Mirek Smetana
N – KG FG
2008
Upravil M. Culek, 2012
„Architektura jest umění stavěti tak, aby stavba hověla
netoliko požadavkům praktickým, ale i estetickým.“
(Ottův slovník naučný)
„Renesance“ – znovuzrození, obrození (antické kultury… umění,..)
základy – Itálie (Florencie → 1. čistě renesanční stavba = florentský nalezinec Filipa
Brunelleschiho;1420)
- krize církve → návrat k antickým ideálům; reformace, humanismus
- „člověk řídí svět“ – příroda = prostředí pro krásu a prožitek
(výstup F. PETRARCY na Mt. Ventoux pro rozhled..)
- hledání ideálů krásy, humanizovaného prostředí, ideálního státu…
- přesun bohatství a hospodářských center ze středomoří do Šp., Fr., Holandska
florentský dóm florentský nalezinec
Palladiova vila Rotonda, Florencie
- s Palladiovými vilami se seznamovali čeští a uherští šlechtici při cestách
do Itálie a byli tak nadšení, že se renesanční styl začal brzy šířit přes
Uhry až na naše území -
- v českých zemích až na přelomu 15. a 16. stol. (1490) ← zbrzdily husitské
války. Dostala se k nám z Itálie přes Uhry !! Ne jako ostatní slohy přes
Německo.
(první náznaky na zámcích (hradech) v Moravské Třebové a v Tovačově)
Hlavní fáze vývoje české renesanční architektury:
1. Raná ren. (1490 – 1538) - příchod do českých zemí ještě za rozkvětu
pozdní gotiky
2. Vrcholná ren. (1538 – 1580)
3. Pozdní ren. (1580 – 1620) - německo-nizozemský manýrismus
= část tvorby pozdní renesance, odvozen je
od pojmu „manýra“, tj. rutina, řemeslná
zběhlost. U nás hojně,
Stav země:
- nedostatek pracovních sil → vznik „režijních velkostatků“
(rybníkářství, chov ovcí, zalesňování,..vznik nových staveb v krajině
– např. rybářské bašty, pily,..)
- 11 rodů vlastnilo 60% orné půdy – stavěli pivovary, pily, tkalcovny,..
- vzestup pastevectví ovcí (poptávka vlny) – návrat k přílohovému
hospodářství
(zvětšení úhorů, zmenšení luk v nivách ve prospěch pastvin)
- klučení pohraničních lesů na pastviny
- vrchol českého rybníkářství (Rožmberkové, Pernštejnové, Těšínské
knž..)
- vynález střelného prachu → konec hradů a nadzemních hradeb
- dovoz drahých kovů z Ameriky – postupný úpadek těžebních měst, se
spožděním (Jáchymov v 16. st. 2. největší město v Čechách,18 000 obyv.)
- pustošení hraničních hvozdů – 1614 zákaz těžby v Krkonoších
- průběh tzv. novověké kolonizace
(osídlení jde nad hranici 4. veg. st. – nejen zemědělství, ale hlavně práce v
lese, sklářství, těžba,…)
- na Z „německé obce“
- liberecko – smíšené národnostní obce
- na V tzv. „valašská kolonizace“ – lidé z úvalů, Slováci a Rumuni (viz níže)
Osídlení, využití krajiny:
- od 16. stol. se České země dělí na:
1) rychle se zalidňující, průmyslové hory
2) úrodné zalidněné nížiny
3) zaostávající staré sídelní krajiny
změny rybniční krajiny na Pardubicku
(např. Vilém z Rožm. založil za 40 let vlády přes 260 rybníků)
architektonické
prvky
české
renesance
typickým prvkem jsou
SGRAFITA
= obrazce na omítce, vzniklé
odstraněním vrchní světlejší
vrstvy, aby byla odhalena
spodní tmavá vrstva
Zdivo staveb bylo u nás
téměř vždy cihelné s
omítkou, kámen se používal
pouze pro ostění oken a
portálů
snaha o napodobení
3D kamene
Praha renesanční….
Hoogenberge – hrad před ranně barokní přestavbou - 1595
Lobkovický palác
palác Granovských v Ungeltu
ŠLECHTICKÁ SÍDLA
TVRZE (pozůstatek ze středověku; nižší šlechta)
- jednoduchý geometrický tvar
- hospodářská centra, v blízkosti či centru vesnice
- často obraná věž + vodní příkop – v renesanci věže bourány či přestavovány
(arkádový ochoz); tvrze postupně přebudovávány v zámečky
tvrz Králův Dvůr
Přerov nad Labem
ZÁMKY
- většinou půdorys čtverce, písmene L, kříže
- někdy rohové věžice či bastiony
- nádvoří – převzato z klášterů
- vrcholem „arkádové zámky“ na Moravě
(Moravský Krumlov, Mor. Třebová)
Nelahozeves
Bučovice
Opočno
Opočno
Litomyšl
Moravský Krumlov
Moravská Třebová
Velké Losiny (1589, manýrismus)
Český Krumlov (jezuitské koleje; 1586)
Benátky nad Jizerou
Jindřichův Hradec
Telč - památka UNESCO
- renesanční přestavba 1563 – 1566 za Zacharyáše z Hradce
Český Krumlov
ZAHRADY
- princip „adice“ = mechanické přiřazování geometrických tvarů zahradám
- zahrady upravené, oddělené zdmi od okolí
- nízké „labyrinty“
- nové květiny z Turecka a Sýrie (přes Itálii) – tulipány, narcisy,…
- zřizování zvěřinců
-stavby
zvláštního
určení
jako:
- fíkovna
v pražské
Královské
zahradě
oranžerie
v
Bučovicích
- voliéry
-
míčovny
(Pražský
hrad aj.)
Kroměříž
Kratochvíle (Rožmberkové)
letohrádek královny Anny
Červený dům (1915)
LETOHRÁDKY
- v ČR pouze několik, ale evropsky
významné!
- letohrádek královny Anny
- Kratochvíle (J. Čechy – Rožmberkové)
- Hvězda (tzv. Nová obora – Ferdinand
Tirolský)
- Červený dům (Česká Lípa)
Hvězda
MĚSTA
- starý půdorys (pravoúhlé náměstí,..), modernizace hradeb (městské brány,..)
- jen výjimečně se půdorys rozšiřuje (Chrudim, Ml. Boleslav)
- hřbitovy přesunovány na okraj => samostatné „hřbitovní kostely“
- špitály a zbrojnice (ČB 1511)
- sedlové domy s podloubím
- věže ne na obranu ale jako symbol bohatství a přepychu (Náchod,
Mor. Krumlov, Frýdlant, Č. Krumlov, Mikulov,..)
Černá věž (České Budějovice)
Nové Město nad Metují (tzv. vlaštovčí ocasy)
- v městech v 16. stol. byly domy
patrové, s vrchními patry dřevěnými
=> časté požáry, s dostatkem peněz
pak přestavby na cihly…při zachování
gotické parcelace
=> úzké dlouhé parcely, výjimkou
pouze široké radnice a zbrojnice
Olomouc
Znojmo
Prachatice
Brno
Jihlava
- siluety měst typické četnými věžemi
- dominantní postavení zámku (často přebudovaný
hrad) a kostelů
Volyň Jáchymov
Litoměřice
radnice
Plzeň
radnice
Prachatice
radnice
Malé Strany
v Praze
radnice Třeboň
Schwanzův dům v Brně (1590)
měšťanské
domy
(Slavonice)
Pernštejnské nám. (Pardubice)
Telč
Třeboň
Český Krumlov (1602)
HRADEBNÍ BRÁNY
čtyřvolutový štít
kostela ve Velvarech
kostel
sv. Petra a Pavla v Kralovicích
Pardubice
KOSTELY
- čistě renesanční kostely jsou u nás velmi vzácné
- většinou buď pozdně gotické či ranně barokní
- nevytvořil se specifický renesanční kostelní typ
VENKOV
- na většině území žádné podstatné změny v architektuře oproti předchozím obdobím
- nově vznikají velkostatky
- nové osídlení v Beskydech – valašská kolonizace
1) řadové a řetězové vsi s plužinou dělených záhumenic
(v údolích potůčků)
2) rozptýlená kopaničářská zástavba s úsekovou plužinou na svazích
=> valašský roubený dům
zděná sýpka z konce 16. st.
(J. Čechy)
- dosidlování nejvyšších partijí ČMV(těžba a tavení rud, sklářství, dřevo)
- tzv. horácký dům
starší valašský dům – přízemní, roubený
- velký přesah střechy
- šindel, kabřinec
horácký dům (Českomoravská vrchovina)
hospoda „Dřevěnka“ v Úpici na
Trutnovsku z r. 1559
1. stará sídelní krajina Hercynica a Polonica
2. stará sídelní krajina Pannonica
3. kr. velké středov. kolon. Hercynica (a Polonica)
4. kr. velké středověké kolonizace Carpatica
5. krajina pozdní středověké kolonizace
6. krajina novověké kolonizace Hercynica
7. krajina novověké kolonizace Carapatica
Použité zdroje:
MUCHKA, I.P. (2001): Architektura renesance. (III. Díl edice Deset století
architektury), 1. vyd., Správa Pražského hradu, Praha, 178 s.
LÖW, J. a MÍCHAL, I. (2003): Krajinný ráz. 1. vyd., Lesnická práce, s.r.o., Kostelec,
551 s.
http://www.regionrenesance.cz/index.htm
http://www.lidova-architektura.cz/A-vyvoj/osidleni-uzemi-dum/osidleni-uzemi-dum-
uvod.htm
http://www.eatelier.cz/kurzy/?SAMOSTUDIUM:Slohy_-_popis:Renesance
http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/stavebnislohy/texty/3-renesance-
text.pdf
a další…