Granity a kontinentální kůra III (Vznik S-typových granitů) David Buriánek pouze pro potřeby výuky •III. 1. Vznik granitové taveniny v kontinentální kůře •III. 2. Vznik taveniny •A. Muskovitové dehydratační tavení •B. Staurolitové dehydratační tavení •C. Biotitové dehydratační tavení •D. Epidotové dehydratační tavení •E. Amfibolové dehydratační tavení •F. Bezvodé tavení •III. 3. Vliv chemického složení protolitu a PT podmínek •III. 4. Rychlost procesů produkujících granitovou taveninu •III. 5. Migmatitizace •III. 6. Mobilizace taveniny a vznik těles granitů •III. 7. Segregace taveniny •III. 8. Termální modely pro vznik orogenetických granitů •III. 9. Hybridní granity •III. 10. Vznik těles granitů III. 1. Vznik granitové taveniny v kontinentální kůře •Voda je jako volná fluidní fáze v kontinentální kůře přítomna maximálně do hloubek několika kilometrů (Yardley a Valley, 1997). •Výjimku tvoří pouze nízce metamorfované horniny vtažené rychle do velkých hloubek (subdukční zóny). •Jinak probíhá vznik granitového magmatu jen za podmínek dehydratačního tavení. •Modelováním tavení v metapelitech, kde veškerá fluida vznikla dehydratací přítomných silikátů, se zabývali Spear et al. (1999). Autoři studovali chování metapelitů s minerální asociací granát + sillimanit + muskovit + plagioklas + křemen a sestavili modely chování metapelitů v průběhu různých typů metamorfóz. PT diagram znázorňující dvě hlavní dehydratační reakce a jejich pozici vůči geotermálním gradientům 18, 25 a 40 °C/km. Druhý diagram znázorňuje přibližné množství taveniny, které je během dehydratačních reakcí produkováno. Je třeba upozornit, že diagram dává jen hrubý přehled o poměrném zastoupení taveniny produkované oběma reakcemi, protože množství vzniklé taveniny je závislé na modální m zastoupení muskovitu a biotitu ve zdrojové hornině. Diagram je převzat z práce Wintera (2001). C:\DAVID\Granit\Disertace\obr.gif •kontinentální kůře je přítomna řada minerálů, které během svého rozpadu mohou produkovat taveninu. Podle významu je můžeme seřadit: biotit-amfibol-muskovit-epidot-staurolit. •Granity jsou výsledkem řady po sobě jdoucích procesů které jsou v mnoha případech z geologického hlediska velmi rychlé: 1.zahřátí protolitu a vznik taveniny na hranici zrn 2.oddělení taveniny od protolitu 3.výstup taveniny k povrchu 4.frakcionace a diferenciace • •Vznik a výstup taveniny může být velmi rychlá i méně než 350 tisíc let (ka). •U granitů je určení tohoto intervalu často komplikované (neobsahují dostatek minerálů pro datovaní takto rychlých procesů). •Tavení začíná když protolit protne v PT diagramu křivku solidu. K tomu může dojít třemi způsoby: prográdním zahříváním, přínosem fluid, dekompresí •Ke vzniku granitové taveniny dochází velmi často až po vrcholu metamorfózy kdy již dochází k snižování tlaku ale horniny mají stále vysokou teplotu. Tedy během exhumace orogénu. III. 2. Vznik taveniny PT diagram znázorňující schematický vztah mezi subsolidovou dehydratační reakcí, H2O saturovaným dehydratačním tavením: H= hydratovaný minerál, A minerál bezvodý, V= voda, Ms= H2O saturovaná tavenina, Mu= H2O nesaturovaná tavenina, I= invariantní bod. Diagram je převzat z práce Chena a Grapese (2007). •Typologické vztahy mezi subsolidovou dehydratační reakcí, vodou saturovaným tavením a dehydratečním tavením je vyjádřen na obrázku. •1) hydratovaný minerál se rozpadá na vodu + bezvodý minerál •2) voda + bezvodý minerál reagují za vzniku hydratované taveniny •3) hydratovaný minerál se rozpadá na bezvodý restit a H2O nesaturovanou taveninu •4) hydratovaný minerál + voda produkují taveninu saturovanou vodou •Tlak P1 reprezentuje minimální tlak při němž hydratovaný minerál může koexistovat s taveninou A. Muskovitové dehydratační tavení •První tavenina v tomto systému Grt + Sill + Mu + Pl + Qtz vzniká reakcí: •Paragonit + křemen = sillimanit + albit + tavenina (3) •Ale obsahy paragonitové komponenty v muskovitu bývají malé (20-5%), takže výsledné množství taveniny se pohybuje kolem 1-2 mod. %. •Tavenina je oproti typickému granitovému minimu obohacena na Na. • •Poněkud větší množství taveniny produkuje reakce dehydratačního tavení muskovitu: •Muskovit+plagioklas+křemen = Al2SiO5+draselný živec+tavenina (4) •Touto reakcí vzniká tavenina odpovídající objemově zhruba 70% původního muskovitu. Protože typické pelity obsahují 10-20 modálních procent muskovitu může touto reakcí vznikat 7-14 mod. % taveniny. •Přítomnost Ca v systému posouvá reakci do vyšších teplot (okolo 625-700 °C pro 5 kbar). •Když muskovit obsahuje Fe, Mg, a Ti bývá produktem reakce také cordierit, biotit a spinel. Grt Bt Ms Qtz Svor Muskovit (diokt.) KAl2[AlSi3]O10(OH)2 muskovit NaAl2[AlSi3]O10(OH)2 paragonit CaAl2[Al2Si2]O10(OH)2 margarit K[MgAl][Si4]O10(OH)2 Mg-Al-celadonit K[FeAl][Si4]O10(OH)2 Fe-Al-celadonit Metagranit s turmalínem (Stará Říše, M) Qtz+Fsp+Ms+Tu C:\PGS\zabaleno\apalba\CD3obr\granobr\5t2.jpg Sill And •Pl+Kfs+Qtz+Ms±Bt±Tu ±And •Akcesorické min.: apatit, zirkon, monazit, xenotim, ilmenit •Malé množství taveniny může vznikat i rozpadem staurolitu: •Staurolit + muskovit = granát + biotit + Al2SiO5 + tavenina (5) •Z 10 modálních procent staurolitu vzniknou 1,5-2 modální procenta taveniny. B. Staurolitové dehydratační tavení Množství taveniny produkované na cm3 minerálu rozpadem Ms, Bt, St v závyslosti na množství vody v tavenině Grt Sill St Bt Ms Staurolit: Fe2Al9Si4O22(OH)2 Svor C. Biotitové dehydratační tavení •Další reakce produkující taveninu jsou založeny na rozpadu biotitu, k němuž může dojít několika způsoby z nichž nejběžnější jsou: Biotit + Al2SiO5 + křemen = granát + cordierit + draselný živec + tavenina (6) Biotit + sillimanit = granát + draselný živec + tavenina (7) Granit s granátem a restitickými enklávami (Třebíč) Qtz+Fsp+Ms+Bt+Grt Grt Pl Qtz Bt Biotit (triokt.) KMg3[AlSi3]O10(OH)2 flogopit KFe3[AlSi3]O10(OH)2 annit K[Mg2Al][Al2Si2]O10(OH)2 eastonit K[Fe2Al][Al2Si2]O10(OH)2 siderophilit Rula •Při reakci (6) je část vody uvolněné z biotitu vázaná do cordieritu (zhruba 19%). •Hornina s 10-20 mod. % biotitu tak při tlaku 4 kbar a teplotě kolem 710 °C produkuje 7-14 mod. % taveniny. •Za podmínek kolem 8 kbar a 850°C je rozpustnost vody v tavenině poloviční a tak ze stejného množství biotitu (10-20 modálních procent) vzniká 13-26 mod. % taveniny. • Reakcí (7) může vzniknout z 10 modálních procent biotitu 7-16 mod. % taveniny. Reakce dehydratačního tavení biotitu (Spear, 1999) •Obecně můžeme reakce produkující taveninu rozpadem biotitu napsat takto: Bt + Qtz + Pl + Al2SiO5 = Kfs + tavenina + Grt + Cdr Bt + Qtz + Pl = Kfs + Opx + tavenina + Grt + Cdr •Jako další produkty se objevují Fe-Mg spinel, Ti magnetit, ilmenit, rutil, biotit, ortoamfibol •Pozice dehydratační křivky závisí na složení biotitu. •Vyšší obsahy Mg/(Mg+Fe), F a Ti posouvají křivku do vyšších teplot. •Větší variabilita chemického složení biotitu vede k tomu že dehydratační tavení biotitu probíhá v širším rozsahu teplot než muskovitové dehydratační tavení. Metagranit s granátem a turmalínem (Bystré, PK) Qtz+Fsp+Ms+Bt+Grt Cdr Bt Qtz Ms C:\WINDOWS\Desktop\PGS\použité\CD650\New fig\granobr\76T1.JPG Pl Bt Qtz Grt Sill •Pl+Kfs+Qtz+Bt±Ms±Grt ±Tu ±Sill •Akcesorické min.: apatit, zirkon, monazit, xenotim •Při tlacích nad 10 kbar je epidot první minerál v bazaltech a andezitech jehož rozpadem může vznikat tavenina (Vielzeuf a Schmid, 2001). •V běžném metabazitu je 5-15 wt % epidotu a zněj vznikne jen malé množství taveniny (pod 10 %): • • Bt + Qtz + Ep = Hb + Grt + Kfs + Pl + tav. • Amp + Zo + Qtz = Grt + tavenina D. Epidotové dehydratační tavení Pl Amfibolit s klinozoisitem Czo monoklinické epidot: Ca2(FeAl)Al2(SiO4)(Si2O7)O(OH) klinozoisit: Ca2Al3((SiO4)(Si2O7)O(OH)) kosočtverečný zoisit: Ca2Al3((SiO4)(Si2O7)O(OH)) E. Amfibolové dehydratační tavení •Obecně můžeme reakce produkující taveninu rozpadem amfibolu napsat takto: Hb + Qtz + Grt = Opx + Cpx + tavenina + Pl (za tlaku pod 10 kbar) Hb + Pl + Qtz = Grt + Cpx + tavenina (za tlaku nad 10 kbar) •Jako další produkty se objevují Fe-Mg spinel, titanit, ilmenit •V systému kde není Qtz probíhá tavení za vyšších teplot reakcí: Hb + Pl = Cpx + Opx + An + Ilm + Ttn + tavenina + Sp Reakce dehydratačního tavení amfibolu •Vyšší obsahy Mg/(Mg+Fe), F, Cl a Ti posouvají křivku tavení amfibolu do vyšších teplot. •Biotity se při tlaku 5 kb rozpadají v rozsahu teplot 690-820 °C a amfiboly 920-970 °C v závislosti na složení. Pl Amfibolit Qtz Amp Obecný vzorec amfibolu: A0-1 B2 C5 [T8O22] (OH, F, Cl)2 A = Na K B = Ca Na Mg Fe2+ (Mn Li) C = Mg Fe2+ Mn Al Fe3+ Ti T = Si Al Pl Tonalit (PK) Qtz Bt F. Bezvodé tavení •Reakce produkující taveninu mohou probíhat dokonce i když je zkonzumován všechen biotit a muskovit, například reakcí: •Draselný živec + albit + křemen + Al2SiO5 + granát = tavenina (8) •Pokud hornina prošla těmito reakcemi, pohybuje se množství vzniklé taveniny kolem 26 mod. %. •Takové množství taveniny se může uvolnit z matečné horniny a migrovat jako granitická tavenina. Clemens a Vielzeuf (1987) odhadují množství taveniny kritické pro zahájení její migrace na 20-35 obj. %. •Jakmile v hornině nejsou další minerály, které by svým rozpadem mohly produkovat vodu a tavenina již opustila matečnou horninu, zastaví se i proces tavení probíhající díky reakci (8). Patiňo Douce-Beard 1995 Tavení Bt+Pl+Qtz ruly (Gardien-Thompson-Ulmer 1999) •Chemické složení taveniny je ovlivněno složením protolitu, množstvím fluid a PT podmínkami vzniku III. 3. Vliv chemického složení protolitu a PT podmínek Patiňo Douce-Beard 1995 •Metasedimenty produkují taveninu převážně o složení granit až granodiorit •Intermediální horniny produkují taveninu převážně granodioritového až tonalitového složení •Bazické horniny produkují taveninu převážně tonalitového složení •Draslíkem bohaté mafické horniny produkují taveninu granodioritového až adamelitového složení III. 4. Rychlost procesů produkujících granitovou taveninu •Tu a Ms-Bt granity vzniklé dehydratačním tavením indikují vznik za nízkého stupně parciálního tavení (F < 0.2), ke vzniku taveniny dochází během 1-4 Ma. •Rozdíly v chemickém složení a Sr izotopech jsou způsobeny odlišným složením protolitu a rozdílnou aktivitou vody během anatexe nebo rozdílným stupněm frakční krystalizace. •Tavenina vzniká na hranici zrn. •Přičemž k tomu aby reakce proběhla stačí často jen několik týdnů. •Reakci navíc urychluje nejen zvýšená teplota ale i případná přítomnost fluid (inkongruentní tavení) •Tavenina vzniklá takovým tavením je oproti typické tavenině vzniklé v minimu nabohacena na Si a Na díky rychlému rozpouštění paragonitové komponenty v Ms a křemene Image •Koncentrace LREE a ZR v granitické tavenině vzniklé anatexí závisí na rychlosti rozpouštění monazitu a zirkonu. •Rychlost rozpouštění těchto minerálů závisí na: množství vody v tavenině, teplotě a rychlosti ohřevu protolitu. •Pokud rychlost uvolňování taveniny z protolitu překročí rychlost rozpouštění těchto minerálů vznikne tavenina která není staurovaná Zr a LREE. •Protože rychlost rozpouštění monazitu je menší než zirkonu (při určitých podmínkách) může při rychlém uvolnění taveniny vznikat magma saturované Zr ale podsycené LREE (Harris et al. 2000). •Himalájské granity ukazují právě toto nenasycení LREE (různá teplota Mnz a Zr term.) •To ukazuje že k oddělení magmatu došlo za méně než 10 tisíc let. • Xen Zr •Tavenina je z oblasti svého vzniku transportována do magmatického krbu kde muže docházet ke změnám jejího složení v důsledku asimilace hornin z okolí a frakční krystalizace. •Transport taveniny a její krystalizace může být u malých těles peraluminických granitů velmi rychlý řádově stovky let. •U větších těles to mohou být tisíce let. Tavení Qtz+Fsp v granulitech při 760 2 kbar a 3 dnů (Mehnert et al. 1973) Berger2003 •Vznik a vývoj taveniny závisí na rychlosti ohřívání protolitu a ta je závislá na tektonickém prostředí. •Množství taveniny při kterém se již může migrovat mezi zrny závisí na mnoha faktorech (nejméně F > 0.08-0.05) •Výrazným faktorem je směrný tlak Amfibolit na střižné zóně tonalitová tavenina lom Křepínky – moldanubikum nově vzniklá tavenina (pegmatit) Tu granit - moldanubikum a. Agmatit (Breccia structure): ostrohrannné úlomky melanosomu tmelené leukosomem . b. Diktyonity (Net-like structure): leukosom tvoří rozvětvenou síť žilek. c. Agmatit s převahou leukosomu (Raft-like structure). d. Migmatit s ptygmatickými žilkami - žilky silně zprohýbané. e. Stomatit (Stromatic structure) střídají se pasky leukosomu a melanosomu a pásky probíhají více méně rovně. f. Dilatonit (Dilation structure). g. Stomatit s převahou leukosomu (Schleiren structure). h. Nebulitický migmatit (Nebulitic structure): melanosom tvoří rozplývavé skvrny v leukosomu. Upraveno podle knihy: Mehnert (1968) Migmatites and the Origin of Granitic Rocks. Elsevier. C:\Book Stuff\Color Figures\Ch 28\Fig 28-22.jpg III. 5. Migmatitizace Saito S et al. J. Petrology 2007;48:79-111 Grt Bt Pl Grt Cdr Pl Qtz Rula Restit Tavenina a) Nebulitický migmatit (Nebulitic structure): melanosom tvoří rozplývavé skvrny v leukosomu. Představuje počáteční stádium migmatitizace. Velmi viskózní tavenina zůstává na místě svého vzniku. •Krystaluje v podmínkách bez orientovaného tlaku nebo jen nízkého orientovaného tlaku. •Malá velikost kapes taveniny vede k tomu že tavenina nemá žádný vztlak. b) Stomatit (Stromatic structure) střídají se drobné pasky leukosomu a melanosomu. •Pásky probíhají více méně rovně s původní foliací a vtom případě jde pravděpodobně o tavení na místě. •Někdy však mohou být rovnoběžné žilky k původní foliaci diskordantní a pak jde o mobilizovanou taveninu která proráží mesosom. Upraveno podle knihy: Mehnert (1968) Migmatites and the Origin of Granitic Rocks. Elsevier. c) Diktyonity (Net-like structure): leukosom tvoří rozvětvenou síť žilek. •K oddělení taveniny došlo díky orientovanému tlaku. •Leukosom tvoří propojenou síť žilek. d) Agmatit (Agmatite) ostrohranné bloky jsou obklopené leukosomem tvoří brekcii (nemusí nutně reprezentovat paleosom a melanosom) •Porušení v důsledku hydraulického vztlaku taveniny. •Vznikají v horních částech migmatitických dómů. Představují kontakt mezi granity a migmatity. Upraveno podle knihy: Mehnert (1968) Migmatites and the Origin of Granitic Rocks. Elsevier. Kriegsman2001 E:\1MS.jpg E:\1MS2.jpg Melanosom Bt+Ms>Qtz+Fsp ± Grt, Tu Leukosom Bt+Ms melanosom (Cdr je zatlačován Bt a Ms) Grt Qtz Bt Mesosom -> melanosom (Grt je zatlačován Bt) Bt Ms Melanosom Migmatity mohou být výsledkem několika deformačních a metamorfních etap CORONA-CHA´VEZ ET AL. 2006 • •Pokud se střídají leukokratní pásky s nízkým obsahem biotitu s pásky, které mají vysoký obsah slíd. Pásky mají mocnost od několika mm po několik cm. V takovém případě mluvíme o metatexitech tedy horninách, které si zachovaly strukturní znaky z období před migmatitizací (Brown 1997). •Diatexity byly definovány jako horniny u nichž byla smazána stavba horniny před migmatitizací (Brown 1997). Diatexity jsou drobnozrnné až středně zrnité. Struktura je granoblastická a přednostní orientace je nevýrazná, nebo zcela chybí (Dalečín). Vanderhaeghe2001 •Při parciálním tavení se první tavenina objevuje na hranici zrn. •Během tavení je mobilita taveniny závislá na množství taveniny a jejích charakteristikách (viskozita) •Metatexity mají reologii řízenou pevnou fází a u diatexitů se reologie řídí charakteristikami taveniny. •Pokud je množství taveniny velké (F > 0,26-0,4) může se tavenina migrovat a vytvářet tělesa granitů. •Zóna mezi zdrojem taveniny (diatexity) a tělesy leukogranitů je tvořena sítí žilek od cm do několika metrů. •Charakter této přechodné zóny je řízen reologickým kontrastem mezi pevnou fází a taveninou. III. 6. Mobilizace taveniny a vznik těles granitů •Migmatitizace postihuje komplexy složené z metapelitů až metadrob. •Probíhá za relativně nízkých PT podmínek pod 800°C a kolem 4-7 kbar. •U diatexitů može dojít k oddělení restitu od taveniny a vznikají leukogranity. Tento proces má řadu mezistupňů • III. 7. Segregace taveniny •Segregace taveniny (Melt segregation): znamená oddělení taveniny od restitu během tavení http://www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/Diedre.JPG •závisí na propustnosti zdrojových hornin •první tavenina vzniká na hranici zrn •Kapsy tavenin se zvětšují se zvětšujícím se stupněm tavení •dochází ke slučování jednotlivých dutin a ke vzniku sítě kanálků podél hranice zrn •v granitovém systému jsou mezi zrny úhly 44-60° což umožňuje vznik intergranulárního filmu, který spojuje jednotlivá zrna (extrakce taveniny) •pokud je úhel větší než 60° tavenina se neuvolní //www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/ F:\USB\PDFvulkanologie\Html3\Granite Geology_soubory\Newtonian.jpg F:\USB\PDFvulkanologie\Html3\Granite Geology_soubory\RheolMagma.jpg •Parciální tavení je zodpovědné za diferenciaci kontinentální kůry •Tavenina se může od horniny oddělit ale závisí to na viskozitě taveniny geometrii intergranulárních prostor mezi krystaly (McKenzie, 1984) a deformaci •Základním parametrem který kontroluje oddělení, transport a vmístnění taveniny je viskozita •Viskozita s obsahem SiO2 v tavenině roste viskozita s obsahem H2O v tavenině klesá viskozita viskozitu ovlivňuje množství a tvar krystalů během krystalizace viskozita roste http://www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/Compaction.JPG •Gravitační kompakce (Gravitational compaction): hustota restitu a taveniny je různá, kapsy taveniny musí být propojené, tento model je vhodný pro taveninu s nízkou viskozitou (McKenzie, 1984) •Tímto způsobem nemohou vznikat velká a geologicky složitá tělesa • //www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/ • 1) Extenzní porušení pukliny (Extensional fracturing) •Objevují v horninách s malým množstvím taveniny. •Závisí na rychlosti deformace, tlaku fluid, orientovaném tlaku. •V granitických systémech s nízkou aktivitou H2O dochází k pozitivní změně objemu během tavení což vede ke vzniku puklin. •Lokální hydrostatický tlakový gradient umožňuje pohyb taveniny do puklin a oddělení taveniny, efekt tohoto mechanizmu závisí velikosti poklesu tlaku, propustnosti horniny a době po kterou jsou pukliny otevřené. •Tavenina s vyšším obsahem vody za tlaku pod 15 kbar má opačný efekt (má menší objem než reaktanty). Segregace taveniny iniciovaná deformací • •2) Segregace taveniny během deformace (Segregation during continuous deformation) •Filter pressing - v důsledku duktilní deformace vrstev s různou viskozitou se separuje tavenina od horniny (je to podobné jako tvorba budin) •Dilatant attractors – pokud během parciálního tavení probíhá deformace tavenina se shromažďuje ve střižných zónách, v tlakových stínech http://www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/GEOTHERM1.JPG •parciální tavení pelitů začíná kolem 650ºC pro běžnou kůru •běžná kontinentální (fanerozoická) kůra má na hranici MOHO kolem (kolem 500-600 ºC) takže k tavení většinou nedochází •Aby došlo k tavení musí dojít k: -zvětšení mocnosti kontinentální kůry (crustal thickening) -ztenčení litosferického plaště (lithospheric mantle thinning) a podestlání bazickým magmatem (underplating of mafic magma) http://www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/GEOTHERM3.JPG //www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/ III. 8. Termální modely pro vznik orogenetických granitů C:\Class Figures\Intro\India.jpg III. 9. Hybridní granity Amp gabro – plášťové magma (Nikaragua) I-typový Amp-Bt granodiorit s enklávou dioritů vzniklý mixingem (Nikaragua) I-typový Amp-Bt granodiorit mixingem (Nikaragua) I-typový Bt granodiorit vzniklý mixingem (Nikaragua) S-typový Cdr-Bt granit s xenolity migmatitů (Nikaragua) Xenolit mramoru v granodioritu Cdr-Bt xenolit v S-typovém granitu (Nikaragua) III. 10. Vznik těles granitů Diagram ilustruje předpokládané předpokládané mechanizmy vmístění plutonu: 1- doming (doming of roof); 2- Parciální zonální tavení a asimilace (wall rock assimilation, partial melting, zone melting); 3- stoping (stoping); 4- plastická deformace okolních hornin (ductile wall rock deformation and wall rock return flow); 5- boční posunutí okolních hornin podél zlomů (lateral wall rock displacement by faulting or folding); 6- vmístění v extenzním prostředí (emplacement into extensional environment). Paterson et al. (1991), Contact Metamorphism. Rev. in Mineralogy, 26, pp. 105-206. © Min. Soc. Amer. http://www.geosci.usyd.edu.au/users/prey/Teaching/Granite/Ascent Batolity roste postupně v po malých dávkách které vystupují sérií žil: a. magma zvedá okolí horniny když je nadloží relativně malé, b. působení tlaku magmatu v magmatickém krbu způsobuje rozšíření do stran a dolu jak magma intruduje do horních částí batolitu (Cruden and McCaffrey, 2001; Cruden, 2005), nebo c. nebo může být proces nepravidelný. John Winter . Fig4-37NewColor.jpg C:\Book Stuff\Misc Figures\Ch04\Fig 4-33.jpg Model vzniku diapiru vytvořený na centrifuze (Ramberg 1970, In Newell, G., and N. Rast, (1970) (eds.), Mechanism of Igneous Intrusion. Liverpool Geol. Soc., Geol. J. Spec. Issue no. 2) Blok diagram solných diapirů v severním Německu Trusheim (1960), Bull. Amer. Assoc. Petrol. Geol., 44, 1519-1540 © AAPG. C:\Book Stuff\Book Figures\Ch04\Fig 4-27.jpg Přechodná zóna mezi granitem a okolní horninou Compton (1962), Manual of Field Geology. © R. Compton. C:\Book Stuff\Book Figures\Ch04\Fig 4-28.tif Foliace vyvinutá na okraji plutonu jako výsledek odlišného pohybu při kontaktu s okolím (Lahee 1961, Field Geology. © McGraw Hill. New York. Foliace překračující kontakt mezi okolní horninou a granitem, kontakt je typický pro pre- nebo syn-tectonický pluton.(Compton 1962, Manual of Field Geology. © R. Compton). C:\Book Stuff\Misc Figures\Ch04\Fig 4-29.jpg lom Křepínky – moldanubikum schlazený okraj xenolitu lom Křepínky – moldanubikum (xenolity) C:\Book Stuff\Misc Figures\Ch04\Fig 4-30 C.wmf Blok diagram v rozsahu řady kilometrů (Lahee 1961, Field Geology. © McGraw Hill. New) York. Batholiths are generally large, composite plutonic bodies. They can cover tens of thousands of square kilometers and be made of large numbers of individual plutonic bodies. They form in regions that had large magma supplies for long periods, such as subduction zones or slow continental rifts. •Batolit je velké těleso, jehož průměr směrem do hloubky roste a jeho podloží není známo. Batolity ve starých štítech zaujímají často plochy ve stovkách až tisících km2. Stocks are generally steep-walled plutons having an exposed area of <100 km2. They may be part of an unexposed larger plutonic complex, or isolated. Large magma chambers are generally thought to be fed from below via dikes. •Pluton je pojem, který má více významů ze strukturního a tektonického hlediska. Podle tvaru se rozlišují např. plutony okrouhlé, větveného tvaru, vertikální s příkrými kontakty nebo horizontální plutony jazykovitého tvaru. Na rozdíl od batolitu je možné v některých částech plutonu navrtat jeho podloží. •Pně jsou menší plutonická tělesa, která se vyznačují izometrickým, okrouhlým průřezem. Peň mívá většinou příkré okraje a má diskordantní poměr k okolí. •Apofýzy jsou odnože vybíhající z většího hlubinného tělesa. Kfs Pl Qtz Bt