5. Kinetika reakce enzymu se substrátem - parametry vHm (vmax) a KM, jejich význam ■ odvození rovnice Michaelise a Mentenové ■ metody stanovení parametrů MM rovnice ■ software pro enzymovou kinetiku ■ integrovaná forma MM rovnice Rychlost (v) chemické reakce A + B-^AB v = *[A][B] ■ jednotky rychlosti: mol ľ1 s1 ■ k... kinetická rychlostní konstanta, jednotky různé (s\ moľ1 I s1) - tak, aby vždy vyšly správné jednotky pro rychlost , a ; ■ měří se počáteční rychlost (a) je správně čas Chemická rovnováha A + B ^ Vl=^[A][B] -AB v_1=k_1[AB] - rovnováha: Vi = v^ = ^ [a] [B] = ^ [AB] kinetická rovnovážná asociační konstanta: kinetická rovnovážná disociační konstanta: K, [AB] _ kx [A] [B] k_x v ĽA] [B] k_x „ , D [AB] ^ A Řád reakce a molekularita ■ 0. řádu v = kc° = k ■ 1. řádu v = kc ■ 2. řádu v = kc2 nebo v = &cx ■ monomolekulární a_> ■ bimolekulární A + B-> neboA + A-> ■ pseudomonomolekulární A + B-> pokudA»B např. A je voda 2 Enzymová reakce ■ rychlost závisí na koncentraci substrátu ■ pokud se za obvyklých podmínek ([E] ~ 1 nM, [S] ~ 0.1 až 1 mM) měří kolem 60 s, tak spotřeba substrátu dosáhne pouze několik procent - počáteční rychlost enzymové reakce Reakce enzymu s jedním substrátem E + S ES *E + P -i nejprve vzniká komplex enzym-substrát ES, který se následně rozpadá - buď za vzniku produktu, nebo zpět do výchozího stavu ■ zajímá nás rychlost vzniku produktu: v = v = t[ES] ■ známe ale pouze výchozí koncentrace [E] a [S], koncentraci [ES] neznáme ■ předpoklad: vznik ustáleného Stavu (steady-state), kdy se koncentrace ES v čase nemění (ale nevíme, jaká je...); zavedli 1925 Briggs a Haldane ■ platí, že rychlost vzniku ES je stejná jako rychlosti rozpadu: V = V + V 1 -12 3 Je ustálený stav oprávněný? ■ po krátké přechodové době (1 ms) ano ■ ...takže po dosazení: &,[E][S] = &JES3 + &JES] ■ zvážení látkové bilance enzymu: [E] = [E]0-[ES] ^1([E]0-[ES])[S] = (^1+^2)[ES] ■ osamostatnění [ES]: *,[E].[S]^[ES][S] = (^+*2ÍES] ^E]0[S] = [ES](^+*2+*,[S]) k[EUS] [E]n[S] [ES] K+K+k^S] K+k2 | [g] k, -> a dosazení do rovnice pro . , . . v rychlost vzniku produktu: m*Ximaini rychlost Vmax v = ^2[ES] = .^E^S] Michaelisova konstanta Km 4 ■ pokud je rozpad ES na produkt limitujícím krokem, tj. platí k2 « k_v tak se Km blíži výrazu kAlkv což je vlastně disociační konstanta KD pro komplex ES ■ (neplatí to ale příliš obecně...) TABLE 6-6 Km for Some Enzymes and Substrates Enzyme Substrate Km (niM) Hexokinase (brain) ATP 0.4 D-Glucose 0.05 o-Fructose 1.5 Carbonic anhydrase HCO3 26 Chymotrypsin Glycyltyrosinylglycine 108 W-Benzoyltyrosinamide 2.5 ß-Galactosidase D-Lactose 4.0 Threonine dehydratase L-Tlireonine 5.0 Rovnice Michaelise a Mentenové ■ 1913 Leonor Michaelis a Maud Mentenová položili základy teorie reakce enzymu se substrátem ■ pro [S]=ACm dostáváme úpravou v= Vmax/2 ■ pro [S]«ACm platí lineární závislost v={VmaxlKm)[S] ■ pro [S]»ACm je rychlost konstantní v= Vmax (saturace enzymu substrátem) ■ k2 se často nazývá kcat ■ poměr kcatIKm reprezentuje specificitu daného enzymu, vlastně má význam rychlostní konstanty: / v = -ř[E]0[S] V [S] _ _max L J ~ K +[S] 5 Závislost počáteční rychlosti enzymové reakce na koncentraci substrátu ■ Vjjm ... limitní rychlost (občas alternativně) ■ Vmax ... maximální rychlost J (^max-^)(^m+[S])=VrmaxACm ... rovnice hyperboly Enzymy a difuse ^ = 1kJhr ^k,< kdlf = 4000xNA(DE + Ds)(rE + rs) Km k_, + k2 ■ pro výraz k2IKm je limitující rychlost vzniku komplexu ES, tj. konstanta fc, ■ ta je zase limitována četností srážek mezi molekulami enzymu a substrátu, danou konstantou km ■ některé enzymy dosahují katalytického maxima... TABLE 6-8 t/K, Enzyme Substrate (s"1) (M) (M-V1) Acetylcholinesterase Acetylcholine 1.4 X 104 9 x io-5 1.6 X 10a Carbonic anhydrase C02 1 X 106 1.2 X 1(T2 8.3 X 107 HC03- 4 X 105 2.6 X 1(T2 1.5 X 107 Catalase H202 4 X 107 1.1 X 10° 4 X 107 C roto na se Crotonyl-CoA 5.7 X 103 2 X 1(T5 2.8 X 10a Fu m a rase Fumarate 8 X 102 5 X 1(T6 1.6 X 10s Ma late 9 X 102 2.5 X 1(T5 3.6 X 107 j3-Lactamase Benzylpenicillin 2.0 X 103 2 X 1(T5 1 X 10s 6 Jak určit parametry MM rovnice ze závislosti počáteční rychlosti v0 na (počáteční) koncentraci [S] [S] "o chyba 15 - 1.0 5.2 0.4 1.5 6.4 0.2 "o ■ 2.0 8.1 0.6 10 - 3.0 9.5 0.5 5.0 13.2 1 5 - 7.0 13.9 0.6 10.0 14.8 1.2 0 -0 [S] 10 ■ naměřená a znázorněná data Klasické "grafické" metody ■ transformace MM rovnice na rovnici přímky y=a+bx ■ metoda dle Lineweavera a Burka - dvojnásobný reciproký výnos - převrácená MM rovnice 1 +[S] K 1 v~ vjs] ~v„[S] + y^ 7 Další transformace ■ Eadie a Hofstee (Scatchard) V _ max 1 v v max t v [š] V max v—+■ ■ Hanes a Woolf (reciproká MM rovnice x [S]) ÍS!=*k+_L[S] v V V max max Woolf, Augustinson a Hofstee (reciproká mm x vvmax) v=V -K — max m j-^j 8 Nelineární regrese ■ programy pro zpracování vědeckých dat ■ zadají se naměřená data, zadá se vhodný model ■ program určí parametry tak, aby vypočtená závislost byla co nejblíže naměřeným datům (metoda nejmenších čtverců) ■ přímo implementováno v enzymologických programech ! E3 Software pro enzym, kinetiku ■ Dynafit - NLLS analýza kinetiky (enzym, chem., ligand-receptor) - vstupní data ([S],v0), nebo přímo časové záznamy zadá se přímo model procesu včetně rychlostních konstant: Monomer + Monomer <==> Enzyme : k1 k2 Enzyme + Inhibitor <==> Complex : k3 k4 Enzyme + Substrate <==> ReactiveX : k5 k6 ReactiveX --> Product + Enzyme : k7 k8 program konstanty určí, pod Windows, na bázi skriptů akademická licence zdarma http://biokin.com/dynafit/index.html 9 Enzyme KineticsSPro ■ http://wvvw.chemsw.com/16029.htm (300 USD, lze demo) Ia ■ o B m s # li- _ Hi - p x )t ..i. I další... EZ-Fit http://www.jlc.net/~fperrell/webps04.htm 250 USD Systan - enzym, modul pro SigmaPlot http://www.systat.com/downloads/?sec=d0012 VisualEnzymics (SoftZymics) http://softzymics.com/index.htm 100 - 350 USD Enzyme Lab - virtuální enzymová laboratoř, J. Chem. Educ. http://jchemed.chem.wisc.edu/JCESoft/lssues/Series_D/5D1/pro g1-5D1.html "kádinka" s pufrem, enzymem a substrátem, míchadlo a fotometr KINSIM (simulace) a FITSIM (hledání parametrů) http://www.biochem.wustl.edu /cf lab/message. htm I Srovnání metod ■ jeden soubour naměřených hodnot ([S],v) byl vyhodnocen různými metodami, nalezené parametry: Metoda v 'max (umol M min1) (mM) Lineweaver-Burk 29 ± 15 2,9 ± 1,6 1/v - 1/[S] (52) (55) Woolf, Augustinson, Hofstee, v - v/[S] 20,3 ± 4,9 (24) 1,7 ±0,6 (35) Hanes a Woolf 27,3 ± 5,4 2,6 ± 0,7 [S]/v - [S] (20) (27) Nelineární regrese 25,4 ± 4,0 2,33 ± 0,55 (16) (24) ■ zpracování má vliv na přesnost i správnost Když probíhá zpětná reakce... e + s^^es< , >-e + p v = £2[ES]-£2[E][P] = ^[S] k~^m [E]0 -> 2 ~2 *1[S] + *2[P] + *_1+*_2 0 ■ za rovnováhy v=0: Kjnq = ?majKm,s = k2iK [S] m,S Knax / KM p k_2l KM p ■ Haldanův vztah - souvislost mezi termodynamikou a kinetikou enzymové katalysy 11 Když není [S] konstantní... ■ úbytek substrátu v průběhu měření nelze zanedbat (> cca 5%) -neměří se počáteční rychlost ■ když reakce běží ireverzibilné (neprobíhá zpětná reakce), lze sledovat úbytek koncentrace substrátu - označí se x (platí vlastně x= [P] při stechiometrii 1:1) ■ sleduje se kontinuálně koncentrace substrátu (např. barevný fotometrický) v reakční směsi s enzymem ■ v určitých intervalech se zaznamená jeho úbytek ■ výsledek měření - soubor hodnot {t„ X|) f„=0 ř, h x0=0 Integrovaná MM rovnice do MM vztahu se dosadí aktuální koncentrace substrátu pro daný okamžik: dx _ ^ax([S]0- -x) v — dt -x) diferenciální rovnice, řeší se integrací (separace proměnných, meze počátek [0,0] až po obecně [t,x]) II r^ + 1h = V-ídř oVL^-lo x j 0 í-KJn([S]Q-x) + irQ=VmííM KJn-^^ + x = VmJ [S]0 - x K An [S]p [S]„ - [P] + [P] = VLxr alternativní forma, záměna x = [P] Integ. MM pro určení parametrů ■ provede se linearizace: ■ dostatek bodů se získá v průběhu jediného měření lln Elo = K,ax 1 X t [S]0-* Km Kmt ..... "max'^m (í/ř)ln[([S]0)/([S]0-x)] Další aplikace Integ. MM - "plánování" enzymové reakce - řešení otázek typu za jak dlouho zreaguje požadovaná část substrátu, kolik enzymu se musí přidat, aby za daný čas s danou aktivitou zreagovalo žádané množství S - vztah aktivita a max. rychlost: [0,0] (směrnice) xlt Prestacionárni kinetika ■ užitečná při řešení složitějších mechanismů *.[s]([e]0-[es]) d[P] dř = £2[ES] d[ES] át = kl[E\[S]-(kl[S]+k_l+k2)[ES] d2[P] ř d[ES] áf = k át = ^[E]0[S] - (kt[S] +k_l+k2)k2[ES] + (k^S] + k_l+k2)d{P- WE]0[S] = 0 át át ■ pokud [S] = [S]0 = konst., tak lze integrovat ^lag 1 kl[S] + k_l+k2 prodleva