Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213) spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Hodnotová řešení env. krize Způsoby života v environmentální perpektivě Blahobyt - vysoká hmotná životní úroveň - HDP - žádoucí stav společnosti vymaněné z hladu a bídy - po naplnění základních životních potřeb nutno vytvářet potřeby nové (zabezpečení růstu HDP) → potřeba získávání „pozičního zboží“ (důkaz společenské pozice) - vyjadřuje situaci sociálních skupin či státu (stát blahobytu) → často ústí do konzumerizmu - environmentálně nepřijatelné Blahobyt - neukazuje nespotřební kvality života, (např. zdraví, charakter sociálních vztahů, vzdělání, kulturní úroveň, životní prostředí…) http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8400005.stm Konzum - konzumní společnost - konzumní společnost - typ moderní společnosti, v níž jsou rozhodující sociální funkce určovány spotřebou - nadměrný konzum - záliba ve vlastnění hmotných statků či službách → dynamika nakupování a spotřeby je environmentálně záhubná - konzum některých služeb a volnočas. aktivit – automobilismus, rekreační a zábavní areály, sjezdovky, lunaparky → E a H2O - nezbytnou součástí je reklama – hnací motor, nepřipustí, abychom si mysleli, že máme už vše, co potřebujeme → nechat si vnutit reklamy znamená vzdát se volby rozhodování! - na rozdíl od luxusu postrádá estetickou a duchovní dimenzi a svobodnou volbu!!! - součástí je plýtvání – následek reklamy a neofilie (záliby v novém) – podmínkou kvantitativního růstu HDP Hodnota = koncepce žádoucího ~ jak hodně něco chceme - vytváří zásadní orientaci v životě, určuje naše jednání na základě stálých hodnotových žebříčků (verbální x žité) Budování hodnotových žebříčků - během socializace (výchova) → zvnitřňování hodnot do našeho podvědomí → cizí vůle hodnotu nezakládá - změna hodnotových žebříčků? - motivace Potřeba - spojena s hodnotami, vztahuje se ke chtěnému → výrazem nedostatku - materiální (fyziol.) x nemateriální potřeby - hodnoty a potřeby tvoří podstatnou složku motivace lidského jednání - naplnění potřeb → základ šťastného života Ekologicky příznivý způsob života - založen na změně žebříčku hodnot a potřeb → snížení hmotné spotřeby (suroviny, energie, odpady, tox.) = ek. stopy Životní způsob a environmentální etika - env. příznivé chování – více než vedlejší produkt živ. postojů zralých lidí - nutná vymahatelnost pomocí sociální normy vštěpované výchovou → šíření nápodobou a módou - environmentální etika - normou „zelených“ (Pestří a zelení) → počet stoupá – šíří se tak projevy altruismu vůči živým bytostem Alternativní životní způsoby - alternativní k většinové kultuře a životnímu stylu – odlišné hodnoty - hodnoty zpravidla nemateriální povahy Drobné kroky nebo radikální změna životního způsobu? - způsob vyvolání změny postojů a životního stylu: I) ne příznaky prohlubující se env. krize → neorientujeme se na budoucí generace II) nelze stavět na strachu ani prožití env. krize (povodně?) III) ne environmentální vědomí a informovanost (max. 5 %) - schůdná je cesta drobných kroků → vnímavost k praktickým návodům ekologických poraden → ekol. šetrné prostředky, technologie, recyklace, biopotraviny… - nejschůdnější postup k ek. zásadním proměnám lidského života → rozsáhlé devastace životního prostředí ale vyžaduje ↑ změnu - env. příznivý způsob někdy vnímán jako neradostný a asketický - člověk někdy dochází k závěru, že sám env. krizi nevyřeší Environmentálně uvědomnělý způsob života I) dle domácích technologií – přibývá energ. šetrných spotřebičů (úspora) II) dle spotřebních vzorců - důležitá env. informovanost + ochota měnit spotřební návyky (x tzv. „ekologické plýtvání“) - ideační hodnota věcí x užitková hodnota → souvisí s etickým a politickým pozadím výroby (velkochovy, x biopotr., fair-trade, veget., lokální potraviny…) III) dle spotřeby zboží a služeb → konzum. x dobrovolná skromnost Dobrovolná x záměrná skromnost - dobrovolně skromný - kdo žije ve skromných poměrech vědomě a dobrovolně, na základě svého rozhodnutí, ačkoli by mohl žít jinak (Pestří) - env. příznivé necíleně - až druhotně - záměrná skromnost → lidé vědomě z env. motivů omezují své vzorce i objem spotřeby hmotných statků či služeb, které narušují ŽP (Zelení) - častá je kombinace obou Dobrovolná skromnost x chudoba dobrovolná skromnost – dobrovolnost, soběstačnost, pestré mezilidské vztahy, aktivní podíl na veřejných věcech (obce...) x chudoba? - idea skromnosti častá v antické filozofii, islámu, křesťanství, judaismu, taoismu, konfucionismu, starověké mytologii i u přírodních národů Skromnost jako součást sociální prestiže statusu - př. holandští lékaři - skromnost a ekologický luxus je prestižní záležitostí, konzumenství odmítáno jako neetické, většinové a vulgární - ek. příznivé chování bohatých je otázkou společenské prestiže, ale i osobních postojů → orientace mimo materiální hodnoty - společnost už není rozvrstvena do tříd, ale podle životního stylu → chudší vrstvy se snaží napodobovat bohatší → nápodoba může být účinnější než ek. výchova → šíření pod vlivem módy je rychlejší a efektivnější - společenské elity → vliv na legislativu, politiku i ekonomiku „Z toho vidíš, že chudí nejsou tak docela ubozí, jak si myslíme; jsou opravdu blaženější, než si představujeme a než my sami jsme“ Karl Gutzkow Luxus – hybatel změn životního způsobu? - možná ano - vzácné zboží, služby a trávení volného času dříve výsadou nejbohatších – nyní dostupné i nižším vrstvám → ohrožení statutotvorné funkce → nutno tedy luxusní statky neustále proměňovat – co je dnes vzácné? 6 nových luxusní kategorií ČAS – kdo je pánem svého času? POZORNOST – chtějí všichni (i média) PROSTOR – poloprázdný pokoj? KLID – za klid (v práci, bydlení i restauraci) i platíme BEZPEČNOST – požadavek bezpečnosti x izolace PŘÍRODA - čistá voda, vzduch, kvalitní potraviny… - zdroj estetických zážitků, citového a intelektuálního naplnění - vztah k ní založen na pocitu libosti → prvek luxusu x vědomí existenční závislosti středověkého rolníka - o ochranu ŽP se zasazuje i bez pocitu přímé závislosti Výběrová náročnost - odlišné pojetí dobrovolné skromnosti - člověk náročný, ale na určité věci → např. na kvalitu vody, ŽP, veřejnou dopravu, radost ze života - není o askezi, ale o radosti ze života místo z majetku - „zelený konzument“ - ekologicky šetrné výrobky atd., ale stále zvýšená spotřeba, až plýtvání Postmaterialismus - změny v hodnotách - Holandsko, SRN, Dánsko x USA a Kanada - přesun od materialistických hodnot (hmotný blahobyt a bezpečí, orientace na ekonomickou prosperitu, dodržování sociál. pořádku) k hodnotám postmaterialistickým (svobodná seberealizace, podíl na správě věcí veřejných, tvorba humánnější společnosti, tvorba ŽP) - změna hodnot probíhá (pomalu) především u mladších generací, které vyrůstaly ve větší ekonomické a spol. jistotě (ne za války) → ekonomická prosperita přispívá k šíření postmat. hodnot a naopak (x ropná krize v 70. let) Hlavní dimenze proměn životního způsobu I) Turizmus - tvrdý turizmus: vychází z neklidu moderního člověka někam cestovat, všechno vidět a vše si užít → rostou náklady na turistiku, dovolené - měký turizmus: výsledek rostoucí ochoty lidí zříci se výhod civilizace ve prospěch přírody a hostitelských zemí, poznání skutečné ciziny Tvrdý turizmus Měkký turizmus masové cestování individuální, rodinné cesty, cesty s malou skupinou přátel málo času dost času rychlé dopravní prostředky přiměřené a pomalé dopravní prostředky daleko blízko pevný program spontánní rozhodnutí podle situace řízení zvenku (cest.kancelář) řízení zevnitř importovaný styl života styl života blízký dané zemi „pamětihodnosti“ zážitky pohodlně a pasívně s úsilím a aktivně žádná nebo malá duševní příprava příprava vztahující se k dané zemi bez znalosti domácího jazyka se znalostí domácího jazyka pocit převahy radost z učení se od domácích nákupy přivést dárky hostitelům suvenýry vzpomínky, nové zážitky, kresby pohlednice a prospekty malby zvědavost takt hlasitý tichý II) Nový pohled na jídlo a vaření Vegetariánství - motivace: zdravotní (omezení tuků, cukrů, nebezpečí) ekologická - 2ha půdy uživí 1 masožravce, 14 vegetariánů, 50 veganů etická – spiritualizace lidského bytí → odmítnutí velkochovů, uvědomělé zmenšování ek. stopy - počet vegetariánů vzrůstá: ČR (2002): 1 – 2 % → jedna z nejdynamičtějších změn v životním stylu - vegetariánství výsadou bohatších - v rozvojových zemích roste konzumace masa Střídmost v jídle (Západ) - ale malé uvědomění pozadí vzniku jídla → vztah mezi jídlem a jeho původem zatemňován - intenzivním zemědělstvím a chovem se člověk sice vymanil z těžké dřiny na polích, ale také odcizil původu potravy, jejíž kvalita klesá x kvantita roste Vlastnoruční příprava jídla - jídlo vychutnat, podílet se na vzniku → čas x další získy III) Proměny mužské a ženské role v env. souvislostech Ekofeminismus - hnutí spojující myšlenky feminismu a ochrany přírody - navazuje na přesvědčení feminismu 18. -19. stol. o ponížení a útlaku žen ze strany mužů, doplněno paralelou útisku přírody → příroda spolutrpitelkou žen - ekofeminismus x dominantní a vykořisťující postavení mužů, kteří racionalitou, soutěží, agresivitou a arogancí zavedli svět do ekologické krize - prosazení ženského přístupu – více intuitivní, soucitný, bližší přírodě Nová maskulinita - od 60. let postupná proměna mužství - nové pojetí muže → spojení mužské fyzické síly, pevného postoje, rozhodnosti s ženskou schopností altruismu, trpělivosti a lásky → využívá takové chování ve vztazích k ostatním lidem i přírodě - „soucitná autorita“→ silný a odvážný muž schopný soucitu (ek. aktivisté?)