V Brně, 15.2.2012 Jak probíhá Státní závěrečná zkouška ze Společného pedagogicko-psychologického základu v magisterských programech Učitelství pro střední školy na PřF MU? Studenty magisterských programů Učitelství pro střední školy čeká na závěr studia státní závěrečná zkouška (dále jen SZZ) ze společného pedagogicko-psychologického základu. Zajímá Vás, jak taková zkouška vypadá? Jakou podobu mají testy? Kolik je času na odpovědi? Kdy se dozvíte, zda jste uspěli? Magazín Učit se učit Vám napoví prostřednictvím krátké reportáže z letošních „státnic“. „Student u zkoušky má očekávat úspěch“ Věty, které čtete v podobě titulků tohoto článku, pronesl v úvodním slově před samotnou zkouškou pedagog PřF MU, dříve středoškolský učitel s letitou praxí, oceněný v roce 2002 titulem „Učitel roku“, Jaromír Hališka, který tématu pedagogiky a didaktiky věnoval i celou řadu publikací. Ten totiž studenty učitelství přírodních věd, matematiky a informatiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity provázel důležitou zkouškou, která má za úkol prověřit připravenost studentů na učitelskou praxi v oblasti didaktiky, pedagogiky a psychologie. „Strach není na místě, odpovědnost ano“ Pro studenty, kteří absolvovali kurzy doktora Hališky (PřF:XS060 Obecná a alternativní didaktika, PřF:XS120 Analyticko-didaktické praktikum), nebyl systém zkoušení RVM (tedy založený na Rozumu Vědomostech a Mravnosti) ničím novým. Absolventy neučitelských vysokoškolských oborů by možná mile překvapila pečlivost, s jakou se zkoušející pedagog věnoval seznámení s formou testu, a to z důvodu, aby se studenti mohli plně soustředit na obsah dílčích položek testu. Zkoušející pak studentům doporučil i osvědčený postup řešení testu: ñ nejprve test vizuálně celý projít a tak se na něj připravit ñ pak rychle vyřešit naprosto jasné otázky a úkoly, na kterých se naše psychika pozitivně naladí ñ pak se věnovat dalším otázkám. Pokud Vás trápí obava, že test nestihne vyřešit v termínu, vězte, že přesný čas stanovený na zkoušku není. Test tak končí ve chvíli, kdy už pouze 10 % studentů hlásí, že ještě pracují. „Student se má po testu dozvědět správné odpovědi“ Hledání a opravování chyb představil studentům zkoušející jako součást procesu učení. Student by tedy neměl odcházet s tím, že neví, jak zkouška dopadla, protože moment opravy je zkrátka velmi důležitý pro další proces učení. Z tohoto důvodu po napsání testu studenti schovávají své propisky a dostávají ty červeně píšící. Pak konfrontují svá řešení dílčích položek testu se studijními materiály, sami hodnotí správná či chybná řešení. A u těch chybných píší červeně do testu řešení správná. To je ta pravá aplikace zásady RVM (Rozum Vědomosti Mravnost). Po této „opravě“ učitel promítá správná řešení a studenti si mohou spočítat, jak v testu uspěli. Finální hodnocení samozřejmě provádí pedagog samostatně a výsledky se studenti dozví do pěti dnů prostřednictvím ISu. „Student má známku přijmout jako spravedlivé hodnocení“ Správný učitel potřebuje umět známku zdůvodnit, protože klasifikace má být nutně pravdivá. I pedagog u SZZ vyzývá k případné komunikaci o sporné známce. A pak už opravdu přichází čas, kdy studenti berou do ruky tužky a začínají odpovídat na testové otázky a řešit jednotlivé úkoly testu. Závěrem Jisté je, že když zkoušce pouze přihlížíte, tak jako já u státnic, vnímáte atmosféru jinak než zkoušení. Ale i tak myslím mohu hodnotit atmosféru u této zkoušky jako pozitivní, nezatíženou stresem, spěchem nebo jinými rušivými prvky. Je vidět, že studenti se takto „učí, jak zkoušet“ i během vlastní zkoušky, kterou podle Jaromíra Hališky skládají nejen jako vysokoškolští studenti, ale už i jako budoucí středoškolští učitelé. Zuzana Kobíková