SOCIOEKONOMICKÉ ZMĚNY REGIONŮ ČR 15. 11. 2012 9 Nástroje vztahového prostoru ¨v absolutním prostoru ¤dopravní síť, cena pozemku ¤HDP, OPM, nezaměstnanost ¤charakteristiky HUZ a školních zařízení ¤ ¨v relativním prostoru ¤kvalita života ¤intenzita hromadné dopravy, časová dostupnost ¤migrace ¤dojížďka do zaměstnání a do škol Dojížďka traffic_jam.jpg Dojížďka ¨dynamická charakteristika poukazující na vlastnosti sítě – nikoli bodu, místa ¨kvantifikuje reálnou prostorovou vazbu – vzájemný vztah mezi geografickými jednotkami ¨data ¤definitivní, srozumitelná, do úrovně obcí ¤zjišťována pouze SLDB po 10 letech (.xls) ¨ ¨do škol ¨za prací Dojížďka do škol ¨1/3 pracovní (cca 600 tis. osob) ¨nejednoznačný význam pro regionalizaci ¤relativně reprezentativní pro vyjádření komplexního obslužného významu ¤ X ¤bez vnitřní hierarchie, není kvalitativně strukturovaná dle typů škol ¨vypovídá spíše o společenské prestiži spojené se vzdělaností, než o multiplikátoru funkcí typickém pro nód vztahové sítě skolni_bus.jpg Dojížďka do škol ¨funkční aplikace především na větší měřítka ¨formování mezo a makroregionů na základě měření vztahů mezi mikroregiony ¤formování zdola na základě poptávky zázemí ¤vznik dojížďky jako multiplikační produkt ¨zesílení mezoregionálních center (krajská města) + zeslabení umělé integrity okresů ¨rozvinutí stupňovitosti a přirozenosti dojížďky ¤mnohavrstevná síť spádovosti za určitým typem vzdělání ¤kvalitativní rozrůznění vztahů / proudů Dojížďka za prací ¨zvýšení významu pro vzájemnou ¨ integraci regionů ¨zvýšení intenzity dojížďky ¤40 % všech zaměstnaných obyvatel ¤normalizace ¨zvýšení ekonomického významu dojížďky ¤růst mzdové diferenciace ¤vliv na úroveň nezaměstnanosti ¨zlepšení podmínek a předpokladů ¤dopravní infrastruktura ¤růst životní úrovně – dostupnost technických prostředků ¨ bus_do_prace.jpg Dojížďka za prací ¨přesun do vyšších měřítkových řádů regionalizace ¤střediskové zesílení významu Prahy ¤zachování působnosti mezoregionálních center ¤omezení působnosti mikroregionálních center ¤5 % obcí změnilo v 90.l. příslušnost k hlavnímu středisku dojížďky za prací – největší narušení stability dojížďkových regionů od počátku sledování (1961) ¤ ¨nahrazování migračních procesů ¤zvětšování rozsahu nedenní dojížďky ¤vytváří nové formy přechodné migrace Dojížďka za prací ¨vývojově vyšší formy prostorových interakcí ¤složitější přerozdělování práce uvnitř aglomerací – maloobchod, logistika, průmysl za hranicí města ¤kooperační propojování středisek – zvýšení intenzity pohybu navzájem ¤zvýšení váhy protisměrných proudů ¤ ¨deformování geografického prostředí ¤flexibilita zaměstnavatelů ¤dvojí bytový fond ¤regulace nájemného ¨ Dojížďka za prací dojizdka.png Dojížďka za prací – růst ¨nabídka nových pracovních míst v atraktivních regionech – koncentrace vybraných (hl. kvartérních) aktivit → zvyšující se územní diferenciace mezd ¨ ¨zlepšení dopravní infrastruktura v některých regionech ¨ ¨zvýšení individuální automobilizace ¨ ¨zaměstnavatelé – svoz zaměstnanců, příspěvek na dojíždění Dojížďka za prací – relativní růst ¨pokles počtu žen na řádné mateřské dovolené – snížení porodnosti ¨ ¨snížení objemu pracovně podmíněné migrace v důsledku situace na trhu s byty – význam přechodných forem ubytování (nedenní dojížďka) ¨ Dojížďka za prací – pokles ¨ztráta pracovních příležitostí v některých oblastech – hl. zemědělské a strukturálně postižené průmyslové regiony ¨ ¨zhoršení dopravní infrastruktury periferních oblastí ¨ ¨omezování spojů veřejné dopravy ¨ ¨zvyšování finančních nákladů na dojíždění Dojížďka za prací – relativní pokles ¨územně diferencovaný nárůst nezaměstnanosti X potenciál pro růst dojížďky, především jejích nových forem ¨ ¨rozvoj malého a středního podnikání s adresou trvalého bydliště (reálná vyjížďka ve stavebnictví?, lokalizace provozovny maloobchodu? apod.) ¨ ¨ Vnitřní migrace stehovak.jpg Vývoj vnitřní migrace ¨okolnosti ¤ekonomických a sociálních změn ¤prudkého poklesu hromadné bytové výstavby ¤stále nerozvinutého trhu s byty ¨trend ¤pokles objemu stěhování na větší vzdálenosti ¤migrační uzavírání územních jednotek již na úrovni okresu ¤zastavení procesu koncentrace obyvatelstva – změny migračních atraktivit ¤nabývání na významu přechodných forem migrace – denní a periodická dojížďka Vývoj vnitřní migrace ¨stav ¤růst rozdílu životní úrovně mezi velkými regiony ¤růst rozdílů v zaměstnanosti ¤příjmová diferenciace regionů ¨nesplnění předpokladu ¤migrace bude reagovat na prohlubování regionálních diferencí ¤migrací se budou vyrovnávat měnící se požadavky na pracovní síly ¤migrace budou přispívat k nivelizaci životní úrovně v jednotlivých regionech Vývoj vnitřní migrace ¨pokles migrační aktivity souvisí se socio-ekonomickými dopady transformace ¤nivelizované životní podmínky před r. 1989 dostatečně nemotivovaly k přesídlování ¤vysoké ceny bytů v 90. letech takový trend jen podpořily ¨bariéry migrace ¤tradiční neochota obyvatelstva měnit bydliště ¤neexistence volného trhu s byty ¤složitá legislativa ¤nestabilita ekonomických subjektů ¤nepredikovatelné perspektivy – opatrnost migrace_CR_czso.png migrace_CR.png Vývoj vnitřní migrace Vývoj vnitřní migrace ¨1990-2000 ¤pokles objemu migrace o 28 % ¤většina úbytku do 1994 (1996), pak stagnace ¤ ¨struktura objemu stěhování ¤mezikrajské – 1/3 ¤meziokresní – 1/5 ¤meziobecní – 2/5 ¤meziobecní vč. urbanistických obvodů Prahy – 1/2 Vývoj vnitřní migrace ¨změna v distribuci po územně správní reformě (2000) ¤menší kraje ¤větší mezikrajská migrace ¤pokles meziokresní migrace ¨nové administrativní jednotky – NUTS 2 migrace_NUTS2_tab.png Stav mezikrajské migrace 2004 ¨prostudujte si směry vystěhování z vašeho kraje ¤pořadí ¤relativně ¨sdělte ostatním krajům, kolik migrantů z vašeho kraje přijímají (absolutně) ¨zjistěte od ostatních, kolik migrantů od nich přijímá váš kraj (absolutně) ¨proudy zaznamenejte schematicky do mapy (pomoci vám může celkový objem migrace na mapce) ¨vypočítejte/odhadněte salda migrace/reciprocitu migrace_mezikraj_tab.png Vývoj vnitřní migrace migrace_mezikraj_1991.png Vývoj vnitřní migrace migrace_mezikraj_2004.png Vývoj vnitřní migrace migrace_kraje_czso.gif Vývoj vnitřní migrace ¨ukončení procesu koncentrace ¨nástup procesu suburbanizace ¨ ¤poč. 90. l. – úbytky v obcích 50-100 tis. obyvatel ¤od 1994 – úbytky i v obcích 20-50 tis. obyvatel ¤od 1995 – úbytky v obcích 10-20 tis. obyvatel ¤od 1996 – úbytky v obcích nad 100 tis. obyvatel ¨ ¨dekoncentrační tendence velkých měst ¨rostoucí atraktivita obcí 500-5000 obyvatel ¨diferenciace nejmenších obcí do 500 obyvatel Vývoj vnitřní migrace migrace_ORP_czso.gif Transformace sídelního prostoru ¨stratifikace sídelních struktur ¨uzemní diferenciace ¨koncentrační X dekoncentrační procesy ¨integrační X desintegrační procesy ¨ ¨metropolizace ¨suburbanizace ¨periferní oblasti ¨ recyklace.jpg Zadání cvičení č.6 – suburbanizace ¨charakterizujte vybranou oblast z pohledu rezidenční suburbanizace ¤lokalizace, zahájení výstavby ¤typické znaky, charakter, potenciál růstu ¤letecká vzdálenost od centra města ¤odhad počtu staveb v nových lokalitách ¤perverze, zajímavosti ¨zaznamenané výsledky vizualizujte do mapy (stačí satelitní snímek + malování) ¨deadline – 26. 11. 2012, 24:00 Zadání cvičení č.6 – suburbanizace suburb_lokality.png