Afrika, Austrálie a Oceánie Fyzicko-geografická část Redukovaná verse Mgr. Zdeněk Máčka, Ph.D. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav Př.F. MU Organizace studia • Přednášky - 13 dvouhodin • Afrika – FG – 4 přednášky • – HG – 4 přednášky • Austrálie a Oeánie – FG – 3 přednášky • – HG – 2 přednášky • Cvičení – Mgr. Martin Braun – 2 skupiny • - povinná, omluvy, strhávají se body, > 2 – nahrazování. • - referáty, Google-Earth, 2 testíky. AFRIKA - Doporučená literatura • Kunský, J. a kol. (1971): Zeměpis světa - Afrika. Orbis, Praha, 546 s. • Votrubec, C. (1972): Afrika – zeměpisný přehled kontinentu. SPN, Praha, 593 s. • Šindler, Petr - Baar, Vladimír. Regionální geografie světadílů a oceánů : Afrika, Asie, Austrálie, Oceánie. 1., I a II. část. 1. vyd. Ostrava : Pedagogická fakulta v Ostravě, 1988. 296 s. • Internet VŠEOBECNÉ ÚDAJE o Africe ROZLOHA: 30,3 mil. km2 - PROBLÉM Afrika - poloha a rozměry v.d.Raas Xaafuunvýchod z.d.Zelený myszápad j.š.Střelkový mysjih s.š.Bílý mys, o.Djalitasever • Bílý mys → rovník = ….. km • Střelkový mys → rovník = ….. km • Bílý mys → Střelkový mys = …… km • Zelený mys → Raf Hafún = cca ….. km • pobřeží Angoly → Mosambický průliv = cca ….. km Bílý mys Cape Agulhas (Střelkový mys) Okolí Zeleného mysu AFRICKÁ MOŘE, OKOLNÍ PEVNINY • Indický oceán, Atlantský oceán, (Středozemní moře) • Arabský poloostrov –Suez –Báb-el-Mandeb – –Rudé moře – –Adenský záliv – • Evropa –Gibraltarský průliv – –Sicílie – , Pantelleria Africké ostrovy Sokotra +2Kapverdy v Rudém moři (Dahlak is.)Bioko Maskarény (Réunion, Mauritius) SopečnéSvatý Tomáš Tristan da Cunha +2, Gough KomoryAscension, Svatá Helena Seychely (a Amiranty)Pagalu DžerbaPrincův ostrov Pemba, Zanzibar, MafiaKanárské ostrovy Madagaskar - 585 tis. km2PevninskéMadeiraSopečné VÝCHODZÁPAD Tristan da Cunha Členitost pobřeží • Vyrovnaná pobřežní čára • Poloostrovy – Somálský poloostrov • Zálivy – Guinejský záliv (Bight of Benin, Bight of Bonny) – Rudé moře, průliv Báb-elMandeb, Adenský záliv; Baia de Sofala (Zambezi), Baia de Maputo (Limpopo) – Velká Syrta (libyjské pobřeží), Malá Syrta (tuniské pobřeží s …..) Vertikální členitost • Střední výška reliéfu = …. m; 3. nejvyšší světadíl (po Antarktidě ?, Asii). • Ráz: zdvižené zvlněné žulové desky s tabulemi a sopkami. • Nejvyšší bod – Uhuru – Kilimandžáro (Kibo -….. m) – nejvyšší vrcholy = sopky • Nejníže položené místo – • „Nízká“ (< 1000 m) „vysoká“ (> 1000 m) Afrika. Afrika – hypso- metrie Assalská proláklina GEOLOGIE – Litosférické desky Rozšíření kratonů (štítů) Regionální geologické jednotky Dílčí jednotky kratonů: • megasynklinály – pánve (např. ……………….), • megaantiklinály – vysočiny (např. ………………..), • vulkanické oblasti (např. ……………). Významné části: Saharsko-arabská tabule (sedimenty) + Jihoafrický štít (krystalinikum) - nejstarší horniny - v provincii Transvaal; fundament - granity, ruly, migmatity cca ……….. let. OROGENNOROGENNÍÍ PPÁÁSMASMA • Kapidy (J, ……….. orogeneze) • Severoafrické alpidy (S, ……… orogeneze) Geologický vývoj _1 • Do mesozoika – • Základ kontinnetu = Africká platforma (krystalinické a sedimentární horniny, proterozoikum a mladší) → Jihoafrický štít • …… úrovní zarovnaných povrchů. • ZP: 1. svrchní paleozoikum – na J od rovníku, pohřbený sedimenty. • Trias - rozpad Gondwany, „cesta k severu“. Geologický vývoj _2 Sedimenty Saharsko-arabské tabule. • jura – hlavní africké rozvodí, tzv. ……………. povrch, aridní klima. • křída – j. Afrika, tzv. ………. povrch. • ……….. – vrásnění Atlasu. • Odtržení Arab. poloostrova. • závěr terciéru – celý kontinent. • kvartér – odtrhávání východní Afriky, planace J a V Afriky AFRIKA geologie Rifty a hlavní zlomy v Africe STRUKTURNĚ-MORFOLOGICKÉ OBLASTI AFRIKY 1. Skupina Atlasu 2. Skupina platformní Afriky 3. Skupina východní Afriky Skupina Atlasu • Neogén, kvartér – zdvih pohoří Atlas • Pohoří Atlas – délka 2000 km, směr ZJZ - VSV, ……………….Rif (……….),(Tidigín 2453) + Pobřežní Atlas (příkrovy i ……………………..), (Djurdjura 2308) • Marocká ……… • Střední Atlas – západ: ………..+lávy (2000), východ: jurský typ (Adrar 3343) – úd. Mulúja • Vysoký Atlas – prekambrium + neovulkanismus …………………………………………...Nížina Sous (Draa, Sous) + Plošina …….. (Chergui, Hodna) • Antiatlas ………………… + Saharský Atlas (pískovec, 2236, vých.- Dj. Djalifa 2328). Pohoří Ríf, Maroko (Pobřežní) Atlas v Alžíru Lesy cedru atlantského nad Ifrane v Maroku Vysoký Atlas od SZ Vysoký Atlas, sedlo Tachedirt (3200 m), neogenní lávy, polštářová vegetace vlivem extrémně intenzivní pastvy ovcí a koz Údolí uvnitř Vysokého Atlasu, cca 2200 m n.m. Džebel Tubkal v zimě Djebel Toubkal Jezero Ifni Antiatlas Wádí Draa Draa u Alžírských hranic Saharsko-súdánské plošiny_1 • Mezi Atlasem, Hornoguinejskou vysoč., Etiop. vysoč. • Mořské + kontinentální uloženiny. • Mořské transgrese: – ……………………… (pískovce, jílovité břidlice), – ……….. (vápence, pískovce a jíly). • Současnost – odtrhávání vých. Afriky Saharsko-súdánské plošiny_2 • Ø výška ……………. m. • Zvlněná ………. + tekt. ………. (konec 3-hor) krystalinické „ostrovy“ a oj. ……….. • Krystalinikum - ……..: Káret - výšky do 500 m. • ……………: Krystalinikum + znělec (Tahat 3005 m). Ahaggar Chráněné cypřiše (Cupressus dupreziana) v NP „Devils Tower“ – jaký původ? Saharsko-súdánské plošiny_2 • ………: rozsáhlé čedičové plošiny a cca 20 sopek vč. ………… (3415 m). ……….. prameny, plyny. • ………..: hřbet u Rudého m. (Jebel Shaib al Banat ………. m). • Dárfúr: (+ sopka J. Marra …….. m) – ……... Emi Koussi Jabal Marra …….. – Etbaj – silnice k ……… Jabal Elba (součást J. Etbaj) u R.m. Saharsko-súdánské plošiny_3 • Nížiny a deprese (jezero, ……, ………., ……….., erg): • …….. (depr., ploš,), …….. (oblázky – pánve), ………. (elev.), ……… (suť –svahy – vyvátí). • Nížiny – z. a sz. příbřeží + prohyb. zóna Atlasu + lybijsko-egypt. megasynklinála). • Guinea-Mauret. – Trarza – mladé akumul. Šott el Jerid Saharsko-súdánské plošiny_4 • Alžír – pod Atlasem: …….. (-31 m), pod ………….. Tidikelt (……… m) • Egypt – prol. Kattára (……….m), depr. Síwah (+j. --), Baharíjah +………. +………… +Khárijah. • Čad – jez. Čad (240 m) + ………. (150 m) -pl. j. • Nejv. ergy: ……….., Tenéré, ………………., Lybij. poušť. Velký západní …. Alžír - In ……… Jez. Síwah ………… – oáza Sívah Saharsko-súdánské plošiny_5 • Tabule a kuesty (……………………………): • i Antiatlas, …………. Atlas. • Tanezrouft – úpatí Ahaggaru – …………… ……………... • Hamady Tinrhert, Hámrá – kříd. vápence (- voda). Saharsko-súdánské plošiny_6 • Sev. od Tibesti + Enedi: Libyjská tabule – rozlámaná – ………… + deprese. • + Harúdž al …….. (čedič. plošina + sopka ……….. m). • Lýbijská poušť – monotónní plošina, hamada, bez údolí – i v pl. ………… • Bílá poušť – …………... • Ennedi – …………. +! (1310 m). Bílá poušť - Farafra Ennedi SSP_7: Somálský poloostrov • Kra ukloněná k JV. => nejv. na S. (Surud Ad ………… m). Podobné na Sokotře (1540 m). Pokrač. na …………… poloostr. • Sráz k S. – Aden. záliv., ……….. trojúhelník. • Podloží – ………….. • Vápence, jílovce, pískovce (voda !) – ………... • Kuesty. • Na Z. vystupuje ……… ..…….. Hornoguinejská vysočina_1 • ……….. zdvižená část Afrického štítu – nejvyš. vrcholy při …………. okraji kry. • Krystalinikum + oj. prvohorní pískovce. • JZ - plošiny: Fouta Djalom (=futa džalom) vrcholy: zdvižené kry. • - masiv Loma (Loma Mansa ……….. m). • - jih - masiv ……… 1752 m. Hornoguinejská vysočina_2 • J – ……….. pánev (Ghana, nádrž), vých. – Tožské hory (920 m). • V – Nigérie - Baučská vysočina – rulové plató Jos + ……… ………… – ……. …….. 1781 m. • Okolo ………., rift. Sev., vých. plošiny 600-800 m. • JV – ……………… – Amadauská vysoč. – krystal. + lávová pole (3008 m) + sopky – zlom JZ-SV. • ……………… – 4070 m, jezera (………….!). • Okolo plošiny 600-800 m. Mt Cameroon, Kamerun • Historická doba – největší frekvence erupcí v Africe. • Satelitní vrchol – Etinde. • Středně silné exploze + výlevy láv. • Poslední erupce: říjen-listopad 1982. • Nejvyšší …………. v Africe > ……………. Konžská pánev_1 • ……………….. megasynklinála ( 3 mil. km2 ), okolo megaantiklinály – ………………… reliéf. • Pánev - krystalin., v centru kontin. sedim. paleozoic.-plioc. • Pánev – ….. ……… – dno ………………… m, vyšší st. 500-1000 m, svah 100-300 m - ……… ………... • Terc.– řeky do …….. jez., pokles - jez. Busíra (zbytky). • Koncem pleist.(!) prol. Kongo …………. vys. – ……………... Kongo nad Kinshasou Konžská pánev_2 • Z – ……………. vysoč.(1022 m) + průlom Konga => ………….. ráz. • S – ploš. …………. + žul. ostrov. hory (Bongo 1368 m). • J – ukl. ploš. ……. (1000 – 1500 m), vrcholí v Angole kvarcit. plochým poh. Bié (……… 2620 m). • JV – Katanga – ……………… (ř. Lualaba, jez. Mweru). • V – …………….. - přes 3000 m – k vých. Af. Řeka Kongo za nízkého stavu pod Kinshasou – začátek průlomu Jihoafrický štít - geologie • Opakované zdvihy → denudace a zarovnávání → sedimentace v pánvích. • Sedimentační pánve j. Afriky: – kapská formace (starší paleozoikum), – formace Karroo (mladší paleozoikum – mesozoikum), – kalaharská formace (terciér). • Karbon – perm: …………….. Pánev Kalahari_1 Megasynklinála již od konc. paleozoika, při okr. již. Afr. zlomy – pokles okrajů štítu => • Vznik oceánu X zdvižení nejjiž. Afr. => ……………………… => příkré okraje jižní Afr. • Okraje – ………………………………. • S: Lunda + Katanga – Cooper belt …………………………. m. ………………………. – jižní Afrika • ………………… – 2000 m; v. část Dračí hory. • Lowveld – ……………………. • Highveld – …………………………… (1000 – 1700 m). Pánev Kalahari_2 • V: Basutská náhorní plošina (1000-1480 m, Inyangani 2592 m, NP). Krystalinikum (diamanty), paleozoické sedim. (zlato, černé uhlí), druhohorní lávový příkrov – podobně: • High Veld – Dračí hory (……………………… 3482 m). ………………….. (2 – 2,5 km). ………………….. u Thabana Tleyana Nejvyšší vrchol Dračích hor (tvořený subhorizontálně uloženými druhohorními lávami) ………………………………. Pánev Kalahari_3 • Západní okrajové plošiny (?) – ………………… (Etosha Pan), Damaraland (Auasberge …… m). • Great …………. (2202 m) – paralelní údolí S-J zlomy, v JAR ……………… (1707 m). • Dno pánve: cca …… m. = …….. písky a ………. Dílčí pánve: Okavango→………………….. Pan. JAR – Hakskeepan, Verkneupan. • Zambezi – zpětná eroze - peřeje + Victoria F. • Oranje – zpětná eroze - Augrabies F. Namibie - Keemanshop Auasberge – co to je za horniny? Stromy – Aloe dichotoma Ústí Oranje z kaňonu na pobřeží Přítok Oranje z Namibie - …… river …… …… - Bots wa- na Kalahari NP v JAR šatovníci Makarikari Pan Makarikari Pan Pobřeží jižní Afriky • V. pobřeží: ………………, nížina Limpopa (mangrove). • JV: …………… (š. až 130 km). Tugela F. • Z: úzká pobř. nížina, Namib – …………………….. (Oranje –Kunene), svah ………………….. m. Namib Kapské hory • Nejjižnější část JAR, 800 km. • Odděluje Great ………… (350 x 100 km). • …………………… paleozoické p., …………………….. Z-V. Zdvih v neogénu. • Pískovce, křemence, vápence (Kango C.). • Hřbety 1500 m (……………….. 2326 m), brázdy 500 – 900 m. • Stolová hora u Cape Town (………… m) - pískovec Swartberge v zimě …… a v létě …………. Caves Great ……….. ERROR:ioerror OFFENDINGCOMMAND:image STACK: