Biogeografie
Australasijské oblasti
(tj. vč. blízkých ostrovů
Oceánie)
Podklad:
Udvardy 1975, IUCN 2001,
Hendrych 1984, Buchar 1983,
Cox, Moore 1994, Lomolino et al. 2006,
GoogleEarth, Wikipedia.
Austral
-asijská
oblast
Australasijská oblast_1
• Tropická, okrajově subropická a mezotermní biota
• Ostrovy oddělené od Asie hlubokým mořem –
pleistocén - ale vnitřně tehdy propojené
• Flóra: nejvíce Endemitů na jednotku plochy !
• Fauna: Čeledi: savci 23 (nejméně na světě)/ 9
Endemických, ptáci 70 /14 E, sladkov. ryby 1/0 =
minimálně. ∑ = 94 /23 E.
• Velmi archaická biota – př: vejcorodí savci, 6 endem.
čeledí vačnatců (vačnatci - ∑ 150 druhů = 41% savců)
• Nejsilnější vztahy k Indomalajsii, slabší k Neotropis –
vačnatci, želvy, některý hmyz, vodní korýši. K jihu
Neotropis – pův. přes Antarktidu – pabuky, araukárie.
• Převážně sucho a blahovičníky, jihovýchod – pabuky.
Typické ve vlhkých částech: stromovité kapradiny.
• Téměř chybějí primárně sladkovodní ryby (jen bahník),
leč endemic.
Biodiversita savců -
malá
Endemismus savců –
větší jen v horách a
na trop. ostrovech
Hlavní vegetační typy Austrálie
Blahovičník
(Eucalyptus)
• 600 druhů,
± jen v Austrálii,
několik na
N. Guinei
Malee scrub (z blahovičníků)
Eucalyptus pauciflora 1740 m
Blahovičník chudokvětý (Eucalyptus pauciflora)
– zde v klečové formě na horní hranici lesa.
Eucalypty na zimu neopadávají a i tento je v tom důsledný.
Mulga scrub tvořený akáciemi
Foto: gladysclancy2, Wikipedia
Akácie
• Akácií je v
Australasijské
oblasti taktéž
asi 600 druhů.
Rostou hlavně
v suchém
vnitrozemí, kde
tvoří parkovité
křoviny. Na
obr. jedna z
nejběžnějších:
Acacia aneura
Foto: Forest+Kim Starr, Wikipedia
svíc. květenství - Tree grass (žlutokap)
Desert Pea (Swainsonia formosa) – centrál. Austrálie, endemit
• Vačnatec koala,
připomínající medvídka.
Velmi líný.
Čeleď klokanovití
• Endemická čeleď Australasijské oblasti
• Vše nenároční býložravci.
• 11 rodů
• 54 druhů
• Výskyt: Austrálie, ojedinělé druhy též
Tasmánie, N. Guinea a ostrovy okolo ní
• Váha dospělců : 0,5 - 90 kg, výška až 2 m
• 2 druhy jsou stromoví klokani.
Klokan rudý
(Macropus
rufus)
• Polosuché
krajiny,
nejrychlejší
– až 70 km/h na
krátkou
vzdálenost
Klokan obrovský
– Eastern Grey
Kangaroo
(Macropus
giganteus)
• Jeden z největších,
žije na vlhkých
travnatých pláních
mezi lesy na V
Austrálie
Foto: Fir0002, flagstafotos.com.au, Wikipedia
Stromový
klokan
(Dendrolagus
matschiei)
Pštros emu
Australasijská oblast_2
• Těžiště biodiversity – příbřeží Austrálie a N.
Guinea.
• Významné podoblasti:
• JZ Austrálie, JV Austrálie, N. Guinea,
N. Zéland, N. Kaledonie
• JZ. Austrálie - nejarchaičtější a
nejtypičtější, rostliny – 85% dr. E!!
• JV. Austrálie – hory - více druhů jižní
polokoule (Araucaria, pabuky, ….)
JZ Austrálie
Tree top walk
Banksia grossa
Západoaustralský
vánoční strom
Mediterrání veget. – fynbos +
Eucalyptus
obliqua
90 m, 3 m Ø
Wollemia
nobilis
Wollemia nobilis
Blue Mountains
Ztráty původní vegetace a desertifikce
Austrálie
Australasijská oblast – podoblasti:
• N. Guinea – 90% dr. rostlin E! Ve flóře
slabé vazby na Austr. (5%), znatelné i k
Neotropis.
• 175 dr. savců, z toho 128 E!
• Endemický rod – Rajky
N. Guinea:
Rouana falls
N. Guinea – deštné
a mlžné lesy
Papua: Trail v NP Varirata, foto: Braun Piot
Papua: 3100 m,
Foto: Jason Richard.
Panoramio
Stromovité kapradiny
(Dicksonia)
Rajka
císařská →
rajka
Rudolfova ↓
Australasijská oblast - podoblasti
• Nový Zéland: 80% dr. rostlin E., ale i příb. druhy z Holarktidy
(pryskyřníky, cypřišovité).
Jehlič.: Podocarpus, Libocedrus. ne Araukárie.
Listnaté: mj. pabuky 4 Endemické z 36 druhů na světě.
Velmi chudá fauna, bez savců (jen 2 netopýři), hadů.
– Nelétaví ptáci – nyní ohroženi savci. 3 E ptačí čeledi (vč.
kivovitých)
• Nová Kaledonie - 19 tis. km²/ 5 tis. km² zbývá
• Flóra – 191/5 EČ, 3270 dr., 74 % dr. E!
• Rody palem: 17/16 E. = 37 E. dr. palem
• Fauna: 1EČ ptáků = 1 druh, zcela chybějí
obojživelníci
• Některé druhy živočichů jen v několika jednicích
– extrémní ohrožení
Horské lesy jižního ostrova NZ
N. Zéland, sev. ostrov, Dicksonia
Deštný les mírného pásu
N. Zéland
Podocarpus
totara
KiwiKiwi
Kiwovití –
endemická čeleď
N. Zélandu
• 5 druhů, odděleny
=
alopatrické
Nová Kaledonie
Blahočet sloupovitý
(Araucaria columnaris)
James Cook - 1774
Amborella trichopoda
Archaická dřevina
Amborella trichopoda
N. Kaledonie
– end. rod palem
Cyphonkentia
zde C. cerifera
Jediný parasitický jehličnan na světě
Retrophyllum
minor
± jediný strom rostoucí ve
sladké vodě
holub
goliášský
(Ducula
goliath)
největší svět. strom. holub
Rhynochetos jubatus – jediný
zástupce staré bohaté čeledi
Had vodnář – jedovatý, neútočný
Hlavní zdroje:
• Buchar (1983): Zoogeografie, SPN, Praha.
• Cox, Moore (1994): Biogeography, Blackwell s. p.,
Oxford.
• GoogleEarth – Panoramio (většina foto)
• Hendrych (1984): Fytogeografie, SPN, Praha.
• IUCN (2001): Terrestrial Ecoregions of the World: A
New Map of Life on Earth. BioScience, Vol. 51/11, str.
933-938.
• Lomolino et al. (2006): Biogeography. Sinauer Ass.,
Inc. Sunderland, USA.
• Udvardy M.D.F. (1975): A classification of the
biogeographical provinces of the World. IUCN. IUCN
Occasional Paper no. 18. Morges (Šýcarsko).
• Wikipedia – otevřená Encyklopedie. Internet.