Krajiny jižní Moravy
4: Karpaty
RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Geografický ústav Př. fak. MU
fotografie: vlastní, Edice Chráněná území ČR,
Internet
Ždánicko - Litenčický bioregion
\
Ft
1Í0U! jVW, 4«^>
mm j ~ysst S
1Í
k mJí
v-'v V
9      V"3 /'
Hfl
•e
l/i' '~~V
V'
5-'=-... .    i ^
KS» 5T
,3619m
Zdánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_1
• Poloha:
• Důvod vymezení:
• Plocha: ......km2
• Vegetační stupně: .........
Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_2
• Orná: ....%, TTP.....%, lesy ....%, vody ....%
• KES......
• Lesy - zastoupení dřevin v %:
• Srn......       Bo...., Jd.....      Md ....
• Db.....      Hb...., Bk.....      Cenné I..... Bř.....
• Podíl přirozených dřevin:.....(.....)%
NPR
Na horizontu Hradisko
JV část bioregionu pohled přes nivu Moravy - ve stř. části obrazu, na
horizontu Chřibský bioregion
Celkem vzácné asymetrické hřbety až kuesty na ždánickém flyši (u Kobeřic). Teplomilná doubrava s válečkou prápořitou.
Ždánice a Ždánický les
Údolí Kyjovky u Bohuslavic
Hranice se Chřibským bioregionem je zde tvořena ± hranicí lesa. V popředí zbytky bohuslavického hradu
Krajina v z. části bioregionu - u Kobeřic
Jv. Okraj Ždánického lesa u Bohuslavic. Co je zajímavého ku naproti?
Jv. část bioregionu - u Tučap
Medlovický lom
Hosťa n ka
Strabišov-Oulehla
Velehradská bazilika
Románská část baziliky
Základy velkomoravského kostela v Modré u Velehradu a rekonstrukce téhož kostela z 90. let. 20. stol.
Zámek v Nesovicích
Buchovice - zámek
Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_3
Geoloqicko-qeomorfol. pozoruhodnosti Skalka.......
Ložiska
Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_4a
Biologicky hodnotná území:
Většina...........
Zajímavé stavby
• hrady
Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_4b
Negativa:
Znečistené
Těžba
Environmentálni kauzy
Dtto
Chřibský bioregion (3.2)
ted by OCNl^ JC) ČSU, ADPK ČR, PLANi
*u
—      % i      • y
r-
'16i/ä
5«,
«9
lr*><iriy'J-.
Stared
3k ÍÍ .   ^ *rÄľľf»
:.r:;
.1^
JLSfi
Uherské Hracíj
Hro*ovíc8|
WK
K
s:
.2559m
Charakteristiky Chřibského bioregionu_1
• Poloha:
• Důvod vymezení:
• Plocha: .....km2
• Vegetační stupně: ........
• 2........., 3........., 4..........
.......i .......j .......i ......j .......
, 3 ...., O
Chřibský bioregion charakteristiky_2
Orná: ....%, TTP.....%, lesy.....%. vody.....%
KES........
Lesy - zastoupení dřevin v %: Sm.....      Bo....., Jd....., Md.....
Db...., Hb....., Bk.....      Cenné I....., Bř.....
Podíl přirozených dřevin:.....(......)%
bioregion
- na horizontu od J
Chřibský bioregion od JV - přes Ostrožskou N. Ves
Od J. od Skalky, uprostřed hřbet Bradla
Západní okraj u Bohuslavic
Z Buchlova k SV - na vých. část hlavního hřbetu
Východní okraj regionu přes Napajedelskou bránu - obec Žlutavá
Vrch sv. Barbora s pohřebním kostelem a rezervací acidofilní
bučiny
Komínky
Skalní dutiny u Osvětiman
Z Brda k JZ k Buchlovu (vlevo)
Z Brda k ZJZ po hlavním chřibském hřbetu
Zbytek bukového pralesa na Velké Ostré (k. 532 m)
Valašský ráz východních Chřibů, vlevo Kozinec (k. 494 m)
Stříbrnické Paseky - jeden z nejzápadnějších výskytů valašského typu osídlení na Moravě
Od Stříbrnických Pasek k Buchlovu
Cimburk a Koryčanská nádrž
Cimburk v r. 1999
Cimburk v r. 2006
Králův stolec
Sv. Kliment u Osvětiman
Chřibský bioregion charakteristiky_3
Geologicko - geomorf. zajímavosti:
...................................hřbety
mísy
......hrázky
...............................................slepence
Výchozy ..................................
Chřibský bioregion charakteristiky_4
• Biologické hodnoty:..........
• Zajímavé stavby:
Negativa: .........................
Výsadby ...............................
.......................................na okrajích.
Environmentálni kauzy:
Faopkc
Nstudio
f
V
5fc-r-cr
life" h*Mrf
- -1       1       \ f     - 'v^\
"ce-
- *
3*3
V'*!iF it
ft****,'K
L  < -it-.
•
n
»11«
.3016m
Hluckv bioreqion charakteristiky 1
• Poloha:
• Důvod vymezení:
• Plocha: .....km2
• Vegetační stupně: ........
• 1.......        2........, 3.......
• N......., z......., a........ o
Hlucký bioregioncharakteristiky 2
Orná:......, TTP.......        lesy......, vody......
KES ......
Lesy - zastoupení dřevin v %:
Srn....., Bo....., Jd....., Md......
Db......       Hb......       Bk...., Cenné I.......        Bř...., Ak
Podíl přirozených dřevin:      (......)%
V popředí kopec Roháč, v pozadí Sv. Antonínek
Kostel sv. Antonína - poutní místo Slovácka
Od Sv. Antonína k Z - nížinná část bioregionu, v pozadí Dyjsko-Moravský bioregion a bioregion Hustopečský (kopec nad Bzencem ve střední části) a vlevo
plošina vátých písků Hodonínského bioregionu
Kotlina u Hrubé Vrbky, vpravo Kobyla (584 m) již v Bělokarpatském bioregionu
Ostrožská Lhota, v pozadí sv. Antonínek
Od sv. Antonína k S, vlevo v pozadí již východní část Chřibského bioregionu
Od sv. Antonína k JV ke Bělokarpatskému bioregionu s Velkou Javorinou
Údolí potoka Okluky k VJV - k Hluku a Dolnímu Němčí. V pozadí Bělokarpatský bioregion - vlevo Mikulčin vrch Lopenické sedlo, vpravo Velký
Lopeník
Severní část bioregionu - Prakšicko
Severní hranice bioregionu - jižní svahy ještě patří do Hluckého bioregionu, plošiny a hřbety dále k S již do Zlínského bioregionu
Bánov od S, vlevo Bělokarpatský bioregion
Bánov - býv. hradní vrch
a nad Podolím
Rekonstrukce velkomoravského dvorce v Uherském Hradišti - Sadech
Opevnění severní strany Uherského Brodu
Uherský Brod - náměstí
Radnice a dominikánský klášter - od r. 1260
Dominikánský klášter - gotické zbytky patrné v závěru kostela
Strážnice - Skalická brána
Strážnice - Veselská brána. Proč zde brány v baroku mohutně přestavěny?
Hluk - tvrz
Velká n./Veličkou - zbytky původní parcelace, výš NPR Zahrady pod Hájem - louky
Stodoly ve Hrubé Vrbce
Hlucký bioregion charakteristiky_3
Geoloq.-qeomorfologické pozoruhodnosti:
u Hluku kotlina
Hlucký bioregion_charakteristiky 4a
• Biologicky hodnotná území:
• Většina....................................
• květnaté...................................
• Zajímavé stavby:
Hlucký bioregion_charakteristiky 4b
Negativa:
Environmentálni kauzy:
Bělokarpatský bioregion charakteristiky_1
• Poloha:
• DŮVOd vymezení! Dva paralelní horské hřbety - nižší mírný rozvodní vnitrozemský, vyšší pohraniční tvoří samostatné horské skupiny se strmými svahy. Velká převýšení, dlouhé svahy. Téměř beze skal. Ojedinělé výchozy (a těžba) čedičů. Vnitrozemský hřbet převážně jílovcový, pohraniční pískovcový flyš. Silné ovlivnění klimatem a biotou Pováží. Poměrně teplo vzhledem k nadmoř. výšce, ale srážky vysoké. Sesuvy, sesuvy, minerální prameny (v tomto regionu lázeňsky nevyužívané). Bohatá květena i fauna (hmyz). Přirozená absence jedle i smrku (i v 5. v.s.). Velmi bohaté květnaté louky (orchideje), nemající v ČR obdobu bohatostí ani rozlohou. Dnes spíš v péči ochrany přírody.
• Plocha: 530 km2
• Vegetační stupně: 2. - 5.
• 2. (1%), 3. (43%), 4. (52%), 5. (4%)
• A (2%), B (60%), Cs (19%), Ca (4%), D(15%)
N (96%), z (0,5%), a (4%), o_(±)
Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 2
Orná: 23%, TTP 23%, lesy 42%, vody 0,7% KES 2,8
Lesy - zastoupení dřevin v %: Sm 29, Bo6, Jd 0, M d 6
Db 12, Hb5, Bk 34, Cenné I. 6, Bř1, Ol 1.
Podíl přirozených dřevin: 58%
VZCHÚ: Bílé Karpaty (zapsáno i v UNESCO) Přírodní parky: -
MZCHÚ: NPR Čertorvie, NPR Jazevčí, NPP Búrová, NPR Javorina (+PR), PR Jalovcová stráň, PR Sidonie.......
Přes Dolnomoravský úval na V na hradbu Bílých Karpat - vpravo uprostřed Vel. Javorina, vlevo uprostřed Vel. Lopeník
Mikulčin vrch vlevo, Lopeník (vpravo) s rozptýleným osídlením obce Lopeník - valašské vlivy
Bučník u Bystřice p. Lopeníkem -lom na ložní žíle terciárního čediče, v podloží zřetelný flyš.
Dole jílovitý flyš vypálený lávou do porcelanitů
v
Zítková - bývalý čedičový lom
Foto: Dajja, Panoramio
Zítková - býv. čedičový lom
Severní hranice bioregionu v nižší západní části bioregionu - ve svahu obec Kuželov, vpravo vrch Kobyla (584 m). Na horizontu vetrolam proti padavým větrům ze slovenské Panonie, větru využíval Kuželovský mlýn - dnes památka
Nižší, plošší, jz. část bioregionu u Strážnice - jílovcový flyš, těžké půdy černicového typu, vysýchavé —► louky. PR Kútky v údolí potoka Mandát. Nyní sporné území - rozsáhlá obora, snaha ji privatizovat a uzavřít.
NPR
Čertoryje a
extrémně
vzácná
orchidej
tone
včelonosný
(foto: Ladislav
Hoskovec,
BOTANY.cz)
Velká Javorina (970 m n.m.) od SZ - od sv. Antonína u Blatnice. Hřbet je prevážne pískovcový flyš; co je zvláštní, v této části vápnitý. Převýšení z moravské strany je cca 500 m. Příjezd na vrchol je jen ze Slovenska.
Hřbet Velké Javoriny je dlouhý přes 3 km. Pohled z telekomunikační věže na Jelenci (925 m) k Z na hlavní vrchol. Veškerá zástavba včetně chaty, věže a sjezdovek je na slovenské (levé) straně.
Pohraniční cesta na hřbetě v bývalé valašské pastvině. Místo setkávání Čechů (Moravanů) a Slováků, a to již od 1848. Vlevo totalizator instalovaný na moravské straně v 80. letech 20. stol. Do té doby nebyly žádné reálné představy o srážkách na vrcholu (jsou asi 1000 mm/rok).
Nová slovenská telekomunikační vez
Prales na sev. svahu Vel. Javoriny - horská klenová jasenina s bukem. Vrcholový fenomén v obl. 5. v.s.
\
3
\
Typická karpatská bučina (ostřicková -s ostřicí chlupatou) a typický karpatský druh - hvězd natec zubatý (čemeřicový)
Typické staré sesuvy - PP Bahulské jamy na svazích Lesné
Vyškovec - valašská ves (Kopanice), dnes rekreační, na slovenské hranici. Krajinářsky hodnotné, ale zarůstá dřevinami. V pozadí vlevo Mikulčin vrch (799 m n.m.)
Mikulčin vrch - sjezdovka Lopata
Staré sesuvy a nové výsadby švestek u Štítné n./Vláří
Severní část
regionu: PR Jalovcová stráň u Nedašova - největší koncetrace jalovců v Bělokarpatském bioregionu (na bývalé pastvině)
Bohuslavice n.A/láří - největší tok - Vlára na vtoku do bioregionu. Extrémně se rozvodňuje, proto extrémně dimenzované koryto.
Regulovaná Vlára při opouštění území ČR ve Vlárském průsmyku (nejde ale o průsmyk, jen zúženou část průlomového údolí do Pováží)
Rekonstruovaný mlýn v Kuželově - přístupná památka
743
Strání pod Vel. Javorinou
Květná - část Strání u stát. hranice, leží přímo pod V. Javorinou. Sklárny - v kraji velmi netradiční a zvláštní typ výroby. Písek se vozí až z nivy Moravy.
Sklárny Květná - od r. 1794 (Lichtenštejnové), zavřeny v r. 2002, ale zachráněny odborovým svazem (asi jediný případ v ČR), od r. 2004 v soukromých rukou
Křivé dřevo z listnatých stromů se hodilo jen k výstavbě hospodářských stavení
Fašank
Březová pod Lopeníkem - obec původní kolonizace ze 14. stol.
(v pozadí na svazích) až ze 17. - 18. stol.
Obec Lopeník
Zachovalé zbytky lidové architektury v záp. části regionu
Chalupy na Zítkové u St. Hrozenkova
Bošačky pod Mikulčiným vrchem - zaniklá stavení (je jich hodně)
Přes Štítnou n./Vláří k V na Bylnici a pohraniční hřbet s vrchem Průklesy -830 m n.m. Zde v sev. části bioregionu leží hranice 5. v.s. níže a vrchol Průklesů již do 5. v.s. patří
B rumov- bývalý románsky královsky pohraniční hrad. Stál až do r. 1820, po té po požáru téměř úplně rozebrán
Částečně rekonstruované zbytky hradu Brumova.    Hřbet v pozadí již náleží do Beskydského bioergionu (horský, chladný a s přirozeným výskytem jedle a smrku)
Novodobá rozhledna na Vel. Lopeníku. Vede zde stát. hranice se Slovenskem
Z Vel. Lopeníku k SZ - v dáli Uherský Brod
Přes pohraniční obec Sidonii (patří k ČR) u Vlárského průsmyku na členitější reliéf slovenských Bielych Karpát
Sidonie, potok vpravo tvoří státní hranici, celá obec připadla v r. 1 ČR, což je především dopravně velmi nevýhodné
V
Horné Srnie na Slovensku -cementárna zpracovávající vápence bradlového pásma + říčka Vlára
Pohled z Machnáče (771 m) na čs.-sl. hranici k SSV na bradlové pásmo Karpat několik km za hranicí ČR. Nejvyšší bradlo je Vršatec (Chmeľová
925 m n.m.)
Vápencové bradlo Vršatce se zří ceninou hradu. Vlevo Chmeľová.
ta
Foto:Miro Toman, Panoramj
Bradlo v
obci Lednica
Bělokarpatský bioregion_charakteristiky_3
• Geoloaicko-qeomorf. pozoruhodnosti:
• Reliéf členité hornatiny, nejv. převýš.
• Pirátská údolí říček
• Výlevy a žíly andesitů, čedičů
• Sesuvy s prameništi
• Minerální prameny - Březová, Nezdenice
• (vnitřní bradlové pásmo Karpat) - SI.
• (travertínová prameniště) - SI.
• Faktem je, že slovenská strana je podstatně členitější, pestřejší a dramatičtější, s více zříceninami, s výjimkou luk i zachovalejší
Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 4a
• Biologicky hodnotná území:
• květnaté louky,
• Bučiny, (květnaté pařeziny),
• horské lesy na Javorine, i s horskou květenou
• Travertínová prameniště
• Zajímavé stavby:
• hrad v Brumově,
• Nový Světnov,
• rozptýlená zástavba Kopanie,
• Kuželovský mlýn,
• (Věž na V. Javořině - SI.),
• (Vršatec-SI.)
Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 4b
• Negativa:
• Opouštění hospodářství => Opouštění nebo hnojení luk, rozpad chalup („Sudety")
• Výsadba jehličnanů (modřín!)
• Regulované toky
• Komunikace
• Velká Javorina bez příjezdu
• Obora
• Environmentálni kauzy:
• Obora Radějov
Zlínský bioregion (3.7)
irr.      JF* iiJíá
4fl
KS
Ä .KW.     - v°-<
WT^<-& ',   ,e,,JW<tSir»-t-^: V   ■   - /iL—T  . Ä
X
Ho at
7-3Sjfe     - ^"^1 ^^^^^^^
		*§ey		
				&4J
•fly * ^^Sř^ssřř "^Sr
Zlínský bioregion - charakteristiky
• Poloha! Vých. Morava, mezistupeň mezi moravskými úvaly na západě a vyššími Karpatami na východě (B. Karpaty, Hostýnské vrchy, Beskydy). Taktéž národopisně přechodné.
• Rozloha: 631 km2
• Vegetační stupně: 2. - 4.
• 2.(1%), 3.(49%), 4. (50%)
(6%).    (82%).      (4%),      (5%), (3%)
• N 95%, z+, a 5%, o +
• Využití území:
• Lesy 42, TTP 20, orná 26, vody 1,0
• KES 2,2
Zlínský bioregion - charakteristiky_2
• Složení lesních dřevin:
• Srn 34, Bo 20, Jd 1, Md 6
• Db 15, Hb6, Bk15, Cenné I. 2, 011, Bř2.
• Podíl přirozených dřevin: 39 %
• VZCHÚ: nereprezentativní okraj Bílých Karpat
• PřP: Prakšická vrchovina, Vizovické vrchy, Želechovické paseky
• MZCHÚ: málo, téměř vůbec lesy (!): PP Čertův kámen - skála a bučiny,
PP Na Želechovických pasekách - jaterník (v Karpat, ojedinělé!)
PP Pod Drdolem - býv. květnaté pastviny (vstavače), PP U Petrůvky - jalovce, vstavač kukačka
Jižní okraj bioregionu, od Nezdenic k severu
Kulisa Vizovických vrchů od Hluku
Hradba Vizovických vrchů od JV - nad obcí Vysoké Pole nejvyšší vrchol bioregionu - Suchý Vrch (693 m)
WWW vysokepole cz
I
•1 &$3
Rozhledna na vrchol Doubravy (676 m)
Vizovické vrchy - Sehrad od jihu
Z rozhledny na Doubravě (676 m) ve Vizovických vrších k V - Hostýnky a Beskydy.
Prírodní park Želechovické paseky
Severní okraj bioregionu - uprostřed Mladcovská vrchovina (severně od Zlína), v pozadí již další bioregion
- Hostýnský (3.8) - mimo Jižní Moravu
Zarůstající bývalé pastviny u Příluk u Zlína
Údolí Sviborky u Vlachovic
Zlín s typickou červenou cihlovou architekturou - kZ, vlevo dominanta Tlusté hory (458 m ) s vysílačem
„Provizorní" baťovské domky pro dělníky továrny neomítaná cihlová architektura navazuje na americké vzory, ale i tradice hanácké architektury
Sídliště z 80. let 20. stol. - Jižní svahy - ve své době ojediněle respektovalo původní barevnost města
I polistopadová architektura pokračuje v „cihlové" tradici, příklad ukazuje, že jsme v poměrně „věřícím" regionu
Hrad Malenovice u Zlína na SZ okraji regionu, původně markraběcí z 2. pol. 14. stol., zvláštní, že na svahu. Výborně zachovalý, přístupný.
Zbytky předhradí
Nedávno objevená okna gotického hradního paláce
Luhačovice - vstup do lázeňské části
Vizovice - náměstí
9
9
■
I
Malenisko - poutní kaple ve Vizovických vrších
Typický obrázek z regiónu -udržované cirkevní stavby a kríže
Přehrada Fryšták na pitnou vodu pro Zlín, z r. 1933-1938, severní okraj bioregionu
Vedení trasy R49 u Vizovic
Vizualizace plánované rychlostní komunikace R49
Zlínský bioregion - charakteristiky_3
• Geoloqicko-qeomorfoloqické pozoruhodnosti:
• Pískovcové hřbety (ZJZ-VSV) se skalkami
• Desítky minerálních pramenů (centrum -Luhačovice)
• Největší koncentrace sesuvů na Moravě
• Botanické zvláštnosti:
• květnaté louky, květnaté háje, květnaté bučiny - vše „odvar" Bílých Karpat
• acidofilní bučiny na pískovcích
• acidofilní lesy na skalách a balvanech i s přirozenou borovicí a břízou (analogie Chřibů)
Zlínský bioregion - charakteristiky_4
• Pozoruhodné stavby:
• Prehistorická sídliště (i vrchol Klášťova ! - již mimo Zlínský bioregion)
• Zlín s modernistickou architekturou (od poč. 30. let 20. stol.)
• hrad v Malenovicích, zřícenina Starého Světnova, zámek Vizovice, cca 10 zámečků ve obcích (Luhačovice, Zlín, Velký Orechov atd.)
• Přehrady - malé, na pitnou vodu - Kolelač, Ludkovice, Fryšták, protipovodňová Luhačovice
• Poutní kaple v lesích
• Jediná čtyřpruhová komunikace II. tř. v ČR (Slušovice)
• Negativa:
• Suburbanizace u Zlína - zvláštní - ve valašské krajině (Kudlov atd.)
• Opouštění starých sadů a malých luk, rozptýlených hospodářství
• Stálý rozvoj chatových kolonií
• Málo chráněných lesů
• Environmentálni kauzy: R49 přes Vizovické vrchy, suburbanizace u Zlína