2. Cvičení Strukturální (diferenciační) barvení Ivana Ščigalková Strukturální (diferenciační) barvení  Používá se k identifikaci bakterií (struktury jako diagnostické znaky) a ke studiu struktur samotných  Barvení spor, pouzder, bičíků  Barvení inkluzí: – Volutinu – Tuku – Glykogenu 1. Pozorování spor  Spory jsou nereproduktivní klidová stadia vznikající jako příprava na nepříznivé podmínky  Mohou zůstat v „mateřské“ buňce (ta při sporulaci umírá) nebo se uvolnit do okolí  Spory tvoří pouze některé, převážně G+ rody bakterií (Bacillus, Clostridium aj.)  Jejich umístění v buňce, velikost a tvar slouží jako identifikační znak  Jsou přítomny v kultuře určitého stáří 1.1. Barvení spor  Velmi špatně přijímají barvivo g fixovaný preparát se barví malachitovou zelení za horka (5 minut se zahřívá nad kahanem)  Buňka se dobarví kontrastním barvivem – safraninem nebo kongo-červení Barvení spor  Spory oválné, zduřující buňku Paenibacillus alvei CCM 2051T Spory subterminálně umístěné Uvolněné spory Paenibacillus polymyxa CCM 1469 Spory centrálně umístěné Zvětšení 1000x Barvení spor  Spory kulaté, zduřující buňku Bacillus sphaericus CCM 1615 terminálně umístěné Zvětšení 1000x 1.2. Spory ve fázovém kontrastu  Preparát je nativní a rychle připravený – nemusí se barvit  Spory v preparátu září a jsou snadno pozorovatelné Spory ve fázovém kontrastu  Spory kulaté, terminálně umístěné B. sphaericus CCM 1615 zduřující buňku nezduřující buňku B. megaterium CCM 2007 Zvětšení 1000x 2. Pozorování pouzder  Pouzdro je (oproti slizu) jasně ohraničená vnější struktura  Chrání buňku před vysycháním, působením chemických látek, případně před imunitním systémem živočicha, ve kterém bakterie žije  Samotné pouzdro se barví velmi špatně, proto barvíme pozadí a buňku uvnitř g pouzdro zůstane jako jediné neobarvené 2.1.1. Pouzdra – negativní barvení nigrosinem  Nefixovaný preparát  Nigrosinem se obarví pozadí  Roztokem methylenové modři se dobarví buňky uvnitř pouzder Azotobacter vinelandii CCM 289 Klebsiella pneumoniae CCM 4985 Zvětšení 1000x Dvě kokovité buňky (tmavé) ve spoelčném pouzdře (bílé) na šedém pozadí Oválné buňky (modré) v pouzdře (bílé) na šedém pozadí 2.1.2. Pouzdra – negativní barvení kongo-červení  Buňky resuspendujeme v kapce kongo červeně, rozetřeme a necháme zaschnout  Převrstvíme HCl, slijeme, necháme zaschnout  Dobarvíme methylenovou modří Azotobacter vinelandii CCM 289 Zvětšení 1000x Dvě buňky (tmavě modré) ve spoelčném pouzdře (bílé) na modrém pozadí 3. Barvení inkluzí  Jsou to vnitrobuněčně uložené zásobní látky či metabolity nebo jiné látky, které se mohou uplatnit v metabolismu  Bez membrány nebo s jednovrstevnou (nebiologickou) membránou  Např.: – Volutin (zásoba fosforu, mnoho před sporulací) – Tuk – Glykogen (zdroj rychle dostupné energie) 3.1. Barvení inkluzí - volutin  Uschlý nefixovaný nátěr buněk se převrství převrstvení polychromatickou methylenovou modří  Po 1-3 min opláchneme a osušíme volutinová zrna (tmavě modrá až purpurová) uvnitř buněk (světle modrá CPL) Saccharomyces cerevisiae Zvětšení 1000x 3.2. Barvení inkluzí - tuk  V buňce přítomen ve vakuolách, ale i strukturní v membránách  Kapku vody s buňkami smícháme s kapkou roztoku barviva sudan III a necháme 30min pod krycím sklíčkem Růžový tuk intracelulárně i v membráně Saccharomyces cerevisiae B. megaterium CCM 2007 Zvětšení 1000x 3.3. Barvení inkluzí - glykogen  V buňce je s membránou (mnohem více) i bez ní  Připravíme nativní preparát a až pod mikroskopem přikápneme lugolův roztok Hnědý glykogen (ve vakuolách) uvnitř buněk Saccharomyces cerevisiae Zvětšení 1000x B. cereus CCM 2010