OBETI PRI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH V ROCE 2009
Počet obětí [abs.]
méně než 40,0 40,1 -80,0 80,1 -120,0 120,1 -160,0 160,1 a více
Počet lidí zraněných nebo zabitých při dopravních nehodách podle statistik v Evropě klesá. Avšak vysoké počty obětí zůstávají v jižní Evropě (především Řecku) a východní Evropě. Evropská unie se snaží prosadit větší bezpečnostní opatření pro tyto části Evropy, ale stále zde ještě neplatí všechny evropské směrnice. Naopak bezpečno je v Německu, Francii a severní Evropě. Počet usmrcených lidí při dopravních nehodách v letech 2007 - 2009 sice klesl, ale jak můžeme vidět v Řecku, východní Evropě a také České republice zůstává míra tohoto ukazatele stále vysoká. V těchto zemích by bylo potřeba zavést přísnější bezpečnostní předpisy. Nízký počet usmrcených je evidován opět v Německu, Španělsku a Anglii.
1:20 000 000
UMRTI V DŮSLEDKU DOPRAVNÍ NEHODY V OBDOBÍ 2007 - 2009
Počet úmrtí [%o]
|      | méně než 10,0
| 10,1-20,0 20,1 - 30,0 ™■ 30,1 -40,0
H 40,1 a více
Oběti při dopravních nehodách v regionech Hamburg a Peloponesis v letech 1999-2009
Hamburg I Peloponesis
1999     2000     2001     2002     2003     2004     2005    2006     2007     2008 2009
POČET SILNIČNÍCH VOZIDEL NA 10 OBYVATEL
V ROCE 2009
Poster vznikl v rámci předmětu "Z7040 Regioiiálně-geografické aspekty Evropské unie: teorie, inovace, praxe" pod vedením doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc, RNDr. Jakuba Trojana a Mgr. Martina Brauna v rámci projektu FRVS 42/2012.
Zdroje obrázků:
TGV, Scenicreflections.com, dostupné na WWW: http://www.scenicreflections.com/files/TGV_Wallpaper_47uukjpg
Car accident, Wikimedia.org, dostupné na WWW: http://upload.wikimedia.0rg/wikipedia/commons/l/la/Japanese_car_accident.jpg
Evropa je velmi různorodý a rozmanitý kontinent, jehož heterogenita sahá hluboko do minulosti a odráží se v mnohých současných znacích společnosti, dopravu nevyjímaje. Z dopravního hlediska můžeme v evropském prostoru sledovat výrazný gradient ve směru východ-západ v případě délky dálnic, jejichž kilometrická délka je v západní Evropě o mnoho větší než na východě. Důvody jsou nejen ekonomické, ale svou roli hraje také reliéf a klima (viz. nízké hodnoty v severní Evropě). Ve východní Evropě je však nedostatek dálnic řešen délkou železničních tratí, byť nejsou často elektrifikovány. Zde se naopak projevuje velký vztah skandinávských zemí k ochraně přírody, jelikož hodnoty elektrifikace jsou zde opravdu vysoké. Českou republiku, která hustotou železničních sítí patří ke světovým špičkám, řadíme mezi země, které na větší elektrifikaci železnic stále čekají. Výraznou heterogenitu můžeme v Evropě zpozorovat při sledování počtů silničních vozidel, ovšem i zde lze najít patrný vzorec. Větší počty vozidel lze sledovat při pobřeží a nižší počty ve vnitrozemí, kde je hustší síť železnic a částečně i dálnic (výjimku tvoří Španělsko).
Marek NOŽIČKA, Veronika ZILAVA
GÚ PřF MU, Brno 2012
Datový obsah: Eurostat, 2012 Podkladová data: EuroGeographics, 2010