Regulace škůdců a udržitelný
odlov a sklizeň
Škůdce
• Druh, jež člověk považuje za nežádoucí
Vlastnosti škůdců:
• Druhy s r-strategií
• Vysoký stupeň regulovatelnosti přirozenými
nepřáteli (Conway 1981)
• Někdy také druhy s K-strategií (obaleč
jablečný)
Škůdce
• Obaleč jablečný
– Nejvýznamější škůdce na
jabloních (v menší míře i
na hrušních)
– Výrazně se zvyšuje
pravděpodobnost
druhotného napadení
moniliozou, která se
dále šíří při uskladnění
plodů.
Regulace škůdců
• Je cílem úplné vyhubení škůdce?
– Způsobující choroby u lidí (ANO)
– Způsobující škody, které neohrožují lidský život (NE
vždy - ekonomické hledisko)
• Ekonomická úroveň škody EIL (economic
injury level)
– populace škůdců se sníží na takovou úroveň, při
níž by další redukce nebyla ekonomická (náklady
by převyšovaly užitek)
Regulace škůdců
• EIL
Regulace škůdců
• Chemické pesticidy (insekticidy)
– přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a
hubení rostlinných a živočišných škůdců
1. Anorganické (na bázi těžkých kovů)
– Primárně jde o žaludeční jedy (nepůsobí jako jedy kontaktní)
– Nepoužívají se
2. Organické
– Chlorované uhlovodíky (DDT), organofosfáty, regulátory růstu
hmyzu,…
Regulace škůdců
Problémy:
– Široké spektrum toxicity
• Mortalita necílových druhů (ztráta přirozené biodiverzity)
• Bioakumulace toxinů v organismech vyšších trofických úrovní
• Snížení výnosů rostlin (negativní dopad na opylovače)
– Obnova populace škůdce
• Vysoká mortalita přirozených nepřátel škůdce vede ke
znovuobjevení škůdce → populační exploze škůdce
• Sekundární exploze škůdce
– Rezistence
• Důsledek přírodního výběru (evoluce)
– Vícenásobná resistence
• Resistence vůči různým pesticidům (moucha domácí Musca
domestica)
Regulace škůdců
• Resistence hmyzu vůči insekticidům
Regulace škůdců
• Agrotechnické metody
– Záměrná regulace četností populací škůdců
prostřednictvím změn biotopu
• Zpracování půdy (mechanické poškození, změna
fyzikálních poměrů v půdě,…)
• Výživa rostlin (změna chemizmu půdy, ph, …)
• Osevní postup (nucená migrace škůdců,…)
Regulace škůdců
• Fyzikální a mechanické metody
– Regulace četností populací škůdců
prostřednictvím abiotických faktorů a
mechanickým poškozením
• Fyzikální metody – teplota, vlhkost, světlo, složení
vzduchu, elektromagnetické vlny, zvuk
• Mechanické metody – mechanická separace, pasti,
návnady, sběr
Regulace škůdců
• Biologické metody (biologická ochrana)
– Regulace četnosti populací škůdců pomocí
záměrného využívání přirozených nepřátel
• parazitoidi
• predátoři
• patogenní mikroorganizmy (viry, bakterie, houby,
hlístice…)
Regulace škůdců
• Genetické metody
1. Vysazování sterilních samečků (snížení natality)
– Nevýhoda: metoda je drahá
– Úspěšné použití u populace bzučivky (Cochliomyia hominivorax)
2. Výběr a šlechtění odrůd rostlin odolných proti škůdcům
– Nevýhoda: dlouhá doba celého procesu
3. Genetická manipulace plodin
– Vložení genu zajišťujícího odolnost plodin proti škůdci
– Gen δ-endotoxin bakterie B. thuringiensis vložen do rostliny
tabáku (Vaeck et al., 1987) → odolnost proti řadě motýlích
škůdců
Udržitelný odlov a sklizeň
• Cíl
1. Zabránit přečerpání zdrojů (→ vyhynutí populace)
2. Zabránit nedostatečnému čerpání zdrojů (→ snižování
možného „výnosu“ sklizně)
• Maximální udržitelná sklizeň (maximum sustainable yield
MSY)
– Největší velikost sklizně, kterou je populace schopna vyrovnat
svým vlastním přírůstkem
– Důležitá pro teorii i praxi
• V duchu koncepce MSY se řídí rybářství, lesnictví, myslivost
• Přesné dodržování je riskantní (nedostatky)
– Populace je jednolitá, nebere v úvahu její strukturu (velikost, věk,…)
– Prostředí se považuje za neměnné
– Nespolehlivé odhady velikosti populace a rychlost přírůstků (tvar křivky
přírůstků se předpokládá)
Udržitelný odlov a sklizeň
• Strategie sklizně (pevně stanovené výnosy)
Křivka přírůstků
Přímky pevně určených sklizní
Udržitelný odlov a sklizeň
Udržitelný odlov a sklizeň
• Sklizně při konstantní intenzitě
Křivka přírůstků
Pevně určená sklizeň
Intenzita sklizně