Krajiny Jižní Moravy -5- Bioregiony severopanonské podprovincie RNDr. Martin Culek, Ph.D. (s využitím fotografií vlastních i od různých autorů, publikovaných na Internetu) Lechovický bioregion (4.1 a+ Lechovický bioregion - charakteristikyl Poloha! jihozáp. Morava, malá část Weinviertelu v Dol. Rakousích. Oblast říčních pískových teras, víceméně krytých spraší. Výrazná, ale mělká údolí mezi nimi (hloubka 30-40 m). Typické jsou izolované skalnaté pahorky v blízkosti okraje České vysočiny. Národopisně „nijaké" - průmyslové Brněnsko a bývalé německy osídlené území, dnes dosídlenecká oblast, dodnes patrný vliv (jihomoravské „Sudety"). Rozloha: 1085 km2 Vegetační stupně: 1.-2. 1.(70%), 2.(30%) (1%). (14%), (2%), (7%), (76%) N 92%, z 1 %, a 7%. o 0,2% Využití území: Lesy 5. TTP 2, orná 71, vody 1,3 KES 0,2 Lechovický bioregion - charakteristiky_2 Složení lesních dřevin: • Srn 1, Bo 4, Jd 0, Md + • Db 15, Hb1, BkO, Cenné 1.10, Tp 16, 015, Vr 3, Ak 40, ostatní listnaté (cizokrainé ve větrolamech) 7 • Podíl přirozených dřevin: 33 % • MZCHÚ: málo, hl. při okrajích Č. vysočiny na skalních výchozech, téměř jen stepi a mořady: PR Karlov (les!), NPP Miroslavské kopce, NPP Stránská skála, PP Pustý kopec, PP Velatická slepencová stráň, PP Oleksovické vřesoviště, PP Oleksovická mokřina (poválečný mokřad s rákosem, lesíky). Plošina pískové terasy u Bratčic, částečně odtěžená a rekultivovaná, těžba postupuje k východu (pravý dolní roh), vlevo dole sráz k nivě Jihlavy východně od Němčiček Typická krajina Lechovického bioregionu - plošiny, geometrická pole, geometrické PP Oleksovické vřesoviště na miocénních píscích. Písky spolu se sliny většinou tvoří podloží pod kvartem ími pískovými terasami a sprašovými pokryvy Nad Lechovický bioregion se zvedají svahy Č. vysočiny (Jevišovický, Brněnský, Macošský a Drahanský bioregion), ale skalnaté pahorky izolované od masívu, obklopené sprašemi s poli, náležejí již do Lechovického bioregionu. Vyskytují se prakticky po celé délce hranice s Českým masívem. Jsou tvořeny různými horninami (odpovídají horninám v sousedním Českém masívu) a zpravidla na nich byly pastviny, které se dodnes změnily na druhotné stepi, často s řadou chráněných druhů rostlin a živočichů. Tyto stepi jsou dnes většinou chráněny. Ohroženy jsou akutně zarůstáním akátem, který v tomto bioregionu má největší zastoupení v rámci celé ČR. Na fotografii je okraj bioregionu u Dolních Kounic, patrné jsou vystupující pahorky, obnažené erozí, v D. Kounicích hlavně vlivem hloubkové eroze řeky Jihlavy. SZ okraj Lechovického bioregionu, vpravo začíná Český masiv (Jevišovický bioregion). Pohled od Havraníků k JZ na obec Hnanice a k městu Pulkavě do Rakouska, kam Lechovický bioregion pokračuje. Jižně od Znojma Lechovický bioregion vybíhá na okrajové svahy České vysočiny. Hranici bioregionu zhruba tvoří rozšíření spraší. Svahy na spraši jsou typovou lokalitou znojemských vín. Jinak se v bioregionu víno pěstuje překvapivě málo, na rozdíl od dalších panónskych bioregionu (s výjimkou niv samozřejmě). Vystupující kra granitu pod Havraníky jižně od Znojma teplomilnou biotou - PP Pustý kopec s výrazně Vrchol Pustého kopce s kavyly, vzadu okraj Českého masivu - Hercynika Výchoz ruly jižně od M. Krumlova - PP Na Kocourkách s kosatcem písečným. Skály z permských slepenců vystupující u Miroslavi, se stepní květenou (NPP Miroslavské kopce). Zde bývalý lom. NPP Stránská skála leží na okraji Brna. Vlevo relativně zachovalý sráz na jurských vápencích Odtěžený vrchol Stránské skály - patrné je subhorizontální uložení vápenců. Jeskyně jsou významnou archeologickou lokalitou. Výskyt teplomilné bioty, hl. stepní. Oddělená část bioregionu východně od řeky Svratky (4.1 b). Východní okolí Brna, v pozadí Hády - vápencový vrch tvořící jižní okraj Macošského bioregionu. Sídliště Vinohrady vlevo, uprostřed sídliště Líšeň. V popředí v poli remízek, zarůstající opuštěný vápencový lom - ano, sem pod miocénními sedimenty pokračují k jihu vápence Moravského krasu! Pohled na severní hranici bioregionu východně od Brna - spraše k severu vykliňují a dále vystupují slepence kulmu Drahanského bioregionu, zpravidla využité pro lesy V pozadí mohutný vápencový lom v Mokré - nejvýchodnějším výběžku Macošského bioregionu. Malé kry kulmu se vynořují z měkkých terciérních a kvartérních sedimentů i v okolí Šlapanic - zde PP Horka se stepní biotou vč. vzácné divizny brunátné. Ráz skalnatého pahorku dotvářejí stepní a teplomilné rostliny - zde len rakouský Uprostřed další výchoz kulmu - vrch Žuráň, odkud Napoleon řídil bitvu v prosinci 1805. Vlevo PP Horka a vpravo zalesněné malé průlomové údolí Říčky přes kru kulmu k jihu ke Šlapanicím. V pozadí v tomto úseku velmi výrazný okrajový svah Drahanského bioregionu u Viničných Šumic. Vrchol Žuráně s pamětní deskou bitvy u Slavkova je exteritoriálním územím Francouzské republiky a výborným výhledovým bodem. Pohled ze Žuráně na průlomové údolí Rokytky přes kru kulmu - na srázech je PP Velatická slepencová stráň s porosty konikleců, ohrožená zarůstáním akátem. Další kra kulmu - vrch Santon, v bitvě u Slavkova stanoviště francouzských vojsk. Stepní část je chráněna v PP Santon. Vpravo motorest Rohlenka. Krajina rakouské části Lechovického bioregionu JV od města Laa /Thaya. Lesnatý masív v pozadí je Galgenberg (427 m). Je tvořen miocénními sedimenty, s výskytem sípákových doubrav a vápencových bradel patří již do rakouského pokračování Mikulovského bioregionu (4.2). Atypická část Lechovického bioregionu na hranicích s Rakouskem jižně od Znojma (okolí Ječmeniště). Krajina je zde vertikálně členitá, tvořená miocénními sedimenty s druhotnými stepmi a připomíná Hustopečský bioregion (4.3). Jde o výběžek odlišné krajiny typické dále na jih v Rakousku, pracovně ji lze nazvat Retzkým bioregionem. Větší řeky protékají Lechovickým bioregionem jen v kratších úsecích. Zde rozvodněná, ale typicky regulovaná řeka Jihlava z mostu v Pravlově (1.4. 2006). Pohled proti vodě, v pozadí kostelík v Dol. Kounicích. Typický vzhled toků Lechovického bioregionu s totálně upravenými koryty. Zde říčka Jevišovka u Lechovic. Nivy přesto v zemědělské krajině tvoří největší celky „zeleně" a jsou zde i lesy, částečně s přirozenou skladbou, i nové mokřady. Horní Vlasatický rybník - jedna z novodobě vzniklých oáz přírody v bioregionu Niva Jevišovky u Božie Typický vzhled niv drobných potoků - zaplevelené skládky i bývalá pole a louky, v 50. letech 20. stol. vysazené remízky olší, vrb nebo topolů I nejmenší toky jsou regulovány. Krajina u Šatová pod Znojmem. Snaha o nápravu zoufalého stavu krajiny - 7 ha velké nově vybudované biocentrum u Božie, v nivě Jevišovky mokřady, na svazích likvidace akátu a nahrazení výsadbou dubem, habrem, lípou. (R. 2002) Úprava biocentra mimo nivu, v pozadí postupně nahrazovaná akátina, biocentrum se okamžitě stalo objektem pozornosti na cyklostezce. Mokřadní část biocentra (r. 2003) Slavný biokoridor u Loděnic, jediný regionálního významu v ČR. Délka 2 km. Rok 2001. Těšetice -rondel - kultovní stavba neolitických zemědělců moravské malované keramiky, průměr 60 m. Předchůdce Stonehenge. Podobnejšou i v podunají v Rakousku a Bavorsku Pohled na Znojmo od Z. Město leží na hranici Jevišovického a Lechovického bioregionu. V pozadí plošiny Lechovického bioregionu s mohutným silem v Hodonicích. Úplně na horizontu Pálavá v Mikulovském bioregionu. Jihovýchodní část Znojma v Lechovickém bioregionu v otevřeném údolí Dyje ■i Klášter ve Znojmě-Louce, pův. románský z poč. 13. stol. Přestavěn goticky a barokně. Vlevo pilíř v románské kryptě kostela. Hodnotná stavba. Renesanční zámek v Jaroslavicích, s největším arkádovým nádvořím v ČR. Jaroslavický zámek na kopci nad vsí Miroslav - původně ranně gotická vodní tvrz (prostřední blok) přestavěná na pozdně gotický hrad a pak renesanční zámek. Stojí na skalce z permských slepenců. -Renesan -č arkýř\ Miroslavi s mohutným (zazděným) renesančním oknem Kvalitní kamenická práce na pozdně gotickém portále vesnického kostela v Hnanicích prozrazuje rakouské vlivy Bývalá tvrz, pak renesanční zámek v Žeroticích, věž spadla v r. 1988. Typické pro Lechovický bioregion. Hostěradice - býv. gotické městečko řádu německých rytířů Zbytky tvrze (komturství) v Hostěradicích Typické sochy nejjižnější Moravy - z místního měkkého miocénního vápence (sv. Jan Nepomucký, zpravidla blízko vody) Lechovický bioregion je od poč. 13. stol. s řadou románských kostelů. Přestavěný románský kostel v Přibicích u Pohořelic Jižně od Znojma má lidová architektura bioregionu svérázné rysy dané silným vlivem rakouského Podunají. Dům s valbovou střechou v Havraníkách Tzv. Malovaný sklep v Šatově byl vykopán v mio-cénních píscích. Výzdoba je z konce 19. stol. Je regionální turistickou atrakcí s ochutnávkou vín. Vlivy novodobé historie na krajinu - v jižní polovině bioregionu vystupují malé pěchotní sruby (tzv. řopíky), zde renovovaný velký pěchotní srub Zahrada u Šatová Krajinu příhraničí poznamenalo budování ranného kapitalismu v ČR - bývalá bezcelní Farma (celkem 5) větrných elektráren u Břežan z poč. r. 2006. Z hlediska krajiny v tomto případě nedošlo k vážným škodám na krajinném rázu, ale lokalizace v úvalu způsobila jednu z nejnižších účinností v ČR - za rok 2006 byla jen 12,7 % instalovaného výkonu. Lechovický bioregion - charakteristiky_3a • Geoloqicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Nejrozsáhlejší štěrkopísk. terasy na Moravě i nejrozsáhlejší pískovny (Bratčice) • Malé izolované kry - mj. informace o podloží úvalu • Krátká průlomová údolí (Dyje, Skalice, Jihlava, Říčka, Rokytka) přes tyto kry. • Krasové jevy, štoly a paleontologické naleziště na Stránské skále • Hlubinné geotermální vody (využité zatím jen v aquaparku v Laa/Thaya, připravuje se v Pasohlávkách - z hl. 1500 m, teplota až 46 °C). Lechovický bioregion - charakteristiky_3b Biologické pozoruhodnosti: • Stepi s xerotermofilní biotou na skalních výchozech. • SZ hranice rozšíření některých stepních druhů v Evropě. • Drop velký a jihoev. dytík úhorní. • Do 50. let 20. stol. slanomilná biota na pramenech. • Nejrozsáhlejší výsadby vetrolamu z 50. let 20. stol. v CR. • Revitalizace z posledních 15 let. Lechovický bioregion - charakteristiky_4a • Zajímavé stavby: • Četná neolitická sídliště i se 7000 let starými rondely (opevněná kruhová obětiště - např. Těšetice, předchůdce Stonehenge). • Jediná římská vojenská stanice na území ČR (Mušov - i s podzemním vytápěním). Objeveny četné římské pochodové tábory. • Klášter Louka ve Znojmě, městečko řádu německých rytířů Hostěradice, pozdně gotický cihlový kostel v Loděnicích, hrad v Miroslavi, zřícenina zámku v Žeroticích, • Architektura vesnic na jihozápad od Znojma. • Pohraniční opevnění ze 30. let 20. stol. Lechovický bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • Rozsáhlá geometrická pole, krajina méně průchodná, zaplevelená, zanedbaná. • Zanedbané neútulné vesnice a devastované stavební památky. • Cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou s kalovými poli. • Environmentálni kauzy: • Chystaná výstavba mohutné farmy 25 větrných elektráren u Mackovic (poblíž silnice Brno-Znojmo). • Vyhynutí dropa velkého (zřejmě vyloven) Mikulovský bioregion (4.2) Mikulovský bioregion -charakteristiky_1 a • Poloha: • Plocha:.............(v ČR). • Charakteristiky: Mikulovský bioregion_charakteristiky_1 b • Vegetační stupně: 1.-3. • 1.....%. 2......%, 3......% 0/ 0/ 0/ 0/ 0/ ...../Oi ....../Oj ..../O, ..../O, ...../O • N.....%, z ....%, a ....%, o ..■■% • Využití krajiny v %: • Lesy..... Orná TTP .., vody.....(vinice cca ...■) • KES..... • Lesy: Sm..... Bo Jd ..... Md ...... • Db Hb Bk..., Cenné I.....Tp .... Vr.., Ak ... • Podíl přirozených dřevin: .....% Mikulovský bioregion -charakteristiky_2 Velkoplošná ZCHÚ: ................. Př.P: - Památková zóna: Maloplošná ZCHÚ: NPR.........NPR ......................, NPP ................... .................................., NPR....... .......................NPR.................... ...........atd... Pálavá - osa Mikulovského bioregionu od Znojma. Děvín úplně vpravo Vrchol Děvína Svahy Kotle Typický obraz na Pálavě Masív Děvína Ze stepí na k jihu k Mikulovu Dub šipák Plamének plotní Jeskyně na Turoldu Jeskyně Na Turoldu,. pizolitová yýzdoba. Foto: Petr Zajíček z informační cedule: zjednodušený podélný řez jeskyně Svérázná jeskyně na Turoldu, Dunajovické kopce Pohled z Pálavý severně od Mikulova k jv. Nad Novým rybníkem Mlýnský rybník N esy t Náměstí v Mikulově Pavlov Zámek ve Valticích - sídlo městečko Falkenstein Falkenstein Zřícenina hradu Falkenstein ^^^^^ «4 Hrad Staatz. Mikulovský bioregion charakteristiky_3a Geoloqicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Bradla........ • Krasové ................... • Naleziště................. • Miocénní................. • Pliocénní........ • Pliocénní........ • Paleontologická • Pseudokrasové Mikulovský bioregion_charakteristiky_3b • Biologické pozoruhodnosti: • Asi jediný bioregion v ČR..................................... • Bioregion s výskytem................ • Řada druhů..................... • Nejrozsáhlejší.................... • Snad částečně..................... • Relativně teplomilné............................ • Největší výskyt................... • Díky teplé............................ Mikulovský bioregion charakteristiky_4a • Významné stavby: zřícenina Zámky ... Nejstarší Mikulovský bioregion charakteristiky_4b • Negativa: • Těžbou .................... • LVA...................... • Rozvoj.......................... • Vysoká......................... • Milovický les.............. • Boří les....................... • Environmentálni kauzy: • Snahy o..................... • R ustopečský bioregion (4.3) Hustopečský bioregion_charakteristiky 1 • Poloha: jižní Morava, severně od řek Moravy a Dyje, panónsky bioregion silně ovlivněný Karpatami (v georeliéfu, půdách i biotě). Oblast vápnomilné panónske bioty bez skalních biotopů. • Rozloha: 1088 km2 • Charakteristiky: Převážně členitá pahorkatina až vrchovina na měkkém flyši ždánické jednotky, na severu a jihovýchodně též na miocénních mořských píscích, jílech, místy slepence a několikametrové vrstvy měkkých vápenců. Četné spraše. Reliéf ovlivněn velmi mladou tektonikou (kry - Výhon, deprese - Čejčské jezero) a silnou vodní erozí. Hustopečský bioregion_charakteristiky_2a • Vegetační stupně: 1.-3. • 1. (50%). 2. (48%), 3. (2%) (0%). (7%), (7%), (5%), (81%) • N (92%). z (2%), a (5%), o (1%) • Využití půdy: Orná: 68%. TTP 3%, lesy 5%. vody 0,8% • Hodně sadů a v jižní části i vinic • KES 0.3 Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 2b • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn 0,5, Bo_3, Jd 0, Md 0,5 • Db 52, Hb12, Bk 0,2, Cenné I. 9, Bř1, Ak 19. • Podíl přirozených dřevin: 74 % » % Ě f a I • Přírodní parky: Výhon • MZCHÚ: NPR Pouzdřanská step-Kolby (výrazná drnová step a háj), NPR Větrníky (step), PR Velký Kuntínov (teplomilná doubrava), PR Roviny (dubová bučina !) + řada dalších, většinou menších stepních rezervací. • Bývalá slaniska téměř beze zbytku zanikla v 60. letech Hustopečský bioregion se nachází jv. od Brna. Převážná část vystupuje nad úvaly. Na fotografii z Babího lomu (severně od Brna) je vidět na horizontu uprostřed nejvyšší vrch - Přední kout - 410 m. Hřebenatkový miocenní vápencový útes u Rousínova - zbytky po těžbě Vinný sklep vykopaný již ve středověku v miocénních mořských píscích - Bzenec Horizontálně uložené miocenní slepence a pískovce u Němčan u Slavkova Krajina v centrální (a nejvyšší části) bioregionu - Horní Bojanovice, vpravo komplex lesa na Předním Koutu (410 m) - nejvyšším vrchu bioregionu. Lesy v bioregionu se nacházejí v nejvyšších polohách nebo na severních svazích. Na jižních svazích vždy bývaly vinice a sady s parcelami vedenými tradičně po spádnici. Pohled z Holého vrchu na plochý vrchol Předního Koutu. V popředí jámy po těžbě miocénních vápenců - dnes step s teplomilnou vegetací. Stojí zde komunikační věž. Teplomilné doubravy v sever, části bioregionu jsou méně výrazné. Okraj háje u Letonic. Severní svahy jsou zalesněné podstatně častěji. Často náležejí již do 3. v.s. účasti teplomilné bioty. Zde bývalé lipovo-habrové pařeziny u Letonic. ■ , bez Snímek podrostu dokumentující přechodnou polohu bioregionu -současný výskyt karpatského hvězdnatce zubatého (se žlutým středem) a hercynského jaterníku podléšťky (list vlevo) ^vlC .^fl^H r V/ Krásné habrovo-lipové háje na sz. svazích s porostem dymnivky duté. Letonický hájek. Bažantnice u Moutnic na dně mírně zasolené deprese - les Krajina v jižní části bioregionu - okolí Hustopečí - členité, prakticky bezlesé, se stepmi a rozsáhlými, částečně opuštěnými sady. Vlevo v popředí kvetoucí mandloně (pěstovány v celé ČR jedině zde). Krajina u Němčiček na jz. okraji bioregionu - v pozadí vpravo Velké Pavlovice, vlevo na kopci Vrbice. Vpravo v pozadí nížinná část bioregionu táhnoucí se k Dyji. Okolí Šardic- humusový horizont půd je poškozen vodní erozí, místy již zcela Ještě mapy II. vojenského mapování z doby před polovinou 19. stol. uvádějí j. od Čejce tzv. Čejčské jezero -na tektonickém poklesu. Odvodněno bylo průkopem a čerpáním vody. V údolí Trkmanky bylo jeste vetsi jezero (tzv. Kobylské) s plochou snad až 10 km2. Bylo největším moravským přirozeným jezerem. Následně zde vznikla slaniska, dnes jsou zde jen pole. Typický současný vzhled toků bioregionu. Zde Litava u Slavkova, stejný je i druhý větší tok - Trkmanka. Jižní svahy s drobnou držbou nad Bzencem. Podobně vypadala do kolektivizace značná část bioregionu. Vpravo býv. Břetislavovo hradiště z 11. stol. (radiálně se od něj rozbíhají pozemky). Uzké parcely se v bioregionu místy zachovaly v blízkosti vesnic, kde přežily kolektivizaci jako soukromá, tzv. drobná držba. V pozadí vlevo svah zdevastovaný terasováním, pro neplodnost terasy opuštěny a zarůstají plevelnými dřevinami. Přírodní park Výhon u Blučiny chrání právě zbytky krajiny s úzkými pruhy polí, sadů a vinic. Na záp. rozsáhlé zbytky drobné držby, na s. akátové lesíky, na jv. zterasované svahy. Na sz. úbočí Výhonu na vrcholu mohutného ranně holocenního sesuvu vzniklo v době bronzové mohutné hradiště, evropsky známá lokalita. Krajina v severní části bioregionu je téměř bez vinic, velká pole však jsou i zde. Ostrůvky dřevin zpravidla signalizují malá prameniště. U Němčan. Severní část bioregionu - okolí Letonic, v pozadí NPR Větrníky (394 m n.m.) NPR Větrníky - 22 ha sesuvného území, pův. využitého pro sady, vinice a hlavně pastviny. Dnes velmi cenná rozsáhlá stepní lokalita s řadou chráněných druhů, udržovaná Ochranou přírody pastvou ovcí. Záp. část Větrníků má zřetelně původ na sesuvu na miocénních slínech Odlučná oblast sesuvu má dodnes sklon až 100%. Porosty stepní trávy kavylu na Větrníkách Vzácný kosatec různobarvý Nejznámější jihomoravská step - Pouzdřanská (NPR), blízká přirozené drnové stepi Bývalá pole dnes také hostí stepní květenu, třeba kosatec nízký NPR Kolby - háj s se souvislým podrostem česneku medvědího v jarním aspektu. Zámek v Bučovicích - snad nejlepší (slohově nejčistší a zachovalý) renesanční zámek v ČR Slavkovský zámek z parku. Zámek byl původně románským hradem řádu německých rytířů. Po bitvě u Slavkova zde pobýval Napoleon (proto bitva u Slavkova, i když byla spíš u Brna). Park v dnešní době částečně slouží jako golfové hřiště. Ojedinělý klasicistní -empírový kostel ve Slavkově. Součást městské památkové zóny. Působivý. V Hustopečích na náměstí stával pozdně gotický kostel. Počátkem 60. let 20. stol. ho nechala komunistická moc spadnout. V 90. letech byl na jeho místě postaven kostel moderní s replikami gotických oken. Ze staré zástavby města zbylo málo. Město Kyjov - uprostřed malé his torické jádro, poválečná výstavba byla pro horníky v okolních lignitových dolech a sklárnách Symbolem Kyjova je renesanční radnice Náměstí v Kyjově je až na výjimky bez pozoruhodných staveb. Průmyslová zóna na jihu Kyjova. Kyjovské sklárny kromě zaměstnanosti přinášejí i probléfřfSTs životním prostředím. Zemědělské maloměsto Klobouky od JZ. Na horizontu již Ždánický les. Rekonstruovaný větrný mlýn v Kloboukách (původní koncem války shořel), téměř funkční, přístupný. Pochopitelný v kraji bez dostatku vodní energie. Kurdějov s pevnostním gotickým kostelem německých rytířů. V pozadí Přední Kout a na okrajích lesů kvetoucí akátiny Opevněný areál kostela v Kurdějově. Současný pozdně gotický vzhled pochází z poč. 16. stol. Na rozdíl od jiných lokalit, kde jsou to jen báje, zde opravdu vede z kostela podzemní chodba do vsi a končí v hostinci ve sklepě. V 80. letech tak podstatně vzrostla návštěvnost kostela a chodba musela být zazděna. Opevnění kostela v Nosislavi Cejkovice - původně ranně gotický hrad (z něj je dnes viditelná jen věž), přestavován goticky, renesančně i barokně na zámek. Dnes hotel, pod zámkem a v okolí rozsáhlé vinné sklepy („templářské"). Prakticky jediný hrad, který se v bioregionu alespoň částečně zachoval. Zámek v Bzenci - pův. gotický hrad, pak barokní zámek, přestavěn v 19. stol. ve stylu romantické pseudogotiky. Dost zdevastován, součást provozu vinařství Bzenec. Bzenecká lípa, údajně 1000 let stará, dnes již rozlomená, ale stále prosperující. Asi nejvýznamnější strom bioregionu. Podle ní se i místní víno jmenovalo Bzenecká lipka. Původně německé vsi se vyznačují gotickými kostely. Zde pozdně gotický kostel v Pouzdránech Pouzdřany - zdejší němečtí obyvatelé se cítili na víc než jen na vesnici a ojediněle si začali stavět renesanční domy podle vzorů z měst. Nádvorí tohoto (dnes soukromého) domu s arkádami. Každoročně zde brněnští ochránci přírody slaví Den Země. Poutní místo Lautršték nad Němčany u Slavkova. Vzniklo u pramene vysoko na svahu (z miocénních štěrků a slepenců), dnes voda není pitná. Porevoluční doba - velká kořenová čistírna odpadních vod v Dražovicích. „Moravský Texas" - ropný terminál jižně Klobouk - pochází z poč. tohoto století, ropa těžená ve Ždánickém lese a okolí se zde skladuje a čerpá do procházejícího ropovodu Družba. Revitalizace krajiny - uměle vytvořený mokřad v nivě Kyjovky ve Vlkoši doba - nový hotel Kraví hora u vinných sklepů v Bořeticích. Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 3 • Geologicko-qeomorfoloqické pozoruhodnosti: • Býv. holocenní jezera - Kobylské, Čejčské, Velkopavlovické) • Obnažené vrstvy miocénních vápenců s třetihorní flórou a faunou (hřebenatky, mechovky), ulity i ve slínech a píscích • Minerální prameny (Šaratice) • Dnes dotěžovaná ložiska lignitu u Hodonína, uzavřená u Kyjova • Okraje ložisek ropy (centrum mimo - ve Ždánickém lese) • Štěrkopísková terasa miocénního toku - dnes inverse reliéfu, tvoří povrch hřbetu mezi Němčany a Bohdalicemi. • Mohutný, asi staroholocénní sesuv na sz. svahu Výhonu. • Mírně zasolené půdy na více místech. • Biologické pozoruhodnosti: • Velké množství stepních lad po celém území, i rozsáhlých a cenných (Pouzdřany, Větrníky, Adamce, Hovorany, Větrníky atd. Nejvíce v naší části Panonie • Hojné zachovalé květnaté háje a teplomilné doubravy - hl. západně od Kobylí • Největší (ovšem prakticky téměř jediný) výskyt bučiny v moravské části Panonie - na sev. svahu Předního Koutu • Fragment slaniska u Velkých Němčic Hustopečský bioregion_charakteristiky_4a • Pozoruhodné stavby: • Hradiště Cezavy z doby bronzové u Židlochovic • Zámky Bučovice, Slavkov, Čejkovice • Městská památková zóna ve Slavkově (hist. náměstí s domy od renesance), radnice v Kyjově, pův. románsko-gotický kostel v Blučině, got. kostel v Zaječí v dominantní poloze, románsko-got. kostel v Podivíne. • Mohyla míru u Prací (secese), větrný mlýn u Klobouk • Moderní kostel v Hustopečích, dálnice D2 - Brno-Bratislava • Typické velké vesnice s několika tisíci obyvatel, např. Velké Pavlovice, Velké Bílovice, nově vyhlašovaná za města (např. Vracov) Hustopečský bioregion_charakteristiky_4b • Negativa: • Bioregion nejvíce postižený vodní erozí v ČR • Velké plochy bez dřevin - hl. v jižní části bioregionu • Rozsáhlé zterasované svahy (největší plocha teras v ČR) - a dnes zpravidla bez užitku • Znečištěné a totálně zregulované vodní toky • Poklesy a dosedání povrchu po hlubinné těžbě lignitu • Dálnice D2 - hluk, emise plynů, mikročástic • Sklárny v Kyjově - emise • Environmentálni kauzy: • Těžba ropy • Snahy o výstavbu parků větrných elektráren (Kloboucko) • Šíření akátu do lesů i na četná stepní lada • Pozitivní - 2. nejstarší realizovaný biokoridor (Vracov, z r. 1990). Hodonínský bioregion - charakteristiky_1 Poloha: severně Hodonína na píscích vyvátých z nivy Moravy v pleistocénu. Důvod vymezení: Nejrozsáhlejší oblast vátých písků v ČR, navíc se zastoupením teplomilných druhů a původně i rašelinišť Charakteristika: Mírně zvlněná plošina neznatelně se svažující k jihu. V jz. a sz. části vystupuje podložní slin, ten leží mělko položen i pod písky Hodonínské Dúbravy, takže zde bylo více podmáčených míst a trochu živnejší půdy. Dnes hydrické podmínky v celém bioregionu změněny poddolováním při hlubinné těžbě lignitu. Vzáp. části asi 0,5 km široká niva Kyjovky s největší rybniční soustavou na Jižní Moravě. Plocha: 225 km2 Vegetační stupně: 1.-2. 1. (60%), 2. (40%) (38%). (46%), (1%), (7%), (8%) N (39%), z (4%, raš. 0.5). a (7%), o (50%). Hodonínský bioregion - charakteristiky_2 • Orná: 30%, TTP 6%, lesv 45%. vodv3.1%. KES1,7 • Složení lesů: Sm1, Bo 60. Jd 0, Md +, • Db 22, Hb1, Bk+, Cenné I. 4, Ol 3, Bř4, Ak 6 • Podíl přirozených dřevin: 37 % • Přírodní parky: okraj Strážnického Pomoraví • Maloplošná ZCHÚ: NPP Váté písky (bezlesí u trati), PP Vojenské cvičiště Bzenec (trávník na písku), PP Osypané břehy (podemílaný sráz k Moravě), PR Stupava (pův. doubrava vč. podmáčené), PR Písečný rybník (mokřad, rybník) • Bzenecká část lesů tvoří Ptačí oblast Nátura 2000 Hodonínský bioregion od Strážovic - lesnatá plocha na dně Dolnomoravského úvalu, v pozadí Malé Karpaty II. Vojenské mapování - v Bzenecké „dúbrave" před polovinou 19. století ještě nebyly zalesněny všechny plochy (viz travnaté porosty v okolí železnice) - • \ st m v/e HP7 1042m Při výsadbě lesa byl ponechán protipožární pás kolem trati. Je to dnes nejcennější chráněné území v bioregionu - NPP Váté písky s v ČR unikátní teplomilnou pískomilnou vegetací včetně kavylu písečného Opuštěné vojenské cvičiště u Bzence - dnes PP pískomilné bioty. Podobně zřejmě vypadala krajina převážné části bioregionu před zalesňovacími pracemi v 1. pol. 19. století. Na opuštěných travnatých plochách kvete vzácná trávnička prodloužená Dnešní plantáže borovice lesní, na nej kyselejších půdách jen s mechem ale pak zde zase dobře borovice zmlazuje (viz nálet mladých borovic) Na bohatších půdách se objevují porosty nenáročných a plevelných trav Dnes již vzácná relativně kyselomilná mokřadní vegetace v depresích mezi dunami - olšová pařezina, skřípina lesní, kapradiny. > 7 \#~ PP Jezero u Vacenovic - jeden z posledních zbytků zrašelinělého mokřadu PŘÍRODNÍ PAMÁTKA Současný poněkud drastický způsob hospodaření v lesích - holoseče, pak se buldozerem vytrhají pařezy a shrne půda, do písku se strojově vysadí sazenice borovic Valy z vytrhaných pařezů stromů hnijí v lese Památník Jana Bedřicha Bechtela -organizátora zalesňova-cích prací na Bzeneckú Osypané břehy - 13 m vysoký nárazový břeh řeky Moravy do vátých písků (za jarní povodně r. 2005) Unikátní jev, dosti navštěvovaný, přestože sem nevede turistická cesta. Pohled proti proudu. Obdobný nárazový břeh u rybníka Stolařka - na rozdíl od plošin zalesněných borovicí je stabilizovaný svah zalesněn duby (zpravidla). Jedno z několika jezírek vzniklých zatopen těžiště vátých písků. U Ratíškovic. Vlevo soustava rybníků Zbrod, napájených Kyjovkou. Uprostřed Hodonínská dúbrava, převážně ještě se zachovalými dubovými lesy, ale i sem jsou vysazovány borové kultury. Písečný rybník u Hodonína - součást rybniční soustavy napájené Kyjovkou. Kromě ryb se zde chovají i kachny. Vlevo typické přímé cesty Bzeneckou dúbravou, vpravo opuštěná Baťova železnice do Ratíškovic (vozil se po ní lignit k Baťovu kanálu). Dnes atrakce pro turisty -možno zde jezdit na šlapací drezíně. v- Dnes rekreační středisko, původně správní budova lignitových dolů v Bzenecké části dúbravy Původně rybník v nivě Kyjovky, ale již po desítky let odkaliště popílku z _Hodonínské elektrárny._ Součást industrializované zóny uprostřed lesů nádraží Bzenec-přívoz Rozsáhlý písečník, dnes již o ploše přes 1 km2 u Bzence-přívozu. Vjezd do těžebního prostoru. Vytěžené části jsou postupně zalesňovány borovými monokulturami. Těžební prostor jedné ze dvou těžeben u Bzence-přívozu. Vpravo niva Moravy v těsné blízkosti těžebny. Šikmý hnědý pruh je železniční koridor. Město Hodonín - panorama. Město je bez významnějších stavebních památek, dominantou jsou Hodonínská elektrárna (vlevo) a panelová sídliště. Hodonínská elektrárna na jihozápadním okraji města. Postavena v 50. letech, spalovala lignit těžený v hloubce cca 60 m pod celým bioregionem. Původně měla čtyři komíny a kouřila velmi. Po ukončení těžby lignitu se uvažuje s pálením biomasy. Secesní radnice na hlavním hodonínském náměstí je jednou z pozoruhodností města. Na ostrově v řece Moravě stával od 11. stol. pohraniční Břetislavův hrad, byl zničen, pak přestavěn na zámek, ten na pivovar. To už je ale součástí bioregionu 4.5. Milotice - původně vodní hrad, dnes klasicistní zámek, přístupný. Letecký pohled na Vracov od JZ. V popředí v nivě Syrovinky bývaly slatiny až rašeliniště, poslední dotěženo poč. 90. let. Těžebna dnes zatopena, jinde jsou zahrádky a pole. Jediná zachovalá stará stavba v bioregionu - presbytář kostela ve Vracově z pol. 13. století. Ranně gotické křížové klenby s pozoruhodnými patkami (objevují se v učebnicích o naší středověké architektuře) Poutní kaplička v lesích u Ratíškovického potoka Hodonínský bioregion -charakteristiky_3 • Geoloqicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Největší plocha vátých písků v ČR, s dunami vysokými do 10 m (ty vyšší jsou v bzenecké části). • 13 m vysoký nárazový svah řeky Moravy - unikátní v rámci CR • Největší a dodnes alespoň fragmentárne zachovalá jediná ložiska rašelín v teplé nížině ČR (význam i pro palynologii). • Vývěry artézských vod u Zbrodu • Dotěžuje se ložisko (šachta) Mikulčice. Celé území poddolované těžbou lignitu - poklesy, po ukončení čerpání vody z dolů se území asi začne zamokřovat. Hodonínský bioregion - charakteristiky_4a Biologické pozoruhodnosti: Zbytky panónskych doubrav na píscích (prakticky jediné v ČR) Unikátní pískomilná teplomilná biota bezlesí - nejlepší v ČR Zbytky rašelinících mokřadů (původně i s rosnatkou okrouhl.) Ptačí oblast Bzenecká doubrava - výskyt ptáků nižších poloh, kteří se v ČR vyskytují už jen zde, nebo jich zde je nejvíc (např. dudek, lelek). Významné stavby: Milotický zámek, secesní radnice a další stavby v Hodoníně, románsko-got. kostel ve Vracově, památníky na dětství TGM. Hodonínská elektrárna, IV. železniční koridor - přímý úsek přes bioregion. Hodonínský bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • Rozšiřování borových plantáží na úkor původních doubrav • Poškození dun při shrnování pařezů v lesích • Zničení téměř všech rašelinišť vlivem poddolování a vytěžení • Řada těžeben jílů na severním okraji Hodonína (Hodonínské cihelny) • Mohutné těžebny vátých písků u Bzence-přívozu devastují prosředí • Velkokapacitní vepříny u Dubňan a Milotic • Znečištěné a regulované toky Kyjovky, Hruškovice a Syrovinky • Odkaliště Hodonínské elektrárny. • Environmentálni kauzy: • Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R55 přes ptačí oblast u Bzence (v délce asi 10 km má procházet lesy paralelně s železničním koridorem). • Realizace druhého nejstaršího (a nejslavnějšího) biokoridoru v ČR -u Vracova (r. 1990) - námět řady studií. • Hodonínská elektrárna - první velká na biomasu v ČR?