Sabina KOTOVÁ Veronika KŮSOVÁ Monika PERNICOVÁ žPrůtok ovlivněn změnami srážek, potenciální evapotranspirace a teploty žDopady na ŽP a zemědělství žDůležité odhady budoucích průtoků na tocích pro vstup do diskuzí týkajících se dopadů změny klim. změn žDopady klim. změn na průtok analyzovány v různých prostorových měřítcích a v různých dobách žModelování dopadů dosaženo buď přímým užitím klim. modelových dat v hydrologickém modelu anebo změnou existujících klim. dat v data očekávaná žVýzkum proveden na povodích různých měřítek žProjekce týkající se severozápadní Evropy obecně předpovídají vlhčí zimy a sušší léta - vzrůstá průtok v zimě a klesá v létě žModelová data upravená v souladu s pozorováním jsou aplikovaná do hydrologického modelu (NAM), který vytvoří průtok toku ž C:\Users\Sabina\Desktop\Bez názvu.png Obr. 1: Zkoumaná povodí dánských řek žPovodí řek umístěna v různých částech Dánska a zároveň reprezentují východo západní vzor množství srážek a evapotranspirace žVšech 5 řek je řekami nížinnými (pod 200m n. m.) – rozložení a tání sněhu je rovnoměrné žSimulace od HIRHAM založena na základě klimatického scénáře IPPC žNAM využit pro modelování srážek – abstraktní hydrol. model - popisuje hydrol. systém 3-5 lineárními rezervoáry v sérii (v této studii použity 4 lineární rezervoáry v sérii – skladování sněhu, povrchové skladování, kořenová zóna a skladování podzemní vody) žNAM reprezentuje každé subpovodí, jeho vstupními daty jsou srážky, evapotranspirace a teplota žJediným přímým užitím teploty v NAM je určení, zda srážky spadly ve formě deště nebo sněhu (0°C jako kritická hodnota) žV NAM zahrnut model denního tání sněhu – 2 mm/den/°C – tato hodnota určuje míru roztátého sněhu a ovlivňuje rozsah velikosti proudu žNaměřená data (T, P, Ep) ze sledovaného období 1989-2001 jsou změřena z povrchu rozloženého do sítě ž ž žVšechna data aplikována jako průměrné denní hodnoty a prostorově převedena do hodnot povodí žU většiny řek není možné měření po proudu, protože nejsou dostupná data z ústí řek, měří se tedy proti proudu žOdhad srážek v klimatickém modelu velmi těžký a hodnoty často potřebují úpravu žP a T z období 1961 – 1990 upraveny tak, aby odpovídaly měsíčním prům. hodnotám. Protože to jsou fixní staniční data, do celé oblasti se extrapolují pomocí Thiesenových polygonů žData Ep z tohoto kontrolního období nejsou dostupná, proto se upraví v souladu s naměřenými daty z 1989 – 2001 žZměna mezi scénářem Ep a kontrolním obdobím je malá (2 – 3%) žÚprava je provedena vynásobením hodnot ž Bez názvu 3.jpg Tab. 1: Procenta dní s průměrnou teplotou pod bodem mrazu a průměrný roční maximální sněhový úhrn u povodí 5 řek. Teplota žPrůměrný nárůst pro všechna povodí- 6,9 % ž 768 na 822 mm/rok žMaximum- dílčí povodí Tarphange Bro (11 %) žMinimum- dílčí povodí Lindved (4,2 %) ž ž žEp žPrůměrný nárůst pro všechna povodí- 1,6 – 3,0 % ž 506 mm/rok na 518 mm/rok ž žNárůst průměrně o 12 % ž Srážky Evapotranspirace Průtok Bez názvu 4.jpg Tab. 2: Hodnoty průměrných ročních průtoků pro jednotlivá povodí- srovnání zjištěných, kontrolních a scénářových dat. Bez názvu 5.jpg Tab. 3: Průměrné měsíční hodnoty kontrolní a scénářové pro srážky, potenciální a skutečnou evapotranspiraci a průtok. Bez názvu 6.jpg Obr. 2: Průtoky řeky Varde ve stanici Egbro River Grindsted pro scénářové období (2071-2100). pozn.: červeně- třicetiletý trend, modře- dvouletý klouzavý průměr žV zájmu jsou vysoké i nízké hodnoty průtoků (vysychání malých vodních toků). žJednotlivá dílčí povodí se nedají porovnávat. žNejvětší nárůst na jílovitých a písčitých půdách. žStoleté povodně jsou dalším ukazatelem průtoků řek, často používaných k hodnocení rizik. žNárůst o 12% ve středním ročním průtoku je považován za mírný. žZvýšené vodní stavy se vyskytovaly v zimních a jarních měsících. žNejmenší v letních a podzimních. žVětší množství srážek, vyšší střední roční průtok žMůžou způsobit povodně -> zemědělství, obydlené oblasti žZvýšená eroze x regulace dánských řek žAntropogenní činnost -> zalesnění vs. zastavění žModelování HIRHAM RCM žPrůtok dánských řek se zvyšuje v souvislosti s vlhčím klimatem. žVětší kolísavost průtoků na jílovitých půdách. žOčekává se zvyšování extrémů. ž(Journal of Hydrology): Thodsen, H. (2007): The influence of climate change on stream flow in Danish rivers. ScienceDirect. ž