SEMINÁRNÍ PRÁCE Klimatografie povodí řeky XY Obsah: 1) Obecná charakteristika 2) Teplotní poměry 3) Srážkové poměry 4) Větrné poměry 5) Klimatické oblasti 6) Klimagram Doporučená literatura • •Atlas ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 (nebo shp z ArcCR - studijní materiály v ISu) •Atlas podnebí ČSR. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1958 (nebo images ve studijních materiálech v ISu) •kolektiv autorů (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. HMÚ, Praha, 379 s (studijní materiály v ISu) •Nosek, M. (1972): Metody v klimatologii. Academia, Praha, 434 s. (studijní materiály v ISu) •Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geografica, ČSAV, Brno, 73 s. •Různé internetové zdroje a jiné … •Tolasz, R. et al. (2007): Atlas Podnebí Česka. ČHMÚ, UP, Praha, Olomouc, 256 s. • 1) Obecná charakteristika •a) Vymezení polohy studovaného území, říční síť, reliéf (mapa a stručný popis)1 •b) Charakteristika vybraného povodí – orografické, geomorfologické a hydrologické poměry (slovně) •c) Mapa sítě klimatologických a srážkoměrných stanic vybraného povodí (2 mapy + slovní komentář rozložení)2 • • 3 mapy, slovní komentář každého z bodů • • •1, Atlas ČSSR nebo shp vodní toky a grid reliéfu z ArcCR ve studijních materiálech •2, mapa stanic v mapovně u Radka Neužila nebo shp srážkoměrných a shp klimatologických stanic ve studijních materiálech • • 2) Teplotní poměry •a) Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí (1 mapa + popis včetně odůvodnění rozložení) obr_1 •b) Roční chod teploty vzduchu pro nejvýše a nejníže ležící stanici v povodí (1 tabulka, 1 graf, slovní popis) •Nejvýše a nejníže položená stanice v povodí - dvě stanice, na kterých byl měřen nebo pozorován určený meteorologický prvek (teplota, srážky, vítr) a rozdíl jejich nadmořské výšky je alespoň 200 m. Pokud není možné v území nalézt stanici odpovídající uvedeným podmínkám, použije se stanice z nejbližšího okolí povodí. •pozn.: nadmořskou výšku stanic uvádět v názvu tabulky nebo přímo do tabulky • •Tab. 1 Roční chod průměrné teploty vzduchu (°C) na stanicích I a II za období 1901-1950 . I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok stanice I -1,7 -0,5 4,1 9,3 14,5 17,3 19,2 18,1 14,2 9,0 3,9 0,0 9,0 stanice II -4,2 -3,2 0,2 3,7 9,2 12,0 13,7 13,2 10,2 5,0 0,4 -2,9 4,8 obr2 obr3 teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, … srážky, počty dnů, sluneční svit, … •c) Roční chod: •· průměrných měsíčních maxim a minim teploty vzduchu (tab. 6 a 7) •· absolutních maxim a minim teploty vzduchu (tab. 4 a 5) •pro nejvýše a nejníže ležící stanici (4 tabulky, 4 grafy, slovní popis) • •d) Roční chod průměrného počtu dnů: •· tropických (max. T ≥ 30,0 °C) •· letních (max. T ≥ 25,0 °C) •· mrazových (min. T ≤ -0,1 °C) •· ledových (max. T ≤ -0,1 °C) •· arktických (max. T ≤ -10,0 °C) •pro nejvýše a nejníže ležící stanici •(1 tabulka, 5 grafů, popis) •pozn.: u všech grafů stejné měřítko na ose y, zobrazit všechny měsíce (I-XII), i když v nich daná charakteristika nenastává !!! •e) Stanovte začátek, konec a trvání průměrných denních teplot vzduchu ≥ 10,0°C (malé vegetační období, tab. 12) a ≤ 0,0°C (mrazové období) pro nejvýše a nejníže ležící stanici. Vypočtěte odpovídající teplotní sumy (suma součinů dnů v měsíci a průměrné měsíční teploty vzduchu). • Výpočet teplotních sum - potřebné údaje: - začátek a konec charakteristické teploty vzduchu - měsíční průměrná teplota vzduchu odpovídajících měsíců • Pozn. mrazové období je v Tabulkách podnebí jen 1926-1950 !! •Příklad: začátek - 12.V. konec - 8.IX. trvání - 120 dní •Tab. 2 Měsíční průměrná teplota vzduchu… • • • • - pro VI, VII, VIII počítáme se všemi dny v měsíci • - pro V a IX jen s dny od data nástupu do data konce období (včetně dne nástupu a konce období) • ΣT = 20 . 9,3 + 30 . 11,7 + 31 . 13,1 + 31 . 13,9 + 8 . 11,4 = 1465,2°C •- 2 tabulky, výpočty, slovní shrnutí IV V VI VII VIII IX X stanice I ... 14,5 17,3 19,2 18,1 14,2 ... stanice II ... 9,3 11,7 13,1 13,9 11,4 ... 2) Teplotní poměry - souhrn • • • 1 mapa, 8 tabulek, 10 grafů, slovní komentáře každého z bodů 3) Srážkové poměry •a) Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek roku a letního •půlroku (IV - IX) v povodí (2 mapy, popis) •b) Roční chod srážek pro nejvýše a nejníže ležící stanici (1 tabulka, 1 graf, popis). Výpočet percentuálních podílů jednotlivých ročních období na srážkovém úhrnu celého roku (1 tabulka, popis). • • Tab. 3 Úhrn srážek za jednotlivá roční období… Období Úhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%] Jaro (III - V) . . Léto (VI - VIII) . . Podzim (IX - XI) . . Zima (XII - II) . . c) Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny ≥ 0,1 mm, ≥ 1,0 mm a ≥ 10,0 mm pro nejvýše a nejníže ležící stanici (1 tabulka, 3 grafy, popis) pozn.: u všech grafů stejné měřítko na ose y !!! Pozn. - Nejvýše a nejníže ležící stanice v povodí - Nadmořská výška stanic •d) Vypočtěte průměrný roční úhrn srážek v povodí použitím následujících metod: • - u všech metod uvádět použité vzorce (+ vysvětlivky, jednotky) • •Prostý aritmetický průměr •Vážený aritmetický průměr •Metoda čtverců (obrázek) •Metoda polygonů (obrázek, tabulka) •Metoda izohyet (obrázek, tabulka) • •Prostý aritmetický průměr • •Vážený aritmetický průměr (váhy - nadmořská výška) • • •- pro obě metody je třeba vypsat seznam všech srážkoměrných stanic v povodí (včetně čísla stanice), jejich nadmořskou výšku a roční úhrn srážek (1 tabulka) • •Metoda čtverců •- zakreslit všechny srážkoměrné stanice do povodí •- pokrýt území povodí čtvercovou sítí o velikosti pole 1x1 cm (viz obrázek) • •Postup výpočtu: - jestliže je více stanic ve čtverci, •hodnota odpovídající čtverci se vypočítá •pomocí aritmetického průměru - pokud ve čtverci není žádná stanice, •získá se hodnota interpolací sousedních •čtverců - leží-li stanice na hranici, její úhrn •srážek se započítá v obou čtvercích - do výpočtu se zahrnují pouze čtverce •alespoň z poloviny zasahující do povodí (odhad) - průměrné úhrny srážek se vypisují do •středu čtverců, interpolace do závorek Ctverce x … průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xi … průměrné úhrny srážek jednotlivých čtverců [mm] n … počet čtverců Polygon Metoda polygonů (milimetrový papír, analytická funkce v ArcMap) - vybrat minimálně 8 stanic i mimo území (rovnoměrné rozmístění) - spojit stanice úsečkami, aby vznikla trojúhelníková síť (tak, aby uvnitř kružnice trojúhelníku opsané neležel žádný další bod) - vztyčit kolmice ve středech spojnic mezi stanicemi → polygony (min. 8) - ke každému polygonu vztáhnout úhrn srážek příslušné stanice ve středu polygonu - změřit plochu polygonu zasahující do daného území (planimetrováním nebo čtverečkovou metodou) - výpočet pomocí váženého průměru (váhy - plocha polygonů), 1 tabulka x … průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] ri … průměrné roční úhrn srážek stanice ve středu polygonu [mm] pi … plocha polygonu [km2] Stanice Roční úhrn srážek - ri Plocha polygonu - pi Součin ri a pi A B C Tab. 4 Údaje pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek metodou polygonů •Metoda izohyet /možnost výpočtu v ArcGISu – popsat postup do textu! •- při výpočtu se vychází z mapy izohyet (mapa geografického rozložení •průměrného ročního úhrnu srážek), Atlas podnebí ČSSR Izohyety - změřit plochu mezi izohyetami (planimetrováním nebo čtver. metodou) - výpočet váženým průměrem (váha - plochy mezi izohyetami), 1 tabulka i [mm] pi xi . pi střed intervalů izohyet plocha mezi izohyetami součin xi a pi Tab. 5 Údaje pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek metodou izohyet x … průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xi … střed intervalu izohyet [mm] pi … plocha mezi izohyetami [km2] •Porovnání průměrných ročních úhrnů srážek vypočtených jednotlivými metodami (1 tabulka, slovní shrnutí výsledků) •Pozn. metoda izohyet je považována za nejpřesnější, proto se výsledky ostatních metod vyjadřují vzhledem k výsledku této metody • Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] [%] prostý aritmetický průměr . . vážený aritmetický průměr . . metoda čtverců . . metoda polygonů . . metoda izohyet . 100,0 Tab. 6 Tabulka pro porovnání výsledků výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek e) Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou v povodí (1 mapa, slovní popis) U všech vzorců v kapitole 3d: vzorec + dosazení hodnot + vysvětlivky symbolů 6 mapek, 7 tabulek, 4 grafy, slovní komentáře každého z bodů 4) Větrné poměry •a) Frekvenční rozložení směrů větru v zimě, v létě a v roce pro nejvýše •a nejníže ležící stanici (3 větrné růžice, 3 tabulky, slovní popis) •Pozn. Nejvýše a nejníže ležící stanice v povodí; nadmořská výška stanic • •Tab. 7 Tabulka pro frekvenční rozložení směrů větru (hodnoty jsou uvedené v %) . N NE E SE S SW W NW Calm stanice I 2,5 3,2 14,7 8,9 5,2 3,8 7,1 1,8 30,7 stanice II 2,8 14,8 6,3 5,1 4,3 2,8 4,8 1,3 21,9 Obr. 7 Frekvenční rozložení směrů větru Pozn. Do obrázku nezpomeňte uvést i calm (bezvětří). •b) Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence pro zimu, léto a rok pro nejvýše a nejníže ležící stanici (obecný postup výpočtu, 1 vzorový výpočet s dosazením, 1 tabulka s výsledky, shrnutí) - podle Nosek (1972) – studijní materiály v ISu •Pozn. zvolte početní metodu (str. 376) • •Tab. 8 Tabulka pro výsledky výpočtu převládajících směrů větru a jejich frekvence • • • • • • • • • • 3 větrné růžice, 4 tabulky, obecný postup výpočtu, 1 vzorový výpočet s dosazením, komentář každého z bodů • . . I. převládající směr II. převládající směr Rok stanice I směr + frekvence směr + frekvence. . stanice II . . Léto stanice I . pokud ho lze určit . stanice II . . Zima stanice I . . . stanice II . . 5) Klimatické oblasti • Srovnání klimatických oblastí ve Vašem studovaném povodí podle: • - klasifikace Atlasu podnebí (1958) • - klasifikace Quitta (1971) • •Pozn. 2 mapky – pozor stejné měřítko; slovní popis – rozepsat přístupy jednotlivých autorů, v čem se klasifikace liší, jaké klimatické oblasti jsou zastoupeny v povodí, atd. •Quitt – v mapovně příručka – popis klim. oblastí • • • 2 mapky, komentář 6) Klimagram klimagramy-nove Ozn. Charakteristika Tab. a název stanice b nadmořská výška c počet let pozorování d průměrná roční teplota 1 e průměrný roční úhrn srážek 52 f průměrná denní minimální teplota nejchladnějšího měsíce 10 g absolutní teplotní minimum 5 h průměrná denní maximální teplota nejteplejšího měsíce 9 i absolutní teplotní maximum 4 j průměrná denní teplotní amplituda 11 k průměrná křivka ročního chodu teploty 1 l průměrná křivka ročního chodu srážek (měřítko na osách v poměru: 10°C odpovídá 20 mm) 52 m vyprahlé období s absolutním deficitem srážek (vytečkovaná plocha) n humidní část roku (svislá šrafura) o průměrné měsíční úhrny srážek přesahující 100 mm (redukovat srážkové měřítko 1:10) (černá plocha) p křivka ročního úhrnu srážek snížená v poměru 10°C odpovídá 30 mm (přerušovaná linie; vyšrafování vymezuje suché období) q měsíce s průměrnou minimální teplotou < 0°C 10 r měsíce s absolutní minimální teplotou < 0°C 5 s průměrné trvání denních teplotních průměrů > 0°C 12 • Sestrojte klimagram zadané stanice v povodí (1 obrázek, slovní popis) Klimagram – grafické znázornění ročního chodu 2 klimatických prvků na 1 diagramu Tab. 9 Vysvětlení symbolů (pozn. Tabulky podnebí) Charakteristiky m, n vycházejí z eventuálního křížení křivek k, l; křížení křivek k, p vymezuje suché období Pozn. 0°C odpovídá 0,0 mm, hodnoty vynášet do středu! -Potřebná data – viz Tabulky podnebí (mapovna, skeny - IS) -Mapky – Atlas ČSSR, Atlas podnebí ČSR, jiné zdroje (stejné měřítko – 1:1 000 000; v případě map v GISu nemusí být 1:1 000 000, ale musí být u všech map stejné měřítko) -Každá kapitola (bod) bude obsahovat tabulku, resp. obrázek či graf a slovní zhodnocení • Shrnutí 6) Klimagram 1 obrázek, komentář Pokyny ke zpracování • -cvičení se vypracovává na listy o formátu A4 a odevzdává se elektronicky do studijních materiálů, ale i ve vytištěné formě (kroužková vazba, nasouvací lišta, termovazba) do mých rukou do 18. 11. 2012 -prvním listem je titulní stránka se jménem studenta a názvem celé práce; dále následuje obsah, poslední strana – použitá literatura, pozn. strany číslovat -text (česky/anglicky), tabulky a grafy zpracovat na počítači (pouze klimagram lze vypracovat na milimetrový papír), některé mapky a obrázky lze naskenovat, dbát na úpravu práce! -psát ve třetí osobě nebo v pasivu (věcný odborný vědecký text) -tabulky, grafy, mapky a nákresy řadit do textu (číslovat – zvlášť tabulky a zvlášť grafy a mapy), formální stránka (Tab. 1 Roční chod…, Obr. 1 Klimatické oblasti…) -každá tabulka, graf a obrázek musí mít přesný název (3 základní informace: co (vč. jednotek), kde a kdy); v názvu a textu nepoužívat slova tabulka, obrázek, graf, mapa -u všech obrázků musí být grafické měřítko a legenda (netýká se nákresů k výpočtům úhrnu srážek) -čísla v tabulkách a popisy os grafů musí mít stejný počet desetinných míst -do jednoho grafu vynášet vždy jen jednu charakteristiku pro obě stanice, používat liniové grafy (lomená čára) pro spojité veličiny a sloupcové grafy pro veličiny nespojité -symboly ve vzorcích výpočtů musí být vysvětleny -výpočty zaokrouhlovat na 1 desetinné místo -text práce – patkové písmo (Times New Roman, apod.) velikosti 11 nebo 12; tabulky, grafy, mapky – bezpatkové písmo (Arial, apod.) velikosti 10 nebo 11 • Zpracování tabulek a grafů •MS Excel nebo Statistica x milimetrový papír (pouze pro klimagram) Zpracování map •ArcGIS x pastelky výhody ArcGIS: rychlost, modernost, pěknější výsledky (+ stejně vás to jednou nemine J) •Přístup přes vzdálenou plochu na ArcGIS 9.2/10 (návod někde na www.geogr.muni.cz) •z počítače v rámci univerzity: programy – příslušenství – připojení ke vzdálené ploše •z počítače „z domu“: pomocí VPN (více informací na https://vpn.muni.cz/). • Zpracování map •GIS (způsob 1) – základní práce se softwarem, výstupem kombinace naskenovaných materiálů a GIS-vrstev • Pro koho? Pro studenty geografie (FG, HG, KART, GITU), dobrovolně pro ostatní. •GIS (způsob 2) – sofistikovanější práce se softwarem, výstup téměř na profesionální úrovni, interpolace bodových hodnot – plošné vyjádření • Pro koho? Pro studenty geografie (FG, HG, KART, GITU), dobrovolně pro ostatní. •Ručně – nutnost práce v mapovně GÚ, překreslování na průsvitný papír z tištěných zdrojů (Atlas ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966), (Atlas podnebí ČSR. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1958) • Pro koho? Pro studenty biologických, chemických, geologických oborů, ne pro geografy!! • 005.jpg Práce v GIS – způsob 1 •načíst potřebné soubory shp (vybrané povodí, naskenované mapa meteorologického prvku - img) – IS – studijní materiály Práce v GIS – způsob 1 •pro svou skupinu povodí si každý vytvoří nový shp – hranice zadaného povodí (toolbox „dissolve“ – spojit povodí podle nově definovaného sloupce v atributové tabulce, kam zadáte pro každé subpovodí stejnou hodnotu, např. číslo 1) • Práce v GIS – způsob 1 •přidání sloupce se provede v atributové tabulce daného shp, v needitačním režimu přidat sloupec, vyplnit název a formát dat, které se do něj vepíší (vhodný formát – např. double s parametry precision 5 a scale 2), údaje do sloupce lze doplnit pouze v aktivním editačním režimu!!! Práce v GIS – způsob 1 •spuštění nástroje dissolve z nabídky toolboxu – zadat vstupní vrtsvu a zvolit sloupec, dle kterého se provede spojení do jedné „homogenní“ vrstvy povodí bez hranic subpovodí • •hraniční povodí ČR – nutno oříznout jen plochu povodí na území ČR (toolbox „clip“), toolbox „clip“ použít i pro ořezání např. vrstvy toků nebo vrstvy stanic na své povodí Práce v GIS – způsob 1 •soubory „.img“ a grid reliéfu ořezávat na své povodí pomocí toolboxu „extract by mask“ (rastry se ořezávají jinak než vektorové shapefily – shp) – je nutné mít v Tools – Extensions zaškrtnutou extenzi Spatial Analyst • Práce v GIS – způsob 1 Práce v GIS – způsob 1 •mapy v gisu: pokud možno 1:1 000 000, stejné měřítko pro všechny mapy (srovnatelnost), s grafickým měřítkem (před jeho tvorbou je nutné nastavit v Layers souřadný systém S-JTSK_Krovak_East_North), legendou a směrovkou • Práce v GIS – způsob 1 •nastavení měřítka pro generování grafického měřítka •legenda: pokud nejde vytvořit legenda v layoutu (images, ne shapefiles) – vložit příslušnou část legendy z jpg jako obrázek (co je v mapě, musí být v legendě a naopak – nevkládat celou stupnici!!!) nebo vytvořit legendu v layoutu pomocí panelu kreslení – pozor na barvy! • Práce v GIS – způsob 1 •u mapy reliéfu je nutné změnit škálu z černobílé na škálu odpovídající barvám ve fyzickogeografických mapách •pro některé mapy je ve studijních materiálech nahraná i legenda (barevné členění legendy) – soubory xxx.lyr – nutno nahrát vrstvu i soubor lyr, který k ní náleží (stejným způsobem jako vrstvu) • •nahrát potřebné shp, své povodí, srážkoměrné stanice, pomocí nástroje dissolve odstranit vnitřní hranice jednotlivých subpovodí Práce v GIS – způsob 2 Práce v GIS – způsob 2 •provést výběr srážkoměrných stanic, které se nachází uvnitř povodí Práce v GIS – způsob 2 •ručně vybrat stanice (čím více, tím přesněji proběhne interpolace), které leží vně povodí Práce v GIS – způsob 2 •oba dva předchozí výběry zakončit exportem daného výběru do nového shapefile a následně tyto dvě vrstvy spojit do jedné pomocí nástroje merge •nezapomenout vše průběžně ukládat do zvoleného adresáře! Práce v GIS – způsob 2 •výsledkem spojení je vrstva stanic, ze kterých se bude interpolovat Práce v GIS – způsob 2 •v atributové tabulce srážkoměrných stanic přidat nový sloupec (needitační režim!) ve formátu např. count (precision 5, scale 2) – v editačním režimu do něj vepsat srážkové úhrny pro každou stanici podle ID (v naskenovaných tabulkách nejdříve zjistit, o jakou se jedná stanici, a pak v další tabulce nalézt příslušný údaj o ročním průměrném úhrnu) Práce v GIS – způsob 2 •pro začátek interpolace je nutné mít v tools aktivní extenzi Spatial Analyst, poté využijeme nástroj kriging Práce v GIS – způsob 2 •nastavení vrstvy a hodnot (průměrný roční úhrn srážek), ze kterých se bude interpolovat •uložit rastr do adresáře! Práce v GIS – způsob 2 Práce v GIS – způsob 2 •ořez rastru na vlastní povodí nástrojem extract by mask Práce v GIS – způsob 2 Práce v GIS – způsob 2 •ve vlastnostech vygenerovaného rastru v záložce symbology změnit přednastavený styl ze stretched na classified a poté manuálně klasifikovat do takového počtu tříd, který odpovídá legendě naskenované mapy (studijní materiály), klasifikovat pouze třídy, které jsou zastoupeny v ploše povodí •nezapomenout vybrat adekvátní barevnou škálu! Práce v GIS – způsob 2 •nastavení počtu tříd a definování zlomových hodnot Práce v GIS – způsob 2 Práce v GIS – způsob 2 •v layoutu vložit vše potřebné k standardnímu mapovému výstupu – směrovku, grafické měřítko, legendu •pozor na měřítko mapy v layoutu (nastavit 1:1 000 000) Práce v GIS – způsob 2 •do legendy začlenit pouze tematický obsah mapy, tedy srážkové úhrny Práce v GIS – způsob 2 •přednastavený styl legendy je nutné pomocí nástrojů convert to graphics a ungroup rozbít a poté znovu poskládat do kartograficky správné podoby Práce v GIS – způsob 2 Práce v GIS – způsob 2 •pro finální prostorové umístění legendy je třeba všechny rozbité prvky spojit do jednoho celku pomocí nástroje group Práce v GIS – způsob 2 •export z ArcGISu se provádí cestou File/export map, s výhodou lze použít např. export do pdf Práce v GIS – způsob 2 GIS – metoda polygonů, izohyet •1, výběr stanic uvnitř i vně povodí pro konstrukci polygonů (rovnoměrnost!!) •2, analytická funkce Thiessenovy polygony v ArcMapu •3, uložení plochy polygonů – atributová tabulka nově vytvořených polygonů, přidání atributu – příkaz Calculate Geometry • •1, síť srážkoměrných stanic – interpolace (viz interpolace srážek) – IDW, kriging, spline (Spatial Analyst/ Interpolation) •2, plochy mezi izohyetami – sloučení vrstvy hranice povodí a vrstvy izohyet – převod na polygony (Feature to Polygon) •3, Calculate Geometry •