Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213) spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Environmentální ekonomie Environmentální ekonomie Vzrůstající počet vědců se s poukazem na současné trendy produkce a spotřeby obává, že všechny snahy pro vyřešení udržitelnosti života jsou liché, dokud bude převládat ekonomický systém založený na předpokladu trvalého růstu. Pokud to myslíme s udržitelností života vážně, pak musíme především změnit současný ekonomický systém. To je ovšem, ekonomické kacířství... Special report: How our economy is killing the Earth (NewScientist) 2008 Liberální ekonomie I - výchozí myšlenka - volný trh - schopen samoregulace - na trhu setkání nabídky s poptávkou, které „neviditelná ruka trhu“ dokáže při změně ceny či množství statků vrátit do rovnováhy - množství x cena - dáno poptávkou - vychází z užitku dané věci - hospodářský liberalizmus (laisser-faire) - požadavek nevměšování se státu do ekonomiky - posvátnost soukromého majetku - volný trh je ale nereálný model! - produktivita (ekonomický růst) pozitivním a žádaným jevem - proč? Liberální ekonomie II Volný (čistý, dokonalý) trh předpokládá - velký počet stejně silných kupujících a prodávajících - účastníci trhu disponují dokonalou informací, bez časového posunu - kupující a prodávající si konkurují a neuzavírají mezi sebou koluze - spotřebitelé maximalizují užitek, výrobci maximalizují zisky - producent/konzument platí skutečné náklady - ty odráží konečná cena Deformace trhu - neúplné informace - transakční náklady (dlouhý řetězec obchodníků) - umělá stimulace poptávky - reklama - tendence k eliminaci konkurence - vznik monopolů - pokřivení cen – cena neodpovídá hodnotě statku Volný trh – klady, zápory Klady - nízké ceny zboží a pracovní síly - motivace pro podnikatele - velké pole působnosti - podpora technologického rozvoje - zboží dováženo z místa nejlevnější produkce (často velmi vzdáleného) - flexibilita Zápory - neexistuje volný trh - nestabilita ekonomiky - rozevírání nůžek malí x velcí podnikatelé, zánik malých - centralizace hospodářství do rukou nadnárodních korporací - ztráta kulturní různorodosti (westernifikace) - eroze přírodního a sociálního kapitálu (likvidace místních sociálních vazeb) - doprava a znečištění ŽP - polarizace bohatství a chudoby - krátkodobá orientace Současná tržní ekonomika Výhrady environmentalistů - spočívá na trvalém růstu lidských potřeb - trh řízen pozitivní zpětnou vazbou → posilováno růstem poptávky (reklama) - problém ceny = míry vzácnosti - lze ocenit vše? → cena lidského života, čisté vody…? - environmentální X ekonomická vzácnost existuje nadbytečné v přírodě? Volný trh nedokáže řešit - veřejné statky a problém externalit - únosnost spotřeby statků pro Zemi - hranice mezi uspokojováním potřeb a nenasytností - neekonomické problémy - nezaměstnanost, sociální dopady, environmentální dopady Spravedlivý obchod – Fair Trade - alternativa ke konv. mezinárodnímu obchodu - důraz na sociální a ekologický rozměr výroby a obchodu - cíl: udržitelný rozvoj výrobců převážně zemí "Jihu" - Afriky, Latinské Ameriky a jižní a jihovýchodní Asie - poskytování férových obchodních podmínek - v Evropě asi 3 000 Fair Trade obchůdků - celkový maloobchodní obrat prodeje 2 miliardy euro (2006) - asi 70 % tvoří potraviny (nejvíce káva, dále kakao, banány, čaj), 30 % řemeslné výrobky - Fair Trade káva - 2-3 % kávového trhu Evropy - největší tržní podíl - 50 % banánů ve Švýcarsku http://domaci.ihned.cz/c1-48235030-obchodnici-neveri-ze-by-cesi-kupovali-ferove-banany-a-tak-nejsou Fair trade - principy Zapojeným výrobcům poskytuje - odpovídající a stabilní ceny za produkty - možnost předfinancování (až do 50 % objednávky) - neúročené nebo nízce úročené investiční úvěry - dlouhodobé obchodní partnerství a jistotu odběru - investice ze společného fondu do místní infrastruktury,projektů v oblasti sociálního rozvoje a ochrany ŽP - poradenství (marketing, managementu, ekologické zemědělství, atd.) Zaměstnancům nabízí - sociální zabezpečení a pracovní podmínky v souladu s ILO Spotřebitelům nabízí - kvalitní výrobky (bio?) za odpovídající cenu - garanci původu zboží - možnost volby Fair trade – realita - náklady na certifikaci (opakovanou) vysoké – ne každý na to má - opakované osobní kontroly komisařů - někdy garantované příliš nízké výkupní ceny (x kvalita) - jistota garantovaných cen a odběru, a pocit soběstačnosti však velice důležité, farmáři většinou spokojeni Ekonomický růst – kritika - ek. systém založený na růstu je nestabilní: - zpomalení růstu - ek. recese, inflace - zastavení (pokles) na delší dobu → vážná celospolečenská krize - ek. růst posilován pozitivní zpětnou vazbou → omezena kapacitou systému, v kterém je realizován (zdroje energie, surovin, prostor, atd.) - globální trh nutí producenty ke stále větší výrobě → růst počtu produktů → pokles cen na trhu → krachy soukromých podnikatelů, farmářů → monopolizace a pokles produkce → růst cen - ek. růst orientuje výrobu na kvantitu, ne na kvalitu - přírodní zdroje dotují ekonomický růst – ek. růst (především kvantitativního typu) je na nich existenčně závislý - ek. růst znemožňuje určité volby (výroba x znečištění, auta x kolo) HDP – kritika a alternativy Hrubý domácí produkt (HDP, GDP - Gross Domestic Product) - peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za rok na určitém území - makroekonomický ukazatel pro určování výkonnosti ekonomiky států Výpočet HDP - př. výdajová metoda → HDP = součet výdajů: - osobní výdaje na spotřebu (statky dlouhodobého užití, statky krátkodobého užití, služby) - hrubé soukromé domácí investice (fixní investice firem, změny stavu zásob, fixní investice do bytové výstavby) - vládní výdaje na nákup statků a služeb Kritika - v HDP nejsou započítány služby, které lidé dělají mimo oficiální trh → práce na zahradě, vaření, práce protislužbou… → ilegální produkce - např. výroba a prodej drog, prostituce… - v HDP jsou započítány náklady na likvidaci škod na ŽP, boj s kriminalitou… GPI – Genuine Progress Indicator - indikátor snažící se lépe popsat růst kvality života a blahobytu - vychází z HDP, z kterého odečítá položky spojené se zhoršením stavu ŽP či společnosti a připočítává položky nové HDP x GPI v USA Růst HDP x pocit šťastného života - názor konzumní společnost - ↑ spotřeba = ↑ životní štěstí - co činí lidi šťastné? Problém veřejných statků - veřejné statky – kolektivní spotřební statky, jejichž spotřeba kterýmkoliv jedincem nesnižuje úroveň spotřeby jiného jedince - vyznačují se nekonkurenčností a nevylučitelností ze spotřeby - při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v naprosté většině případů k jejich zneužívání až drancování - to platí zvláště pro globální veřejné statky, jejichž užívání není regulováno legislativou na národní úrovni Tragédie občiny „The Tragedy of the Commons“ Garrett Hardin, Science (1968) - dvě možná vyústění: - Somálské - Tyranské Cena x vzácnost Míra vzácnosti je v ekonomii vyjádřena cenou → cena - nejdůležitějším informačním zdrojem v ekonomii → odpovídá skutečná cena vzácnosti statku? – NE! 3 Důvody - cena neodpovídá celkové hodnotě statku → užitná x neužitná hodnota - pokřivení cen → dotace, regulace, korupce - externalizace nákladů (externality) → nezapočítávání všech nákladů - dle ekonomů není důvod vzniku ceny nevzácného zdroje Př. Cena dnešních pralesů? → skutečného docenění přírodních statků však nelze nikdy dosáhnout (netržní hodnoty, zdraví, dědictví, atd.) – lze se ale přiblížit → tržní mechanizmy tak nikdy nezajistí zachování kvalitního ŽP Hodnota statku I - celková hodnota statku = užitná + neužitná hodnota Užitné hodnoty - přímá → tržní hodnoty, přímý užitek ze spotřeby - nepřímá → netržní hodnoty, funkční přínos Roční užitek lesů ve vybraných státech Hodnota statku II Zvýšení hodnoty statku - celková hodnota statku = užitná + neužitná hodnota Neužitné hodnoty - opční hodnota → hodnota zachování svobody budoucí volby (někdy v budoucnu můžu statek využívat) - hodnota dědictví → hodnota zachování jiným, včetně budoucích generací - existenční hodnoty → plyne ze samotné existence statku (vnitřní hodnota, hodnota statku sama o sobě) Ekonomické přínosy při alternativnách praktikách řízení. Pokřivení cen s důsledky pro ekosystémy Dotace - smysl: podpořit žádané společenské cíle - ekon. růst odvětví, produktivita… - důsledky – zvýšení tlaku na ekosystémy - př. podpora rybářského průmyslu - př. dotace na pesticidy → zvýšení zaměstnanosti ve výrobě ↑ zemědělské produkce, ale také nadužívání „levných“ pesticidů = ekosyst. důsledky, negativní vliv na zdraví rolníků, kontaminace vod… Pokřivení cen s důsledky pro ekosystémy Regulace - podpoření ekonomického růstu – „grow now, clean up later“ přístup důsledek – např. v Číně v roce 1998 činily náklady spojené s ekologickými škodami a znečištěním 14 % HDP ! Korupce - zpronevěra a krádeže veřejných statků s „posvěcením“ mocných - nárůst ceny (vzhledem k ušlým ziskům) s následným zvýšením těžby Externality I „nezamýšlené dopady ekonomické činnosti které se neodrážejí v tržních transakcích“ - pozitivní x negativní externality - nezapočítávání celkových nákladů na výrobu, používání a likvidaci produktů/služeb → přesun těchto nákladů na jiné účastníky trhu prostorově (jinam) nebo časově (jindy) → poškození trhu → podnikatel nedostává správný signál o efektivnosti své činnosti x kupující nedostává správný signál o vzácnosti kupovaného zboží (podhodnocení ceny zboží) „Indeed, everywhere we look, we see products whose prices don’t reflect the true environmental costs of their production.“ Externality II Local food often costs more than imported food, because we don’t pay for the climate change caused by getting it to our tables or the damage to soil and water from poor farming practices. Recycled paper usually costs more, too, because we don’t pay for the loss of virgin forests or for the water and air pollution from making non-recycled paper. „The same problem arises with electricity from coal-fired power plants. This electricity may seem relatively cheap, but air pollution from these plants is a major cause of thousands of premature deaths in Canada each year - costing our society billions of dollars. And the plants’ enormous carbon emissions also contribute to climate change. Because neither power companies nor their customers pay the full costs of coal electricity, cleaner sources of electricity (like wind or solar) are relatively more expensive in the marketplace, even though their overall cost to society is often less. Internalizace externalit - „znečišťovatel platí“ → zatížení původce mimotržními náklady, které jinak nedobrovolně hradí veřejnost a budoucí generace - započítáním negativních externalit do ceny výrobku → zdražení → výrobek neprodejný → producent nucen změnit výrobu pro snížení negat. externalit Problémy spojené s internalizací I) v praxi nefunguje model volného trhu - ceny určují monopoly a nadnárodní firmy → nebezpečí přesunu výroby do zemí s ↓ náklady II) příroda poskytuje své statky a služby zadarmo – veřejné statky - problém stanovení ceny přírodních služeb, zdrojů a hodnotu přírody, lidského zdraví, života, a stačí vůbec za škodu jen zaplatit? III) vzdálenost dopadů na ŽP v čase a prostoru → problém vyčíslení permanentních externalit → příroda složitý systémem → dopady složité, nelineární, s dlouhou dobou latence IV) často chybí jednoznačná kauzalita škůdce-poškozený Možnosti a metody oceňování ŽP - cena se tvoří na příslušných trzích - pro řadu statků trhy neexistují (veřejné statky) → nedoceňování - oceňování ŽP (přírodních zdrojů) → zjišťování poptávky po kvalitě statků přírody a hodnocení užitků, které poskytují → přiřazování určité hodnoty, respektive ceny - nutný předpoklad pro odpovídající internalizaci externalit Docenění skutečné hodnoty přírodních zdrojů I) tržní/mimotržní mechanizmy - ocenění veškerých služeb, které nám doposud bezplatně poskytují ekosystémy → (mikroekonomická úroveň) II) techniky na makroekonomické úrovni III) regulační mechanizmy (státní) - různé normy či zavedení „zelených“ poplatků či daní, které budou odrážet poškozování ŽP ad I) Tržní/mimotržní mechanizmy – mikroekon. úroveň A) metody vycházející z přímých trhů - vytvoření trhů pro environmentální statky a služby - privatizace → předpokladem zde je názor, že majitel lépe hospodaří se svým soukromým majetkem... B) metody vycházející ze zástupných trhů - metody využívané k nalezení a analýze určitých zástupných trhů I) metoda hedonického ohodnocení - vychází z analýzy skutečných trhů, jak se pozitivní či negativní změny v kvalitě ŽP projevují v ceně př. nemovitostí - cena je tedy hledána na zástupném (skutečném) trhu nemovitostí a rozdíl v ceně odpovídá finanční hodnotě prostředí, kde nemovitost stojí II) metoda cestovních nákladů - zjišťuje částky, které vydávají lidé za účelem navštívit rekreační oblast → taková je pak její „hodnota“ kritika: skrytý předpoklad - hodnota území je určována tržním chováním ad I) Tržní/mimotržní mechanizmy – mikroekon. úroveň III) metody tzv. mimotržního (netržního) hodnocení - př. metoda podmíněného (kontingenčního) hodnocení - zjištění ochoty platit (za zachování určitého statku) či ochotu přijmout kompenzaci (za poškození určitého statku) → zjištění preferencí jedinců (konzumentů) Např. Podmíněné ocenění určitého území – chránit? Dotazníkovým šetřením se zjistí, kolik by určitý jedinec byl ochoten zaplatit za návštěvu nově navrhovaného chráněného území, a kolikrát by ho navštěvoval. Např. 1. návštěva = 25 Kč, 2. návštěva = 20 Kč, 3. návštěva = 15 Kč atd. Ze zjištěných hodnot pak můžeme zkonstruovat pseudokřivku poptávky. Plocha pod křivkou pak odpovídá ochotě jedince platit. kritika: skrytý předpoklad - lidé jsou konzumenti s prioritou osobního zájmu ad II) Makroekonomická úroveň I - snahy ocenit škody na na ŽP objektivně (př. škody na lesních porostech způsobené kyselými dešti) - snahy spočítat externality na základě vědeckých dat 1) Cost-benefit analýza – analýza nákladů a přínosů postup: identifikace pozitivních nákladů (zisky, přínosy) + identifikace negativních dopadů (ztráty, náklady) → vyjádření v penězích → součet všech peněžních hodnot přínosů, od nichž se odečtou náklady za daný rok → realizace projektu pouze v případě, že je číslo kladné kritika: - řadu nákladů i přínosů nelze vyjádřit penězi (složité oceňování ŽP) 2) Analýza životního cyklu - hodnocení externalit, vzniklých při výrobě, užívání a likvidaci výrobku či metody získávání energie ad III. Regulační mechanizmy (státní) I Normativní nástroje politiky ŽP - založeny na donucovací pravomoci orgánů státní správy - používány především v minulosti (stále stěžejní prvek politiky ochrany ŽP v ČR), ale nahrazovány efektivnějšími ekonomickými nástroji Přímé, administrativní normativní nástroje - nařízení (zákazy a příkazy) - limity (věcné, časové), např. na vypouštění škodlivin do ovzduší - standardy a technické normy (např. Euro pro emise automobilů) Výhody - při správném nastavení radikálně a rychle vyřeší určitý problém ŽP Nevýhody - neberou ohled na specifika znečišťovatelů - nutná rozsáhlá byrokracie - nemotivuje znečišťovatele pozitivně, tvrdé dopady mají často řadu výjimek ad III. Regulační mechanizmy (státní) II Ekonomické nástroje politiky ŽP → ekonomické nástroje politiky ochrany ŽP používané za účelem docenění hodnoty veřejných statků - založeny na nepřímém ovlivňování subjektů poškozujících ŽP - nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení ale motivací → ekonomické kalkulace 1) Negativní stimulace poplatky → většinou příjmem SFŽP: 1) za znečišťování ŽP (emise do vzduchu, vody, odpady...) 2) za využívání přírodních zdrojů (vody, dřeva, nerostných surovin...) 3) uživatelské poplatky (spotřeba pesticidů, místní poplatek ze psa...) daně - k ochraně ŽP + „ekologická daňová reforma“ - místní daně příjmem obecních rozpočtů sankční platby - pokuty, přirážky - př. k elektronice Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR cíl: stimulovat ekonomické subjekty k chování vedoucímu ke snížení poškození ŽP a jeho dopadů na zdraví obyvatelstva co se zdaňuje? statky a služby, jejichž výroba a spotřeba vede k prokazatelnému negativnímu dopadu na ŽP a zdraví snaha o příjmovou neutralitu ~ bez zvýšení daňové zátěže občanů (zdanění nových statků kompenzováno snížením daně ze mzdy) - 3 etapy EDR v ČR – v průběhu 2008 - 2017 - 1. etapa → od 2008 - elektřina, zemní plyn, pevná paliva - v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů 2) Pozitivní stimulace - daňové úlevy (v rámci DPH, spotřebních daní, daní z příjmů...) - finanční podpory (granty, dotace, dary...) - úlevy v placení poplatků - depozitně refundační systémy - obchodovatelná emisní povolení - environmentální pojištění ad III. Regulační mechanizmy (státní) III Obchodovatelná emisní povolení OEP - poznání, že různí výrobci mají různé náklady na snížení emisí cíl: tržními mechanizmy nalézt úroveň, při které je při nejnižších nákladech nejnižší znečištění postup: 1) všem výrobcům v určené oblasti (např. ČR) jsou vydány ve formě cenných papírů OEP, odpovídající jejich současné úrovni emisí CO2, a s nimi je možno obchodovat 2) nově vzniklé zdroje musí zůstat v limitu původního množství emisí, tj. musí si od někoho koupit OEP (= jinde musí dojít ke snížení emisí) 3) OEP může odkupovat i stát nebo nevládní organizace a nevyužít je → tím dosáhnout snížení celkového množství emisí v dané oblasti Environmentální pojištění - základem je právní princip odpovědnosti znečišťovatele, u kterého se lze soudně domoci náhrady za utrpěné škody - dobrovolné či povinné pojišťění se proti riziku škody na ŽP - výše pojistné částky se liší podle dosud prokázaných a do budoucna odhadovaných rizik → podnik přímo motivován k jejich omezení ad III. Regulační mechanizmy (státní) IV Možná intervence spotřebitele Ecolabelling – značení výrobků vyznačujících se určitou vlastností ve vztahu k životnímu prostředí Eko-značky Jiné značení