1
PŘEDNÁŠKA 7 – části kapitol 6 a 13 v Hiscock, P. 2008.
Archaeology of Ancient Australia. London: Routledge.
 Co je to skalní umění?
 Jak se dá skalní umění klasifikovat?
 Příklady různých druhů skalních maleb a rytin
 Jak se datuje stáří skalního umění?
 Skalní rytiny na poloostrově Burrup
2
John Mulvaney: “Aboriginal rock art is the pictorial record of
Australia’s human past – the encrypted beliefs of hundreds of
generations of people, the images of their spiritual and
earthly world, their material possessions, and their sense of
personal and group identity – fragments of prehistory
located in place”.
„Skalní umění domorodců je obrazový záznam australské
minulosti – zakódované náboženské systémy stovek generací,
vyobrazení jejich duchovního a světského života, jejich
osobní věci, a jejich chápání osobní a skupinové identity –
útržky prehistorie lokalizované na specifických místech“.
3
Rentgenová malba, národní park
Kakadu, Arnhémská země
Předkové (ancestral beings)
Člověku podobná
bytost, Viktorie
Lightning Brothers
(„bratři blesku“)
Tjabuinji a Jagtjadbulla
Tasmánský tygr
(Thylacine)
„The Climbing Man“,
poloostrov Burrup
4
 Dva hlavní způsoby:
1. Vyťukávání (pecking) rytin
2. Aplikace pigmentu nebo včelího vosku
Hematit – krevel (Fe2O3) - červený
Siderit – ocelek (FeCO3) – žlutý
Goethit (FeO(OH)) – žlutý nebo hnědý
Limonit – hnědel (FeO(OH).nH2O) - žlutý nebo hnědý
5
 Vyobrazování skutečného předmětu.
 Nejčastěji to jsou ruce, ale můžou být vyobrazeny i zvířata,
rostliny nebo artefakty
 Tradiční chování domorodců v Arnhémské zemi – obrys
ruky je chápaný jako ceremoniální podpis – přesně řečeno
tedy nejde o umění, ale o ceremoniální ztotožnění s místem.
6
Abstraktní a naturalistický styl
7
Bradshaw styl, Kimberley,
cca. 17,000 BP Early Man, Cape York, cca. 13 000 BP
Koonalda
Cave,
Nullarbor
Plain,
>20 000 BP
Skalní umění na skalní desce ze
zříceného stropu, Carpenter’s
Gap, 42 kya
8
 Dynamická fáze (Dynamic phase) - mezi 10-20,000 BP – lidé
jsou často vyobrazeni s oštěpy se zpětnými háčky,
bumerangy, sekyrami a taškami
 Dynamické postavy často mají oblečení a ozdoby –
nápažníky (arm bands) a propracované ozdobné pokrývky
hlavy (headdresses).
9
 Lidé nebo nadpřirozené bytosti, které vypadají jako lidé?
 Je možné, že tyto malby vyobrazují zbraně a oblečení, které se
používaly v pleistocénu, ale nedochovaly se do současnosti
 Malby stylu Dynamic vyobrazují rozmanitou a propracovanou
materiální kulturu (v porovnání s historickou kulturou)
10
 Změny ve skalním umění zaznamenávají změny v materiální
kultuře:
 Bumerangy vyobrazené v dynamických malbách se v
Arnhémské zemi nepoužívaly recentně
 Ideologie a společenský život jsou také vyobrazeny –
oblečení a pokrývky hlavy – často velkých rozměrů a
propracované
11
 Neexistující bytosti také bývají vyobrazeny
 Dynamické umění – část-člověk & část-zvíře
 Nazvané ‘therianthropes’ C. Chippindalem
 Jsou vyobrazeni, jak sledují lidi, běží s nimi, & někdy je
napadají a zabíjí.
12
 Je možné, že theriantropové (proměněný člověk do zvířete)
reprezentují stvořitelské bytosti a síly
 Podle Chippindala theriantropové představují vyobrazení
halucinací při změněném stavu vědomí (altered state of
consciousness)
13
Vyobrazení tvůrčích bytostí,
kteří stvořili krajinu a její
obyvatele v době
„Dreamtime“ (tj. v době
stvoření světa)
14
 Známky oděvu v pleistocenním
skalním umění v severní Austrálii
 Většinou vypadá jako ozdobný oděv
 Pleistocenní Tasmánci vyráběli
oblečení během LGM
 Oblečení bylo nutné, když teploty
klesly pod jistou hranici (zvláště když
se vezme v úvahu wind chill)
 V holocénu lidé pravděpodobně
přestali používat oblečení
 Některé technologie (kostěné hroty a
škrabadla na opracování kůží) také
mizí na konci LGM
15
 Malba Evropana na koni –
pravděpodobně německý
průzkumník Ludwig Leichhardt,
který byl prvním Evropanem v této
oblasti v roce 1845.
 Leichhardt záhadně zmizel z celou
výpravou na pozdější expedici
napříč kontinentem v roce 1848.
17
Malba velkého nelétavého
ptáka.
Nemůže to být pštros emu –
stavba hlavy.
Je to Genyornis.
Problém: Genyornis vyhynul
před 40 000 lety.
EmuGenyornis
18
 Chronologické změny v rentgenových malbách v této části
Austrálie odráží doložené změny v prostředí
 Ryby byly často malovány na místech, která byla blízko
pobřeží, klokani byli často malováni
na vnitrozemských místech.
19
 Malby se také ale často lišily od místa k místu nezávisle na
vzdálenosti od pobřeží a prostředí – tyto vzory se měnily i z
jiných důvodů.
 Teritorialita a skupinová identita je v australských studiích
skalních maleb velmi často spojována s regionálními
rozdíly ve skalním umění.
 Ve skutečnosti je ale velmi obtížné tyto spojitosti ověřit.
 Umělecká činnost je motivována různými náboženskými i
světskými záměry, umělecká díla jsou často jsou
koncipovaná aby záměrně vyvolávala obskurní významy a
interpretace a jsou zakořeněny v daném sociálním
kontextu. Změny v sociálním kontextu můžou také
zapříčinit změny ve skalním umění.
 Ve skutečnosti je obtížné najít spojitost mezi diverzitou
skalních maleb a příslušností tvůrců k jednotlivým
skupinám a velikostí jejich území.
20
 Ve většině případech se archeologický materiál, včetně skalního
umění, zachová jen krátkou dobu. V příhodných podmínkách se
může zachovat stovky nebo i tisíce let.
 Co se týče zachovalosti tak průměrně vždy převažují mladší
lokality než starší – např. malý počet dochovaných lokalit z
časného holocénu v porovnání s pozdním holocénem.
 Během prehistorie nacházeli australští domorodci zbytky
starších kultur a to mohlo ovlivnit jejich uměleckou tvorbu a
ideologii. Tento jev se nazývá „echo principle“, nebo-li „princip
ozvěny“.
 Například na místo, kde se už vyskytovali malby mohli nakreslit
jiné (signalizující změny v ideologii a společenských praktikách).
Nebo mohli kopírovat vzory, které našli – v tomto případě, ale
nemusela existovat kontinuita v kulturních významech a
okopírované vzory mohli být vnímány úplně jinak.
21
 Malby mají často organické části (umělec míchá barvu se
slinami nebo lidskou krví), což znamená, že můžou být
datovány radiokarbonovou metodou.
 V jednom případě bylo minimální stáří několika skalních
maleb změřeno metodou OSL. Byla změřena zrnka
křemene ze zkamenělého vosího hnízda, které překrývalo
malby.
 Pro OSL měření byla zkamenělá vosí hnízda odstraněna v
noci pomocí červeného světla. Malby nebyly poškozeny.
Výsledek: > 17 000 let.
22
 Absolutní datovací metoda využívaná v archeologii k datování
sedimentů.
 Princip metody OSL spočívá v tom, že elektrony, které se uvolňují
během rozpadu přirozeně se vyskytujících radioaktivních izotopů, jsou
zachyceny v defektech krystalických mřížek minerálů. Počet těchto
elektronů představuje OSL signál, který je možné změřit v laboratoři.
 Čím delší doba uplynula, tím více je elektronů zachycených v
krystalických mřížkách a tím silnější OSL signál.
 OSL metoda měří sílu OSL signálu, z čehož se vypočítá doba, která
uplynula od okamžiku, kdy zrnko minerálu (většinou křemene) bylo
vystaveno dennímu světlu. Z tohoto důvodu vzorek musí být odebrán a
dopraven do laboratoře v absolutní tmě – vystavení dennímu světlu
vzorek znovu ´vynuluje´ a tím pro další analýzu znehodnotí.
 OSL měří věk uložení vrstvy (tj. geologické stáří), které se ale nemusí
rovnat stáří lidského osídlení.
23