MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Kompartmentace – membrána jako dělicí element - struktura buněk, významný regulační princip Komunikace – přenos materiálu a signálů (viz regulace) Klasifikační hlediska Způsoby transportu Transport látek přes membránu – volný x zprostředkovaný Volný – difuse přes membránovou strukturu – malé nepolární molekuly (plyny) Zprostředkovaný – usnadněná difuse nebo aktivní transport - speciální transportní systém - membránová bílkovina (komplex) Typy: – mobilní přenašeč - změna konformace otevírá vazná místa střídavě na jednu a druhou stranu – kanál (iontový) – oboustranně buď uzavřen nebo otevřen – řízeno chemicky (vazba ligandů) nebo potenciálově Příklady transportu látek přes membránu jeho podle způsobu SCHEMA PROSTÉ A USNADNĚNÉ DIFUSE – kanálek a mobilní přenašeč Mobilní přenašeče SCHEMA MOBILNÍHO PŘENAŠEČE v pasivním transportu USNADNĚNÁ DIFUSE GLUKOSY zprostředkovaná mobilním přenašečem Iontové kanálky Potenciálem řízené iontové kanálky - otevírání a uzavírání Chemicky řízené iontové kanálky - otevírání a uzavírání je dáno vazbou ligandu Kinetika transportu – obdoba kinetiky enzymů u zprostředkovaného transportu Mechanismus působení přenašečů (usnadňovačů, facilitátorů) - analogie s aktivační energií u chemických reakcí a jejím snížením působením enzymů Umělé kanálky a mobilní přenašeče (ionofory), modely transpotních systémů Přenos iontů je zprostředkován sloučeninami schopnými jejich vazby a transportu v membráně – typ mobilního přenašeče 2,4-dinitrofenol – přenos H^+, působí jako rozpojovač (viz oxidační fosforylace) Depsipeptid (smíšený ester-amid) valinomycin – přenos K^+ Struktury valinomycinu (K^+), nonactinu (NH[4]^+), monensin (Na^+) a gramicidinu A (viz dále) VALINOMYCIN - komplex s K^+ a molekula bez něj VALINOMYCIN – K^+ , vnitřní kavita molekuly valinomycinu odpovídá iontovému poloměru K^+ Podobnými vlastnostmi se vyznačují i tzv. „crown-etery“, kde velikost dutiny lze měnit počtem stavebních jednotek, cyklodextriny aj. Gramicidin – peptid – kanál přes membránu Struktury gramicidinu. Netvoří α-helix (obsahuje D- i L-aminokyseliny) – sekvence je uvedena výše. Helix o 6,3 AK zbytcích, připomíná β-skládaný list, označovaný jako β-helix Podobné kanálky v membráně tvoří bílkovina mellitin obsažená ve včelím jedu. Energetika transportu Pasivní transport - proti gradientu - energie vlastního potenciálu látky – difuse (Fick) Aktivní transport - po gradientu - energie dodávána zvenčí - primární - spřaženou chemickou reakcí (ATPasa, oxidoredukce) - sekundární - spřaženým exergonickým transportem jiné látky Chemický potenciál m = RT.ln c + m[0] Dm = RT . ln (c[2]/c[1]) pro přenos 1 molu Elektrický potenciál – ionty DY = (RT/nF) . ln (c[2]/c[1]) - pro daný ion Elektrochemický potenciál DG = RT . ln (c[2]/c[1]) + nF.DY - pro všechny ionty AKTIVNÍ TRANSPORT - PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ Na^+,K^+-ATPáza a přenašeč glukozy symportem s Na^+ Příklad energetických poměrů na membráně při transportu Na^+ a K^+ poháněného ATP. Výpočte lze zjistit vztah mezi velikostí membránového potenciálu a potřebnou energií pro transport. ZPŮSOBY transportu UNIPORT – jen u pasivního nebo primárního KOTRANSPORT – současný transport - vždy u sekundárního, může být i u primárního Neelektrogenní a elektrogenní transport FÚZE MEMBRÁN Splynutí bimolekulárních fosfolipidových vrstev – překážka – odpor hydratace, náboje apod. Fúzogenní faktory – Ca^+, bílkoviny – kaskády reakcí – nakonec fúze - umělé – polyetylenglykol (odnímání vody) - model – fúze ok tuku na hladině