 Co je to megafauna?
 Vyhynutí megafauny jako celosvětový trend
 Kdy megafauna vyhynula v Austrálii?
 Vyhubili ji lidé nebo byly jiné důvody?
 Role archeologických výzkumů
1
 PŘEDNÁŠKA 3 – KAPITOLA 4 v Hiscock, P. 2008.
Archaeology of Ancient Australia. London: Routledge.
2
 Vymírání velkých zvířat doložené na všech
kontinentech mimo Antarktidy
 V Severní Americe a Austrálii se vymírání megafauny
zhruba shodovalo s příchodem moderních lidí, i když
v Austrálii to je méně jednoznačné
 Dva hlavní navrhnuté modely pro vymírání velkých
zvířat:
 (i) následky příchodu lidí
 (ii) klimatické změny
3
 Gigantický medvěd lední
 Gigantický kondor
 Koně
 Mamuti
 Různé šelmy
Gigantický lenochod
4
Smilodon – šavlozubý tygr
Macrauchenia – velbloud/lama
Stegomastodon – slon/mamut
Toxodon – kopytnatec
Megatherium - lenochod
5
 Pratur
 Mamut srstnatý
 Lev jeskynní
 Medvěd jeskynní
 Hyena jeskynní
 Nosorožec srstnatý
 Obří stepní jelen
(Megaloceros giganteus)
6
Gigantický wombat (Diprotodon): 2750kg
Vačnatcový lev (Thylacaleo): 260kg
Gigantický klokan(Procoptodon): 3m
Vačnatcový nosorožec
(Zygomaturus): 500kg
Vačnatcový tapír (Palorchestes)
Suchozemský krokodýl (Quinkana):
7m dlouhý
Gigantický ještěr (Megalania): 620kg a 7m dlouhý
Gigantický pštros (Genyornis): 2m
7
VYMŘELÍ ŽIJÍCÍ SOUČET % VYMŘELÝCH ROZLOHA KM2
AFRIKA 7 42 49 14,3 30,2 x 106
EVROPA 15 9 24 60,0 10,4 x 106
SEVERNÍ
AMERIKA
33 12 45 73,3 23,7 x 106
JIŽNÍ
AMERIKA
46 12 58 79,6 17,8 x 106
AUSTRÁLIE 19 3 22 86,4 7,7 x 106
V Africe vymřelo nejméně velkých zvířat (největší kontinent)
Megafauna: >45 kg
Všechny kontinenty, mimo Afriky a Asie, ztratily všechny druhy
které vážily přes 1000 kg.
8
NOVÝ ZÉLAND
Aepyornis maximus
MADAGASKAR
Megalapteryx didinus
9
NEOTENIE
Mění se vztah mezi vývojem pohlavních orgánů a těla. Pohlavní orgány se vyvíjejí
stejně rychle, ale zbytek těla pomaleji, takže v okamžiku pohlavní dospělosti (ukončení
růstu) jedinec vypadá stejně jako mládě.
10
• cca. 68 druhů
vymřelo
• Všechny druhy
>100kg
• 6 ze 7 rodů >40kg
11
Australské megafaunové lokality
• Spring Creek (20 kya)
• Lancefield swamp (25 kya)
• Clogg’s cave (22 kya)
• Seton Rock Shelter (16 kya)
• Cuddie Springs (30-36 kya)
• Devil’s Lair (31 kya)
• Lime Springs (19 kya)
12
• Kulturní vrstvy datovány metodami ABOX 14C, OSL a
U-series
• Nejstarší artefakty a první osídlení datované ke
48,000 kya
• Dolní vrstva >55,000 kya
• Četná ohniště
• Velmi časné nástroje z kostí
• Polámané kosti vymřelých vačnatců
• Importované suroviny z velké vzdálenosti
Overkill hypotéza (blitzkrieg) – teorie
nadměrného lovu - Paul Martin – lidé vyhubili
megafaunu lovem.
14
Olson-Chubbock kill site
bizonů
Colby mamutí kill
site
Folsom kill site bizonů s folsomským hrotem
Jen několik lokalit a jsou zastoupeny jenom dva druhy velkých
vyhynulých zvířat
 Roberts et al. (2001) datovali skelety megafauny, pouze z
lokalit, kde se skelety nacházely v anatomické poloze.
 28 lokalit datovaných metodou OSL
 Výsledek tohoto výzkumu byl že veškerá australská
megafauna vyhynula před 46.4±5 kya = overkill hypotéza
 Poprvé navržena pro US – lovci Clovis
 V Austrálii je toto téma velmi kontroverzní – vyhynula
megafauna jako výsledek vyhubení člověkem, zhoršením
klimatických podmínek nebo obojí?
 Naivita velkých vačnatců, kteří nebyli zvyklí na predátory
16
 Výsledky datování nepotvrzují náhlé vyhynutí –
některé druhy velkých zvířat přežívali tisíce (nebo
desetitisíce) let po příchodu lidí do Austrálie
 Některé druhy megafauny žili ve stejných oblastech
jako lidé milióny let (napr. Afrika, Asie)
 Cuddie Springs (NSW) a Nombe (PNG) mají kulturní
vrstvy s megafaunou a kamennými nástroji
17
Areas of burning
on Sthenurus
bone
Několik lokalit(např. Cuddie
Springs) poukazují na postupné
vymírání druhů a ne jenom
megafauny, ale i menších druhů
 Prostředí se rapidně měnilo po delší
dobu před LGM
 Vyhynutí megafauny je na mnoha
lokalitách konzistentní se změnami
v dostupnosti vody, klima a změny
rostlinného složení
 Zvířata se specializovanou potravou
byly nejvíce náchylné na změny v
klimatu (např. Genyornis vs emu)
19
• Známá praktika z etnografických záznamů
• Mohlo změnit prostředí kde žila megafauna a ovlivnit jejich šance na
přežití
• Není prokázané že lidé tuto praktiku v pleistocénu využívali
20
 Důležitá role ohně v australské biodiverzitě je jasně
prokázána
 Rhys Jones (1969, 1979) předložil teorii, že pleistocenní
lovci-sběrači hospodařili s krajinou tím, že ji často
kontrolovaně vypalovali
 Tím se zvýšila produktivita a předvídatelnost určitých míst
v krajině
 Také to snížilo pravděpodobnost rozsáhlých, nebezpečných
požárů (např. dnešní situace)
 Použil etnografické příklady k podpoře a vypracování jeho
modelu
 Recentní studie ukázala, že vypalování buše zvýší účinnost
lovu u některých druhů zvířat
 Zvýšený výskyt požárů prokázaný na různých místech v
Austrálii a na Nové Guinei je interpretováno jako fire-stick
farming. 21
•60 metrů jezerních a rašelinových sedimentů
•Nejlepší záznam v severní Austrálii
•Důkazy pro rozsáhlé požáry a destrukce pralesů – datované
ke stáří 42-47 kya
•Tvrzení, že tento záznam představuje vypalování buše
domorodci
22
Genyornis newtoni
Emu (Dromaius novaehollandiae)
23
 Mnoho druhů megafauny vymřelo na všech kontinentech (mimo
Antarktidy), ale v různých poměrech. Ze všech kontinentů ztratila
nejvíce druhů zvířat Austrálie. Všechny druhy o hmotnosti nad 100 kg
v Austrálii vymřely. Toto hromadné vymírání postihlo i menší zvířata,
nejenom druhy s průměrnou hmotností nad 45 kg.
 Jako nejpravděpodobnější důvod pro tato vyhynutí se jeví dlouhodobé
klimatické změny a následné dopady na životní prostředí.
 Velikost zvířete nehrála jedinou roli v šanci na přežití; nízká míra
reprodukce a specializace na konkrétní potravu take hrály roli (např.
Genyornis).
 Je pravděpodobné, že vyhynutí velkých nelétavých ptáků na některých
ostrovech (např. moa na Novém Zélandu nebo Aepyornis na
Madagaskaru) zapříčinili lidé, ale tato analogie se nedá použít na
kontinenty.
24
 Na jediné australské lokalitě (Cuddie Springs), kde existuje spojení
mezi megafaunou a lidským osídlením, neexistují žádné důkazy pro lov
megafauny.
 Z výzkumu Cuddie Springs a jiných lokalit, kde se našly kosti
megafauny se ukázalo, že lidé i megafauna koexistovali tisíce let. Je
velmi nepravděpodobné, že v Austrálii lidé megafaunu vyhubili, nedá
se ale vyloučit, že k vyhynutí zvířat v menší míře přispěli, např. lovem
posledních izolovaných populací na pokraji vyhynutí nebo nepřímo,
vypalováním porostů (fire stick farming) s následnými změnami v
prostředí.
 V Austrálii megafauna vymírala už 200 000 let; při největší události
před 130 000 lety vymřelo 65% druhů. Některé druhy megafauny žily
ještě 20 000 let po osídlení Austrálie lidmi.
25
 Datovací metoda opticky stimulovaná luminiscence (OSL) měří stáří
geologické vrstvy. Na mnohých archeologických lokalitách, kde nejsou
zachovalé organické zbytky, to je jediná absolutní metoda, která se dá
použít.
 Radiokarbonová metoda (14C) měří stáří organických zbytků, ale ve
většině případů má maximální dosah přibližně 40 000 let.
 Amino-kyselinová racemizace (AAR) měří stáří skořápek vajec.
26