GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ Rostlinná výroba světa 2 Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Hlízovité plodiny ¨botanicky odlišné druhy ¨využívají se převážně podzemní části ¤dužnaté kořeny, oddenky ¨bohaté na glycidy ¨široké využití ¤potravina ¤krmivo ¤výroba lihu ¤výroba škrobu ¨nejvýznamnější plodinou jsou brambory Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. history01 types-of-potatoes Brambory ¨původ jižní Amerika ¤vyšlechtěny indiánskými kulturami ¨rozšíření v Evropě na přelomu 18. a 19. stol ¤chladné oblasti s chudou půdou ¨významné role v období průmyslové revoluce ¤obilnářství nestačilo pokrýt spotřebu ¨dříve čistě potravinářské využité ¤postupně se značně změnilo (krmiva, škrob, líh) ¨začátek 20. století ¤nejvýznamnější krmivo (řada států 3/4 sklizně na krmivářské účely) ¨význam v Evropě klesá ¤nástup jadrných krmiv (především obiloviny) ¨ ¤ potatoes-group Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Brambory ¨v současnosti se konzumuje asi 1/5 produkce ¨roste význam jako průmyslové plodiny (škrob, líh) ¨vyšlechtěny speciální odrůdy ¨produkce stále mírně roste (především HMVZ) ¤světová produkce (2010): 324,4 mil. t ¤východní a jižní Asie, východní Evropa ¤v roce 1991 největší producent SSSR (85 mil. t) ¤největší producent (2010): Čína (74,8 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 17,4 t/ha ¤sev. a záp. Evropa (41,5 t/ha), Oceánie (36,6) nUSA (45,0 t/ha), V. Británie (43,9), Nizozemsko (43,6) ¤záp. Afrika (4,0 t/ha), stř. Afrika (5,9), vých. Afrika (9,2) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. damage Zdroj:FAO ANd9GcSb4vX2Ym17zJaRz3tYLlrI0R2gHUu3ujJbXjUh3-_gJvlHBRSZXga3LGlt-g Tapioca Maniok (kasava) ¨okopanina nízkých zeměpisných šířek ¨nízká biologická hodnota hlíz (obsahuje především jen škroby) ¨výroba škrobu a mouky (tapioka) ¨do r. 1990 stagnace produkce ¤omezené možnosti přepravy a skladování ¨v současnosti prudce roste produkce (Nigérie, Brazílie) ¤světová produkce (2010): 230,3 mil. t ¤Afrika, jižní Amerika, jihovýchodní Asie ¤největší producent (2010): Nigérie (37,5 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 12,4 t/ha ¤již. Asie (32,7 t/ha), JV Asie (18,4), vých. Asie (16,8) nIndie (34,8 t/ha), Cookovy o. (28,0), Surinam (25,3) ¤sev. Afrika (1,7 t/ha), Karibik (5,0), vých. Afrika (8,2) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. cassava-plant-kenya 9857923-workers-in-cassava-field Zdroj:FAO cassava Batáty (sladké brambory) ¨okopanina nízkých zeměpisných šířek ¨nízká biologická hodnota hlíz (obsahuje především jen škroby) ¨pěstování doprovázeno intenzivních chovem prasat ¤zkrmování zbytků ¨produkce stagnuje, poslední dobou spíš klesá ¤světová produkce (2010): 107,6 mil. t ¤největší producenti (2010): nČína (81,2 mil. t), Uganda (2,8), Nigérie (2,7), Indonésie (2,1), Tanzanie (1,4) ¨průměrné světové výnosy: 13,2 t/ha ¤sev. Afrika (26,1 t/ha), sev. Amerika (22,7), vých. Asie (21,9) nSenegal (33,3 t/ha), Izrael (30,9), Egypt (30,6) ¤záp. Afrika (3,1 t/ha), již. Afrika (3,3), Karibik (4,4) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. 11-03-09-11-9-09044 Zdroj:FAO sweet_potatoes x_stmichael0012-450x350 Jamy ¨okopanina nízkých zeměpisných šířek ¨nízká biologická hodnota hlíz (obsahuje především jen škroby) ¨do konce 80. let vyrovnaná produkce, pak prudký nárůst ¤světová produkce (2010): 48,3 mil. t ¤zejména oblast Guinejského zálivu ¤největší producenti (2010): nNigérie (29,1 mil. t), Ghana (6,0), Côte ďIvoire (5,4), Benin (2,4), Togo (0,7) ¨průměrné světové výnosy: 10,1 t/ha ¤vých. Asie (18,3 t/ha), již. Evropa (16,4) ¤sev. Afrika (2,6 t/ha), Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. IMG_1579 Zdroj:FAO 20110110135242_Yam Yams Taro ¤Vodní rostlina ¤Jedna z prvních kultivovaných rostlin ¤Za syrova jedovatá ¤Světová produkce 9,1 mil. T (2010) nzáp. a stř. Afrika, vých. Asie n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Produkce cukru ¨vysoká nutriční hodnota ¨objem spotřeby je ukazatelem úrovně výživy ¨výroba cukru ¤cukrová třtina nz 1 ha 6 tun cukru (levné extenzivní pěstování) ¤cukrová řepa nz 1 ha 4,5 – 5 tun cukru (dražší intenzivní pěstování) ¤ostatní (jen okrajově) nčirok, datle, kokos, javor... ¤ Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. profil_cukrovar_dobrovice_velky 13599 1514186 Produkce cukru ¨mezinárodní kvóty pro produkci a mezinárodní obchod s cukrem ¤stabilita pěstování v jednotlivých regionech ¨poměr produkce řepného a třtinového cukru je asi 30:70 ¨světová produkce stále roste ¤světová produkce (2010): 155,0 mil. t ¤nejvíce jižní Amerika a jižní, východní a jihovýchodní Asie ¤největší producenti (2010): nBrazílie (39,9 mil. t), Indie (20,6), Čína (11,4), USA (7,1), Thajsko (6,9) nv Evropě: Francie (3,9 mil. t), Německo (3,6), Rusko (2,8) Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. 935_medium Zdroj:FAO 1326115983cla_melasa Cukrová třtina ¨vytrvalá bylina (až 10 let) ¨původ z Indie ¤vyrábění cukru již za dob Alexandra Velikého ¨rozšíření v Americe ¤otrokářství ¨sklizeň velmi náročná ¨tropy a subtropy ¨velký význam pro mnoho států ¤zejména menších států v Karibiku ¨výroba kvalitních destilátů a etanolu ¨zdroj obnovitelné energie – bioetanol ¤Brazílie – významně kryje spotřebu pohonných hmot n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Cukrová třtina ¨žádné jiné kulturní plodiny se tolik nesklízí ¨produkce stále prudce roste ¤světová produkce (2010): 1 711,1 mil. t ¤JV Brazílie, Karibik a pobřeží Mexického závlivu, Indie, J Čína, JV Asie ¤největší producent (2010): Brazílie (717,5 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 71,7 t/ha ¤sev. Afrika (108,8 t/ha), již. Evropa (85,0), již. Amerika (78,9) nEtiopie (126,9 t/ha), Peru (125,5), Egypt (116,8) ¤záp. Asie (20,2 t/ha), stř. Afrika (21,6), Karibik (33,9) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Zdroj:FAO Světová produkce cukrové třtiny (2010) Zdroj:FAO Cukrová řepa ¨cukrová řepa pochází ze Středozemí ¨výroba cukru z cukrové řepy až v pol. 18. stol. (Německo) ¤Napoleonské války => blokáda => omezení dovozu třtinového cukru ¨80. léta 19. stol. v Evropě převyšuje výrobu třtinového cukru ¨20. století pokles ¤řepný cukr nestačil konkurovat levnějšímu třtinovému n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Cukrová řepa ¨35°- 47° s. z. š. ¨produkce mírně klesá ¤světová produkce (2010): 228,5 mil. t ¤v r. 1989 největší producent SSSR (97,5 mil. t) ¤především Evropa, sev. Amerika ¤největší producent (2010): Francie (31,9 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 48,6 t/ha ¤již. Amerika (77,3 t/ha), záp. Evropa (74,1), sev. Amerika (61,7) nChile (87,3 t/ha), Francie (83,1), Španělsko (76,7) ¤stř. Asie (13,7 t/ha), záp. Afrika (14,1), vých. Evropa (30,4) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Zdroj:FAO Ovoce a zelenina ¨Většinou malá energetická hodnota ¤ale obsahují vitamíny, nerostné soli a jiné látky ¨Výroba ovoce a zeleniny se stále zvětšuje, a to nejen v tradičních oblastech ¨Pěstování se postupně soustřeďuje v oblastech s nejpříznivějšími klimatickými a půdními podmínkami ¨dochází ke specializaci jednotlivých oblastí ¨Stále více se uplatňují zásady velkovýroby, jež usnadňují ošetřování stromů a sklizeň. Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Ovoce ¨Světová produkce ovoce dosahuje 602,9 mil.tun, ¨z toho asi 1/10 prochází světovým obchodem. ¨Pro přímou spotřebu mají největší význam druhy snášející skladování a přepravu ¤citrusy, jablka, banány ¨Některé druhy mají místní význam, jiné druhy jsou důležitou složkou mezinárodního obchodu. ¤Zejména pomeranče (tj. 53 % celkové sklizně citrusů), banány a jablka tvoří základ světového obchodu s ovocem. Nejvíce se vyvážejí banány a citrusy (15 až 20 %). Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Banány ¨V řadě HMVZ důležitou plodinou ¤Nahrazují obiloviny a okopaniny (vysoká nutriční hodnota) ¨Plantáže v Latinské Americe většinou majetkem monopolů z USA ¨produkce prudce roste ¤světová produkce (2010): 102,0 mil. t ¤Asie, Latinská Amerika ¤Největší producent (2010): Indie (29,8 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 20,3 t/ha ¤Největší: jižní a severní Afrika, jižní Evropa nIndonesie (56,8 t/ha), Côte d‘Ivoire (50,7), JAR (49,5) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Citrusy ¨převážně v subtropických oblastech, někde velmi intenzívně (Izrael, Kypr, Španělsko, USA atd.). ¨produkce prudce roste ¤světová produkce (2010): 122,6 mil. t ¤Amerika, Asie, jižní Evropa, severní Afrika ¤Největší producent (2010): Čína (24,0 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 14,1 t/ha ¤Největší: jižní Afrika, severní Amerika ¨Největší produkce pomerančů (68,3 mil. t.), následují mandarinky (21,4), citróny (13,9) a grepy (7,1) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO Pomeranče ¨produkce stále mírně roste ¤světová produkce (2010): 68,3 mil. t ¤Amerika, Asie, jižní Evropa, severní Afrika ¤Největší producenti (2010): ¤Brazílie (18,1 mil. t.), USA (7,5), Indie (6,0), Čína (5,0), Mexiko (4,1) ¨průměrné světové výnosy: 16,8 t/ha ¤Největší: jižní Afrika, severní Amerika n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. orange-tree Jablka ¨nejrozšířenější ovoce mírného pásu ¨objemy kolísají podle klimatických vlivů ¤vymrzání sadů ¨historicky největším producentem i spotřebitelem Evropa (téměř 60% sklizně) ¨produkce neustále roste ¤světová produkce (2010): 70,0 mil. t ¤zejména východní Asie (1/2 produkce) ¤Největší producenti (2010): nČína (33,3 mil. t), USA (4,2), Turecko (2,6), Itálie (2,2), Polsko (1,9) ¨průměrné světové výnosy: 14,8 t/ha ¤Největší: západní Evropa, jižní Afrika, severní a jižní Amerika n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Apple__325_app1 Zdroj:FAO Apple_field1 redrome Hrozny ¨jen malá část produkce se spotřebovává jako stolní ovoce ¤výroba nápojů, zejména vína ¨produkce v posledních letech stagnuje ¤světová produkce (2010): 67,1 mil. t ¤Evropa (zejména jižní), roste význam Asie a Ameriky ¤Největší producenti (2010): nČína (8,7 mil. t), Itálie (7,8), USA (6,8), Španělsko (6,1), Francie (5,8) ¨průměrné světové výnosy: 9,4 t/ha ¤Největší: severní Amerika, východní a jihovýchodní Asie n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. tecce-old-vine-tree Zdroj:FAO grapes vinice-horni-dunajovice Zelenina ¨nejintenzivnější odvětví RV. ¤Vyžaduje mnoho ruční práce a je náročné na investice. ¤Vyšší intenzita v pařeništích, sklenících…. ¨Rozdíly ve výnosech, spotřebě živé práce a vlastních nákladech závisí pak na intenzitě a organizaci výroby. ¨Zelenina se pěstuje jako „doplněk“ RV prakticky všude ¨tržní produkce se většinou soustřeďuje v ucelených oblastech se zvlášť vhodnými půdními a klimatickými podmínkami nebo v příměstských oblastech. ¨Některé druhy zeleniny jsou také ve značném množství i důležitou surovinou pro potravinářský průmysl. n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. zelenina Zelenina ¨produkce neustále prudce roste ¤světová produkce (2010): 1036,3 mil. t ¤východní a jižní Asie (2/3 produkce) ¤Největší producent (2010): Čína (539,6 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 19,0 t/ha ¤Největší: severní Amerika, západní Evropa ¨nejvíce: rajčata (14,6% produkce), vodní meloun (9,6%), cibule (7,6%), Zelí (6,4%), Okurky (6,0%) ¤ ¤ ¤ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. 450264 Zdroj:FAO 4086hainan1 http://www.vegcraft.mcdonaldcontractors.co.uk/pictures/vegharvest1.jpg Rajčata ¨konzumová převážně ve formě protlaků a kečupů ¨produkce neustále roste ¤světová produkce (2010): 151,7 mil. t ¤zejména východní Asie, dále jižní a západní Asie, jižní Evropa, severní Amerika ¤Největší producent (2010): Čína (47,1 mil. t) ¨průměrné světové výnosy: 34,4 t/ha ¤Největší: západní Evropa (201,9 t/ha) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj:FAO 250px-Bright_red_tomato_and_cross_section02 disease_tomato_field Vodní melouny a cibule ¨vodní melouny ¤po prudkém růst v 2.pol 90. let snížení růstu ¤světová produkce (2010): 99,2 mil. t ¤východní Asie (2/3 produkce) ¤Největší producent: (2010): nČína (66,2 mil. t), Turecko (3,7), Írán (3,5), Brazílie (2,1), USA (1,9) ¨průměrné světové výnosy: 28,6 t/ha ¤Největší: západní Evropa ¨cibule ¤světová produkce (2010): 78,5 mil. t ¤jižní a východní Asie ¤Největší producenti (2010): nČína (22,1 mil. t), Indie (15,1), USA (3,3), Egypt (2,2), Írán (1,9) ¨ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. E7700936-Watermelon_field-SPL onion-field Zdroj:FAO r205560_782137 Zelí a okurky ¨Zelí a ostatní brukvovitá zelenina ¤světová produkce (2010): 66,4 mil. t ¤východní Asie ¤Největší producenti (2010): nČína (32,5 mil. t), Indie (7,3), Rusko (2,7), Japonsko (2,2), J. Korea (2,0) ¨Okurky ¤světová produkce (2010): 62,4 mil. t ¤východní Asie ¤Největší producenti (2010): nČína (45,5 mil. t), Írán (1,8), Turecko (1,7), Rusko (1,2), USA (0,9) ¤ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. cabbage1 CucumberFieldTlaya Luskoviny (luštěniny) ¨tvoří významnou a dosud stále nedoceněnou skupinu potravinových a krmných plodin. ¨pěstovány jako potravina, nebo jako pícniny – celé rostliny, nať po sklizni lusků je využívána jako krmivo pro dobytek. ¨Luskoviny jsou nejefektivnějšími producenta bílkovin, na stejné ploše jich produkují 2 až 3 krát více než obiloviny. ¨Z tohoto důvodu by rozšiřování jejich kultivace mohlo účinně řešit problém nedostatku bílkovin v řadě HMVZ. ¨jsou hodnotnými kulturami, zlepšují půdní strukturu a obohacují ji dusíkem, a proto jsou velmi vhodnými meziplodinami. ¨Jejich zavádění do osevních postupů umožňuje zvyšovat výnosy ostatních zemědělských plodin. ¨Některé z plodin jsou olejninami (sója, podzemnice olejná) ¨ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. PULSES-india Luskoviny (luštěniny) ¨produkce neustále roste ¤světová produkce (2010): 67,2 mil. t ¤nejvíce jižní Asie, dále severní Amerika ¤Největší producent (2010): Indie (17,1 mil. t) ¨nejvíce (bez sóji): fazole (34,1%), cizrna (16,2%), hrách (15,1%) ¨ ¨ n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. PULSES-india Zdroj:FAO 18may_tasri01_pulse_634681e class1-564x272 Sója ¨nejvýznamnější (dle sklizně) luskovina ¨bohatá na bílkoviny (až 40 %) a olej (20 %) ¤mnohostranné využití. ¨Vyrábí se z ní kvalitní rostlinné oleje, mouka, rostlinné mléko a smetana, sýry apod., ¨značný význam jako krmivo v intenzivní živočišné výrobě. ¨produkce neustále prudce roste ¤světová produkce (2010): 265,0 mil. t ¤jižní a severní Amerika ¤Největší producenti (2010): nUSA (90,6 mil. t), Brazílie (68,8), Argentina (52,7), Čína (15,1), Indie (12,7) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Fazole ¨produkce roste ¤světová produkce (2010): 22,9 mil. t ¤jižní a jihovýchodní Asie, jižní Amerika, východní Afrika ¤Největší producenti (2010): nIndie (4,9 mil. t), Brazílie (3,2), Myanmar (3,0), USA (1,4), Čína (1,3) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Hrách ¨produkce od 90. let klesá ¤světová produkce (2010): 10,1 mil. t ¤severní Amerika, východní a západní Evropa ¤Největší producenti (2010): nKanada (2,7 mil. t), Rusko (1,2), Francie (1,1), Čína (0,9), Indie (0,7) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Cizrna ¨produkce relativně stagnuje ¤světová produkce (2010): 10,9 mil. t ¤především jižní Asie ¤Největší producenti (2010): nIndie (7,5 mil. t), Austrálie (0,6), Pákistán (0,6), Turecko (0,5), Myanmar (0,4) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Další luskoviny ¨čočka ¤světová produkce (2010): 4,6 mil. t ¤produkce v posledních letech stagnuje ¤severní Amerika, jižní Asie ¨vigna ¤světová produkce (2010): 5,6 mil. t ¤po růstu v posledních letech produkce stagnuje ¤západní Afrika ¨bob ¤světová produkce (2010): 4,1 mil. t ¤trvale stabilní produkce ¤východní Asie, severní a východní Afrika n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Olejniny ¨Rostlinné oleje se nejčastěji získávají ze semen a plodů ¨v posledním období nabývají na významu při výrobě biopaliv. ¨Z přibližně třiceti průmyslově používaných druhů má největší význam dvanáct olejnatých semen, která jsou většinou členěna na tři základní skupiny: ¤měkká semena: bavlníkové semeno, podzemnice olejná, sójové boby, slunečnicová jádra, plody olivy, řepka a sezamové semeno. ¤tvrdá semena: kopra, palmová jádra ¤technická semena: lněné semeno, ricinové boby a tungové ořechy. Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Olejniny ¨Obsah tuku v hlavních olejnatých semenech se pohybuje od 20 % (sója) až po 70 % (kopra). ¨významná položka mezinárodního obchodu ¨Během posledních 20 let vzrostla světová produkce olejnin o více než 50 % ¤ světová produkce (2010): 873,4 mil. t ¤nejvíce jihovýchodní Asie, dále jižní a severní Amerika ¨nejvíce: sója (30%), palma olejná (25%) Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Palma olejná ¨Palmová jádra jsou dužiny plodů a semen palmy olejné, která se pěstuje především v rovníkovém klimatu jihovýchodní Asie a na pobřeží Guinejského zálivu. ¨produkce prudce roste, ale v posledních letech se zpomaluje ¤světová produkce (2010): 217,9 mil. t ¤hlavně Indonésie a Malajsie n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Řepka ¨nejvýznamnější olejninou mírných zeměpisných šířek ¨její semeno obsahuje až 45 % oleje ¨produkce roste ¤světová produkce (2010): 59,0 mil. t ¤severní Amerika, východní a jižní Asie, Evropa ¤Největší producenti (2010): nČína (13,1 mil. t), Kanada (11,9), Indie (6,4), Německo (5,7), Francie (4,8), Spojené království (2,2), Austrálie (2,2), Polsko (2,1), Ukrajina (1,5), USA (1,1), Česká republika (1,0) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kokosové ořechy (kopra) ¨kopra je sušené jádro kokosových ořechů, plodů palmy kokosové, která je významnou plodinou pobřežních a ostrovních oblastí ¨Kopra obsahuje 60-70 % oleje, důležité suroviny pro výrobu rostlinných tuků. ¨produkce ¤světová produkce (2010): 59,4 mil. t ¤jihovýchodní a jižní Asie ¤Největší producenti (2010): nIndonésie (18,0 mil. t), Filipíny (15,5), Indie (10,8), Brazílie (2,8), Srí Lanka (1,8) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Podzemnice olejná ¨luštěnina ¤lusky dozrávají pod zemí ¨kromě výroby olejů i výroba mýdla ¨produkce ¤světová produkce (2010): 38,0 mil. t ¤hlavně východníˇAsie (Čína), dále pak jižní Asie ¤Největší producenti (2010): nČína (15,7 mil. t), Indie (5,6), Nigérie (2,6), USA (1,9), Myanmar (1,3) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Olivy ¨hlavní olejninou subtropického pásma a především oblastí kolem Středozemního moře ¤často představuje jediné možné efektivní využití nekvalitních půd. ¨Olivový olej je považován za nejemnější stolní olej ¤ Nejkvalitnější se získává ze zralých plodů (dužiny peckovic) lisováním za studena. ¨produkce ¤světová produkce (2010): 20,8 mil. t ¤jižní Evropa (65%), severní Afrika (18%), západní Asie (14%) ¤Největší producenti (2010): nŠpanělsko (8,0 mil. t), Itálie (3,2), Řecko (1,8), Maroko (1,5), Turecko (1,4) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Slunečnice ¨v teplejších částech mírného pásma nabývá stále většího významu ¨semeno slunečnice obsahuje 40-60 % oleje ¨produkce ¤světová produkce (2010): 30,8 mil. t ¤východní Evropa (přes ½ produkce) ¤Největší producenti (2010): nUkrajina (6,8 mil. t), Rusko (5,3), Argentina (2,2), Čína (1,7), Francie (1,6) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Ostatní olejniny ¨Lněné semeno (6,2 mil. t) ¤západní Evropa (64%) ¤největší producent: Francie (3,7 mil. t) ¨Sezam (4,3 mil. t) ¤J Asie (24%), JV Asie (23%), V Afrika (16%), V Asie (14%) ¤největší producenti: Indie (8,9 mil. t.), Myanmar (8,8) ¨Ricinové boby (1,7 mil t.), ¤Indie (1,4 mil. t) ¨Tungové ořechy (0,4 mil. t) – většina Čína ¨Mák, Saflor (Světlice), Konopí (semeno) ¨Nové olejniny : Lasquerella – rostlina z Texasu,konkurent ricinovému oleji, ¨Hlazenec, čeleď kyprejovitých, vytrvalá bylina, olej obsahuje velké množství mastných kyselin, které zvyšují čistící efekt mýdel a detergentů, využití v lékařství i ve výživě n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Pochutiny ¨potraviny s velmi malou výživnou hodnotou, které se konzumují zejména pro své chuťové vlastnosti. ¨Pochutiny obsahují alkaloidy, které působí povzbudivě na trávicí nebo nervové orgány. K nejdůležitějším pochutinám patří jednak: ¤látky používané k přípravě nápojů nkávovník, kakaovník a čajovník ¤látky užívané ke kořenění jídel nrůzné druhy koření n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Čaj ¨jižní oblasti monzunové Asie, rozvinuto i v subtropickém pásmu ¨původ v jižní Číně ¤19. stol. – rozšíření na Cejlon a do Indie ¨plantážní způsob pěstování ¤náročný na ruční práci ¨čaj maté: listy cesmíny (Ilex), nejvíce Argentina,Brazílie a Paraguay ¨produkce ¤světová produkce (2010): 4,48 mil. t ¤Zejména východní a jižní Asie ¤Největší producent (2010): Čína (1,47 mil. t) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kávovník ¨Pěstování kávovníku má plantážní charakter s poměrně dlouhým cyklem, první sklizeň po 4 až 5 letech. ¨Soustřeďuje se v subrovníkovém a rovníkovém pásu ¨Kávovník pochází z náhorních plošin Etiopie ¨Největší odbytiště Evropa (60%) a severní Amerika (30%) ¨nejčastěji pěstován na náhorních rovinách ¨náročný na kvalitu půdy, teplo a množství srážek ¨trpí mnoha chorobami a škůdci ¨produkce ¤světová produkce (2010): 8,23 mil. t ¤jižní Amerika, dále pak střední Amerika a jihovýchodní Asie ¤Největší producent (2010): Brazílie (2,91 mil. t) n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kakaovník ¨Optimální podmínky pro kakaovník jsou v pobřežních a říčních nížinách rovníkového a subrovníkového pásu v nadmořských výškách do 500 m. ¨původz vlhkých oblastí v povodí Orinoka a Amazonky, ¤již před příchodem Španělů byl kultivován. ¤Plody yrůstají přímo z kmene a jsou 10-16 cm dlouhé ¤jeden strom poskytuje 1-2 kg semen (o něco větší než mandle) ¨největší sklizeň přináší ve stáří mezi 10 až 20 rokem. ¨produkce v posledních letech stagnuje ¤světová produkce (2010): 4,19 mil. t ¤hlavně pobřeží Guinejského zálivu, dále jižní Amerika a jihovýchodní Asie ¤Největší producent (2010): Côte d‘Ivoire (1,24 mil. t) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Chmel ¨důležitá a nepostradatelná surovina pro výrobu piva. ¨Silice, pryskyřice a třísloviny, obsažené v hlávkách, příznivě ovlivňují trvanlivost, chuť a barvu piva. ¨Chmel se pěstuje v chráněných nížinách mírného pásu na obou polokoulích. ¨český chmel považován za kriterium jakosti ¤specifické nároky ¨produkce ¤světová produkce (2010): 129 tis. t ¤Evropa, severní Amerika, východní Afrika, východní Asie ¤Největší producenti (2010): nNěmecko (34 tis. t), Etiopie (31), USA (30), Čína (10), Česká rep. (8) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Koření ¨Koření bylo v minulosti velmi významným artiklem světového obchodu a obchod s ním stál v podstatě u zrodu světové výměny zboží. ¨V současné době však patří objemem mezi méně významná odvětví světového obchodu. ¨Z velkého množství koření jsou světově nejvýznamnější např. pepř, nové koření, vanilka, hřebíček, zázvor, skořice a další. ¨Největší vývozci jsou v Africe (Zanzibar), Karibiku a V a JV Asii Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Koření ¨Pepř: 426,9 tis. t ¤nejvíce: Vietnam (111,2), Indonésie (84,2), Brazílie (12,1) ¨Vanilka: 6,7 tis t ¤nejvíce: Indonésie (2,4), Madagaskar (1,9), Čína (1,3) ¨Hřebíček: 135,9 tis. t ¤nejvíce: Indonésie (110,8), Madagaskar (8,1), Tanzanie (8,0) ¨Zázvor: 1 653 tis. t ¤nejvíce: Čína (396,6), Indie (385,3), Nepál (218,8) ¨Skořice: 202,3 tis. t ¤nejvíce: Indonésie (107,0), Čína (63,0), Srí Lanka (15,8) ¨Hořčičné semeno: 596,7 tis. t ¤nejvíce: Kanada (186,4), Nepál (155,1), Ukrajina (64,4) Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Průmyslové plodiny ¨Společným znakem této skupiny je jejich hospodářské využití jako technických, nepotravinářských surovin. ¨Zahrnujeme sem především kultury a plodiny textilní, dále kaučukovník a tabák. ¨Všechny tyto plodiny jako suroviny mají značné požadavky na průmyslové zušlechťování a zpracování před finálním použitím. ¨Většina těchto surovin, zvláště textilních, se uplatnila jako významný činitel v hospodářském rozvoji řady zemí. n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Textilní plodiny ¨K textilním kulturám jsou řazeny všechny rostliny, které poskytují významné suroviny pro textilní průmysl. ¨Představují ve světové ZV významnou skupinu, podílí se téměř 10 % na světovém obchodě zemědělskými produkty. ¨Přírodní vlákna je možné rozdělit podle toho, z jakých částí rostliny pocházejí na tři skupiny: ¤vlákna různých plodů – hlavní představitel je bavlník, menší význam již mají kapok a kokosová vlákna ¤vlákna lýková njemná – len, konopí, ramije, nhrubá – juta a kenaf ¤vlákna listová – sisal a další méně významné rostliny Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Bavlník ¨Bavlník je nejdůležitější kulturou, poskytující přírodní textilní surovinu. ¨Jeho produkce je větší než produkce všech ostatních přírodních vláken dohromady. ¨Pochází z Indie, kde se pěstoval před více než 5000 lety, ¤19.stol. rozšířen v masovém měřítku (1. etapa industrializace) ¨jednoletá rostlina v suchých subtropech a v tropech ¨Je velmi náročný, hlavně na teplo a světlo, vyžaduje speciální klima n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Bavlník ¨Nejvíce se mu daří v monzunových oblastech ¨produkce ¤světová produkce (2010): 23,3 mil. t ¤zejména východní a jižní Asie, severní Amerika ¤Největší producenti (2010): nČína (6,0 mil. t), Indie (5,7), USA (3,9), Pákistán (1,9), Brazílie (1,0), Uzbekistán (1,0), Turecko (0,5), Austrálie (0,5), Turkmenistán (0,4), Argentina (0,2) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Ostatní textilní plodiny ¨juta – 3,1 mil t: ¤Indie (1,7), Bangladéš (1,2) ¨len – 622 tis. t: ¤Francie (373), Čína (117) ¨koir – 1,1 mil. t: ¤vlákna kokosového ořechu ¤Indie (507), Vietnam (282), Srí Lanka (147) ¨sisal – 361 tis. t: Brazílie (247) ¤vlákno z Agáve (z dužinatých listů) ¤ používá především pro výrobu hrubých tkanin, v kartáčnictví a hlavně na výrobu lan a provazů, hlavně v námořnictví a rybolovu, často nenahraditelné ¨ramije (čínská tráva) – 118 tis. t: Čína (114) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Kaučukovník ¨Šťáva této rostliny (latex), je nepostradatelnou surovinou pro výrobu řady gumových výrobků, zejména pneumatik ¨původ v Amazonii ¨plantážní způsob pěstování ¨vytlačován syntetickým kaučukem ¨produkce ¤světová produkce (2010): 10,0 mil. t ¤jihovýchodní Asie (3/4 produkce) ¤Největší producenti (2010): nThajsko (3,1 mil. t), Indonésie (2,6), Malajsie (0,9), Indie (0,9), Čína (0,7) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Tabák ¨Vedle kuřiva se z extraktu tabákových listů vyrábí postřik na ochranu rostlin před škůdci. ¨Roční světová produkce mírně klesá, a to zejména vlivem protikuřácké kampaně v řadě zemí (zejména v USA). ¨Vrcholu dosáhla produkce tabáku v roce 1989 - až 7,3 mil. tun ¨produkce ¤světová produkce (2010): 7,0 mil. t ¤především východní Asie (45%), jižní Amerika (14%), jižní Asie (14%) ¤Největší producenti (2010): nČína (3,0 mil. t), Brazílie (0,8), Indie (0,8), USA (0,3), Malawi (0,2) n n Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc.