Ekonomika pobřežních a vnitrozemských populací v holocénu
PŘEDNÁŠKA 5 - KAPITOLA 9 & 10 v Hiscock, P. 2008. Archaeology of Ancient Australia. London: Routledge.
ÚVOD
• Život a způsoby obživy australských domorodců za posledních 10 000 let: platí modely progrese (progressionist models), existují systematické kontinentální změny, nebo žádný vzorec neplatí?
• Diskuze tří dobře prozkoumaných regionů: ostrovy Whitsunday Islands, západní Arnhémská země (Arnhem Land) a Carnarvon Gorge.
• »2
• Archeologický materiál z mnoha holocenních lokalit dokládá změny ve využívání krajiny, změny v potravních strategiích, změny technologií a společenských interakcí.
• Tyto ekonomické změny byly adaptacemi na měnící se přírodní a společenské podmínky. Nebyly jednotné na celém kontinentu a lišily se svými důsledky v závislosti na rozmanitosti situací, kterým lovci-sběrači čelili.
• «3
INTENZIFIKACE
Jedním z nejvlivnějších modelů vysvětlujících ekonomické změny v holocénu byl takzvaný 'Intensification model' navržen australským archeologem Harrym Lourandosem.
Tento archeolog tvrdil, že 'intenzifikace' začala být patrná při mezi-skupinové kompetici při slavnostních setkáních (ceremonial gatherings), při nichž se různé skupiny potkávaly. Tato kompetice si vynutila zvýšení ekonomických prostředků.
Podle Lourandose tento model podporují výsledky výzkumů z mnoha archeologických lokalit a z různých částí Austrálie, kde je patrné, že hlavně ve středním holocénu lidé zvýšili ekonomickou produktivitu, lokality jsou větší a je jich větší počet, zvětšila se populace, zvýšila se tendence k usedlému způsobu života (sedentism) apod.
Lourandos tvrdil, že tato změna k intenzifikaci začala pred 5000 lety a pfed 2000 lety se intenzifikace ještě zvýšila.
Toto byl jeden z dominantních modelů v australské archeologii pro holocenní osídlení Austrálie.
WHITSUNDAYISLANDS
Nejstarší osídlení pred 10 000 lety.
Morská hladina ještě stoupala, ale už byla jen několik metrů pod nynější úrovní.
Bryce Barker zkoumal previs Nara Inlet 1 - v té době toto území ještě připojeno
k australské pevnině.
Pred 8 900 lety stoupající morská hladina vytvorila řetězec ostrovů a Nara Inlet se
ocitl na ostrově dnes zvaném Hook Island.
Morská hladina dále stoupala a před 7 500 lety bylo údolí pod převisem Nara Inlet zaplavene
Během 10 000 let osídlení, lidé pokračovali návštěvách této lokality, i když během středního a pozdního holocénu byla tato lokalita už 20 km od pobřeží pevniny.
Opakované osídlování během 10 000 let v měnící se krajině.
Stoupající mořské hladiny a tvoření ostrovů nebránilo úspěšnému lovu/sběru (foraging).
První osídlení - velké množství kamenných artefaktů, které byly transportovány z vrcholu kopce na South Molle Island. Údolí kolem tohoto kopce bylo velmi hluboké a zaplavené mořem už před 10 000 lety, takže lidé se pro surovinu na ostrov South Molle Island museli přepravovat 2 km přes moře.
Využívání tohoto zdroje kamene nejintenzivnější v době před 9000-6500 lety.
Výzkumy lokality Nara Inlet 1 - lidé lovili morská zvířata jako jsou želvy, dugongy (moroně), ryby, a sbírali mušle a kraby.
Ekonomika se měnila:
před 2000-4000 letypoklesl počet kamenných nástrojů + výrazné zvýšení mušlí a krabů. Zároveň vzrostl počet hrotů, háčků a škrabadel vyrobených z organických materiálů - kosti, mušle a dřevo.
Dugong (Dugong dugon) - česky také moroň
Lidé začali preferovat surovinu, která byla dostupná na každém ostrově, více než kamennou surovinu, která byla dostupná s větší obtíží (tj. na South Molle Island).
Rostoucí trend využívání potravy dostupné přímo na pobrežia méně potravy z hlubší vody (tj. dugongy, želvy).
Pobřeží Arnhem Land
1. Na konci pleistocénu byl v údolí reky South Alligator River blahovičníkový (Eucalyptus) les -angl. 'woodlancľ
2. Stoupající mořská hladina toto údolí zaplavila před přibl. 9000 lety a z údolí se stal mořský záliv, který kolonizovaly mangrovníky. Následujících 1200 let - bez veg. Před 7800 lety začal rozšiřovat mohutný pás bažin s mangrovníky.
3. Zvýšení sedimentace nakonec vedlo k nahrazení mangrovníků travnatou planinou. Takovou podobu má řeka South Alligator River dnes.
Anadara mounds (kupy mušlí)
Vyskytují se ve 3000 km pásu podél tropického pobřeží severní Austrálie
Největšíjsou až 100 m dlouhé a 10 m vysoké
Převažuje druh Anadara granosa
Doba vytváření 3000-600 BP
Často jsou daleko od dnešního pobřeží
V době kolonizace Evropany už tyto kupy nevznikaly.
Proč a jak byly vytvářeny?
Uchýlení od povodní, uchýlení od kousavého hmyzu, pěstování ovocných stromků.
Toto jsou jen náhodné výhody, kterých bylo možné využít až stovky let po vytvorení těchto kup - nemohl to být hlavní důvod pro jejich tvorbu.
Kupy mohly mít nějaký symbolický význam. Také mohla platit kulturní pravidla, která vyžadovala hromadění mušlí na stejných místech.
Období vytváření těchto kup skončilo před 600 lety a dnes už není možné zrekonstruovat ideologii, která lidi vedla k tomuto chování.
Cathedral Cave
Austr. archeolog John Beaton provedl výzkum v několika převisech, včetně Cathedral Cave.
Na této lokalitě vykopal sondu 4 metry hlubokou. Beaton zjistil několik kulturních vrstev obsahujících kamenné artefakty, zbytky kostí, měkkýšů a velmi četné zbytky slupek semen cykasu Macrozamia moorei. Tyto semena bylo nutné před konzumací detoxifikovat.
Stáří kulturních vrstev mezi 4000-2300 lety.
Beaton interpretoval tyto nálezy jako důkazy pro přítomnost mnoha lidí za účelem slavnostních setkání.
Nové analýzy: MNI pro celkový počet semen je jen 400-450 kusů - je jasné, že nejsou důkazy na to, že se na této lokalitě scházeli velké počty lidí.
Beaton byl ovlivněn etnografickými poznatky z arnhémské země, kde byly takové kulturní akce zaznamenané a to vedlo k jeho mylným závěrům.
Macrozamia moorei - druh cykasu
SHRNUTÍ
• Vlivný model který se pokusil vysvětlit kulturní změny v holocénu zvaný „Intenzifikační" tvrdil že všechny australské společnosti prošly ve středním holocénu stejným procesem, tzv. intenzifikací.
• Při tomto procesu došlo ke změnám, kde se zvýšil počet archeologických lokalit, na lokalitách bylo více arch. materiálu, což bylo vnímáno jako přítomnost větších populací, větší hustoty osídlení a vyšší ekonomické produktivity.
• Restrukturalizace ekonomických systémů během holocénu je prokázaná v různých částech Austrálie, tyto změny ale nejsou jednotné. Důkazy z mnoha archeologických lokalit svědčí o tom, že australští lovci/sběrači využívali místní přírodní zdroje a že ekonomické změny se lišily v různých dobách a v různých částech Austrálie.
• Žádný jednotný vzorec pro ekonomické chování pro celou Austrálii neplatí. Mnohokrát se ukázalo, že ekonomické změny byly různé v různých oblastech, protože byly závislé na rozmanitých přírodních podmínkách a změnách, kterým lovci-sběrači čelili.
• «14
Dvě hlavní príčiny, které komplikují rekonstrukce života v dávné minulosti, je špatná zachovalost starších lokalit v porovnání s mladšími lokalitami - i toto může být komplikující faktor v interpretacích života v Austrálii v první části holocénu ve srovnání s pozdním holocénem.
Toto samozřejmě platí i v mnoha jiných částech světa.
Druhý důvod jsou přehnaná nebo neuvážená srovnání života domorodců, jak byl pozorován a zaznamenán Evropany v 19. století, s životem v dávné minulosti podle archeologických nálezů - existuje mnoho příkladů, kde je silné podezření, že ekonomika a životní styl domorodců po příchodu Evropanů je relevantní jen pro nedávnou minulost.
V regionech, kde jsou k dispozici výsledky archeologických výzkumů i etnografické popisy života domorodců, se často ukázalo, že současný styl života má časovou hloubku jen několik set let.
Stereotypy o kultuře australských
domorodců
• "Longest continuous culture in existence", jednotvárná, neměnící se.
• Teorie kuturního vývoje (cultural evolution), Edward Tylor a Lewis Morgan v druhé polovině 19. století.
• Dnešní názor: každá kultura ma svou vlastní vývojovou dráhu (trajectory).
• Australská domorodecká kultura je take často představována jako mimořádný případ dlouhodobé kontinuity v ekonomii, ideologii i společenského života.
• Z mnoha archeologických výzkumů i studií dnes už víme že kultura australských domorodců byla dynamická, vyvíjela se a často se přizpůsobovala novým podmínkám, po stránce ekonomické, technologické, společenské i ideologické. #16