National Geography Standards, Second Edition, 2012, Skills http://education.nationalgeographic.com/media/file/Geographic-Skills_.pdf volná interpretace: A.Hynek, 21.11.2012 cz http://www.vugtk.cz/slovnik/1104_informace-%28sg.-i-pl.%29 informace (sg. i pl.) 1: znalost, týkající se objektů, jako jsou fakta, události, věci, procesy nebo myšlenky včetně koncepcí, která má v jistém kontextu zvláštní význam 2: význam, který člověk přisuzuje datům 3: smysluplná interpretace dat a vztahů mezi nimi cz data opakovatelná reprezentace informace formalizovaným způsobem, vhodným pro komunikaci, interpretaci nebo zpracování cz atribut 1: vlastnost popisující geometrickou, topologickou, tematickou nebo jinou charakteristiku entity 2: reprezentace podstatného rysu, jakosti nebo vlastnosti objektu nebo entity 3: kartografická informace, která specifikuje jak je objekt zobrazen a označen na mapě cz geografická data, geodata, geoprostorová data 1: data s implicitním nebo explicitním vztahem k místu na Zemi 2: počítačově zpracovatelná forma informace týkající se jevů přímo nebo nepřímo přidružených k místu na Zemi 3: data identifikující geografickou polohu a charakteristiky přírodních a antropogenních jevů a hranic mezi nimi cz geografická informace, geoinformace, geoprostorová informace informace týkající se jevů implicitně nebo explicitně přidružených k místu vztaženému k Zemi ; znalost získaná jako výsledek syntézy, analýzy nebo integrace geografických dat cz geoinformatika 1: specifická část informatiky, zabývající se geodaty, geoinformacemi a geografickými informačními systémy 2: interdisciplinární oblast na styku geografie, kartografie a informatiky, která zkoumá přírodní a socioekonomické geosystémy (jejich strukturu, vztahy, dynamiku, fungování apod.) pomocí modelování cz geomatika vědecký a technický interdisciplinární obor zabývající se sběrem, distribucí, ukládáním, analýzou, zpracováním a prezentací geografických dat nebo geografických informací cz místo identifikovatelná část reálného světa cz prostorová data data o poloze, tvaru a vztazích mezi jevy reálného světa, vyjádřená zpravidla ve formě souřadnic a topologie cz prostorová informace informace o lokalizovatelných jevech reálného světa cz prostorová analýza proces, který umožňuje prostřednictvím operací, realizovaných nad geografickými daty, získat charakteristiky jimi reprezentovaných jevů Důležitost geografických dovedností · Potřebné nástroje a postupy/techniky geografického myšlení · Jsou podstatné v geografickém přístupu k porozumění přírodních a lidských uspořádání/pattern a procesů na Zemi · Používají se v každodenním rozhodování – nakupování, zaměstnání, cestování · Všechna rozhodování jsou založena na schopnosti získat, uspořádat a využít geografické informace ( data? – viz The Economist, Nov.2, 2012) · Denní rozhodování a komunitní aktivity spojují systematické a prostorové myšlení o environmentálních a společenských tématech · Komunitní rozhodování vztahující se k environmentálním tématům ( voda, vzduch, znečištění….) nebo k lokacím (průmysl, školy, bydlení…) vyžadují dovednostní využití geografických informací · Podnikání, vládní rozhodování ( obchody, letiště, využití zdrojů) zahrnují analýzu geografických dat · Pomáhají lidem učinit uvážená rozhodnutí, jde např. o témata hodnocení mezinárodních záležitostí, mezinárodní hospodářské politiky, místního zónování a využití země · Analýza dat, jejich využití směřují k rozhodování a jednání · Pomáhají ve vývoji a prezentaci účinných a přesvědčivých argumentů týkajících se záležitostí veřejné politiky Rozvíjení geografických dovedností · Je nezbytné pro pozorování uspořádání, asociací a prostorového řádu · Jde o nástroje a geoprostorové technologie, jež jsou součástí geografického zkoumání · Geografické reprezentace jako jsou mapy, rovněž jejich digitální verze jsou základními nástroji geografie pomáhající ve vizualizace prostorového uspořádání, úpravy · Další nástroje a geoprosotové technologie: družicové snímky, grafy, náčrty, diagramy, fotografie - jsou rovněž součástí geografické analýzy · Rychlost růstu měst lze např. studovat pomocí starých a nových snímků · Stejně tak změny ve využití země, teplotní měření · Významným nástrojem geografické analýzy je GIS – organizuje, analyzuje a prezentuje geodeta, zrychluje geografické poznávání · Snímky z dálkového průzkumu, jak archivované, tak současné jsou součástí GIS · Rovněž interaktivní online mapy poskytují systematickou analýzu prostorových jevů · GPS pomáhá v určení přesné identifikace a polohy shromažďovaných dat · Technologie GIS jsou používány v digitálních mobilních sítích · Řada schopností, jež studenti potřebují k rozvoji kritického myšlení je založena na geografických dovednostech · Jde o generické myšlenkové procesy, jež nepoužívá jen geografie – poznávání, vyvozování, usuzování, hypotézování, generalizace, predikce, řešení problémů a rozhodování · Na jejich základě jsou budovány kompetence v uplatnění geografických dovedností v geografickém zkoumání · Jsou rozvíjeny postupně, propojeně, s porozuměním a pochopením komplexity místa Důvody pro geografické dovednosti Zahrnují 5 sad geografických dovedností: 1. Kladení geografických otázek – geografická témata a problémy, výzkumné otázky a hypotézy 2. Získávání geografických informací 3. Organizování geografických informací 4. Analyzování geografických informací 5. Odpovídání geografických informací Ad1 Týkají se geoprostorových jevů – kde se nacházejí, kde jsou umístěny?? Proč jsou zrovna tam? Jaký je význam té lokace? Porozumění prostoru: čemu se to místo podobá? S čím je spojeno, v jakém seskupení?? Jaké jsou důsledky lokace a seskupení? Jakou technologii lze použít ve studiu? Jakou hypotézu/zy lze vyslovit? Jak vede geografické zkoumání k řešení otázek, rozhodování , k jednání. · Geografické a negeografické otázky, je tam hloupý příklad – rozlišení času a prostoru · Poloha míst · Přírodní a kulturní rysy prostoru a míst · Geografická témata – konstrukce otázek – geografické hledisko, souvislosti/ perspektiva · Environmentální témata, argumentace · Populační témata · Analýza map · Analýza zdrojů informací, výzkumných trendů Ad 2 lokace – přírodní a společenské charakteristiky, získávání dat z různých zdrojů, pozorování, systematizace dat, čtení a interpretace map a jiných grafických reprezentací prostoru, primární a sekundární data, kvantitativní a kvalitativní. Rozhovory, terénní průzkum, odkazy na materiální a digitální zdroje, internet – platnost a spolehlivost. Primární terénní data – dotazníky, fota, záznamy, rozhovory, vzorky. Mapování, GIS. Sekundární – texty, mapy, statistiky, obrazy, videa/multimédia, databáze, noviny, telefonní seznamy, vládní publikace · Popisy · Analýza · Identifikace · Vysvětlení · Hodnocení Ad3 zobrazení, uspořádání pro analýzu a interpretaci, počítačové technologie, systematické uspořádání dat, různé typy dat podle vizuálních, grafických forem – mapy, images/podoby/obrázky, psaná informace z dokumentů, rozhovorů v odpovídajících citacích a tabelárních formách. Geografické informace v GIS.Široký rozsah, volba předvádějící a organizující informace.Využití počítačů a internetu.Organizace geografických informací – mapy mají centrální pozici, jsou i další formy vizualizace – grafy, tabulky, tabulkové procesory, časové linie. K tomu jasné mluvené a psané souhrny. Kreativita a dovednost efektivního uspořádání geografických informací. Design/návrh, barva, grafika, měřítko, čitelnost –vizualita nejlépe regentující geodata. Geografie bývá nazývána ´uměním mapovatelného´, každý student by měl umět udělat mapu – měl by i číst/dekódovat mapu, shromáždit informace a analyzovat prostorové uspořádání (prostorovost) a zakódovat do mapy informace, umět výstižné (point) mapové náčrty do esejů nebo záznamů terénních pozorování, používat symboly do map – umět dělat různé tematické mapy, používat GIS. Interpretovat a tvořit mapové symboly, hledat lokace podle referenčních systémů, volit měřítko, spočítat vzdálenosti – pro kritické myšlení o účelu a použití map. Pomocí organizace geodat lépe komunikovat. * Konstruovat mapy, tabulky, grafy, diagramy, tabule/charts * Bodové reprezentace * Datové tabulky * Zobrazování různých typů geodat * Choroplety, izoplety * Bodové a polygonové mapy * Různé typy grafů reprezentující místo * Hodnocení použití GIS k zobrazení geodat ( vrstvy) * Vhodnost prezentace geodat Ad4 Hledání uspořádání, vztahů a propojení. Analýza a interpretace informací,smysluplných uspořádání nebo vynořujících se procesů. Syntéza pozorování do souvislých vysvětlení. Spojení a podobnosti mezi územími, rozeznání uspořádání. Základní statistiky pro hledání trendů, vztahů a sekvencí. Analýza následuje po manipulaci se surovými daty do snadno pochopitelné a využitelné podoby. Přezkoumání papírových a digitálních map ke zjištění a srovnání prostorového uspořádání a vztahů. Studium tabulek a grafů – trendy a vztahy. Využití statistických metod k identifikaci trendů, sekvencí, korelací a vztahů. Zkoumání textů a dokumentů k interpretaci, vysvětlení a syntéze zkoumaných charakteristik. Digitální nástroje pro analýzu, např. GIS/vrstvy – k vývoji geografických modelů a generalizací. Přesné analytické postupy a metodologie jsou zásadní pro geografafická zkoumání. Ad5 Odpovědi s vícefasetovou a komplexní strukturou. Jen data, která jsou výstižná a jasná. Proces grafický, orální, psaný, narační. Ověřitelná a závažná fakta pro interpretaci, analýzu, přiměřené důmyslné závěry. Generalizace a nové porozumění jako výsledek procesu zkoumání. Nezbytný pohled z více úhlů s vějířem řešení. Zjištění vyžadovaná pro rozhodování, řešení problémů, uvažování. Rozvíjení geografických generalizací vyžaduje induktivní uvažování ( zobecňování faktů) nebo deduktivní uvažování ( vyvozování faktů). Induktivní umožňuje syntézu geografické informace a dosažení závěrů. Deduktivní jde směrem ke zjištěním, k testování. Komunikovat jasně a účinně odpovědi na geografické otázky – zobrazování geografických informací, jejich prezentace poezií, kolážemi, hrami, časopisy, debatami, eseji. Zpravidla vznikají nové otázky – geografické učení jako spojitý, nepřetržitý proces, aplikační.