MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Jan Blažek, Alena Bordovská TRVALÁ UDRŽITELNOST POVODÍ 044 - DRNOVICKO Závěrečná zpráva z předmětu Z0131 Sustainability – Trvalá udržitelnost Brno 2012 OBSAH Obsah..................................................................................................................................... 2 1 Úvod................................................................................................................................ 3 2 Přírodní kapitál................................................................................................................ 4 3 Kulturně-ekonomický kapitál.......................................................................................... 6 4 Sociální kapitál................................................................................................................ 8 5 Politický kapitál............................................................................................................... 9 6 Závěr.............................................................................................................................. 10 7 Zdroje ............................................................................................................................ 11 8 Přílohy........................................................................................................................... 12 1 ÚVOD V závěrečné zprávě se pokusíme zhodnotit trvalou udržitelnost povodí 4-15-02-044 (obr. 1 a 2), jež můžeme označit jako povodí potoka Úmoří ohraničené na horním toku levostranným přítokem Petrůvkou u obce Zbraslavec a na dolním toku levostranným přítokem Výpustek resp. společným ústím do Svitavy ve Skalici nad Svitavou. Povodí je ohraničeno v západní polovině vrcholovými partiemi Chlumu, Kamínek, Nivy, Na Stráži, Záoboří a na jihovýchodě Malého Chlumu. Povodí má rozlohu 20,304 km2 . V Drnovicích do Úmoří zprava vtéká potok Lhotka, pramenící ve svazích v západní části území. Vcentrální části se rozkládá katastr obce Drnovice, jež se dají označit za centrum mikroregionu (viz. předchozí Rekogneskační zpráva). Hlavní část katastru zde mají obce Krhov, Kunice, Zbraslavec a Jabloňany, nicméně marginální (avšak rozlohou důležité) části katastru těchto obcí leží mimo sledované území. Obec Lhota u Lysic je povodím rozdělena vedví, z jihu pak na území zasahuje katastr Lysic (velká část polí je majetkem ZEAS Lysice, a.s.), na jihovýchodě je cíp katastru Obory a důležitý je dosah katastru Kunštátu na severu území v lesích svahů Chlumu. Z těchto důvodů je poměrně složité aplikovat na území landuse a socioekonomická data, které jsou většinou sbírány na základě katastrů obcí. Metodika je tak částečně ovlivněna, nicméně s tímto jsme v práci počítali, a snažili jsme se používat relevantní data, kde to bylo možné. Práce je rozdělena na 4 části (přirodní, kulturně-ekonomický, sociální a politický kapitál), v každé z těchto částí se snažíme vyvozovat závěry spojené s trvalou udržitelností území, a to na základě vlastní percepce území a rekogneskační zprávy z terénního průzkumu, dostupných dat, mapových podkladů a předchozích dílčích částí projektu a mimo jiné i z rozhovoru se starostou obce Drnovice, Petrem Ducháčkem. Obr. 1: Povodí 044, oblast Drnovic. Zdroj: Výřez mapového listu 24-14 Boskovice, Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000, ČÚZK 1992. Vlastní úpravy. Obr. 2: Okolí Drnovic. Zdroj: mapy.cz 2 PŘÍRODNÍ KAPITÁL Geomorfologie a reliéf Území můžeme rozdělit na 3 části, krajinné typy se v podstatě slučují s geomorfologickým členěním. Západně od Drnovic se rozkládá z velké části zalesněný vyšší reliéf klenby Sýkořské hornatiny, jejíž okraje jsou rozřezány hlubokými údolími. Ostrý kontrast vyvolává mělké údolní dno v centrální části území, jež je součástí okrsku Lysická sníženina. Na jihovýchodě území se reliéf zvedá do pahorkatiny ve tvaru hřbetu (Krhovský hřbet), jedná se v podstatě o plochý povrch, nad kterým se honosí svědecký vrch Malého Chlumu. (Demek, 1987). Celkový dojem z území můžeme shrnout jako centrální plošinu, mírně zvlněnou k severu i jihu, ukloněnou ve směru Z-V, po jejichž okrajích vyčnívá pahorkatinou a hornatinou vyvýšený reliéf. Horniny a půdy Svahy Sýkořské hornatiny jsou složeny na západě území zejména z metamorfitů bítyšské ortoruly, případně pararulami a fylity. V údolích na okrajích se ukládaly miocenní sedimenty, masiv Chlumu je pak tvořen pískovci a jílovci. Centrální sníženina je po okrajích tvořena permokarbonskými a křídovými usazeninami, ve středu sedimenty miocenními a v údolí koryta potoku Úmoří pak kvartérními sedimenty – sprašemi, písky. Oblast Malého Chlumu je složena z permokarbonských hornin, samotný masiv je v podstatě zbytkem křídových usazenin. Půdy navazují na horninové složení a reliéf. Ve svazích se nejčastěji objevuje kambizem modální, na kyselých metamorfitech na západě území pak najdeme větší plochy kambizemě kyselé. V nejostřejších svazích můžeme najít i pararendziny, na úpatních sutích i rankery. V blízkosti říčních koryt najdeme pseudoglej modální, glej modální a fluvizem glejovou. Ve sníženině na půdách, jež jsou odlesněny od neolitu, se dnes rozkládají šedozemě, resp. hnědozemní černozemě. (Culek 2005; geoportál CENIA). Dle půdního pokryvu můžeme považovat území za relativně úrodné, zejména ve sníženině a v blízkosti říčných koryt. Problematická je však relativní zvlněnost terénu, který je při intenzivním využití náchylný k erozím, svahy jsou z velké částí zalesněny. Klima Dle Quittova členění můžeme území zařadit do mírně teplého klimatu. Velkou roli zde hraje orografie a topoklima. Západní svahy a plošiny patří do MT3, v úpatní části je klima MT7, nejteplejší a nejsušší je pak centrální sníženina (MT11) s maximy na jihu území. Sníženiny se vykazují nižší oblačností a srážkami maximálně 600 mm ročně, na hřbetech je i o 100 mm víc. (Brněnsko, 2007). Zejména v nižších partiích můžeme hovořit v rámci ČR o relativně příznivém klimatu, přestože je zde oproti teplejším územím jižní Moravy např. mnohem delší trvání sněhové pokrývky. Vodstvo O vodstvu jsme se již zmínili v úvodní charakteristice území. Území je odvodněno potokem Úmoří, který protéká sníženinou ve směru Z-V. Důležitou spojkou je potok Lhotka, který odvodňuje svahy v Sýkořické hornatině, svahy jsou však protkány i dalšími lokálními koryty potůčků. Na odlesněných svazích a polích se mohou tvořit erozní ronové rýhy povrchového odtoku, navíc kromě obce Drnovice nemají zastavěná území kanalizaci, tudíž se povrchový odtok může při povodních stupňovat. Povodně se však dají považovat za malou hrozbu lokálního charakteru, jelikož svahy nejsou příliš dlouhé a reliéf příliš nesvědčí zatopením z východu od Svitavy. Na potoku Úmoří je navíc malá vodní nádrž, a dále je zde podél toku pár rybníků. Raritou je v bývalé strži SZ od Drnovic na plošině v kopcích soustava dvou rybníků sloužící k soukromým účelům. Můžeme tedy tvrdit, že vodou je území zásobováno relativně dostatečně, hladina podzemní vody by měla být poměrně vysoko a povodně se zde mohou vyskytovat pouze lokálního charakteru. Biota Území je dlouhodobě kulturně využíváno, tudíž současná vegetace příliš neodpovídá přirozenému ekosystému. Většina svahů je zalesněna monokulturou smrku, ve vrcholových partiích najdeme lidskou činností podmíněný smíšený les. Většina území je typická vegetací černýšovské dubohabřiny, případně střemchové jaseniny, jež je místy podél koryta Úmoří v komplexu s mokřadními olšinami. Ve svazích Sýkořické hornatiny najdeme bučinu s kyčelnicí devítilistou, na sutích jasany, v nejprudších svazích částečně přirozenou doubravu. Ve sníženině (atypicky podél výkopu komunikace R43) najdeme vzácné rostliny vstavač vojenský či prstenec májový, v Krhovském hřbetu navíc sesel sivý a bělozářku větevnatou (pouze na skalnatých svazích). Většina území je antropogenně využívána, tudíž přirozenou vegetaci můžeme najít pouze alejovitě podél potoků a ve špatně dostupných svazích. Téměř zde chybí křovinné a bylinné patro (výjimkou je snad jen koryto Úmoří). (Demek, 1987; Brněnsko, 2007) Ochrana přirody Okrajové vyvýšené zalesněné partie zasahují do chráněných území, nicméně rozloha je spíše marginální. Jedná se u Zbraslavce o přírodní park Halasovo Kunštátsko a z jihu od Lysic zasahuje přírodní park Lysicko. Můžeme tak tvrdit, že pro naše území má spíše význam blízkost těchto chráněných celků a instituce ochrany jako takové. Nesmíme také zapomenout na výskyt některých vzácných druhů rostlin Celkové hodnocení Území 044 je poměrně zajímavé svou členitostí a rozmanitostí reliéfu. Přírodní potenciál skýtá zejména západní oblast území, kde je možnost zvýšit biodiverzitu kvalitním lesním hospodářstvím, rizikovou oblastí je centrální sníženina, ve které téměř chybí původní ekosystém, odlesněnost zvlněného reliéfu zapříčiňuje erozi, případně lokální povodně a zamokření půd. Pro trvalou udržitelnost je diverzifikace území a členitost reliéfu přínosem, nicméně ochrana nejen chráněných území, udržitelné vodní i lesní hospodářství a snaha o rozšíření potenciálně přirozených ekosystémů je nutností, zejména na území, jež je tradičně obhospodařené člověkem. (Dále viz. tab. 1) 3 KULTURNĚ-EKONOMICKÝ KAPITÁL V této kapitole se podíváme na kulturně krajinné ekosystémy, resp. land-use našeho území (viz. příl. 3, tab 2-6). Na základě dat dle katastrů jednotlivých obcí (relativně nepřesné měření, jak jsme zmínili výše) jsme zjistili, že zhruba 60 % území je zemědělskou půdou, z toho 40 % půdou ornou, zahrady tvoří asi 3 %, trvale trávní porosty 15 % a lesní plochy zhruba 30 %, marginálně se vyskytují ovocné sady a vodní plochy (méně než 1 %), a také zastavěné plochy (1,5 %). (MOS). Plochu jsme rozdělili na 17 jednotek, které více méně odpovídají základnímu rozdělení na 3 krajinně kulturní prvky – zástavba, zemědělství, lesní hospodářství. Pro ekonomicky a environmentálně trvalou udržitelnost území je, domníváme se, podíl jednotlivých prvků relativně dostačující. Zejména množství lesního porostu v území, a tedy potenciál dřeva jako biomasy je zde vysoký. Orná půda je však v území často na úkor trvale trávních porostů a pastvin. Například svahy Chlumu jsou z větší části (z jihu a východu) intenzivně zemědělsky využívány až k hranici lesa. Nedostačující je tak podíl ploch extenzivního využití, nemluvě o přirozených ekosystémech, které by měly být součástí udržitelnosti každého území. Chybí rovněž přirozené hranice, bariéry či interakční prvky územního systému ekologické stability, snad s výjimkou vegetace podél potoku Úmoří. Zemědělství Již od doby neolitu byly zvlněné plochy sníženiny odlesněny a zemědělsky využívány. Velkostatek Lysice a v dnešní době zejména ZEAS Lysice intenzivně a ziskově (jediná v oblasti) hospodaří v území a postupně zkupuje další plochy od soukromníků. Typickými plodinami jsou obiloviny, řepa, krmné plodiny (kukuřice, hlávkové zelí) a ve svazích pak brambory. Soukromníci a samoživitelé se specializují zejména na ovoce a zeleninu. Zajímavým objektem v centru Drnovic je velkostatek, jenž po restituci prošel zajímavým vývojem (viz. zprávy z terénu) a dnes je v malém měřítku využíván pro chov skotu a koní. Zemědělská produkce má potenciál nasytit obyvatele v území, nicméně problematická je právě velkoprodukce a monopolní struktura hospodářství, kdy většina produkce odchází z území. I místní obchod COOP z většiny nepřijímá plodiny z místních zdrojů. Dá se předpokládat, že místní obyvatelé nakupují potraviny ve větších centrech, v menší míře pak fungují jako samozásobitelé. Větší podíl samozásobení, menší spotřeba chemických prostředků (pesticidů. umělých hnojiv) a navrácení se k půdě jako živitelce, to jsou hlavní témata, v nichž zemědělství nejen na území Drnovicka bude třít plochy ekonomickomocenské infrastruktuře. Druhým problémem, jenž zemědělství v oblasti přináší, je pokles biodiverzity a eroze půdy, tím spíše na obdělávaných svazích, kde navíc traktorizace škodí tím více. Některé ze svahů by mohly být ponechány ladem (zejména ty, jež jsou využívané na krmné plodiny) a místo nich by se zde mohly ujat trvale trávní porosty a pastviny pro chybějící dobytek (kozy, ovce). Chovné rybníky v oblasti můžeme rozdělit na udržované a zanedbávané (horní a dolní rybníky). V blízkosti Krhova jsou 2 vodní mlýny, z nichž opět jeden je ve špatném stavu a jeden ve stavu obnovy. Průmysl Oblast není průmyslově nijak významná, nejznámější v oblasti je unikátní Továrna paličkovaných krajek (TOPAK). Většina sekundérně produkujících obyvatel funguje jako živnostníci řemesel a malých výrob, což je symbolem trvalé udržitelnosti území. Ekologicky tak průmysl nehraje velkou roli, v tradičně strojírenském okolí je to navíc poměrně zbytečné. Celkově je v území 377 podnikatelských subjektů. Lesnictví Jak již jsme zmínili, lesní hospodářství je v oblasti poměrně značné, přesto, zdá se, odlesnění nabylo stavu nasycení, a mohl by zde být spíše potenciál obnovy lesního patra ve svazích, ale také jako solitérů a alejí podél jednotlivých hraničních land-use území, což dnes velmi chybí. Rovněž alej, která by omezila hluk ze silnice I43 by byla vhodnou, avšak zde se bude zřejmě muset počkat do budoucna, po výstavně rychlostní komunikace R43. Za příklad vezměme alej jabloní podél komunikace spojující Drnovice s I43. Udržitelné lesní hospodářství skýtá možnosti stavební i energetické, tudíž je vhodné se o tuto oblast na výsost zajímat. Doprava Dopravní potenciál je v území relativně vysoký. Blízká Skalice nad Svitavou nabízí železniční dopravu směrem na Brno, avšak místními obyvateli je spíše využívána doprava autobusová, která je dobře napojená na IDS JMK. Největší problém je však doprava osobní, automobilová. Oblast samotná nevytváří přehršel dopravních tlaků, důležitá je zejména tranzitní složka dopravy. Silnice I43 je typickou rýhou v krajině vytvářející silné negativní externality. Rozšíření cesty na R43 sice urychlí a zbezpeční provoz, rozsah dopravy bude pro trvalou udržitelnost území krajně problematický. Sídla Sídlům dominují Drnovice s 1223 obyvateli (2010). Celkově v 6 obcích území žije 2219 obyvatel. Drnovice jsou centrem regionu také díky občanské vybavenosti (školy, kulturní dům, hřbitov,…). Oproti ostatním obcím regionu (snad s výjimkou Jabloňan) si zde lze povšimnout narůstajícího počtu novostaveb. Pro trvalou udržitelnost obce je tak nejdůležitějším problémem situace okolo velkostatku, který nejenže hyzdí krajinu, navíc vytváří zápach přímo v centru obce. Ostatní obce v okolí jsou v relativně zaostalém stavu, zejména obec Krhov je tvořena starousedlíky a nic nenasvědčuje tomu, že by se zde stěhovali lidé noví. Sídlům a jejich obyvatelům se dále věnujeme v následujících kapitolách. Celkové hodnocení Shrneme-li kulturně ekonomický kapitál území, největším postrachem trvalé udržitelnosti je intenzivní zemědělství, které na úkor trvale trávních porostů, případně lesů nevytváří ideální stav. Navrhujeme větší podíl produkce, která by zůstávala na území, méně krmných plodin a více extenzivně chovaných zvířat na mléčnou produkci. Lesní hospodářství považujeme za udržitelné, průmysl rovněž. Dalším problémem je dopravní situace. R43 sice ekologicky znehodnotí krajinu, nicméně ekonomické plusy z lepší dostupnosti území mohou převážit, uvědomíme-li si, že silnice I43 již dnes není ekologicky nepoznamenaná. 4 SOCIÁLNÍ KAPITÁL Nyní bychom rádi charakterizovali obyvatelstvo a trvalou udržitelnost v rámci kvality života v území. V roce 2010 žilo na území 2219 obyvatel. Mezi obcemi je poměrně značný rozdíl v demografii. Např. průměrný věk obyvatel je odpovídající průměru ČR (40,9), avšak obce se liší od 37,8 v Drnovicích po 44,1 v Krhově. Další zajímavou charakteristikou je přirozený přírůstek a migrační saldo. Obce s menším průměrným věkem mají přir. přírůstek kladný, avšak nijak významný. Důležitější je v regionu migrační saldo, kdy zejména v Drnovicích, Kunicích a Zbraslavci za poslední rok přibylo obyvatel. Celkový přírůstek v oblasti je 44 ob. v roce 2010 (MOS). Tyto charakteristiky značí postupnou suburbanizaci z Brna (resp. dalších center), a také rozdílnost v atraktivitě obcí regionu. Nezaměstnanost je na území vyšší, než v okolí i ČR (10,15 % v prosinci 2011; portál MPSV). Nejmenší je v Kunicích (5,3 %), největší v Krhově (13,5 %) a Zbraslavci (15,1 %). Co se týče vyjížďky, obce povětšinou spádují na Boskovice, okrajové obce na Lysice a Kunštát. Podíl vyjížďky je poměrně značný a značí nedostatečnou průmyslovou a terciérní základnu v oblasti. Projekty Občanská vybavenost a život obcí se od předchozích charakteristik rovněž odvíjí. Kvalitu života bychom subjektivně ocenili nejvíce v Drnovicích, Kunicích a Jabloňanech, nejhůře pak v Krhově. Celkově jsme si povšimli přátelskosti a integrity obyvatel, což by mohlo být dobrým výchozím bodem do budoucího komunitně založeného života. Dobrým příkladem komunitní spolupráce je využití historické silážní jámy jako štěpkovače – komunitní kompostárny. Lidé si poté kompost berou zpět za své soukromé pozemky a přebytky přijímá společnost ZEAS. Podobným projektem je rovněž separace a svoz bioodpadu na území, což rovněž není v dnešní době v menších obcích samozřejmostí. Spolupráce Obce se o rozvojovou spolupráci a vnitřní integritu regionu snaží vytvářením dobrovolných svazků obcí. Na území je Svazek obcí Drnovicko (Kunice, Zbraslavec, Lhota u Lysic), Mikroregion Kunštátsko-Lysicko (22 obcí), ale také Svaz obcí R43. Turismus Region Drnovic je určitě příhodným tichým místem pro turismus. Nacházíme přírodní krásy (PP Lysicko, Halasovo Kunštátsko), ale také unikátní kulturní záležitosti. V obci Drnovice nás napadlo zřídit z velkostatku ranč, jelikož je v obci tradice hubertovských honů, dále rozšířit vědomí o cyklostezkách, využít potenciálu agroturistiky a zprovoznit vodní mlýny jako rekreační středisko pro veřejnost. Kulturně nemá jinak region příliš mnoho, co nabídnout, snad jen historie těžby rud v některých obcích či sakrální stavby v území by mohly být doplňkem. Spíše, než jako skanzen, by se měla oblast vyprofilovat zážitky, regionem událostí (sportovních, kulturních, vzdělávacích), a to nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatele. Celkové hodnocení Domníváme se, že pro trvalou udržitelnost krajiny je nejdůležitější spjatost obyvatel s územím, vnitřní integrita osobní i celková a větší socioekonomická spolupráce. Ideálním modelem by byla částečná soběstačnost a případně specializace obyvatel v menších zemědělských, průmyslových či kulturních činnostech, tedy jakási výměna zdrojů. Nehovoříme o úplném opuštění kapitalistického materiálního světa a ekonomiky jako takové, spíše o dvojí ekonomice. Ta druhá, vnitřní, by nebyla založena na penězích, nýbrž na výpomoci, což by mělo zlepšit společenské vztahy i vztahy k prostředí. Navíc kulturněvzdělávací programy by mohly zvýšit lidský kapitál obyvatel, stejně jako turistické příležitosti jejich obzory i ekonomickou situaci. 5 POLITICKÝ KAPITÁL U politického kapitálu využijeme zejména návštěvy starosty obce Drnovice, jenž nám přiblížil mocenskou a majetkovou strukturu i rozvojové plány v území. Starosta je zajímavý na první pohled tím, že je nejmladším svého druhu v ČR. To samo o sobě neznamená zásadní změnu v budoucím chápání rozvoje území, nicméně mnohé z jeho politik se již dnes zdají být specifickými. Tato kapitola se v podstatě zabývá specifickými oblastmi politiky obcí v regionu. Obec se musí řídit zákony jako každý jiný subjekt, zajímavé ale je, že o ekologických a rozvojových záležitostech v podstatě nekomunikuje s úřady v Praze, krajským úřadem v Brně ani s MěÚ v Boskovicích, konkrétněji s Odborem tvorby a ochrany ŽP. Na druhou stranu v některých „zelené“ problémech obce se právě s tímto odborem obecní úřad dostává do styku. Nedávno byly zřízeny dříve zmíněné politiky o Separaci a svozu biodpadu a Komunitní kompostárně. Avšak zdá se, že jsou jedny z mála řešící ekologickou neudržitelnost území. Pokračujeme-li v zemědělství, obec je zainteresována v budoucnosti Velkostatku Lysice. Snahou obce je objekt scelit (v dnešní době na 50 majitelů), aby některý z investorů koupil statek celý, opravil jej a mohl využívat. Ať už je budoucnost statku v agroturismu či jinde, je zřejmé, že tato dominanta má potenciál pro rozvoj regionu. Dalším tématem byla rychlostní silnice R43. Existuje Svaz obcí R43, které se shodují na tom, že silnici velmi chtějí (oproti např. obyvatelům Bystrce, apod.). Ekologie pro ně nehraje žádnou roli, jelikož prach a hluk ze současné cesty je značný i nyní. Dosavadní cesta I/43 je navíc nebezpečná. Obec očekává, že díky poloze a zkrácení času dojezdu by suburbanizace města Brna dosáhla až k nim, a do obce by se nastěhovalo 50-100 lidí navíc ročně. To má silné regionálně rozvojové implikace, ekonomický potenciál je značný, nicméně s tím souvisí i environmentální problémy (zalidnění, dodatečná doprava). Poslední otázkou byl turismus. Dle starosty se jedná stejně jako v případě statku (a vlastně i silnice) o dlouhodobou záležitost. Obec může nabídnout historii – tvrz, statek, kulturní dům, tradiční továrna Topak (továrna paličkovaných krajek). Snahou obce je zviditelnit obec např. výstavbou naučné stezky kolem těchto objektů a po okolí, jednou ze snah je změna v turistických mapách tak, aby přes obec vedla turistická značená stezka. Další snahou zvyšující potenciál turismu oblasti je např. Odpočívadlo – rozcestník s kontakty na důležité objekty, firmy, zajímavosti a události v obci a okolí. Okolím se myslí Svazek obcí Drnovicko a také Mikroregion Kunštátsko – Lysicko, ve kterém je 22 obcí. Vizí Drnovic je stát se centrem mikroregionu. Další možností leží v blízkosti říčky Úmoří - např. úprava rybníku, a v jeho okolí zřízení campingu, či údržba mlýnu. Problémem obce je ale financování. Za minulého starosty se obec velmi zadlužila zbudováním kanalizace (vyhláška z Evropské unie), a proto spousta z těchto projektů nelze příliš realizovat. Obec se však v posledním roce více snaží získávat dotace z EU. Letos tak získala do rozpočtu cca 5 mil. korun na rozvojové projekty, např. zbudovala dětské hřiště. Jinak se snaží o vyrovnaný rozpočet, dluhová služba však nabývá velkých rozměrů. Pro letošní rok byly příjmy 10,17 mil, výdaje 10,04 mil. Zhodnocení politiky Neradi bychom se vyjadřovali k politickým rozhodnutím. Co se týče rozvoje regionu, je zde patrná orientace na turismus, na integritu obyvatel v regionu i na kvalitu života v obcích. Na náš vkus je nepříliš velký prostor dáván ekologické stránce trvalé udržitelnosti, problému zemědělství i efektům z potenciální brněnské suburbanizace. Celkově však hodnotíme politiku kladně, jelikož i přes nižší atraktivitu ekologie se zde několik ekologických projektů podařilo uvést a navíc je zde snaha o zlepšení kvality života. Zemědělská otázka není až tak v rukou místních politik, jelikož se jedná povětšinou o soukromé vlastníky půdy, kteří mohou se svou produkcí nakládat v rámci zákona, jak chtějí. 6 ZÁVĚR Shrneme-li předchozí řádky, je nutné si uvědomit, že koncept trvalé udržitelnosti je zejména v České republice v počáteční fázi, přestože z našeho pohledu je nutné změnit systém, co nejdříve. Jelikož je přetěžké bojovat proti korporacím a mocenským orgánům v globalizovaném světě, je pro nás důležitější zaobírat se lokálním životem, jeho energetickými náklady a výnosy, jeho kvalitou a udržitelností v krajině. Myslíme si, že region potřebuje několik změn. Z environmentálně-ekonomického hlediska jsou to změny v rozložení krajinných prvků. Větší důraz klademe na přirozené ekosystémy, prvky úses, trvale trávní porosty a lesní porosty, změnili bychom plochu orné půdy, a to z důvodu eroze a poklesu biodiverzity. Na to navazuje zemědělské zásobování. Tlačili bychom na místní soukromé producenty, aby dodávali v prvé řadě zboží pro lokální potřebu, a jen přebytky na export. Proces samozásobení obyvatel by mohl mít za následek větší sociální integraci a důvěru mezi lidmi, kteří pro toto mají v oblasti dobré předpoklady. V sociální oblasti je pak vhodné využít suburbanizace ke změně demografického charakteru oblasti, využít zmenšujícího se rozdílu mezi městským a vesnickým obyvatelstvem a navýšit lidský kapitál, občanskou vybavenost a kulturně-vzdělávací potenciál oblasti. Turismus by mohl být vhodnou možností, jak toto naplnit a navíc získat dodatečné zdroje pro obnovu. Politika by měla podporovat více programů pro trvalou udržitelnost území, stejně jako pro kvalitu života jeho obyvatel. 7 ZDROJE 1. ČSÚ. online [Cit. dne 15.12.2011]: 2. Mackovčin, P. Brněnsko: chráněná území ČR. IX. AOPK ČR, Praha, 2007. 3. Culek, M. Biogeografické členění České republiky. II. díl. AOPK ČR, Praha, 2005. 4. Demek, J. et al. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSSR. Praha, 1987 5. Geoportál CENIA. online [Cit. dne 5.1.2012]: 6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl. Počet obyvatel a domů podle obcí a částí obcí v letech 1869-2001 podle správního rozdělení České republiky k 1.1. 2005. ČSÚ. Praha, 2006. 7. Malý lexikon obcí ČR 2011, ČSÚ. online [Cit. dne 13.12.2011]: 8. MOS – Městská a obecní statistika. online [Cit. dne 12.12.2011]: 9. Portál MPSV. online [Cit. dne 12.1.2012]: 10. Portál veřejné správy. online [Cit. dne 18.12.2011]: 11. SLDB 2001a – Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Blansko. ČSÚ. Praha, 2003. 8 PŘÍLOHY Příloha 1 - Přírodní regionalizace území (vymezení pro tab. 1) Zdroj: Výřez mapového listu 24-14 Boskovice, Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000, ČÚZK 1992. Vlastní úpravy. Příloha 2 – Kulturní regionalizace území (vymezení pro tab. 2 – 6) Zdroj: Ortofotomapa, server mapy.cz. Vlastní úpravy Příloha 3 - Vymezení kulturních oblastí krajiny a land-use povodí 4-15-02-044 Zdroj: Landcover Corine 2006, geoportál CENIA, vlastní úpravy. Tab. 1. Přírodní krajinné ekosystémy – složková prostorovost povodí 4-15-02-044 Kód jednotky Tvary, reliéf/horniny, zeminy Mezo/topo klima Vodstvo Půdy Rekonstr/potenciální vegetace Přír. ekosystém jako prostor. celek Přírodní kapitál, látky/energie 1 Říčka Lhotka a okolí údolí/ nivní sedimenty, spraš vlhké, inverzní ve sníženinách Lhotka glej modální bučina s kyčelnicí devítilistou říční krajina Rybaření 2 Úmoří nad Drnovicemi údolí/ nivní sedimenty, spraš vlhké, inverzní ve sníženinách Úmoří glej modální černýšová dubohabřina říční krajina Rybaření 3 Úmoří pod Drnovicemi údolí/ nivní sedimenty, spraš vlhké, inverzní ve sníženinách Úmoří, rybník fluvizem glejová střemchová jasanina říční krajina Rybaření 4 Lhota u Lysic planina/ spraš, pískovec vlhké, s delším trváním sněhové pokrývky - kambizem kyselá bučina s kyčelnicí devítilistou přírodní travní porost hospodaření s kyslíkem 5 Pole mezi Drnovicemi a Zbraslavcem planina/ spraše, vápnité jíly vlhké, s delším trváním sněhové pokrývky - šedozem modální střemchová jasanina zemědělsky obdělávaná půda pěstování zem. plodin, kukuřice, hlávkové zelí, řepa 6 Pole mezi Drnovicemi a Krhovem planina, zvlněná planina/ prachovce, pískovce, spraše vlhké, s delším trváním sněhové pokrývky - šedozem modální černýšová dubohabřina zemědělsky obdělávaná půda pěstování zem. plodin, kukuřice, hlávkové zelí, řepa 7 Lesní porost u Kunic svah/ jílovce, pískovce vlhké, provětrávání, výparnost - kambizem kyselá bučina s kyčelnicí devítilistou les lesnictví, lesní zvěř 8 Kamínky svah/ jílovce, pískovce vlhké, s delším trváním sněhové pokrývky - kambizem kyselá bučina s kyčelnicí devítilistou les lesnictví, lesní zvěř 9 Chlum strmý svah, hora/svor, ortorula, amfibolit prosluněné svahy - kambizem luvická černýšová dubohabřina les dřevo 10 Záoboří svah/ spraše, pískovce vlhké, provětrávání, výparnost - hnědozem oglejená bučina s kyčelnicí devítilistou les dřevo 11 Okolí Zbraslavce planina/ spraše, pískovce vlhké, provětrávání, výparnost - hnědozem oglejená černýšová dubohabřina zemědělsky obdělávaná půda pěstování brambor, menší pole 12 Faberka svah/ svor, ortorula vlhké, s delším trváním sněhové pokrývky - kambizem modální černýšová dubohabřina zemědělsky obdělávaná půda pěstování zem. plodin, chov zvířat Tab. 2. Kulturní krajinné ekosystémy – prostorovost využití obce Kód jednotky Osídlení, sociální služby, zahrady, parky Zemědělství, sady Lesnictví Využívané vodstvo Technická infrastruktura Křoviny, lada Sport, rekreace, turismus Stavby, těžba, průmysl 1 obec Kunice Trvalé osídlení, základní služby, zahrady Ovocné sady, kukuřice Ojedinělé okrasné a ovocné stromy Lhotka-zavlažování, koupaliště Kanalizace, vodovod, plyn, elektřina, zpevněné a nezpevněné komunikace V zahrádkách, kolem cest Rekreace, turistika, koupaliště chaty, rodinné domy 2 obec Zbraslavec Trvalé osídlení, rozvinuté služby, zahrady, zem. družstvo Ovocné stromy Okrasné a ovocné stromy Úmoří, Petrůvka- zavlažování Kanalizace, vodovod, plyn, elektřina, zpevněné a nezpevněné komunikace V zahrádkách, kolem cest, kolem řeky Turistika, rekreace, cyklistika Rodinné domy 3 obec Drnovice Trvalé osídlení, rozvinuté služby, zahrady Zemědělské družstvo, chov dobytka, malá pole, ovocné stromy Ovocné a okrasné stromy Lhotka, Petrůvka, Úmoří-zavlažování, 2 umělé okrasné vodní nádrže Kanalizace, vodovod, plyn, elektřina, zpevněné a nezpevněné komunikace Kolem cest, kolem řeky Rekreace, turistika, cyklistika, jezdectví Velký počet nových staveb, nových rodinných domů 4 obec Krhov Trvalé osídlení, základní služby, zahrady Pole s brambory, ovocné stromy Ovocné liniové stromy Úmoří-zavlažování Kanalizace, vodovod, plyn, elektřina, zpevněné a nezpevněné komunikace Kolem cest, lesní podrost Turistika, cyklistika Rodinné domy 5 obec Skalice n. S., obec Jabloňany Trvalé osídlení, chaty, služby, zahrady Ovocné stromy Okrasné a ovocné stromy Úmoří-zavlažování, nádražní vodárna Kanalizace, vodovod, plyn, elektřina, zpevněné a nezpevněné komunikace Kolem cest, v zahrádkách Rekreace, turistika, sporty X 6 Část obce Lhota u Lysic, pole Osídlení, služby, zahrady, pole Krmné plodiny, obiloviny Liniové stromy podél řeky Lhotka-zavlažování Kanalizace, vodovod, plyn, elektřina, zpevněné a nezpevněné komunikace Kolem polí, kolem řeky Turistika, cyklistika Rodinné domy, chaty, průmyslové stavby 7 Pole mezi Zbraslevcem a Drnovicemi Ojedinělé osídlení, pole Brambory Liniové stromy podél řeky Petrůvka, Úmořízavlažování Polní cesty X X X 8 Záoboří Bez osídlení, pole Brambory, kukuřice X Bez vodstva Polní cesty X X X 9 Pole mezi obcemi Drnovice a Krhov Ojedinělé osídlení, lány pole, louky, rybník Krmné plodiny, řepa, obiloviny, ovocné sady kolem cesty Liniové ovocné stromy podél cesty, liniové stromy podél řeky Úmoří, malé přítoky, rybník Zpevněné i nezpevněné komunikace X Cyklistika X 10 Pole na Z od obce Jabloňany Pole, bez osídlení Brambory, krmné plodiny X X Polní cesty X X X 11 Obora Bez osídlení, pole Brambory, krmné plodiny X X Polní cesta X X X 12 Vlčí jámy, Kamínky Lesní plocha, ojedinělé chaty Bez zemědělství Udržovaný souvislý lesní porost, těžba Lhotka, Úmoří- zavlažování Zpevněné i nezpevněné komunikace Lesní podrost Turistika Těžba dřeva, chaty 13 Lysická obora Lesní plocha Bez zemědělství Udržovaný souvislý lesní porost X Nezpevněné komunikace X Turistika X 14 Chlum Lesní plocha, ojedinělé osídlení Bez zemědělství Udržovaný souvislý lesní porost X Zpevněné i nezpevněné komunikace Lesní podrost Turistika, cyklistika Těžba dřeva, chaty 15 Malý Chlum Lesní plocha, pole Bez zemědělství Souvislý lesní porost, ojedinělé stromy X Nezpevněné komunikace Lesní podrost Turistika, cyklistika X 16 Na Kamencích Louky, pole, lesní plocha Ovocné stromy Menší lesní jednotky, samostatné stromy Úmoří-zavlažování Polní cesty Kolem luk Turistika X 17 Faberka Louky, lesní plocha, ojedinělé osídlení Ovocné stromy Menší lesní jednotky, samostatné stromy X Nezpevněné komunikace Kolem luk Turistika X Tab. 3. Kulturní krajinné ekosystémy - praktiky prostorovosti služeb Kód jednotky Režimy využívání Technologie Náklady (práce, energie atd.) Regulace, legislativa Znečištění, odpad Externality Krajina umělecky, scenérie 1 obec Kunice Bydlení, zahrádkaření, chov domácích zvířat Manuální Jednorázové i průběžné Místní vyhláška Znečištění ovzduší, drobný odpad Prach Typická malá vesnička 2 obec Zbraslavec Bydlení, zahrádkaření Manuální, menší stroje Jednorázové i průběžné Místní vyhláška Znečištění ovzduší, drobný odpad Prach, nepůvodní druhy Upravená vesnice, výhled na Chlum 3 obec Drnovice Bydlení, rekreace, zahrádkaření, chov domácích zvířat, JZD Manuální, velké zemědělské stroje Jednorázové – stavba rodinných domů Místní vyhláška Znečištění ovzduší, znečištění ze zemědělství, zápach z JZD Prach, hnojiva ze zemědělství Dojem vesnické scenérie narušen velkým množstvím staveb 4 obec Krhov Bydlení, zahrádkaření Manuální Průběžné, sezónní Místní vyhláška Znečištění ovzduší Hluk, prach Typická vesnická krajina 5 obec Skalice n. S., obec Jabloňany Bydlení, průmysl Manuální, průmyslové stroje Průběžné Místní vyhláška Hlukové znečištění, znečištění ovzduší Hluk, prach Malebná krajina narušena rychlostní silnicí 6 Část obce Lhota u Lysic, pole Zemědělství, bydlení Polnohospodářské stroje Jednorázové i průběžné Místní vyhláška Znečištění ze zemědělství Hnojiva ze zemědělství Malebná krajina, pole, ticho, klid 7 Pole mezi Zbraslevcem a Drnovicemi Zemědělství Polnohospodářské stroje Sezónní - zemědělství X Znečištění ze zemědělství Hnojiva ze zemědělství Vesnická krajina, žádní lidé, klid, malebná přírodní scenérie 8 Záoboří Zemědělství Polnohospodářské stroje Sezónní - zemědělství X Znečištění ze zemědělství Hnojiva ze zemědělství Zemědělská krajina 9 Pole mezi obcemi Drnovice a Krhov Zemědělství, rybaření Manuální, polnohospodářské stroje Sezónní - zemědělství X Znečištění ze zemědělství, zápach, znečištění rybníku Hnojiva ze zemědělství Výhled na zemědělsky využívaná pole, vesnické prostředí, malebná příroda 10 Pole na Z od obce Jabloňany Zemědělství Polnohospodářské stroje Sezónní - zemědělství X Znečištění ze zemědělství Hnojiva ze zemědělství Rovina, výhled na Malý Chlum 11 Obora Zemědělství Polnohospodářské stroje Sezónní - zemědělství X Hlukové znečištění Hnojiva ze zemědělství, hluk Klidné prostředí narušeno nedalekou silnicí 12 Vlčí jámy, Kamínky Lesnictví Lesnické stroje Jednorázové - kácení X Drobný odpad v lese Nepůvodní druhy Ticho, klid, lesní prostředí 13 Lysická obora Lesnictví Lesnické stroje Jednorázové - kácení X Drobný odpad v lese Nepůvodní druhy Ticho, klid, lesní prostředí 14 Chlum Lesnictví, turistika Manuální Průběžné X Drobný odpad v lese, znečištění turisty Nepůvodní druhy Jedinečný výhled na celé povodí 15 Malý Chlum Lesnictví, turistika Manuální Průběžné X Drobný odpad Nepůvodní druhy Lesní prostředí, výhled na celou oblast 16 Na Kamencích Zemědělství, pastva Manuální, drobné stroje Průběžné, sezónní X Hlukové znečištění Znečištění ze zemědělství, hluk Přírodní scenérie, 17 Faberka Zemědělství, pastva Manuální, drobné stroje Průběžné, sezónní X Hlukové znečištění, znečištění ovzduší Hluk Přírodní scenérie Tab. 4. Kulturní krajinné ekosystémy – prostorovost ekonomických praktik Kód jednotky Příjmy, income Výnos, sklizeň/úroda, yield Produkce Výběr služeb, zásoba, chov/kultura, stocks Statky, služby ekosystému, assets Stav ekosystémů, biodiverzita 1 obec Kunice Příjmy ze služeb, turismu Malý, místní zahrádkáři Ovoce, zelenina, Půda, voda Produkty zahrádkářů Umělý ekosystém, lidská činnost 2 obec Zbraslavec Příjmy ze služeb, turismu Malý výnos, zahrádky Zahrádkářské produkty Půda, voda Produkty zahrádkářů Umělý ekosystém, lidská činnost 3 obec Drnovice Příjmy ze služeb, turismu, zemědělství JZD, pronájem stájí Zahrádkářské produkty, obilí, živočišná výroba Půda, voda, polnohospodářství Produkty zahrádkářů, JZD, rostlinná výroba Narušený lidskou činností, částečně přírodní 4 obec Krhov Příjmy ze služeb, turismu Malý, zahrádkaření Zahrádkářské produkty, jablka Půda, voda Produkty zahrádkářů, rostlinná výroba Umělý ekosystém, domestikované druhy 5 obec Skalice n. S., obec Jabloňany Příjmy ze služeb, turismu Malý, zahrádkáři Zahrádkářské ovoce, zelenina, liniové jabloně Půda, voda Zahrádkářské produkty Domestikované druhy 6 Část obce Lhota u Lysic, pole Příjmy z chodu obce, zemědělství Závislý na zemědělských podmínkách Zelenina, kukuřice, kedlubny Půda, voda, polnohospodářství Rostlinná výroba Částečné nižší biodiverzita, domestikované druhy 7 Pole mezi Zbraslevcem a Drnovicemi Nepravidelné, závislé na úrodě Závislý na zemědělských podmínkách Liniové jabloně, kukuřice, kedlubny Polnohospodářství, půda Rostlinná výroba Lidská činnost – zemědělství – narušený ekosystém 8 Záoboří Nepravidelné, zemědělství Závislý na podmínkách, počasí Obilí, kukuřice Polnohospodářství Zemědělské plodiny, půda Částečně přírodní ekosystém 9 Pole mezi obcemi Drnovice a Krhov Závislé na úrodě Závislý na podmínkách Obilí, kukuřice, brambory, zelenina, liniové jabloně, švestky Polnohospodářství, sady, půda, voda Zemědělské plodiny, půda Zemědělství – narušení ekosystému 10 Pole na Z od obce Jabloňany Zemědělství, závislé na úrodě Závislý na podmínkách Kukuřice, obiloviny Polnohospodářství Zemědělské plodiny, půda Zemědělství – narušení ekosystému 11 Obora Zemědělství Výnos nepravidelný, závislý na podmínkách Obiloviny, kukuřice Polnohospodářství, půda Zemědělské plodiny, půda Částečně přírodní ekosystém 12 Vlčí jámy, Kamínky Minimální Nepravidelný, nízký Traviny, kukuřice Zásoba dřeva Dřevo, zadržování vody Částečně umělý ekosystém, zásah člověka 13 Lysická obora Minimální, prodej dřeva Nepravidelný, nízký Traviny, kukuřice Dřevo Dřevo, zadržování vody Částečně umělý ekosystém, zásah člověka 14 Chlum Minimální Nízký Dřeviny Dřevo, divoká zvěř Lesy – zadržování vody Smrková monokultura, přírodní ekosystém 15 Malý Chlum Minimální Nízký Dřeviny Dřevo, divoká zvěř Lesy – zadržování vody Přírodní ekosystém 16 Na Kamencích Minimální, ze zemědělství Nepravidelný, nízký Dřeviny, traviny Dřevo, polnohospodářství Zadržování vody Částečně umělý ekosystém – zásah člověka 17 Faberka Minimální, ze zemědělství Nepravidelný, nízký Dřeviny, traviny Dřevo, polnohospodářství Zadržování vody Částečně umělý ekosystém – zásah člověka Tab. 5. Kulturní krajinné ekosystémy – prostorovost jednání aktérů Kód jednotky Vlastník Uživatel Záměr Cíle Poměr náklady/užitek Způsob vidění krajiny Diskurz, konflikty, sdílení 1 obec Kunice Soukromí vlastníci, obec Místní obyvatelé, veřejnost Bydlení, hospodaření Zvyšování kvality života, kvalitní bydlení a hospodaření Vysoké náklady i užitek při efektivním využití Domov, vytváření komunity obyvateli obce Sousedské spory, spory občané x obec 2 obec Zbraslavec Soukromí vlastníci, obec Místní obyvatelé, veřejnost Bydlení, hospodaření Zvyšování kvality života, kvalitní bydlení a hospodaření Vysoké náklady i užitek při efektivním využití Domov, vytváření komunity Potenciální sousedské spory, občané x obec 3 obec Drnovice Soukromí vlastníci, obec Místní obyvatelé, veřejnost Bydlení, hospodaření Zvyšování kvality života, kvalitní bydlení a hospodaření, výnos ze zemědělství Velmi vysoké náklady – mnoho nových staveb, užitek se projeví v budoucnu – vysoká kvalita života a bydlení Domov, společné vytváření komunity místními občany Sousedské spory, spory občané x obec 4 obec Krhov Soukromí vlastníci, obec Místní obyvatelé, veřejnost Bydlení, hospodaření Zvyšování kvality života, kvalitní bydlení Vysoké náklady i užitek při efektivním využití Domov, vytváření komunity obyvateli obce Sousedské spory, spory občané x obec 5 obec Skalice n. S., obec Jabloňany Soukromí vlastníci, obec Místní obyvatelé, veřejnost Bydlení, hospodaření Zvyšování kvality života, kvalitní bydlení a hospodaření Vysoké náklady i užitek při efektivním využití Domov, vytváření komunity obyvateli obce Sousedské spory, spory občané x obec 6 Část obce Lhota u Lysic, pole Soukromí vlastníci, obec Místní obyvatelé, veřejnost, majitelé pozemků Bydlení, hospodaření, obdělávání půdy Zvyšování kvality života, kvalitní bydlení a hospodaření, výnos ze zemědělství Vysoké náklady i užitek při efektivním využití Domov, vytváření komunity obyvateli obce, zdroj zisku Sousedské spory, spory občané x obec 7 Pole mezi Zbraslevcem a Drnovicemi Soukromí vlastníci, JZD Vlastníci pozemků Polnohospodářská produkce Výnos ze zemědělství Poměrně nízké náklady a velký užitek Drobní zemědělci – tradiční vesnická krajina Vliv zemědělství na životní prostředí 8 Záoboří Soukromý vlastník Vlastníci pozemků Polnohospodářská produkce Výnos ze zemědělství Nízké náklady, velký užitek Drobní zemědělci – tradiční vesnická krajina Vliv zemědělství na životní prostředí 9 Pole mezi obcemi Drnovice a Krhov Soukromí vlastníci, JZD Vlastníci pozemků Polnohospodářská produkce Výnos ze zemědělství Střední náklady, velký užitek Zdroj zisku ze zemědělství Vliv intenzivního zemědělství na životní prostředí 10 Pole na Z od obce Jabloňany Soukromí vlastníci Vlastníci pozemků Polnohospodářská produkce Výnos ze zemědělství Střední náklady, velký užitek Zdroj zisku ze zemědělství Vliv zemědělství na životní prostředí 11 Obora Soukromí vlastníci Vlastníci pozemků Polnohospodářská produkce Výnos ze zemědělství Střední náklady, vellký užitek Drobní zemědělci – tradiční vesnická krajina Vliv zemědělství na životní prostředí 12 Vlčí jámy, Kamínky Lesy ČR, soukromí vlastníci Vlastníci pozemků, veřejnost Péče o kvalitu lesa Zachování funkcí lesa, ekosystému Nízké náklady, nízký užitek Lesní ekosystém, místo pro relax Kácení lesa – člověk x příroda 13 Lysická obora Soukromí vlastníci Vlastníci pozemků, veřejnost Lesnictví Zachování funkcí lesa Stejné náklady jako užitek Lesní ekosystém, místo pro relax Kácení lesa – člověk x příroda 14 Chlum Státní i soukromý majetek Vlastníci pozemků, veřejnost Péče o les Zachování funkcí lesa Nízké náklady, nízký užitek Lesní ekosystém, místo pro relax Kácení lesa – člověk x příroda 15 Malý Chlum Soukromí i obec Veřejnost, vlastníci Péče o les Zachování funkcí lesa Nízké náklady, nízký užitek Lesní ekosystém, místo pro relax Kácení lesa – člověk x příroda 16 Na Kamencích Soukromí vlastníci Vlastníci pozemků Polnohospodářství, pastviny Pastevectví, výnos ze zemědělství Střední náklady, větší užitek Pastviny, utváření krajiny Narušení biodiverzity 17 Faberka Soukromí vlastníci Vlastníci pozemků Polnohospodářství, pastviny Pastevectví, výnos ze zemědělství Střední náklady, větší užitek Pastviny, utváření krajiny Narušení biodiverzity Tab. 6. Kulturní krajinné ekosystémy – prostorovost environmentální politiky Kód jednotky Environmentální politika, projekty, opatření Zranitelnost Živelné pohromy Resilience Ochrana krajiny + ŽP, kostra ES Bezpečnost Percepce, recepce 1 obec Kunice Ochrana ŽP, třídění odpadu Prach, odpad z domácností Přívalové deště Nízká - osídlení Přírodní park Halasovo Kunštátsko Nebezpečí hrozí lidskou činností, živelné pohromy Prostředí vytváří domovy, rozvoj obce 2 obec Zbraslavec Ochrana ŽP, třídění odpadu Prach, odpad z domácností Přívalové deště Nízká - osídlení Přírodní park Halasovo Kunštátsko Nebezpečí hrozí lidskou činností, živelné pohromy Prostředí vytváří domovy, rozvoj obce 3 obec Drnovice Ochrana ŽP, třídění odpadu, komunitní kompostárna, svoz bioodpadu Prach, hnojiva ze zemědělství, odpad z domácností Přívalové deště, povodně Nízká – osídlení, střední – zemědělská produkce Přírodní park Halasovo Kunštátsko Nebezpečí hrozí lidskou činností, živelné pohromy Prostředí vytváří domovy, rozvoj obce, zisk ze zemědělství 4 obec Krhov Ochrana ŽP, třídění odpadu Hluk, prach, odpad z domácností Přívalové deště Nízká - osídlení x Nebezpečí hrozí lidskou činností, živelné pohromy Prostředí vytváří domovy, rozvoj obce 5 obec Skalice n. S., obec Jabloňany Ochrana ŽP, třídění odpadu Hluk, prach, odpad z domácností Přívalové deště Nízká - osídlení x Nebezpečí hrozí lidskou činností, živelné pohromy Prostředí vytváří domovy, rozvoj obce 6 Část obce Lhota u Lysic, pole Ochrana ŽP, třídění odpadu, dodržování zásad polnohospodářství Hnojiva ze zemědělství, odpad z domácností Přívalové deště Nízká - osídlení střední - zemědělství Přírodní park Halasovo Kunštátsko Nebezpečí hrozí lidskou činností, živelné pohromy Prostředí vytváří domovy, rozvoj obce, zisk ze zemědělství 7 Pole mezi Zbraslevcem a Drnovicemi Dodržování zásad polnohospodářství Hnojiva ze zemědělství Přívalové deště, povodně, sucho Střední - zemědělství Přírodní park Halasovo Kunštátsko x Zisk ze zemědělství 8 Záoboří Dodržování zásad polnohospodářství Hnojiva ze zemědělství Přívalové deště, povodně, sucho Střední - zemědělství Přírodní park Halasovo Kunštátsko x Zisk ze zemědělství 9 Pole mezi obcemi Drnovice a Krhov Dodržování zásad polnohospodářství Hnojiva ze zemědělství Přívalové deště, povodně, sucho Střední - zemědělství x Nebezpečí pro polní zvířata vytváří rychlostní silnice Zisk ze zemědělství, výhled na široké okolí 10 Pole na Z od obce Jabloňany Dodržování zásad polnohospodářství Hnojiva ze zemědělství Přívalové deště, povodně, sucho Střední - zemědělství x x Zisk ze zemědělství 11 Obora Dodržování zásad polnohospodářství Hnojiva ze zemědělství, hluk Přívalové deště, povodně, sucho Střední - zemědělství x x Zisk ze zemědělství 12 Vlčí jámy, Kamínky Lesní hospodářský plán Napadení stromů škůdci Přívalové deště, lesní požáry Vysoká - les Přírodní park Halasovo Kunštátsko Padající stromy, požár Odpočinek, ticho a klid 13 Lysická obora Lesní hospodářský plán Napadení stromů škůdci Přívalové deště, lesní požáry Vysoká - les Přírodní park Halasovo Kunštátsko Padající stromy, požár Odpočinek, ticho a klid 14 Chlum Lesní hospodářský plán Napadení stromů škůdci Přívalové deště, lesní požáry Vysoká - les Přírodní park Halasovo Kunštátsko Padající stromy, požár Odpočinek, ticho a klid 15 Malý Chlum Lesní hospodářský plán Napadení stromů škůdci Přívalové deště, lesní požáry Vysoká - les x Padající stromy, požár Odpočinek, ticho a klid 16 Na Kamencích X Znečištění ze zemědělství, hluk Přívalové deště, povodně Střední – pastvina, louka x x Výhled na krajinu 17 Faberka x Hluk, znečištění ze zemědělství Přívalové deště, povodně Střední - louka x x Výhled na krajinu