Předrománský a románský sloh Zuzana Fialová, Zdeněk Hejkal NGK-FG 4.3.2008 Upravil M. Culek, 2012 Předrománský sloh • Zahrnuje: – sloh byzantský (9. st.) • Z jihovýchodní Evropy (půlkruhové apsidy, kruhové věže • Zaniklá architektura Velké Moravy – sloh karolínský (9.st.) • nazývaný po Karlu Velikém • svatováclavská rotunda sv. Víta na Pražském hradě – sloh ottonský (10.st. až přelom 11. a 12. st.) • pojmenován podle císaře Otty Velikého • vyznačuje se hmotností a nepatrnou členitostí těžkých staveb • bazilika sv. Jiří na Pražském hradě Rotunda sv. Petra a Pavla nad Starým Plzencem Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě Naše krajina v raném středověku • Přílohové hospodářství se stává základem obživy • V hradištním období (9. st.) osídlení rozptýlené • Stavby v nevelké vzdálenosti od vody • Slovanské osady tvořeny polozemnicemi (zahloubené chaty) čtvercového půdorysu (stěny z kůlů a houžvových výpletů s mazanicovou omítkou) • Největší hrozbou byly kočovníci • Slovanská hradiště obklopená mokřinami • Hlavní koncentrace obyvatel v úrodných nivách Moravy a Dyje, Ohře a Labe (dostatek živin) Polozemnice Velkomoravské hradisko na odstavných ramenech řeky Moravy v Mikulčicích • Charakter slovanských tzv. blatných hradišť • Církevní centrum s 10 kostely a „palácem“ z 1. pol. 9. st. Jediný zachovalý snad velkomoravský kostelík – Sv. Margareta Antiochijská u Kopčan (v. od Mikulčic) Rotunda kostela v Budči u Prahy • Nejstarší stojící stavba v ČR (cca r. 900), věž až z 12. stol. Románský sloh • Neznatelně navazuje na předrománský sloh • Přibližně v letech 1000 – 1200 ( u nás 1100 – 1250) • vychází z architektury římské říše (Řím = Roma = románský) • je nejstarším universálním architektonickým slohem v Evropě • postupně se z Itálie dostává do Francie a jižního Německa, a později do celé Evropy • šiřitelem je především katolická církev • Románská kultura prošla třemi vývojovými fázemi: – raná fáze (do roku 1100) – vrcholná fáze (v letech 1100-1180) – pozdní fáze (v letech 1180-1250) Rysy románského slohu • Základním materiálem: – hrubě otesané kvádry z tvrdých hornin (rula) – či přesně vysekané kamenné kostky (pískovce, opuky) • Zdi byly silné, zůstávaly z venčí neomítnuté • Okenní a dveřní prostory byly velmi malé – u nás, středně velké na nejhonosnějších stavbách (Porta Coeli, Velehrad) • Pilíře – většinou trojdělené na sokl, tělo a hlavici. – Jádro pilířů někdy obohacují přípory. • Sloupy - rovněž trojdělené (patka, dřík, hlavice) • Portály – ústupkové v šíři zdiva, půlkruhově ukončené s reliéfní výzdobou tympanonu. – Jejich boky i oblouky ustupují pravoúhle nebo jsou lemovány pruhy a zdobeny plastikami na konzolách. • Klenby – valené, – křížové s rovnou i stoupající vrcholnicí • Vnější průčelí románských staveb zdobily lizény, pod hlavní římsou obloučky (obloučkový vlys), konzoly, zubořez, diamantování, ornamentální motivy. Největší pozornost se věnovala vstupnímu průčelí. Stavební prvky románského slohu Vnější členění románské architektury • 1 a - římsa 1 b - obloučkový vlys 1 c - lizéna 1 d - sokl • Románská okna: 2 - slepé (liché) arkády na polopilířích 3 - slepé arkády na oblých příporách Románský sloup a pilíř • Svislé podporovací románské články: 1 - sloup a - krycí deska (abakus) b - hlavice c - prstenec d - dřík e - patka f - nárožní drápek g - plintus 2 - pilíř 3 - křížový pilíř 4 - polosloup 5 - polopilíř • Románské hlavice: 6 - polštářová 7 - krychlová 8 - kalichová Románský portál a okno • Románský ústupkový sloupkový portál: a - archivolta b - tympanon c - římsa d - přímý nadpražní překlad e - sloupky v ústupcích f - sokl (trnož) • Románská okna: 1 - jednoduché: • g-špaleta • h-bankál(lavice) 2 - podvojné sdružené 3 - kruhové 4 - čtyřosé Románské klenby • 1 - kupole 2 - koncha 3 - valená klenba – a-čelo klenby, – b-rozpon klenby – c-výška klenby • Románská křížová klenba: a - prsa (kápě) klenby b - meziklenební pás c - konzola Románská ornamentika • 1 - provazec • 2 - perlovec • 3 - meandr • 4 - pila • 5 - bobule • 6 - zubořez • 7 - ozuby • 8 - hvězdice • 9 - diamantový řez • 10 - vlnovka, např. tvar ozdobnějšího obloučkového vlysu • 11 - šachovnice, střídání vystouplých a vpadlých políček • 12 - pletenec • 13 - akant • 14 - palmeta • 15 - tordování - šroubovité stáčení • 16 - mandorla Stavby v románské době • Sakrální, církevní stavby – kostely – kostel sv. Jakuba v Církvicích – kláštery - ženský klášter u sv. Jiří na Pražském hradě ( 973), Břevnovský klášter ( nejstarší mužský, 993), Strahovský klášter, klášter v Doksanech, Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova – rotundy - sv. Kříže v Praze, sv. Klimenta na Levém Hradci, sv. Jiří na Řípu, sv. Martina na Vyšehradě, sv. Kateřiny ve Znojmě – baziliky – bazilika sv. Jiří na Pražském hradě (z původní stavby zbyly jen základy, přestavěna po požáru r. 1142) • Profánní, světské stavby – hrady - Přimda ( strážní hrad), Landštejn ( pomezní hrad), Pražský, Olomoucký hrad (sídelní hrad), Roudnice n/L. (biskupský hrad) – měšťanské domy (víceméně jen Praha) – Most (Juditin v Praze) Kostely • Vlastnický (šlechtický) kostel - Ukázka propojení kostela s panským sídlem (hypotetická rekonstrukce) Kostely Kostel sv. Jakuba, Církvice místní část Jakub, okres Kutná Hora Kláštery Velehradský klášter Klášter Porta coeli, Předklášteří u Tišnova (portál již raně gotický) • Westwerk klášterního kostela v Milevsku (okno nad portálem gotické) Rotundy Rotunda sv. Kateřiny, Znojmo Rotunda sv. Jiří, Říp Rotunda sv. Kříže, Praha Hrady Buchlov Buchlov – románské jsou ty dvě hranolové věže Pražský hrad • konec 10. stol. 1. rotunda sv. Víta 2. areál knížecího paláce 3. bazilika sv. Jiří a první fáze budovy kláštera • konec 12. stol. Hrady • zbytky obytné věže (tzv. donjonu), Přimda • částečná rekonstrukce řezu obytnou věží, Přimda Naše krajina v době románské • Rozhodující činností stále zemědělství • Přílohová zemědělská soustava • Zdokonalení těžkého pluhu (k hluboké orbě těžkých půd) • Základním typem sídel – hromadné vsi s úsekovou plužinou • Plužina – všechny pozemky patřící k vesnici a využívané k zemědělským aktivitám. – Všechna pole, louky, cesty, lesy i neobdělané pozemky spolu s vlastní vsí – dnešní terminologií katastr vesnice. Třebonín u Čáslavi - průmět nálezů pozůstatků raně středověké sídelní situace do dnešní polohy vesnice A – románský kostel B – předpokládané místo feudálního sídla C – pramen se zářezem vodoteče D – malé hradiště (snad s fcí útočiště) 1-11 nálezy shluků raně středověké keramiky, signalizující místa někdejší rozptýlené soustavy usedlostí (vesměs viditelná od kostela a umístěná poblíž vodního zdroje • kostel – vyvýšená poloha • zemědělská usedlost – roviny, snadno dostupná voda Zemědělská usedlost: • oddělené areály • velmi málo kompaktní • převládaly nepravidelné shluky usedlostí A B C D Města v románské době • = sídlo nadané zvláštními privilegii • V první fázi vznikalo jako určitá samosprávná a privilegovaná kolonie obchodníků v stávajícím sídle • Prosperita a jejich přínos pro zeměpána vedly k uplatňování strategie celých privilegovaných sídel jako nástroje rozvoje zeměpanské moci a bohatství • První sídla s nezemědělskou funkcí u nás vznikala – Na křižovatkách dálkových cest – U přechodů přes řeky – U feudálních sídel • Obnova dálkového obchodu s maloobjemovým zbožím, otroky a dobytkem • Internacionalizace obyvatel – hlavně němečtí obchodníci Zdroje • http://www.prostor-ad.cz/dejiny/roman.htm#A • http://www.prostor-ad.cz/dejiny/roman/hrady/romhrady.htm • http://vulpes.zbroj.info/txt/romansky-sloh.php • http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/ekol/09_zemedelstvi.pdf • http://www.geocities.com/stavebni_slohy/Romansky.html • http://www.archfoto.cz/slohy/romansky-sloh • http://www.prostor-ad.cz/dejiny/roman/hrady/romhrady.htm • http://picasa.google.cz • Löw, J., Míchal, I.: Krajinný ráz. 1. vyd., Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 2003. 552 s. ISBN 80-863- 8627-9. Děkujeme za pozornost.