SUROVINOVÉ ZDROJE ČESKÉ REPUBLIKY NEROSTNÉ SUROVINY 2011 Statistické údaje do roku 2010 (Uzávěrka odborných podkladu 31. srpna 2011) Česká geologická služba - Geofond (G€OfOnP) česká geologická služba - geofond Říjen 2011 Sestavili: RNDr. Jaromír Starý RNDr. Ivo Sitenský, CSc, CAAE RNDr. Tereza Hodková Grafika: Ing. Ludmila Richterová RNDr. Renata Kachlíková Budoš Volák geofond@geofond.cz www.geofond.cz 2 OBSAH OBSAH_3 VYSVĚTLIVKY_11 Přehled použitých zkratek a technických jednotek_12 Směnné kurzy a inflace měn, v nichž se uvádějí ceny nerostných surovin_14 Průměrná roční míra inflace v USA (US), Velké Británii (UK), Eurozóně (EUR) a_14 České republice (CZ)_14 Průměrné roční devizové kurzy české koruny k euru, americkému dolaru a britské libře_15 Klasifikace zásob a zdrojů v České republice a její vývojové porovnání s mezinárodními klasifikacemi_16 Česká klasifikace_16 Mezinárodní klasifikace_18 Porovnání českého a mezinárodních systémů klasifikací_21 Závěry_23 Literatura_23 Geologická pozice České republiky v Evropě_25 ÚVOD_26 NEROSTNÁ SUROVINOVÁ ZÁKLADNA ČESKÉ REPUBLIKY A JEJÍ VÝVOJ V ROCE 2010_29 1. Právní rámec využívání nerostné surovinové základny_ 29 1.1. Vyhrazené a nevyhrazené nerosty a jejich ložiska_29 1.2. Projektování, schvalování a provádění vyhledávání a průzkumu ložisek_29 1.2.1. vyhrazených nerostů_29 1.2.2. nevyhrazených nerostů (a jejich dobývání)_30 1.3. Oprávnění k dobývání vyhledaného a prozkoumaného ložiska_30 1.4. Úhrady za dobývání vyhrazených nerostů_31 1.5. Rezervy na důlní škody a sanace při dobývání vyhrazených nerostů_31 2. Vybrané statistické údaje průzkumu a dobývání výhradních ložisek nerostných surovin na území ČR_ 32 3. Postavení dobývání nerostných surovin v ekonomice ČR _ 32 4. Vývoj průmyslových zásob (bilančních prozkoumaných volných zásob) nerostných surovin celkem podle skupin tisíce kt (není-li uvedeno jinak)_ 33 5. Přehled rozhodnutí o průzkumných územích platných v roce 2010 a z toho vydaných v roce 2010 podle nerostů - průzkumné práce hrazené organizacemi_ 33 3 6. Geologické práce hrazené ze státního rozpočtu_ 34 6.1. ložiskově-geologického charakteru_34 6.2. neložiskového charakteru_35 7. Přehled vybraných obecně závazných právních předpisů pro průzkum a dobývání nerostů ke 30. 6. 2010 _ 36 7.1. Zákony _36 7.2. Další právní předpisy__36 7.2.1. Pro oblast využívání ložisek__36 7.2.2. Pro geologické práce__37 7.2.3. Pro oblast oprávnění k činnosti a k ověřování odborné způsobilosti_37 EKONOMIKA A NEROSTNÉ SUROVINY_38 Fakta o nerostných surovinách: Mezinárodní trh uhlí - trendy a perspektivy_39 Úvod _39 Část 1: Mezinárodní trh uhlí__42 I. Klíčoví producenti a spotřebitelé uhlí_42 Význam Číny__44 II. Mezinárodní obchod s uhlím_45 III. Zásoby a zdroje__47 IV. Ceny uhlí__49 Část 2: Použití uhlí__49 Uhlí a výroba elektřiny_49 Uhlí a ocel__50 Uhlí a cement__51 Hydrogenace uhlí__51 Část 3: Politické perspektivy_52 I. Všeobecné politické souvislosti__52 II. Mezinárodní environmentálni politika_52 III. Regionální a státní environmentálni politika_53 Čína_53 USA_54 Evropská unie__54 Austrálie__55 Část 4: Čisté uhelné technologie_55 I. Zlepšení účinnosti_55 II. Zachytávání a uskladňování uhlíku_56 III. Další technologie__57 Přehled domácí těžby nerostných surovin_58 Domácí podíl na světové těžbě_. 60 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ SUROVINY_61 Těžba nerostných surovin a ochrana přírodního prostředí_62 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) přírody České republiky_62 Struktura ZCHÚ v roce 2010__63 4 Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin vCHKO, kt_63 Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v jednotlivých CHKO, kt_64 Zatížení území CHKO těžbou výhradních ložisek, t/km2 za rok_65 Báňské aktivity na území České republiky_67 Vývoj rekultivací po těžbě nerostných surovin_68 Rekultivace po těžbě výhradních ložisek nerostných surovin v roce 2010_68 Rozsah zvláště chráněných území přírody České republiky (ZCHÚ) zřízených v místech bývalé těžby nerostných surovin („po těžbě")_72 NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI TĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE_74 ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY_75 Černé uhlí_76 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_76 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._77 3. Zahraniční obchod_77 4. Ceny domácího trhu__78 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_78 Hnědé uhlí_79 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_79 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._81 3. Zahraniční obchod__81 4. Ceny domácího trhu__81 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_83 Ropa_84 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_84 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._85 3. Zahraniční obchod__85 4. Ceny domácího trhu__86 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_86 Uran_87 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_87 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._88 3. Zahraniční obchod_89 4. Ceny domácího trhu__89 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_89 Zemní plyn_90 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_90 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._91 3. Zahraniční obchod__91 4. Ceny domácího trhu__91 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_92 NERUDNÍ SUROVINY_93 Bentonit_94 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_94 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._95 3. Zahraniční obchod_96 5 4. Ceny domácího trhu_96 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_97 Diatomit_98 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_98 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._99 3. Zahraniční obchod_99 4. Ceny domácího trhu_100 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_100 Dolomit_101 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_101 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._102 3. Zahraniční obchod_102 4. Ceny domácího trhu_102 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_103 Drahé kameny_104 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_104 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._105 3. Zahraniční obchod_106 4. Ceny domácího trhu_107 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_107 Jíly_108 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_108 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._109 3. Zahraniční obchod_109 4. Ceny domácího trhu_lil 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_lil Kaolin_112 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_112 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._113 3. Zahraniční obchod_114 4. Ceny domácího trhu_115 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_116 Křemenné suroviny_117 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_117 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._118 3. Zahraniční obchod_118 4. Ceny domácího trhu_119 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_119 Průmyslové písky (sklářské a slévárenské)__120 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_120 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._121 3. Zahraniční obchod_122 4. Ceny domácího trhu_122 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_122 Sádrovec_124 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_124 6 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._125 3. Zahraniční obchod_125 4. Ceny domácího trhu_125 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_126 Vápence a cementárske suroviny_127 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_127 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._128 3. Zahraniční obchod_130 4. Ceny domácího trhu_131 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_132 Živec_133 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_133 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._134 3. Zahraniční obchod_135 4. Ceny domácího trhu_136 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_136 STAVEBNÍ SUROVINY_ 137 Cihlářské suroviny_138 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_138 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._139 3. Zahraniční obchod_140 4. Ceny domácího trhu_140 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_141 Dekorační kámen_142 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_142 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._143 3. Zahraniční obchod_144 4. Ceny domácího trhu_146 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_147 Stavební kámen_149 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_149 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._150 3. Zahraniční obchod_151 4. Ceny domácího trhu_151 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_152 Štěrkopísky_155 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_155 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12._156 3. Zahraniční obchod_156 4. Ceny domácího trhu_157 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010_157 NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI NETĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE _161 NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI_ 162 7 ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY_163 Lignit_164 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_164 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._165 Zahraniční obchod_165 NERUDNÍ SUROVINY_166 Baryt_167 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_167 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._168 Zahraniční obchod_168 Fluorit_170 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_170 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._171 Zahraniční obchod_171 Grafit_173 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_173 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._174 Zahraniční obchod_174 RUDY_176 Cín_177 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_177 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._178 Zahraniční obchod_178 Germanium__180 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_180 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._181 Zahraniční obchod_181 Mangan__182 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_182 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._183 Zahraniční obchod_183 Měď_186 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_186 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._187 Zahraniční obchod_187 Olovo _190 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_190 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._191 Zahraniční obchod_191 Stříbro_193 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_193 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._194 Zahraniční obchod_194 Wolfram_196 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_196 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._197 8 Zahraniční obchod_197 Zinek_199 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_199 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._200 Zahraniční obchod_200 Zlato_202 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky_202 Základní statistické údaje České republiky k 31.12._203 Zahraniční obchod_203 NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB _ 205 Antimon_206 Zahraniční obchod_206 Arzen _207 Zahraniční obchod_207 Železo_207 Zahraniční obchod_207 NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI 209 Lithium, rubidium, cesium_210 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR_210 Základní statistické údaje ČR k 31.12._211 Zahraniční obchod_211 Molybden_212 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR; základní statistické údaje ČR k 31.12._212 Zahraniční obchod_212 Selen, telúr_213 Zahraniční obchod_213 Tantal, niob_214 Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR; základní statistické údaje ČR k 31.12._214 Zahraniční obchod_214 Vzácné zeminy_215 Zahraniční obchod_215 Zirkonium, hafnium_217 Zahraniční obchod_217 NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB_ 219 NERUDNÍ SUROVINY_220 Andalusit, kyanit, sillimanit, mullit_221 Zahraniční obchod_221 Azbest_222 Zahraniční obchod_222 Magnezit_222 Zahraniční obchod_222 Mastek_223 Zahraniční obchod_223 Perlit_224 Zahraniční obchod_224 9 Síra_224 Zahraniční obchod_224 Sůl kamenná_226 Zahraniční obchod_226 Ostatní suroviny pro výrobu průmyslových hnojiv_226 Zahraniční obchod_226 RUDY_229 Berylium_230 Zahraniční obchod_230 Galium_230 Zahraniční obchod_230 Hliník_231 Zahraniční obchod_231 Hořčík_233 Zahraniční obchod_233 Chrom_234 Zahraniční obchod_234 Indium_235 Zahraniční obchod_235 Kadmium_235 Zahraniční obchod_235 Kobalt_236 Zahraniční obchod_236 Nikl_237 Zahraniční obchod_237 Rtuť_238 Zahraniční obchod_238 Thalium_238 Zahraniční obchod_238 Thorium_239 Zahraniční obchod_239 Titan_240 Zahraniční obchod_240 Vanad_241 Zahraniční obchod_241 Vizmut_241 Zahraniční obchod_241 10 VYSVĚTLIVKY 11 Přehled použitých zkratek a technických jednotek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a. s. zkratka zájmenem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má formu akciové společnosti BP British Petroleum, britská nadnárodní ropná a petrochemická společnost ČBÚ Český báňský úřad ČNR Česká národní rada - bývalý parlament České (socialistické) republiky ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EIA 1) Environmental Impact Assessment, studie působení posuzované (stavební, průmyslové) aktivity na životní prostředí; 2) Energy Information Administration, sekce Department of Energy (Ministerstva energetiky) USA poskytující energetické statistiky, údaje, analýzy IEA International Energy Agency, Mezinárodní energetická agentura IMF International Monetary Fund, Mezinárodní měnový fond k. s. zkratka zájmenem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má formu komanditní společnosti kt kilotuna, 1 000 t MCS Mineral Commodity Summaries, nerostně-surovinová ročenka Geologické služby USA MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MŽP Ministerstvo životního prostředí N nezjištěný nebo nevěrohodný údaj OBÚ obvodní báňský úřad Sb. Sbírka zákonů České republiky s. p. zkratka zájmenem české obchodní společnosti indikuje, že společnost je vlastněna státem (státní podnik) spol. s r. o. zkratka zájmenem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má formu společnosti s ručením omezeným (také s. r. o.) s. r. o. zkratka zájmenem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má formu společnosti s ručením omezeným (také spol. s r. o.) t metrická tuna, 1 000 kg 12 v. o. s. zkratka zájmenem české obchodní společnosti indikuje, že společnost má formu veřejné obchodní společnosti WNA World Nuclear Association, Světová nukleární asociace WBD (World Mining Data) Welt Bergbau Daten, nerostně-surovinová ročenka rakouského Federálního ministerstva hospodářství, rodiny a mládeže ZCHÚ zvláště chráněné území 13 Směnné kurzy a inflace měn, v nichž se uvádějí ceny nerostných surovin Průměrná roční míra inflace v USA (US), Velké Británii (UK), Eurozóně (EUR) a České republice (CZ) US UK EUR CZ 1991 4,2 7,4 — 56,6 1992 3,0 4,3 — 11,1 1993 3,0 2,5 — 20,8 1994 2,6 2,1 — 10,0 1995 2,8 2,6 — 9,2 1996 2,9 2,4 — 8,8 1997 2,3 1,8 — 8,4 1998 1,5 1,6 — 10,6 1999 2,2 1,3 1,1 2,3 2000 3,4 0,9 2,1 3,8 2001 2,8 1,2 2,4 4,7 2002 1,6 1,3 2,3 1,8 2003 2,3 1,4 2,1 0,1 2004 2,7 1,3 2,1 2,8 2005 3,4 2,0 2,2 1,8 2006 3,2 2,3 2,2 2,5 2007 2,9 2,3 2,1 2,8 2008 3,8 3,6 3,3 6,3 2009 -0,3 2,1 0,3 1,0 2010 1,6 3,3 1,6 1,5 Poznámky: • zdroj - IMF, World Economic Outlook Database, September 2011 • míra inflace vyjádřená průměrnou roční změnou indexů spotřebitelských cen (index 2000 = 100) 14 Průměrné roční devizové kurzy české koruny k euru, americkému dolaru a britské libře EUR USD GBP 1991 — 29,5 52,0 1992 — 28,3 49,9 1993 — 29,2 43,8 1994 — 28,8 44,0 1995 — 26,5 41,9 1996 — 27,1 42,3 1997 — 31,7 51,9 1998 — 32,3 53,4 1999 36,9 34,6 56,0 2000 35,6 38,6 58,4 2001 34,1 38,0 54,8 2002 30,8 32,7 49,0 2003 31,8 28,2 46,0 2004 31,9 25,7 47,1 2005 29,8 23,9 43,6 2006 28,3 22,6 41,6 2007 27,8 20,3 40,6 2008 24,9 17,0 31,4 2009 26,4 19,1 29,7 2010 25,3 19,1 29,5 Zdroj: Česká národní banka 15 Klasifikace zásob a zdrojů v České republice a její vývojové porovnání s mezinárodními klasifikacemi V Československu, jehož součástí byla Česká republika, byla po roce 1948 postupně přijímána klasifikace zásob nerostných surovin SSSR. V roce 1952 byla zřízena Komise pro klasifikaci zásob (KKZ) jako nej vyšší státní orgán, který přezkoumává kategorizaci a výpočty zásob všech druhů nerostných surovin mimo radioaktivní suroviny. Česká klasifikace Zpočátku geologické zásoby (všechny zásoby ve svém původním stavu na ložisku bez odečtení ztrát těžby, úpravy a zpracování) se klasifikovaly v členění na skupiny a kategorie (mírně zjednodušeno): Skupiny geologických zásob podle průmyslové využitelnosti: nebilanční - nedobyvatelné v současné době pro nízký obsah užitkových složek, malou mocnost ložiska, zvlášť komplikované podmínky dobývání, nebo pro neznalost metody ekonomického zpracování daného typu suroviny, avšak mohou se považovat za využitelné v budoucnosti bilanční - dobyvatelné, vyhovují průmyslovému využití a hornicko-technickým podmínkám pro těžbu Kategorie geologických zásob podle stupně prozkoumanosti ložiska: A - podrobně prozkoumány a ohraničeny hornickými pracemi nebo vrty, anebo jejich kombinací. Úložní poměry, rozložení jakostních druhů užitkových složek v ložisku a technologické vlastnosti nerostné suroviny jsou známy natolik, že umožňují vypracovat způsob úpravy a zpracování suroviny. Jsou určeny přírodní typy a průmyslové druhy nerostné suroviny. K zásobám A patří ty části ložiska, kde úložné poměry, hydrogeologické a těžebně podmínky jsou známy natolik, že lze vypracovat způsob otevření ložiska. B - prozkoumány a ohraničeny hornickými pracemi nebo vrty, nebo jejich kombinací v řidší síti než u kategorie A. Dále sem patří zásoby ložisek přiléhající k blokům kategorie A, ověřené průzkumnými pracemi. Způsob uložení, přírodní typy a průmyslové druhy suroviny jsou stanoveny bez znalosti jejich detailního rozmístění v ložisku. Jakost a technologické vlastnosti suroviny jsou určeny v rozsahu, který dovoluje zásadní výběr způsobu zpracování. Hydrogeologické poměry a všeobecné zásady otevření ložiska jsou dostatečně objasněny. Ci - zjištěny řídkou sítí vrtů nebo hornických prací, nebo jejich kombinací, dále zásoby, které přiléhají k zásobám kategorie A, B, jsou-li z geologického hlediska odůvodněné. Patří k nim také zásoby poměrně složitých ložisek s velmi nepravidelným rozložením užitkové složky, i když byla tato ložiska podrobně prozkoumána. Patří sem zásoby ložisek částečně vydobytých metodami o malé výrubnosti. Úložné poměry, jakost, průmyslové druhy a technologie zpracování suroviny jsou stanoveny na základě rozborů nebo laboratorních zkoušek vzorků, nebo na základě analogie s prozkoumanými ložisky podobného druhu. Hydrogeologické poměry a zásady otevření ložiska jsou stanoveny zcela všeobecně. C2 - jsou předpokládané na základě geologických a geofyzikálních údajů, potvrzených ovzorkováním ložiska nerostné suroviny z výchozů nebo z ojedinělých vrtů či hornických prací. Dále zásoby přiléhající k zásobám kategorií A, B, Ci, kde jsou k tomu geologické 16 předpoklady. Dále se stanovuje, že vypracování projektů a investiční částky na výstavbu těžebních závodů se povolují na podkladě bilančních zásob nerostných surovin v kategorii A+B+Ci, což jsou tedy zásoby způsobilé k průmyslovému využití. Proto praxe bilanční zásoby kategorií A, B, Ci, resp. jejich souhrn A+B+Ci označovala termínem průmyslové zásoby. KKZ v roce 1963 zavedla kategorii prognózní zásoby v novele svých Zásad pro klasifikaci zásob pevných nerostných surovin. Byly definovány jako neprozkoumané zásoby nerostných surovin, předpokládané na základě zákonitostí vzniku a rozmístění ložisek nerostných surovin a výzkumů, řešících geologickou stavbu a historii geologického vývoje zhodnocované oblasti. Parametry pro vyhodnocení prognózních zásob (směrná délka, mocnost, průměrný obsah užitkových složek a pod.) se stanoví podle geologických předpokladů nebo se odvozují. Prognózní zásoby, podle Zásad, se nevedou v celostátní bilanci zásob. Slouží jen jako podklad pro výhledové plánování geologického průzkumu. KKZ v roce 1968 inovovala definici prognózních zásob. V novelizovaných Zásadách pro klasifikaci zásob zavedla dělení geologických zásob na ověřené (průzkumem či těžbou) a předpokládané, čili prognózní. Prognózní geologické zásoby jsou zásoby neověřené, ale předpokládané na základě geologických, geofyzikálních a jiných vědeckých poznatků a podkladů. Jde převážně o zásoby větších oblastí a útvarů, v ojedinělých případech o zásoby neprozkoumaných částí velkých struktur nebo ložisek. Zavedením kategorie prognózní zásoby se geologické zásoby dají obsahově přeložit do angličtiny jako total resources (celkové zdroje). Termín zdroje se ale až do roku 1989 v českých, resp. československých klasifikacích neobjevil. Ale až dosud se za zásoby označují i akumulace nerostných surovin, které sice svou prozkoumaností splňují kriteria zásob, ale nesplňují je z technických a ekonomických důvodů (nebilanční zásoby), jsou tedy zdroji nerostných surovin. V roce 1981 Český geologický úřad vydal Směrnici č.3 [3], ve které byly dosavadní prognózní zásoby rozděleny na kategorie Di, D2, D3. Jsou jí definovány takto: Di - navazují na ověřené zásoby ložisek nerostných surovin, s nimiž tvoří jeden ložiskový celek. Stanoví se ve vymezených plochách a lze je kvantifikovat na základě pozitivního zjištění existence nerostné suroviny a její základní jakostní charakteristiky. D2 - územně samostatné. Jsou stanoveny ve vymezené ploše na základě pozitivního zjištění existence nerostné suroviny a její základní jakostní charakteristiky. Při jejich stanovení se uplatňuje i hledisko analogie. D3 - stanoveny na základě regionálního výzkumu. Existence nerostné suroviny nebyla dosud prokázána tak, aby bylo možno vymezit plochu jejich výskytu a prognózu kvantifikovat. Český geologický úřad vydal v říjnu 1989 Vyhlášku č. 121/1989 Sb., ve které redefinuje kategorie prognózních zásob, mění jejich označení a poprvé v České republice zavádí termín zdroje. Termín prognózní zdroje se od té doby používá místo termínu prognózní zásoby. Kategorie Pi, P2, P3 byly následující: Pi - předpokládané v pokračování již zjištěného ložiska za obrys zásob kategorie C2 nebo objevením nových ložiskových částí (těles). Podkladem pro tuto kategorii jsou výsledky geologického mapování, geofyzikálních, geochemických a jiných prací v prostoru možného výskytu prognózních zdrojů: geologická extrapolace údajů vychází ze zjištění, popřípadě ověření části ložiska. V odůvodněných případech se do této kategorie zařazují i plochy s ojedinělými technickými pracemi, které nesplňují náležitosti pro zařazení do zásob kategorie C2. Množství a kvalita prognózních zdrojů této kategorie se odhadne podle daného typu 17 ložiska a jeho části se zjištěnými zásobami. P2 - předpokládané v pánvích, revírech a geologických regionech, kde již byla zjištěna ložiska stejného formačního a generačního typu. Přitom se vychází z pozitivního hodnocení ložiskových indicií a anomálií zjištěných při geologickém mapování a geofyzikálních, geochemických a jiných pracích, jejichž perspektivnost je v nezbytném případě potvrzena vrtem nebo povrchovými výkopovými pracemi. Odhad prognózních zdrojů předpokládaných ložisek a představa o tvaru a rozměrech těles, jejich složení a kvalitě vycházejí z analogie se známými ložisky stejného typu. P3 - předpokládané toliko na základě závěrů o možnosti vzniku ložisek uvažovaného typu s ohledem na příznivé stratigrafické, litologické, tektonické a paleogeografické předpoklady zjištěné v hodnocení oblasti při geologickém mapování a analýzou geofyzikálních a geochemických údajů. Množství a kvalita prognózních zdrojů se odhadne podle předpokládaných parametrů vývoje ložiska z analogie s podrobněji prozkoumanými oblastmi, kde byla zjištěna nebo ověřena ložiska stejného genetického typu. Prognózní zdroje nerostů v kategorii P3 se mohou vyjádřit jen prognózní plochou. Novela Horního zákona č. 541/1991 Sb. stanovila klasifikaci zásob (výhradního ložiska) podle prozkoumánosti na kategorie vyhledané zásoby a prozkoumané zásoby a podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční a zásoby nebilanční. Bilanční - zásoby vyhovující stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska. Nebilanční - v současnosti nevyužitelné zásoby, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale podle předpokladu jsou využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj. Tato novela ani žádný jiný předpis nedefinoval obsah termínů vyhledané a prozkoumané zásoby. Praxe ztotožňuje tyto kategorie s kategoriemi prozkoumanosti zásob, jak byly v platnosti před novelou Horního zákona č. 541/1991 Sb. takto: prozkoumané zásoby = součet zásob kategorií A + B + d (nazývaných také průmyslové), vyhledané zásoby = zásoby kategorie C2. Mezinárodní klasifikace Mezinárodní systémy klasifikující zásoby a zdroje se nejrychleji vyvíjely v poslední čtvrtině dvacátého století. V roce 2001 byly publikovány Evropské principy pro oznamování výsledků průzkumu nerostných surovin, zdrojů a zásob nerostných surovin (European Code for Reporting of Mineral Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves [1]). Odpovídají oznamovacím standardům australské, kanadské, jihoafrické a dalších organizací seskupených v Combined Reserves International Reporting Standards Committee (nyní nazývaném Committee for Mineral Reserves International Reporting Standards) - CRIRSCO, což je podvýbor CMMI (Council of Mining and Metallurgical Industries). Shrnutí je následující: 18 Vztahy mezi zásobami a zdroji nerostných surovin, jejich definice Schéma vztahů [1] VÝSLEDKY PRŮZKUMU MINERAL RESOURCES MINERAL RESERVES m IS INFERRED INDICATED MEASURED PROBABLE PROVED Zvažování bánských, metalurgických, ekonomických, marketingových, právních, environmentálních, sociálních a vládních faktorů („upravujících faktorů") Uvedené definice j sou v souladu s definicemi UNFC (United Nations Framework Classification) klasifikace OSN publikované UN-ECE v roce 1997 [4]. Tato klasifikace člení (tak jako např. klasifikace USA [5]) své kategorie podle ekonomické dosažitelnosti (množství a kvality nerostné suroviny in situ) v jednom směru do 3 skupin, ale na členění podle stupně geologického poznání neužívá jeden směr, jedno kriterium (ověřenost podle množství uskutečněných technických prací), jak je obvyklé, ale směry dva, dvě kriteria: 1) podle toho ve které ze 4 fází průzkumu (od geologického po těžební) a 2) jakou studií (od geologické po těžební) byla daná nerostná akumulace vyhledána nebo ověřena. Celkem tak v prostoru mezi osami E (ekonomické), F (feasibility - dosažitelnosti) a G (geologické) může být mechanicky stanoveno 36 kategorií, z nichž ale reálně existuje asi 10. Kategorie jsou označovány tříciferným kódem a apriori nemají názvy (ale doporučené názvy existují). (Poznámka: Při nalézání a ověřování ložisek nerostných surovin a při odhadech jejich zdrojů a zásob nerostné suroviny na sebe navazují dvě principielní etapy: vyhledávání a průzkum. Vyhledávání (prospekce) je soubor geologických aktivit směřujících k nalezení akumulace (akumulací), které by mohly být ložisky nerostných surovin, a vyčíslení jejích (jejich) zdrojů nerostných surovin. Průzkum má rozhodnout, zda nějaká akumulace, která by mohla být ložiskem nerostné suroviny, ložiskem opravdu je, a vypočítat jeho zásoby.) 19 Dva způsoby prezentace prostorové klasifikace zdrojů a zásob nerostných surovin (United Nations Framework Classification) OSN [4] (český překlad anglických termínů C. Schejbal [2]) Důležitým aspektem evropského a podobných oznamovacích principů je koncept „kompetentní osoby". Ta odpovídá za výpočet zásob a jeho kategorie, je členem uznávané profesní společnosti (která sankcemi dbá na odbornost a etiku svých členů), má odborné a morální kvality. Její výpočty jsou potom jako spolehlivé akceptovány bankami a burzami cenných papírů. Kompetentní osoby jsou členy Recognized Overseas Professional Organizations (ROPO), seznam organizací je sestavován australskou Australasian Joint Ore Reserves Committee (JORC). Jakkoliv jsou některé národní a mezinárodní klasifikace poměrně komplikované, báňský průmysl si stále namnoze vystačí pouze s kategoriemi proved aprobable reserves. Pokud hledá finanční zdroje v bankách nebo emisemi akcií na burzách cenných papírů, musí respektovat regulace při reportování o zásobách svých nerostů. Burzy cenných papírů mají obzvláště striktní až zákony stanovené požadavky na reporting. Obecně požadují dodržování principů oznamování mezinárodních organizací, jako jsou ty, jež kooperují v rámci 20 Evropských principů (European Code) [1]. Porovnání českého a mezinárodních systémů klasifikací Následující schéma a tabulka porovnávají klasifikace zásob a zdrojů České republiky s výše diskutovanými mezinárodními klasifikacemi. Je třeba poznamenat, že české klasifikace dosud jako zásoby označují nebilanční zásoby, tedy zásoby, které nejsou v současnosti dobyvatelné, což je terminologicky v rozporu s konceptem zásob jak jej chápou standardní mezinárodně užívané klasifikace. V nich se za zásoby označuje pouze okamžitě těžitelná nebo pro těžbu bezprostředně připravovaná část prozkoumaných zdrojů. Všechny ostatní evidované části různé prozkoumanosti jsou zdroje, nikoliv zásoby dané nerostné suroviny. Porovnání klasifikace zdrojů nerostných surovin platné v USA od roku 1980 [5] s klasifikacemi zásob a zdrojů platnými na území České republiky od roku 1956 identified undiscovered demonstrated inferred hypothetical speculative measured indicated economic u marginai econom onomic subec Reservě Base A+B bilanční zásoby, část prozkoumaných bilančních zásob A+B nebilanční zásoby, část prozkoumaných nebilančních zásob C, bilanční zásoby, část prozkoumaných bilančních zásob C, nebilanční zásoby, část prozkoumaných nebilančních zásob Cj bilanční zásoby, vyhledané bilanční zásoby Inferred Reserve Base Cz nebilanční zásoby, vyhledané nebilanční zásoby D2, P2 21 Porovnání UNFC s klasifikacemi zásob a zdrojů Council of Mining and Metallurgical Industries (CMMI) [4] a v České republice Kód kategorie UNFC Navržený název kategorie UNFC Kategorie CMMI České kategorie do roku 1981 České kategorie v letech 1981 -1989 České kategorie v letech 1989 -1991 České kategorie po roce 1991 111 Proved Mineral Reserve Proved Mineral Reserve část těžitelné části* A+B bilančních zásob část těžitelné části* A+B bilančních zásob část těžitelné části* A+B bilančních zásob část těžitelné části* prozkoumaných bilančních zásob 121+122 Probable Mineral Reserve Probable Mineral Reserve část těžitelné části* A+B+C, bilančních zásob část těžitelné části* A+B+C, bilančních zásob část těžitelné části* A+B+C, bilančních zásob část těžitelné části* prozkoumaných bilančních zásob 123 Inferred Mineral Resource C2 bilanční zásoby C2 bilanční zásoby C2 bilanční zásoby vyhledané bilanční zásoby 211 Feasibility Mineral Resource Measured Mineral Resource A+B nebilanční zásoby A+B nebilanční zásoby A+B nebilanční zásoby část prozkoumaných nebilančních zásob 221 +222 Prefeasibility Mineral Resource Indicated Mineral Resource C[ nebilanční zásoby C[ nebilanční zásoby C, nebilanční zásoby část prozkoumaných nebilančních zásob 223 Inferred Mineral Resource C2 nebilanční zásoby C2 nebilanční zásoby C2 nebilanční zásoby vyhledané nebilanční zásoby 331 Measured Mineral Resource Measured Mineral Resource A+B nebilanční zásoby A+B nebilanční zásoby A+B nebilanční zásoby část prozkoumaných nebilančních zásob 332 Indicated Mineral Resource Indicated Mineral Resource C[ nebilanční zásoby C[ nebilanční zásoby C[ nebilanční zásoby část prozkoumaných nebilančních zásob 333 Inferred Mineral Resource Inferred Mineral Resource C2 nebilanční zásoby + část prognózních zásob C2 nebilanční zásoby + část D, C2 nebilanční zásoby + částPi vyhledané nebilanční zásoby + část P, 334 Reconnaissance Mineral Resource neexistuje část prognózních zásob částD!+D2+D3 částP,+P2+P3 částP,+P2+P3 * zásoby se započtením ztrát během těžby 22 PŘEHLED KLASIFIKACÍ ZÁSOB A PROGNÓZNÍCH ZDROJŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY zásoby prozkoumané vyhledané volné vázané volné vázané bilanční nebilančn! PROGNÓZNÍ ZDROJE P," Pa* platné od roku 1989 Geologické zásoby = zásoby v původním stavu bez uvážení ztrát a znečištění Vytéžitelné zásoby = bilanční zásoby zmenšené o předokládané těžební ztráty zásoby kategorií A +B + C, (před rokem 1991) = prozkoumané zásoby (od roku 1991) zásoby kategorie Cz (před rokem 1991) zásoby volné zásoby vázané zásoby vytéžitelné kategorie prozkoumanosti A, B, C, zásoby kategorie A + B + C, = vyhledané zásoby (od roku 1991) ; zásoby, kterým v těžbě nebrání ochrana povrchových a důlních objektů : zásoby v ochranných pilířích povrchových a důlních objektů = bilanční geologické zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát, souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek = tzv. průmyslové kategorie zásob (před rokem 1991) = tzv. průmyslové zásoby (před rokem 1991), také v užším pojetí jako bilanční prozkoumané volné zásoby Závěry Národním a mezinárodním klasifikacím nezbývá, mají-li být ke skutečné potřebě, než respektovat svůj informační základ daný výpočty zásob báňských podniků. Může být neúčelné příliš rozšiřovat klasifikační požadavky či předpoklady za reálné možnosti tohoto základu. Spojování klasifikací se studií (projektem), který dané zdroje či zásoby klasifikuje, nebo s etapou vyhledávání a průzkumu, ve které byly zdroje a zásoby nerostů odhadnuty, přináší problémy. Prospektor nebo těžař mohou být ekonomickými (získávání investičních prostředků, daně, tržní pozice) nebo politickými důvody vedeni k tomu, že např. posunou svou průzkumnou etapu výše nebo níže proti její skutečné pozici. V socialistickém (komunistickém) Československu, s kompletně zestátněným průmyslem, obchodem a službami, byly výsledky geologického vyhledávání a průzkumu posuzovány ne podle průzkumem vyhledaných nebo ověřených zásob nerostů, ale podle plnění plánu průzkumných prací. Podle toho, zda naplánované investice do průzkumu byly zcela spotřebovány „vrtáním a kopáním", či ne. Od plnění plánu byla odvislá mzda zaměstnanců průzkumných a těžebních organizací. Byl také proto zájem na všech úrovních, aby vyhledávání a průzkum stále pokračovaly. Proto vyhledávací průzkum a předběžný průzkum byly nej častější typy průzkumu a ověřené zásoby zřídka byly kategorizovány jako A. Běžně byly zatřiďovány pouze do kategorií Ci a C2. To umožňovalo jejich stálé ověřování. Na druhou stranu mnoho těžebních organizací těžilo ze zásob kategorie C2, které ale fakticky bylo možné zařadit výše, byly přeprozkoumané. Literatura [1] Code for reporting of mineral exploration results, mineral resources and mineral reserves (The Reporting Code). - 23 http://geolsoc.org.uk/webdav/site/GS L/shared/pdfs/Fellowship/UK_Euro%20Reporting% 20Code.pdf [2] Schejbal, C. (2003): Problematika výpočtu a klasifikace zásob a zdrojů pevných nerostných surovin. - Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, ročník XLIX, řada hornicko-geologická, monografie 9, s. 139-161 (Transactions of the VSB - Technical University Ostrava, vol. XLIX, Mining and Geological Series, Monograph 9, pp. 139-161). [3] Směrnice č. 3/1981 Českého geologického úřadu pro hodnocení a evidenci geologických prognóz a prognózních zásob nerostných surovin. - Geologický průzkum, 23, 10:Zpravodaj ČGÚ, 5:1-2. [4] United Nations international framework classification for reserves/resources - solid fuels and mineral commodities. - United Nations Economic and Social Council, Economic Commission for Europe, Committee on Sustainable Energy, 1997. Geneva. [5] U.S. Bureau of Mines and U.S. Geological Survey. Principles of a resource/reserve classification for minerals. - U. S. Geological Survey Circular 831, 1980. [6] Lhotský, P. - Morávek, P. (2002): Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek (návrh k analýze třetí části horního zákona). - Uhlí, rudy, geologický průzkum, 5: 8-15. 24 Geologická pozice České republiky v Evropě RNDr. Arnošt Dudek, DrSc. J Neogen a kvartér |_| Plutonické horniny Statní hranice České republiky 1 Platformní mesozoikum I Paleozoikum - většinou J a paleogen I-1 zvrásnené a metamorfované 25 ÚVOD Letošní vydání ročenky Surovinové zdroje České republiky - nerostné suroviny je již devatenácté ve své historii. Ročenka byla do roku 1966 vydávána a distribuována pro Ministerstvo hospodářství, od roku 1997 do loňského roku 2010 pro Ministerstvo životního prostředí. Letos poprvé si Ministerstvo životního prostředí zhotovení a distribuci ročenky u České geologické služby - Geofondu neobjednalo, a chybějí tak i finanční prostředky potřebné pro tyto práce. Aby Česká geologická služba - Geofond dostála dnešním i budoucím potřebám odborné a podnikatelské veřejnosti doma i v zahraničí, rozhodla se ročenku vydat alespoň v minimálním obsahu a rozsahu ale v obou svých jazykových verzích (české a anglické), a to pouze v elektronické podobě, a zpřístupnit ji veřejnosti na internetu na svých webovských stránkách. V české verzi na adrese http://www.geofond.cz/cz/o-nas/dokumenty/rocenka-surovinove-zdroje-cr-nerostne-suroviny, v anglické verzi na http://www.geofond.cz/en/about-us/mineral-yearbooks. V důsledku chybějících finančních prostředků se rozpadl početný tým externích autorů a recenzentů ročenky, složený z respektovaných domácích i zahraničních odborníků. Ročenka přesto zachovala základní informace statistického charakteru o zdrojích nerostných surovin České republiky, jejich exploataci, o zahraničním obchodu s nerostnými surovinami a o domácích cenách těžených nerostných surovin. Zachovány j sou také informace pro zájemce o vyhledávání, průzkum a těžbu ložisek nerostných surovin na území České republiky a o vztah těžebních aktivit k ochraně životního prostředí v České republice. Nepokračují ale unikátní šetření (a jejich publikování) ekonomické situace domácích těžařů, nákladů na odstraňování negativních následků hornické činnosti v České republice, (středo)evropských cen kameniva. Ročenka také musela rezignovat na další díl svého poslání, oceňovaného mnohými jejími uživateli. A to poskytnout domácím i zahraničním odborníkům a studentům takové informace o pojednávaných nerostných surovinách a trendech jejich využívání, které jsou světového charakteru a roztroušeny v řadě dalších někdy obtížně dohledatelných informačních pramenech. V letošním vydání v oddíle Fakta o nerostných surovinách je ještě publikován exkluzivní příspěvek Světového sdružení producentů uhlí (World Coal Association) v Londýně o této nerostné surovině, dohodnutý v loňském roce se zástupci této organizace. Publikace je nadále zpracována pro vybrané nej důležitější nerostné suroviny České republiky, které mají nebo v nedávné minulosti měly průmyslový význam, ale také pro nerostné suroviny v minulosti na území České republiky netěžené, které mají zásoby nebo (schválené či neschválené) zdroje. Jsou zmíněny rovněž ty nerostné suroviny v minulosti a v současnosti netěžené, bez zdrojů a zásob, které jsou předmětem zahraničního obchodu České republiky a tento obchod lze u nich sledovat pomocí položek celního sazebníku. Publikace obsahuje základní údaje o stavu a pohybu zásob nerostných surovin ČR z „Bilance zásob výhradních ložisek nerostů ČR" (dále Bilance), která je vydávána pro úzce vymezený 26 okruh orgánů státní správy. Publikace je doplněna informacemi o domácích cenách surovin, dovozech a vývozech, hlavních těžebních organizacích a o územním rozložení zdrojů. Umožňuje orientaci v problematice nerostného surovinového potenciálu České republiky a při úvahách o investičních záměrech na těžbu nerostů. Tomu napomáhají také uváděné prognózní zdroje, a to jak oficielně schválené Komisí pro projekty a závěrečné zprávy MZP (KPZ) v kategoriích Pi, P2, P3, tak KPZ neschválené (prezentované pouze v odborných zprávách). Uvedené zásoby nerostů se udávají jako geologické zásoby, tj. zásoby v původním stavu na ložiskách, vyčíslené podle stanovené klasifikace a podmínek využitelnosti. Výchozími podklady jsou výpočty zásob schválené nebo prověřené v minulosti státní expertizou Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin, popř. výpočty schválené Komisí pro průzkum a dobývání vyhrazených nerostů bývalého MHPR ČR a MH ČR, nebo bývalými komisemi pro hospodaření se zásobami jednotlivých těžebních a zpracovatelských resortů. Zásoby a výpočty zásob uranu byly schvalovány Komisí pro klasifikaci zásob radioaktivních surovin bývalého FMPE. V současnosti je schválení zásob v pravomoci toho subjektu, který financoval jejich výpočet. Je-li subjektem soukromá společnost, schvaluje si svůj výpočet sama. Je-li subjektem stát, výpočet schvaluje KPZ. Podle § 14 odst. 3 horního zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, ale i soukromá společnost předkládá výpočet zásob výhradní nerostné suroviny KPZ prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. Ale pouze proto, aby KPZ zkontrolovala, zdá zpráva o výpočtu zásob svým obsahem vyhovuje ustanovením Horního zákona. Horní zákon č. 44/1988 Sb., v platném znění, definuje výhradní a nevýhradní nerostné suroviny a ložiska nerostných surovin. Výhradní nerostné suroviny vždy tvoří výhradní ložiska vlastněná Českou republikou. Nevýhradní ložiska vlastní vlastníci pozemků. Nevýhradní nerostné suroviny (stavební suroviny) mohou vytvářet jak výhradní, tak nevýhradní ložiska. Až do roku 1991 výhradní ložiska vhodné kvality a kvantity nerostné suroviny byly prohlášeny za „vhodné pro potřeby a rozvoj národního hospodářství", jak určoval tehdy platný Horní zákon. Od roku 1991 nově vyhledaná a prozkoumaná ložiska nevýhradních nerostných surovin tvoří nevýhradní ložiska. Vletech 1993-2001 byl ministerstvem životního prostředí v součinnosti s ministerstvem průmyslu a obchodu zajišťován rozsáhlý program přehodnocování zásob výhradních ložisek nerostných surovin (Rebilance), na jehož základě došlo k zásadnímu přehodnocení surovinové základny České republiky. V menším rozsahu pak úkol pokračoval v letech 2003-2006. Proto také oproti předchozím létům došlo u řady surovin ke značným změnám v počtu ložisek a množství evidovaných zásob. K výrazné redukci počtu ložisek i množství zásob došlo především u rud. Ročenka Surovinové zdroje České republiky zahrnuje vybrané nerostné suroviny podle toho, zda jsou nebo byly těženy na území České republiky. I u těžených nerostných surovin uvádí schválené prognózní zdroje, pokud existují. V současnosti netěžené suroviny dělí na ty, které v minulosti byly těženy a ty, které nikdy těženy nebyly. V obou případech rozlišuje, zda jsou známy jejich zdroje a zásoby, nebo nikoliv a vesměs i to, zda se jedná o rudy nebo nerudní nerostné suroviny. Každé surovině, nebo seskupením surovin obvyklým na jejich ložiskách, je věnována samostatná kapitola. Kapitoly mají shodnou stavbu. Uváděné 27 v současnosti těžené suroviny - energetické nerostné suroviny, nerudní a stavební suroviny, rudy - s podstatnějším hospodářským významem a objemem zásob na území republiky - mají samostatné kapitoly rozdělené do pěti částí. Část 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR - vychází z evidence ložisek nerostných surovin ČR a u většiny surovin zahrnuje seznam ložisek a jejich územní rozložení. Názvy těžených ložisek jsou označeny tučným písmem. U energetických nerostných surovin a některých nerudných surovin nejsou uváděna jednotlivá ložiska, ale jen ložiskové oblasti resp. pánve. V případě ložisek stavebních surovin, jejichž počet na území České republiky dosahuje řádově stovek a která jsou rozložena na celém území, jsou lokalizována jejich seskupení v členění ložiska výhradní, nevýhradní, těžená a netěžená. Část 2. Základní statistické údaje ČR k 31. 12. - vychází zejména z Bilance zásob výhradních ložisek nerostů. V ČR jsou bilancovány 3 skupiny nerostných surovin (rudy, energetické nerostné suroviny a výhradní ložiska nerudních a stavebních surovin). Od roku 1999 je nově sledována i těžba na nevýhradních ložiskách. Schválené prognózní zdroje jsou také uváděny, pokud existují. Poznámka: Údaje o zásobách Bilance jsou uváděny v kategoriích prozkoumanosti (vyhledané, prozkoumané) a skupinách ekonomické využitelnosti (bilanční, nebilanční) stanovených příslušnými předpisy, počínaje horním zákonem. Jako zásoby se tak označují také nebilanční zásoby, tedy zásoby, které nejsou v současnosti dobyvatelné, což je terminologicky v rozporu s konceptem zásob, jak jej chápou standardní mezinárodně užívané klasifikace. V nich se za zásoby označuje pouze okamžitě těžitelná část prozkoumaných zdrojů. Všechny ostatní evidované části různé prozkoumanosti jsou zdroje, nikoliv zásoby dané nerostné suroviny. Vztah domácí klasifikace a zahraničních klasifikací zásob a zdrojů nerostných surovin je popsán v samostatné kapitole této ročenky „Klasifikace zásob a zdrojů nerostných surovin v České republice ". Část 3. Zahraniční obchod - obsahuje informace o dovozech, vývozech a o průměrných cenách dovozů a vývozů významných celních položek souvisejících s danou nerostnou surovinou (a uvádí mezinárodní číselné kódy celních položek). Údaje o zahraničním obchodu jsou poslední (průběžně upřesňované) údaje ČSÚ - bez diskuse jejich spolehlivosti. Část 4. Ceny domácího trhu - uvádí orientační ceny tuzemské produkce (bez DPH). Část 5. Těžební organizace v ČR k 31. 12. 2010 - obsahuje seznam organizací těžících na území České republiky příslušnou surovinu. Organizace j sou uváděny v pořadí podle výše těžby. Jejich adresy jsou k dispozici v České geologické službě - Geofondu. Ke zpracování ročenky byla použita řada domácích a zahraničních podkladů jak z časopisů a odborné literatury, tak z posledních dostupných vydání různých mezinárodních statistických přehledů. 28 NEROSTNÁ SUROVINOVÁ ZÁKLADNA CESKE REPUBLIKY A JEJÍ VÝVOJ V ROCE 2010 RNDr. Tomáš Sobota, RNDr. Josef Janda, Ministerstvo životního prostředí 1. Právní rámec využívání nerostné surovinové základny 1.1. Vyhrazené a nevyhrazené nerosty a jejich ložiska Nerosty vymezené zákonem č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), věznění pozdějších předpisů se dělí na vyhrazené a nevyhrazené. Přírodní nahromadění vyhrazených nerostů tvoří výhradní ložiska, která představují nerostné bohatství státu ajsou jeho vlastnictvím. Ložiska nevyhrazených nerostů (zejména štěrkopísků, stavebního kamene a cihlářských hlín) jsou součástí pozemku - ve smyslu §7 horního zákona. Novelou horního zákona z roku 1991 byla zrušena dřívější možnost rozhodnout 0 významných ložiskách nevyhrazených nerostů, že se jedná o ložiska výhradní. Rozhodnutí ústředních orgánů státní správy v této věci, která byla vydána před účinností novely, zůstávají podle přechodných ustanovení § 43 a 43a horního zákona v platnosti. Předmětná ložiska jsou 1 nadále ložisky výhradními, tj. ve vlastnictví státu, oddělená od vlastního pozemku. 1.2. Projektování, schvalování a provádění vyhledávání a průzkumu ložisek 1.2.1. vyhrazených nerostů Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů ve smyslu zákona CNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, může provádět fyzická nebo právnická osoba („organizace") za předpokladu, že tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti (odpovědný řešitel geologických prací). Organizace, která chce realizovat vyhledávání a průzkum ložisek těchto nerostů, ověřování jejich zásob a zpracování geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, musí požádat Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území. Řízení, které podléhá správnímu řádu, je zakončeno rozhodnutím o stanovení nebo nestanovení průzkumného území, které vkladném případě obsahuje vymezení průzkumného území, nerost, na jehož vyhledávání a průzkum se průzkumné území stanovuje, podmínky provádění prací a dobu platnosti průzkumného území. Průzkumné území nemá povahu územního rozhodnutí, zakládá však výhradní právo podnikatele na vyhledávání daného nerostu v daném průzkumném území. Zákon stanoví povinnost úhrady za plochu vymezeného průzkumného území, a to 29 v prvním roce 2 000Kč za každý započatý km2, která se zvyšuje každý rok o dalších 1 000Kč za každý započatý km2 (na 3 000 Kč v druhém roce, 4 000Kč ve třetím roce atd.). Tato úhrada je příjmem obcí, na jejichž katastrech je průzkumné území stanoveno. V rámci projektování a provádění prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů musí příslušná organizace zohledňovat podmínky a respektovat zájmy chráněné podle zvláštních předpisů - § 22 zákona o geologických pracích. K nim patří především zákony na ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělské a lesní půdy, vodní a horní zákon a pod. Poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené geologickým zákonem, může Ministerstvo životního prostředí stanovené průzkumné území zrušit. 1.2.2. nevyhrazených nerostů (a jejich dobývání) Na vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů se uvedená ustanovení vztahují pouze v případě, že j de ve smyslu přechodných ustanovení horního zákona o dříve deklarovaná výhradní ložiska. V ostatních případech může vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku. Ustanovení §22 zákona o geologických pracích je platné i pro tyto případy. Dobývání výhradních ložisek je hornickou činností a dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, je činností prováděnou hornickým způsobem podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 1.3. Oprávnění k dobývání vyhledaného a prozkoumaného ložiska Zjistí-li se vyhledáváním a průzkumem vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění (což je doloženo alespoň u části ložiska výpočtem zásob v kategorii zásob vyhledaných), ohlásí organizace tuto skutečnost MZP, které vydá osvědčení o výhradním ložisku, které je vlastnictvím státu. To je současně podkladem pro zajištění ochrany výhradního ložiska před ztížením nebo znemožněním jeho dobývání - stanovením chráněného ložiskového území podle § 17 horního zákona. Oprávnění podnikatele k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí předcházet souhlas MZP, který může být vázán na splnění omezujících podmínek zohledňujících zájmy surovinové politiky státu a na uhrazení prostředků již vynaložených ze státního rozpočtu na geologické práce na ložisku. Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro kterou byl průzkum proveden a pokud ji neuplatní, pak organizace, která se na průzkumu finančně podílela. V případech, týkajících se ropy a zemního plynu platí poněkud odlišná pravidla vycházející z transponované směrnice EU. Dobývací prostor se stanoví pouze podnikateli, který má od příslušného obvodního báňského úřadu vydáno oprávnění pro hornickou činnost. Řízení o stanovení probíhá v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí, územního plánování a stavebním úřadem. Návrh na stanovení dobývacího prostoru musí podnikatel doložit zákonem stanovenou dokumentací. V řízení jsou řešeny vztahy k vlastníkům pozemků a vypořádání se střety zájmů chráněných zvláštními předpisy. Součástí podkladů je také 30 vyhodnocení vlivu dobývání na životní prostředí (EIA). Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je vedle báňského oprávnění též rozhodnutím o využití území. Podnikatel, kterému byl stanoven dobývací prostor, může zahájit těžební práce až na základě povolení hornické činnosti, vydané obvodním báňským úřadem. Povolení hornické činnosti podléhá správnímu řízení, při kterém se posuzují plány otvírky, přípravy a dobývání ložiska, včetně plánů na sanace a rekultivace po ukončení těžby. V odůvodněných případech může obvodní báňský úřad stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti spojit do jediného správního řízení. 1.4. Úhrady za dobývání vyhrazených nerostů Podnikatel je povinen platit úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů. Roční úhrada z dobývacího prostoru činí 100 až 1 000 Kč za každý i započatý hektar z dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Úhrada je odstupňována s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí. Tuto úhradu převádí obvodní báňský úřad v celé výši obcím, na jejichž území se dobývací prostor nachází, a to podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. Roční úhrada z nerostů vydobytých v dobývacích prostorech je upravena vyhláškami MPO č. 426/2001 Sb. ač. 63/2005 Sb., jimiž se mění vyhláška č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů. Způsob výpočtu úhrady z vydobytých nerostů je stanoven vzorcem: Nd S U=-• T •-, Nc 100 kde Nd = náklady na dobývání nerostu (tis. Kč), Nc = celkové náklady organizace za zhotovení výrobků (tis. Kč), T = tržby za prodej výrobků (tis. Kč), S = sazba úhrady (%), U = výše sazby úhrady celkem (tis. Kč). Výnos úhrady z vydobytých nerostů převádí obvodní báňský úřad z 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevýhradních ložisek, a zbývajících 75 % do rozpočtu dotčených obcí. 1.5. Rezervy na důlní škody a sanace při dobývání vyhrazených nerostů Při dobývání je podnikatel povinen vytvářet v potřebné výši finanční rezervy na důlní škody a na provedení sanace (včetně rekultivace) pozemků dotčených dobýváním ložiska. Vytváření rezerv schvaluje obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti k otvírce a dobývání ložiska. Čerpání z rezerv povoluje obvodní báňský úřad po dohodě s Ministerstvem životního prostředí a po vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu. 31 2. Vybrané statistické údaje průzkumu a dobývání výhradních ložisek nerostných surovin na území ČR Statistické údaje / Rok 2006 2007 2008 2009 2010 evidované geologické práce 2 563 2 941 3 450 3248 2 902 chráněná ložisková území 1 060 1 048 1 057 1069 1 077 dobývací prostory - počet 986 988 979 971 967 počet těžených výhradních ložisek 508 512 508 507 505 počet těžených nevýhradních ložisek 219 220 222 227 211 těžba výhradních ložisek, mil. t a) 138 151 138 125 118 těžba nevýhradních ložisek, mil. t a) 15 16 17 15 12 organizace vykazující výhradní ložiska 328 338 315 319 315 organizace těžící výhradní ložiska 204 205 200 200 188 organizace těžící nevýhradní ložiska 165 188 160 172 153 Poznámka: a) přepočet na tuny u zemního plynu 1 000 m3 = 11, u dekoračního a stavebního kamene 1 000 m3 = 2,7 kt, u štěrkopísků a cihlářských surovin 1 000 m3 = 1,8 kt. 3. Postavení dobývání nerostných surovin v ekonomice ČR Ukazatel / Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Meziroční růst HDP ve stálých cenách předchozího roku, % 7,0 5,7 3,1 -4,7 2,7 Podíl dobývání na HDP, % 1,3 1,3 1,4 1,3 1,3 Podíl dobývání na průmyslové výrobě, % 2,4 2,5 2,8 2,9 2,6 Zdroj: ČSÚ Poznámka: * předběžné údaje 32 4. Vývoj průmyslových zásob (bilančních prozkoumaných volných zásob) nerostných surovin celkem podle skupin tisíce kt (není-li uvedeno jinak) Statistické údaje / Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Rudy a) 26 26 26 26 26 Energetické nerostné suroviny b) 2 830 2 778 2813 2 879 2 724 z toho: uran (U) (kt) 2 2 2 1 1 ropa 12 15 16 15 15 zemní plyn b) 2 2 2 3 4 Nerudní suroviny 2 669 2 779 2 726 2 669 2 732 Stavební suroviny c) 5 220 5 200 5 170 5 200 5 200 Poznámka: a) kovy v rudách celkem, od roku 2004 již jen rudy Au (25 642 kt) b) přepočet na kt u zemního plynu 1 mil. m3 = 1 kt c) na výhradních ložiscích včetně dekoračního kamene; přepočet na kt - u dekoračního a stavebního kamene 1 000 m3 = 2,7 kt, u štěrkopísků a cihlářských surovin 1 000 m3 = 1,8 kt 5. Přehled rozhodnutí o průzkumných územích platných v roce 2010 a z toho vydaných v roce 2010 podle nerostů - průzkumné práce hrazené organizacemi Kód suroviny Suroviny a podzemní úložiště Počet platných PÚ (sur. 1) Počet platných PÚ (sur. 2) Nová rozhodnutí v r. 2010 Počátek platnosti v r. 2010 UC Černé uhlí 1 0 0 0 RP;ZP Ropa a zemní plyn 34 0 1 1 PL, CW Rudy polymetalické (Pb-Zn-Ag) a cín-wolframové 3 0 2 2 PD Polodrahokamy 0 0 0 0 KN Kaolin 6 2 1 1 JL Jíly 4 0 1 1 BT Bentonit 11 2 3 3 ZS Živcové suroviny 6 0 0 0 KR Křemenné suroviny 1 0 1 1 KA Dekorační kámen 0 0 0 0 SK Stavební kámen 0 0 0 0 SP Štěrkopísky 1 0 0 0 PU Podzemní úložiště 10 0 2 2 Celkem 77 4 11 11 33 PÚ - průzkumná území sur. 1 - v případě, že jde o surovinu hlavní sur. 2 - v případě, že jde o surovinu vedlejší 6. Geologické práce hrazené ze státního rozpočtu 6.1. ložiskově-geologického charakteru Ústřední geologický orgán státní správy plní povinnost státní evidence zásob výhradních ložisek - vlastnictví státu (§ 29 horního zákona). K tomu vydává státní bilanci zásob jako jeden ze základních podkladů pro: územní plánování, • surovinovou politiku, • energetickou politiku, politiku životního prostředí, strukturální politiku, politiku zaměstnanosti. V evidenci jsou vedena ložiska v posledním stavu dokumentovaném výpočtem zásob. Výpočet zásob je zpracován podle podmínek využitelnosti vyjadřujících stav trhu, ceny, ekonomiku podnikání, báňsko-technické podmínky využití, střety zájmů s využitím ložiska (především ochrana životního prostředí a další střety). Jde tedy vesměs o zcela proměnlivé faktory reagující na politické, hospodářské a společenské změny (v nej širším slova smyslu). Prostředky ze státního rozpočtu vynaložené v této oblasti byly věnovány na mapování deponií vzniklých těžbou a úpravou nerostných surovin v minulosti, přehodnocování zásob křemenných surovin a lignitu a ověřování prognóz živcových surovin. Náklady na geologicko-průzkumné práce ložiskové geologie hrazené z prostředků státního rozpočtu (zaokrouhleno) 1993 248,7 mil. Kč 1994 249,8 mil. Kč 1995 242,3 mil. Kč 1996 163,0 mil. Kč 1997 113,2 mil. Kč 1998 114,2 mil. Kč 1999 110,8 mil. Kč 2000 26,3 mil. Kč 2001 21,5 mil. Kč 2002 17,0 mil. Kč 34 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 7,0 mil. Kč 26,2 mil. Kč 12,0 mil. Kč 1,7 mil. Kč 3,0 mil. Kč 9,9 mil. Kč 10,1 mil. Kč 4,2mil. Kč 6.2. neložiskového charakteru Z prostředků státního rozpočtu byly financovány převážně geologické práce s neložiskovým zaměřením. Jednotlivé veřejné zakázky byly zadávány k realizaci následujících dílčích programů: likvidace následků minulých neložiskových geologických prací hrazených státem (dosud nezlikvidovaná báňská díla, vrty) geologická informatika geologické mapování rizikové geofaktory životního prostředí • hydrogeologie inženýrská geologie komplexní geologické studie Na tyto práce bylo od roku 1998 vynaloženo: 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 29,6 mil. Kč 39.2 mil. Kč 48,5 mil. Kč 72,8 mil. Kč 61,0 mil. Kč 67.0 mil. Kč 52.1 mil. Kč 60.3 mil. Kč 55.4 mil. Kč 58.1 mil. Kč 41,0 mil. Kč 42.2 mil. Kč 35,0 mil. Kč 35 7. Přehled vybraných obecně závazných právních předpisů pro průzkum a dobývání nerostů ke 30. 6. 2010 7.1. Zákony Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 168/1993 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 61/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 150/2003 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 313/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 157/2009 Sb., č. 227/2009 a č. 281/2009 Sb. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákonů č. 425/1990 Sb., č. 542/1991 Sb., č. 169/1993 Sb., č. 128/1999 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 124/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 206/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 313/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 376/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 274/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 155/2010 Sb. a č. 184/2011 Sb. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, věznění zákonů č. 543/1991 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 18/2004 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů 7.2. Další právní předpisy 7.2.1. Pro oblast využívání ložisek Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem věznění vyhlášek ČBÚ č. 242/1993 Sb., č. 434/2000 Sb. a č. 299/2005 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášek ČBÚ č. 340/1992 Sb. a č. 331/2002 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, věznění vyhlášky č 351/2000 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. Vyhláška MZP ČR č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění vyhlášky MŽP č. 368/2004 Sb. Vyhláška MZP ČR č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ 36 č. 158/1997 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. Vyhláška MH ČR č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů, věznění vyhlášek MPO č. 426/2001 Sb. a č. 63/2005 Sb. Vyhláška MHPR ČR č. 497/1992 Sb., o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 7.2.2. Pro geologické práce Vyhláška MŽP č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací, ve znění vyhlášky MŽP č. 368/2004 Sb. Vyhláška MZP č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci Vyhláška MŽP č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek ve znění vyhlášky MŽP č. 18/2009 Sb. 7.2.3. Pro oblast oprávnění k činnosti a k ověřování odborné způsobilosti Vyhláška CBU č. 298/2005 Sb. o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. Vyhláška CBU č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. Vyhláška MŽP č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce 37 EKONOMIKA A NEROSTNÉ SUROVINY 38 Fakta o nerostných surovinách: Mezinárodní trh uhlí - trendy a perspektivy Aleksandra Tomczak, recenzovali Mlton Catelin a Benjamin Sporton World Coal Associaňcw, Londýn, Velká Británie Úvod V uplynulých letech spotřeba u uhlí rostla rychleji, než u jakéhokoliv jiného paliva, ropu nevyjímaje. V roce 2010 spotřeba uhlí vzrostla o 7,6 % a zaznamenala tak nejrychlejší globální růst od roku 2003. Uhlí nyní pokrývá 29,6 % celosvětové spotřeby energie, oproti 25,6% před 10 lety (viz více v Části l)1. Obrázek 1: Světová spotřeba primárních zdrojů energie (miliony tun ropného ekvivalentu) □ Uhlí 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 0 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy, 2011 1 BP, BP Statistical Review of World Energy, London, 2011. 39 140 - 130 - 120 - 110 - 100 90 Obrázek 2: Nárůst poptávky po primárních zdrojích energie 5,58% % = průměrná sazba ročního růstu I I i i i i i i 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Uhlí /rašelina Obnovitelné zdroje energie Zdroj: IE A, 2011 Kolem tří čtvrtin uhlí vytěženého na světě je použito na výrobu elektrické energii a přes 20 % je využito železářským průmyslem. Uhlí poskytuje 41 % světové elektřiny a zůstalo klíčovým přírodním zdrojem pro výrobu elektřiny během posledních čtyř desetiletí . Uhlí je také užívané jako zdroj energie pro produkci 64 % oceli a 30 % hliníku světa3'4 (viz více v Části 2). Podle propočtu Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency - IEA), spotřeba uhlí má předpoklady růst i v budoucnosti. Obrázek 3: Celosvětová poptávka po uhlí 2 000 H-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2035 Poznámky: • zdroj: IEA 2010 • zahrnuje černé uhlí (energetické a koksovatelné), hnědé uhlí (lignit) a rašelinu • Mtce = milion tce; tce - viz Tabulku 4 2 International Energy Agency (IEA), World Energy Outlook 2010, Electricity Information 2010, OECD, Paris, 2010. 3World Coal Association (WCA), "Coal Resource", London, 2005. 4 International Aluminium Institute database, accessed on 18 April 2011, https://stats.world-aluminium.org/iai/stats new/historical.asp?currentYear=2011&material=l&formTvpe=4&dataTvpe= &period=4&fromYear=2009&fromMonth=l&toYear=&toMonth=l&area=&submitSearch=Find+Stats 40 Různé druhy uhlí mají různá použití v závislosti na svých fyzických a chemických vlastnostech. Kvalitnější uhlí, zahrnující metalurgické uhlí, také známé jako koksovatelné uhlí, je používáno pro výrobu oceli. Méně kvalitní uhlí, označované jako energetické, se používá pro výrobu elektrické energie, výrobu cementu a v dalších výrobních procesech. Obrázek 4: Typy uhlí Uhlíkový energetický obsah uhlí VYSOKÝ VYSOKÝ Vlhkostní obsah uhlí o * 0 1 I- I Uhli s nižši výhřevnosti 47% Lignit 17% i Uhli s vyšši výhřevnosti 53% Hnědé uhlí 30% Černé uhlí 52% Antracit 1% i Energetické Koksovatelné i i Využíván převážně Výroba elektřiny K na výrobu elektřiny Výroba cementu Průmyslové využití ♦ ♦ Výroba elektřiny Výroba železa Domácí / průmyslové Výroba cementu a oceli využití, včetně využití Průmyslové využití jako bezkouřové palivo Zdroj: World Coal Association Z využívání uhlí vzniká několik environmentálních problémů, včetně emisí znečišťujících látek - jako oxidů síry (SOx) a dusíku (NOx) - a stopových prvků, jakým je rtuť. V novější době se staly předmětem zájmu emise skleníkových plynů (Greenhouse Gas - GHG), zahrnující kysličník uhličitý (CO2) a metan (CH4), kvůli jejich napojení na změny klimatu. Národní environmentálni předpisy, stejně jako mezinárodní politika, formují ekonomické souvislosti pro použití uhlí při výrobě energii a výrobních postupech. Mnoho zemí již zavedlo mechanismy pro určování ceny GHG emisí, obdobné tomu, jakým je vlajková loď Evropské unie - Schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emissions Trading Schéme - EU ETS). Další země, jako Austrálie a Jižní Afrika, aktuálně diskutují možnost uhlíkového zdanění. Na globální úrovni jsou GHG emise aktuálně regulované prostřednictvím Rámcové úmluvy Spojených národů o klimatické změně (United Nations Framework Convention on Climate Change) a Kjótským protokolem. Nicméně, první závazné období Kjótského protokolu vyprší v roce 2012 bez toho, že by bylo přijato nějaké rozhodnutí, jak pokračovat v regulaci globálních GHG emisí (viz více v Části 3). Nyní jsou k dispozici různé technologie pro zlepšení environmentálních parametrů uhelných elektráren. Třebaže mnoho technologických řešení je již zralých a široce užívaných, některé další inovativní technologie, jako zachytávání uhlíku a jeho uskladnění (Carbon Capture and 41 Storage - CCS), jsou ještě v předváděcí fázi. Klíčovou strategií zmírňování environmentálních dopadů uhlí má být zlepšování energetické účinnosti elektráren. Účinné elektrárny spotřebovávají méně uhlí na jednotku vyprodukované energie a následně mají nižší doprovodné environmentálni dopady. Nicméně, CCS technologie je v současnosti jediná dostupná technologie která dovoluje zásadní zmenšení CO2 emisí do atmosféry z fosilních paliv v měřítku potřebném k dosažení globálních cílů zmenšení emisí . Podle výhledu sestaveného IEA, celkové náklady zmírňování změny klimatu by mohly vzrůst až o až 70 % pokud CCS technologie nebude dostupná pro praktické použití. Všechny prvky CCS byly odděleně odzkoušené a použité, avšak klíčový krok je úspěšné začlenění rozsáhlých CCS systémů do elektráren (viz více v Části 4). Část 1: Mezinárodní trh uhlí I. Klíčoví producenti a spotřebitelé uhlí Čína je největší producent uhlí na světě, a to jak koksovatelného, tak energetického uhlí. Reprezentuje téměř polovinu produkce černého a koksovatelného uhlí světa. Je následovaná USA, Indií, Austrálií a Indonésií, které společně produkují jednu třetinu světové produkce černého uhlí (Tabulka 1). Koksovatelné uhlí běžně představuje asi osminu celkové produkce černého uhlí a nejvíce jej pochází z Číny následované Austrálií, Ruskem, USA a Indií (Tabulka 2). Čína, USA a Indie jsou světově největší producenti energetického uhlí. Společně tyto země představují 75 % současné světové produkce energetického uhlí. Tabulka 1: Prvních deset zemí, které těží nejvíce černého uhlí na světě Země Těžba černého uhlí Podíl na celosvětové v roce 2009 těžbě v roce 2009 (miliony tun) Cína 2971 49,6 % USA 918 15,3 % Indie 526 8,7 % Austrálie 335 5,5 % Indonésie 263 4,3 % Jižní Afrika 247 4,1 % Rusko 228 3,8 % Kazachstán 96 1,6 % Polsko 78 1,3 % Kolumbie 72 1,2% Zdroj: IEA, Coal Information 2010 42 Tabulka 2: Prvních deset zemí, které těží nejvíce koksovatelného uhlí na světě Země Těžba koksovatelného uhlí Podíl na celosvětové v roce 2009 těžbě v roce 2009 (miliony tun) Cína 412 51,8 % Austrálie 131 16,5 % Rusko 56 7,0% USA 46 5,8 % Indie 32 4,0% Indonésie 29 3,6% Kanada 23 2,9% Ukrajina 18 2,2% Kazachstán 13 1,6% Německo 9 1,1 % Zdroj: IEA, Coal Information 2010 Historicky USA a Čína byly největšími světovými producenty uhlí a jejich kumulovaná produkce se trvale podílela z více než 50 % na světové těžbě uhlí od 70. let 20. století. V 90. letech 20. století a prvém desetiletí 21. století byla americká těžba energetického uhlí zcela srovnatelné s čínskou, nicméně během posledních deseti let Čína velkou měrou předstihla USA jako nej větší světový producent, který dnes těží třikrát více energetického uhlí než USA. Podíl evropských zemí na celosvětové těžbě uhlí se také nížil, a to ze 20 % v 70. letech 20. století na dnešních méně než 5 %. Obrázek 5: Světová těžba energetického uhlí 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1971 1980 1990 2000 2009 1665 Mt 1807 Mt 2838 Mt 3093 Mt 5082 Mt ■ Ostatní Francie Německo Velká Británie ■ Kanada ■ Ukrajina ■ Vietnam ■ Polsko ■ Kolumbie H Kazachstán B Ruská federace ■ Austrálie ■ Jižní Afrika ■ Indonésie ■ Indie ■ USA ■ Čínská lidová republika 43 Zdroj: IEA Clean Coal Centre Hnědé uhlí, které má nízký energetický obsah, je uhlím těženým typicky v nejbližším okolí elektráren a je těžené hlavně v Evropě. Téměř polovina světové těžby hnědého uhlí pochází z evropských zemí. Německo je největší producent hnědého uhlí na světě, podílející se 18,5 % na jeho celosvětové těžbě. Tabulka 3: Prvních deset zemí, které těží nejvíce hnědého uhlí na světě Země Těžba hnědého uhlí Podíl na celosvětové v roce 2009 těžbě v roce 2009 (miliony tun) Německo 169 18,5 % Turecko 70 7,6% Rusko 68 7,4% USA 65 7,1 % Řecko 64 7,0% Austrálie 64 7,0% Polsko 57 6,2% Česká republika 45 4,9% Srbsko 38 4,1 % Indonésie 38 4,1 % Zdroj: IEA, Coal Information 2010 Význam Číny Čína, kromě toho, že je největší producent uhlí na světě, je také jeho největší spotřebitel. Čína se podílí kolem poloviny na světové spotřebě uhlí. Je následována USA, Indií a Ruskem, představující jednotlivě 14,1 %, 8,2 % a 3 % světové spotřeby (Tabulka 4). Ještě před 10 lety se neočekávalo, že uhlí bude hrát tak důležitou roli v čínském energetickém mixu pro výrobu elektřiny a podíl uhlí na výrobě elektřiny poklesl mezi léty 1994 a 2001 ze 76 % na 67,4 %5. Tento trend byl přechodný a čínská poptávka po uhlí se mezi roky 2001 a 2006 zdvojnásobila, hnaná ekonomickým růstem země. Předpokládá se, že tento obrat bude pokračovat a že čínský energetický trh bude odpovědný za většinu nárůstu světové spotřeby uhlí do roku 2035. Čínské důvody pro využívání uhlí jsou založené na ekonomických úvahách a na úvahách o spolehlivosti zásobování. Do roku 2009 se čínské dovozy uhlí ztrojnásobily a Čína se poprvé stala čistým dovozcem uhlí. Třebaže dovozy uhlí představují malý zlomek celkové čínské spotřeby uhlí, jejich absolutní tonáž byla natolik významná, aby ovlivnila celý mezinárodní trh uhlí6. 5 S. Valenchon, O. Massol, 'Le charbon en Chine. Etat des lieux et perspectives', Innovation, Energie, Environnement, Paris, 2008, p. 1. 6 International Energy Agency (IEA), World Energy Outlook 2010, Electricity Information 2010, OECD, Paris, 2010. 44 Tabulka 4: Hlavní spotřebitelé uhlí Země Spotřeba uhlí v roce 2009 Podíl na světové spotřebě (miliony tun uhelného v roce 2009 ekvivalentu7) Cína 2 340 47,7 % USA 695 14,1 % Indie 406 8,2% Rusko 151 3,0% Japonsko 145 2,9 % Jižní Afrika 135 2,7 % Německo 101 2,0% Korea 91 1,8 % Austrálie 79 1,6 % Polsko 77 1,5 % Zdroj: IEA, Coal Information 2010 II. Mezinárodní obchod s uhlím Třebaže mezinárodní obchod s uhlím představuje jen malý zlomek globální produkce (15,7 %), podíl uhlí obchodovaného mezinárodně rostl za posledních 25 let rychleji než jeho těžba. Od roku 1986 se velikost mezinárodního trhu uhlí více než zdvojnásobila, zatímco globální těžba uhlí vzrostla ve stejném období o 87 %. 7 Tuna uhelného ekvivalentu (tonne of coal equivalent - tee) - energetická jednotka pro uhlí umožňující vyjádřit na srovnatelném základě hmotnost různých uhlí s různým spalným teplem (1 tce = 7 Gcal = 29.308 GJ; např. 1 tuna uhlí se spalným teplem 24 GJ/t = 0,82 tce) a také různé energetické nerostné suroviny (1 tce = 0,7 tuny ropného ekvivalentu (oil equivalent - toe) a zdroje (např. kapacity vodních elektráren) 8 International Energy Agency, Coal Information 2010, OECD, Paris, 2010. 45 Obrázek 6: Mezinárodní obchod s uhlím Source: IE A, 2004 Kolem 15 % dodávek energetického uhlí pochází z dovozu. Proporce je vyšší pro koksovatelné uhlí, kde přes 25 % dodávek pochází z mezinárodního obchodu.9 Indonésie, Austrálie, Rusko, Kolumbie a Jižní Afrika jsou nej většími vývozci energetického uhlí a jejich vývoz pokrývá 81 % jeho mezinárodního obchodu. Austrálie je největší hráč na mezinárodním trhu koksovatelného uhlí s podílem 53 %. Je následována USA, Indonésií, Kanadou a Ruskem (Tabulka 5). Tabulka 5:1 lavní exportní země koksovatelného uhlí Země Export uhlí v roce 2009 (million tun) Podíl na mezinárodním obchodu Austrálie 125 53,8 % USA 34 14,6 % Indonésie 29 12,5 % Kanada 21 9,0% Rusko 11 4,7 % Česká republika 3 1,2% Nový Zéland 2 0,8 % Polsko 1,7 0,7 % Cína 1,5 0,6 % Belgie 0,9 0,3 % Zdroj: IEA, Coal Information 2010 9 IEA Clean Coal Centre, Presentation by Paul Baruya, IEA, Paris, 2011. 46 V minulosti Spojené státy a Polsko byly největšími světovými vývozci uhlí. Jižní Afrika, Rusko a Indonésie, které v současné době patři mezi klíčové vývozce uhlí, se připojily k vývoznímu trhu teprve postupně v 80. a 90. letech 20. století a v prvém desetiletí 21. století. Obrázek 7: Světové vývozy energetického uhlí ■ Ostatní Polsko Německo USA Čínská lidová republika ■ Kazachstán ■ Vietnam ■ Jižní Afrika Kolumbie Ruská federace ■ Austrálie * Indonésie 1971 1980 1990 2000 2009 146 Mt 101 Mt 288 Mt 425 Mt 707 Mt Zdroj: IEAClean Coal Centre, 2011 III. Zásoby a zdroje Odhaduje se, že celosvětově existuje přes 860 miliard tun prokázaných (proven) uhelných zásob.10 Toto znamená, že existuje dost uhlí, aby pokrylo spotřebu po asi 118 let při současném tempu těžby.10 Na rozdíl od životnosti zásob uhlí, životnost prokázaných zásob ropy a zemního plynuje asi 46,2 a 58,6 let při současné úrovni exploatace.10 Uhelné zásoby jsou celosvětově dostupné v téměř každé zemi, s těžitelnými zásobami v asi 70 zemích. Největší zásoby jsou v USA, Rusku, Číně a Indii. BP, "BP Statistical Review 2011", London, 2011. 47 Obrázek 8: Zdroje a zásoby uhlí Oceánie Zdroj: World Coal Association V posledních letech se odehrává propad poměru zásob a těžeb, což vyvolalo otázku, zda nebyl dosažen vrchol uhelné těžby "coal peak".11 Současný propad tohoto poměru může být dán spíše do spojitosti s nedostatkem pobídek ověřovat zásoby než s nedostatkem uhelných zdrojů. Průzkumná aktivita je typicky vykonávána těžebními společnostmi a tyto společnosti nemají ekonomickou potřebu ověřovat dlouhodobé zásoby. Převod zdrojů na zásoby by mohl mít ohromný účinek na globální dostupnost uhlí. Podle čínských úřadů existuje 2,2 trilionů tun zdrojů uhlí v provincii Xinjiang na západě země. To by postačilo na pokrytí současné celosvětové poptávky na dalších 367 let pří současné úrovni těžby. Odhaduje se, že celosvětové zdroje uhlí by mohly být čtyřnásobkem odhadu současných uhelných zásob ve výši 860 miliard tun. Podle německého Federálního ústavu pro geovědy a přírodní zdroje celosvětové zdroje uhlí se odhadují na 82 % světových neobnovitelných zdrojů energie. Vrchol zdroje je bod v čase, v němž je dosaženo nejvyšší těžby a po kterém výše těžby začne nevratně klesat. 48 IV. Ceny uhlí Ceny uhlí byly historicky nižší a stabilnější než ceny ropy a zemního plynu a je pravděpodobné, že uhlí zůstane po několik desetiletí nej dostupnějším palivem pro výrobu elektrické energie v mnoha rozvinutých a rozvíjejících se zemích. Obrázek 9: Porovnání mezinárodních cen energetických surovin Poznámky: • zdroj: IEA Clean Coal Centre, 2011 • fee - viz Tabulku 4 Část 2: Použití uhlí Uhlí a výroba elektřiny Uhlí celosvětově hraje zásadní roli ve výrobě elektřiny. Uhelné elektrárny aktuálně vyrábějí 41 % světové výroby elektřiny. V některých zemích se uhlí podílí na výrobě mnohem vyššího 49 procenta elektřiny. Většina uhlí použitého při výrobě elektřiny je energetické černé uhlí, nicméně v několika zemích je hnědé uhlí běžně užívaným zdrojem pro tuto výrobu. Tabulka 6: Uhlí při výrobě elektřiny Země Podíl elektřiny vyrobené z uhlí v roce 2008 Jižní Afrika 93 % Polsko 92% Čínská lidová republika 79% Austrálie 77 % Kazachstán 70% Indie 69% Izrael 63 % Česká republika 60% Maroko 55 % Řecko 52% USA 49% Německo 46% Zdroj: World Coal Association, 2009 Podle Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency - IEA), aktuální trendy spotřeby energie ukazují, že globální spotřeba uhlí vzroste o 59 % do roku 2035, s téměř 85 % dílčího nárůstu pocházejícího jen ze samotné Číny a Indie.12 Podstatný pokles spotřeby uhlí je očekáván pouze v Evropě.12 Klíčovým motorem rostoucí spotřeby uhlí je rostoucí spotřeba energie. Očekává se, že do roku 2035 globální spotřeba energie vzroste o 47 % protože více lidí bude mít přístupu k elektřině a spotřeba energie domácností v rozvíjejících se ekonomikách a nejméně rozvinutých zemích bude stále růst. Uhlí a ocel Globální výroba oceli závisí do značné míry na koksovatelném uhlí. Metalurgické uhlí -neboli koksovatelné uhlí - je podstatnou složkou v procesu výroby ocel a uhlí je použité pro téměř 70 % její produkce. V roce 2009 se celosvětově vyrobilo 1,2 miliardy tun surové oceli International Energy Agency (IEA), World Energy Outlook 2010, Electricity Information 2010, OECD, Paris, 2010. 50 a na její výrobu bylo spotřebováno kolem 761 milionů tun koksovatelného uhlí. V roce 2010 vzrostla celosvětová výroba oceli o téměř 15 % na více než 1,4 miliardy tun.14 Kvůli své pevnosti, trvanlivosti a dostupnosti je ocel univerzální konstrukční materiál a je používána pro stavbu mrakodrapů, mostů, obytných a obchodních budov. Ocel je také základní materiál pro dopravní systémy, jako jsou auta, vlaky a lodě. V poslední řadě ocel je také rozhodující materiál pro sektor energetiky, užívaný při průzkumu a těžbě paliv, výrobě elektřiny a v zásobovací infrastruktuře. To je používána v těžebních mořských platformách, tepelných a jaderných elektrárnách, hydroelektrárnách a energetických systémech využívajících obnovitelné zdroje energie. Jenom v Evropě průmysl větrných elektráren konzumuje kolem 700.000 tun oceli ročně. Asi 85 % větrných turbín je instalováno na ocelových konstrukcích a ocel představuje kolem 80 % všeho materiálů použitého ke stavbě větrných turbín.15 Následně se odhaduje, že na jednu větrnou turbínu (elektrárnu) vysokou 70 m se spotřebuje 170 tun koksovatělého uhlí. Uhlí a cement Uhlí je užívané jako primární zdroj energie při výrobě cementu. Obvykle 450 g uhlí je potřebných k výrobě přibližně 900 g cementu. Kolem 2,5 miliardy tun cementuje každoročně použito na celém světě, hlavně ve stavebním průmyslu, jako základní složka výroby betonu. Konvenční paliva, mezi kterými je uhlí nej významnější, jsou použity na výrobu 90 % celosvětové produkce cementu.16 Recyklované produkty spalování uhlí jako popílek jsou také použité při výrobě betonu jako náhrada primárních surovin. Podle IEA je beton na druhém místě po vodě v celkových objemech ročně spotřebovávaných lidskou společností a jeho spotřeba se chystá růst s ekonomickým vývojem a modernizací v rozvojových zemích. Hydrogenace uhlí Přeměna uhlí na kapalinu (Converting Coal to Liquid - CTL) - proces označovaný jako hydrogenace uhlí - dovoluje uhlí být alternativou ropě. Jižní Afrika produkuje paliva odvozená od uhlí od roku 1955 a aktuálně kolem 30 % spotřeby benzinu a nafty je pokryté výrobou z domácího uhlí. Dnes kolem 96 % veškeré energie použité v dopravě pochází z ropy. Kapalná paliva z uhlí mohou být dodávána z existujících čerpadel v čerpacích stanicích přes existující distribuční infrastrukturu a užívány bez modifikace, v aktuálním vozovém parku. International Energy Agency (IEA), Coal Information 2010, OECD, Paris, 2010. World Steel Association statistics. World Steel Association, Environmental Case Study: Wind Energy, 2008. International Energy Agency (IEA), Cement Technology Roadmap, OECD, Paris, 2009. 51 Část 3: Politické perspektivy I. Všeobecné politické souvislosti V 70. letech minulého století vlády na celém světě začaly rozvíjet politiky pro řešení environmentálni ch dopadů použití uhlí jako zdroje pro výrobu elektřiny. Tyto dopady zahrnují uvolňování emisí - jako jsou oxidy síry (SOx) a dusíku (NOx) - a částic a stopových prvků jako je rtuť. V novější době ohniskem zájmu se stalo vyvíjení a rozšiřování technologií pro omezení emisí skleníkových plynů spojených s použitím a produkcí uhlí, zahrnujících kysličník uhličitý (CO2) a metan (CH4). Nyní jsou k dispozici technologie pro zlepšení environmentálni ch parametrů uhelných elektráren pro řadu znečišťujících emisních látek, včetně těch výše zmíněných. V mnoha případech několik technologií je dostupných pro zmírnění jakéhokoliv z daných environmentálních dopadů. V důsledku toho emise SOx a NOx v mnoha zemích poklesly. V USA se spotřeba uhlí od roku 1980 zvýšila o 77 %, zatímco emise SO2 klesly o 40 %. Pro omezení emisí skleníkového plynu (GHG) ze spalování uhlí, technologie zachytávání uhlíku a jeho uskladňování (carbon capture and storage - CCS) je jediná aktuálně dostupná technologie která dovoluje zásadní zmenšení CO2 emisí do atmosféry z fosilních paliv v potřebném rozsahu. Její rozšíření je silně podporované vládami a organizacemi na celém světě, včetně USA, Austrálie, Kanady, Cíny, Evropské unie, Mezinárodní energetické agentury (IEA) a zemí G20. II. Mezinárodní environmentálni politika Mezinárodní rozhovory o klimatu, nastavení mezinárodních cílů pro zmenšení GHG emisí a definování politického rámce, ve kterém mezinárodním úsilí o zmírnění klimatických změn bere formu, vytváří politické prostředí, v němž operuje uhelný průmysl. Doposud jediná mezinárodní dohoda, která mezinárodně nastavuje právně závazné cíle zmenšení emisí GHG, je Kjótský protokol. Tento protokol byl sjednaný v roce 1997 a zavázal průmyslově vyspělé země a země na přechodu k tržní ekonomice, aby snížily v letech 1998-2012 své celkové emise GHG v průměru o 5,2 % pod úroveň roku 1990, s individuálními cíli nastavenými pro každou ze zemí. Jelikož první závazné období podle Kjótského protokolu vyprší v roce 2012, mezinárodní společenství se od konference o klimatu konané na Bali v roce 2007 pokouší shodnout na právním rámci pro zmírnění klimatických změn po roce 2012. Třebaže nejzazší termín pro závěrečné vyjednávání byl zpočátku stanoven na rok 2009, Kodaňský sumit v prosinci 2009 neuspěl vytvořit novou dohodu a nyní se stává jasnější , že 52 mezinárodní společenství nebude schopno uzavřít novou dohodu před vypršením současné dohody (z Kjóta). Rozvíjející se a rozvinuté země aktuálně nejsou schopné najít společný jazyk pro dohodu o většině klíčových záležitostí, včetně budoucnosti Kjótského protokolu, legální formy rámce po roce 2012 a financování. V současnosti neexistuje žádná mezinárodní regulace emisí skleníkových plynů pro nej větší ekonomiky světa, jakými jsou USA, Čína a Indie. III. Regionální a státní environmentálni politika Zatímco vyhlídky na mezinárodní dohodu o klimatu se zdají chabé, politické rámce a předpisy zaměřené na snižování GHG emisí jsou zaváděné vládami po celém světě a v Evropské unii. Čína Na Čínu připadá kolem 50 % světové spotřeby a těžby uhlí. To z ní dělá ten nej důležitější trh uhlí na světě, s kapacitou ovlivňovat vývoj mezinárodního trhu uhlí. Historicky čínská poptávka po uhlí nebyla tak vysoká. V roce 1980 čínská poptávka po uhlí odpovídala 17 % světového úhrnu. Nicméně s ambicí čínské vlády zajistit všem svým občanům univerzální přístup k elektřině, energetika založená na uhlí se stala odpovědí na čínskou rostoucí energetickou poptávku. Uhlí mělo rozhodující podíl na poskytnutí přístupu k elektřině pro více než 450 milionům lidí v minulých 15 letech. Využití svých zdrojů uhlí umožnilo Číně v letech 1990 - 2005 zdvojnásobit produkci elektřiny, uhlí se na tomto nárůstu podílelo 65 %. Nejnovější čínský pětiletý Plán národního ekonomického a sociálního rozvoje na léta 2011 -2015 zahrnuje sérii environmentálni ch cílů a cílů produkce uhlí, které pravděpodobně ovlivní rychlost růstu čínské spotřeby uhlí. Klíčovými cíli v čínské 12. pětiletce jsou: • Spotřeba energie na jednotku HDP má být snížena o 16 % • CO2 emise na jednotku HDP mají být sníženy o 17 % • Zdroje paliva mimo fosilních zdrojů paliva mají pokrýt 11.4 % primární spotřeby energie (v současné době pokrývají 8,3 %) • Škodlivé emise mají být sníženy o 8 - 10 % • Podíl zemního plynu v čínském energetickém mixu se má zdvojnásobit ze 3,8 % na 8,3 % 53 Studie ukazují, že nová vládní politika pro GHG emise v Číně pravděpodobně ovlivní domácí spotřebu uhlí; nicméně uhlí zůstane v dohledné budoucnosti klíčovým zdrojem energie v 17 čínském energetickém mixu. USA USA se podílí ze 14.1 % na aktuální globální spotřebě uhlí a z 15.3 % na jeho světové těžbě. Uhlí je také základem pro výrobu kolem 45 % elektřiny vyprodukované v USA. Plány pro federální schéma emisních povolenek (cap-and-trade schéme) v USA selhaly poté, co navrhovaná legislativa o klimatu a čisté energii nezískala dost politické podpory a neuspěla přejít do praxe v červenci 2010. Následkem toho se nočekává v USA, že bude v blízké budoucnosti přijatá federální politika cenové tvorby uhlíkového znečištění navzdory tomu, že klima je jedním z aktuálních prezidentských priorit. Za nepřítomnosti legislativního vývoje na snížení GHG v USA, US Agentura ochrany životního prostředí (US Environment Protection Agency Agency - EPA) - federální regulační orgán USA, jenž se stará o ochranu životního prostředí - oznámil, že vydá m.j. výkonové normy na GHG emise pro elektrárny spalující fosilní paliva. Agenturou vedená regulace skleníkových plynů v USA se zdá být alternativou k neúspěšnému obchodování s emisními povolenkami. Nicméně legální oprávnění EPA, aby regulovala emise skleníkových plynů, není uznáváno všemi podnikatelskými subjekty a podléhalo v uplynulých 10 letech diskusi. Evropská unie 18 Evropská unie se podílí z 9,5 % na současné globální spotřebě uhlí, nicméně v minulosti její podíl dosahoval až ke 25 % v 80. letech. Následkem klimatické politiky Evropské unie a environmentálni legislativy spotřeba uhlí v zemích Evropské unie zůstávala na přibližně stejné úrovni od 90. let a nerostla bez ohledu na rostoucí spotřebu energie. Díky tomu uhlí nyní má nižší proporční zastoupení v mixu zdrojů výroby elektřiny v Evropské unii, než tomu bývalo před desetiletími (29 % nyní ve srovnání se 40 % v roce 1990).19 Klíčovým politickým opatřením pro regulaci GHG emisí v Evropské unii je Schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emissions Trading Scheme - EU ETS). EU ETS vytváří evropský uhlíkový trh, na kterém emisní povolenky mohou být obchodovány napříč hranic, a tak nastavují celoevropskou cenu uhlíku. Počet obchodovatelných povolenek je omezený a postupně se zmenšuje v průběhu času, se záměrem vytváření vyšší ceny uhlíku na další léta. Lawrence Berkeley National Laboratory, "China's Energy and Carbon Emissions Outlook to 2050", Berkeley, 2011. International Energy Agency, World Energy Outlook 2010, OECD, Paris, 2010. European Commission, EU Energy in Figures 2010, Brussels 2010. 54 V současné době kolem 40 % emisí C02 v Evropské unii je pokryto EU ETS. Jsou tak zahrnuty CO2 emise z elektráren, tepláren, ropných rafinerií, železáren a oceláren, právě tak jako cementáren, skláren, vápenek, cihelen, keramiček, celulózek, papíren a GHG emisí ze sektoru letectví. Tím, že emise metanu z uhelných dolů nejsou kryté Schématem, provozní prostředí uhelného průmyslu je podchyceno hlavně nepřímo skrze sektor výroby energie. Austrálie Austrálie se podílí na spotřebě uhlí relativně malým zlomkem aktuální globální spotřeby uhlí (1,6 %), avšak je hlavním světovým vývozcem koksovatelného a energetického uhlí, s globálním tržním podílem přes 50 %, resp. 20 %. Nedávné návrhy současné vlády zavést uhlíkové zdanění v předstihu před zavedením obchodování s emisními povolenkami, by ovlivnily provozní prostředí nadnárodních uhelných těžařských společností v Austrálii. Potenciálně by vedly společnosti ke snížení výdajů do nezbytných investic. Plány nedávno oznámené australskou vládou povedou k zavedení pevné ceny na uhlík od července 2012. Cena uhlíku, uložená za tunu emise CO2, ročně poroste předem určeným tempem po dobu tří až pěti let a bud představovat první stupeň dvoustupňového plánu navrhovaného vládou pro snižování australských emisí CO2. Navrhované schéma emisního obchodování se v Austrálii liší v rozsahu a v úsilí od schématu přijatého v Evropské unii. Pro uhelný průmysl je nej důležitější, že toto aktuálně navrhované schéma pokrývá prchavé GHG emise z důlních činností, včetně emisí metanu. Část 4: Čisté uhelné technologie Nyní jsou k dispozici technologie zlepšující environmentálni parametry uhelných elektráren u řady emisí. Klíčovou strategií ke zmírnění environmentálních dopadů uhlí je zlepšování energetické účinnosti elektráren. I. Zlepšení účinnosti Účinné elektrárny spalují méně uhlí na vyprodukovanou jednotku energie a následně mají nižší s tím spojené environmentálni dopady. Zlepšení účinnosti, zvláště té související s technologiemi spalování, je aktivní oblastí výzkumu a důležitou součástí strategie zmírňování klimatické změny. 55 Maximální účinnost elektrárny vzrostla ze 38 % v polovině 80. let na 47 % v polovině 90. let 20. století.20 V Evropské unii, průměrná účinnost je aktuálně 38 % a výzkum je v současnosti 21 zaměřený na zvýšení účinnosti přes 50 %. Zlepšení účinnosti také dovolí podstatné zmenšení CO2 emisí, neboť jedno procento zlepšení účinnosti eletrárny nebo teplárny používající konvenční práškové spalování uhlí má za následek snížení jejich CO2 emisí o 2 -3 % . To znamená, že CO2 emise mohou být zmenšené o asi 20 % nahrazením staré elektrárny nebo teplárny spalující uhlí s účinností 36 % za novou dosahující úrovně účinnosti 45 %. Existuje tak obrovský prostor pro dosažení významného zlepšení účinnosti, jelikož existující flotila elektráren má být nahrazená během příštích 10-20 let novými, nadkritickými a ultra-nadkritickými elektrárnami s vyšší účinností. Fakticky v zemích OECD zhruba polovina kapacit spalujících uhlí bude potřebovat být nahrazena během příštích 20 let. II. Zachytávání a uskladňování uhlíku Zachytávání a uskladňování uhlíku (Carbon Capture and Storage - CCS) bylo mezinárodním společenstvím identifikováno jako nej slibnější technologie dovolující spalování uhlí s emisemi C02 blízkými nule. Mezinárodní Panel o změně klimatu (International Panel on Climate Change - IPCC) a Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhadují, že zachytávání a uskladňování uhlíku má silný potenciál přispět ke zmírnění změny klimatu při umožnění 22 23 udržitelného využívání uhlí v budoucnosti. ' Různé komponenty CCS technologie již byly ověřené a užívají se pro několik desetiletí. Cíl aktuálních CCS demonstračních programů je celosvětově ověřit technologii v komerčním měřítku, integrovanou do elektráren. První hlavní mezinárodní závazek směrem k CCS technologii přišel během sumitu zemí G8 v Japonsku, kde se země G8 zavázaly spustit 10 demonstračních projektů do roku 2010, za 24 účelem zavedení technologie po roce 2020. Podle Světového ústavu pro zachycování a ukládání uhlíku (Global CCS Institute - GCCSI), dnes existuje přes 200 aktivních nebo plánovaných CCS projektů. Mezi nimi je 77 integrovaných projektů velkého rozsahu a osm je v současnosti v provozu.25 H.D. Schilling, 'How did the efficiency of coal power stations evolve, and what can be expected in the future', www.sealnet.org, 2005, page 1, retrieved 10 March 2010, http://www.sealnet.0rg/s/8.pdf 21 viz Obrázek 10 22 IPCC Special report, 'Carbon Dioxide Capture and Storage', Cambridge, Cambridge University Press, 2005. 23 IE A, 'Energy Technology Perspectives 2008', Paris, OECD, 2008. 24 Na podporu doporučení IEA a Carbon Sequestration Leadership Forum. 25 GCCSI, "Global Status of CCS 2010", Canberra, 2011. 56 Mezivládní Panel o změně klimatu (IPCC) identifikoval CCS jako rozhodující technologii pro stabilizaci koncentrace skleníkových plynů ekonomicky efektivním způsobem. IPCC zjistil, že CCS by mohlo přispět až do výše 55 % k souhrnnému úsilí o zmírnění do roku 2100 při snížení nákladů stabilizace pro společnost o 30 % nebo více. Mnoho zemí včetně USA, Austrálie, Norska, Kanady a Velké Británie stejně jako Evropská unie investuje masivně do vývoje CCS technologie. Od roku 2005 bylo ve světě rozděleno 14 miliard USD mezi více než 33 CCS projektů.26 III. Další technologie Uhlí může také být využito jako zdroj nekonvenčního a syntetického plynu, který má vlastnosti podobné zemnímu plynu a může být použitý pro výrobu elektřiny s nižší uhlíkovou stopou než přímé spalování uhlí. Podzemní zplyňování uhlí (Underground Coal Gasification - UCG) je zplynování uhlí na místě v uhelné sloji hluboko pod povrchem. To dovoluje přístup ke zdrojům uhlí, které nejsou hospodárně těžitelné jinými technologiemi obvykle proto, že uhelná ložiska jsou příliš hluboko uložená, podřadné kvality, nebo uhelné sloje jsou málo mocné. Produktem podzemního zplyňování uhlí je syntetický plyn, který může být užívaný jako palivo pro výrobu elektrické energie a v chemických výrobách. Mnoho expertů věří, že podzemní zplyňování uhlí by mohlo celosvětově zdvojnásobit dostupnost uhlí při zvýšení energetické bezpečnosti zemí, které zdroje zemního plynu nemají. Metan uhelných slojí (Coal Bed Methane - CBM) je technologie těžby metanu z netěžených uhelných slojí. Může být dodávaný do existující sítě plynovodů, aby doplnil nebo nahradil konvenční zemní plyn v těchto sítích jako zdroj energie pro tepelné elektrárna a pro domácnosti, pro vaření a topení. CBM poskytuje užitečný "nekonvenční" zdroj zemního plynu a dovoluje zemím s omezeným přístupem k zemnímu plynu ale s hojnými zásobami uhlí, využít alternativní zdroje zemního plynu. Global CCS Institute, "The Global Status of CCS: 2010", 2011. 57 Přehled domácí těžby nerostných surovin 2006 2007 2008 2009 2010 Energetické suroviny Uran tu 383 322 290 286 259 Produkce koncentrátu, t U'1' 358 291 261 243 237 Černé uhlí kt 13017 12 462 12 197 10 621 11 193 Hnědé uhlí kt121 48 915 49 134 47 456 45 354 43 931 Lignit kt 459 437 416 262 0 Ropa kt 259 240 236 217 173 Zemní plyn mil. m3 148 148 168 180 201 Nerudní suroviny Grafit kt 5 3 3 0 0 Pyroponosná hornina kt 39 34 24 26 23 Vltavínonosná hornina tis. m3 95 114 99 58 57 kt (1 m3= 1,8 t) 171 205 177 104 103 Kaolin Surový, kt(3> 3 768 3 604 3 833 2 886 3 493 Plavený, kt 673 682 664 488 636 Jíly kt 561 679 574 377 429 Bentonit141 kt 267 335 235 177 183 Diatomit kt 53 19 31 0 32 Živec kt 487 514 488 431 388 Náhrady živců kt 31 25 36 23 19 Křemenné suroviny kt 17 19 18 16 14 Písky sklářské kt 963 942 1 151 990 888 Písky slévárenské kt 773 850 702 374 473 Vápence a cementárske suroviny kt 10 441 11 670 11 465 9 488 9 828 Dolomit kt 409 385 449 337 385 Sádrovec kt 16 66 35 13 5 Stavební suroviny Dekorační kámen Těžba výhrad, lož., tis. m3 (5> 242 242 229 209 262 Těžba výhrad, lož., kt (1m3 = 2,71)151 653 653 618 564 707 Těžba nevýhradních lož., tis. m3(6) 55 50 45 54 43 Těžba nevýhradních lož., kt (1m3 = 2,7t)(6) 149 130 105 146 116 Stavební kámen Těžba výhrad, lož., tis. m3'5' 14 093 14 655 14 799 13 947 12 350 Těžba výhrad, lož., kt (1m3 = 2,71)151 38 051 39 569 39 957 37 657 33 350 Těžba nevýhradních lož., tis. 1 300 1 350 1 600 1 350 1 450 58 m3(6) Těžba nevýhradních lož., kt (1m3 = 2,7t){B) 3 510 3 645 4 320 3 650 3 920 Štěrkopísky Těžba výhrad, lož., tis. m3 (5) 9 110 9 185 8 770 7 269 6 187 Těžba výhrad, lož., kt (1 m3 = 1,8 t)(5) 16 398 16 533 15 786 13 084 11 140 Těžba nevýhradních lož., tis. m3(6) 6 000 6 450 6 350 6 050 4 500 Těžba nevýhradních lož., kt (1 m3 = 1,8t){B) 10 800 11 700 11 520 10 890 8 100 Cihlářské suroviny Těžba výhrad, lož., tis. m3 (5) 1 286 1 433 1 242 1 028 838 Těžba výhrad, lož., kt (1 m3 = 1,8 t) (5) 2 315 2 579 2 236 1 850 1 508 Těžba nevýhradních lož., tis. m3(6) 290 300 270 203 182 Těžba nevýhradních lož., kt (1 m3 = 1,8t){B) 540 540 520 365 328 Rudy (netěží se) odpovídá odbytové produkci (bez ztrát úpravou) ČSÚ vykazuje tzv. odbytovou těžbu, která představuje výrobu prodejného hnědého uhlí a v průměru dosahuje zhruba 95 % uváděné důlní těžby surový kaolin, celková těžba všech technologických typů od roku 2004 včetně těžby montmorillonitových jílů v nadloží kaolinů úbytek objemu zásob surovin těžbou přibližný údaj 59 Domácí podíl na světové těžbě I 2006 2007 2008 2009 2010 Energetické nerostné suroviny Uran (U) svět (zdroj): WNA 0,97% 0,78% 0,66% 0,56% 0,48% Černé uhlí svět (zdroj): EIA, BP, 0,25% 0,23% 0,22% 0,17% 0,18% Hnědé uhlí a lignit svět (zdroj): EIA, BP, Vereine der Kohlenimporteure 5,15% 5,08% 4,90% 5,42% 4,22% Ropa svět (zdroj): WBD 0,006% 0,006% 0,006% 0,005% 0,004% Zemní plyn svět (zdroj): BP 0,005% 0,005% 0,005% 0,006% 0,006% Nerudní suroviny Grafit svět (zdroj): WBD, MCS 0,66% 0,27% 0,27% 0,00% 0,00% Drahé kameny Pyroponosná hornina N N N N N Vltavínonosná hornina N N N N N Kaolin svět (zdroj): MCS 8,41% 9,24% 10,68% 9,43% 10,27% Jíly N N N N N Bentonit svět (zdroj): MCS 2,28% 2,82% 2,01% 1,81% 1,83% Diatomit svět (zdroj): MCS 2,45% 0,90% 1,41% 0,00% 1,75% Živec svět (zdroj): MCS 3,16% 2,84% 2,23% 2,28% 1,94% Náhrady živců N N N N N Písky sklářské a slévárenské svět (zdroj): MCS 1,47% 1,42% 1,53% 1,22% 1,26% Vápence a cementárske suroviny svět (zdroj): MCS * 0,34% 0,35% 0,33% 0,28% 0,28% Dolomit N N N N N Sádrovec svět (zdroj): MCS 0,01% 0,04% 0,02% 0,01% 0,00% Stavební suroviny N N N N N Rudy (netěženy) * výpočet založený na výrobě vápna a cementu, 2 t vápence = 1 t vápna, nebo 2 t cementu 60 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ SUROVINY 61 Těžba nerostných surovin a ochrana přírodního prostředí V České republice bylo roku 2010 registrováno 1 495 výhradních a 741 nevýhradních ložisek nerostných surovin s evidovanými zásobami. Počet těžených ložisek byl výrazně nižší - 467 výhradních a 165 nevýhradních. Ve zvláště chráněných územích přírody České republiky se dobývalo pouze 48 výhradních a 13 nevýhradních ložisek. Tedy 10,3 % resp. 7,9 % z celkových počtů. Činnost ve zvláště chráněných územích (ZCHU) přírody České republiky (národní parky -NP, chráněné krajinné oblasti - CHKO, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) upravuje zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve svém současném znění. Podle tohoto zákona je zakázaná těžba nerostných surovin (§ 16) v národních parcích (s výjimkou těžby stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku), v 1. zóně chráněných krajinných oblastí (§ 26) a v národních přírodních rezervacích (§ 29). I když v ostatních územích (2. až 4. zóně CHKO, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách) není těžba nerostných surovin jmenovitě zákonem zakázána, její povolení je velmi obtížné. Důvodem jsou ustanovení zákona, která zmiňují zákaz „nevratného poškození půdního povrchu", a prakticky tak vylučují těžbu nerostných surovin, a také občanská aktivita v oblasti ochrany životního prostředí. Ložiska nerostných surovin se těží a v uplynulých letech těžila v CHKO, kde dobývací prostory byly stanoveny ve většině případů ještě před zřízením CHKO. Vývoj těžby v CHKO po roce 1989 byl celkově sestupný do roku 2002, poté spíše roste zejména u výhradních ložisek, což je zřejmé z údajů v tabulce „Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v CHKO" a také ze skutečnosti, že v letech 2007 a 2008 probíhala těžba výhradních ložisek v 19 CHKO z 25 (viz tabulka „Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v jednotlivých CHKO") oproti 17 CHKO z 25 v roce 2006. V roce 2009 a 2010 však těžba probíhala pouze v 16 CHKO. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) přírody České republiky Počet/Rok 2006 2007 2008 2009 2010 celkem 2 217 2 221 2 234 2 247 2 267 národní parky (NP) chráněné krajinné oblasti (CHKO) ostatní chráněná území 4 25 2 188 4 25 2 192 4 25 2 205 4 25 2 218 4 25 2 238 Pramen: AOPK ČR (2010) 62 Struktura ZCHÚ v roce 2010 Kategorie zvláště chráněných území Počet Výměra (km2) Podíl na území ČR 78 864 km2 (%) VELKOPLOŠNÉZCHÚ: národní parky (NP) - výslovný zákaz těžby 4 1 195 1,52 chráněné krajinné oblasti (CHKO) 25 10 867 13,78 - (z toho 1 .zóny CHKO - výslovný zákaz těžby) 25 881 1,12 ZCHÚ s výslovným zákazem těžby ze zák. č. 114/1992 Sb. 29 2 076 2,64 MALOPLOŠNÉZCHÚ: národní přírodní památky (NPP) 107 39 0,05 národní přírodní rezervace (NPR) 114 289 0,37 přírodní památky (PP) 1 218 226 0,29 přírodní rezervace (PR) 799 383 0,49 NPP, NPR, PP, PR 2 236 937 1,19 - (z toho NPP, NPR, PP, PR na území NP, CHKO) 722 509 0,65 VELKOPLOŠNÉ A MALOPLOŠNÉ ZCHÚ celkem 2 265 12 490 15,85 Pramen: AOPK ČR (2010) Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v CHKO, kt výhradní ložiska nevýhradní ložiska Surovina 2006 2007 2008 2009 2010 2006 2007 2008 2009 2010 Drahé kameny* 31 21 24 26 23 - - - - - Ropa 0,9 0 0 0 0,5 - - - - - 63 Zemní plyn** 14,1 13,8 8,8 6,0 4,4 - - - - - Křemenné písky 1,5 0,8 0,6 0,9 0 - - - - - Živcová surovina 290 306 280 230 214 - - - - - Vápence 3 111 3 171 3 301 3 283 3 384 - - - - - Dekorační kámen** 39 31 37 46 42 3,6 3,2 5,2 2,4 1,2 Stavební kámen** 3 739 3 604 3 950 3 941 3 027 51 32 38 94 67 Štěrkopísky** 1 737 1 735 1 463 1 175 1 133 116 51 50 40 45 Cihlářské suroviny** 0 23 29 0 0 3,6 3,6 3,6 0 0 Celkem 8 963 8 906 9 093 8 708 7 827 174 90 97 136 113 Index, 1990=100 56 55 56 54 48 - - - - - Index, 2000=100 - - - - - 57 29 31 44 36 * pyroponosná hornina ** přepočet na kt u zemního plynu (1 000 000 m3 = 1 kt), dekoračního a stavebního kamene (1000 m3 = 2,7 kt), štěrkopísků a cihlářských surovin (1000 m3 = 1,8 kt) Těžba výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin v jednotlivých CHKO, kt CHKO/rok * 2006 2007 2008 2009 2010 Beskydy 68 46 51 64 71 Bílé Karpaty 28 31 136 490 260 Blaník 0 0 0 0 0 Blanský les 761 632 729 490 604 Broumovsko 137 133 123 145 110 České středohoří 1 876 1 736 1 818 1 788 1 142 Český kras 3 353 3 338 3 421 3 357 3 405 Český les 0,2 0,2 0,2 0 0 Český ráj 0 0 0 0 0 Jeseníky 173 162 138 138 103 Jizerské hory 0 0 0 0 0 Kokořínsko 4 4 4 0 0 Křivoklátsko 324 402 387 432 355 Labské pískovce 0 0 0 0 0 Litovelské Pomoraví 49 92 67 54 7 64 Lužické hory 9 10 12 8 9 Moravský kras 143 154 194 168 178 Orlické hory 0 0 0 0 0 Pálava 0 0 0 0 0 Poodří 0 23 29 0 0 Slavkovský les 181 204 171 129 119 Šumava 70 51 70 78 70 Třeboňsko 1 813 1 760 1 521 1 241 1 243 Žďárské vrchy 68 91 98 131 130 Železné hory 81 127 223 130 135 Těžba celkem (zaokrouhleno) 9 138 8 996 9 192 8 843 7 941 Z hlediska zatížení plochy těžbou nerostných surovin přetrvává nepříznivý stav zejména v CHKO Český kras (těžba vápenců), ale nedaří se snížit zatížení ani v některých dalších CHKO, obzvláště v CHKO Třeboňsko, České středohoří, Blanský les a Moravský kras, jak dokládá tabulka „Zatížení území CHKO těžbou výhradních ložisek". Zatížení území CHKO těžbou výhradních ložisek, t/km2 za rok (rozlohy CHKO ke 31. 12.) CHKO/rok rozloha km2 v r. 2010 2006 2007 2008 2009 2010 Beskydy 1 160 59 40 44 55 61 Bílé Karpaty 715 39 43 190 685 364 Blaník 40 0 0 0 0 0 Blanský les 212 3 592 2 981 3 439 2 311 2 849 Broumovsko 410 334 324 300 354 268 České středohoří 1 070 1 753 1 622 1 699 1 671 1 067 Český kras 132 25 402 25 288 25 917 25 432 25 795 Český les 473 0 0 0 0 0 Český ráj 182 0 0 0 0 0 Jeseníky 740 234 219 186 186 139 65 Jizerské hory 350 0 0 0 0 0 Kokořínsko 270 13 15 15 0 0 Křivoklátsko 630 514 638 614 686 563 Labské pískovce 245 0 0 0 0 0 Litovelské Pomoraví 96 506 958 698 563 73 Lužické hory 270 34 37 44 30 33 Moravský kras 92 1 559 1 674 2 109 1 826 1 935 Orlické hory 200 0 0 0 0 0 Pálavá 70 0 0 0 0 0 Poodří 82 0 280 354 0 0 Slavkovský les 640 283 319 267 202 186 Šumava (CHKO + NP) 1 684 42 30 42 46 42 Třeboňsko 700 2 589 2 514 2 173 1 773 1 776 Žďárské vrchy 715 95 127 137 183 182 Železné hory 380 213 334 587 342 355 CELKEM Těžba celkem/rozloha celkem 10 868 841 828 846 814 731 Poznámka: za kritické je považováno zatížení přesahující hodnotu 10 000 t/km2zn rok O zatíženosti území České republiky báňskými aktivitami je možné si udělat představu z přiložené mapy. 66 Báňské aktivity na území České republiky bilancovaná ložiska dobývací prostory chráněná ložisková území Kromě zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v současném znění, má na povolení průzkumu a těžby zásadní vliv zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 175/2006 Sb. (dříve č. 395/1992 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Horní zákon č. 44/1988 Sb., v současném znění, těžařům nařizuje svým § 31 rekultivovat území dotčená těžbou a vytvářet pro tuto rekultivaci finanční rezervy, které jsou z hlediska daně ze zisku posuzovány jako náklady těžby. Pokles ploch ovlivněných těžbou a naopak nárůst rekultivovaných ploch dokládá za roky 2006-2010 tabulka „Vývoj rekultivací po těžbě nerostných surovin". Způsob provedených rekultivací v roce 2010 uvádí tabulka „Rekultivace po těžbě výhradních ložisek nerostných surovin v roce 2010". 67 Vývoj rekultivací po těžbě nerostných surovin km2 2006 2007 2008 2009 2010 Plocha s projevy těžby, dosud nerekultivovaná 697 663 637 642 551 T3 w Rozpracované rekultivace 110 113 115 115 105 *_ _£Z o Rekultivace ukončené od počátku těžby 178 181 195 204 213 > Rekultivace ukončené v daném roce 11 8 11 11 11 Plocha s projevy těžby, dosud nerekultivovaná 17 16 16 15 17 T3 ro ro o Rekultivace ukončené od počátku těžby 2 2 2 2 3 Rekultivace ukončené v daném roce 0,5 0,5 0,2 0,5 0,2 Rekultivace po těžbě výhradních ložisek nerostných surovin v roce 2010 [řazeno dle krajů a dle způsobů rekultivace, DP = dobývací prostor, plochy v hektarech (1 km2= 100 ha)] Kraj Rekultivace rozpracované Rekultivace ukončené zemědělské lesní vodní ostatní zemědělské lesní vodní ostatní o. o > mimo DP a. a > mimo DP a. a > mimo DP o. o > mimo DP o. o > mimo DP a. a > mimo DP a. a > mimo DP o. o > mimo DP Hl. město Praha 1 0 0 0 0 0 8 0 2 5 0 0 0 0 2 1 Středočeský 203 1 166 11 20 0 69 2 505 35 69 8 151 31 69 16 Jihočeský 10 0 35 3 4 0 9 0 70 55 107 2 316 0 33 1 Plzeňský 26 0 40 1 0 0 9 0 41 36 36 48 2 0 22 12 Karlovarský 79 130 801 1 187 506 6 54 23 332 1 046 682 1 554 58 27 107 27 Ústecký 608 298 1 648 1 080 331 30 786 570 1 195 2 081 1 837 3 273 390 210 816 1 547 Liberecký 34 0 89 20 0 0 23 0 65 45 202 16 5 0 3 0 Královéhrade cký 34 1 25 5 3 0 12 0 78 7 114 4 99 39 21 15 Pardubický 8 0 6 7 56 0 2 5 35 0 18 9 39 0 7 2 Vysočina 0 1 2 0 0 0 3 2 0 0 29 5 0 0 3 4 Jihomoravsk ý 169 8 54 1 2 0 21 9 500 40 158 15 9 0 15 16 Olomoucký 17 3 60 60 100 2 1 0 28 47 7 3 48 0 7 5 Zlínský 30 0 1 0 3 0 3 0 78 54 31 0 130 6 98 4 68 Moravskosle zs ký 27 0 538 35 66 2 155 12 948 68 557 21 342 7 298 13 ČR celkem 1 246 442 3 465 2410 1 091 40 1 155 623 3 877 3 519 3 847 4 958 1 589 320 1 501 1 663 LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN VE VELKOPLOŠNÝCH ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY (V CHRÁNĚNÝCH KRAJINNÝCH OBLASTECH A NÁRODNÍCH PARCÍCH) s _© Česká geologická s lužba - Geofond. Praha 2009 Těžba nerostných surovin ovlivňuje přírodní prostředí, mění krajinný ráz a podmínky existence organismů. Z hlediska délky lidského života je to zejména rozsáhlá těžba, existující na jednom místě mnohdy po několik lidských generací. Těžba tak přetrvává a trvalejší nové uspořádání přírodních poměrů a vztahů v jejím prostoru není zdaleka ihned patrné. Toto nové uspořádání se může původnímu, samozřejmě na jiné úrovni, vyrovnat i jej předčit. Svědčí o tom nejen umělá jezera vzniklá např. v jižních Cechách těžbou štěrkopísků, stavby a sportovní areály v bývalých lomech nebo zvláště chráněná území přírody vyhlášená paradoxně v areálech bývalých lomů, ale také například 35 ha nových vinic vysázených jako zemědělská rekultivace výsypky hnědouhelného lomu na severu Cech v Mostecké vinařské oblasti. Svou výměrou představují téměř 6,5 % výměry z celkem asi 550 ha rodících vinic Českého vinařského regionu. V Bavorsku zkoumali biodiverzitu rostlin v tamějších lomech (S.Gilcher-t/. Tránkle (2005): Steinbrůche und Gruben Bayerns und ihre Bedeutung fúr den Arten- und Biotopschutz. - 69 Bayerischen Industrieverband Steine und Erden e. V., München.). Ze 2 533 druhů rostlin (z toho 701 druh ohrožených) známých v Bavorsku v lomech o souhrnné rozloze ve výši 0,006 % rozlohy Bavorska napočítali 1 039 druhů (41 % celkového počtu), z toho 87 druhů bylo ze skupiny ohrožených (12,4 % všech ohrožených rostlinných druhů). V Baden - Württembersku (lomy u Schelkingenu - na surovinu pro výrobu cementu) se uskutečnil originální výzkumný projekt (Brodkom E., Benett P., Jans D. (editoři)(2001): Good environmental practice in the European extractive industry. A reference guide.-Environnement, hovs-série no 1, p.35. Societě de ľindustrie minerále. Paris.). „Sestával z využití posečené trávy pro povzbuzení růstu rostlinstva, a to jejím rozmetáním po bázi vytěženého lomu. Posečená tráva působí proti vysokým teplotám půdy, a tak chrání klíčení. Vlhkost půdy se zadržuje o mnoho déle a vzdušná vlhkost pod trávou je vyšší. ... V lomu byly provedeny příslušné testy na následujících substrátech: neupravený půdní substrát (nezměněný povrch lomu), smíšený substrát (odpad po třídění suroviny a vytěžený materiál), vytěžený materiál. ... S ohledem na efektivitu lze konstatovat, že 50 až 60 % druhů stanovených na místech, z nichž pocházela posečená tráva, se uchytilo a aklimatizovalo během jednoho procesu posečení. Náklady vyvolané takovým procesem leží mezi minimem 0,43 - 0,61 EUPv/m2 (bez přípravy stanoviště) a maximem 1,36 - 1,87 EUR/ m2 (zahrnující distribuci substrátu a další opatření). Na rozdíl od toho náklady běžné u rekultivace pro zemědělské nebo lesní využití dosahují výše mezi 1,02 - 3,07 EUR/ m2." V roce 2009 účastníci semináře „ Obnova území narušených těžbou nerostných surovin", pořádaného občanským sdružením Calla-Sdružení pro záchranu prostředí a katedrou botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, formulovali zásady přírodě blízké obnovy těžbou narušených území (J. Rehounek (2010): Přírodovědci formulovali zásady ekologické obnovy po těžbě. -Minerální suroviny/Sur owce minerálne, 1:32-3. Těžební unie. Brno.): 1. Před zahájením těžby je nezbytný kvalifikovaný biologický průzkum nejen v těžebním prostoru, ale i v jeho okolí. Vlastní těžbu by bylo žádoucí usměrňovat pokud možno tak, aby bylo v bezprostředním okolí těžebny či deponie zachováno (případně i udržováno a rozšířeno) co nejvíce (polo)přirozených stanovišť. Pro následnou kolonizaci těžbou narušeného území při spontánní sukcesi je klíčový zhruba stometrový pás v okolí, odkud se do něho dostává nejvíce druhů. 2. Podklady pro správní řízení a procesy posuzování vlivů na životní prostředí, biologická hodnocení a rekultivační plány které se týkají obnovy těžbou narušených území a deponií, by měli připravovat odborníci, kteří jsou obeznámeni s aktuálním stavem poznání v oboru ekologie obnovy, ale i reálnými možnostmi a limity těžebních technologií. Tato problematika by se měla stát napříště součástí zkoušek pro osoby oprávněné ke zpracování dokumentací a posudků v procesech posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. 70 (EIA) a pro osoby autorizované ke zpracování biologického hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a zpracování posouzení hodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality podle § 45i téhož zákona. Tyto osoby by měly být v problematice ekologie obnovy povinně průběžně vzdělávány. 3. Základní schéma obnovy (např. v podobě souhrnného plánu sanace a rekultivace) by mělo být známo již při stanovení dobývacího prostoru (u výhradních ložisek), respektive při vydání územního rozhodnutí, kterým se určuje území pro těžbu (u nevýhradní ch ložisek) a mělo by respektovat potenciální možnosti území. Musí však být zachována možnost jeho změny podle aktuálních podmínek v průběhu přípravy těžebního záměru (zpracování Plánů přípravy, otvírky a dobývání /POPD/ včetně podrobných plánů sanace a rekultivace, vydání povolení k hornické činnosti atd.), v průběhu vlastní těžby i při jejím dokončování. 4. Již v průběhu těžby a i po jejím ukončení je nezbytný další průběžný průzkum lokality (stanovený režim monitorování), který může odhalit výskyt vzácných a ohrožených druhů a společenstev, stejně jako významných geologických či geomorfologických fenoménů. S ohledem na tento průzkum bude nutné plán obnovy upravit. Tento průzkum by měla zajišťovat těžební organizace prostřednictvím nebo pod dohledem kvalifikované osoby. 5. Před těžbou, během ní i po jejím ukončení je žádoucí provádět monitoring invazních druhů v těžebně i jejím okolí. Pokud znamená jejich výskyt možné ohrožení zamýšleného způsobu obnovy, je třeba využít pro jejich odstranění asanační management. 6. Velká většina těžbou narušených území má potenciál obnovit se samovolně - spontánní sukcesí, která může být v některých případech také cíleně řízena (usměrněna, blokována či vrácena zpět). Ve větších těžebnách by mělo být ponecháno spontánní sukcesi zpravidla minimálně 20 % jejich rozlohy v biologicky nejcennějších částech. Menší těžebny a deponie se obvykle do krajiny začlení bez problémů, ekologická sukcese by se tedy mohla uplatnit na celé jejich ploše. 7. V případě ohrožených a zvláště chráněných, na těžební prostory výrazně vázaných druhů nebo společenstev, bude nutné zajistit odpovídající management jejich populací a biotopů. Ten by měl být hrazen z povinných odvodů těžebních firem určených na rekultivaci, po jejím ukončení z veřejných prostředků určených na krajinotvorné programy. 8. Nej hodnotnější těžebny či deponie by měly být vyhlášeny jako zvláště chráněná území (nejčastěji v kategorii přírodní památka) s odpovídajícím managementem, nebo jako přechodně chráněné plochy, pokud je nutná pouze jejich časově omezená ochrana. Méně hodnotné těžebny a deponie ponechané přírodě blízké obnově by měly být téměř vždy alespoň registrovány jako významné krajinné prvky. Zvláštní pozornost je nutno věnovat těžebnám, které jsou nebo mohou být začleněny do územního systému ekologické stability. 9. Obnova těžebny nebo deponie by měla především zvýšit stanovištní rozmanitost krajiny. Nejpozději po ukončení těžby (lépe však ještě během ní) je třeba zvýrazňovat nebo vytvářet nepravidelnosti na rovných liniích (okrajích těžebny, pobřežní čáře apod.) a na rovných 71 površích. V zatopených těžebnách j sou nezbytné mělké příbřežní zóny. 10. Po ukončení těžby by měly být odstraněny nevhodné technické prvky a odpady, pokud je cílem začlenit těžebnu či deponii opět do přírody. 11. Živinami bohaté svrchní půdní horizonty je nutné zčásti těžebny určené pro přírodě blízkou obnovu odvážet v co nej kratším termínu a na obnovované území je už nevracet. Na to je potřeba pamatovat již v okamžiku přípravy plánů rekultivací. Návratem skrývkové zeminy se vracejí i přebytečné živiny, které většinou podpoří rozvoj několika málo hojných, konkurenčně silných druhů, včetně invazních. Od počátku těžby je proto třeba kontrolovat ve spolupráci s orgány ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen OZPF), zdaje skrývka z ploch určených pro přírodě blízkou obnovu důsledně a beze zbytku odvážena. Případně je nezbytné umožnit operativní změnu plánu rekultivace, a to opět ve spolupráci s OZPF a báňskými úřady. 12. V případě větších těžebních prostorů je z hlediska ochrany přírody nejvhodnější postupná těžba i obnova, nejlépe rozložená do delšího časového úseku, kdy jsou obnově postupně ponechávány opuštěné sektory těžebního prostoru. Tento postup umožňuje dosažení pestřejší a kvalitnější věkové i prostorové struktury společenstev na obnovovaných plochách. 13. Ve všech typech těžebních prostorů je žádoucí umísťovat trvalé studijní plochy pro vědecký výzkum, testování přírodě blízkých podpůrných zásahů a monitoring. Tyto plochy by měly být těžebními firmami respektovány. Závěr semináře: Přírodě blízká obnova těžbou narušených území určitě není jedinou možností, jak se vyrovnat s problémem začlenění těchto ploch do krajiny. Naše legislativa by však měla umožnit, aby se tento v řadě států běžný způsob obnovy stal rovnocennou alternativou k dosud převládajícím lesnickým a zemědělským rekultivacím. Rozsah zvláště chráněných území přírody České republiky (ZCHÚ) zřízených v místech bývalé těžby nerostných surovin („po těžbě") (sestaveno z údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR) Kraj Počet ZCHÚ (bez CHKO) Rozloha ZCHÚ (bez CHKO) (ha) Počet ZCHÚ (bez CHKO) „po těžbě" Rozloha ZCHÚ (bez CHKO) „po těžbě" (ha) Podíl rozlohy ZCHÚ „po těžbě" na rozloze všech ZCHÚ Podíl počtu ZCHÚ „po těžbě" na počtu všech ZCHÚ Středočeský 225 13 044 44 2 334 17,89% 19,56% Praha 89 2 266 21 367 16,20% 23,60 % Karlovarský 70 3 381 7 237 7,01 % 10,00% 72 Olomoucký 139 5 441 9 228 4,19% 6,47 % Jihomoravský 283 10 469 10 253 2,42 % 3,53 % Pardubický 97 5 715 3 92 1,61 % 3,09 % Plzeňský 181 8 900 14 100 1,12% 7,73 % Zlínský 169 2 232 7 25 1,12% 4,14% Moravskoslezský 147 5 851 11 32 0,55 % 7,48 % Liberecký 112 43 487 6 215 0,49 % 5,36 % Vysočina 170 5 677 3 28 0,49 % 1,76 % Ústecký 141 11 363 8 27 0,24 % 5,67 % Královéhradecký 110 7 434 6 12 0,16% 5,45 % Jihočeský 304 83 420 8 42 0,05 % 2,63 % Česká republika celkem 2 237 208 680 157 3 992 1,91 % 7,02 % 73 NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI TĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE 74 ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 75 Černé uhlí 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Uhelné pánve: (názvy pánví s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem) 1 česká část hornoslezké pánve 2 česká část vnitrosudetské pánve 3 podkrkonošská pánev 4 středočeské pánve 7 boskovická brázda (zejména kladensko-rakovnická pánev) 5 mšenská část mšensko- 8 roudnická část mšensko- -roudnické pánve -roudnické pánve 6 plzeňská a radnická pánev 9 mnichovohradišťská pánev Ústi nad Labep Liberec Karlovy Vary j Hradec Králové Pardubice1- Jihlava •i, Olomouc V, • Zlín výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 76 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 63 63 62 62 62 z toho těžených 10 9 8 8 8 Zásoby celkem, kt 16 063 718 16 159 327 16 193 970 16 455 297 16 421 504 bilanční prozkoumané 1 587 320 1 566 771 1 523 979 1 543 177 1 536 411 bilanční vyhledané 5 869 966 5 876 191 5 928 406 6 011 672 6 009 407 nebilanční 8 606 432 8 716 365 8 741 585 8 900 448 8 875 686 vytěžitelné 134 060 182 165 192 182 205 630 168 917 Těžba, kt 13017 12 462 12 197 10 621 11 193 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 590 300 590 300 590 300 590 300 590 300 P2 - - - - - P3 - - - - - 3. Zahraniční obchod 2701 - Černé uhlí, brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 1 959 2 532 1 997 1 789 2 022 Vývoz kt 6 401 6 687 6 112 6 032 6 445 2701 - Černé uhlí, brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 950 2 040 3 289 2 390 2 775 Průměrné vývozní ceny Kč/t 2 187 2 307 3 144 2 612 3 015 77 2704 - Koks a polokoks z černého uhlí nebo rašeliny, retortové uhlí 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 784 725 503 517 787 Vývoz kt 970 798 777 531 891 2704 - Koks a polokoks z černého uhlí nebo rašeliny, retortové uhlí 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 3 557 4 132 5 638 3 365 6 387 Průměrné vývozní ceny Kč/t 4 670 5 630 8 194 4 737 7 291 2704 - Koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, retortové uhlí 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 784 725 503 517 787 Vývoz kt 970 798 777 531 891 2704 - Koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, retortové uhlí 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 3 557 4 132 5 638 3 365 6 387 Průměrné vývozní ceny Kč/t 4 700 5 630 8 194 4 737 7 291 4. Ceny domácího trhu Ceny černého uhlí na domácím trhu jsou smluvní a společnost OKD a.s. je považuje za součást firemního tajemství. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 OKD a.s., Ostrava 78 Hnědé uhlí 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Uhelné pánve (názvy pánví s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem) 1 chebská pánev 2 sokolovská pánev 3 severočeská pánev 4 česká část žitavské pánve Liberec Hradjc Králové Pardubice'- České Budějovice Jihlava ľ Olomouc Ostrava ZJín výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje noblast územních limitů těžby (usnesení vlády č.444/1991) 79 Ekologické územní limity Poměrně značné zásoby hnědého uhlí v severních Čechách (severočeské uhelné pánvi) jsou blokovány na základě vyhlášení tzv. územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Ty byly stanoveny usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Usnesení vlády definuje dobývací prostory a oblasti, které by měly zůstat nevytěženy. Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Životnost zásob za územně ekologickými limity reprezentuje cca 18 letou těžbu a týká se zejména lomu ČSA, lomu Bílina a lomu Vršany. Celkově jsou tzv. ekologickými územními limity vázány zásoby o objemu cca 0,9 mld. tun. S tenčícími se zásobami hnědého uhlí v těžených lokalitách dochází ke stupňování tlaku na přehodnocení či korekci původního rozhodnutí z roku 1991. Faktem zůstává, že pro českou elektroenergetiku je hnědé uhlí společně s jadernými elektrárnami jediným relevantním surovinovým zdrojem. Hnědé uhlí je také zcela esenciální surovinou pro české teplárenství. Z hlediska energetické bezpečnosti dochází také k růstu významu domácích surovinových zdrojů. t SZ Hranice povolené těžby stanovená těžebními limity dle usneseni vlády č. 444/1991 Plány těžby po prolomení těžebních limitů, vč. rezervních lokalit © VÚHU Most 2003 (upraveno) 80 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 54 54 54 54 54 z toho těžených 9 9 9 10 10 Zásoby celkem, kt 9 192 305 9 140 769 9 090 892 9 055 290 8 998 999 bilanční prozkoumané 2 562 306 2 516 982 2 608 212 2 789 379 2 405 345 bilanční vyhledané 2 305 437 2 305 437 2 168 466 2 168 466 2 063 444 nebilanční 4 324 562 4 318 350 4314214 4 097 445 4 530 210 vytěžitelné 978 839 931 488 886 223 862 633 915 100 Těžba, kt 48 915 49 134 47 456 45 354 43 931 Poznámka: Podle publikace MPO ČR „A. Bufka: Uhlí, koks a brikety v ČR v roce 2006" produkce hnědého uhlí evidovaná po jeho úpravě na dole byla v roce 2006 48 600 kt, z toho 3 692 kt tříděného a 44 908 kt průmyslového hnědého uhlí. 3. Zahraniční obchod 2702 - Hnědé uhlí, též aglomerované, vyjma gagát 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz kt kt 47 1 514 34 1 164 75 1 636 163 1 300 187 1 109 2702 - Hnědé uhlí, též aglomerované, vyjma gagát 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 1 479 1 109 1 371 1 155 1 283 1 228 1 763 1 400 2 106 1 432 Poznámka: Gagát je masivní černá odrůda hnědého uhlí používaná na výrobu (smutečních) šperků 4. Ceny domácího trhu Ceny hnědého uhlí závisejí na výhřevnosti a zrnitosti. Společnost Severočeské doly a.s. 81 nabízí tříděné uhlí z Dolu Bílina o průměrné výhřevnosti 17,6 MJ/kg v kategorii kostka II za cca 1 868 až 2143 Kč/t, v kategorii ořech I za 1 742 až 1 937 Kč/t a v kategorii ořech II za 1 461 až 1 782 Kč/t. Ceny hruboprachů se pohybovaly v rozmezí od 796 do 1 146 Kč/t, ceny průmyslových směsí o výhřevnosti 11,4 až 15,6 MJ/kg v rozmezí 691 až 943 Kč/t. Průmyslová směs z Dolů Nástup-Tušimice (výhřevnost 10,5 až 11,5 MJ/kg) byla nabízena za 527 Kč/t. Mostecká uhelná společnost a.s. nabízela do roku 2007 tříděné uhlí v kategorii kostka kolem 1 870 Kč/t, v kategorii ořech I kolem 1 780 Kč/t, v kategorii ořech II kolem 1 180 Kč/t. Po změně struktury společnosti Mostecká uhelná a.s. již fy Czech Coal a.s. nezveřejňuje ceník produkovaného uhlí, ale všechny kontrakty jsou uzavírány na smluvním cenovém základě. Společnost Sokolovská uhelná nabízela hnědouhelnou kostku od 950 do 1120 Kč/t, ořech od 880 do 1 020 Kč/t. Sušený hnědouhelný prach se prodával za ceny v rozmezí od 1 270 do 1 625 Kč/t. Ceny hnědouhelných briket kolísaly od 1 540 Kč/t (zlomky) do 4 200 Kč/t (balíčkované hranoly). V posledních letech není ceník zveřejňován. Sokolovská uhelná od roku 2009 tříděné uhlí nevyrábí. Mostecká uhelná od poloviny roku 2009 prodává uhlí v aukcích, ceníky již nebudou vydávány. Specifikace produktu 2007* 2008* 2009* 2010* tříděné; kostka II; 17,6 MJ/kg; Severočeské doly 1 707-2 045 1 707-2 045 1 847-2 143 1 868-2 143 tříděné; ořech I; 17,6 MJ/kg; Severočeské doly 1 619-1 942 1 619-1 942 1 748-1 942 1 742-1 937 tříděné; ořech II; 17,6 MJ/kg; Severočeské doly 1 325-1 586 1 325-1 697 1 461-1 782 1 461-1 782 hruboprach I, II; Severočeské doly 708 -1 023 N 758-1 095 796-1 146 průmyslová směs; 10,5-11,5 MJ/kg; Severočeské doly 627-855 N 511-915 691-943 tříděné; kostka; Mostecká uhelná 1 869 1 680-2 015 2 015 N tříděné; ořech I; Mostecká uhelná 1 780 1 589-1 910 1 910 N tříděné; ořech II; Mostecká uhelná 1 181 995 995 N tříděné; kostka; Sokolovská uhelná N 950-1 120 N N tříděné; ořech; Sokolovská uhelná N 880-1 020 N N sušený hnědouhelný prach; Sokolovská uhelná N 1 270-1 625 N N * Ceny j sou uvedeny bez daně z pevných palív 82 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Severočeské doly a.s., Chomutov Vršanská uhelná a.s., Most Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Sokolov Litvínovská uhelná a.s., Most Důl Kohinoor a.s., Dolní Jiřetín 83 Ropa 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Hlavní ložiskové oblasti: (hlavní ložiskové oblasti s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem) 1 vídeňská pánev 2 karpatská předhlubeň Ustí nad Laben Liberec Karlovy Vary j Plzeň Hradec Králové Pardubice1- \ České Budějovice Jihlava Olomouc ZJjn výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 84 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 28 28 30 33 34 z toho těžených 21 22 24 27 27 Zásoby celkem, kt 32 277 31 118 31 144 31 031 29 015 bilanční prozkoumané 12315 14 602 15 553 15 440 15 424 bilanční vyhledané 8 609 5 163 5 113 4 482 4 475 nebilanční 11 353 11 353 10 478 11 109 9 116 vytěžitelné 2 135 1 793 1 718 1 535 1 415 Těžba, kt 259 240 236 217 173 3. Zahraniční obchod 2709 - Ropné oleje a oleje ze živičných nerostů, surové 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 7 752 7 147 8 142 7 452 7 770 Vývoz kt 42 17 20 22 18 2709 - Ropné oleje a oleje ze živičných nerostů, surové 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 10 646 10 079 12 641 8 115 10 907 Průměrné vývozní ceny Kč/t 10 103 9 975 11 695 8 174 10 334 271011 - Benziny 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 1 159 5 469 2 276 697 501 Vývoz kt 689 171 233 142 220 Poznámka: byl použit přepočet 1 000I benzinu = 750 kg 271011 - Benziny 2006 2007 2008 2009 2010 | Průměrné dovozní ceny | Kč/t 9 269 2 148 4 306 12 653 16 814 85 Průměrné vývozní ceny Poznámka: byl použit přepočet 1 0001 benzinu = 750 kg 4. Ceny domácího trhu Ceny domácích těžařů nejsou publikovány. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 MND a.s., Hodonín MND Production a.s., Hodonín Česká naftařská společnost s.r.o., Hodonín Unigeo a.s., Ostrava - Hrabová 86 Uran 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky Výhradní evidovaná ložiska (tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek) 1 Rožná 2 Brzkov 3 Břevniště pod Ralskem 4 Hamr pod Ralskem 5 Jasenice-Pucov 6 Osečná-Kotel 7 Stráž pod Ralskem* uran je získáván jako vedlejší efekt čištění podzemních vod a technologických roztoků v rámci likvidačních prací a rekultivací po těžbě in situ loužením (in situ leaching - ISL, nebo také in situ recovery - ISR) uranových rud Vytěžená ložiska a ostatní zdroje 8 Příbram 9 Jáchymov 10 Zadní Chodov + Vítkov 2 11 Olší 12 Horní Slavkov 13 Okrouhlá Radouň 14 Dyleň 15 Javorník 16 Licoměřice-Březinka 17 Radvanice + Rybníček + Svatoňovice 18 Předbořice 19 Hájek + Ruprechtov 20 Chotěboř 21 Slavkovice 22 Mečichov-Nahošín 87 výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 7 7 7 7 7 z toho těžených 1 1 1 1 1 Zásoby celkem, t U 135 812 135 729 135 553 135 425 135 361 bilanční prozkoumané 1 671 1 677 1 545 1 426 1 416 bilanční vyhledané 19 476 19 435 19 428 19 420 19 427 nebilanční 114 665 114 617 114581 114 579 114 518 vytěžitelné 677 643 503 377 374 Těžba, t U 383 322 290 286 259 Produkce koncentrátu, t U* 358 291 261 243 237 odpovídá odbytové produkci (bez ztrát úpravou) Schválené prognózní zdroje Pi, P2, P3 88 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pí P2, t U P3 8 480 8 480 8 480 8 480 8 480 3. Zahraniční obchod 28441030 - Přírodní uran - zpracovaný 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz t t 0 529 0 420 0 131 0 103 0 169 28441030 - Přírodní uran - zpracovaný 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/kg Kč/kg 1 345 1 764 2 491 3 771 3 522 4. Ceny domácího trhu Vytěžený uran je exportován. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 DIAMO, s. p., Stráž pod Ralskem 89 Zemní plyn 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Hlavní ložiskové oblasti a podzemní zásobník plynu Příbram: (názvy oblastí s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem) 1 oblast jižní Moravy 2 oblast severní Moravy 3 podzemní zásobník plynu Příbram výhradní evidovaná ložiska zemního plynu H vytěžená ložiska a ostatní zdroje zemního plynu H výhradní ložiska sorbovaného zemního plynu ostatní zdroje sorbovaného zemního plynu podzemní zásobníky plynu 90 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 84 85 88 92 94 z toho těžených 40 39 41 49 52 Zásoby celkem, mil. m3 46 811 45 989 46 044 46 140 28 924 bilanční prozkoumané 4 109 4 139 4 265 4 339 6 123 bilanční vyhledané 40 593 39 765 39 807 39 895 2 281 nebilanční 2 109 2 085 1 973 1 906 20 520 vytěžitelné 28 160 27 819 27 812 27 846 4 767 Těžba, mil. m3 148 148 168 180 201 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pu mil. m3 16 767 16 767 16 767 16 767 16 767 P2 - - - - - P3 - - - - - 3. Zahraniční obchod 271121 - Zemní plyn v plynném stavu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz tisíce m3 N N N N N Vývoz tisíce m3 N N N N N 271121 - Zemní plyn v plynném stavu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/tisíc m3 N N N N N Průměrné vývozní ceny Kč/tisíc m3 N N N N N 4. Ceny domácího trhu Ceny domácích těžařů nejsou publikovány. 91 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 MND a.s., Hodonín MND Production a.s., Hodonín Česká naftařská společnost s.r.o., Hodonín Unigeo a.s., Ostrava - Hrabová 92 NERUDNÍ SUROVINY 93 Bentonit 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek 1 Božičany-Osmosa-jih 16 Krásný Dvůr-Vysoké Třebušice 2 Braňany-Černý vrch 17 Lesov 3 Maršov u Tábora 18 Liběšice 4 Rokle 19 Nepomyšl 5 Blov-Krásný Dvoreček 20 Nepomyšl- Velká 6 Blšany2 21 Obrnice-Vtelno 7 Dnešice-Plzeňsko-jih 22 Podbořany-Letov 8 Hájek 1 23 Poštorná 9 Hájek 2 24 Račetice 10 Hroznětín-Velký Rybník 25 Ruprechtov 11 Chomutov-Horní Ves 26 Rybová Lhota 12 Ivančice-Réna 27 Stránce 13 Krásný Dvůr-Brody 28 Střimice 1 14 Krásný Dvůr-Podbořany 29 Veliká Ves-Nové Třebčice 15 Krásný Dvůr-Vysoké Třebušice 1 30 Vlkaň 31 Všeborovice 94 výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 29 29 29 30 32 z toho těžených 4 4 4 4 6 Zásoby celkem, kt 327 155 317813 319 613 303 313 304 673 bilanční prozkoumané 53 893 50 895 51 228 60 598 62 401 bilanční vyhledané 177 893 162 625 163 176 139 809 139 670 nebilanční 95 369 104 293 105 209 102 906 102 602 Těžba, kt * 267 335 235 177 183 * včetně montmorillonitických jílu z nadloží kaolinů 95 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 23 792 23 792 23 792 23 792 23 792 P2, kt 36 874 36 874 36 874 36 874 36 874 P3 - - - - - 3. Zahraniční obchod 250810 - Bentonit 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 19 25 24 25 19 Vývoz kt 86 97 105 100 120 250810 - Bentonit 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 3 782 2 365 4 936 2 307 3 714 2 134 3 370 2 760 2 738 2 626 250820 - Odbarvovací zeminy a fullerova (valchářská) hlinka 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 0 0 1 0 0 Vývoz kt 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 250820 - Odbarvovací zeminy a fullerova (valchářská) hlinka 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t - - 5 372 - - Průměrné vývozní ceny Kč/t - - 42 308 - - 4. Ceny domácího trhu Technické bentonity použitelné jako těsnící materiál, zásypový materiál, případně jako přísada do hnojiv, jsou na domácím trhu nabízeny od 2 500 Kč/t. 96 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 KERAMOST a.s.. Most Sedlecký kaolin a.s., Božičany LITH s.r.o., Malé Chvojno 97 Diatomit 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek 1 Borovany-Ledenice 98 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 1 1 1 1 1 z toho těžených 1 1 1 1 1 Zásoby celkem, kt 4 451 4 432 4401 4 401 4 367 bilanční prozkoumané 4 123 4 104 4073 4 073 4 039 bilanční vyhledané 328 328 328 328 328 nebilanční 0 0 0 0 0 Těžba, kt 53 19 31 0* 32 výroba z již dříve natěžené suroviny 3. Zahraniční obchod 2512 - Moučky fosilní křemičité, zeminy křemičité 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 2 262 3 273 4 824 3 175 2 753 Vývoz t 4 566 3 616 4 166 3 599 4 230 2512 - Moučky fosilní křemičité, zeminy křemičité 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 12 945 10 803 7 034 8 292 8 690 Průměrné vývozní ceny Kč/t 8 520 8 825 9 029 8 072 6 671 6901 - Cihly, dlaždice a jiné keramické výrobky z křemičitých fosilních mouček 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 3 938 3 697 3 220 2 173 726 Vývoz t 3 303 4 684 191 43 19 6901 - Cihly, dlaždice a jiné keramické výrobky z křemičitých fosilních mouček 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 7 553 7 609 8 524 6 977 6 298 Průměrné vývozní ceny Kč/t 2 791 3 055 15 160 60 533 12 389 99 4. Ceny domácího trhu Na domácím trhu je nabízena filtrační křemelina různých parametrů (filtrační rychlost, sypná hmotnost, pH) v cenovém rozmezí 14-15 tis. Kč/t, křemelinová drť byla nabízena za 8 400 Kč/t. Křemelinové sorbenty, užívané jako stelivo pro drobná domácí zvířata, případně k likvidaci pachů byly dostupné v cenách kolem 40 Kč/kg. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 LB MINERÁL S, s.r.o., Horní Bříza 100 Dolomit 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek 1 Bohdaneč 2 Lánov 3 Bystročice 4 Čelechovice na Hané 5 Hněvotín 6 Horní Rokytnice 7 Jesenný-Skalka 8 Koberovy 9 Kryštofovo Údolí 10 Křížlice 11 Machnín-Karlov pod Ještědem 12 Podmokly Ústi nad Laben Karlovy Vary j Ljberec "Sílí*/ T 7. 1 ~-~ Hradgc Králové Pardubice1- 12« , Jihlava Olomouc Jlin výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 101 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 12 12 12 12 12 z toho těžených 2 2 2 2 2 Zásoby celkem, kt 514 554 514 168 513 719 513 382 512 996 bilanční prozkoumané 79 427 79 041 78 600 78 277 77 959 bilanční vyhledané 340 843 340 843 340 843 340 843 340 843 nebilanční 94 284 94 284 94 276 94 262 94 194 Těžba, kt 409 385 449 337 385 Schválené prognózní zdroje Pi, P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 23 946 23 946 23 946 23 946 23 946 P2 - - - - - P3 - - - - - 3. Zahraniční obchod 2518 - Dolomit kalcinovaný; dolomit zhruba opracovaný nebo rozřezaný; aglomerovaný dolomit 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 447 424 493 559 588 025 417 189 432 068 Vývoz t 19 047 19 908 22 613 18 303 15 133 2518 - Dolomit kalcinovaný; dolomit zhruba opracovaný nebo rozřezaný; aglomerovaný dolomit 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 214 224 239 244 202 Průměrné vývozní ceny Kč/t 2 587 2 389 2 379 2 563 2 569 4. Ceny domácího trhu Dolomit kusový je nabízen od 75 Kč/t, dolomitové kamenivo podle zrnitosti za 210-350 Kč/t. Mleté vápenité dolomity se prodávají volně ložené za 622-694 Kč/t, balené za 1 615 102 Kč/t. Bílý dolomit je nabízen drcený od 1 000 Kč/t (0-2 mm) do 1 280 Kč/t (2-5, 5-8, 8-16 mm). Průměrné ceny dolomitu na domácim trhu Specifikace produktu 2007 2008 2009 2010 dolomitové kamenivo, Kč/t 210-350 210-350 210-350 210-350 mleté vápenité dolomity volně ložené, Kč/t 540-640 600-690 600-700 620-700 mleté vápenité dolomity balené, Kč/t 1 580 1 615 1 615 1 615 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Krkonošské vápenky Kunčice, a. s. UNIKOM as., Kutná Hora 103 Drahé kameny 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem j sou uvedeny názvy těžených ložisek Pyroponosná hornina: 1 Podsedice-Dřemčice 2 Vestřev 3 Dolní Olešnice 4 Horní Olešnice 1 5 Horní Olešnice 2 6 Linhorka-Staré 7 Tŕebívlice Vltavínonosná hornina: 8 Ločenice-Chlum 9 Besednice 10 Chlum nad Malší-východ 11 Slavče-sever 12 Vrabče-Nová Hospoda Ostatní drahé kameny: 13 Bochovice * 14 Rašov ** * ametyst, ** opál 104 výhradní evidovaná ložiska pyroponosné horniny vytěžená ložiska a ostatní zdroje pyroponosné horniny ^| výhradní evidovaná ložiska vltavínonosné horniny vytěžená ložiska a ostatní zdroje vltavínonosné horniny výhradní evidovaná ložiska ostatních drahých kamenů vytěžená ložiska a ostatní zdroje ostatních drahých kamenů 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 13 13 13 14 14 z toho těženýchb) 4 4 3 2 2 Zásoby celkem, kta) 19 196 19 155 19 131 19 510 19 487 bilanční prozkoumané 3 412 3 384 3 360 3 328 3 305 bilanční vyhledané 12 895 12 882 12 882 13 283 13 283 nebilanční 2 889 2 889 2 889 2 899 2 899 Těžba, kta) 39 34 24 26 23 Těžba, tis. m3c) 95 114 99 58 57 Těžba, kt(1 m3 = 1,8 t)c) 171 205 177 104 103 Poznámka: a) pyroponosná hornina b) 2 ložiska pyropy, 2 ložiska vltavíny do roku 2007, v roce 2008 1 ložisko pyropy, 2 ložiska vltavíny, v roce 2009 a 2010 1 ložisko pyropy a 1 ložisko vltavíny c) vltavínonosná hornina Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi - - - - - P2, a) t 100 100 100 100 100 P2, b) kt 749 749 749 749 749 P2, c) tis. m3 66 000 66 000 66 000 66 000 66 000 P3 - - - - - Poznámka: a) jaspis b) pyroponosná hornina 105 c) vltavínonosná hornina 3. Zahraniční obchod 7102 - Diamanty, též opracované, avšak nezamontované ani nezasažené 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 175 317 322 283 156 Vývoz kg 43 185 46 55 67 7102 - Diamanty, též opracované, avšak nezamontované ani nezasažené 2006 2007 2008 2009 2010 2 129 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 442 023 410 814 977 435 851 025 526 1 885 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 452 209 109 135 2 850 022 1 605 673 761 7103 - Drahokamy (jiné než diamanty) a polodrahokamy, též opracované, tříděné, ale nenavlečené, nemontovane, nezasažené 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 45 963 147 541 222 338 173 606 311474 Vývoz kg 1 925 2 230 601 1495 1 346 7103 - Drahokamy (jiné než diamanty) a polodrahokamy, též opracované, tříděné, ale nenavlečené, nemontovane, nezasažené 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/kg Kč/kg 508 3 391 199 4 060 205 12 156 230 16 012 126 3 779 251320 - Smirek, přírodní korund, granát a ostatní brusiva přírodní 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz t t 2 614 246 4 037 374 2 240 155 987 45 1 213 47 106 251320 - Smirek, přírodní korund, granát a ostatní brusiva pří rodní 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 5 758 11490 5 513 7 870 6 541 8 789 7 385 17 394 6 281 39 921 4. Ceny domácího trhu V současné době je mezinárodní obchod s drahokamy natolik globalizovaný, že neexistují podstatnější rozdíly v jejich cenách kdekoli na světě včetně ČR. Jediný rozdíl je, že díky nižší koupěschopnosti i nižší znalosti klenotníků i zákazníků se k nám vozí spíše méně kvalitní drahokamy, kameny vysoké kvality jsou na českém trhu výjimkou. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov FONSUS první těžební a.s., Praha 1 107 Jíly 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Hlavní ložiskové oblasti: (Názvy hlavních ložiskových oblastí s těženými ložisky jsou uvedeny tučně) 1 kladensko- rakovnický karbon 2 moravská a východočeská křída 3 křída v okolí Prahy 4 lounská křída 5 jihočeské pánve 6 plzeňská pánev 7 terciérní relikty středních Čech 8 terciérní relikty západních Čech 9 chebská a sokolovská pánev 10 severočeská pánev 11 žitavská pánev 12 terciér a kvartér na Moravě I& 9 8 ™ Karlov 10* • •4 « Ústí nad Labeij 4 Karlovy Vary 1*r r Iři" J 7 • 5 ,é% České Budějoviceo i- \ 1 iy Liberec Hradgc Králové PardubiceL Jihlava 'A 20 Bmo Olomouc ava 02 výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 108 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 110 106 106 106 108 z toho těžených 22 21 19 18 18 Zásoby celkem, kt 944 607 927 520 927 639 925 714 924 112 bilanční prozkoumané 188 102 185 168 179 551 180 311 180 945 bilanční vyhledané 411 630 396 645 397 614 402 944 401 419 nebilanční 344 875 345 707 350 474 342 459 341 748 Těžba, kt 561 679 574 377 429 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 83 544 83 544 83 544 83 544 83 544 P2, kt 38 196 38 196 38 196 38 196 38 196 P3 - - - - - 3. Zahraniční obchod 2508 - Ostatní jíly (neexpandované), kyanit, sillimanit, též pálené, mullit, šamotové nebo dinasové zeminy 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 64 285 70 556 64 753 47 192 52 332 Vývoz t 189 026 201 953 216 106 223 080 242 640 2508 - Ostatní jíly (neexpandované), kyanit, sillimanit, též pálené, mullit, šamotové nebo dinasové zeminy 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 3 368 2 424 4 027 2 485 3 673 2 370 4 384 2 435 3 978 2 374 109 250830 - Žáruvzdorný (šamotový) jíl 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 18 087 23 275 14 171 9 459 12 332 Vývoz t 36 623 31830 30 666 20 996 22 361 250830 - Žáruvzdorný (šamotový) jíl 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 896 1 932 2 250 3 024 3 092 Průměrné vývozní ceny Kč/t 1 249 1 331 1 183 1 294 1 226 250840-Ostatní jíly 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 17 655 14 055 16 478 4 840 12 667 Vývoz t 8 940 11405 11098 50 494 51453 250840-Ostatní jíly 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 985 3 038 1 995 4 334 1 759 Průměrné vývozní ceny Kč/t 1 815 2 237 2 096 857 916 250870 - Šamotové nebo dinasové zeminy 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 2 168 2 862 3 026 3 035 4 422 Vývoz t 56 556 61127 68 934 52 005 48 679 250870 - Šamotové nebo dinasové zeminy 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 5 309 4 617 4 147 4 609 5 341 Průměrné vývozní ceny Kč/t 3 300 3 405 3 301 3 806 3 822 110 4. Ceny domácího trhu Různé kvality lupků a jílů na trhu se vyznačují cenovou pestrostí. Tak např. žáruvzdorné jíly surovejšou dodávány za 450-850 Kč/t, v průměru asi 650 Kč/t, sušené dosahují cen 860-2 000 Kč/t v průměru asi 1 400 Kč/t. Kaolinitické jíly s vysokou vazností a žáruvzdorností cca 1 700 °C byly nabízeny v surovém stavu za 450-1 110 Kč/t, sušené od 2 500 do 5 000 Kč/t. Ceny kameninových jílů surových se pohybují mezi 200 a 800 Kč/t, v průměru kolem 450 Kč/t, sušené jsou prodávány cca za 1 200 Kč/t. Cena surových bělninových jílů kolísá mezi 400 a 1 700 Kč/t, v průměru kolem 1 300 Kč/t v surovém stavu, cena sušených bělninových jílů dosahuje 1 400-3 000 Kč/t, v průměru asi 2 200 Kč/t. Ostatní jíly v surovém stavu mají průměrnou cenu kolem 300 Kč/t, sušené cca 1 450 Kč/t. Ceny surových lupků se na tuzemském trhu pohybují mezi 400-600 Kč/t, pálené lupky dosahují cen 3 700-5 600 Kč/t. Ceny jílů se kromě stupně finalizace výrobku liší také podle lokality - např. ceny jílů z Nové Vsi se dle stupně zpracování pohybují v rozmezí 320-950 Kč/t, z Vackova 200-630 Kč/t, ze Suché 650-1 200 Kč/t apod. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 LB MINERÁL S, s.r.o., Horní Bříza KERAMOST a.s., Most České lupkové závody a.s., Nové Strašecí P-D Refractories CZ a.s., Velké Opatovice RAKO - LUPKY s.r.o., Lubná u Rakovníka Kaolin Hlubany, a.s. 111 Kaolin 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Hlavní ložiskové oblasti: (Názvy hlavních ložiskových oblastí s těženými ložisky jsou uvedeny tučně) 1 Karlovarsko 4 Plzeňsko 7 třeboňská pánev 2 Kadaňsko 5 Znojemsko 8 Vidnava 3 Podbořansko 6 chebská pánev 112 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 67 69 70 70 70 z toho těžených 14 14 13 13 13 Zásoby celkem, kt 1 204 349 1 220 315 1 212123 1 208 331 1 207 631 bilanční prozkoumané 191 326 249 703 244 494 244 636 240 673 bilanční vyhledané 567 110 497 175 497 356 504 720 504 736 nebilanční 445 913 473 437 470 273 458 975 462 222 Těžba, kta) 3 768 3 604 3 833 2 886 3 493 Výroba plaveného kaolinu, kt 673 682 672 525 636 Poznámka: a) surový kaolín, celková těžba všech technologických typů Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt P2, kt P3 24 627 4 998 24 627 4 998 24 627 4 998 24 627 4 998 24 627 4 998 Vzhledem k významu a ke značným rozdílům v technologickém využití i v ceně jednotlivých surovinových typů kaolinu, uvádíme navíc samostatně údaje o kaolinech pro výrobu porcelánu a jemné keramiky (KJ) a kaolinech pro papírenský průmysl (KP): Počet ložisek; zásoby; těžba Kaolin pro výrobu porcelánu (KJ) 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 29 30 30 30 30 z toho těžených 7 6 6 6 7 Zásoby celkem, kt 255 331 259 416 256 317 256 023 253 228 bilanční prozkoumané 54 965 54 054 53 042 52 748 50 196 bilanční vyhledané 107 762 111 858 111 713 111 713 111 713 nebilanční 92 604 93 504 91 562 91 562 91 319 Těžba, kt a) 449 383 331 257 297 113 těžená ložiska: Božičany-Osmosa-jih, Jimlíkov, Krásný Dvůr-Podbořany, Mírová, Podlesí 2, Ruprechtov Počet ložisek; zásoby; těžba Kaolin pro papírenský průmysl (KP) 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 23 23 24 25 25 z toho těžených 7 7 6 6 6 Zásoby celkem, kt 349 689 312 105 310 982 301 670 300 649 bilanční prozkoumané 31 228 57 019 55 980 58 589 57 614 bilanční vyhledané 231 906 185 205 185 205 183 999 184 015 nebilanční 86 555 69 881 69 797 59 082 59 020 Těžba, kt a) 1 013 1 021 969 700 901 těžená ložiska: Horní Bříza-Trnová, Chlumčany-Dnešice, Kaznějov-jih, Lomnička-Kaznějov, Otovice-Katzenholz, Rokle 3. Zahraniční obchod 2507 - Kaolin a jiné kaolinitické jíly, též kalcinované 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 23 023 24 161 20 871 13 744 14 124 Vývoz t 261 065 248 673 234 500 379 593 485 427 2507 - Kaolin a jiné kaolinitické jíly, též kalcinované 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 3 783 4 378 4 548 3 658 4 375 Průměrné vývozní ceny Kč/t 2 400 2 636 2 449 2 263 2 519 25070020 - Kaolin 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 12 289 15 239 15 629 6 558 7 991 Vývoz t 259 395 247 076 233 868 379 117 484 843 25070020 - Kaolin 114 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 4 456 4 819 4 304 4 995 5 180 Průměrné vývozní ceny Kč/t 2 393 2 608 2 441 2 260 2 517 25070080 - Jiný kaolinický jíl 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 10 735 8 922 5 243 7 186 6 133 Vývoz t 1 670 1 597 632 476 583 25070080 - Jiný kaolinický jíl 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 3 011 3 626 5 275 2 437 3 325 Průměrné vývozní ceny Kč/t 3 449 7 005 5 667 4 723 4 015 Průměrné dovozní ceny jsou v posledních letech asi dvakrát vyšší než ceny vývozní, a to zejména proto, že dováženy jsou do ČR vysoce kvalitní britské a německé kaoliny pro nejnáročnější užití. Průměrná vývozní cena českých kaolinů se v zásadě stabilně pohybuje mezi 2 300 a 2 700 Kč/t. 4. Ceny domácího trhu Průměrné ceny keramického kaolinu na tuzemském trhu se pohybují podle kvality mezi 2 200-3 000 Kč/t, dosahované průměrné ceny exportu 2 400-2 600 Kč/t. Papírenské kaoliny se prodávají za 1 700-2 500 Kč/t. Pouze malá část přesáhne 2 500 Kč/t (kusové kaoliny, volně loženo). Cen přes 3 000 Kč/t dosahují pouze produkty pro chemický průmysl, vyrobené mletím papírenských kaolinů. Surový kaolin pro stavební keramiku je nabízen za 200-300 Kč/t. Plavený podbořanský kaolin je na domácím trhu nabízen za 1 949 Kč/t, kaolin pro výrobu jemného porcelánu a glazur zhruba za 2 392 Kč/t a aktivovaný kaolin za 2 900 Kč/t. Průměrné ceny kaolinu na domácím trhu Specifikace produktu 2007 2008 2009 2010 kaolin keramický, Kč/t 2 000-3 500 2 200-2 950 2 200-2 950 N kaolin papírenský, Kč/t 1 500-2 200 1 700-2 500 1 700-2 500 N kaolin pro chemický průmysl, mikromletý, Kč/t nad 3 000 nad 3 000 nad 3 000 N kaolin pro výrobu porcelánu sedlecký, 3 000-3 500 N N N 115 Specifikace produktu 2007 2008 2009 2010 Kč/t kaolin plavený podbořanský KD, Kč/t 1 640 1 800 1 949 1 949 kaolin pro výrobu jemného porcelánu a glazur podbořanský KDG, Kč/t 2 100 2 200 2 392 2 392 aktivovaný kaolin podbořanský KDA, Kč/t 2 500 2 700 2 900 2 900 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza Sedlecký kaolin a.s., Božičany Kaolin Hlubany, a.s., Podbořany KERAMOST a.s., Most KSB s.r.o., Božičany 116 Křemenné suroviny 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek Křemen - křemence: 1 Vrábče-Boršov 7 Kbelnice 2 Černava-Tatrovice 8 Kublov-Dlouhá Skála 3 Drahoňův Újezd-Bechlov 9 Kyšice-Pohodnice 4 Chomutov-Horní Ves 10 Litohlavy-Smrkový vrch 5 Jeníkov-Lahošť 11 Sklená Huť 6 Kaliště 12 Stránce 13 Střelná 14 Velká Kraš 15 Vikýřovice 16 Železná Křemenná surovina pro speciální skla: 17 Dětkovice 18 Krašovice 4->x Karlovy Vary/^/ t*^^ Plzeň 9 1C 16» fPRAHAi Liberec Hradgi PardubiceL ,c Králové "V 15 > České Budějovice 17 Olomouc Jihlava výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 117 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 18 18 18 18 18 z toho těžených 1 1 1 1 1 Zásoby celkem, kt 28 455 28 673 28 655 28 640 28 626 bilanční prozkoumané 4 463 907 907 907 907 bilanční vyhledané 23 283 23 014 22 996 22 981 22 967 nebilanční 709 4 752 4 752 4 752 4 752 Těžba, kt 17 19 18 16 14 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt P2 P3 4 533 4 533 4 533 4 533 4 533 3. Zahraniční obchod 2506 - Křemen vyjma přírodních písků, křemenec surový, též opracovaný 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 13 037 16 560 18 228 10 483 12 507 Vývoz t 36 24 29 55 29 2506 - Křemen vyjma přírodních písků, křemenec surový, též opracovaný 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 2 614 2 837 2 781 2 946 2 535 Průměrné vývozní ceny Kč/t 36 237 50 852 41174 20 600 15 253 720221 - Ferosilicium 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 34 114 39 658 35 913 22 181 28 758 Vývoz t 6 232 8 208 8 855 4 282 9 492 118 720221 - Ferosilicium 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 19 570 17 759 22 367 21 058 31069 30 088 25 859 23 801 30 562 30 284 4. Ceny domácího trhu Kusové křemeny byly nabízeny na tuzemském trhu za 50 až 200 Kč/t. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Budějovické štěrkopísky spol. s r.o., Vrabče 119 Průmyslové písky (sklářské a slévárenské) 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek 1 Nýrov** 9 Velký Luh* 17 Lomnická u Plesné** 2 Provodín* 10 Voděrady** 18 Mladěj ov v Čechách* 3 Rudice-Seč** 11 Babolky** 19 Načešice** 4 Spešov-Dolní Lhota** 12 Blansko 1-Jezírka** 20 Palhanec-Vávrovice * * 5 Srní-Okřešice* 13 Blansko 2-Mošna** 21 Polanka nad Odrou** 6 Srní2-Veselí* 14 Boskovice-Chrudichromy** 22 Rudka-Kunštát** 7 Střelec* 15 Deštná-Dolní Smržov** 23 Velký Luh 1** 8 Svita vy-Vendolí** 16 Holany** 24 Zahrádky-Srní** * ložiska sklářských a slévárenských písků * * ložiska slévárenských písků 120 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Sklářské písky Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 6 6 6 6 6 z toho těžených 5 5 5 5 5 Zásoby celkem, kt 260 917 254 871 260 440 259 344 258 366 bilanční prozkoumané 92 382 91 391 90 231 89 378 88 415 bilanční vyhledané 25 947 25 892 25 781 25 538 25 523 nebilanční 142 588 137 588 144 428 144 428 144 428 Těžba, kt 963 942 1 151 990 888 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 21 750 21 750 0 0 0 P2, kt P3 14 927 14 927 14 927 14 927 14 927 Písky slévárenské Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 26 22 24 23 23 z toho těžených 10 10 10 10 11 Zásoby celkem, kt 387 667 378 201 378 977 376 774 409 668 bilanční prozkoumané 137 955 134 964 134 202 133 071 129 561 bilanční vyhledané 81 907 80 465 80 455 97 066 133 470 nebilanční 167 805 162 772 164 320 146 637 146 637 Těžba, kt 773 850 702 374 473 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 23 157 23 157 23 157 15 157 15 157 P2, kt 14 723 14 723 14 723 14 723 14 723 P3 - - - - - 121 3. Zahraniční obchod 250510 - Křemičité písky a křemenné písky 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 501 528 626 590 552 508 491 475 500 498 7001 - Skleněné střepy a jiné skleněné odpady; masivní sklo v kusech 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz t t 71 259 8 542 75 966 13 007 80 804 14 459 101 287 11 080 89 298 8 931 7001 - Skleněné střepy a jiné skleněné odpady; masivní sklo v kusech 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 1 640 2 360 2 807 1 786 2 886 1 548 2 449 847 2 874 621 4. Ceny domácího trhu Cenové relace se řídí technologickým hlediskem a požadavky na kvalitu. Tuzemské ceny sklářských písků se pohybovaly od 300 do 600 Kč/t ve vlhkém stavu, sušené volně ložené stojí 800-1 050 Kč/t, pytlované 1 300-1 660 Kč/t. Ceny mikromletých písků se podle kvality pohybovaly mezi 3 000 a 4 600 Kč/t. Filtrační písky byly prodávány vlhké za 530-690 Kč/t, sušené za 1 050-1 350 Kč/t. Ceny slévárenských písků jsou nižší než ceny písků sklářských: vlhké se v roce 2008 prodávaly za 220-300 Kč/t, sušené, volně ložené za 750-850 Kč/t, pytlované v rozmezí 1 250 až 1 500 Kč/t. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Písky sklářské Sklopísek Střelec, a.s., Mladějov 122 Provodínské písky a.s., Provodín LB MINERÁL S, s.r.o., Horní Bříza Písky slévárenské Provodínské písky a.s., Provodín Sklopísek Střelec, a.s., Mladějov LB MINERÁL S, s.r.o., Horní Bříza Kalcit s.r.o., Brno Jaroslav Sedláček - SEDOS, Drnovice PEDOP s.r.o., Lipovec Sádrovec 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek 1 Kobeřice ve Slezsku-jih 3 Rohov-Strahovice 5 Třebom 2 Kobeřice ve Slezsku-sever 4 Sudice 124 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 5 5 5 5 5 z toho těžených 1 1 1 1 1 Zásoby celkem, kt 504 470 504 349 504 295 504 276 504 269 bilanční prozkoumané 119 343 119 222 119 168 119 149 119 142 bilanční vyhledané 302 990 302 990 302 990 302 990 302 990 nebilanční 82 137 82 137 82 137 82 137 82 137 Těžba, kt 16 66 35 13 5 3. Zahraniční obchod 252010 - Sádrovec, anhydrit 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 39 679 60 027 77 320 86 641 55 096 Vývoz t 46 837 107 180 100 038 12 677 48 606 252010 - Sádrovec, anhydrit 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 2 118 2 124 1 860 2 006 2 017 Průměrné vývozní ceny Kč/t 416 181 213 1 180 132 4. Ceny domácího trhu Průměrné ceny sádrovce a sádrovcového pojiva na domácím trhu Specifikace produktu 2006 2007 2008 2009 2010 vytěžený sádrovec, Kč/t 300 300 330 330 N sádrové pojivo šedé, balené po 30 kg, palety, Kč/t 2 600 2 700 2 720 2 766 3 460 sádrové pojivo bílé, balené po 30 kg, palety, Kč/t 4 400 4 500 4 600 4 675 5 851 125 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 GYPSTREND s.r.o., Kobeřice 126 Vápence a cementárske suroviny 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Hlavní ložiskové oblasti: (Názvy hlavních ložiskových oblastí s těženými ložisky jsou uvedeny tučně) 1 devon Barrandienu 2 paleozoikum Železných hor 3 středočeská ostrovní zóna 4 krkonošsko-jizerské krystalinikum 5 moldanubikum jihočeské a moravské 6 moravský devon 7 silezikum (skupina Branné), orlicko-kladské krystalinikum a zábřežská skupina 8 česká křídová pánev 9 vnější bradlové pásmo Západních Karpat 127 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Vápence celkem Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 88 87 86 85 85 z toho těžených 23 22 21 21 23 Zásoby celkem, kt 4 295 554 4 279 084 4 265 039 4 286 327 4 887 573 bilanční prozkoumané 1 699 360 1 755 091 1 742 662 1 762 240 2 082 724 bilanční vyhledané 1 804 009 1 778 279 1 777 976 1 777 754 1 934 314 nebilanční 792 185 745 714 744 401 746 333 870 535 Těžba, kt 10 193 11 279 10 958 9 117 9 828 Vápence celkem Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 106 899 106 899 106 899 106 899 106 899 P2, kt 400 957 400 957 400 957 400 957 400 957 P3 - - - - - Vzhledem k významu a značným rozdílům cenovým a v technologickém využití, jsou navíc samostatně sledovány vápence vysokoprocentní (VV), vápence ostatní (VO) a zvlášť cementárske korekční sialitické suroviny (CK). Vápence vysokoprocentní (VV) Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 28 28 27 27 27 z toho těžených 11 11 10 10 10 Zásoby celkem, kt 1 388 433 1 355 031 1 349 890 1 369 283 1 368 089 bilanční prozkoumané 626 781 622 492 617 467 635 737 634 543 bilanční vyhledané 553 972 546 162 546 096 546 096 546 096 nebilanční 207 680 186 377 186 327 187 450 187 450 Těžba, kt 4 386 4 885 4 602 4 174 4 389 128 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Vápence vysokoprocentní (W) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 5 400 5 400 5 400 5 400 5 400 P2, kt 26 345 26 345 26 345 26 345 26 345 P3 - - - - - Vápence ostatní (VO) Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 47 47 48 48 48 z toho těžených 14 14 16 16 16 Zásoby celkem, kt 2 258 386 2 283 330 2 277 099 2 279 853 2 273 803 bilanční prozkoumané 908 015 970 282 964 288 966 455 960 653 bilanční vyhledané 814 494 796 574 796 337 796 115 795 890 nebilanční 535 877 516 474 516 474 517 283 517 260 Těžba, kt 4 643 5 138 5 198 4 115 4 300 Vápence ostatní (VO) Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 95 677 95 677 95 677 95 677 95 677 P2, kt 50 000 50 000 50 000 50 000 50 000 P3 - - - - - Cementárske a korekční sialické suroviny (CK) Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem z toho těžených Zásoby celkem, kt 15 5 628 591 15 4 628 191 15 3 622 440 15 3 621 989 15 3 621 629 129 bilanční prozkoumané bilanční vyhledané nebilanční Těžba, kt 342 187 159 688 126 716 248 341 787 159 688 126 716 391 341 245 156 785 124410 507 340 794 156 785 124410 372 340 434 156 785 124410 343 Cementárske a korekční sialické suroviny (CK) Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt P2 P3 86 880 86 880 86 880 86 880 86 880 Na mnoha vápencových ložiskách jsou těženy VV a VO současně. Z 15 ložisek CK je 6 součástí ložisek VO (cementárskych). 3. Zahraniční obchod 2521 - Vápenec (tavidlo), vápenec a jiné vápenaté kameny k výrobě vápna nebo cementu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 215 210 580 545 497 775 441 951 520 502 Vývoz t 161 380 97 417 99 367 99 693 84 696 2521 - Vápenec (tavidlo), vápenec a jiné vápenaté kameny k výrobě vápna nebo cementu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 182 160 169 173 167 Průměrné vývozní ceny Kč/t 437 427 452 474 493 2522 - Nehašené (pálené) vápno, hašené vápno a hydraulické vápno 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 123 068 124 159 125 685 88 026 106 266 Vývoz t 154 260 157 850 153 301 126 743 153 391 130 2522 - Nehašené (pálené) vápno, hasené vápno a hydraulické vápno 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 1403 1 640 1 529 1 657 1 610 1 791 1 691 2 098 1 604 1 989 2523 - Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, superfosfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slinku 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 1 138 064 1 055 695 1 099 248 1 058 852 890 708 Vývoz t 495 128 644 975 653 982 616 926 670 725 2523 - Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, superfosfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slinku 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 1 646 1 191 1 744 1415 1 730 1493 1 791 1 587 1 692 1434 4. Ceny domácího trhu Cenové relace jsou ovlivněny požadavky na kvalitu. Nej vyšší jsou ceny vysokoprocentních vápenců používaných zejména v hutnictví, chemickém průmyslu a v cukrovarnictví. Průměrné ceny vysokoprocentních kusových vápenců se v posledních letech pohybovaly mezi 165 -500 Kč/t, ceny volně loženého cementu kolísaly podle kvality mezi 2 200-2 550 Kč/t, paletovaného cementu mezi 2 300-2 700 Kč/t, mleté vápno stálo 1 300-2 800 Kč/t, kusové vápno 2 000-2 500 Kč/t, vápenný hydrát 2 618-3 410 Kč/t. Drcený vápenec se prodával podle obsahu CaC03 za 210 až 350 Kč/t; ceny mletého vápence byly od 390 do 690 Kč/t podle druhu použití a zrnitostní frakce. Průměrné ceny cementu a vápna na domácím trhu Specifikace produktu 2007 2008 2009 2010 cement CEM 1, 42,5 R, paletováno, Kč/t 2 560 N 2 400 2 400 - 2 640 cement CEM 1, 42,5 R, paletováno, foliováno, Kč/t 2 640 N 2 750 2 700 cement CEM III A, 32,5 R, paletováno, Kč/t 2 260 N N N 131 cement CEM III A, 32,5 R, paletováno, foliováno, Kč/t 2 340 N N N vápenný hydrát dolomitický, Kč/t 2 300-2 565 N N 2 618-3 410 vápno pálené, mleté, Kč/t 1 290 N N 1 560 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Vápence Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, Mokrá Velkolom Čertovy schody a.s., Tmaň Holcim (Česko) a.s., člen koncernu, Prachovice Cement Hranice, a.s. Lafarge Cement, a.s., Čĺžkovice Vápenka Vitošov s.r.o., Leština LOMY MOŘINA spol. s r.o., Mořina Omya CZ s.r.o. HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, a.s., V.Hydčice LOM SKALKA, s.r.o., Ochoz u Brna Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. Vápenka Vitoul s.r.o., Mladeč Kalcit s.r.o., Brno LB Cemix, s.r.o., Borovany Agir spol. s r.o., Petrovice Kamenolom a vápenka Malá dohoda, s.r.o., Holštejn PRACTIC 99, s.r.o., Brno Cementárske korekční suroviny Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, Mokrá Cement Hranice, a.s. Holcim (Česko) a.s., člen koncernu, Prachovice 132 Živec 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Tučným písmem jsou uvedeny názvy těžených ložisek Živcové suroviny: 1 Bratčice 12 Bory-Olší 24 Meclov-západ 2 Halámky 13 Bozdíš 25 Medlov 3 Hrušovany u Brna 14 Dvory nad Lužnicí-Tušť 26 Medlov-Smolín 4 Hrušovany u Brna-Protlas 15 Chvalšiny 27 Mutěnín 5 Krásno-Vysoký Kámen 16 Ivančice-Němčice 28 Ohnišťovice-Za Kulichem 6 Ledce-Hrušovany u Brna 17 Krabonoš 29 Smolín-Žabčice 7 Luženičky 18 Křepkovice-Nezdice 30 Smrček 8 Mračnice 19 Majdalena 31 Štíhlíce 9 Zabčice-Smolín 20 Malé Třesné* 32 Tušť-Halámky 10 Ždánov 21 Markvartice u Třebíče 33 Velké Meziřrčí-Lavičky 11 Beroun-Tepelsko 22 Meclov 2 34 Zhořec 1 23 Meclov-Letiště 35 Zhořec 2-Hanovské pásmo * známo také pod názvem Velké Třesné Náhrady živců (nefelinický fonolit): 36 Zeleníce 37 Tašov-Rovný 38 Valkeřice-Zaječí vrch 133 výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Živcové suroviny Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 33 33 34 34 35 z toho těžených 10 10 8 8 8 Zásoby celkem, kt 65 497 71 092 69 234 68 788 68 696 bilanční prozkoumané 24 518 30 126 28 594 28 176 27 784 bilanční vyhledané 27 566 27 220 26 829 26 804 27 107 nebilanční 13 413 13 746 13811 13 808 13 805 Těžba, kt 487 514 488 431 388 134 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt P2 P3 19 737 19 737 19 737 19 737 19 737 Náhrady živců (nefelinický fonolit) Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 3 3 3 3 3 z toho těžených 1 1 1 1 1 Zásoby celkem, kt 200 030 200 005 199 969 199 946 199 927 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 200 030 200 005 199 969 199 946 199 927 nebilanční 0 0 0 0 0 Těžba, kt 31 25 36 23 19 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi P2, kt P3 52 900 52 900 52 900 52 900 52 900 3. Zahraniční obchod 252910 - Živec 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 16 13 11 5 6 Vývoz kt 155 186 172 137 130 252910 - Živec 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 2 442 2 681 2 586 3 205 2 972 Průměrné vývozní ceny Kč/t 834 991 942 875 889 135 252930 - Leucit, nefelin, nefelinický syenit 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 1 2 2 1 2 Vývoz kt 0,0008 0,004 0 0,04 0,002 252930 - Leucit, nefelin, nefelinický syenit 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 7 346 7 045 6 413 6 893 6 170 Průměrné vývozní ceny Kč/t 3 529 29 858 - 7 132 9 709 4. Ceny domácího trhu Na domácím trhu jsou nabízeny draselné živce vhodné k výrobě obalového, užitkového a plochého skla v cenových relacích 950-1 150 Kč/t; živce vhodné k výrobě speciálního užitkového skla, osvětlovacích těles, televizních obrazovek za 1 100-1 250 Kč/t. Draselné živce vhodné pro výrobu keramiky, porcelánu, glazur a elektroporcelánu jsou nabízeny v rozmezí 1 350-1 700 Kč/t. Sodnodraselné živce používané jako tavivo a ostřivo keramických hmot jsou na domácím trhu nabízeny za 500 Kč/t. Surovina je dodávána podrcená na velikost 0-5 mm. Živce z Krásna byly na domácím trhu nabízeny po 560-582 Kč/t, mletý a pytlovaný živec za 2 350 Kč/t. Průměrné ceny živců na domácím trhu Specifikace produktu 2007 2008 2009 2010 živec Krásno, ŽK 05 Ž 55 NaK 60, Kč/t 560 560 560 560 živec Krásno, Ž 55 NaK 60, Kč/t 582 582 582 582 živec Krásno, Ž 55 NaK 60 - mletý, Kč/t 2 350 2 350 N N 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 LB MINERÁL S, s.r.o., Horní Bříza KMK GRANIT, as., Krásno Pískovna Hrušovany a.s., Hradčany Družstvo DRUMAPO, Němčičky AGRO Brno - Tuřany, a.s. KERAMOST a.s., Most (náhrady živců) 136 STAVEBNÍ SUROVINY 137 Cihlářské suroviny 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Ložiska cihlářských surovin na území ČR jsou evidována v mimořádně velkém počtu, a proto nejsou v přehledu uváděna. Ložiska jsou rozmístěna nerovnoměrně a v některých oblastech jsou proto tyto suroviny nedostatkové (např. na Českomoravské vrchovině). 138 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Výhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 141 142 136 134 134 z toho těžených 33 37 29 22 18 Zásoby celkem, tis. m3 566 217 559 324 549 753 548 769 546 392 bilanční prozkoumané 229 270 220 955 217 782 217 977 212 276 bilanční vyhledané 240 315 238 341 232 729 232 709 231 886 nebilanční 96 632 100 028 99 242 98 083 102 230 Těžba výhrad, lož., tis.m3 1 286 1 433 1 242 1 028 838 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, tis. m3 27 122 27 122 27 122 27 122 27 122 P2, tis. m3 245 494 245 494 245 494 245 494 245 494 P3 - - - - - Nevýhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 126 123 123 122 123 z toho těžených 10 9 9 4 4 Zásoby celkem, tis. m3 687 311 686 805 687 075 686 873 683 609 bilanční prozkoumané 65 464 65 161 65 114 65 114 63 622 bilanční vyhledané 515 373 515 170 515 487 515 285 513 134 nebilanční 106 474 106 474 106 474 106 474 106 853 vytěžitelné 1 613 1 315 1 054 725 544 Těžba nevýhrad. lož., tis.m3 a> 290 300 270 203 182 Poznámka: a) pňbližný údaj 139 3. Zahraniční obchod 690410 - Cihly 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz tis. ks 23 923 51403 40 314 21425 15 544 Vývoz tis. ks 2 023 14 461 17 983 12 459 12 914 690410 - Cihly 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/ks 13 15 15 14 12 Průměrné vývozní ceny Kč/ks 15 14 17 18 20 690510 - Krytina střešní keramická 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz tis. ks 5 134 6 708 6 252 4 633 7 834 Vývoz tis. ks 81323 75 581 43 174 7 594 6 554 690510 - Krytina střešní keramická 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/ks 14 16 15 18 13 Průměrné vývozní ceny Kč/ks 5 5 6 18 17 4. Ceny domácího trhu Tuzemské ceny cihlářských výrobků Specifikace produktu 2006 2007 2008 2009 2010 cihla plná; Kč/kus 5-10 6-12 5-12 6-12 5-9 cihla voštinová; Kč/kus 6-12 7-14 8-15 10-14 10-14 lícové cihly; Kč/kus N 10-16 10-17 10-17 7-17 cihlové bloky Porotherm; Kč/kus 35-110 40-130 35-135 35-135 23-114 taška střešní - bobrovka 13-28* 13-28* 11-20 12-26 7-20 taška celkem 140 Na tuzemském trhu byla v minulých letech prodávána cihlářská surovina za cenu kolem 500 Kč/t, cihlářský jíl za cenu v rozmezí 80 až 180 Kč/t, antuka byla nabízena za cenu 900 -2 400 Kč/t. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Cihlářské suroviny - výhradní ložiska HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., Dolní Bukovsko TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice Wienerberger Cihlářský průmysl, a.s., C.Budějovice Zlínské cihelny s.r.o., Zlín Cihelna Kinský s.r.o., Kostelec n. Orlicí Cihelna Hodonín, s.r.o. Cihelna Polom, s.r.o. Cihelna Vysoké Mýto s.r.o. LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza Cihlářské suroviny - nevýhradní ložiska Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o., Wienerberger Cihlářský průmysl, a.s., České Budějovice STAMP, s.r.o., Náchod Ing. Jiří Herci, cihelna Bratronice, Kyšice 141 Dekorační kámen 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) V České republice je bilancován velký počet ložisek dekoračního kamene, a proto jejich seznam není uveden. 142 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Výhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 162 163 162 161 160 z toho těžených 72 70 57 60 61 Zásoby celkem, tis. m3 191 821 190 993 187131 183 752 183 677 bilanční prozkoumané 83 667 83 262 81 864 79 955 79 950 bilanční vyhledané 67 998 66 778 66 464 65 826 65 757 nebilanční 40 156 40 954 38 803 37 971 37 970 Těžba výhrad, lož., tis.m3 242 242 229 209 262 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, tis. m3 5 043 5 043 5 043 5 043 5 043 P2, tis. m3 P3 12 701 12 701 12 701 12 701 12 701 Nevýhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 68 66 67 70 70 z toho těžených 21 22 19 19 19 Zásoby celkem, tis. m3 33 425 33 211 33 503 33 546 33 503 bilanční prozkoumané 2 674 2 307 2 304 2 293 2 280 bilanční vyhledané 27 836 27 988 28 243 28 297 28 267 nebilanční 2 916 2 916 2 956 2 956 2 956 vytěžitelné 2 436 2 881 2 775 2 755 2 686 Těžba nevýhrad. lož., tis.m3 a) 55 50 45 54 43 Poznámka: a) pňbližný údaj 143 3. Zahraniční obchod 2514 - Břidlice, též zhruba opracovaná nebo řezaná 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 5 5 4 11 7 Vývoz kt 57 59 48 31 29 2514 - Břidlice, též zhruba opracovaná nebo řezaná 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 2 423 2 306 2 508 655 2 220 Průměrné vývozní ceny Kč/t 1 032 1 078 1 056 1 134 995 2515 - Mramor, travertín, ecausin a jiné vápenaté kameny 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 2 3 5 2 1 Vývoz kt 0,006 0,0002 0,01 0,1 0,0005 2515 - Mramor, travertín, ecausin a jiné vápenaté kameny 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 16 203 10 301 5 150 9 549 13 094 Průměrné vývozní ceny Kč/t 19 240 133 663 19 039 7 979 187 225 2516 - Žula, porfyr, čedič, pískovec a jiné kameny 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 8 11 14 18 13 Vývoz kt 8 7 9 5 6 2516 - Žula, porfyr, čedič, pískovec a jiné kameny 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 7 068 2 557 6 358 1 862 5 882 2 249 4 786 1 864 5 397 1 661 144 6801 - Dlažební kostky, obrubníky a dlažební desky z přírodního kamene 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 2 3 7 15 5 Vývoz kt 116 106 91 75 57 6801 - Dlažební kostky, obrubníky a dlažební desky z přírodního kamene 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 14 655 1 914 16 317 2 034 4 239 1 853 18 851 5 422 26 938 1 854 6802 - Opracované kameny pro výtvarné nebo stavební účely (ne břidlice) a výrobky z nich 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 22 26 29 21 19 Vývoz kt 73 92 83 62 54 6802 - Opracované kameny pro výtvarné nebo stavební účely (ne břidlice) a výrobky z nich 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 14 109 12 692 12 037 15 192 14 689 Průměrné vývozní ceny Kč/t 3 463 3 764 5 389 4 455 6 823 6803 - Opracovaná břidlice a výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 2 2 2 3 3 Vývoz kt 0,5 0,3 0,3 0,08 0,06 145 6803 - Opracovaná břidlice a výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 12 498 6 605 12 323 9 324 13 179 17 033 11927 14 795 10 576 29 607 4. Ceny domácího trhu Cenové relace hrubých a ušlechtilých kamenických výrobku jsou závislé jak na kvalitě suroviny, tak na stupni zpracování. Tak např. ceny žulových dlažebních kostek ze šedomodré hlinecké žuly se v závislosti na typu pohybují v rozmezí 2 400 až 3 400 Kč/t, ceny žulových krajníků ze stejného materiálu se pohybují od 340 do 440 Kč/bm, ceny haklíků z hlinecké žuly byly nabízeny cca za 2 400 Kč/m2, ceny žulových obrubníků cca 1 250 až 1 400 Kč/bm. Ceny desek z hlinecké žuly se pohybovaly v závislosti na tloušťce desky a finální úpravě. V zásadě platí, že nej dražší jsou desky leštěné (1 800-3 800 Kč/m2 za desky od 2 do 8 cm tloušťky), o něco lacinější žulové desky se smirkovanou povrchovou úpravou (1 600-3 600 Kč/m2) a ještě lacinější žulové desky s tryskanou povrchovou úpravou (1 400-3 100 Kč/m2). Formátované žulové desky z hlinecké žuly vhodné jako dlažba či obklady se při tloušťce 3 cm pohybovaly mezi 1 560 a 2 260 Kč/m2 opět v závislosti na povrchové úpravě. Ceny dlažebních kostek ze světlé slezské žuly se pohybovaly v závislosti na velikosti mezi 1 750 a 3 000 Kč/t, krajníky ze stejného materiálu v rozmezí od 290 do 320 Kč/bm a ceny haklíků ze světlé slezské žuly mezi 1 100 a 1 800 Kč/m2. Žulové dlažební desky z žul mrákotínského typu se v závislosti na tloušťce pohybují mezi 1 450 až 2 250 Kč/m2 s tryskanou povrchovou úpravou, 1 580 až 2 480 Kč/m2 s smirkovanou povrchovou úpravou a 1 900 až 2 700/m2 s leštěnou povrchovou úpravou. Ceny žulových bloků jsou velmi variantní, v zásadě začínají na 4 200 Kč/m3. Ceny pískovcových výrobků kolísají rovněž v závislosti na stupni opracovanosti a konkrétním druhu pískovce. Ceny řezaných pískovcových desek o tloušťce 5 cm se pohybovaly mezi 1 380 a 1 930 Kč/m2, o tloušťce 10 cm mezi 2 770 a 3 410 Kč/m2 a o tloušťce 15 cm mezi 4 190 a 5 180 Kč/m2 v závislosti na druhu pískovce (hofický, božanovský, godulský). Ceny tuzemských mramorů (supíkovický, lipovský) se pohybují dle tloušťky a míry opracovanosti výrobků. Tak například řezaná mramorová dlažba o šířce 3 cm se pohybuje v rozmezí 300 až 1 080 Kč/m2 (supíkovický mramor), resp. 300 až 1 180 Kč/ m2 (lipovský mramor). O něco vyšší jsou ceny broušené mramorové dlažby: 400 až 1 220 Kč/m2 (supíkovický mramor), resp. 400 až 1 340 Kč/m2 (lipovický mramor) a ještě vyšší ceny leštěné mramorové dlažby: 440 až 1 500 Kč/m2 (supíkovický mramor), resp. 440 až 1 630 Kč/m2. 146 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Dekorační kámen - výhradní ložiska LB spol. s r.o., Nová Role REVLAN s.r.o., Horní Benešov Slezský kámen, a.s., Jeseník MEDIGRAN s.r.o., Plzeň Granit Lipnice s.r.o., Dolní Město HERLIN s.r.o., Příbram Bohumil Vejvoda, Krakovaný v Čechách Česká žula s.r.o., Strakonice Plzeňská žula, Plzeň Průmysl kamene a.s., Příbram Pražský kamenoservis s.r.o., Praha 10 RALUX s.r.o., Uhelná SATES ČECHY, s.r.o., Telč Obec Studená Těžba nerostů a.s., Plzeň GRANIO s.r.o., Chomutov Ligranit a.s., Liberec BÔGL a KRÝSL, ks., Praha COMING PLUS, a.s., Praha 4 Kamenoprůmyslové závody s.r.o., Šluknov Malkov Granit Baumann s.r.o., Drahenický Málkov Kamenolom Nová Červená Voda s.r.o., Praha Kámen Hudčice s.r.o. Lom Matula Hlinsko, a.s. Krákorka a.s., Červený Kostelec SLEZSKÁ ŽULA spol. s r.o., Javorník Anna Mrázová, Mukařov KÁMEN OSTROMĚŘ s.r.o. Granit Zedníček s.r.o., Kamenná GRANIT-ZACH, spol. s r.o., Praha Jindřich Zedníček, Kamenná Josef Máca, Třešť M. & H. Granit s.r.o., Plzeň JJUOKÁMEN, výrobní družstvo, Písek Mšenské pískovce s.r.o., Mšené - lázně 147 Mramor Slivenec a.s., Dobřichovice K - Granit s.r.o., Jeseník BioGinGo s.r.o., Kostelec nad Orlici Dekorační kámen - nevýhradní ložiska PvENO Šumava a.s., Prachatice KOKÁM s.r.o., Kocbeře KAVEX - GRANIT HOLDING a.s., Plzeň 2 Jiří Sršeň - TEKAM, Zámel K - Granit s.r.o., Jeseník HERLIN s.r.o., Příbram Obec Studená Žula, spol. s r.o., Praha Lom Horní Dvorce, s.r.o., Strmilov PROFISTAV Litomyšl, a.s. Josef Máca, Třešť Alfonz Dovičovič, Hořice Kamenolom Javorka s.r.o., Láz.Bělohrad Lesostavby Frýdek-Místek, a.s. Bohumil Vejvoda, Krakovaný v Čechách KAJA - TRADING spol. s r.o., Praha Krákorka a.s., Červený Kostelec RAMES services s.r.o., Pardubice 148 Stavební kámen 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Pro velký počet ložisek stavebního kamene nejsou jmenovitě uváděny výhradní ložiska - těžená (164) výhradní ložiska - netěžená (154) nevýhradní ložiska - těžená (48) nevýhradní ložiska - netěžená (165) 149 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Výhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 319 319 319 317 318 z toho těžených 170 169 165 166 164 Zásoby celkem, tis. m3 2 254 873 2 266 643 2 290 511 2 346 363 2 392 813 bilanční prozkoumané 1 130 527 1 129149 1 138 025 1 153 009 1 156 294 bilanční vyhledané 996 531 1 005144 1 017 433 1 043 741 1 089 355 nebilanční 127 815 132 350 135 053 149 613 147 164 Těžba výhrad, lož., tis. m3 14 093 14 655 14 799 13 947 12 350 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, tis. m3 78 950 78 950 78 950 78 950 78 950 P2, tis. m3 P3 399 314 399 314 399 314 399 314 399 314 Nevýhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 207 208 210 215 213 z toho těžených 45 45 47 50 48 Zásoby celkem, tis. m3 1 034 345 1 033 583 1 036 450 1 038 869 1 011 792 bilanční prozkoumané 46 599 46 090 45 616 45 772 43 376 bilanční vyhledané 907 355 907 050 910 512 912 925 888 377 nebilanční 80 391 80 443 80 322 80 172 80 039 vytěžitelné 17 907 29 804 34 906 34 708 35 985 Těžba nevýhrad. lož., tis.m3 a) 1 300 1 350 1 600 1 350 1 450 Poznámka: a) pňbližný údaj 150 3. Zahraniční obchod 251710 - Oblázky, štěrk, lámaný nebo drcený kámen 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 632 246 276 229 214 Vývoz kt 599 471 486 345 364 251710 - Oblázky, štěrk, lámaný nebo drcený kámen 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 237 378 401 342 403 Průměrné vývozní ceny Kč/t 221 220 148 187 249 4. Ceny domácího trhu Ceny drceného kameniva kolísají podle kvality horniny, zrnitostních frakcí a v neposlední řadě podle dostupnosti suroviny v určitém regionu. V roce 2010 byla nabízena frakce 4-8 mm spilitů za cca 259 Kč/t, amfibolitů za cca 320 Kč/t, žuly za cca 323 Kč/t, rul a porfyrů za cca 305 Kč/t, granodioritů za cca 332 Kč/t, drob za cca 297 Kč/t, čedičů za cca 230 Kč/t, rohovců za cca 248 Kč/t a vápenců kolem 290 Kč/t. Drcené kamenivo frakce 8-16 mm bylo jako celek lacinější - u spilitů se jednalo o cca 244 Kč/t, u amfibolitů o cca 261 Kč/t, u čedičů o 240 Kč/t, u rohovců a rul o cca 248 Kč/t, u granodioritů o 238 Kč/t, u drob o 259 Kč/t, u žul o 230 Kč/t a u vápenců o cca 220 Kč/t. Ještě o něco lacinější bylo drcené kamenivo frakce 16-32 mm: u spilitů se jednalo o ceny kolem 200 Kč/t, u čedičů o 195 Kč/t, u amfibolitů o cca 260 Kč/t, u rul o 258 Kč/t, u rohovců a porfyrů o cca 240 Kč/t, u granodioritů o 205 Kč/t, u drob o cca 219 Kč/t, u žul o 195 Kč/t a u vápenců o cca 200 Kč/t. Ceny drceného kameniva frakce 32-63 mm jako celku se pohybovaly v roce 2010 v rozmezí 179 až 215 Kč/t, s tím že nej lacinější byly opět vápence a nej dražší amfibolity. Domácí ceny drceného kameniva Specifikace produktu 2007 2008 2009 2010 drcené kamenivo, spility, frakce 4-8mm, Kč/t 355 310 284 259 drcené kamenivo, amfibolity, frakce 4-8 mm, Kč/t 310 319 345 320 drcené kamenivo, žula, frakce 4-8 mm, Kč/t 303 317 288 323 drcené kamenivo, rula a porfyry, frakce 4-8 mm, Kč/t 300 314 319 305 drcené kamenivo, granodiority, frakce 4-8 mm, Kč/t 295 339 311 332 drcené kamenivo, droba, frakce 4-8 mm, Kč/t 288 307 297 N 151 drcené kamenivo, čedič, frakce 4-8 mm, Kč/t 275 240 294 230 drcené kamenivo, rohovec, frakce 4-8 mm, Kč/t 260 275 248 248 drcené kamenivo, vápenec, frakce 4-8 mm, Kč/t 230 248 271 290 drcené kamenivo, spility, frakce 8-16 mm, Kč/t 292 260 278 244 drcené kamenivo, amfibolity, frakce 8-16 mm, Kč/t 255 266 276 261 drcené kamenivo, žula, frakce 8-16 mm, Kč/t 236 249 265 230 drcené kamenivo, rula, frakce 8-16 mm, Kč/t 242 243 258 249 drcené kamenivo, granodiority, frakce 8-16 mm, Kč/t 237 266 250 238 drcené kamenivo, droba, frakce 8-16 mm, Kč/t 235 252 259 N drcené kamenivo, čedič, frakce 8-16 mm, Kč/t 253 221 261 240 drcené kamenivo, rohovec, frakce 8-16 mm, Kč/t 242 248 238 238 drcené kamenivo, vápenec, frakce 8-16 mm, Kč/t 195 210 235 220 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Stavební kámen - výhradní ložiska Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov EURO VIA Kamenolomy, a.s., Liberec KAMEN Zbraslav, spol. s r.o. EUROVIA Jakubčovice, s.r.o. M - SILNICE a.s., Pardubice Kámen a písek s.r.o. Český Krumlov COLAS CZ, a.s., Praha BASALT CZ s.r.o, Všechlapy Berger Bohemia a.s., Plzeň Stavební recyklace s.r.o., Sokolov EUROVIA Stone CZ, s.r.o., Praha BÔGL a KRÝSL, ks., Praha Kamenolom Císařský a.s., Praha GRANITA s.r.o., Skuteč ZAPA beton a.s., Praha 4 Kámen Brno s.r.o. DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves Silnice Čáslav - Holding, a.s. Rosa s.r.o., Drásov LOMY MOŘINA spol. s r.o., Mořina 152 SHB s.r.o., Bernartice Ludvík Novák, Komňa RENO Šumava a.s., Prachatice Žula Rácov, s.r.o., Batelov Lom Klecany, s.r.o., Praha 9 CEMEX Sand, s.r.o., Napajedla BES s.r.o., Benešov ŽPSV a.s., Uherský Ostroh František Matlák, Mochov HUTIRA - OMICE, s.r.o., Omice KARETA s.r.o., Bruntál Zemědělské družstvo Šonov u Broumova Basalt s.r.o., Zabrušany Madest s.r.o., Pavlice VH PROSPEKT Olomouc s.r.o. Froněk s.r.o., Rakovník PETRA - lom Číměř, s.r.o. Kozákov - družstvo, Záhoří EKOZIS spol. s r.o., Zábřeh ČNES dopravní stavby a.s., Kladno OLZ, a.s., Olomouc PEDOP s.r.o., Lipovec KATORGA s.r.o., Praha Weiss s.r.o., Děčín NATRIX, a.s., Bojkovice JFIF Heřmanovice spol. s r.o. Kamenolom KUBO s.r.o., Malé Žernoseky Thorssen s.r.o.. Kamenolom Mladecko Pavel Dragoun, Cheb Daosz, s.r.o., Jesenec EKOSTAVBY Louny s.r.o. Jan Hamáček - Stavby Prunéřov Stavební kámen - nevýhradní ložiska Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Sokolov Basalt s.r.o., Zabrušany SILNICE MORAVA s.r.o., Krnov Kámen a písek s.r.o., Český Krumlov 153 Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. ZETKA Strážnik a.s., Studenec COLAS CZ, a.s., Praha Kamenolom Žlutavá, s.r.o. SENECO s.r.o., Polná LOMY MOŘENA spol. s r.o., Mořina TS služby s.r.o., Nové Město na Moravě EUROVIA Stone CZ, s.r.o.. Praha GRANITA s.r.o., Skuteč LOM Babí, a.s., Trutnov ZUD a.s., Zbůch Stavoka Kosice a.s. Valašské lesotechnické meliorace, a.s. Lesostavby Frýdek-Místek, a.s. Jihočeské lesy, a.s., České Budějovice Lesy České republiky, s.p., Hradec Králové LB spol. s r.o., Nová Role RENO Šumava a.s., Prachatice KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov Kalcit s.r.o., Brno Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Praha 6 Obec Hošťálková EKOZIS spol. s r.o., Zábřeh Petr Vaněk - Lomstav, Horní Marsov Kameňa výrobní družstvo Brno Zemní a dopravní stavby Hrdý Milan, s.r.o., Dobrná 154 Štěrkopísky 1. Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Pro velký počet ložisek štěrkopísku nejsou jmenovitě uváděny 155 2. Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Výhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 209 208 208 208 206 z toho těžených 79 78 69 72 72 Zásoby celkem, tis. m3 2 151 237 2 145 835 2 125 644 2 112 759 2 134 304 bilanční prozkoumané 1 150 463 1 141 041 1 132 411 1 123 164 1 129 913 bilanční vyhledané 772 580 777 699 765 844 765 626 782 190 nebilanční 228 194 227 095 227 389 223 969 222 201 Těžba výhrad, lož., tis. m3 9 110 9 185 8 770 7 269 6 187 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, tis. m3 146 177 146 177 146 177 146 177 146 177 P2, tis. m3 1 007 985 1 007 985 1 007 985 1 007 985 1 007 985 P3 - - - - - Nevýhradní ložiska: Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 338 338 336 338 340 z toho těžených 104 101 94 96 94 Zásoby celkem, tis. m3 2 084 865 2 092 389 2 096 378 2 097 034 2 080 639 bilanční prozkoumané 103 767 107 711 109 392 110 585 107 925 bilanční vyhledané 1 737 933 1 743 741 1 746 049 1 745 512 1 734 314 nebilanční 243 165 240 937 240 937 240 937 238 400 vytěžitelné 47 006 53 224 50 978 50 331 50 288 Těžba nevýhrad. lož., tis.m3 a) 6 000 6 450 6 350 6 050 4 500 Poznámka: a) pňbližný údaj 3. Zahraniční obchod 250590 - Ostatní písky (přírodní písky všech druhů, též barevné, s výjimkou písků obsahujících kovy a s výjimkou křemičitých a křemenných písků) 156 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 52 50 62 29 11 Vývoz kt 0,2 2 0,7 0,4 0,6 250590 - Ostatní písky (přírodní písky všech druhů, též barevné, s výjimkou písků obsahujících kovy a s výjimkou křemičitých a křemenných písků) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 608 49 228 834 8 213 712 5 220 1 070 7 732 2 721 7 463 4. Ceny domácího trhu Tříděné produkty štěrkoven j sou výrazně levnější než produkty prané. Zatímco utříděných produktů jsou regionální ceny velmi stabilní a nevykazují větší rozdíly (např. v roce 2008 frakce 0-4: celostátní průměr 94 Kč/t, průměr Jihomoravského kraje 96 Kč/t, průměr Středočeského kraje 96 Kč/t), ceny praných produktů se v závislosti na regionu poměrně významně liší. Průměrná cena těženého kameniva frakce 4-8 se v roce 2010 pohybovala kolem 207 Kč/t, u frakce 8-16 dosahovala 182 Kč/t. 5. Těžební organizace v České republice k 31.12. 2010 Štěrkopísky - výhradní ložiska Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Holcim (Česko) a.s., člen koncernu, Prachovice LB MINERÁL S, s.r.o., Horní Bříza KAMEN Zbraslav, spol. s r.o. CEMEX Sand, s.r.o., Napajedla EURO VIA Kamenolomy, a.s., Liberec KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov Družstvo DRUMAPO, Němčičky Štěrkovny Olomouc a.s. TVARBET Moravia a.s., Hodonín Pískovna Hrušovany a.s., Hradčany TEKAZ s.r.o., Cheb Lubomír Kruncl, Travčice Městské lesy Hradec Králové a.s. Písky - JElsnic s.r.o., Postoloprty 157 MIROS MAJETKOVÁ as., Pardubice Václav Maurer, Lužec nad Vltavou Budějovické štěrkopísky spol. s r.o., Vrabče Pískovna S oj ovi ce, s.r.o. DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves Jana Lobová, Pardubice Těžba štěrkopísku s.r.o., Brodek Kinský dal Borgo, a.s., Chlumec nad Cidlinou Zemědělské obchodní družstvo Zálabí, Ovčáry BÔGL a KRÝSL, ks., Praha Pískovna Černovice, s.r.o., Brno KM Beta Moravia s.r.o., Hodonín Kaolin Hlubany, a.s. ZAPA beton a.s., Praha 4 NZPK s.r.o., Podbořany Pískovny Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou Oldřich Psotka, Mikulovice u Jeseníka Zechmeister,spol. s r.o., Valtice Ladislav Šeda, Turnov Obec Kostomlátky Zemědělské obchodní družstvo, Brniště Písek - Beton a.s., Veltruby-Hradištko UNIM s.r.o., Všestudy u Veltrus František Dvořák, Dolní Dunajovice KARETA s.r.o., Bruntál Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Sokolov Štěrkopísky - nevýhradní ložiska František Jampílek, Lázně Toušeň CEMEX Sand, s.r.o., Napajedla České štěrkopísky spol. s r.o., Praha Vltavské štěrkopísky s.r.o., Chlumín Pískovny Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou ROBA štěrkovny Nové Sedlo, s.r.o. ZEPIKO spol. s r.o., Brno Písek - Beton a.s., Veltruby-Hradištko realma-pískovna dolany s.r.o., Zlín AGRO Brno - Tuřany, a.s. 158 Písek Žabčice, s.r.o. Písník Kinský, s.r.o., Kostelec nad Orlicí Lubomír Kruncl, Travčice FRISCHBETON s.r.o., Praha LIKOD s.r.o., Lípa Agropodnik Humburky, a.s. TAPAS Borek, s.r.o., Stará Boleslav Rovina Písek, a.s., Písek u Chlumce nad Cidlinou ACHP s.r.o., Hradec Králové Václav Maurer, Lužec nad Vltavou Luděk Měchura, Kyjov Obec Osek nad Bečvou AG Skořenice, a.s. BEST a.s., Rybniče ZS Kratonohy a.s. Plzeňské štěrkopísky s.r.o., Plzeň SABIA s.r.o., Bohušovice nad Ohří KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. Hradecký písek a.s., Brno SPONGILIT PP, spol. s r.o., Praha DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves Ing.Milan Tichý - Inženýrské stavby VOKA, Zahrádky Pískovna Klíčany HBH s.r.o. Štěrkovny Olomouc a.s. Agrodružstvo Klas, Staré Zdánice Vratislav Matoušek, Tursko Silnice Klatovy, a.s. Ing. Václav Luka, Český Brod II.severočeská.stavební spol. s r.o., Okounov MAPO, s.r.o., Písty Stavoka Kosice a.s. Sušárna a.s. Kratonohy INGEA realizace s.r.o., Ostrava-Svinov RYNOLTICKÁ PÍSKOVNA s.r.o., Liberec Štěrkopísky Milhostov, s.r.o., Sokolov ZEPOS a.s., Radovesice Ing.František Klika, Kladno Marie Beranová - Pískovna u Beranů, Daleké Dušníky Písky - Skviřín, s.r.o., Tachov 159 JF T AKO s.r.o., Tatce Technické služby města Strakonice s.r.o. Kobra Údlice s.r.o. Ilona Hejzlarová, Jetřichov Václav Merhulík prodej a těžba písku, Lety Obec Police Obecní lesy Bludov s.r.o. Správa a údržba silnie Jihočeského kraje, České Budějovice Václav Mašek, Hýskov Mgr.Milan Roček, Moravany Jiří Zach, Markvartice Unigeo a.s., Ostrava - Hrabová MORAS a.s., Moravany Ladislav Šeda, Turnov Zemědělské družstvo Kokory Městys Polešovice STAVOKA Hradec Králové, a.s. Pražské vodovody a kanalizace a.s. META Servis s.r.o., Černošice Jiří Bartoš, Dolní Újezd Obec Rabštejnská Lhota Recyklace-štěrkovna Frýdlant s.r.o. ZD v Pňovicích Lesy České republiky, s.p., Hradec Králové STAKUS - písek s.r.o., Tachov AGROSPOL HRÁDEK, spol. s r.o. Obec Vrčeň Městské lesy Jaroměř s.r.o., Proruby Městys Senomaty Technické služby města Úpice 160 NEROSTNÉ SUROVINY V SOUČASNOSTI NETĚŽENÉ V ČESKÉ REPUBLICE 161 NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI 162 ENERGETICKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 163 Lignit Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Hlavní ložiskové oblasti: (názvy oblastí s těženými ložisky jsou uvedeny tučným písmem) 1 vídeňská pánev 2 českobudějovická pánev 3 česká část žitavské pánve 164 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 9 9 9 9 9 z toho těžených 1 1 1 1 0 Zásoby celkem, kt 976 985 976 367 975 702 975 261 975 261 bilanční prozkoumané 205 030 204 412 204 221 203 780 203 780 bilanční vyhledané 615 273 615 273 615 273 615 273 615 273 nebilanční 156 682 156 682 156 208 156 208 156 208 vytěžitelné 2 544 2 107 2 165 1 903 1 903 Těžba, kt 459 437 416 262 0 Těžba lignitu skončila v roce 2009. Schválené prognózní zdroje Pu P2, P 3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pí, kt P2 P3 232 867 232 867 232 867 232 867 232 867 Zahraniční obchod Pro lignit není stanovena samostatná celní položka. 165 NERUDNÍ SUROVINY 166 Baryt Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy 1 Běstvina 2 Bohoušova 3 Kňžanovice 167 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 3 3 3 3 3 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, kt 569 569 569 569 569 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 569 569 569 569 569 Těžba, kt 0 0 0 0 0 Ložiska s bilancovanými zásobami barytu Zahraniční obchod 251110 - Přírodní síran barnatý (těživec, baryt) 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 7 536 6 616 7 194 4 797 7 079 Vývoz t 277 284 237 142 239 251110 - Přírodní síran barnatý (těživec, baryt) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 5 649 5 832 5 579 6 807 6 497 Průměrné vývozní ceny Kč/t 18 776 18 143 11 813 11 868 12 340 251120 - Přírodní uhličitan barnatý (witherit) 2006 2007 2008 2009 2010 | Dovoz 11 0 0 134 0,4 113 168 Vývoz t 251120 - Přírodní uhličitan barnatý (witherit) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t - - 7 112 11 111 8 849 Průměrné vývozní ceny Kč/t - - - - - 169 Fluorit Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy 1 Běstvina 2 Jílové u Děčína 3 Kovářská 4 Moldava 170 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 4 4 4 4 4 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, kt 2 033 2 033 2 033 2 033 2 033 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 2 033 2 033 2 033 2 033 2 033 Těžba, kt 0 0 0 0 0 a) Ložiska s bilancovanými zásobami fluoritu Zahraniční obchod 252921 - Kazivec obsahující 97 % hmotnostních nebo méně fluoridu vápenatého 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz t t 8 879 1 578 11 700 3 936 1 873 1 963 4 247 4 707 5 752 5 584 252921 - Kazivec obsahující 97 % hmotnostních nebo méně fluoridu vápenatého 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 4 173 6 311 4 347 7 122 4 584 7 554 4 358 8 634 4 969 7 842 252922 - Kazivec obsahující více než 97 % hmotnostních fluoridu vápenatého 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 15 759 11 532 1 567 4 379 8 743 Vývoz t 8 566 6 210 2 544 1431 5 003 171 252922 - Kazivec obsahující více než 97 % hmotnostních fluoridu vápenatého 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 5 017 7 398 4 870 8 030 5 045 8 595 6 030 9 030 5 252 8 650 172 Grafit Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy Grafit amorfní: Grafit krystalický: Grafit smíšený: 1 Velké Vrbno-Konstantin 5 Český Krumlov-Městský vrch 8 Spolí 2 Bližná-Černá v Pošumaví 6 Lazec-Křenov 3 Český Krumlov-Rybářská ulice 7 Koloděje nad Lužnicí-Hosty 4 Velké Vrbno-Luční hora 2 173 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2008 2010 Počet ložisek celkem 8 8 8 8 8 z toho těžených 1 1 1 1 1 Zásoby celkem, kt a) 14 165 14 162 14 159 14 159 14 159 bilanční prozkoumané 1 327 1 324 1 321 1 321 1 321 bilanční vyhledané 4 041 4 041 4 041 4 041 4 041 nebilanční 8 797 8 797 8 797 8 797 8 797 Těžba, kt a) 5 3 3 0 0 Poznámka: a) zásoby i těžba jsou uváděny pro surový grafit (grafitová „ruda"), průměrné obsahy grafitu se v surovině pohybují mezi 15 až 20 % (krystalický grafit), resp 25 až 35 % (amorfní grafit). Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pí, kt 3 878 3 878 3 878 3 878 3 878 P2, kt 5 279 5 279 5 279 5 279 5 279 P3, kt 1 505 1 505 1 505 1 505 1 505 Zahraniční obchod 2504 - Přírodní tuha (grafit) 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 3 601 5 353 6 235 2 679 3 634 Vývoz t 3 518 4 031 4 076 2 151 3 155 2504 - Přírodní tuha (grafit) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 36 198 23 628 20 619 22 657 21381 Průměrné vývozní ceny Kč/t 28 638 26 661 27 088 28 905 25 880 174 3801 - Umělý grafit, koloidní nebo polokoloidní grafit, přípravky na bázi grafitu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz t t 2 780 369 4 402 565 7 376 999 5 500 1 178 3 583 1 656 3801 - Umělý grafit, koloidní nebo polokoloidní grafit, přípravky na bázi grafitu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 68 661 20 845 36 897 20 362 24 636 20 398 27 187 23 760 35 737 25 841 6903 - Výrobky ostatní žáruvzdorné (například retorty, tavící kelímky, mufle, trysky, zátky, podpěry, zkušební kelímky, trouby, trubky, pouzdra a tyče) 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 7 744 11 211 10 596 4 606 5 598 Vývoz t 14 062 16 385 16 579 10 564 11419 6903 - Výrobky ostatní žáruvzdorné (například retorty, tavící kelímky, mufle, trysky, zátky, podpěry, zkušební kelímky, trouby, trubky, pouzdra a tyče) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 114 739 148 226 85 925 136 916 72 687 113 331 98 596 117 344 99 956 127 577 175 RUDY 176 Cín Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy 1 Cínovec-jih 2 Krásno 3 Krásno-Horní Slavkov 177 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 3 3 3 3 3 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, t Sn 163 809 163 809 163 809 163 809 163 809 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 163 809 163 809 163 809 163 809 163 809 Těžba,t Sn 0 0 0 0 0 Poznámka:a) ložiska Sn-W rud Schválené prognózní zdroje P^ P2, P3 Sn - W rudy Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt P2 P3 2 195 2 195 2 195 2 195 2 195 Zahraniční obchod 2609 - Cínové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 1 2 1 0 101 Vývoz t 0,001 0 0 0 0,001 2609 - Cínové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 532 468 358 960 181 463 - 841 2 000 Průměrné vývozní ceny Kč/t 0 - - - 000 178 8001 - Surový (neopracovaný) cín 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 665 1 070 855 569 449 Vývoz t 74 256 85 81 275 8001 - Surový (neopracovaný) cín 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 194 782 219 516 206 324 286 726 343 332 Průměrné vývozní ceny Kč/t 125 946 253 238 264 034 256 503 376 223 8002 - Cínový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 75 13 44 90 4 Vývoz t 249 988 87 118 44 8002 - Cínový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 115 963 104 517 112 233 67 536 92 672 Průměrné vývozní ceny Kč/t 56 871 12 263 126 181 93 951 166 868 179 Germanium Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidované ložisko není těženo 1 Lomnice u Sokolova Karlovy > Plzeň Ústi nad Labemr Liberec U Hradec jXrálové Pardubice^ Jihlava České Budějovice Irnc Olomouc Zim výhradní evidovaná ložiska 180 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 1 1 1 1 1 Z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, t Ge 480 479 479 479 479 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 480 479 479 479 479 Těžba, t Ge 0 0 0 0 0 Zahraniční obchod 81129295 - Germanium surové (neopracované), prášek, ne: odpad, šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 3 2 7 Vývoz kg 0 0 0 0 0 81129295 - Germanium surové (neopracované), prášek, ne: odpad, šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - 3 667 11000 14 286 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - 181 Mangan Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy 1 Chvaletice 2 Chvaletice-odkaliště 1,2 3 Řečany-odkaliště 3 182 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 3 3 3 3 3 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, kt 138 801 138 801 138 801 138 801 138 801 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 138 801 138 801 138 801 138 801 138 801 Těžba, kt 0 0 0 0 0 Zahraniční obchod 2602 - Manganové rudy a koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 14 375 15 902 15 714 16 089 25 546 Vývoz t 45 43 101 0 0,3 2602 - Manganové rudy a koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 4 960 4 640 10 112 8 112 9 409 Průměrné vývozní ceny Kč/t 10 630 14 503 15 388 - 14 545 720211; 720219 - Feromangan 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 32 371 35 668 34 663 23 642 26 259 Vývoz t 4 113 2 996 3 348 5 257 2 617 183 720211; 720219 - Feromangan 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 18 661 25 433 44 117 26 432 29 897 Průměrné vývozní ceny Kč/t 16 157 28 417 45 045 23 525 30 899 720230 - Ferosilikomangan 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 57 855 52 199 50 565 34 425 39 793 Vývoz t 9 122 2 803 5 658 1 892 4 560 720230 - Ferosilikomangan 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 16 798 22 723 33 871 23 992 26 142 Průměrné vývozní ceny Kč/t 16 054 22 407 32 427 22 137 25 774 8111 - Mangan a výrobky z něj; včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 674 804 2 542 2 229 1 014 Vývoz t 5 135 108 177 6 8111 - Mangan a výrobky z něj; včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 41 275 61014 66 260 47 027 60 893 Průměrné vývozní ceny Kč/t 36 898 43 521 60 424 52 096 58 599 2820 - Oxidy manganu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 1 316 1 058 1476 1 347 2 146 Vývoz t 413 668 728 331 44 184 2820 - Oxidy manganu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 16 534 19 257 18 758 19 852 19 783 23 638 22 542 22 294 22 605 21721 185 Měď Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy Výhradní evidovaná ložiska: 1 Kňžanovice 3 Zlaté Hory-Hornické Skály 2 Kutná Hora 4 Zlaté Hory-východ Vytěžená ložiska a ostatní zdroje: 5 v Krušných horách a Tisová 7 v podkrkonošské a vnitrosudetské pánvi 6 Tň Sekery a okolí 8 Staré Ransko 186 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 5 4 4 4 4 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, kt Cu 51 49 49 49 49 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 51 49 49 49 49 Těžba, t Cu 0 0 0 0 0 Poznámka: a) ložiska s bilancovaným obsahem mědi Zahraniční obchod 2603 - Měděné rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 2 0 1 1 0 Vývoz t 3 0 0 0 0 2603 - Měděné rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 129 935 - 178 400 258 114 - Průměrné vývozní ceny Kč/t 17 308 - - - - 7402 - Nerafinovaná měď 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 677 2 234 1 633 116 91 Vývoz t 0,01 0,004 1 24 7 187 7402 - Nerafinovaná měď 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 157 904 149 985 130 807 79 605 174 269 Průměrné vývozní ceny Kč/t 9 923 077 12 500 000 658 015 97 858 185 656 7403 - Rafinovaná měď a slitiny mědi 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 7 594 16 625 14 063 24 320 10 506 Vývoz t 12 659 10 002 8 200 14 606 14 627 7403 - Rafinovaná měď a slitiny mědi 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 107 189 128 196 131 292 68 492 144 568 Průměrné vývozní ceny Kč/t 120 032 118 858 129 425 108 761 135 058 7404 - Měděný odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 8 372 8 980 8 826 9 666 12 297 Vývoz t 57 417 59 548 59 693 105 562 124 927 7404 - Měděný odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 100 977 106 826 90 446 77 378 113 233 Průměrné vývozní ceny Kč/t 97 067 101 869 86 415 76 924 98 614 740311 - Měděné katody 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 4 237 12 429 8 583 20 696 5 298 Vývoz t 9 483 6 466 3 869 10 628 11 082 188 740311 - Měděné katody 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 138 886 149 878 133 158 58 097 148 406 Průměrné vývozní ceny Kč/t 144 661 161 575 135 173 105 370 137 459 740321 - Mosaz 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 135 3 251 3 560 2 925 3 330 Vývoz t 409 3 426 4 185 2 802 3 313 740321 - Mosaz 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 173 779 37 394 126 210 130 401 129 518 Průměrné vývozní ceny Kč/t 97 061 37 896 122 189 127 860 126 691 740322 - Bronz 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 95 108 229 97 277 Vývoz t 89 67 19 1 082 102 740322 - Bronz 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 233 643 300 139 218 550 183 113 123 581 Průměrné vývozní ceny Kč/t 113 971 113 122 510 587 93 775 118 481 189 Olovo Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy Výhradní evidovaná ložiska: 1 Horní Benešov 4 Kňžanovice 2 Horní Město 5 Kutná Hora 3 Horní Město-Šibenice 6 Oskava 7 Ruda u Rýmařova-sever 8 Zlaté Hory-východ Vytěžená ložiska a ostatní zdroje: 9 Březové Hory + Příbram + Bohutín 10 Oloví 11 Stříbro 12 Havlíčkův Brod (Dlouhá Ves + Bartoušov + Stříbrné Hory) 13 Ratibořské Hory + Stará Vozíce 14 Černovice Usti 11,-k! Labe p Liberec ^Karlovy Vary J Plzeň 14* České Budějovice j-S 5* Hradec Králové Pardubice*- 4. Brno Níi1 ^2;3;7 .1 Olomouc výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 190 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 8 8 8 8 8 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, kt Pb 152 152 152 152 152 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 152 152 152 152 152 Těžba, kt 0 0 0 0 0 Poznámka: a) ložiska s bilancovaným obsahem olova Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Polymetalické (Pb - Zn ± Cu ) rudy Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 786 786 786 786 786 P2, kt 5 340 5 340 5 340 5 340 5 340 P3 - - - - - Zahraniční obchod 2607 - Olovnaté rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 1 741 0 0 238 0 Vývoz t 0 0 0 0 0 2607 - Olovnaté rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 11816 168 421 214 286 15 653 500 000 1 600 1 109 Průměrné vývozní ceny Kč/t 791667 000 375 152 174 541 176 191 7801 - Surové (neopracované) olovo 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 67 924 68 661 59 358 65 846 82 402 Vývoz t 10 430 19 625 18 714 70 071 32 863 7801 - Surové (neopracované) olovo 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 30 936 48 451 39 860 34 426 43 444 Průměrné vývozní ceny Kč/t 34 421 43 480 44 525 7 804 35 682 7802 - Olověný odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 4 411 6 502 4 773 4 199 2 901 Vývoz t 6 648 6 894 8 161 4 832 2 116 7802 - Olověný odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 24 028 44 658 34 373 25 175 32 004 Průměrné vývozní ceny Kč/t 23 470 27 716 26 308 26 561 33 899 192 Stříbro Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy Výhradní evidovaná ložiska: 1 Horní Benešov 4 Kutná Hora 7 Zlaté Hory-východ 2 Horní Město 5 Oskava 3 Horní Město-Šibenice 6 Ruda u Rýmařova-sever Vytěžená ložiska a ostatní zdroje: 8 Příbramsko 9 Jáchymovsko 10 Havlíčkobrodsko 11 Jihlavsko 12 Ratibořské hory + Stará Vožice 13 Rudolfov 14 Stříbro 15 Hrob + Mikulov 16 Nalžovské hory 17 Vejprty + Hora sv. Kateřiny '17 Karlovy Vary i Libu řPRAHAi 8« České Budějovice Hradec Pardubice1* .c Králové •4 Olomouc výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 193 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 8 7 7 7 7 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, t Ag 533 532 532 532 532 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 533 532 532 532 532 Těžba, kg Ag 0 0 0 0 0 Poznámka: a) ložiska s bilancovaným obsahem stříbra Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Ag kov v rudě Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, t 33 33 33 33 33 P2, t 4 4 4 4 4 P3 - - - - - Zahraniční obchod 261610 - Stříbrné rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 0 5 660 990 207 Vývoz kg 0 0 0 2 990 205 261610 - Stříbrné rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - - 64 347 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - 6 000 357 194 7106 - Stříbro surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 151 212 206 463 321 139 162 166 136 257 Vývoz kg 98 073 102 045 117 335 78 127 75 352 7106 - Stříbro surové nebo ve formě polotovarů nebo prachu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/g 7,08 5,98 3,82 4,52 7,57 Průměrné vývozní ceny Kč/g 10,79 10,52 9,37 9,88 13,05 195 Wolfram Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy 1 Cínovec-jih 3 Krásno 2 Kašperské Hory 4 Krásno-Horní Slavkov 196 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 4 4 4 4 4 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, t W 70 253 70 253 70 253 70 253 70 253 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 70 253 70 253 70 253 70 253 70 253 Těžba,t W 0 0 0 0 0 Poznámka: a) ložiska Sn-W a W rud Schválené prognózní zdroje P^ P2, P3 W kov v rudě Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, t P2, t P3 3 252 10 703 3 252 10 703 3 252 10 703 3 252 10 703 3 252 10 703 Zahraniční obchod 2611 - Wolframové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 100 320 170 0 73 660 Vývoz kg 0 561 0 0 0 2611 - Wolframové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 270 269 235 - 9 Průměrné vývozní ceny Kč/t - 303 - - - 197 8101 - Wolfram a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 54 921 75 659 51 746 13 458 259 357 Vývoz kg 147 738 94 273 82 968 25 106 208 928 8101 - Wolfram a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 974 880 1 041 2 624 534 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 604 723 762 919 507 720280 - Ferowolfram a ferosilikowolfram 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 34 199 35 005 20 273 34 092 42 732 Vývoz kg 450 1 587 3 675 8 550 7 412 720280 - Ferowolfram a ferosilikowolfram 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 564 580 465 406 491 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 629 565 500 479 525 810196 - Dráty z wolframu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 144 190 764 809 154 135 4 172 737 419 343 Vývoz kg 8 836 10 035 9 593 6 430 8 756 810196 - Dráty z wolframu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 1 838 284 1 318 36 475 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 5 455 5 900 4 972 5 671 5 671 198 Zinek Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy Výhradní evidovaná ložiska: 1 Horní Benešov 4 Křižanovice 7 Ruda u Rýmařova-sever 2 Horní Město 5 Kutná Hora 8 Zlaté Hory-východ 3 Horní Město-Šibenice 6 Oskava Vytěžená ložiska a ostatní zdroje: 9 Březové Hory + Příbram + Bohutín 11 Havlíčkův Brod (Dlouhá Ves + Bartoušov + Stříbrné Hory) 10 Stříbro 12 Staré Ransko 199 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem a) 9 8 8 8 8 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, kt Zn 477 472 472 472 472 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 477 472 472 472 472 Těžba,t Zn 0 0 0 0 0 Poznámka: a) ložiska s bilancovaným obsahem zinku Zahraniční obchod 2608 - Zinkové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 17 5 1 1 5 Vývoz t 0,09 0,06 0,2 0,3 0,3 2608 - Zinkové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 45 274 189 201 504 613 355 799 57 930 Průměrné vývozní ceny Kč/t 411111 500 000 480 769 122 047 185 185 7901 - Surový (neopracovaný) zinek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 40 641 47 755 48 089 32 016 27 961 Vývoz t 6 382 18 764 17 706 19 987 6 245 200 7901 - Surový (neopracovaný) zinek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 64 717 75 794 40 861 34 518 44 319 Průměrné vývozní ceny Kč/t 71 185 73 792 39 130 33 777 36 341 7902 - Zinkový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 334 4 008 2 749 2 434 900 Vývoz t 3 041 2 934 2 885 2 717 4 800 7902 - Zinkový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 38 454 72 547 35 456 28 439 34 247 Průměrné vývozní ceny Kč/t 43 394 47 537 23 901 19 855 23 258 201 Zlato Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky (viz mapu) Evidovaná ložiska a ostatní zdroje nejsou těženy 1 Břevenec 6 Mokrsko 11 Suchá Rudná-střed 2 Jílové u Prahy 7 Mokrsko-východ 12 Vacíkov 3 Kašperské Hory 8 Podmoky 13 Voltýřov 4 Mikulovice u Jeseníka 9 Prostřední Lhota-Čelina 14 Zlaté Hory-východ 5 Modlešovice 10 Smolotely-Horní Líšnice 15 Zlaté Hory-Zlatý potok Ústi nad Líben Liberec ^ T Karlovy Vary j 13 Hradec Králové PardubiceL 15, r14 Olomouc Česlié Budějovice li výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje 202 Základní statistické údaje České republiky k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Počet ložisek celkem 19 15 15 15 15 z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, kg Au 239 518 238 900 238 900 238 900 238 900 bilanční prozkoumané 48 740 48 740 48 740 48 740 48 740 bilanční vyhledané 34 618 28 644 28 644 28 644 28 644 nebilanční 156 160 161 516 161 516 161 516 161 516 Těžba, kg Au 0 0 0 0 0 Schválené prognózní zdroje Pu P2, P3 Au kov v rudě Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kg 23 161 23 161 23 161 23 161 23 161 P2, kg 52 246 52 246 52 246 52 246 52 246 P3 - - - - - Au ruda Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Pi, kt 4 144 4 144 4 144 4 144 4 144 P2, kt 10 800 10 800 10 800 10 800 10 800 P3, kt 2 850 2 850 2 850 2 850 2 850 Zahraniční obchod 7108 - Zlato surové nebo ve formě polotovaru nebo prachu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 12 636 1 926 2 593 2 915 3 693 Vývoz kg 220 4 632 5 153 10 649 477 203 7108 - Zlato surové nebo ve formě polotovaru nebo prachu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/g 34 248 331 416 566 Průměrné vývozní ceny Kč/g 1 148 80 102 71 3 187 204 NEROSTNÉ SUROVINY TĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB 205 Antimon Zahraniční obchod 261710 - Antimonové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 31 34 45 37 021 53 035 Vývoz kg 35 672 0 0 0 0 261710 - Antimonové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 24 129 25 647 16 556 91 112 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 10 - - - - 8110 - Antimon a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 89 64 131 54 75 Vývoz t 0 6 3 12 19 8110 - Antimon a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 138 997 117 951 108 477 98 434 141 136 Průměrné vývozní ceny Kč/t 154 303 118 004 116 576 117 657 143 763 206 Arzen Zahraniční obchod 280480 - Arzen 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 11 122 10 166 25 461 232 56 Vývoz kg 0 0 493 0 0 280480 - Arzen 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 184 178 107 1 819 11 661 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - 290 - - Železo Zahraniční obchod 2601 - Železné rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 7 985 6 590 7 710 4 810 5 937 Vývoz kt 0,02 0,05 0,03 0,0001 0,008 2601 - Železné rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 717 1 862 2 360 1 752 2 469 Průměrné vývozní ceny Kč/t 8 821 6 135 3 960 N N 207 7201 - Surové železo 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 149 109 114 47 55 Vývoz kt 18 31 30 24 65 7201 - Surové železo 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 7 146 8 274 10 327 6 836 8 930 Průměrné vývozní ceny Kč/t 8 371 8 669 10 642 6 575 7 216 7204 - Železný a ocelový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 559 525 510 379 403 Vývoz kt 1 489 1 680 1 830 1 444 1 824 7204 - Železný a ocelový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 5 603 6 458 6 184 7 232 7 612 8 077 4 540 4 870 6 048 7 216 208 NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, SE ZDROJI A ZÁSOBAMI 209 Lithium, rubidium, cesium Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR (viz mapu) Evidované ložisko není těženo 1 Cínovec-jih* Poznámka: * Ložisko také s nebilančními zásobami Sn-W rud a obsahy Ta a Nb v koncentrátu výhradní evidovaná ložiska 210 Základní statistické údaje ČR k 31.12. Počet ložisek; zásoby; těžba Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Počet ložisek celkem 1 1 1 1 1 Z toho těžených 0 0 0 0 0 Zásoby celkem, t Li 112 775 112 775 112 775 112 775 112 775 bilanční prozkoumané 0 0 0 0 0 bilanční vyhledané 0 0 0 0 0 nebilanční 112 775 112 775 112 775 112 775 112 775 Těžba, t Li 0 0 0 0 0 V České republice je možno celé Krušné hory považovat ze lithiovou provincii.Tak jenom v prostom Cínovce a okolí bylo identifikováno kolem 300 mil. t rud se zvýšenými obsahy Li. Na nebilančním ložisku Sn-W rud Cínovec-jih je v Bilanci zásob evidováno 112 775 t litia v 53,4 mil. t rudy s průměrným obsahem 0,117 % Li. Kromě toho byla na tomto ložisku ještě vyhodnocena doprovodná množství 56 kt rubidia a 1,8 kt Cs. V dobývacím prostoru ložiska černého uhlí Slaný byly vypočteny zásoby solanky s anomálními obsahy Br a Li v množství 453,6 mil. m3. Tyto zásoby podzemní vody obsahují 123 kt bromu, 15 kt lithia a více než 18 mil. t NaCl. Zahraniční obchod 280519 - Lithium, draslík, rubidium, cesium 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 34 796 60 223 36 101 39 422 21 566 Vývoz kg 0 0 35 205 0 280519 - Lithium, draslík, rubidium, cesium 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 306 199 167 351 744 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - 400 122 - 211 38369100 - Uhličitany lithia 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 0 0 0 Vývoz kg 0 0 0 0 0 38369100 - Uhličitany lithia 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - - - - Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - Molybden Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR; základní statistické údaje ČR k 31.12. V České republice na lokalitě Hůrky v Čistecko-jesenickém masivu jsou odhadnuty prognózní zdroje (neschválené) Mo rud na 80 mil. t s průměrným obsahem 0,176 % Mo tj. 14 037 t Mo (L.Kopecký 1983). Zahraniční obchod 81029400 - Molybden surový (netvářený), včetně tyčí, prutů získaných prostým slinováním 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 21 000 67 941 195 738 15 060 8 555 Vývoz kg 0 175 18 309 4 443 3 160 212 81029400 - Molybden surový (netvářený), včetně tyčí, prutů získaných prostým slinováním 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 857 966 1 196 557 766 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - 1 366 1 170 649 824 Selen, telur Zahraniční obchod 280490 - Selen 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 117 101 11 775 10 679 3 750 5 807 Vývoz kg 601 30 819 1 200 1 200 280490 - Selen 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 241 1 244 1 211 905 1 612 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 1 947 2 967 1 161 887 1 694 28045090 - Telur 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 2 39 15 3 25 Vývoz kg 1 0 0 0 0 213 28045090 - Telúr 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/kg Kč/kg 3 000 1 000 6 590 14 867 5 000 24 560 Tantal, niob Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR; základní statistické údaje ČR k 31.12. V České republice byly prognózní zdroje (neschválené) Nb vyhodnoceny na 3 238 t na uranových ložiskách v uranonosných pískovcích Strážskeho bloku české křídové pánve (spolu s TR, Zr a Hf) a dalších 568 t na lokalitě Hůrky v Čistecko-jesenickém masivu (spolu s Mo, TR, Zr a Hf), kde byly vyčísleny také prognózy tantalu na 57 t. Získatelné obsahy tantalu a niobu jsou známy rovněž z wolframových a cínových koncentrátů pokusně získaných při průzkumu ložiska Sn-W rud Cínovec-jih (spolu s Li, Rb a Cs). Zahraniční obchod 26159010 - Tantalové a niobové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 0 0 0 Vývoz kg 0 0 0 0 0 26159010 - Tantal ové a niobové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - - - - Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - 214 810320 - Tantal surový 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 131 256 188 247 217 893 105 657 240 040 Vývoz kg 43 030 48 728 79 600 50 096 76 647 810320 - Tantal surový 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 9 141 8 237 6 760 7 348 8 426 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 10 429 8 025 6 371 6 839 6 642 Vzácné zeminy Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR; základní statistické údaje ČR k 31.12. V České republice jsou popsány předpokládané zdroje (neschválené) oxidů vzácných zemin z různých mineralizací a geologických formací. Tak např. byly vyhodnoceny obsahy ceru v uranových rudách uranonosných pískovců Strážskeho bloku české křídové pánve na 4 750 t Ce. Anomální obsahy oxidů vzácných zemin jsou předpokládány rovněž na lokalitě Hůrky v Čistecko-jesenickém masivu (tady spolu se zdroji Mo, Ta, Nb, Zr, Hf), v alkalických vulkanitech Českého Středohoří, ve vulkanitech šternbersko-hornobenešovského pásma Nízkého Jeseníku, v grafitických fylitech železnohorského proterozoika, v argilitizovaných tufech hornoslezské pánve apod. Zahraniční obchod 28461000 - Sloučeniny ceru 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 196 630 174 438 120 490 88 136 94 438 Vývoz kg 7 507 5 547 3 228 3 099 2 247 215 28461000 - Sloučeniny ceru 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 304 328 282 367 381 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 313 301 437 512 933 28053010 - Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium vzájemně smíšené nebo legované 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 1 460 2 783 100 200 3 597 Vývoz kg 25 50 0 0 435 28053010 - Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium vzájemně smíšené nebo legované 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 270 402 250 200 718 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 480 240 - - 423 28053090 - Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium, ne: vzájemně smíšené nebo legované 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 8 37 26 29 11 698 Vývoz kg 0 0 0 2 1 28053090 - Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium, ne: vzájemně smíšené nebo legované 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/kg Kč/kg 12 125 5 838 12 385 11 862 159 000 577 1 000 216 Zirkonium, hafnium Evidovaná ložiska a ostatní zdroje ČR; základní statistické údaje ČR k 31.12. V České republice byly odhadnuty prognózní zdroje zirkonia a hafnia v uranových rudách na uranových ložiskách uranonosných pískovců Strážskeho bloku české křídové pánve (spolu s TR, Ta, Nb) na 71 800 t Zr a 2 520 t Hf. Dalších 122 370 t Zr a 2 446 t Hf se předpokládá ve fenitech na lokalitě Hůrky v Čistecko-jesenickém masivu (spolu s Mo, TR, Ta, Nb). Zahraniční obchod 26151000 - Zirkonové rudy a koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 1 498 1 534 Dovoz kg 388 397 750 512 268 062 308 098 Vývoz kg 4 500 4 000 4 000 2 0 26151000 - Zirkonové rudy a koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 29 26 23 28 38 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 28 33 27 0 - 81129210 - Surové hafnium (netvářené), odpad, šrot, prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 1 450 8 Vývoz kg 0 12 0 0 0 217 81129210 - Surové hafnium (netvářené), odpad, šrot, prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - 4 000 109 12 875 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - 1 583 - - - 218 NEROSTNÉ SUROVINY NETĚŽENÉ V MINULOSTI, BEZ ZDROJŮ A ZÁSOB 219 NERUDNÍ SUROVINY 220 Andalusit, kyanit, sillimanit, mullit Zahraniční obchod 250850 - Andalusit, kyanit a sillimanit 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 5 5 6 4 4 Vývoz kt 0 0 0 0,001 0,002 250850 - Andalusit, kyanit a sillimanit 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 8 346 9 031 8 363 10 451 10 114 Průměrné vývozní ceny Kč/t - - - 14 286 19 512 250860 - Mullit 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 2 1 1 1 1 Vývoz kt 0,6 0,1 0,003 0,007 0,004 250860 - Mullit 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 10 583 17 498 21 702 29 097 23 495 Průměrné vývozní ceny Kč/t 9 100 8 691 25 714 22 069 40 000 221 Azbest Zahraniční obchod 2524 - Osinek (azbest) 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 0 1 1 0 3 Vývoz t 0 0 0 0 0 2524 - Osinek (azbest) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t - 48 864 53 750 868 853 10 333 Průměrné vývozní ceny Kč/t - - - - - Magnezit Zahraniční obchod 251910 - Přírodní uhličitan horečnatý (magnezit) 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 5 440 9 935 4 193 3 460 7 108 Vývoz t 48 39 29 10 8 222 251910 - Přírodní uhličitan horečnatý (magnezit) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 2 642 4 921 5 357 4 498 5 426 Průměrné vývozní ceny Kč/t 20 562 44 996 55 414 189 740 200 870 251990 - Magnézie tavená, slinutá, oxidy hořčíku ostatní 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 51 974 52 631 54 301 38 046 38 891 Vývoz t 4 067 3 930 1 107 3 718 3 803 251990 - Magnézie tavená, slinutá, oxidy hořčíku ostatní 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 6 575 7 742 6 678 8 014 7 405 10 502 8 434 8 131 8 771 10 501 Mastek Zahraniční obchod 2526 - Přírodní steatit, mastek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 10 898 13 061 10 986 9 406 9 570 Vývoz t 201 340 386 182 169 2526 - Přírodní steatit, mastek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 7 169 6 705 6 907 7 089 6 639 Průměrné vývozní ceny Kč/t 7 523 8 363 7 322 14 726 16 148 223 Perlit Zahraniční obchod 25301010 - Perlit 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 5 615 7 585 5 782 4 528 0 Vývoz t 36 83 99 114 0 25301010 - Perlit 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 2 371 3 471 4 227 3 966 - Průměrné vývozní ceny Kč/t 7 389 7 028 40 721 44 716 - Síra Zahraniční obchod 2503 - Síra všech druhů, jiná než sublimovaná síra, srážená a koloidní síra 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 40 143 55 066 46 371 20 986 14 761 Vývoz t 11 719 5 579 16 670 20 153 12 227 224 2503 - Síra všech druhů, jiná než sublimovaná síra, srážená a koloidní síra 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 4 098 1 020 3 479 1 028 5 587 2 752 5 703 765 9 314 977 2802 - Síra sublimovaná nebo srážená; koloidní síra 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 70 555 57 411 65 242 71 032 82 355 Vývoz t 113 132 658 83 429 2802 - Síra sublimovaná nebo srážená; koloidní síra 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 026 912 1 917 602 1 136 Průměrné vývozní ceny Kč/t 64 399 56 139 11 846 51 361 11 813 2807 - Kyselina sírová 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 54 426 47 271 57 751 33 519 34 206 Vývoz t 62 666 59 839 69 071 56 145 43 778 2807 - Kyselina sírová 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 973 1 356 1 658 1 055 1 379 Průměrné vývozní ceny Kč/t 1 110 1 188 2 203 1 091 1 743 225 Sůl kamenná Zahraniční obchod 2501 - Sůl (včetně soli stolní a denaturované) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 1 152 750 563 061 610 959 711 503 960 330 Vývoz t 30 656 19 324 15 674 40 055 51 290 2501 - Sůl (včetně soli stolní a denaturované) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 1 275 1 421 1 336 1 459 1 480 Průměrné vývozní ceny Kč/t 2 747 3 345 3 879 3 133 2 900 Ostatní suroviny pro výrobu průmyslových hnojiv Zahraniční obchod 3102 - Dusíkatá hnojiva 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 522 851 175 393 211 841 429 687 556 146 Vývoz t 537 115 168 684 160 970 540 846 579 923 3102 - Dusíkatá hnojiva 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t N N N 4 426 4 388 Průměrné vývozní ceny Kč/t N N N 4 678 4 010 226 2510 - Přírodní fosfáty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 28 141 33 954 20 928 559 15 021 Vývoz t 726 732 1 023 817 1 2510 - Přírodní fosfáty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 3 028 2 443 6 032 7 242 4 802 Průměrné vývozní ceny Kč/t 32 030 32 360 33 871 27 807 N 2809 - Oxidy a kyseliny fosforu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 12 899 7 534 2 270 3 328 3 091 Vývoz t 43 382 21 623 20 781 34 028 46 290 2809 - Oxidy a kyseliny fosforu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t N N N 20 132 20 068 Průměrné vývozní ceny Kč/t N N N 17 621 14 054 3103 - Fosforečná hnojiva 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 13 575 7 004 8 036 10 848 17 269 Vývoz t 2 113 778 1 136 895 1 098 3103 - Fosforečná hnojiva 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t N N N 6 375 6 419 Průměrné vývozní ceny Kč/t N N N 5 735 8 948 227 3104 - Draselná hnojiva 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t N N 81 060 41 560 87 735 Vývoz t N N 1 665 7 027 4 234 3104 - Draselná hnojiva 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t N N N 14 129 7 949 Průměrné vývozní ceny Kč/t N N N 15 532 19 122 3105 - Hnojiva obsahující více prvků 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 118 939 159 934 154 615 53 757 100 466 Vývoz t 24 111 36 671 18 995 17 494 18 031 3105 - Hnojiva obsahující více prvků 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 5 998 6 903 11 954 9 446 8 713 Průměrné vývozní ceny Kč/t 6 752 7 243 11 578 9 445 8 214 228 RUDY 229 Berylium Zahraniční obchod 811212 - Berylium surové, (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 600 0 9 0 1 Vývoz kg 0 0 0 0 0 811212 - Berylium surové, (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 155 - 37 778 - 2 000 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - Galium Zahraniční obchod 81129289 - Galium surové (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 1 4 9 4 Vývoz kg 0 0 0 1 0 81129289 - Galium surové (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - 1 800 3 175 1 267 2 200 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - 2 300 - 230 Hliník Zahraniční obchod 2606 - Hliníkové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 25 27 18 10 34 Vývoz kt 0,0 0,6 0,5 0,6 0,0 2606 - Hliníkové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 3 161 3 461 5 427 4 971 3 386 Průměrné vývozní ceny Kč/t 6 200 7 410 8 617 14 321 31 915 281820 - Oxid hlinitý jiný (ne korund syntetický) 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 24 29 28 6 7 Vývoz kt 0,3 0,1 0,2 3,0 4,0 281820 - Oxid hlinitý jiný (ne korund syntetický) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 13 097 12 850 11 552 21 717 21 361 Průměrné vývozní ceny Kč/t 10 120 38 616 24 076 6 385 6 464 281830 - Hydroxid hlinitý 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 10 8 7 6 10 Vývoz kt 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 231 281830 - Hydroxid hlinitý 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 7 209 20 255 7 906 21 920 8 676 18 480 9 328 13 036 7 034 15 120 7601 - Surový (neopracovaný) hliník 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 180 599 204 104 194 021 171 249 222 566 Vývoz kt 46 54 54 60 51 7601 - Surový (neopracovaný) hliník 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 61 244 150 753 59 422 219 009 49 285 148 602 37 064 152 127 43 649 131 969 7602 - Hliníkový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 49 358 63 959 58 647 50 381 61 804 Vývoz kt 54 61 58 49 72 7602 - Hliníkový odpad a šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 43 478 65 167 40 045 61 006 30 822 53 998 20 709 28 766 31 521 38 804 232 Hořčík Zahraniční obchod 810411 - Hořčík surový (neopracovaný), obsah 99,8 % a více hořčíku 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 1 171 2 168 1 634 892 1 992 Vývoz t 0 73 138 179 0,2 810411 - Hořčík surový (neopracovaný), obsah 99,8 % a více hořčíku 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 43 467 49 393 77 317 55 579 55 849 Průměrné vývozní ceny Kč/t - 46 527 76 911 72 226 215 569 810419 - Hořčík surový (neopraco vaný), obsah pod 99,8 % hořčíku 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 55 1 336 2 119 545 754 Vývoz t 9 162 9 709 10 545 5 486 5 914 810419 - Hořčík surový (neopracovaný), obsah pod 99,8 % hořčíku 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 71 590 46 625 54 932 45 822 82 402 57 221 95 232 55 809 87 246 47 030 233 Chrom Zahraniční obchod 2610 - Chromové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz t t 13 130 690 14 045 800 13 039 508 8 244 369 7 975 764 2610 - Chromové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 7 731 8 885 7 926 9 225 11 336 12 009 9 191 5 912 9 164 4 336 811881 - Surový chrom 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 0 0 0 Vývoz kg 0 0 0 0 0 811881 - Surový chrom 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - - - - Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - 234 Indium Zahraniční obchod 81129281 - Indium surové (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 56 2 25 2 9 Vývoz kg 0 0 0 0 0 81129281 - Indium surové (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 18 125 4 000 11 720 1 500 9 556 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - Kadmium Zahraniční obchod 810720 - Kadmium surové (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kt 692 1 24 133 43 67 Vývoz kt 0 0 0 0 0 810720 - Kadmium surové (netvářené), prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 176 1 000 6 2 674 3 015 Průměrné vývozní ceny Kč/t - - - - - 235 Kobalt Zahraniční obchod 2605 - Kobaltové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz kg kg 778 0 591 23 687 1 110 11 319 426 7 000 3 428 0 2605 - Kobaltové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/kg Kč/kg 1 044 1 010 26 1 052 33 937 43 357 8105 - Kobaltový kamínek (lech) a jiné meziprodukty metalurgie kobaltu; kobalt a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 85 127 201 220 60 Vývoz t 7 5 11 10 9 8105 - Kobaltový kamínek (lech) a jiné meziprodukty metalurgie kobaltu; kobalt a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 1 168 779 415 566 886 025 1 315 493 511 596 1 227 362 167 820 706 335 939 289 694 102 236 Nikl Zahraniční obchod 2604 - Niklové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 9 13 10 7 7 Vývoz t 210 166 135 180 254 2604 - Niklové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 556 272 616 824 484 370 319 651 400 000 Průměrné vývozní ceny Kč/t 2 567 7 452 N N N 7502 - Nikl nezpracovaný 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 3 584 3 803 3 812 2 165 2 560 Vývoz t 689 174 776 228 126 7502 - Nikl nezpracovaný 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/t 380 746 717 844 428 321 386 745 450 766 Průměrné vývozní ceny Kč/t 141 581 332 162 278 533 230 220 352 907 237 Rtuť Zahraniční obchod 280540 - Rtuť 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 3 973 6 450 3 565 4319 2 561 Vývoz kg 8 894 12 671 6 283 6 521 1 241 280540 - Rtuť 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 379 160 170 247 162 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 538 477 1 004 993 598 Thalium Zahraniční obchod 811251 - Thalium surové (netvářené) 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 1 0 0 1 Vývoz kg 0 0 0 0 0 811251 - Thalium surové (netvářené) 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - 13 000 - - 4 000 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - 238 Thorium Zahraniční obchod 28443061 -Thorium ve tvaru tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek, profilů, drátů, desek, pásů 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 1 490 0 0 41 959 4 Vývoz kg 2 0 0 360 0 28443061 -Thorium ve tvaru tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek, profilů, drátů, desek, pásů 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 35 - - 46 3 250 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 6 000 - - 47 - 28443069 - Thorium ostatní, nesurové, odpad, zbytky, tyč, úhelník, tvarovka, drát, deska 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 1 1 0 1 0 Vývoz kg 0 1 0 0 0 28443069 - Thorium ostatní, nesurové, odpad, zbytky, tyč, úhelník, tvarovka, drát, deska 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 6 000 4 000 - 5 000 - Průměrné vývozní ceny Kč/kg - 1 000 - - - 28443099 - Thoriové soli 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 0 0 0 Vývoz kg 0 0 0 0 0 239 28443099 - Thoriové soli 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - - - - Průměrné vývozní ceny Kč/kg - - - - - Titan Zahraniční obchod 2614 - Titanové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz t 149 924 179 322 198 758 140 394 155 505 Vývoz t 492 745 641 452 2 378 2614 - Titanové rudy a jejich koncentráty 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 3 053 18 036 2 863 16 267 3 269 15 793 3 395 20 254 3 236 5 935 8108 - Titan a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz Vývoz t t 1 157 434 1 097 148 1 124 118 925 340 1 030 359 8108 - Titan a výrobky z něj, včetně odpadu a šrotu 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Průměrné vývozní ceny Kč/t Kč/t 721 309 469 126 728 262 407 330 560 583 174 542 564 007 110 433 541 650 90 892 240 Vanad Zahraniční obchod 81129291 - Vanad surový (netvářený), prášek, ne: odpad, šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 0 0 0 0 0 Vývoz kg 0 628 0 236 0 81129291 - Vanad surový (netvářený), prášek, ne: odpad, šrot 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg - - - - - Průměrné vývozní ceny Kč/kg - 545 - 297 - Vizmut Zahraniční obchod 81060010 - Vizmut surový (netvářený), včetně odpadu a šrotu, prášku 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 67 028 63 999 59 569 50 557 94 522 Vývoz kg 0 1 437 51 17 945 81060010 - Vizmut surový (netvářený), včetně odpadu a šrotu, prásk u 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 254 707 460 315 375 Průměrné vývozní ceny Kč/kg - 1 000 412 686 277 241 81060090 - Výrobky z vizmutu, ne: vizmut surový (netvářený), odpad, šrot, prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Dovoz kg 10 046 13 392 18 073 2 142 11 452 Vývoz kg 1 659 4 804 5 245 604 1 456 81060090 - Výrobky z vizmutu, ne: vizmut surový (netvářený), odpad, šrot, prášek 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrné dovozní ceny Kč/kg 462 953 780 699 506 Průměrné vývozní ceny Kč/kg 3 428 1 848 1 820 1 484 1 339 242