HISTORIZUJÍCÍ SLOHY Podstatně přepracoval M. Culek Sestavila Bc. Petra VESELÁ Období „historických“ slohů  V ČR v období r. 1807 (Janohrad u Lednice) – 1929 (dostavba katedrály sv. Víta v Praze). To se zvl. u konců překrývá s dobami dalších slohů. Typické období historických slohů v ČR je 1840 – 1890. Je třeba opatrnosti a nesplést si je s opravdovými historickými slohy (románským, gotickým …).  V dalším textu jsou považovány pojmy jako pseudogotika a novogotika za synonyma, i když někteří autoři to rozlišují.  40. léta 19. století – empír považován už za přezíraný sloh – úřední budovy a činžáky  Po roce 1848 v celé Evropě období vědomého napodobování historických slohů – romantismus – návrat do historie. A také rozpaky: jak stavět dál?  V Českých zemích období národního uvědomění  Fáze vývoje:  1840 – 1860 – ranné období romantismu, experimenty s návraty  1860 – 1890 – období pozdního romantismu a pseudorenesance  1890 – 1900 - eklektismus  Eklektismus - vymizela tvůrčí stránka, je to skládání různých slohů na jedné stavbě dohromady, vše unylé, bez nápadu. Období historických slohů  Nejdříve se napodobují středověké slohy – gotika, románský sloh, po nich renesance, na sklonku epochy baroko, rokoko.  Na závěr eklektismus - vyvrcholení „vykrádání“ klasických vzorů = využívání prvků z několika slohů najednou.  Romantické pojetí na přestavbách zámků, pavilonech zámeckých parků, církevních stavbách.  Kostelní stavby – výhradně „středověké slohy“ (nejčastěji napodobeniny gotiky). Zpravidla bytelné stavby a často dělá potíže odlišit pravé gotické stavby (třeba opravené) od pseudogotiky – ta na kostelech totiž také používala kamene (i cihly), věrné napodobeniny gotických chrámů. Navíc za 150 let pískovce už také náležitě zvětraly, takže ani na zachovalost tvarů nelze vždy spoléhat.  Zámky, radnice, školy – zpravidla napodobeniny renesance. Až na výjimky hodně „našizené“, ozdoby sádrové a maltové, takže je lze snadno poznat od starších kamenných originálů.  Rozpor v architektuře: staré slohy x modernizující společnost  Na rozdíl od předchozích období se prosazují i domácí architekti – Josef Zítek, Josef Hlávka  Poprvé se hojně používá železo na stavbách – konstrukce i ozdoby Romantismus  Ovlivňuje architekturu již na konci 18. století (zpestření převládajícího klasicismu a empíru)  Změna před polovinou 19. století  Hravost, mnohotvárnost x inspirace ve středověké architektuře  Přestavby starších zámků, obnovování zřícenin  Hrad Bouzov – přestavba zříceniny pro řád německých rytířů  Pozdní romantismus – nejsilnější vlna kolem r. 1848  Feudální šlechta ztrácí své výsady a pozice  Rádoby návrat k rytířskému středověku  Přestavby starších panských sídel Janohrad, Lednicko-Valtický areál Nejstarší romantická stavba u nás. Pseudogotika. Předběhla dobu o 40 let – vlastně předběhla i empír. Postavena Liechtenštejny v l. 1801-5 http://www.lednicko-valticky- areal.cz/januv-hrad.php Purismus  Nešetrná restaurace středověkých památek – nebere se ohled na původnost a stavební vývoj objektů  Purismus (purus = čistý) – „očištění“ románských a gotických památek od později dostavěných prvků (renesančních, barokních) => odstraňování i celých částí staveb. Místo toho vybourané části vyhotoveny v příslušném „správném“ slohu. Středověké jádro stavby dostává tvrdý, schematicky utvářený, někdy až nepravděpodobný vzhled.  Znak purismu: snímání omítek ze středověkých staveb a obnažování původně omítaného lomového zdiva (spárování) – viz zdi kostela sv. Petra a Pavla na Petrově v Brně.  V našich zemích Purismus trval déle než kdekoli jinde. Záchvěvy občas i dnes – např. znovuvýstavba ranně gotické královské kaple na Špilberku v 90. letech 20. stol.  Často součástí přestaveb pseudo(novo)gotických – od nich se znatelně neliší. Novogotický/pseudogotický sloh  První použitý historizující sloh. Materiál: neomítaný kámen a neomítané cihly.  1.) Regotizace kostelů (chrám sv. Petra a Pavla v Brně)  2.) Cihlové novogotické stavby – specifická skupina:  Styl severské německé gotiky (tzv. backsteingothik)  Neomítané cihlové pseudogotické stavby - často kostely a domy německých evangelíků =>odlišnost od českého katolického prostředí  Přestavby/novostavby katedrál, kostelů, popř. hradů  Úprava chrámových interiérů, „rytířských síní“  Dojem starobylosti, atmosféra rytířských ctností a staré řeholní prostoty.  Glazované i štukové detaily (např. liché kružby, lilie) přetřené jednotně barvou fasády.  Střešní krytina – šedá břidlice (aby vypadalo goticky).  Na střechách a vikýřcích oblíbené kované korouhvičky, na hřebenech ozdobné mřížky.  Vyvstával rozpor formy a obsahu – forma středověká, ale uvnitř přepychové moderní sídlo se středověkým dekorem a ozdobami. Romantismus: 1) pseudogotika „anglická“  = windsorská novogotika  Soudobá „gotická“ restaurace zámku ve Windsoru v Anglii  I podrobné studium francouzské středověké architektury  Tupé zakončení budov, věží, nárožních věžiček => nejsou viditelné střechy  Zubaté cimbuří vysazené na krakorcích  Tudorský oblouk (portály bran, okna, žebrové klenby - Lednice)  Radnice, nádraží, školy,kasárny, továrny, pivovary,nemocnice, obytné domy, hospodářská stavení, mosty.  Snadno se pozná – nemá u nás středověkého předchůdce oblouk Zámek Hluboká Zámek Lednice Tudorský oblouk Romantismus: 2) pseudogotika „francouzská“  Inspirace francouzskou gotikou  Kostely – zmenšené napodobeniny francouzských katedrál – ty u nás ve středověku byly jen v náznaku, často nedostavěné (sv. Vít v Praze). Leč některé pseudogotické přestavby se poznávají obtížně.  U hradů - Hrady s válcovými kuželovitě zastřešenými věžemi a hradbami - podobnost s českými středověkými feudálními sídly malá – tj. poznává se docela dobře.  Př.: Přestavba zámku ve Žlebech u Čáslavi, Konopiště Zámek Sychrov Zámek Žleby Hrad Bítov Staroměstská radnice v Praze Zámek Konopiště přestavěný z vrcholně středověkého hradu Chrám sv. Václava v Olomouci – ohlasy zdobné francouzské katedrální gotiky Romantismus: 3) pseudogotika „německá“  Kamenná a také cihlová  Tvarosloví podobné naší gotice – poznává se od původních gotických částí a architektonických článků špatně – ale zase často mívá vročení psané švabachem.  Válcové i hranaté věže, často bez střechy, „cimbuří“ zpravidla neomítané. Často se využívá hrázděné zdivo.  „hrady“ kamenné, kostely a další stavby často napodobují severoněmeckou cihlovou gotiku – ta u nás ve středověku byla vzácná (orig. - P. Marie na Mendlově náměstí). Cihlová pseudogotika – Červený kostel.  Přestavby středověkých hradů – hl. Bouzov – „hrad“ Řádu německých rytířů (r. 1905) Hrad Bouzov Červený kostel, Brno Kostel sv. Petra a Pavla Červený kostelKatedrála sv. Víta Část katedrály od velké věže k Z (doleva) je pseudogotika z let 1900 – 1929 – poslední pseudogotická stavba v ČR. Pseudo/Novorománský sloh  Užíván méně  Převážně církevní stavby, hrobky, menší kostely  Ojediněle stavby světské – domy, radnice. Poznávají se dobře, protože u nás v době románského slohu prakticky nebyly (s výjimkou pár desítek domů v Praze).  Platí podobné zásady jako pro pseudogotiku.  Často restaurace románských památek v duchu puristického nazírání – poznává se zoufale špatně.  Používá architektonické prvky a kompozice, ke kterým u nás historický románský sloh zpravidla nedospěl – pozná se někdy s obtížemi.  Často i velké stavby (chrámy), které u nás během románského období nikdy nevznikly – ty se poznají dobře. Kostel sv. Josefa, Úherce u Plzně. Slepá balustráda na příčné lodi v románské době v ČR nevznikla Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Karlín. Tak dokonalá původní románská stavba u nás nikdy nebyla Maurský, byzantský styl  Orientální a maurské prvky – základ architektury synagog  Židovské obce  Snaha odlišit nové synagogy od ostatních náboženských budov  Stavby pravoslavných kostelů  20. a 30. léta 20. století na Moravě  Uzavírají historismus na Moravě  Napodobení východoevropských (ruských) vzorů Velká synagoga, Plzeň – eklektická směs pseudorománského a maurského stylu Pravoslavný kostel, Olomouc Pravoslavný kostel sv. Václava v Brně – směs funkcionalismu (loď) a prvků pravoslavné architektury z východu (věž). Pseudo/Novorenesance  Oficiální a universální sloh Rakouska-Uherska.  Do Česka se dostává s určitým zpožděním.  Studijní cesty do Itálie (studování detailů předních římských, benátských a florentských architektur).  Některé tendence (v detailech, ornamentice) již v pozdně empírových fasádách.  Rušení dosavadních městských hradeb → výstavba.  „sloh měšťanstva“ – může splnit požadavky na pohodlnou architekturu.  Reprezentace bohatství buržoasie i národních a společenských zájmů.  Na závěr zdegradovala v laciný styl městských činžáků – hojné v Brně (ul. Veveří aj.) – až do nástupu secese kol. r. 1900. Pseudo/Novorenesance  Zdroj: italská pozdní renesance – vysoké sloupové řády, sloupy stavěné před pilíře arkád (často slepých či vytvářejících okenní otvory)  Národní divadlo, Národní muzeum, Dům umělců – Rudolfinum  Materiál: kámen či napodobování v kvádrování  Přízemí: skládá se z bosáže hrubě tesaných kvádrů, nad hlavní římsou – balustrová atika; pozornost věnována zejména vnitřním schodištím  Často kombinace s novobarokem  Pro dosažení velkoleposti  Výstavby honosných radnic, městských koncertních a tanečních síní a škol  Pražákův palác, Besední dům Brno – Mahenovo divadlo, budova Zemské sněmovny na Joštově ulici, budova JAMU, Besední dům, Pražákův palác na Husově ulici Rudolfinum Zemský dům, Brno Významné veřejné pseudorenesanční stavby Rudolfinum v Praze Národní divadlo Národní muzeum Novorenesance  Současně zájem o renesanci francouzskou a nizozemskou  Francouzská novorenesance – kombinace materiálů ovlivňující vnější barevnost fasád, komolé jehlance střech při nárožích (Lažanský palác), vysoké střechy (budova Uměleckoprůmyslového muzea)  Nizozemská novorenesance – vysoké vykrajované štíty, bohatý plastický detail  Česká novorenesance – vychází z české renesanční architektury  Tuctové novorenesanční architektury – městské činžáky  Nárožní věžice s kupolkami a ochozy  Balkóny, arkýře, mříže, zábradlí, pitoreskní korouhvičky,…  Přemíra štukového dekoru - sériově prefabrikované detaily staveb, které se jen přilepovaly  Zamaskované traverzy – nosná funkce budov  Nicméně většinou dodnes příjemné k obývání, rozhodně více než paneláky. Kostel sv. Václava na Smíchově – italská inspirace Radnice Liberec – Sudety – napodobuje saskou renesanci. Němci stavěli všechno „mächtig“ – mohutné až nabubřelé. Palácový činžák v Olomouci Pseudorenesance městských činžáků – Brno - Veveří Pseudorenesanční činžáky – když se to opraví, vypadá to i dobře. Brno – Veveří. Foto: Millenium187 Česká novorenesance  Hl. Antonín Wiehl - studium domácích renesančních staveb z 16. a 17. st.  Architektury částečně zbavené plasticity ale s přemírou dekoru, často i sgrafity  Charakteristické znaky – štíty, malby a sgrafita na průčelích (Mikoláš Aleš, František Ženíšek) – Smetanovo muzeum, Wiehlův dům – viz foto.  Někdy se od skutečné české renesanční architektury těžko poznává.  Pokus o využití lidové dřevěné architektury na moderních stavbách (např. lomenice)  Neuplatnila se na venkově. Česká novorenesance Zámek Průhonice u Prahy Novobaroko + novorokoko  Objevuje se až kolem roku 1900  Dříve považovány za „zkaženou novorenesanci“  Čerpá z vrcholného baroka a rokoka 18. století  Památkové hnutí:  Rozvoj kolem roku 1900 – modernizace a ozdravění Prahy („asanace) – bourání celých čtvrtí  Zmizelo celé historické židovské město (tehdejší Josefov), část Starého Města, Vojtěšská čtvrť a Podskalí na Novém Městě  Stavba novobarokních činžáků. Výjiměčně používány i barokní prvky ze zbořených objektů.  Církevní budovy, novostavby kaplí, menších kostelů  Od pravého baroka se poznává těžko. Ale je o tom dost zpráv. Strakova akademie – dnes sídlo vlády Klášter řádu sv. Voršily, Kutná Hora Kaple sv. J. Sarkandra, Olomouc Eklektismus  Volná spojení různých prvků ze všech starších stylů  „palácové činžáky“ ve městech  Někdy ale honosné fasády zakrývaly originální barokní a renesanční domy  Novostavby moderních budov – nádraží (spor účelu a formy) – hl. nádraží v Brně.  Brno – Justiční palác na Rooseveltově ulici (prvky baroka a renesance), Pařížská třída v Praze Hotelové domy v Mariánských Lázních Kolonáda v Mariánských lázních Pseudorenesance, pseudobaroko,trocha secese = eklektismus Města  2. polovina 19. st. – Česko se mění z agrární země na zemi průmyslovou  Převládá těžký průmysl (vytlačuje textilní průmysl)  Roste podíl uhlí mezi energetickými zdroji  Otvíraní nových dolů  Rozšiřování komunikační sítě, zejména železnice  Rostoucí počet obyvatelstva (města) =>velké množství novostaveb  Boření hradeb (plochy zastavěny či využity k „ozdravění města“)  Často nový urbanismus sídla – zboření celých ulic a jejich nové moderní vyměření – široké, pravoúhlé. Vzor – asanace historické Paříže (kol. r. 1850): pražská asanace židovského města, asanace brněnského historického města, zvl. sev. od nám. Svobody (1880 – 1905).  Sady, nové ulice  Pavlačový dům  Domy – fasády v různých stylech, balkony, arkýře, otevřené lodžie, nárožní věžice s kupolemi, cibulemi, jehlanci či kužely  Předměstí – rozlehlé zahrady s vilami Venkov/ vesnice  Volnější řádkové sestavy (stavby na menších pozemcích)  Dělení a zahušťování zástavby  Různorodost, malebnost obrazu zástavby české vesnice  Výstavby uvnitř návesních prostorů, při cestách na okraji vesnic  Ztráta návesního prostoru x jeho uchování  Údolní lánové vsi - zástavba vnitřního prostoru  Zmenšeniny velkých usedlostí  Chalupy výměnkářů Venkov/ vesnice  Stavba v baroku a empiru  Bohatší obce - postupně nastupují pseudoslohy (novostavby sokoloven, hostinců, statků)  Zděná stavba, dodržování tradičních postupů výstavby  Dostupnost zemědělské půdy od sídla  Střídavá (čtyřpolní) zemědělská soustava hospodaření (od poč. 19. st.)  Střídání minimálně čtyř plodin  Etapy pícnin (jetel) s jaří (ječmen), s okopaninou (krmná řepa, brambory), s ozimem (pšenice)  Rozšíření plochy orné půdy  Rozlišení jasné: pole, louka, pastvina, zahrada, sad, vinice, chmelnice. Tyto plochy se s výjimkou vinic nemění. Krajina  Vytlačování přírodě blízké krajiny a přírody  Výstavba v krajině už jen málo závisí na přírodních podmínkách  Těžební revíry – doly rozptýlené po krajině =>vznik druhotného rozptýleného osídlení  Zvýšení rozkolísanosti odtokových poměrů, silná vodní eroze  Regulace řek (Labe, Morava, Odra), stavba odsunutých hrází, odvodňovacích kanálů, hrázek v nivě (dolní Morava, Dyje)  Zvýšení zastoupení mokrých luk a mokřadů  Rušení rybníků v širších, rovinatých nivách  Vznik zemědělských výrobních oblastí a urbanizované krajiny  Mizení pastvin z krajiny  Smrkové monokultury  Památníky a pomníky  Připomínající válečné události  Vztah k národní historii Zdroje  Herout, J.: Staletí kolem nás. Přehled stavebních slohů. 1. vyd., Praha, 1970. 316 s. bez ISBN  Löw, J., Míchal, I.: Krajinný ráz. 1. vyd., Lesnická  práce, Kostelec nad Černými lesy, 2003. 552 s. ISBN 80-863-8627-9.  www.hrady.cz  http://www.uur.cz  http://cs.wikipedia.org  www.lidova-architektura.cz  http://www.spgs- prerov.cz/projekty/06_projekt_architektura/historismus.htm  http://www.eatelier.cz/kurzy/?SAMOSTUDIUM:Slohy_- _popis:Historick%E9_slohy