheW) se váží enzymy cytosolu (proteiny ChB, ChA) • CheB methylesteráza (demethylace) Regulace: •po koncentračním gradientu živin – regulována délka přímého a otáčivého pohybu za atraktantem •rozeznává serin, aspartát, maltózu, ribózu, galaktózu a dipeptidy, 200ms •proteiny lokalizovány v sériích, nejčastěji na tyčkovitých koncích •Protein CheA - schopen autofosforylace v případě, že na MCP není navázán atraktant • Po vazbě atraktantu předává protein CheA fosfátovou skupinu proteinu CheB (methylesteráza) • CheB enzym: •demethylace MCP systému • Protein CheB předává fosfátovou • skupinu proteinu CheY – • pohybuje se k bičíku, reakce • s proteiny na jeho základně, • následuje vrtivý pohyb bičíku • (otáčení). Během 10s fosfát odstraněn pomocí CheZ • •Bez atraktantu – rovnovážný stav mezi CheA a CheY – střídání • vrtivého a • přímočarého • pohybu • •Žádný pohyb nesmí trvat dlouho, pro správnou reakci musí buňka reagovat na aktuální podnět – krátkodobá paměť receptorů •Pomocné látky pohybu – slizy, surfaktanty • PILI - fimbrie •slouží k přenosu DNA konjugací, k přichycení fágů, různě velké, typicky u G- •struktura B.S. •křehké, lámavé, různé morfologické typy –mnoho druhů, několik set ks •Duté •fce : •uchycení k povrchům (adheze k nenabitým povrchům: G- drží lépe na podložním sklíčku lehkou jemnou vazbou) •kontakt bakteriofága •twitching motility •hemaglutinace • •stavba: •3, 4 nebo 5 vláken stočených do spirály •pilin - rodově i druhově specifický, lineární sekvence proteinových podjednotek •rozměry: •kratší než bičík, nejdelší je maximum podélné osy buňky, Ø2-8 nm, délka 0,1 – několik nm, 3-5 molekul •na celém povrchu či jen na určité části buňky • •Příklady typů fimbrií: •I. •kódované chromozomálně-specifická adherence •specifická kolonizace u symbiontů, parazitů a patogenů (koregulace s tvorbou toxinu u Vibrio cholerae O1, E.coli – uropatogenní P pilus, adherentnce fimbrie + enterotoxin E. coli –obojí kódováno plazmidem) •II. •sex fimbrie - kódované konjugativním plazmidem u donora DNA – 1ks, můstek pro plazmid (F pilus u E.coli, konjugativní plazmidy salmonel) •barvení : kys.fosfowolframová zachová podobu f., kys. osmičelová – f. ztlustí a zkrátí •IV. •„odskočení“ buněk streptokoků způsobuje „vroubkování“ kolonií • • •http://parts2.mit.edu/wiki/index.php/PROJECT_PROPOSAL •http://www.webcom.com/alexey/moviepage.html •www.bact.wisc.edu/.../structure.html •www.arn.org/mm/mm_movies.htm - animace, pohyb bičíku •http://focosi.altervista.org/physiobacteria.html •www.sedin.org/mol_museum.html • • • • • •Děkuji za pozornost