Plazi (Reptiliomorpha) MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 PF_72_100_grey_tr ubz_cz_black_transparent Plazi -ektotermní živočichové -kůže silně rohovatí •(epidermální šupiny nebo krunýře), •uspořádání štítků - folidóza, pileus (hlava) -hadi srostlá víčka vs. ještěři -atlas, axis, 2 křížové obr. -metanefros -monokondylní, •kinetická lebka (streptostylie) -vejcorodí, •bez péče o potomstvo http://www.vesmir.cz/files/image/id/2443 Boa constrictor - hroznýš královský Všichni Amnioti, kteří nemají synapsidní typ lebky = Reptilia nebo Sauropsida Mezi Reptilia patří i ptáci, jinak jde o parafyletický taxon. Plazi: želvy, haterie, šupinatí ještěři, hadi, krokodýli, ptakoještěři a dinosauři nejsou monofyletičtí (parafylie), ale jde o tradiční skupinu suchozemských obratlovců. system2 Želvy - Testudines (Chelonia, Testudinata) Pleziomorfní znaky želv: anapsidní lebka (sekundárně), Jacobsonúv orgán, podélná kloakální štěrbina, žebra vrostlá do krunýře (není hrudní koš), nepárový erektilní penis, kladení vajec •krunýř – derivát pokožky a škáry, tedy rohovitá vrstva s kostěnými štíty, karapax (hřbetní část), plastron (břišní část) •pětiprsté končetiny s drápy, často zatažitelné pod krunýř •tlama – rohovité lišty Dvě skupiny: Pleurodira – skrytohlaví - zatahují hlavu ohybem krku do strany, jižní polokoule Cryptodira – skrytohrdlí - zatahují hlavu pozpátku (krk se skládá esovitě), příp. nezatahují čel. Emydidae (emydovití) a Testudinidae (želvovití) frayer5_20081003_143640_001 zelvy charakteristické uspořádání štítků karapax páteřní linie - vertebralia boční - costalia okrajové - marginalia nadocasní - supracaudalia odlišení druhů- podle tvaru, počtu štítků čel. Emydidae - emydovití - vodní želvy, nízce klenutý oválný karapax, prsty volné (vs. Testudinidae), spojené plovací blánou, silné drápy, delší ocas, spíše dravci Emys orbicularis – želva bahenní - do 25 cm; hnědočerný karapax se světlými skvrnami, ty rovněž na končetinách, krku a hlavě, plastron špinavě žlutý s temnou kresbou - samci mají delší ocas, vpouklý plastron, hnědočervenou duhovku (středoevropské populace) - samice s kratším ocasem, plochým plastronem a žlutou duhovkou (středoevropské populace) - dravá, dožívá se až 100 let - u nás jen introdukovaná – dolní Podyjí (NPR Betlém – životaschopná), stejně tak v Poiplí; původně ještě na JV Slovensku – Bodrog, Tajba autochtonní populace Emys orbicularis, male and female plastron Europese moerasschildpad (EMYS ORBICULARIS) DSC_0295 Europese moerasschildpad (EMYS ORBICULARIS) •Trachemys scripta elegans – želva nádherná •- velikost do 30 cm; karapax hnědý až černý, žlutě proužkovaný (v mládí jasně zelený), samec – protažené drápy na předních končetinách, dlouhý ocas. •- žluté podélné pásky na hlavě krku a nohách, za okem červená skvrna •- původem ze severní Ameriky, úniky ze zajetí a vypouštění teraristy •- dnes místy běžněji (i zimování), ale nepotvrzené rozmnožování (M.Šandera – PřF UK Praha) Trachemys scripta. Pond Slider. Arizona Trachemys_scripta_Redear_Slider TRASCR-04g Trachemys_scripta čel. Testudinidae - želvovití - suchozemské želvy - vyklenutý karapax - samci s vklenutým plastronem, samice s plochým - přední nohy hrabavé (při zatažení kryjí hlavu) a zadní nohy kráčivé - býložravci -únik, nikde životaschopné populace zelvy Makedonija_120 Testudo hermanni – želva zelenavá - 25 cm; krunýř žlutozelený s tmavou kresbou (výraznější) - na konci ocasu výrazný nehtovitý trn (rozdělen rýhou) - suprakaudální (nadocasní) štítek rozdělen na 2 části, tvar vertebralií na karapaxu (o málo širší než delší) - Balkán, pobřeží Jadranu, Itálie, Sardinie, Korsika (lesostepní) - k nám T. hermanni hermanni Thermanni pohlavi_zelev Image:Testudo hermanni hermanni female.JPG Testudo hermanni e1569 DE: Griechische Landschildkröte UK: Herman's Tortoise IT: testuggine comune CZ: želva Hermannova zelenavá TR: Trakya tosbagasi FR: Tortue d'Hermann PL: Żółw grecki SK: korytnačka zelenkastá HU: Görög teknős HR: Obična čančara RO: ţestoasa uscat bănăţeană RU: Балканская черепаха SL: Grška kornjača MM zahnutý štítek dolů, větší Testudo graeca – želva žlutohnědá - 25 - 30 cm; proměnlivé zbarvení, hnědé s tmavou kresbou, s věkem tmavší - okraje karapaxu prohnuté nahoru (hlavně u starších), tmavý plastron - bez trnu na ocase (příp. s malým), bradavice (kuželovité šupiny) na stehnech - suprakaudální (nadocasní) štítek celistvý (téměř vždy!!) - vertebrální štítky výrazně širší než delší, vzácně nehtík na ocase - Řecko, jižní Itálie, Sicílie a jižní Španělsko - k nám dovážen poddruh T. graeca graeca Testudo graeca ae4264 DE: Maurische Landschildkröte UK: Turkish Greek Spur-thighed Tortoise IT: testuggine greca CZ: želva řecká TR: Adi tosbaga FR: Tortue grecque PL: Żółw Iberyjski SK: korytnačka žltohnedá HU: Mór teknős RU: Средиземноморская черепаха GR: Ελληνική Χελώνα YU: грчка корњача SL: mavrska želva RO: ţestoasa de uscat dobrogeană HU: Mór teknős BG: Шипобедрената костенурка HR: grčka čančara Testudo graeca dc8819 DE: Maurische Landschildkröte UK: Turkish Greek Spur-thighed Tortoise IT: testuggine greca CZ: želva řecká TR: Adi tosbaga FR: Tortue grecque PL: Żółw Iberyjski SK: korytnačka žltohnedá HU: Mór teknős RU: Средиземноморская черепаха GR: Ελληνική Χελώνα YU: грчка корњача SL: mavrska želva RO: ţestoasa de uscat dobrogeană HU: Mór teknős BG: Шипобедрената костенурка HR: grčka čančara Tgraeca urceni-pohavi-t Testudo (Agrionemys) horsfieldii – želva stepní - 28 cm; žlutohnědý okrový karapax s tmavou kresbou - plošší karapax, okraje prohnuté nahoru - širší hřbetní (vertebrátní) štítek - suprakaudální (nadocasní) štítek celistvý - na přední noze jen 4 drápy (předchozí vždy 5) - ocas bez rohovinné špičky, pahýl - stepi Střední Asie a Ruska FF i MM plochý plastron, !! FF delší ocas!! Image:Testudo horsfieldii walking.jpg Vodní želvy: - samec bývá o něco menší - samec některých druhů má o hodně delší drápy na předních tlapách, než samice Suchozemské ž. propadlý plastron délka ocasu Určení pohlaví Testudo hermanni system frayer5_20081003_143837_001 Šupinatí (Squamata) - tělo kryto šupinami, svlékání - původní diapsidní lebka - Jacobsonův orgán - procélní obratle, rozeklaný jazyk - schopnost autotomie - dva hemipenisy - vejcorodost, živorodost Scincomorpha čel. Scincidae - scinkovití Ablepharus kitaibelii – krátkonožka evropská - do 10 cm; útlé tělo a drobné končetiny daleko od sebe (spíše se plazí) - hřbet hnědý až hnědozelený s „kovovým leskem“, na bocích tmavé pruhy - nedělený anální štítek, tenký trn na konci ocásku, ovoparie… -J a JV Slovensko (Kováčovské kopce, Plešivecká planina, Krupinská pahorkatina - světlé a teplé lesostepi (dubový opad) čel. Lacertidae - ještěrkovití - pileus, krční límec, štítky, zbarvení – skvrny, tvar šupin jesterky hlava jesterky_pohlavi samci mají nejrůznější výstražné znaky,např.jasné zbarvení,hřebínek nebo krční laloky, robustnější stavbu hlavy a těla. výstražné chování, např.kývání hlavou a kolébání ze strany na stranu. po obou stranách zesílený kořen ocasu s pohlavním orgánem viditelným jako malá zduřenina za kloakálním otvorem. větší femorální póry na spodní straně stehen a anální póry před kloakou.Tyto znaky jsou zřetelnější v období páření. scinkové femorální póry nemají výrůstky za kloakou ,několik trnitých šupin,které však nejsou příliš obvyklé. když není výrazný pohlavní dimorfismus ocas Anatomicky je schopnost autotomie dána příčnými zónami zlomu, které u plazů neprobíhají mezi obratli, nýbrž napříč obratlovým centrem a neurálním obloukem. Pouze u některých ocasatých obojživelníků probíhá zlomová zóna mezi obratli. Kromě několika postsakrálních obratů (bývá jich 4 – 9; větší počet je u beznohých forem, např. u slepýše, blavora a amfisbén) dělí zlomová zóna každý ocasní obratel, takže ocas se může odlomit těsně za kořenem stejně jako u špičky. Zmíněné postsakrální obratle zůstávají autotomií nedotčeny, protože je v jejich úrovni kloaka, u samců hemipenis, a jsou na ně upevněny rovněž svaly účastnící se lokomoce (pohybu). Pozice zlomové zóny není zcela stabilní – může být před příčnými výběžky obratle (pokud jsou vyvinuty), ale může být rovněž v úrovni příčného výběžku, takže jej může podélně štěpit. http://www.vesmir.cz/files/image/id/6450 Zóna zlomu probíhá přes dorzální paraseptální apofýzu do štěrbiny v bázi pleurapofýzi http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Lizard_tail_autotomy.JPG/220px-Lizard_tail _autotomy.JPG Lacerta agilis – ještěrka obecná - 20 - 25 cm; na hřbetě tmavší pruh lemovaný dvěma světlými - na bocích velké tmavé skvrny s bílou tečkou (někdy chybí u samců) - samci se zelenou hlavou a boky (hlavně na jaře), samice celé šedohnědé - tupě kuželovitá hlava - štítky za nozdrou: 1 postnasální štítek, za ním 2 frenální - několik barevných aberací – erythronota, chersonensis a také melanismus - v CR Lacerta agilis agilis (na východním SK L.a.argus) - zoubkovaný krční límec, na hřbetě 8 – 16 řad kýlnatých šupin, obvykle 10 - suchá slunná stanoviště (do 600 m n.m.) Lacerta agilis - ještěrka obecná jesterky2 lacerta-agilis Lacerta agilis (ještěrka obecná) Male Sand Lizard (c) HCT. Please feel free to use this picture BUT ensure that you credit The HCT var. erythronota ČR, SK Lacerta agilis chersonensis Lacerta agilis m. erythronota var. chersonensis Karpaty, Rumunsko • Lacerta viridis – ještěrka zelená - naše největší ještěrka (25 - 40 cm); velmi dlouhý ocas (až 70 % těla) - samci sytě zelení, modré hrdlo v době rozmnožování, neskvrnité břicho do žluta - samice se zeleným hřbetem, boky hnědavé (občas 2 bílé pásy, subad), hrdlo světlé, více skvrnité, rozptýlené tmavé tečky na hřbetě - velká protažená hlava, 2 postnasální štítky nad sebou, pilovitý krční límec -preferuje nížiny (obvykle do 400 m n.m.), stepi a lesostepi (Jižní Morava a Povltaví až k Praze, Č. Středohoří, podél Ohře - reliktně v Čechách) -loví i malé ještěrky, ptáky, hlodavce, ale hlavně hmyz -riziko zarůstání stanovišť, intenzifikace sadů, vinic, málo zimovišť Lacerta viridis Lacerta viridis - ještěrka zelená image006 http://www.balcanica.info/f/6909.jpg Moderovaná diskuse - obrázek Zootoca vivipara – ještěrka živorodá - štíhlá ještěrka, 15 - 17 cm; hnědý hřbet, chybí zelená barva, častý melanismus - většinou dvě světlé linky po stranách hřbetu, tmavé skvrny (u samců se světlým středem) - samci mají oranžové až červené břicho s tmavými skvrnami, samice světlé beze skvrn (není pravidlem), chybí zelená barva - protáhlejší čenich, 1 postnasální a 1 frenální štítek, pilovitý krční límec - slabé a kratší nohy, úzké šupiny na hřbetě pouze 1-2 řady, ocas silný jen 50% těla - střední až vyšší polohy (paseky), na vlhčích stanovištích i do nížin - ovoviviparie, líhnutí v kloace Zootoca%20vivipara%20(Bergeidechse),%20Portrait_001 Zootoca-vivipara Common Lizard - Lacerta vivipara.JPG jesterky2 Podarcis muralis – ještěrka zední - 18 - 20 cm; štíhlá, svrchu hnědá (bronzový lesk) s tmavými skvrnami a síťováním (u samic splývá v pruhy) - plochá zašpičatělá hlava, 1 postnasální a 1 frenální štítek, malé šupinky nad očním víčkem - massetericum - větší štítek mezi okem a bubínkem, rovný krční límec - na bocích tmavé pruhy; mohou být modré skvrnky (u samců), bronzový lesk - břicho světlé až do červena ( u starších) - velmi dlouhý ocas a dlouhé končetiny (skáče) - V ČR pouze v okolí Štramberka (1998, vrch Kotouč), v SR hojnější Podarcis-muralis_2 jesterky1 gal18_obr1156111793_3 Podarcis taurica – ještěrka trávní Maďarsko, nížiny mezi Dunajem a Tisou hřbet zelený v přední části těla S populace na bocích světlé pruhy • jesterky2 jesterky1 Anguimorpha čel. Anguidae - slepýšovití Anguis fragilis – slepýš křehký -30 - 50 cm; šedohnědý až bronzový hřbet, samice a mladí mají tenký podélný hnědý proužek a tmavé pruhy na bocích (samci bez pruhů) - samice tmavé břicho, samci s tmavým pruhem, ovoviviparie - malá tupá hlava, na hřbetě 2 řady větších šupin - trnitý výrůstek na špičce ocasu, anální štítek rozdělený - samci někdy s modrými skvrnkami („forma incerta“) či úplně modří - A.f.fragilis po celém území (hlavně smíšené a listnaté lesy), na SK A.f.f. a A.f.colchica + hybridní zóna. - ovoviviparie, z vajíčka hned v kloace -ohrožení dopravou, pomalý! _MG_5164 Full-size image (60 K) http://tiborsos.webs.com/anguis/dely2.jpg http://tiborsos.webs.com/anguis/dely3.jpg fragilis colchica hadi_hlavy oci-zmije Hadi – Serpentes čel. Colubridae – užovkovití, 9 velkých štítků na pileu Viperidae - zmijovití • supiny Preokulární štítek - praeoculare Natrix natrix – užovka obojková - 70 – 120 cm; šedohnědý až modravě šedý hřbet s drobnými černými skvrnkami, krk zřetelně oddělen od hlavy - za krkem dva žluté půlměsíčky, před okem 1 štítek - kýlnaté šupiny na hřbetě, ne na ocase - břicho světle žluté s tmavými skvrnami, někdy celé tmavé, častý výskyt melanismu (vyšší polohy), občas 2 podélné bílé pruhy na hřbetě – m. persa - náš nejhojnější had, břehy tekoucích i stojatých vod - potrava: obojživleníci grasssnake2 Natrix tessellata – užovka podplamatá - 70 - 100 cm; svrchu šedá, olivová či hnědavá, tmavé skvrnky – šachovnice, na krku tmavá kresba tvaru „V“ - protáhlejší hlava, před okem 2 preokulární štítky - kýlnaté šupiny na hřbetě, i na ocase - břicho do žluta s velkými tmavými skvrnami (po stranách se barvy střídají), uprostřed splývá v pruh - tekoucí vody (velké řeky, nádrže) s kamenitým dnem, v nížinách (Dyje, Jihlava, Svratka, Berounka, Ohře, Vltava) - potrava: ryby - Natrix tessellata e0735 DE: Würfelnatter UK: Dice Snake Tessellated IT: biscia tassellata CZ: užovka podplamatá TR: Su Yilani FR: Couleuvre tessellée PL: zaskroniec rybołów SK: užovka fŕkaná HU: Kockás sikló NL: Dobbelsteenslang DK: Rudesnog RU: Водяной уж JP: ダイスヤマカガシ Natrix tessellata 6648 DE: Würfelnatter UK: Dice Snake Tessellated IT: biscia tassellata CZ: užovka podplamatá TR: Su Yilani FR: Couleuvre tessellée PL: zaskroniec rybołów SK: užovka fŕkaná HU: Kockás sikló NL: Dobbelsteenslang DK: Rudesnog RU: Водяной уж JP: ダイスヤマカガシ Coronella austriaca – užovka hladká - náš nejmenší had (45 - 70 cm), hřbet šedohnědý s řadami tmavých skvrn (někdy pruhy), hlava nezřetelně oddělena od krku - typická kresba na temeni (podkova), hladké šupiny bez kýlu - plochá trojúhelníková hlava, od nozdry přes oko tmavý proužek - břicho: mladí oranžové, samci hnědavé, samice tmavé; tečky na břiše, výskyt melanismu. - po celém území, suchá a teplá stanoviště, křoviny (stepi a lesostepi) - potrava: zejména plazy - ovoviviparie čel. Collubridae - užovkovití Coronella austriaca DE: Glattnatter Schlingnatter Haselnatter Kupfernatter UK: Smooth Snake ES: Culebra lisa europea IT: colubro liscio CZ: užovka hladká FR: Coronelle lisse PL: Gniewosz plamisty SK: užovka hladká FI: Kanervakäärme Coronella austriaca DE: Glattnatter Schlingnatter Haselnatter Kupfernatter UK: Smooth Snake ES: Culebra lisa europea IT: colubro liscio CZ: užovka hladká FR: Coronelle lisse PL: Gniewosz plamisty SK: užovka hladká FI: Kanervakäärme Coronella austriaca DE: Glattnatter Schlingnatter Haselnatter Kupfernatter UK: Smooth Snake ES: Culebra lisa europea IT: colubro liscio CZ: užovka hladká FR: Coronelle lisse PL: Gniewosz plamisty SK: užovka hladká FI: Kanervakäärme Zamenis longissimus – užovka stromová - náš největší had (obvykle 1 - 1,5 m), svrchu hnědá či olivová (bílé okraje šupin), břicho bělavé až žluté (někdy až síťování) - hladké šupiny, u starých jedinců lehce kýlnaté - před okem 1 štítek, za okem 2 - mladí se žlutými půlměsíčky za krkem a tmavým proužkem přes oko (podobají se N.natrix) - po stranách břicha výrazné hrany (šplhání) - málo plachý, suchá stanoviště, často šplhá - osluněné lesní okraje nedaleko vody, křoviny, 300-600m n.m., V SR plošně, v ČR není jasný autochtonní výskyt (Karlovarsko v Poohří, Bílé Karpaty a Podyjí) - potrava: ještěrky,savci, méně ptáci a vejce oci-zmije čel. Viperidae - zmijovití Vipera berus – zmije obecná - 60 - 80 cm; zavalitý had, samci šedí, samice hnědé, středem hřbetu tmavá klikatá čára, vzácněji celí černí (m. prester) nebo rezaví (m. chersea) - silně zploštělá hlava, svislé zorničky, subokulární drobné štítky, tmavý proužek přes obličej - zřetelně kýlnaté šupiny, celistvá anální šupina, drobné štítky na pileu - solenoglyfní jedové zuby, letální dávka 15 mg, ve žlázách 5-10 mg, kousnutí 3,5 mg - vyšší polohy (obvykle nad 400 m n.m.), vlhká stanoviště ale osluněná (často rašeliniště) - ovoviviparie • Vipera berus m. prester - zmije obecná černá forma Vipera berus m.prester •