http://www.jdonohue.com/parks/photo/mediumSize/Badlands02.jpg Fyzická geografie Podzim 2012 Z0026/4 – čtvrtek 15 – 15.50, Z4 Z0026/6 – čtvrtek 16 – 16.50, Z3 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz 6. 12. 2012 Globální ekosystémy nbiosféra = noživená vrstva = nbiogeografie = nekologie= nekosystém = • • • nakvatické ekosystémy: nmarinní: a. otevřený oceán, b. brakické vody, c. korálové útesy. nsladkovodní: a. jezera a rybníky, b. vodní toky, c. různé typy mokřadů (např. rašeliniště a slatiniště). nterestrické ekosystémy: biomy ?? nles nstep nsavana npoušť ntundra n nzdroj energie pro biosféru = ?? nHerbivoři, karnivoři, omnivoři, dekompozitoři nPotravní řetězec - přenos energie ekosystémem přes posloupnost několika kroků či úrovní – primární producenti (zelené rostliny); konzumenti prvního, druhého a třetího řádu; dekompozitoři n n http://www.sheppardsoftware.com/content/animals/kidscorner/images/foodchain/simplechain.gif nbiomasa = nčistá primární produkce = nfaktory ovlivňující čistou primární produkci: nsluneční záření: a. intenzita, b. délka slunečního svitu (délka dne) nteplota (teplota vzduchu a půdy) ndostupnost vody n n n n nxerofyty = noblasti výskytu xerofytů: nmísta s rychlým odtokem vody (např. skalní výchozy, …) npouště noblasti s výrazně suchou sezónou nadaptace xerofytů na sucho: nbrání ztrátě vody z těla nvylepšená schopnost vodu získat n krátký životní cyklus nsklerofyty = n http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Euphorbia-virosa.jpg/280px-Euphorbia-viros a.jpg http://www.kibitz.estranky.cz/img/mid/716/netresk-skalni.jpg nteplota jako přímý (optimální teplota, teplotní limity) a nepřímý faktor nchladnější klima → méně druhů organismů nstudeno-krevní a teplo-krevní živočichové nrozdílné adaptace studenokrevných a teplokrevných živočichů na chlad a horko nhibernace n nsvětlo njarní efeméry = nfotoperioda = nvítr nvlajkové stromy n http://www.priroda.cz/clanky/foto/snezenka.jpg http://server.gzastavka.cz/%7Emzobliva/biologie/jaternik.jpg http://www.bbc.co.uk/blogs/scotlandlearning/flag_tree-thumb-600x449.jpg nekologická sukcese = proces vývoje ekosystému (vývojová řada) při kterém jedno společenstvo rostlin a živočichů nahrazuje druhé a který směřuje ke stabilnímu konečnému stavu nklimax = ndisturbance = narušování ekosystému 1.přirozené 2.antropogenní nprimární a sekundární sukcese npionýrské rostliny n n Soubor:Moorbirke pioniergehölz.jpg nRaunkiaerův systém životních forem: nFanerofyty - jsou rostliny jejichž obnovovací pupeny se nacházejí výše než 30 cm nad povrchem země nChamaefyty - jsou rostliny jejichž obnovovací pupeny se nacházejí do 30 cm nad povrchem země nHemikroptofyty - jsou vytrvalé až dvouleté rostliny s obnovovacími pupeny při povrchu země, kryté živými či odumřelými listy a jinými orgány nGeofyty - rostl. s přezimujícími orgány v půdě (oddenky, hlízy, cibulky aj.) nHelofyty - forma bažinných rostlin; kořeny jsou zakotveny v bahnitém dně nHydrofyty - vodní kořenící rostliny – obnovovací orgány ve vodě nebo na dně nTherofyty - jsou jednoleté rostliny s krátkým životním cyklem v jediném vegetačním období nEpifity - rostliny rostoucí na fanerofytech n n nKlima: vlhké rovníkové klima, monzunové a pasátové pobřežní klima nGeografické rozšíření: nrovníkové deštné lesy nJ Amerika: povodí Amazonky; Afrika: Konžská pánev a pobřeží Guinejského zálivu; Indomalajská oblast: Indonésie od Sumatry až po západní ostrovy Tichomoří ntropické deštné lesy nPasátové oblasti: Filipíny, V pobřeží střední Ameriky, Karibská oblast, V pobřeží Madagaskaru, SV pobřeží Austrálie, V pobřeží Brazílie nMonzunové oblasti: jihovýchodní Asie = Vietnam, Laos, JV Čína a Z pobřeží Indie a Myanmaru n nCharakteristika: nvnitřní struktura deštného lesa – tři patra nemergenty, chůdovité a deskovité kořeny nliány nepifyty nvelká druhová diverzita → několika km2 = až 3000 druhů dřevin nsilný zástin půdy a spodních pater lesa nobrovská produkce biomasy, rychlá mineralizace opadu a recyklace živin, nízký obsah organických látek v půdě nhorský deštný les nvysokohorský mlžný les nfauna: největší diverzita druhů v korunách stromů, málo velkých savců n n http://travel.mongabay.com/colombia/600/co03-9501.jpg http://multitrade.com.pl/Info/liany.jpg http://www.cryptomundo.com/wp-content/uploads/mountain-gorilla.jpg nKlima: střídavě vlhké a suché tropické klima (střídání delší deštivé sezóny se suchou a o něco chladnější sezónou) nGeografické rozšíření: asijské monzunové oblasti – Indie, Myanmar, Thajsko a Kambodža; střední část jižní Afriky; střední a jižní Amerika (lemují deštné lesy) nCharakteristika: nstromy shazují listí během období sucha nnemají spojitý zápoj stromů → více prosvětlené, lépe vyvinutá spodní patra než v deštném lese nstromy nižší než v deštném lese; druhová rozmanitost rovněž menší (cca 30 – 40 druhů dřevin/ha) n n http://www.sevcikphoto.com/images/monzunovy_les_Panama.jpg http://druidova.mysteria.cz/STROMY/Pictures/image009.jpg http://www.esotravel.cz/files/exotika/asie/thajsko/10.jpg nKlima: vlhké subtropické klima (mírná zima a dostatek srážek po celý rok) nGeografické rozšíření: JV Spojených států, J Čína, J Korea a J Japonsko nCharakteristika: nSubtropický listnatý vždyzelený les nněkteré stromy mají kožovité listy, les je rozvolněný → dobře vyvinutá spodní patra ndruhová skladba: neopadavé duby, vavříny (vavřínové lesy) a magnólie; ve spodních patrech = stromovité kapradiny, malé palmy, bambus, hojné liány a epifyty ndlouho zemědělsky využívané oblasti – přírodní vegetace většinou chybí nSubtropický jehličnatý vždyzelený les nvýskyt pouze na JV Spojených států npísčité půdy + opakující se požáry ndominantním druhem dřevin = borovice n http://www.profimedia.cz/fotografie/idylicka-vavrinove-lesy-hory-anaga-parque-de/profimedia-0056777 013.jpg http://us.123rf.com/400wm/400/400/celsodiniz/celsodiniz0709/celsodiniz070900139/1621454-swamp-tree- on-everglades.jpg nKlima: vlhké kontinentální klima nGeografické rozšíření: takřka výhradně na severní polokouli - V část Severní Ameriky, Z Evropa, V Asie; malá oblast listnatého lesa rovněž v Patagonii nCharakteristika: nstromy kompletně shazují listí v zimě nsilný zástin půdy → synuzie podrostu je poměrně slabě vyvinutá – jarní efeméry ndruhová skladba: dub, buk, bříza, ořešák, líska, javor, jilm a jasan; listnáče obvykle doprovázeny i některými jehličnany (jedle, smrk) nfauna: nejoživenější je přízemní vrstva (příznivé vláhové a teplotní podmínky) – největší počet jedinců i druhů = hrabaví živočichové, větší býložraví savci, predátoři, hojná ptačí fauna, málo je omnivorů (medvěd) n nKlima: klima boreálního lesa nGeografické rozšíření: oblasti vysokých zeměpisných šířek – široký cirkumpolární pás v Eurasii a Severní Americe; nejdále k jihu sestupuje v horských oblastech – v Evropě se jehličnaté lesy vyskytují ve všech pohořích, v Severní Americe sestupují k jihu podél Kordiller nCharakteristika: nmalá druhová diverzita dřevin – velké plochy se skládají pouze z jednoho nebo dvou druhů stromů nboreální lesy Severní Ameriky, Evropy a západní Sibiře jsou tvořeny převážně smrkem a jedlí, ve středu severní Sibiře a ve východní Sibiři modřínem ntmavá (smrková) tajga / modřínová tajga / borová tajga/ horská tajga nna severu přechod do lesotundry npobřežní jehličnatý les: vyskytuje se pouze podél Z pobřeží Severní Ameriky v úzkém pásu od severní Kalifornie po jih Aljašky; klima se vyznačuje silnými orograficky zesílenými srážkami a mírnými teplotami → existence nejhustších jehličnatých lesů na světě s největšími stromy světa nfauna: podobní zástupci živočišného světa v Severní Americe i v Eurasii –medvěd hnědý, vlk, liška, kuna, norek, rosomák, los, jelen, bobr, v zimě sobi, celá řada ptačích druhů: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, jeřábek lesní, v létě tažné druhy n n http://www.gymkh.cz/storage/slavicek/voda/tajga.jpg http://nd05.jxs.cz/749/715/a68afcae09_85102296_o2.jpg http://kuczyn.com/figurant/rosomak.jpg http://www.vydry.org/UserFiles/vydry/los.jpg nKlima: středomořské klima nGeografické rozšíření: Středomoří, Kalifornie, Chile, Kapská oblast v jižní Africe, Austrálie nCharakteristika: nrozlišují se tři vegetační formace slerofytního lesa: nsklerofytní les – se zapojenou klenbou stromů nsklerofytní řídkolesí – stromy pokrývají pouze 25 – 60% plochy nsklerofytní křoviny – křoviny pokrývají zhruba 1/2 povrchu nstromy a keře jsou adaptovány na letní horka malými, tvrdými, kožovitými, tlustými listy bránícími ztrátě vody transpirací nStředomoří: korkový dub, dub cesmínový, borovice, olivy; dnes většinou náhradní křovinaté formace = macchie nKalifornie: pobřežní horské hřbety – různé druhy dubů; jižněji se vyskytují přirozené sklerofytní křoviny = chaparral n n http://www.californiachaparral.com/images/555_PS-Chamise-RS-chaparral.jpg http://botany.cz/foto/quercuscocherb2.jpg http://botany.cz/foto/oleaeuropherb1.jpg nKlima: tropické střídavě vlhké a suché klima; ostře vyhraněné období dešťů a sucha nGeografické rozšíření: často podél oblastí rovníkového deštného lesa; Afrika, Jižní Amerika, v menší míře Indický subkontinent a Z část Madagaskaru nCharakteristika: npodstatu savany tvoří rostlinné skupiny s odlišnými ekologickými nároky – dřeviny a traviny npřírodní savany – pouze určité klimatické a edafické podmínky (1. půda: kamenitá nebo extrémně chudá na živiny, 2. klima: pouze 300 – 600 mm srážek, 3. stagnující podzemní nebo povrchová voda) – jinak se jedná o antropogenně podmíněnou savanu ndůležitý faktor ekologie savany = požáry → zvýhodnění trav na úkor dřevin ngaleriové lesy = lesy vázané na vyšší hladinu podzemní vody podél vodních toků nAfrika nVlhká savana (člověkem podmíněná – mýcení + vypalování lesa) nSavanové řídkolesí (suchá savana) nTrnitá savana n nJižní Amerika nZaplavovaná savana (pantanal) nLlanos nCampos nfauna: vzhledem k deštným lesům podstatně větší druhová diverzita (hlavně savci); optimální podmínky pro život herbivorů (schopnost rychlého běhu), predátoři, mravenci a termiti, plazi (ještěrky a hadi [jedovatí]), ptáci (běžci a kurovití, letci: supi a orli) n n n http://www.adozioniloreto.org/foto/savana2media.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Los_Llanos_Colombia_by_David.png/300px-Los _Llanos_Colombia_by_David.png http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Pantanal2.jpg/250px-Pantanal2.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Two_cheetahs_together.jpg/275px-Two_cheeta hs_together.jpg nKlima: suché kontinentální klima, vlhké subtropické klima (Jižní Amerika) nGeografické rozšíření: Eurasie, Severní Amerika, Jižní Amerika (Uruguay, Argentina), jižní Afrika (Vysoký Veld) nCharakteristika: npůdy = hluboké, humózní a velmi úrodné → stepi přeměněny na ornou půdu, světové obilnice nv rámci stepí se rozlišují dvě hlavní vegetační formace: ndlouho-stébelnaté stepi nkrátko-stébelnaté stepi n n http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Cumulus_Clouds_over_Yellow_Prairie2.jpg/30 0px-Cumulus_Clouds_over_Yellow_Prairie2.jpg http://www.cechy.net/foto/foto_clanek.html?im=1097090518_01.jpg http://www2.arnes.si/%7Eosljbs2s/evropa/madzarska/slike/pusta1.gif http://images.nationalgeographic.com/wpf/media-live/photos/000/123/cache/american-bison_12348_600x4 50.jpg nKlima: suché tropické a subtropické klima, mírné kontinentální klima (střední Asie) nGeografické rozšíření: pás pouští S Afriky a JZ Asie, střední Asie, jižní Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie nCharakteristika: nvysoké letní teploty, velké výkyvy teplot (až 50°C během jednoho dne), silná insolace a malá vlhkost vzduchu nrostlinstvo zahrnuje dvě skupiny: nefemerní druhy (therofyty, geofyty) nxerofyty (sukulenty + sklerofyty) nrostliny adaptované na vysoké koncentrace solí v půdě = halofyty ndílčí vegetační formace: npolopoušť ntrnitá polopoušť nsuchá poušť nfauna: hmyz + různé druhy hmyzožravých netopýrů a ptáků, hlodavci, plazi (ještěrky) n n http://files.eries.webnode.cz/200000057-c31a4c3661/poust11.jpg http://www.ok2zdl.wz.cz/gallery/1191109994_p1050084.jpg http://www.birdwatcher.cz/maroko10.jpg http://www.butbn.cas.cz/ladakh/fotky/flora/veget/stepi_polopouste.JPG nKlima: oblasti tundrového klimatu. nGeografické rozšíření: převážně na severní polokouli na sever od polární stromové hranice nCharakteristika: nchladné klima – nejteplejší měsíc nemá průměrnou teplotu vyšší než 10°C, krátké vegetační období (2 – 3 měsíce), v létě dlouhá fotoperioda → podporuje fosyntetickou aktivitu ntrvale zmrzlá půda (permafrost) – v létě taje svrchní vrstva, hlubší partie půdy zůstávají zmrzlé, takže tavná voda se nemůže vsáknout → krajina má v létě bažinatý ráz nhromadění surové organické hmoty nsilné působení mrazu na půdu + silné zimní větry → zakrslé dřeviny (vrby a břízy) nvegetační formace tundry: narktická tundra (keříčková, mechová a lišejníková tundra) nhorská tundra nlesotundra nfauna: diverzita druhů malá, ale velký počet jedinců v populaci; sob, pižmoň severní, zajíc bělák, polární liška (pesec), hranostaj, vlk, lední medvěd, ptáci: sovice sněžná, bělokur sněžný a rousný; adaptace tundry = ptáci i savci získávají v zimě bílé zbarvení; bodavý hmyz (komáři a muchničky) n n http://www.marietta.edu/%7Ebiol/biomes/images/tundra/alaskapipeline1.jpg http://www.bio.miami.edu/dana/pix/tundra1.jpg http://cs.petclub.eu/graphics/articles/137/images/full/549.jpg http://www.kamcatka2005.cz/galerie/1001horska_tundra.jpg