Aplikovaná enzymologie Petr Skládal skladal@chemi.muni.cz, tel. 5 4949 7010 ■ http://biosensor.chemi.muni.cz/edu Enzymy ■ Existují dvě základní podmínky pro existenci života: ■ schopnost samostané replikace ■ schopnost efektivní a selektivní katalýzy chemických reakcí ■ Druhou podmínku uskutečňují ve všech přirozených živých organizmech enzymy Sylabus 1. Úvodní informace o enzymech. Základní pojmy. Enzymová aktivita. 2. Metody měření aktivity enzymů - optické a elektrochemické, vhodné substráty. Příklady stanovení nejduležitějších enzymů. 3. Isolace enzymů, purifikační postupy, chromatografie. Komerční zdroje enzymů. Studium struktury enzymů. 4. Mechanismy enzymové katalysy. Základní principy, typické příklady. 5. Kinetika reakce enzymu se substrátem, parametry vmax (vlim) a K a metody jejich stanovení. Software pro enzymovou kinetiku, ukázky použití. 6. Vícesubstrátové reakce, klasifikace, rozlišení mechanismů. Inhibitory, typy, rozlišení, kinetické studium. 7. Vliv faktorů prostředí (pH, teplota, iontová síla a viskosita) na rychlost enzymové reakce. Kooperativitivní jevy při působení enzymů. 8. Bioanalytické použití enzymů. Enzymová stanovení v klinické oblasti. 9. Enzymové biosensory, měřící systémy, příklady použití. 10. Imobilizace enzymů, enzymové reaktory. Zachycení uvnitř polymerů, kovalentní vazba na nosiče a povrch sensorů. 11. Enzymy v imunochemických technikách, ELISA. Enzymové značky a metody přípravy enzymových konjugátů. 12. Průmyslové použití enzymů. Informace o enzymech na internetu. Z historie... ■ první fyziologové postulovali „životní sílu" vysvětlující chemické reakce v buňkách ■ poč. 17. století - poznána schopnost biochemických látek provádět chemické reakce i mimo živý organismus, procesy jako alkoholické kvašení a trávení připsány neznámým substancím - fermentům ■ 1752 - Reamur demonstroval rozpouštěcí účinky ptačích trávicích šťáv, 1783 - Spallanzani tyto studie rozšířil na další organismy včetně člověka ■ 1836 - Schwann isoloval pepsin z žaludeční šťávy Princip katalýzy ■ 1833 - izolována amylasa působící rozklad škrobu ■ 1836 - Berzelius vyvinul koncept katalýzy studováním vlivu kyselin a bází na hydrolýzu škrobu, dále také účinku kovů na rozklad peroxidu vodíku, (řec. katalysis - rozpouštět), v živých organismech probíhají tisíce katalytických reakcí ■ přijímání této teorie pozvolné, 1850 - komplikace -Pasteur objevil kvasinky jako příčinu kvašení (vitalismus) ■ 1897 - Büchner rozdrtil kvasinky pískem a prokázal, že filtrát také dokáže zkvasit cukr, což vedlo k obecnému přijetí existence enzymů v metabolismu ■ enzym - z řeč., „v kvasnicích" - zavedl Kühne, profesor fyziologie v Heidelberku ''St* Eduard Büchner. 1360-1917 Enzymy jsou proteiny... ■ 1926 - J. Sumner izoloval a krystalizoval ureasu - zjistil, že se jedná o bílkovinu a postuloval, že všechny enzymy jsou bílkovinami (x ribozymy, taky abzymy) ■ potvrzeno o pár let později - J. Northrop a M. Kunitz krystalizovali pepsin a trypsin, a také to byly bílkoviny ■ J.B.S. Haldane - navrhnul, že slabé vazebné interakce mezi enzymem a jeho substrátem mohou katalyzovat probíhající reakci ■ 1963 - primární struktura ribonukleasy ■ 1965 - rentgenostrukturní analýza lysozymu |. B. S. Haldane, 1892-1964 dnes? bioinformatika, proteinové inženýrství... Enzymy ■ bílkoviny velké 10 až 100 kDa (typicky), fungují jako biokatalyzátory ■ každá metabolická reakce má svůj enzym... ■ jednoduché (polypeptidový řetězec) ■ složené (holoenzymy) z apoenzymu (bílkovina) a kofaktoru ■ kofa kto r - ion kovu, nebo koenzym, nepeptidová složka ■ koenzym - prosthetická skupina nebo kosubstrát Biokatalýza - oxidace glukosy aktivace t aktivace s enzymem AQ+ glukosa + 6O0 AG uvolněná při reakci (-2870 kJ/mol) 6C02 + 6H20 „Stickase" Substrate Transition state (metal stick) (bent stick) (b) Enzyme complementary to substrate [c) Enzyme complementary to transition state „Stickase" - změna volné energie Reaction coordinate Katalytická účinnost (rozklad H202) Katalyzátor Rychlost reakce (mol ľ1 s1) Ea(kJ moľ1) žádný 10-8 71 bromovodík 10-4 50 Fe(OH)2-triethylentetraamin 103 29 katalasa 107 8,4 srovnání rychlosti rozkladu peroxidu vodíku, 2H202 —> H20 + 02 Faktory: proximita a orientace aktivního místa a substrátu elektrostatické efekty entropické faktory konformační změny Specifita ■ dvojí charakter: ■ z hlediska látek, se kterými enzym reaguje (nazývají se substráty) ■ z hlediska reakce, kterou enzym katalyzuje ■ žádný ze substrátů přitom nereaguje postranními neproduktivními reakcemi ■ vznikají pouze specifické produkty ■ molekulární rozpoznávání na bázi strukturní komplementarity ■ aktivní místo - část molekuly enzymu, kam se váže substrát a probíhá tam katalytická reakce ■ vazebné místo a katalytické místo (aktivní centrum) Kdyby nebyla specifita ... 0 12 3 4 5 6 7 8 9 10 Kdyby nebyla specificita a reakční účinnost by byla pouze(!) 90%, tak na konci metabolické dráhy z 10 kroků by se nahromadilo spoustu „zbytečných" látek ... 1. „Key and lock" (E. Fischer, 1894) ■ princip „zámku a klíče" ŠPATNÝ substrát ■ substrát musí dobře pasovat do aktivního místa - správná velikost a tvar, lokalizace náboje, vodíkových vazeb, hydrofobních míst ■ tvoří je katalytické a vazebné skupiny 2. „Induced fit" (D. Koshland, 1958) ■ struktura enzymu je různá podle toho, zda je navázán substrát ■ navázání substrátu mění konformaci a dochází k vhodné orientaci pomocných skupin urychlujících probíhající reakci ■ špatné substráty nejsou schopny vyvolat konformační změnu enzymu a ten zůstává v inaktivní konformaci 3. Neproduktivní vazba ■ špatné substráty se mohou vázat mnoha různými způsoby, avšak nedojde ke správné orientaci enzymu a reakce se tedy neurychlí ■ dobrý substrát se váže pouze správným způsobem ■ na rozdíl od předchozího modelu není vyžadována konformační změna enzymu Specifita účinku ■ substrát může být různými enzymy přeměněn na různé produkty transaminace 2 Regulovatelnost aktivity ■ aktuální koncentrace enzymu ■ změny katalytické schopnosti ■ okolní prostředí - pH, iontová síla, typ pufru ■ vazba modifikátoru (aktivátory, inhibitory) ■ kovalentní modifikace (Pj, AMP, ...) ■ rozštěpení polypeptidového řetězce (konverse zymogenu na enzym) Mnohodetné formy enzymů ■ katalyzují stejnou reakci a vyskytují se v jednom biologickém druhu ■ isoenzymy (geneticky fixované změny v primární struktuře) ■ geneticky nezávislé proteiny (různá lokalizace v buňce) ■ heteropolymery (hybridy) víc jak 2 polypept. řetězce (např. laktátdehydrogenasa, H4, H3M, H2M2, HM3, M4) ■ genetické varianty (alelozymy) - rasy, geografie,... ■ konjugované enzymy (glykoproteiny) ■ homopolymery (různý stupeň polymerace) ■ konformery (alosterické modifikace) Systematika enzymů ■ klasifikace a pojmenovávání enzymů vychází z reakce, kterou katalyzují ■ rozdělení dle typu katalyzované reakce, ta je spolu s názvem substrátu základem pro vytvoření názvu enzymu ■ každý název jen pro jeden jedinečný enzym ■ mezinárodně upravuje IUPAC-IUBMB Joint Commission on Biochemical Nomenclature (JCBN), http://www.chem.qmw.ac.uk/iupac/jcbn/ Názvosloví enzymů ■ Systémové (vědecké) ■ doporučené (praktické, pracovní) každý enzym má přidělen jednoznačný číselný kód, který ho zařazuje v rámci systému Enzyme Commission EC 1.1.3.4 třída podtřída ^ p^d^o^tn^~~^~*' pořadové číslo (3-D-glukosa:02-oxidoreduktasa glukosaoxidasa Třídy enzymů 1. oxidoreduktasy 2. transferasy 3. hydrolasy 4. lyasy 5. isomerasy 6. ligasy 0 - Reduction equivalent A red Box Bred [ A-B • □ -D-D C A B-C [ A-B H2O A-H B-OH A B íl-A I_I ho-A B X-A.G.U.C _ A XTP A-B XDP ♦ ESS © 1. Oxidoreduktasy o-Reduction equivalent Ar^d_Bflx_An*_Bred kata lyžuj í oxidoredukční reakce, tj. přenos redukčních ekvivalentů (H, e) z donorové molekuly (oxiduje se) na akceptorovou (redukuje se) tvorba názvu: S donor:akceptor-oxidoreduktasa např. alkohol:NAD+-oxidoreduktasa D upřesňující klíčová slova: dehydrogenasa reduktasa alkoholdehydrogenasa oxidasa (když je akceptorem kyslík) glukosaoxidasa peroxidasa (akceptor je H202) katalasa (přejatý triviální název) dioxygenasa (nebo monooxygenasa) - když se při reakci molekula kyslíku 02 (nebo jeden atom O) přímo včlení do oxidované molekuly donoru (3-D-glukosa + 02 D-glukono-1,5-lakton + H202 ■ p-D-glukosa:kyslík-1-oxidoreduktasa glukosaoxidasa CH3CH2OH + NAD+ <====> CH3CH=0 + NADH + H+ ■ ethanol:NAD+-oxidoreduktasa alkoholdehydrogenasa H202 + H202 — -> 2H20 + 02 ■ H202:H202-oxidoreduktasa katalasa donor + H202 —> oxidovaný donor + 2H20 ■ donor:H202-oxidoreduktasa peroxidasa Princip číslování ■ podtřída - číslo určuje skupinu donoru, co podléhá oxidaci, např: EC 1.1. enz. působící na CH-OH skupinu EC 1.2. na aldehydovou nebo oxoskupinu EC 1.3. na -CH=CH- skupinu atd. až EC 1.21. (plus EC 1.97., jiné) ■ podpodtřída - jaký druh akceptoru se účastní, např. 1 NAD(P)+, 2 cytochrom, 3 kyslík,... ■ nakonec pořadové číslo konkrétního enzymu v rámci podpodtřídy Ukázka části systému ■ EC 1 Oxidoreductases • EC 1.1 Acting on the CH-OH group of donors ■ EC 1.1.1 With NAD or NADP as acceptor ■ EC 1.1.2 With a cytochrome as acceptor ■ EC 1.1.3 With oxygen as acceptor ■ EC 1.1.4 With a disulfide as acceptor • EC 1.1.5 With a quinone or similar compound as acceptor ■ EC 1.1.99 With other acceptors ■ EC 1.2 Acting on the aldehyde or oxo group of donors ■ EC 1.2.1 With NAD or NADP as acceptor ■ EC 1.2.2 With a cytochrome as acceptor ■ EC 1.2.3 With oxygen as acceptor ■ EC 1.2.4 With a disulfide as acceptor ■ EC 1.2.7 With an iron-sulfur protein as acceptor ■ EC 1.2.99 With other acceptors ■ EC 1.3 Acting on the CH-CH group of donors • netřeba si pamatovat, je na internetu: http://www.chem.qmul.ac.uk/iubmb/enzyme/ Kofaktory oxidoreduktas ■ typický pro dehydrogenasy (NAD+-dependentní) ■ přenáší H , reakce je stereospecifická (A a B atomy H) • vždy funguje v rozpuštěném stavu, není pevnou součástí enzymu ■ NADH obvykle přenáší redukční ekvivalenty z katabolických drah do respiračního řetězce ■ NADPH je zase nejdůležitější pro syntetické procesy F laviny o FMN flavinmononukleotid H H O I II I H H3C N N I I I H , CH2 H H-C-OH x;- na bázi isoalloxazinového skeletu v reakci vystupují jako radikály vždy vázány jako prosth. skupina Ri bíbil (Rit) FMNH, H—C —OH H—C —OH O I II H2C-0— P-Oa O6 FAD flavinadenin dinukleotid H3C. H3C t N l H N H I H „H FADH2 n i H-C n i 0e q© flCSť* II Ribitol -0-P-O-P-OChb II n O OH OH Lipoamid • kys. lipoová vázaná na zbytek lyzinu s—s H H > oxaloacetát + L-glutamát L-aspartát:2-oxoglutarát-aminotransferasa aspartátaminotransferasa glutamát-oxaloacetát transaminasa GOT (1,4-a-D-glukan)n + Pj l^-a-D-glukan)^ + a-D-glukosa-1-fosfát ■ 1,4-a-D-glukan:fosfát-a-D-glukosyltransferasa fosforylasa ATP + D-hexosa —> ADP + D-hexosa-6-fosfát ■ ATP:D-hexosa-6-fosfotransferasa hexokinasa Kofaktory transferas O 0° o ®0-p-0-p-0-p-0-CH2 Báze i „ o° n o OH OH Nukleosid fosfáty ■ přenášené skupiny: fosfát P,, B-Rib, B-Rib-Pj, B-Rib-PjP; ■ výskyt ve fosfotransferasách, nukleotidyltransferasách, také ale v některých ligasách (tř. 6) ■ nefungují pouze jako prekursory tvorby nukleových kyselin, ale mají často i funkci koenzymu ■ v rámci energetického spojení (energetic coupling) umožňují průběh endogenních reakcí - metabolity jsou více reaktivní ve fosforylovaném stavu ■ spojení s nukleosid difosfáty (hlavně UDP a CDP) se uplatňuje při vzniku polysacharidu a lipidů Koenzym A H I H CH3 I I 5 c=o H-N I CH2 I CH2 I SH CoA CH2- N- C— C— C— CH2- O- 'CH2 C-O I H-N CH2 CH2 S I C-o I CH3 II I I O OH CH3 0= acetyl-CoA ©o 0 OH 1 -p=o přenašeč acylových skupin, reakce thiolové skupiny s karboxylovou skupinou poskytne thioester - např. acetyl-CoA (acetyl-S-CoA) -aktivované formy karboxykyselin endergonická reakce - nutno spojit s dalším exergonickým krokem CoA složky molekuly CoA pantethein spojený s 3'-fosfo-ADP • pantethein je složen z pantoové kyseliny, (3-alaninu a cysteaminu (dva biogenní aminy vznikající dekarboxylací Asp a Cys) pantoinát a p-alanin se nazývají pantothenová kyselina (charakter vitaminu) CH, Thiamindifosfát TPP ■ obsahuje thiazolový aromatický cyklus ■ je u enzymů přenášejících zbytky aldehydů či ketonů ■ přenáší je ve formě hydroxyalkylových skupin - transketolasové reakce (přenosy zbytků sacharidů) ■ hydroxyalkylové zbytky také vznikají dekarboxylací oxokyselin -uvolní se jako aldehydy ■ také při dehydrogenaci oxokyselin Pyridoxalfosfát PLP ■ metabolismus aminokyselin - přenos aminoskupiny ■ reakce transaminas - pyridoxaminfosfát (vpravo) přejde zpět reakcí s vhodnou 2-oxokyselinou ■ aldehydová forma (vlevo) obvykle není volná, ale vázána s lyzinem jako aldimin (Schiffova báze -C=N-) ■ také u mnoha lyas - dekarboxylace a dehydrogenace Biotin 0 II o o II II H-N-%H H ľ H H 1 1 1 0 II 0 přenos C02 - karboxylasy vázán na enzym přes amidovou vazbu se zbytkem lyzinu v přítomnosti ATP reaguje s hydrogenuhličitanem HCOs- na N-karboxybiotin - aktivovaná forma oxidu uhličitého přenášená na jiné molekuly • vznik oxaloacetátu z pyruvátu • vznik malonyl-CoA z acetyl-CoA Tetrahydrofolát THF ■ přenos C1 skupin (jednouhlíkaté zbytky v různém oxidačním stupni) ■ a) N5-formyl ■ b) N10-formyl ■ c) N5N10-methenyl ■ d) N5N10-methylen ■ e) N5-methyl ■ účast v syntetických reakcích • purinové nukleotidy, dTMP - proto cílem cytostatik Kobalaminy 1 X = adenosyl- (koenzym B12) ... mutasy 1 X = methyl-... methyltransferasy 1 jinak 1 vystupuje také u řady isomeras (mutas) -radikálové přesmyky -homolytické štěpení vazby mezi kovem a adenosylovou skupinou • methylmalonyl-CoA na sukcinyl-CoA H,N h3c-CH O HO I II J y)- h2c 0 ch3 HOCH2 nh2 3. Hydrolasy A-B_HjO A-H B-OH hydrolytické štěpení vazeb C-O, C-N, C-C aj., často účinkují na různé kondezované látky - estery, peptidy, proteiny,... S substráthydrolasa substrát-skupinahydrolasa (při vyhraněné specificitě) např. fosfatidylcholin-cholinfosfohydrolasa 1,4-a-D-glukan-glukanohydrolasa (amylasa) D substrátasa (zkrácená verse) lysozym např. cholinesterasa proteinasa třídění: podtřída - druh štěpené vazby (EC 3.1. ester, EC 3.2. glykosyl, ...); podpodtřída - povaha substrátu (EC 3.1.1. karboxylesterhydrolasa, EC 3.1.2. thiolesterhydrolasa) pozn: formálně lze tyto enzymy považovat za „transferasy na molekulu vody", mají ale vlastní třídu 105 PyroGlL O H II I 106 -C-N-Met- + H20 169 -Val—COO" O 1 105 11 Py r o GI lľw'^'v'y.'v'v'^'^'v'v p h e—c H iN+ O" -Met- 64 -Val—COO" K-kasein + H20 —> para-K-kasein + kaseinový makropeptid chymosin (ev. jinak renin, proteinasa) 4. Lyasy odštěpování menších skupin ze substrátu eliminačním způsobem (tj. vznikne dvojná vazba, nebo cyklus), nebo naopak adice skupin na dvojné vazby S substrát-skupinalyasa např. L-histidin-NH3-lyasa threo-D-isocitrát-glyoxylátlyasa substrátdekarboxylasasa substrátaldolasa substrátdehydratasa substrátsynthasa substrátkarboxylasa substráthydratasa substrátcyklasa např } > eliminace adice -co2 - aldehyd -voda + něco + co2 + voda fosfoenolpyruvátkarboxylyasa karbonátdehydratasa vznik cyklu adenylátcyklasa třídění: podtřída - jaká vazba je štěpená (EC 4.1. C=C lyasy, EC 4.2. C=0 lyasy, ...); podpodtrída - další informace o eliminované skupině (EC 4.1.1. C02, EC 4.1.2. H20) L-histidin-amoniaklyasa histidindeaminasa CH3-CO-COOH <-►CH3-CH=0 + C02 ■ pyruvát-karboxylyasa pyruvátdekarboxylasa H2C03-*H20 + C02 ■ karbonát-hydrolyasa karbonátanhydrasa, karbonátdehydratasa ATP--cAMP + PPj ATP-pyrofosfátlyasa (cyklizujici) adenylátcyklasa 5. Isomerasy A KO-A intramolekulové strukturní či geometrické (konfigurační) změny molekuly substrátu S/D substrátisomerasa (obecný tvar) substrát-cis-trans-isomerasa substrát-tautomerasa substrát-cykloisomerasa substrát-mutasa substrát-racemasa "1 substrát-epimerasa J geometrické zmeny např. alanin-racemasa aldosa-1-epimerasa D-glyceraldehyd-3-fosfát-ketolisomerasa hc = o i HO-CH O I HX-O-P-0 II O o-c I H,C-0- 0 1 P-O třídění: podtřída - druh isomerace (EC 5.1. racemasy, epimerasy, EC 5.2. cis-trans isomerasy, EC 5.3. intramolekulové oxidoreduktasy, EC 5.4. intramolekulové transferasy, EC 5.5. intramolekulové lyasy); podpodtřída - druh substrátu H Ht~j H OH 2C CH2OH \ k OH^J HO \ j^S^ _\ 'H - V H0 —y*H H \ i H i t OH H CH HO a-D-glukopyranosa « ' a-D-fruktofuranosa ■ D-xylosa-ketolisomerasa xylosaisomerasa, glukosaisomerasa HC=0 1 H2C-OH HO-CH 0 — 1 1 < 0=C O H.C-O-P-0 2 II 0 HX-O-P-0 2 II 0 D-glyceraldehyd-3-fosfát <-* dihydroxyacetonfosfát ■ D-glyceraldehyd-3-fosfátketolisomerasa triosafosfátisomerasa 3-fosfo-D-glycerát <-»2-fosfo-D-glycerát ■ D-fosfoglycerát-2,3-fosfomutasa fosfoglycerátmutasa 6. Ligasy LJ A synthesa složitějších molekul 1--1 z jednodušších látek, spojená se štěpením ATP nebo jiné energeticky bohaté sloučeniny X + Y + ATP X-Y + ADP + Pj S substrát1:substrát2-ligasa (tvořící ADP) např. sukcináť.CoA-ligasa (tvořícíGDP) acetyl-CoA:C02-lígasa (tvořící ADP) L-tyrosinA-RNAtyr-ligasa (tvořící AMP) třídění: podtřída - druh tvořené vazby (EC 6.1. C-O, 6.2. C-S, 6.3 C-N, 6.4 C-C, 6.5 estery kys. fosforečné - ligasy,...) H H»tT H H5C H H q V I I / B'y«'n \M I I // XC-N-c-(T n ry C-N-C-C — N-C-C i i \ V i i ii i \ H-C-H H V H-C-H H D H H_C_H + ATP+ HjN*-C-H H-c-H +ADP+ H^O,," ^ Y-L-glutamyl-L-cystein glutathion 0 or 0 0" Y-L-glutamyl-L-cystein:glycin-ligasa (tvořící ADP) X qlutathionsvnthetasa - nepoužívat, ale poznat... Názvosloví - další pravidla ■ pomocná upresnení se uvádí za vlastním názvem enzymu v závorce např.... (tvořícíADP),... (dekarboxylujici),... (dimenzující), — (decyklizujícQ ■ pokud enzym katalysuje dvě následné reakce, pro zařazení je určující ta první ■ v názvech lze používat běžné zkratky (ATP, NAD+, CoA, ...) ■ alternativní substráty se uvádí v závorce Enzymová aktivita a ■ míra množství enzymu, určuje se měřením katalytické aktivity enzymu, tj. měřením rychlosti reakce, kterou enzym katalyzuje: dn„ dnp An a =--= « — dt dt At ■ změna látkového množství substrátu (úbytek -proto s minusem) nebo produktu za čas Jednotky enzymové aktivity ■ 1 IU (international unit) - množství enzymu, co katalyzuje přeměnu 1 umolu substrátu za 1 minutu při 30 °C a optimálních podmínek (zastaralá, ale stále užívaná) ■ 1 kat (katal, dle SI) - množství enzymu, co za daných podmínek přemění 1 mol substrátu na produkty za 1 sekundu ■ přepočty (lze odvodit z definic!) ■ 1 kat = 1 mol/s = 6-1071U ■ 1 IL) = 1 umol/min = 16,6 nkat Specifická a molekulární aktivita ■ specifická aktivita - aktivita vztažená na hmotnost bílkoviny enzymového preparátu a a = sp m enz [např. nkat/mg] molekulární aktivita (číslo přeměny, kolik molekul substrátu přemění 1 molekula enzymu za 1 sekundu) a a = m n. enz [S"1] Co si zopakovat... Matematika • úprava algebraických výrazů • převádění z jedné strany rovnice na druhou • přímá úměra („trojčlenka") • řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých • rovnice přímky • metoda nejmenších čtverců (lin. regrese) • (derivace, integrace) Rovnice přímky * y = ax + b 175 150 y 125 100 75 50 25 Q, _ AX 79 0.26 S4 /o - Ay AX y 1 " S S 1 — b \ 0.1 0.2 0.3 0.4 X 0.5 a... smernice b ... úsek (absolutní člen) určení parametrů: lineární regrese Fyzika ■ základní jednotky SI ■ předpony ■ m mili 10-3, u mikro 106, n nano 109 ■ k kilo 103, M mega 106 ■ hustota vody je 1, tj. ■ 1 ml odpovídá 1 g ■ 1 ul odpovídá 1 mg ■ každý výsledek má vždy tvar čísla s uvedenou jednotkou Chemie ■ vzorce základních biochemických sloučenin (organické kyseliny, aminokyseliny, cukry,...) ■ hmotnost m [g], molekulová hmotnost M [g/mol] ■ látkové množství n [mol], n = m INI • objem V [dm3 » I, cm3 » ml, mm3 » ul] ■ molární koncentrace c [mol/l], c = nIV • ředění roztoků, c0V0 = c{ V0 + A V) ■ fotometrie Lambert-Beer A = sel • kinetické rychlostní {k) a rovnovážné (K) konstanty, pK = -logK ■ molární objem plynu Vm = 22,4 dm3/mol ■ absolutní teplota T= 273,15 + t příklady do cvičení na pnste... ■ cílem je rozšířit a upevnit znalosti zejména v oblasti enzymologických výpočtů ■ sylabus i studijní materiály (zadání i řešení příkladů) jsou k dipozici na internetu: http://biosensor.chemi.muni.cz/edu/enzymol