Přednáška 6
Lidské adaptace v suchých oblastech
PŘEDNÁŠKA 6 – KAPITOLA 11, str. 47-54 a str. 59-61 v Hiscock,
P. 2008. Archaeology of Ancient Australia.
London: Routledge.
Úvod
 Co to je australská aridní zóna?
 Původ drcení semen a pouštních způsobů
života
 Gouldova ‘Australian Desert Culture’
 Jak se aridní zóna měnila během času?
 Jaké jsou první známky osídlení aridní zóny?
 Podstata časného osídlení aridní zóny
 Nové strategie v holocénu
 Měnila se aridní zóna s časem nebo zůstala
celkem stejná?
2
Fakta aridních zón
 Austrálie je nejsušší obydlený kontinent
 Lidské osídlení v pouštní a polopouštní zóně
je limitované hlavně dostupností vody
 Odtokový systém je převážně nesouvislý
(rozpojený) a ztrácí se ve vnitrozemí (neteče
k moři)
 Austrálie byla o 70% sušší během LGM,
studenější a větrnější – rozsah dunových polí
se v té době zvětšil
 Aridní zóna – oblast, kde srážky jsou nižší než
výpary – v některých částech Austrálie se
rozprostírá od pobřeží k pobřeží
 Život v aridní zóně vždy kladl obrovská
omezení a tlaky na lidskou existenci
 Aridní zóna je velmi rozličná co se týče
vegetace, topografie, hydrologie a
potenciálních zdrojů obživy
3
• Severní sezónní pouště – Srážky jsou závislé na letních
monzunech
• Jižní nesezónní pouště – Srážky pocházejí z antarktických
vzdušných proudů.
• Centrální část zasáhnou slabě sezónní letní deště
• Ve všech pouštích je vypařování v poměru o mnohokrát vyšší
než srážky
• Oba srážkové systémy se ztrácejí v poušti – srážky nejsou
pravidelné ani spolehlivé
Hydrologie
4
Parallel Dunefields (Simpson Desert)
Barrier Desert, Victoria
Desert
Stony Desert
Upland, Macdonell Ranges
Rozličné typy krajiny
Claypans
Riverine Plains (Darling)
Gibber Plains
5
Strategie pro přežití v aridní zóně
 Jelikož pouštní topografie a srážky jsou
různé, životní strategie jsou různé v
různých oblastech.
 Únik od sucha (drought escape)– úplné
opuštění oblastí postižených suchem
 Vyhýbání se suchu (drought evasion) –
stažení se před suchem do refugií s
vodou
 V nesezónních pouštích jako je
Western Desert lidé často používali
kombinaci úniku a vyhýbání se suchu
podle dostupnosti vody
6
Lake Eyre Mound
Springs (pahorkovité
prameny)
 V jiných nesezónních pouštích –
např. tam kde se nacházejí
pahorkovité prameny, se lidé
spíše seskupovali na jistých
místech, než aby oblast opustili
úplně
 V příhodnějších obdobích se lidé
znovu rozptýlili po krajině
 Zdroje pro přežití v okolí těchto
pramenů často docházely, takže
lidé tam mohli strávit jenom
omezenou dobu a pak se museli
přemístit k dalšímu pramenu 7
Severní sezónní pouště
 Sezónní srážky mají za následek
sezónní cyklus demografického
rozptylování a opětovného
seskupování
 V pouštích Little a Great Sandy
Deserts, se lidé rozptýlili po malých
skupinkách, které byly během letních
dešťů vysoce mobilní a pohybovaly
se mezi rozptýlenými dočasnými
tůněmi (ephemeral waterholes)
 Během období zimy, která bývají
suchá, se lidé stahovali do míst se
spolehlivějšími zdroji vody a zakládali
déle trvající tábořiště
8
Starší modely využívání
aridních oblastí
 Většina starších diskuzí
na toto téma se
soustředila na původ
drcení semen.
 Důvodem bylo, že
etnografické záznamy
poukazovaly na velkou
důležitost drcení semen
pro lidé žijící v aridních
zónách Austrálie
9
Výzkumy Richarda Goulda ve Western Desert
 Gould našel nástroje na drcení
semen na lokalitě Puntutjarpa,
které byly přítomny už od
prvního osídlení lokality před
10 000 lety.
 Gould tvrdil, že má jasné
důkazy pro dlouhodobě trvající
pouštní adaptaci, která
existovala v podobné formě jako
pouštní adaptace známé z
etnografických pramenů.
 Dále tvrdil, že tato adaptace se
neměnila ani při klimatických
změnách – pouštní lidé využívali
stejné strategie a technologie po
tisíce let.
10
Gouldova Australian Desert Culture
 Richard Gould uskutečnil podrobnou
studii života v aridní zóně
 Také provedl etnoarcheologický výzkum
kmenu Ngatadjarra v 60 letech 20.
století
 Provedl archeologický výzkum lokalit ve
Western Desert (Západní poušti)
(Puntutjarpa a James Range East)
 Charakterizoval pouštní ekonomiku jako
založenou na několika základních
principech, které lidem umožnily přežití
v nepříznivých podmínkách
11
Maso se podařilo ženám i mužům
opatřit nepříliš často
12
• Vysoká mobilita a přenosná materiální kultura –
multifunkční násadové nástroje jako je ‘tula’ a nástroje s otupeným bokem
(backed artefacts)
• Tuly jsou nezbytné pro výrobu dřevěných misek, které byly podle
etnografických pramenů donedávna používány ke sběru semen
13
 Každodenní hledání potravy (skladování
potravin není běžné).
 Flexibilní sídelní strategie seskupování a
štěpení skupin podle srážek.
 Složitý systém sňatkových a
příbuzenských vztahů tvořící síť
oboustranných společenských závazků.
 Tvrzení, že tyto zvyky jsou adaptační
mechanismus, který snižuje rizika spjatá s
životem v pouštním prostředí.
 Gould zkoumal archeologický záznam s
úmyslem zjištění jak hluboko do minulosti
tento soubor chování sahá.
14
Archeologické charakteristiky
australské pouštní kultury (Australian
Desert Culture)
 Gould tvrdil, že tyto rysy by mělo být
možné zjistit arch. výzkumy jako:
 Tuly jsou charakteristickým rysem pro nástroje
využívané na opracování dřeva
 Zrnotěrky dokazují závislost na rostlinné potravě
 Drcení kostí na předcházení nedostatku bílkovin
a získání maximálního zisku z omezených
zdrojů
 Importované suroviny– meziskupinové kontakty
a společenské aliance
 Gould si myslel, že když odatuje první
výskyt těchto charakteristických rysů tak se
dozví stáří ´pouštní kultury’
15
Jeskyně Puntutjarpa
 Puntutjarpa je situovaná v nesezónní srážkové
oblasti– těžší život než v sezónní poušti
 Tři hlavní stratigrafické jednotky:
 A: 0 – 1000 BP,
 zřícení stropu – opuštěna 4500-1000BP
 B: 4,500 - 7,600 BP. Klimatické optimum. Nejbohatší
kulturní vrstva
 C: 7,600 – 12,000 BP? Arch. materiál není hojný
 Interpretoval arch. záznam jako zásadně neměnící
se po cca. 10 000 let
 Proto tvrdil že etnograficky zaznamenané pouštní
kultury mají velkou časovou hloubku
 A proto také tvrdil, že pouštní kultury jsou statické
po dlouhé doby
16
Gould argumentuje, že nebyla jiná možnost
než adoptovat tento pouštní způsob života:
“anyone attempting to follow a seasonal round
or adapt in any other way would
undoubtedly perish”
Gould v závěru uvedl, že holocenní Western
Desert Culture:
“must surely stand as one of the most
dramatic cases of cultural conservatism on
record”
17
Otázka:
Opravdu žádné změny nebyly?
Ve skutečnosti se během holocénu odehráli velké
kulturní a klimatické změny
Jezero Lake Frome –
vlhká fáze 7000 - 4200
suchá fáze 4200 - 2000
Eolické reliéfy v NSW –
desikace mezi 4500 -
2000
18
Tuly
 Gould prohlásil, že
otesávání dřeva (wood
adzing) existovalo
během celého holocénu
 Ve skutečnosti je ale
zaznamenána
technologická změna
 Tuly se poprvé vyskytují
až ve středním holocénu
přibl. před 5000 lety
19
Kosti
 Soubory zvířecích kostí z
Puntutjarpy zahrnují ještěři, klokani,
bandicoots a possums (kusu).
• Špatná zachovalost takže není možné studovat
změny v čase
• Kosti jsou značně fragmentované, pravděpodobně
protože je obyvatelé rozdrtili aby se dostali k morku –
zdroj drahocenných bílkovin
• Fragmentace všude na lokalitě, Gould argumentoval,
že to je známka ekonomické kontinuity chronického
nedostatku masa
• Běžné na jiných lokalitách v aridní zóně (Intirtkwerle
1000 BP, Serpent’s Glen 200 BP, Kaalpi 200 BP) v
posledních 1000 letech, ale důkazy pro dlouhodobou
fragmentaci kostí jsou jenom v Puntutjarpě
20
Importované kamenné suroviny a společenské
sítě
• Proporce importovaného materiálu se také během času
mění
• Období před 6000 lety a po 1500 lety jsou období nejvíce
společenské interakce (pokud tento trend není zapříčiněný
větší mobilitou)
• Ve středním holocénu to bylo jinak – je možné, že během
tohoto suchého období se společenské kontakty značně
omezily
21
Průběžné závěry
 V Puntutjarpě jsou jasné důkazy pro
změny v ekonomice aridní zóny
 Časně holocenní ekonomika začíná
projevovat trendy v pouštních
adaptacích – tříštění kostí, časné
importování kamenných surovin ze
značné dálky a drcení semen
 Gould ale chybil ve svém prohlášení, že
to byla neměnící se a konzervativní
kultura, která existovala v celé aridní
zóně 22
Allenův výzkum ve Willandra Lakes
 Allen také našel nástroje na drcení semen staré
12-15 000 let ve Willandra Lakes (Lake Mungo)
 Navrhl, že nárůst používání této technologie je
podmíněný zvyšující se ariditou a vysychání jezer
Willandra Lakes
 Z toho vyplývá, že drcení semen může mít
dlouhou tradici
 Allenův výzkum ve Willandra ale také ukázal, že
život v jiných částech aridní zóny může být úplně
jiný než ve Western Desert
23
Model pozdní kolonizace aridní zóny
(Sandra Bowdler 1977)
 Na základě Allenových dat se Bowdler
domnívala, že k osídlení aridní zóny
došlo až po zavedení technologie drcení
semen před cca. 12 000 BP
24
Důkazy pro zrnotěrky v aridní zóně sahají už do
dávné minulosti před cca. 50 000 lety:
Malakanunja, Nauwalabila, Cuddie Springs,
Kenniff Cave, Miriwun, Quininup Brook, atd.
Serpent’s Glen
 Osídlení starší než 25 000 BP ve Western Sandy
Desert,
 Lokalita opuštěna během LGM, znovu osídlena až
5500 BP
 Kamenné suroviny podobné, ale chybí
charakteristické pouštní nástroje
 Rozdílné využívání lokality než v holocénu
 Je zvláštní, že i když v časném holocénu bylo více
srážek a vodních zásob, tak lokalita byla osídlena
až ve středním holocénu
26
Hiscock & Wallis (2004) “Desert
Transformation” Model
 Pleistocenní lovci-sběrači nebyli na začátku adaptováni
na život v poušti, protože původně přišli z jiných ekozón
 Původně do oblastí, kde dnes jsou pouště přišli, když
tam bylo více vody a podmínky pro přežití byly
příhodnější. Když se podmínky začaly zhoršovat a aridita
se zvýšila tak se lidé přizpůsobili
 Lidé v těchto oblastech buďto
1. Adaptovali své existující strategie
2. opustili některé oblasti, nebo
3. vymřeli
 Je pravděpodobné, že existovaly všechny tři varianty
27
Raná fáze osídlení >30 kya - 25 kya
 Lidé obsadili aridní regiony poměrně brzo, když
srážky a zdroje obživy byly hojnější:
 Carpenter´s Gap 45 kya
 Riwi 45.5 kya
 Puritjarra 39 kya
 Allen´s Cave 40 kya
 V této době byli lidé vysoce mobilní a flexibilní s
širokou škálou způsobů využívání krajiny
 Jelikož australské pouště jsou velmi rozličné, lidé
měli rozličné metody využívání krajiny 28
V této rané fázi osídlení lidé nevyužívaly
tyto adaptace:
 Drcení semen (technologie existovala, ale byla
využívána jen v malé míře)
 Udržování sociálních sítí na dlouhé vzdálenosti
 Podrobné znalosti krajin
 Specializované nástroje jako jsou teslice (tuly) a
specializované zrnodrtiče
29
Střední fáze: LGM
 Zintenzivnění aridity v době 35-16 kya
 Lake Eyre (největší australské jezero)
do doby před 35 kya vyschlo
 Hladiny jezer Willandra fluktuují
 Aridní zóna expanduje, zvýšený výskyt písečných dun
• Menší počet stromů a keřů
• Rozšíření travnatých planin
• Během LGM teploty klesnou o 6-9 stupňů C
• Zeslábnutí monzunů největší za předchozích 100 tisíc let,
srážky se sníží na polovinu a vypařování se zvýší
• Mnoho oblastí se staly pouští (z polopouští se stanou
pouště) a pouštní oblasti jsou ještě extrémnější
30
Přizpůsobení člověka
 V některých případech se lidské
osídlení stáhlo a v některých
oblastech se zintenzivnělo
 Lidé přežívají typicky jenom v
několika druzích ekozón, které mají
souvislý odvodňovací systém
 Úplné opuštění některých ekozón
jako jsou nížiny, kamenné pláně a
písečné pouště s nesouvislým
odvodňovacím systémem
31
Opuštěné oblasti:
 Lake Eyre Basin
& Strzelecki Desert
 Nullarbor Plain
 Central Australian
Ranges
 Sandy Desert
 Velikost opuštěných
oblastí není jasná –
některé regiony
opuštěny úplně –
některé částečně
 Opuštění mohlo být
buďto postupně nebo
najednou
32
 Lawn Hill Gorge fungovala jako jedna z oáz, kam se lidé
uchýlili během LGM
 Řeka Lawn Hill river teče vápencovými soutěskami, kde
jsou nevysychající laguny
 Mimo Lawn Hill gorge je voda přítomna jenom po dešti
Lawn Hill Gorge – jedna z oáz (refugií)
33
 Za posledních 17 000 let lidé využívali tuto lokalitu jen
sporadicky, využívali zdroje z okolních regionů – ze všech
enviromentálních zón
Výzkum v Colless Creek Cave
34
 Během LGM, soutěska Lawn
Hill gorge fungovala jako
refugium
 Osídlení bylo soustředěné a
intenzivní – byly využívány
hlavně jenom zdroje z této
soutěsky
 Oblasti mimo soutěsku v této
době využívány nebyly – tyto
oblasti byly pro lidi velmi
riskantní protože panovali
hyper-aridní podmínky 35
 Hiscock navrhl, že lidé se během LGM stáhli do refugií jako
je Lawn Hill, aby se vyhnuli riskantním oblastem, kde nebyl
dostatek zdrojů obživy. Soustředili se na zdroje obživy v
soutěsce, kde byly spolehlivé.
 Ostatní oblasti kde nebyly spolehlivé zdroje vody lidé buďto
opustili nebo tam vymřeli.
36
Jeskyně Fern Cave
 Situovaná blízko permanentního
pramenu ve vápencovém krasu
na poloostrově Cape York
 Během LGM to byla aridní zóna
 Během LGM počet kamenných
artefaktů vzrůstá
 Jsou také jiné indikátory
zintenzivnění využívání této
lokality (pálení, trampling, atd.)
 Kamenné suroviny jsou
importované ze zdrojů blíže
lokality
 Hlavní interpretace je, že lidé se
na tomto místě shlukli v době
největší aridity 37
Refugium v horách SZ Austr.– jeskyně Milly’s Cave
 Situovaná vedle
permanentního pramene a
bohatých zdrojů na obživu na
náhorní plošině Hamersley
 Opakující se vzorec zintenzívnění
osídlení během
LGM
• Zmenšení využívaného
teritoria a zaměření na
zdroje v okolí obývané
jeskyně – podobně jako v
Lawn Hill Gorge a Fern
Cave
38
 Jeskyně Puritjarra, Cleland Hills, střední
Austrálie – Jeden z nejlepších příkladů refugia
ve vrchovinové (upland) oblasti
 Velká jeskyně se spolehlivým zdrojem vody
uprostřed nehostinné krajiny byla pro lidi velmi
atraktivní místo
 Archeolog Mike Smith provedl výzkum této
lokality a prokopal se do hloubky 250 cm. Zjistil
že lidé tuto lokalitu navštívili poprvé před přibl.
40 000 lety a poté se tam často vraceli po celou
dobu pozdního pleistocénu
 Na základě archeologických a
paleoenviromentálních dat Mike Smith
argumentoval, že v této oblasti lidé žili
permanentně (resident regional population)
 Otázka zda Puritjarra byla osídlena během
LGM – odpověď je zatím nejasná
39
 Během LGM lidé opouštěli
lokality, někdy i celé regiony
 Pleistocenní lidé žili při
zhoršení podmínek během
LGM v extrémním
enviromentálním stresu
40
 Místa s permanentní vodou byly často využívány jako
refugia. Tímto způsobem lidé přežívali dlouhotrvající a
nevyzpytatelná sucha.
 Zdá se, že místa kde refugia neexistovaly lidé úplně opustili
a přesunuli se do oblastí kde existovalo více předvídatelných
zdrojů
41
Závěry
 Australské pouště jsou rozličné, proto bylo nutné používat různé strategie.
 Gould předložil interpretaci neměnné pouštní kultury – ale v té době nebyly
žádné pleistocenní lokality známé.
 Pozdější modely zdůrazňují dynamickou a fluktuující charakter osídlení,
podmíněný místními biogeografickými faktory.
 I když vnitrozemí bylo osídleno nedlouho po původním osídlení Austrálie, toto
osídlení nebylo stabilní ani dlouhodobé.
 První ekonomiky byly flexibilní a závislé na permanentních zdrojích vody, jezera
a souvislé odvodňovací systémy v té době měly mnohem více vody než dnes.
 Lidské adaptace na LGM co se týče způsobu života byly různé, ale souvislé
osídlení probíhalo jenom v refugiích, která byla situována převážně na
vrchovinách (uplands).
 Nástroje na drcení semen se objevují velmi brzo, ale před středním holocénem
jsou amorfní a multifunkční.
 Specializované nástroje na drcení semen ve středním holocénu a soubor
kamenných nástrojů zaměřených na vysokou mobilitu pravděpodobně umožnily
první osídlení písečných pouští a zvětšení populace.
 Klasická australská pouštní adaptace pravděpodobně vznikla až během
pozdního holocénu.
42