Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Renesance Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuité Societas Jesu = Tovaryšstvo Ježíšovo, militantní řád založený roku 1534 španělským vojákem Ignácem z Loyoly (1491-1556). Nejprve chtěl Ignatius působit mezi mohamedány a vysvobodit z jejich rukou Jerusalem, později se rozhodl působit na od katolicismu odpadlé protestanty. Plánoval založit malé sdružení (nanejvýš 60 členů). Roku 1626 měli jesuité na 16.000 členů a 470 kolejí. http://www.discerninghearts.com/blog/wp-content/uploads/2010/11/ignatius2.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Je třeba dát se vést od představeného, „jako bys byl mrtvolou“ ("perinde ac si cadaver essent") ...". Jedinec se stává vykonavatelem vůle celku = vojenská organizace a disciplina celého řádu = zdroj úspěchů řádu. http://www.loc.gov/exhibits/religion/vc006375.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Oproti jiným řeholním řádům se: - neuzavírali před vnějším světem do klášterů -neodlišovali se žádným zvláštním rouchem (někdy používali běžný kněžský šat). - Vedle misijní činnosti bylo hlavní náplní jejich práce školství. http://www.loc.gov/exhibits/religion/vc006704.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Všude, kde se usadili, zřizovali školy - především gymnázia (zvaná též koleje) - bezplatně přístupné všem stavům a vyznáním. https://www.loomebooks.com/images/cat/DSC00049.JPG Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance muncjesu Jezuitská kolej v Minichově Jezuitská kolej = internátní škola, poskytující střední a vyšší vzdělání Školství elementární ponechávali obyčejně jesuité řádům jiným. 4cj2omr Jezuitská kolej v Londýně Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Organizace škol byla jednotná na základě prvního školního řádu Ratio atque institutio studiorum Societatis Jesu, jež byl vydán čtvrtým řádovým generálem, kterým byl Claudius de Aquaviva. Studium bylo rozděleno do dvou stupňů: Titelblatt Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 1. studia nižší: v pěti třídách: parva, principia, syntaxis, poesis, rhetorica. Vyučovací jazyk latina, v nižších ročnících i v mateřském jazyce. Předměty: latina, řečtina, náboženství a tzv. "vzdělání" (eruditio), jehož obsahem bylo osvojit si nejrůznější vědomosti důležité pro praktický život, - vybrané kapitoly z různých věd: z dějepisu, dějin literatury, zeměpisu, poetiky, zahradnictví atd. http://libraries.slu.edu/a/digital_collections/spiritual-journeys/images/tanner2-0840.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 2. studia vyšší: facultas artium, obvykle čtyřletá. Zde se vyučovalo po dva roky matematice, po dva roky fyzice a po celé čtyři roky theologii. Učiteli = řádoví kněží. V čele školy rektor zastupující školu navenek Vnitřní zodpovědnost za výuku v duchu řádových předpisů měl na starosti prefekt = pomocník rektorův. http://www.phil.muni.cz/muzeo/mui03obrazky0405/mui03obrazky0405/puvodni/167.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Ilustrace z jesuitské učebnice fyziky „Physica generalis“ = Elementa Philosophiæ Naturalis. In Usum Auditorum Conscripta Ab Antonio Reviczky, E Societate Jesu Philosophiæ Doctore Ejusdemque in Universitate Tyrnaviensi Professore Publico Ordinario. Pars Prima, Seu Physica Generalis. Pars Altera, Seu Pysica Particularis. - Tyrnau : Typis Academicis Societatis Jesu, 1757-58. http://www.onb.ac.at/ev/images/SIAWD/reviczky_physica_generalis_zoom.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuitská učebnice aristotelovské logiky http://daten.digitale-sammlungen.de/%7Edb/0001/bsb00014653/images/bsb00014653_00001.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Velkou pozornost věnovali didaktické stránce: - podrobné učební plány - každá hodina metodicky rozpracovaná - cyklické opakování (týdenní, měsíční, roční). - v detailech řeší i intonacio nebo mimiku učitele, či osvětlení třídy. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/375/2619320902_18/big.jpg http://libraries.slu.edu/a/digital_collections/spiritual-journeys/images/ratio-title.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance - Zavedli stupnici známkování, včetně známky z chování. - Snažili se o individuální přístup na základě dokonalého poznání osobnosti žáka - Nabádali žáky k pilnosti pomocí různých odměn, ale i trestů. Tresty však byly užívány v rozumné míře. Chovancům je udílel zvláštní zřízenec mimo řád, zvaný korektor. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/395/2619320902_33/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance - Podporovali soutěživost žáků, rozvíjeli jejich ctižádost, bohužel někdy až řevnivost nejen jednotlivců, ale i celých tříd. - Pozornost věnovali účelnosti střídání hodin výuky, rozjímání, modliteb, pracovní činnosti při tvorbě rozvrhu. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/352/2619320902_04/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance - Pobyt v koleji žákům zpříjemňovali a usnadňovali zřizováním prostorů pro tělesná cvičení. Povoleny byly hry v šachy, kuželky a míčové hry. - K tomu aby si žáci osvojili jistotu veřejného vystupování, organisovali jesuité rozsáhlé dramatické produkce látek biblických nebo historických. 4cj1stg http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/353/2619320902_05/big.jpg http://www.kimballtrombone.com/files/2009/10/Fig-78-Bowles.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V jesuitských školách studovali jednak synové z bohatých katolických rodin, jednak synové z nekatolických šlechtických rodů a konečně i nadaní chlapci nemajetných rodičů, z nichž řád získával nejoddanější bojovníky http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/376/2619320902_19/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuité budovali také rozsáhlé klášterní knihovny, jejichž základem se stávaly mnohdy celé staré šlechtické knihovny, získané nejrůznějšími způsoby. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/384/2619320902_24/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuitským misionářem byl také botanik a lékárník Jiří Josef Camellus http://www.sc.edu/library/spcoll/nathist/camellia/kamel.jpg http://botany.cz/foto/kamel.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Roku 1504 je rodem Taxisů zavedena v Evropě pravidelná mezizemská pošta - nejprve mezi Německem, Nizozemím, Francií a Španělskem. taxispost itinerario0 V Čechách byla pošta zaváděna od r. 1527. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V dopravě znamená 17. století počátek éry kočárů - velkých a na svou dobu pohodlných osobních vozů. V roce 1602 se objevuje první povrchová koněspřežná nákladní železnice v Anglii (v dolech byly dřevěné koleje využívány již od 15. stol.). IM http://moviesmedia.ign.com/movies/image/article/643/643018/11-03Carriage_1124356000.jpg File:HorseRailway-1-.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V roce 1624 konstruuje Holanďan Cornelius Drebbel první použitelnou ponorku, sm001%20-%20Van%20Drebbel a_lett2 s níž v Anglii po Temži překonal pod vodou vzdálenost mezi Wesminsterem a Greenwichem za 3 hodiny. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Tužka podle Gesnera 1565 (De omni rerum fossilium genera, Zürich, 1565, p. 104 Psací, tiskařská a ilustrační technika v době renesanční První tužky - kousky přírodního grafitu, upevněného ve dřevě, se objevují v 60. letech 16. století. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Schwenter, Daniel (1585-1636); Orientalist, Mathematiker, Poet, Bibliothekar = nn1 Pokus plnit husí brk inkoustem na způsob plnicího pera popsal roku 1636 Němec D. Schwender; stříbrná plnící pera se pak vyráběla kolem poloviny 17. století ve Francii. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 196 00289393 Od vynálezu knihtisku v 15. stol. se při ilustracích uplatňovala dřevořezba. Od 16. století se začíná používat jako další ilustrační technika mědirytina. mědirytina dřevořezba Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 15 V 17. století se literární a tisková produkce rozrostla oproti 16. více než trojnásobně a dosáhla zhruba 1 milionu publikací. V důsledku zvyšující se produkce knih se musely zrychlit vazebné práce. Jedním ze základních pokroků bylo použití papírové lepenky k vyztužení knižních desek. Za autora tohoto zlepšení je považován Aldus Manutius, knihtiskař a vydavatel z Benátek (1449-1515). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Vynález mikroskopu koncem 16. století Čočky byly známy již ve starověku - o jejich použití při zapalování píše již např. Aristophanes v 5. stol. B.C. Když kolem roku 1590 holandský výrobce brýlí Zacharias Janssen ve městě Middelburgu chtěl použít čočku k tomu, aby se přesvědčil, zda je jiná čočka dobře vybroušena. 16_18p Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 1590_janssen_2 16_31p Tak náhodně objevil, že dají-li se dvě čočky do jedné spojnice jejich os a do určité vzdálenosti od sebe, objeví se silné zvětšení objektu. Na základě této myšlenky zkonstruovali Johann a Zacharias Jansenové první složený mikroskop. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Zatímco prakticky v téže době objevený dalekohled našel záhy po svém objevu široké uplatnění v astronomii, trvalo u mikroskopu téměř 80 let než se rozšířil a stal se pomocníkem biologů. Galileo With Telescope Image gal_telescope Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Botanické zahrady v období renesance Ve 14. století byly zakládány farmaceuticko- lékařské zahrady *Salerno (1309 - založil ji v Castelnuovo u Salerna Mathaeus Sylvaticus) *Venetia (1333 založil ji lékař M Gualterus) *Praha (1350 Andělská zahrada - Hortus angelicus, založil ji císař Karel IV.) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance První botanická zahrada universitní založena v Kolíně nad Rýnem 1490; zanikla však 1516. Další velké universitní botanické zahrady byly zakládány od 40 let 15. stol v severní Itálii. casabors Giuseppe Casabona c. 1535-1595 Luca_Ghini 1543 Pisa - založil ji lékař a botanik Luca Ghini a stal se jejím prvním prefektem. Významným prefektem zde byl v letech 1583-1595 také botanik Giuseppe Casabona. Tato zahrada existuje nepřetržitě až do současnosti. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Universitní botanická zahrada v Padově zal. 1545 z podnětu prof. Francesco Bonafede, jenž vyučoval farmakologii Její název Orto medicinale či též Giardino de Semplici napovídá, že sloužila hlavně ke kultivaci léčivých rostlin. Zahrada v Padově ALPINO Prospero V řadě jejích ředitelů nacházíme jména znamenité pověsti: Prospero Alpino, Giulio Pontedera. V roce 1598 navšívil tuto zahradu během cesty do Levantu i náš cestovatel Krištof Harant z Polžic, jenž 20 let poté zhynul na popravišti pobělohorském. http://wug.cab.unipd.it/iconoteca/hd01/ibii/v/01ARM0002116VP_0027.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Dále následovaly zahrady: *Florencie (1550) *Bologna (1567) *Kassel (1568) *Leyden (1577) *Lipsko (1580) *Vratislav (Breslau) (1587) *Heidelberg (1593) *Motpellier (1598) *Parma (1599) Hortus Botanicus academiegebouw_leiden Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance *Motpellier (založil ji roku 1596 Richer de Belleval) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Herbal2 Renesanční bylináře (16 - 17. stol) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Habituální princip třídění nalézáme i v renesančních herbářích, bylinářích a rostlinářích, (něm. Krauterbuch) u německých "otců botaniky" v 1. pol. 16. století. brunfels Otto Brunfels 1488 - 1534 brunf13 Brunfels, první z německých otců botaniky popsal v díle Herbarum vivae icones. (Strassburg 1530 - 1536) celkem 290 druhů rostlin. Němečtí otcové botaniky (16. stol.) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance otto_brunfels Po univerzitním studiu v Mainzu vstoupil do kartuziánského kláštera, pak konvertoval k protestantismu a působil jako pedagog na různých školách. Byl také entomologem a v církevních spisech psal mj. i o Janu Husovi. Kapitoly Herbarum odpovídají rodům Nomenklatura kromě řecké a latinské i v němčině Výskyt a poznámky k rozšíření bohatě komentovány, i když spíš v jednotlivostech Odkazy na použité prameny (Plinius, Averroes, Dioscorides, ...) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Brunfels_Helleborus Hans Weiditz fenomenální ilustrátor Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance bock5 bock Druhým z německých otců botaniky byl Hieronymus Bock Hieronymus Bock (Tragus) 1498 - 1554 Hieronymus Bock popsal v díle New Kreuterbuch (Strassburg 1539) celkem 567 druhů rostlin. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance pltax42 Text u jednotlivých druhů obsahuje mimo jiné místa výskytu, synonymiku, vnitřní a vnější užití - cituje i různá pořekadla; na vyobrazeních užívá též názornosti (viz. např. fíkovník s výmluvnou kresbou postavy názorně demonstrující projímavé a purgantivní účinky fíků, či žánrová scénka kohouta vyhánějícího ďábla pod zimostrázem, jež je narážkou na vlastnost přisuzovanou rostlině). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance fuchs Třetím a posledním německým otcem botaniky byl Leonard Fuchs Fuchs popsal v díle New Kruterbuch (= Den Nieuven Herbarius) (Basilej 1543) přes 400 druhů rostlin Leonard Fuchs 1501 - 1566 Ukázka kvalitního kolorovaného dřevořezu z Fuchsova bylináře fuchs2 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Fuchs, Leonhart (1501-1566); Arzt, Philosoph, Botaniker = Mm1 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Pietro Andrea Mattioli (Mathiolus) (1501 - 1577) Lékař a botanik italský. Studoval medicínu v Padově. Poté lékařem v rodné Sieně, později v Římě. Od r. 1554 v Praze, osobní lékař císařů Ferdinanda I. a Maxmiliána II. Na sklonku života se vrací do Sieny, kde umírá při epidemii moru. Hlavní dílo jsou italsky psané Comentarii in libros sex Pedanii Dioscoridis (Benátky 1544). U nás pod jménem Mattioliho herbář, dvakrát přeložen i do češtiny. Jedna z nejoblíbenějších knih své doby, která se dočkala více než 60 vydání, také v latině či němčině). Mattioli během pobytu v Čechách navštívil r. 1563 Krkonoše, kde také botanizoval, o čemž svědčí to, že jmenuje Krkonoše jako naleziště Geum montanum, Allium victorialis aj. druhů). Jsou to vedle údajů Clusiových první nálezy z území dnešního Česka. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Mattioli, Pietro Andrea (1500-1577); kaiserl. Leibarzt, Botaniker = Qq3 Schwenckfeld, Caspar (1489-1561); Reformator, Theologe, Mystiker = N1 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Paracelsus (Theophrastus Bombastus von Hohenheim; 1493-1541); Arzt, Naturforscher, Philosoph = Ll3 L'Ecluse, Charles de (1526-1609); Botaniker, Sprachforscher = Nn3 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Počátkem 16. století spatřuje světlo světa také první česky psaný, tištěný rostlinář. Je to Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: a neb zelinarz: welmi uziteczna: z mnohych knieh latinskych y zskutecznych praczij wybrana: poczina se sstiastnie. Jejím autorem je Jan Černý (Johannes Niger de Praga) (asi 1480 - 1530), lékař působící v Praze, Litomyšli a Prostějově. http://dec2.nlk.cz/mus/334-4.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Byl autorem i dalších avšak převážně již lékařských. Kniha vyšla přičiněním jeho přítele, lékaře Mikuláše Klaudyána l. p. 1517 v Norimberku. Kniha má schematické ilustrace. http://dec2.nlk.cz/mus/334-2.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Obsahuje abecední soupis různých přírodních léčivých prostředků, kde vedle rostlin nacházíme i živočichy (hlísti, hadi, brouci), ale i takové prostředky jako "játra hovadí", "bolus armenus" (hlína červená v zemi speklá jež v Arménské zemi nalézá se), "křišťál český" aj. http://dec2.nlk.cz/mus/334-6.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Každý takový prostředek je doplněn popisem jeho účinku. V této práci je asi vůbec první zmínka o nalezišti rostliny z území Čech - Archangelica officinalis, kterou zde sám Černý během návštěvy Krkonoš sbíral. http://dec2.nlk.cz/mus/334-3.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Vynález herbarizace rostlin Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Herbáře jako sbírky sušených rostlin Za vynálezce herbarizace rostlin považován Luca Ghini, učitel Aldrovandiho a Maranty. Nejstarší herbářovou sbírkou pocházející z území Čech je herbář Jana Františka Beczskovského, křížovníka řádu s červenou hvězdou, pocházející z přelomu 17. a 18. století. ČR je z hlediska počtu herb. položek na hlavu na 5. místě na světě. Před námi je Švýcarsko, Švédsko, Finsko a Rakousko. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Základním stupněm botanického poznání je terénní observace spojená se sběrem materiálu pro herbář, který je nepřekonanou konzervační metodou. Tímto způsobem shromážděná data umožňují efektivně studovat, jak morfologickou variabilitu, tak geografické rozšíření jednotlivých taxonů s možností kontroly, zda takto zístaná data patří skutečně ke studovanému druhu. Z herbářových položek lze také na rozdíl od literárních dat či počítačových databází izolovat DNA. Herbáře jsou jedinečnou formou jak uchovávat nomenklatorické typy. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Němečtí otcové botaniky a jejich následovníci ve svých dílech uváděli pohromadě zvláště ty skupiny rostlin - např. čeledi u nichž je habitus stavěn podle jednotného morfologického plánu - např. Lamiaceae, Brassicaceae, Apiaceae či Asteraceae. Francouz Lobelius či Holanďan Dodoneus přihlíželi v tomto směru hlavně ke tvaru a stavbě listů. Rembert Dodoens (Dodoneus) 1518 - 1585 Mathias von L'Obel (Lobelius) 1538 - 1616 L'Obel Uspořádání na principu habituálním (16. a 17. stol.) Dodoneus Lobel_Stirpium Lobel_Mutterwurtz Arnica montana (Asteraceae) z díla Plantarum seu Stirpium Icones (Lobelius, Antverpy 1576) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance cesalp Za první umělý systém rostlin je povážováno třídění, které použil italský lékař a botanik Andrea Cesalpino, osobní lékař papeže Klimenta VIII. v díle De plantis libri sedecim (Florencie 1583) (16 knih o rostlinách) Andrea Cesalpino (Caesalpinus) 1519 - 1603 Umělé systémy rostlin (konec 16. stol) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Cesalpino_De_Plantis_Libri_XVI_1583_titlep age.jpg/220px-Cesalpino_De_Plantis_Libri_XVI_1583_titlepage.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Cesalpino se sice konzervativně přidržuje Theophrasta v tom že dřeviny považuje za samostatnou skupinu, významný progres je ale u něho v tom, že byliny dělí do 15 sku-pin, přičemž největší váhu při vymezení těchto skupin kladl na znaky na generativ-ních orgánech: tvar a stavba plodu počet semen počet přihrádek v semenníku stavka květu Umělé systémy rostlin (konec 16. stol) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Linn%C3%A9-Classes_Plantarum-Cesalpino.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Cesalpinův systém zahrnuje celkem 840 jemu známých druhů Arboreae (Arbores et frutices) I. Corde ex apice seminis. Seminibus saepius solitariis (např. Quercus, Fagus, Ulmus, Tilia, Laurus, Prunus). II. Corde e basi seminis. Seminibus pluribus. (např. Ficus, Cactus, Morus, Rosa, Vitis, Salix, Pinophyta sp. div.). Herbaceae (Suffrutices et herbae) III. Solitariis seminibus. Semine in fructibus unico (např. Valeriana, Daphne, Urtica nebo dnešní Poaceae). IV. Solitariis pericarpiis. Seminibus in fructu pluribus, quibus est conceptaculum carnosum, bacca aut pomum (např. dnešní Cucurbitaceae, Solanaceae, Arparagus, Ruscus, Arum) V. Solitariis vasculis. Seminibus in fructu pluribus quibus est conceptaculum e sicca materia (např. dnešní Fabaceae, Caryophylaceae, Gentianaceae) VI. Binis seminibus. Semina sub singulo flosculo invicem conjuncta, ut unicum videantur ante maturitatem; cor in parte superiore, qua flos insidet. Flores in umbella (Daucaceae) VII. Binis conceptaculis. (např. Mercurialis, Galium, Orobanche, Hyoscyamus, Nicotiana, Brassicaceae) VIII. Triplici principio fibrosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix non bulbosa (např. Thalictrum, Euphorbia, Convolvulus, Viola) IX. Triplici principio bulbosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix bulbosa (velkokvěté druhy jednoděložných) X. Quaternis seminibus. Semina quatuor nuda in communi sede (Borraginaceae, Lamiaceae) XI. Pluribus seminibus, anthemides. Semina nuda plurima, cor seminis interius vergens; flos communis distributus per partes in apicibus singuli seminis (Asteraceae pro parte) XII. Pluribus seminibus, cichoriaceae aut acanaceae. Semina nuda plurima, corde interius vergit; flos communis distributus per partes in apicibus singuli seminis (některé Asteraceae, Eryngium a Scabiosa). XIII. Pluribus seminibus, flore communi. Semina solitaria plurima; corde interius flos communis, non distributus inferius circa fructum (Ranunculus, Alisma, Sanicula, Geranium, Linum) XIV. Pluribus folliculis. Semina plura in singulo folliculo (např. Oxalis, Aristolochia, Capparis, Nymphaea, Veratrum). XV. Flore fructuque carentes. (Fungi, Bryophyta, Lycopodiophyta, Equisetophyta, Polypodiophyta, ale i korály a živočišné houby) Poslední třída bez plodonosných květů je považována za nejprimitivnější rostliny tvořící přechod k minerálům. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance mandragora Mandragora_officinarum Caesalpinovi současníci také pohlavnost rostlin neuznávali, i když např. Bock uvádí ženskou a mužskou mandragoru a mužskou a ženskou kapraď; Magnol u dvoudomé Mercurialis perennis považuje za samčí rostliny plodonosné - pro podobnost tobolek s varlaty. Tento výklad však nelze považovat za pochopení sexuálního principu vzniku semen Kalich, korunu, tyčinky a pestík považoval Cesalpino za orgány chránící semena. Pohlavnost rostlin popírá - semena považuje za zvláštní typ vegetativních diaspór. Dvoupouzdré tobolky Mercurialis perennis Mandragora officinalis Renesanční názory na pohlavnost rostlin (16. stol.) http://pharm1.pharmazie.uni-greifswald.de/systematik/7_bilder/m-n/mer_pe_5.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Rozvoj terminologie umožňoval rozlišovat nové a nové druhy rostlin. Počet známých druhů rostlin rychle rostl - od dob "německých otců botaniky" za necelých 100 let se víc jak zdesateronásobil. Bauhin, Caspar Bauhin_Titel Gaspard Bauhin 1560 - 1624 V díle Pinax theatri botanici (1623) Švýcara Gasparda Bau-hina obsahujícím již víc jak 6000 druhů použil jeho autor krátké a vý-stižné diagnózy = soubory rozlišova-cích znaků, které sloužily i jako po-jmenování rostlin Druhové diagnózy (počátek 17. stol.) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Aby byl popis rostliny co nejpřesnější a tím zároveň její determinace co nej-spolehlivější, hromadily se další a další vlastnosti a pojmy morfologické - nut-nost domluvit se přesně a jednoznačně na znacích vedla ke zpřesňování a rozšiřování morfologické terminologie a vůbec k pozdějšímu etablování rost-linné morfologie díky pracem němec-kého přírodovědce Joachima Junga Doxoscopiae physicae minores (Hamburg 1662) (Menší rozhledy po přírodě a Isagoge phytoscopica (Hamburg 1678) Jungius Vznik rostlinné morfologie (2. pol. 17. stol.) Joachim Jungius 1587 - 1657 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Přírodovědné encyklopedie: Adam Lonitzer (Lonicerus 1527-1586) Pocházel z Marburgu. Na tamnější univ. studoval filosofii a medicínu. Poté zde působil jako prof. matematiky. Později (1552) městský lékař ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1587 vydává německy trojsvazkové dílo Kreuterbuch. aport151 LONI679A Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance První svazek Von distilliren, Bauung der Gärten, Impfung ..., popisuje zde různé destilační aparatury, nádoby loni339b loni346a Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance dále pak různé techniky zahradnické a zemědělské - roubování, orba, přesazování, doplněné instruktivními obrázky; dále následuje přehled různých dřevin, vzácně i mechů a hub (také zde jsou názorně prezentovány účinky fíkovníku), loni001a loni004b Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Svazek druhý Von allerhandt Kreutergewaechsen, Fruchten, Gewürtze je věnován bylinám - dřevoryty pěkné, ale jednoduché - kvality díla Brufelsova či Fuchsova nedosahující. Adam_Lonicer03 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance místy fantaskní organizmy – např. strom rodící kachny (Entenbaum, Anatifera arbor). percebes3 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Svazek třetí Von Gethieren, Vogeln, Fischen, Metallen, Erz, Edelsteinen, Gummi und Saefften je věnován zvířatům (mezi nimiž najdeme i bazilišky, draky, jednorožce apod.), nerostům, korálům ... (najdeme zde i mumii. Dílo je doplněno rozsáhlými latinskými a německými rejstříky. Celkově lze říci, že je to první populární učebnice přírodopisu a hygieny pro široké vrstvy tehdejší. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Johann Thal (Thalius), (zemř. 1587) Lékař v Nordhausenu. Jeho botanickou práci Sylva hercynia, sive catalogus plantarum sponte nascentium in montibus et locis vicinis Hercyniae, qua respicit Saxoniam vydal spolu se svým dílem Hortus medicus et philosophicus ... l. p. 1588 ve Frankfurtu nad Mohanem Joachim Camerarius. Ten toto dílo doplnil ještě svazkem ilustrací vzácnějších druhů. Dílo zachycuje abecedně seznam rostlin Harzu s citacemi dříve publikovaných údajů - jest tedy jedním z prvních děl floristických. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Anatomie člověka v období renezance Z lůna lékařství a chirugie, jež byla tehdy samostatným oborem, vzniká postupně nová disciplina - anatomie člověka. Na většině lékařských fakult se konstituují profesorské stolice pro tento obor a začínají být zakládány speciální pitevny - theatra anatomica. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Miguel Serveto (1511 - 1553) Lékař španělský. Pocházel z Aragonské Villanovy. Vychován byl v klášteře dominikánském; studoval v Toulouse práva, výborně ovládal latinu, řečtinu a hebrejštinu; později se začal zabývat matematikou a medicínou. Pro své náboženské názory byl vězněn - nejprve ve Vídni, odkud se mu podařilo uprchnout. Neprozřetelně se uchýlil do Ženevy, kde byl zrádným přičiněním Kalvínovým dopaden a odsouzen k trestu smrti upálením. 133c4000 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Na jednom místě svého theologického díla Christiani restitutio (Obnova křesťanství) popsal malý krevní oběh plicní. Serveto dokazuje, že mezi pravou a levou komorou srdeční u normálního srdce není žádný otvor jak tvrdí Galén. Takže do levé komory může se krev dostat pouze přes plíce, kde se "připraví" - světle zbarví. Poznal tedy proud krve z pravé komory do plic a odtud do komory levé, i změnu barvy, jakou krev v plicích dostává. Bohužel tato část jeho pojednání zůstala dlouho nepovšimnuta. 384px-Michael_Servetus Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Andreas Vesal (Vesalius) (1514 - 1565) Lékař anatom a chirurg vlámský (Nizozemí v 16. století bylo územím v držení španěl-ské větve Habsburků a zahrnovalo z hlediska dnešního uspořádání států území Nizo-zemského a Belgického králov-ství). Narodil se v Bruselu. Jeho otec byl dvorním lékárníkem španělského krále Karla V. (jež byl i králem německým a císařem římským). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Studoval v Brusselu, v Paříži, v Lovani a v Padově. Jeho učiteli byli anatom Jacob Sylvius (Jacques Dubois) a Johann Gunther z Andernachu. Ve 23 letech (den po své promoci) se stává prof. chirurgie v Padově. Sylvius Andernach Leuven Univ_Padua Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Pitvy nesvěřoval chirurgům, jak bylo tehdy zvykem, nýbrž je prováděl sám. Velmi často vydržel pitvat jednu mrtvolu třeba i přes 3 týdny, dokud ji dokonale nepoznal. Jeho přednášky se těšily značné oblibě posluchačů, jichž se mnohdy účastnilo i více než 500. Hostoval i na sousední universitě v Bologni, kde l. p. 1540 provedl anatomickou demonstraci na třech lidských mrtvolách a šesti psech. V roce 1544 vstoupil tehdy již slavný anatom do dvorních služeb - stal se dvorním lékařem Karla V. a později i jeho syna Filipa II v Madridu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Vydal znamenitý spis o anatomii lidské De corporis humani fabrica libri septem (Basilej 1543) (Sedm knih o zařízení těla lidského). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Dílo čítá 700 stran foliového formátu. Kniha 1. osteologie; Kn. 2. šlachy a vazy - zde definuje rozdíly mezi nervy a šlachami; Kn. 3. stavba cévních stěn, popisy tepen a žil; Kn. 4. o nervech; Kn. 5. břišní dutina, pobřišnice, žaludek, játra, slezina; Kn. 6. popis srdce; Kn. 7. mozek. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Celý spis byl doprovázen 300 scénickými anatomickými obrazy, jejichž autorem byl Jan Steven van Kalkar, žák Tizianův. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance scan_20 vesalius Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance vesalius vesal1 Vesalius%206 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Andreas Vesalius vsel4 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Toto ve své době nejdokonalejší kompendium, zachycující anatomii těla lidského, nahradilo do té doby užívané dílo Galenovo a bylo základním pramenem humánní anatomie téměř celých příštích 200 let. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Vesalius, Andreas (1515-1564); Arzt = Mm3 Život Vesalův byl poznamenán jeho velmi kritickou povahou, jež byla často příčinou osobních sporů. Měl proto četné nepřátele jak v církevních kruzích tak i mezi vědci, zejména madridští lékaři, kteří byli ortodoxními stoupenci Galénovými jej neměli rádi. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance ves_kruis Pro pitvy si často opatřoval trupy lidí i dosti nebezpečným způsobem - na hřbitovech a popravištích, kde často musel vyrvat trup psům nebo jej odříznout ze šibenice. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance vesalius-left Vesalius dissection right Při pitvě jednoho španělského šlechtice byl v zinscenovaném procesu obviněn, že rozřezal tělo živého člověka, neboť srdce se prý při pitvě pohnulo. Přestože byl lékařem Filipa II. byl vydán inkvizici, která jej odsoudila k trestu smrti, který byl na přímluvu císařovu změněn na pouť do Svaté Země. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Při návratu narazil koráb na skálu, Vesal se zachránil s několika trosečníky na ostrově Zakynthu (Sakinthos) v Ionském archipelagu, kde však "zhynuli bídnou smrtí hladem 15. dne měsíce října l.p. 1564". zakynthos-aerial Zanthe1 Zanthe2 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V díle Vesaliově pokračoval zejména jeho žák, kritik a posléze nástupce na stolici anatomie padovské university Matteo Realdo Colombo (1516 - 1559). Byl autorem díla De re anatomica. Při určení polohy oční čočky, v popisu mediasti-na (mezihrudí), pleury (blány vystýlající dutinu hrudní) a pe-ritonea (pobřišnice) je přesněj-ší než Vesalius. Nejdůležitější však byly Colombovy výzkumy srdce a cév. Poté co se sezná-mil s poznatky Servetovými, sám je dokazuje a pozoruje ja-ko první malý oběh krevní a sr-deční systolu a diastolu (bě-hem vivisekcí na zvířatech). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Na dílo Colombovo navázal jeho žák Gabrielle Falloppia (1523 - 1562). Jeho stěžejním dílem je práce Observationes anatomicae z roku 1561. Název vejcovodu savců, který popsal tuba Falloppii se zachoval dodnes. Popsal vaječníky a semenný váček, vnitřní ucho s kochleou (hlemýžděm) a labyrintem, objasnil vztah mezi ušním bubínkem a kůstkami zvukovodu, definoval moderní význam termínů vagina, placenta, tvrdé a měkké patro a patrový oblouk. Popsal rovněž kořeny kladkového nervu (Nervus trochlearis), jakož i krční a bederní míchu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Anatomii ucha se věnoval i Bartolomeo Eustachi (1520-1574), jenž se zasloužil o úplný popis tohoto orgánu. Eustachi však popsal detailně také vnitřní ucho, hlasový aparát, sympatický nervový systém, nadledvinky, hrudní lymfatické cesty a mnoho dalších orgánů lidského těla. Jeho vynikající dílo Tabulae anatomicae (dokončeno 1552) však vyšlo až v r. 1714. Jeho dílo Libelus de dentibus, jež vyšlo roku 1563 v Benátkách, bylo první studií o anatomii zubů. Zobrazil v něm také dětský a stálý chrup. Za jeho života bylo stěžejním jeho spisem Opuscula anatomica, jež vyšlo v roce 1563. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Nástupcem Falloppiovým na profesorské stolici anatomie a chirurgie padovské university se stává Girolamo Fabrizzi (Hieronumus Fabricius ab Aquapendente) (1537 - 1619). Zabýval se emryologií, anatomií ucha, oka a hrtanu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Samostatný spis věnoval prvnímu přesnému popisu žilních chlopní. Dílo mělo název De venarum ostiolis a vyšlo v Padově l.p. 1603. Dokázal, že krev teče v žilách jedním směrem a ne střídavě oběma, jak tomu učil Galenos. Dokázal také, že tepny nejsou vyplněny vzduchem, jak se tehdy myslelo. Podnítil tak svého žáka Williama Harveye ke studiu oběhu krevního. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Pro pitvy zřídil roku 1594 v Padově Fabrizzi speciální proslulou místnost - theatrum anatomicum (existuje dodnes). Byl to sál s otáčivým stolem a kruhovitě a stupňovitě uspořádanými řadami míst k sezení i stání. Podobná anatomická divadla založili městský lékař a profesor medicíny Felix Platter v Basileji (v roce 1580) a anatom Pietro Pauwo (Pavius) v Leydenu (1597). Další pak vznikala k účelu veřejných pitev později i jinde. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance William Harvey (1578 - 1657) Pocházel z Folkerstone na jižním pobřeží Anglie, kde se narodil v rodině bohatého statkáře. Studoval medicínu v Oxfordu, v Padově (zde byl žákem Vesaliovým a Fabrizziovým) a v Cambridge. Po skončení studia v Padově v r. 1602 se oženil s Elisabeth Brownovou, dcerou osobního lékaře královny. Poté si otevřel lékařskou praxi v Londýně. Později se stává lékařem krále Jakuba I. a Karla I až do jeho popravy Cromwellem. Po revoluci se stáhl do ústraní na anglickém velvyslanectví ve Vídni. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Ve své práci De motu cordis et sanguinis in animalibus (Frankfurt 1628) (O pohybu srdce a krve u živočichů) publikuje objev oběhu krevního. Dílo mělo 78 stran čtvrtinového formátu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Do té doby se lékaři domnívali, že pravá polovina srdce zásobuje tělo krví pomocí žil, levá rozvádí pomocí tepen ke všem orgánům vzduch. To, že při poranění tepen teče z nich krev, zdůvodňovali tím, že po rychlém úniku vzduchu se tepna zaplní krví. Dále se domnívali, že krev přitéká k orgánům, kde zaniká jako voda dešťová dopadnuvší na písek. Neustálý nový přísun krve je zajištěn jejím vznikem v játrech odkud je čerpána dolní žilou do srdce. Arterie plicní považovali za žíly, zásobující plíce atd. atd. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Harvey dokazuje, že krev vychází ze srdce, potom cirkuluje po těle a vrací se zpět do srdce a opět vychází ze srdce do těla. Srdce tedy představuje pumpu uvádějící krev do pohybu. Správně interpretuje význam Colombem objevené systoly a diastoly. Názor Galenův vyvrací tvrzením, že srdce při obsahu přibližně 2 unce krve a 65 tepech za minutu by muselo za jednu minutu vysílat do těla 10 liber krve, což je množství, které mohlo těžko vzniknout z potravy v játrech během tak krátké doby. Harvey nepoužil mikroskop a proto se domníval, že krev z arterií se filtruje přes různé tkáně do žil (neznal kapiláry). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Ve své druhé práci Exercitationes de generatione animalium (1651) navazuje rovněž na práce svého učitele Fabrizia, tentokrát v oblasti embryologie. V tomto díle formuluje památnou intuitivní myšlenku "Omne vivum ex ovo" nebo též "Ex ovo omnia" (vše živé z vejcete pochází). Tato myšlenka je vyjádřena alegoricky i na titulní straně díla, kde je zobrazen Zeus se svým orlem a z vejce (na němž je psáno "ex ovo omnia"), Diem otvíraného, vystupují různí živočichové a mezi nimi i člověk. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V intuitivním vymezení pojmu "vejce, vajíčko zvířat" se však dopouští určité nepřesnosti v tom, že jej přirovnává k semeni rostlin - "primosque eorum conceptus, equibus factus fiunt, ova quaedam esse ut et semina plantarum omnium". Proroctví Harveyovo se splnilo o dvě století později, když l. p. 1827 Karl Ernst von Baer objevil vajíčka u savců. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Dílo Harveyovo je vyvrcholením objevů, učiněných lékaři padovské anatomické školy, u jejíhož zrodu stál velký Vesalius. Z následovníků Harveyových vynikal zejména Thomas Willis (1621 - 1675), autor děl Cerebri anatome (1666) a De anima brutorum (1674), v nichž se zabýval anatomií mozku a nervové soustavy. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Guillaume Rondelet [Gijóm] (1507 - 1556) Lékař a zoolog francouzský. Pocházel z Montpellier, studoval medicínu v Paříži, od r. 1529 vykonával lékařskou praxi v Montpellier; poté od r. 1542 byl osobním lékařem kardinála Tournona ve Florencii. Poté byl profesorem medicíny na universitě v Montpellier. Rondelet, Guillaume (1507-1566); Arzt, Botaniker = hhh3 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Výsledkem jeho bádání na pobřeží Středozemního moře i Atlantického oceánu jsou práce: Libri de Piscibus Marinis, in quibus verae Piscium effigies expressae sunt. Lyon 1553. a Universae aquatilium Historiae pars altera cum veris ipsorum Imaginibus. Lyon 1555. V těchto dílech popisuje na 300 druhů červů, hlavonožců, korýšů, ryb, obojživelníků a plazů. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000004 00000005 00000006 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Pierre Belon (1517 - 1564) Narodil se v Soultiére u Mansu. Studoval medicínu ve Wittenbergu, kde byl jeho učitelem botanik Valerius Cordus, poté působil v Paříži, Padově, jako protektor kardinála Tournona se účastní diplomatické mise napříč Evropou na východ - přes Itálii, Řecko, ostrovy Středozemního moře, Blízký Východ, se dostává až do Egypta. Za své vědecké zásluhy obdržel roku 1556 pensi od Jindřicha II. a od Karla IX. pak byt v zámečku v Boulogneském lesíku. V tomto klidném prostředí začal překládat díla Theophrastova a Dioscoridova. Při jedné ze svých cest do Paříže byl přepaden a zavražděn. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Z cesty po Středomoří publikoval Belon dílo Les Observations de plusieurs singularites et choses mémorables trouvées en Grece, Asie, Judée, Egypte, Arabie et autres pays estranges. Paris 1553. 1_AlessandriariproduzionediPierreBelon1554 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Nejvýznamnějšími díly zoologickými jsou jeho spisy o rybách a o ptácích. V díle Histoire naturelle des Poissons. Paris 1551 (Historie ryb) najdeme např. první přesná vyobrazení jesetera, tuňáka, delfína, včetně jejich vnitřní stavby. Ryby třídil Belon podle tvaru, velikosti a výskytu. Na prvním místě uvádí skupinu, kterou nazývá Cetaceaa - velké ryby, k nim však řadí i velryby; končí rybami říčními a potočními. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Belon Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V díle L'Histoire de la Nature des Oyseaux. Paris 1555 (Historie ptáků) se pokouší vytvořit systém na základě znaků jako je tvar zobáku, tvar nohou a životní projevy. img0015-2 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000012 00000015 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Belon148 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jako jeden z prvních si všímá analogií ve stavbě koster obratlovců - konkrétně srovnává kostru ptáka s kostrou člověka, je proto pokládán za zakladatele srovnávací anatomie. Kvalita ilustrací je v Belonových dílech ve srovnání se staršími pracemi na vysoké úrovni. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Konrad Gesner (Gesnerus, 1516 - 1565) Švýcarský polyhistor, jazykozpytec, literární historik, bibliograf, lékař a přírodovědec. Pocházel z Zürichu, z chudých poměrů (otec chudý kožešník záhy zemřel). Díky stipendiu, které mu udělilo rodné město, mohl studovat na pařížské Sorbonně, po návratu domů se oženil a zastával místo školního úředníka. Poté působil jako prof. řečtiny na akademii v Lausanne. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Gesner, Conrad (1516-1565); Arzt, Philosoph = Mm4 S podporou dalšího stipendia vystudoval medicínu v Basileji. Cestuje - v Montpellieru se seznamuje s Rondeletem a Belonem. Po návratu se stává městským lékařem. Později městský lékař a profesor přírodních věd na univ. v Zürichu, kde založil botanickou zahradu. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Z jeho biologických prací vynikají zejména obsáhlá díla zoologická. Nejobsáhlejší je 4 svazková encyklopedická Historia animalium (1551-87), která má ca 4500 stran a mezi autory jejích ilustrací (přes 1000 mědirytin) je řada předních tehdejších malířů - např. Albrecht Dürer - či malíři zurryšští Jean Asper a Jean Thomas. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance První svazek je věnován savcům, druhý vejcorodým čtvernožcům, třetí ptákům, čtvrtý vodním živočichům tj. především rybám, pátý (vyšel již po Gesnerově smrti) měl souhrnný charakter. Uvnitř jednotlivých skupin řadil Gesner živočichy podle abecedy. Při popisu zvířat zmiňoval jejich georafické rozšíření, popis a složení těla, chování a instinkty a význam pro člověka. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 10 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance taf8_g Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000232 00000234 00000236 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000225 00000226 00000227 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000162 00000156 00000157 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000267 00000268 00000269 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000302 00000297 00000307 00000308 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance natgesner Konrad_Gesner kn16b Gesner,Conrad%20Historiæ%20Animalium,%20dromedar%201554 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance sai1551n Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Enhjoerning01 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000190 00000191 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000206 00000207 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000223 00000224 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000415 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Z jeho botanických děl dlužno zmínit jeho Historia plantarum (Benátky 1541) a Catalogus plantarum quadrilinguis - abecední seznam latinských, řeckých a německých jmen rostlin. Po celý život shromažďo-val materiál pro rozsáhlé botanické dílo (analyzoval květy a plody)- ke konci života měl připraveno jen pro ilustrace ca 1500 dřevorytů. Tento obsáhlý materiál vyšel až 200 let po jeho smrti v letech 1751 - 71, pod názvem Conradi Gesneri Opera botanica I. et II. (Nürnberg). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Kromě jiného je Gesner pokládán za zakladatele moderní bibliografie. Jeho dílo Bibliotheca universalis. Basilej 1545, je soupisem veškeré latinské, řecké a hebrejské literatury (bohužel nebral v úvahu literaturu psanou v národních jazycích), jež byla napsána do doby Gesnerovy a prvním dílem tohoto druhu vůbec. Celkem tato práce obsahuje 12.000 děl. 28 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Ulisse Aldrovandi (1522 - 1605) Zoolog italský. Narodil se v Bologni. Studoval práva na univ. v Bologni, filosofii a medicínu v Padově a v Římě. Správce botanické zahrady v Bologni a profesor medicíny na univ. v Bologni. Byl nařčen z kacířství a uvězněn l. p. 1549. V Římě jej navštívil Rondelet a po tomto setkání obrací se A. ke studiu zoologie. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Během života shromáždil velké sbírky ryb a rostlin. V 77 letech začíná publikovat svůj gigantický přehled živočichů Historia animalium (1599-1642 - vydání dokončili po jeho smrti přátelé a žáci). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Rozděluje živočichy na 10 tříd a jejich třídění provádí na základě podobnosti. Dílo je velmi dobře ilustrované. 893c-aldro-ornith3 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Je i autorem vůbec prvního díla věnovaného pouze hmyzu - De Animalibus insectis, které obsahovalo i určovací klíč. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000095 00000096 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 00000097 00000098 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance harpyje siréna bazilišek africký bazilišek