ÚSTAV ANTROPOLOGIE – PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Bi8778: ANTROPOLOGIE A ARCHEOLOGIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE Učitel: Dr Ladislav Nejman (místnost 1A), Tel. 54949 4966 Email: nejman@mail.muni.cz TEXTY: Hiscock, P. 2008. Archaeology of Ancient Australia. London: Routledge. (HLAVNÍ TEXT – je v knihovně) Mulvaney, J. & J. Kamminga, 1999. Prehistory of Australia. Washington: Smithsonian Institution Press. Flood, J. 2004. Archaeology of the Dreamtime: The Story of Prehistoric Australia and its People. Marleston, South Australia: J.B. Publishing. Lourandos, H. 1997. Continent of Hunter-Gatherers: New Perspectives in Australian Prehistory. Oakleigh, Victoria: Cambridge University Press. (Zajímavá čtení, ale nejsou nutné pro hodnocení tohoto předmětu) HODNOCENÍ: Jedna písemná zkouška ve zkouškovém období v lednu PŘEDNÁŠKA 1 – KAPITOLA 1 & 2 + str. 275-283 v Hiscock, P. 2008. Archaeology of Ancient Australia. London: Routledge. (je v knihovně Ústavu antropologie) 2 OSNOVA Bi8778 - podzim 2012 • 26.09. – Úvod, osídlování Austrálie a Oceánie, před-evropské kontakty s jinými populacemi • 03.10. – Biologická antropologie australských domorodců • 10.10. - Vyhynutí megafauny – důvody a kontroverze • 17.10. – Osídlení Tasmánie, geografická izolace a její dopady na lidské populace • 24.10. - Ekonomie pobřežních a vnitrozemských populací v holocénu • 31.10. – Lidské adaptace v suchých oblastech • 07.11. – Umělecké projevy australských domorodců. Burrup – nejrozsáhlejší lokalita skalního umění na světě • 14.11. – Sociální identita a společenské změny v holocénu, kosmologie • 21.11. – Etnografické procesy a změny v posledním tisíciletí. 3 • Materiál prezentovaný v přednáškách je převážně z učebnice „Archaeology of Ancient Australia“, ale i z jiných zdrojů • Písemná zkouška bude založena na materiálu prezentovaném v přednáškách • Doporučuji čtení z různých odborných zdrojů např. relevantní odborné články se dá najít na Google Scholar (http://scholar.google.cz/) a často se můžou stáhnout zdarma • Pdf monografie ze série Terra Australis se dají stáhnout zdarma na této adrese: http://epress.anu.edu.au/titles/terra_australis.html 4 HLAVNÍ CÍLE PŘEDMĚTU • Představení australské archeologie a antropologie s krátkým úvodem k osídlení Pacifiku. • Rozhodující role archeologických výzkumů v řešení otázek původního osídlení Austrálie. • Na konci tohoto předmětu bude student rozumět základním aspektům australské archeologie a antropologie, kulturní rozličnosti původních obyvatelů, bude mít vědomí o chronologické hloubce osídlení a bude znát vědecké metody, podle kterých bylo naše moderní chápání lidského osídlení této oblasti rekonstruováno. 5 Plate tectonics • Rozpad superkontinentu Gondwany, následná geografická izolace s výslednými unikátními zvířecími a rostlinnými společenstvy • Austrálie se nyní pohybuje na severovýchod směrem k jihovýchodní Asii 6 OSÍDLOVÁNÍ AUSTRÁLIE A OCEÁNIE ÚVOD • Odkud pochází první Australané? • Postup osídlování Austrálie, Tichomořských ostrovů a Nového Zélandu • Archeologické a genetické důkazy pro kolonizaci Austrálie • Překážky v cestě kolonizátorů? • Kontakty s okolními populacemi před příchodem Evropanů 8 Mezi 100,000-60,000 BP moderní lidé opustili Afriku, rozšířili se po celém světe a nahradili (nebo se asimilovali) místní obyvatelstvo, včetně Sahulu. Sahul, je pevnina spojující Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu. 9 Palaeoenvironments (paleoprostředí) 10 • Mořské sedimenty se skládají z Dírkonošců (Foraminifera) • Foraminifery vstřebávají dva izotopy kyslíku: 16O a 18O. • Během studených období, lehčí 16O se vypařuje více a ukládá se v ledovcích, čímž mořské prostředí zůstane obohacené 18O. • Když ledovce tají v teplejších obdobích tak mořská voda je obohacena o 16O. • Tímto způsobem je poměr 16O:18O ve foraminiferových sedimentech indikátorem teplot – nízké koncentrace 18O naznačují teplejší, interglaciální klima a vysoké koncentrace naznačují studené, glaciální klima. • Analýza sedimentů z hlubokých vrtů mořských sedimentů ukazuje kontinuální sekvenci poměrů izotopů kyslíku, což podává svědectví o chronologických změnách v klimatu a rozsahu ledovců. • Oscilace v globálních teplotách se rovnají oscilacím v globálních výškách mořských hladin. 11 • Poslední glaciální cyklus trvající přibližně 120,000 let začal posledním interglaciálem, kdy podmínky byly podobné dnešním. • Následovala série relativně kratších, studených i teplejších období (stadiály a interstadiály), kdy klimatické změny byly poměrně časté. • V dnešní době jsme už 10,000 let (holocén) v interglaciálu, který se vyznačuje poměrně teplým a stabilním klima se stabilní mořskou hladinou. • Za posledních 100,000 let byly mořské hladiny podstatně nižší, což znamená, že pevniny, kde teď je mělké moře, byly souší. Austrálie byla o mnoho větší a byla spojena s Tasmánií a Papuou Novou Guineou tvořící jeden kontinent zvaný Sahul. 12 •Sopka Toba na Sumatře ~3000 km3 magma a 800 km3 sopečného popela •Poslední erupce ja datována k 73.5±2 kya •Dopad sopečného popela hlavně západním a severozápadním směrem •Popel z výbuchu zaznamenán od Čínského moře až po Arabské moře (4,000,000km2) •Výška sopečného oblaku = 27 až 37 km •Husté aerosolové mraky ve stratosféře 13 Překročení Wallaceovy linie • Biogeograficka bariéra kterou překonalo málo zvířat • Mořské hladiny 40-70m nižší po většinu pleistocénu • Většina ostrovů jihovýchodní Asie spojena jako jeden kontinent nazvaný Sunda • Překročení do Sahulu znamenalo překročení Wallaceovi linie • Všechny cesty do Sahulu vyžadovali nejméně jednu plavbu po moři >70km, a nejméně tři plavby >30km 14 Lang Rongrien, Thajsko, >45,000BP 15 Niah Cave, >46,000BP Kosipe, PNG, >35,000BP (42 kya?) • Nejstarší známé osídlení hor a podalpské zony • Využívání palmy Pandanus a yams už před 36-49 kya • ‘Waisted’ sekery starší než 35 kya • Vypalování vegetace k účelné změně prostředí od 36 kya 16 Průběžný souhrn • Austrálie a Papua Nová Guinea byly osídleny anatomicky moderními lidmi druhu Homo sapiens nejpozději před 50,000 lety. Lidé připluli některou trasou z jihovýchodní Asie přes indonéské soustroví. • V době kdy lidé poprvé vstoupili na australský kontinent byly mořské hladiny podstatně nižší než dnes, teploty chladnější a klima bylo v průběhu celého pozdního pleistocénu méně stabilní než v holocénu. • Po výbuchu sopky Toba na Sumatře před ca. 73.5 kya byly zdevastované velké části jihovýchodní Asie a světové teploty následně klesly o 3 až 5 stupňů C. Jestli tato událost měla vliv na expanzi lidských populací z Indie na východ směrem k Austrálii není známé. • Archeologických lokalit H. sapiens starších než 40 kya je z jihovýchodní Asie známo několik, ale původní osídlení H. sapiens bude podstatně starší. 17 OSÍDLOVÁNÍ AUSTRÁLIE 18 NEJSTARŠÍ LOKALITY Malakanunja, c.45-61,000 Barvivová ´pastelka´, fragmenty sekery a zrnotěrka v nejstarší vrstvě Carpenter’s Gap 42,000 bp (45kya) • Rybaření, středně velká fauna • Zasypaná kamenná deska se skalním uměním – 40 kya • Překvapivá dochovalost velmi starých semínek, stromové kůry a dřevěných odřezků 20 = Human Occupation Devil’s Lair c.48kya • Kulturní vrstvy datovány metodami ABOX 14C, OSL a U-series • Nejstarší artefakty a první osídlení datované ke 48,000 kya • Dolní vrstva >55,000 kya • Četná ohniště • Velmi časné nástroje z kostí • Polámané kosti vymřelých vačnatců • Importované suroviny z velké vzdálenosti Ngarrabullgan, 37,000BP (42 kya)  Lokalita využívána od >37kya do 32kya, potom opuštěna a znovu osídlena 5400 BP (aridita je nejpravděpodobnější vysvětlení)  Analýzy reziduí na kamenných nástrojích, i těch nejstarších (37,000 kya), poukazuje na využítí násad (hafting), zpracování dřeva, využívání rostlinných zdrojů, porcování masa, a pravděpodobně pracování s kůžemi (skin-working). 22 Nauwalabila, c.55-60,000 Purritjarra, Central Desert, 35,000BP Willandra Lakes - Lake Mungo Willandra Lakes – řetězec starodávných přetokových jezer které byly částí MurrayDarling odvodňovacího systému – lokalita poprvé osídlena nejméně před 46-50,000 lety Jezero Mungo – velká srpečkovitá duna (luneta) deponována když jezero bylo plné vody Pozůstatky 130 lidských jedinců (všichni starší než 14,000 let) 24 Průběžné shrnutí • Po přistání na severním břehu Austrálie se lidé adaptovali rozličným prostředím během relativně velmi krátké doby. • Lidé nebyli závislí na pobřežních oblastech. I vnitrozemí bylo osídlené před více než 40,000 lety. • Lidé rychle kolonizovali hory, sub-arktické regiony, pouštní oblasti i odlehlé ostrovy • Porozuměli a začali využívat širokou škálu nových zdrojů • Vyvinuli nové technologie např. mýcení stromových porostů, hlubokovodní rybaření, sladkovodní rybaření, lovení stromových živočichů, podle toho co se hodilo na specifická prostředí • Časné osídlení (mírné intenzity) na mnoha lokalitách, mnohé lokality byli opuštěny po 30,000 letech, když se změnilo prostředí • Celkově, období inovací, diverzifikace a osídlování 25 Stereotypy o kultuře australských domorodců • “Longest continuous culture in existence”, jednotvárná, neměnící se. • Teorie kuturního vývoje (cultural evolution), Edward Tylor a Lewis Morgan v druhé polovině 19 století. • Dnes: každá kultura ma svou vlastní vývojovou dráhu (trajectory). • Australská domorodecká kultura je take často představována jako mimořádný případ dlouhodobé kontinuity v ekonomii, ideologii i společenského života. • Z mnoha archeologických výzkumů i studií dnes už víme že kultura australských domorodců byla dynamická, vyvíjela se a často se přizpůsobovala novým podmínkám, po stránce ekonomické, technologické, společenské i ideologické. 26 Pobyt makasanů na severním pobřeží Austrálie • Kolem roku 1720 AD flotily makasanských člunů (prau) z Makasaru (Ujung Pandang) začali navštěvovat některé části severoaustralského pobřeží. • Bydleli s domorodci, sbírali trepangy (mořské okurky), které vařili a sušili a na konci doby dešťů odváželi zpátky do Makasaru kde je prodávali jako lahůdku na čínský trh. • Makasani i australští domorodci z tohoto styku často profitovali – domorodci vyměňovali želví krunýře, mušle, perly a rudy za textilní látku, kovové předměty, kovové háčky na chytání ryb, nože a sekery. • Byli i případy, kdy mezi sebou uzavírali sňatky a australští domorodci odjížděli s makasany zpátky do Indonésie. Tyto obchodní styky skončili v roce 1906, kdy je australská vláda zakázala. 27 Osídlování Oceánie podle lingvistických (jazykovědných) studií • „Express Train“ model austronéské expanze 28 Osídlení Nového Zélandu 29 • První lidé byli Polynésani, kteří kolem roku 1280 AD připluli od severovýchodu ze Society Islands. Posléze se vyvinula odlišná maorská kultura. • Poslední větší pevnina osídlena lidmi. • Prvni evropský kontakt byl v roce 1642 – Abel Tasman. Druhý kontakt až v roce 1769, kdy kapitán Cook zmapoval novozélandské pobřeží. • V době osídlení NZ polynésany tam nebyla žádná zvířata, jenom ptáci. Pštros moa byl do 17. století maorama vyhuben. Krysy (Rattus exulans) se vyskytovaly běžně, ale ty přišly až s maorským osídlením. Krysy měli také velmi negativní dopad na místní přírodu. • Maoři praktikovali zahradnictví (horticulture), hlavní plodina byla sladká brambora kumara (původně z J. Ameriky). Kumara byla pěstována jen na Severním ostrově. • 80% maorské populace žilo na Severním ostrově, kde byla úrodná volkanická půda. Maoři na Jižním ostrově se živili převážně lovem a sběrem. 30 • Maoři byli velmi bojovní a jejich společnost nestabilní. Válčení bylo zakořeněné v jejich kultuře, často se navzájem vybíjeli a rituálně pojídali. Například v letech 1801-1840, když Maoři už měli od Evropanů muškety, tak je zaznamenáno přes 600 bitev při kterých přišlo o život 30,000-40,000 maorů. • Praktikovali žďáření (slash-and-burn). • Mnohé přírodní zdroje např. pštrosy moa, tuleně a některé druhy měkkýšů úplně, nebo skoro úplně, vyhynuli důsledkem nadměrného lovu či sběru. • Tento styl decimování přírodních zdrojů je známý i z jiných částí východní Polynésie např. Velikonoční ostrov.