KRAJINA V KVARTÉRU
Environmentální změny v nízkých zeměpisných šířkách
Zdeněk Máčka
untitled

Počátky aridizace Země
•pluviály --- interpluviály
•Starobylost pouští:
–Namib – existence několik desítek mil. let, tsondabské pískovce
–Atacama – od eocénu, hyperaridita od středního/svrchního miocénu
•Indie – posun od lesa k travním společenstvům před 7 Ma
•Čína – spraše, eolické „rudé jíly“ již v době 8,5–7,2 Ma BP
•Sahara – suché oblasti již před 20 Ma; váté písky v Čadské pánvi od 7 Ma BP
•

Pleistocénní prohloubení aridity
•Zvýraznění suchosti na konci pliocénu a v pleistocénu
•Prach na dně oceánů – nárůst od 2,8 Ma BP (severopacifická oblast – nárůst terestrického eolického
materiálu před 7, 3 a 2,5 Ma BP)
•Intenzivní sedimentace spraší v Číně od 2,5 Ma BP
•Zvýšení prašnosti chladných období pleistocénu:
–zvětšení rozlohy deflačních oblastí
–změny větrného proudění
–expanze pouští nízkých zeměpisných šířek
•Mimo zvýšení suchosti se uplatnily faktory:
–změna směru a rychlosti větru (3,2–2,1 Ma BP zesilování atmosférické cirkulace)
–poměr mokré a suché depozice
–obnažení šelfu
–změny vegetačního krytu
•
•
•
•

Terestrický prach ve vrtných jádrech z oceánu a ledovcových jader
•Arabské moře – v glaciálech o 60 % vyšší spad prachu
•Atlantik – před 18 ka 2,5krát větší spad prachu než dnes
•Austrálie – před 18 ka 3krát větší přínos prachu do jz. Pacifiku než dnes
•Poměr koncentrací prachu v ledovcových jádrech pro glaciály/interglaciály:
–východní Antarktida (dóm C) – 6:1
–Západní Antarktida (Byrdova základna) – 3:1
–Grónsko (Camp Century) – 12:1
•

Fosilní písečné přesypy (sand seas)



Písečné pouště: dnes 10 % země mezi 30° s. a j. šířky, před 18 ka 50 %



Pluviální jezera
•Na JZ S. Ameriky vyšší hladiny jezer v době před 25 až 10 ka BP


Lake Boneville



jezero Lahontan



Jezero megaČad
•Dnešní výška hladiny:  hladina 282 m n.m.
•Starší humidní fáze: hladina 380–400 m n.m.; řeka Čad vytvořila deltu o rozloze 40 tis. km2 (40–22
ka BP)
•Aridní fáze (22–12 ka BP)
•Mladší humidní fáze: hladina 320 – 330 m n.m.; pobřeží o délce 1200 km, rozloha 350 tis. km2
•

jezero Makgadikgadi



Systém Kaspického moře a Aralského jezera



Fluviální systémy - kvartérní změny v povodí Nilu
•Propojování dílčích říčních systémů ještě v kvartéru (Etipská vysočina ~ 700 – 200 ka BP, Qena
sands)
•200 ka BP: začátek pluviální fáze v Egyptě, praNil
•Vznik Viktoriina jezera ~ 400 ka BP
•Suché fáze pleistocénu – chyběl přetok z jezer do Nilu, bezodtoké pánve, znovunapojení Viktoriina
jezera na Nil ~ 13 ka BP
•Tvorba sapropelů ve Středozemním moři
–11 sapropelových vrstev za posledních 465 ka
–většina se utvořila v teplých obdobích, pouze sapropely 6 a 8
–       spadají do MIS 6 a MIS 7 = chladnější a sušší období
–poslední sapropel se tvořil mezi 9 a 6 ka BP
•Vyšší průtoky v Nilu a vysoké hladiny afrických jezer v
•      období 12,5 až 5 ka BP
•Před 4,5 ka počátek další aridní fáze, zesilování
•      depozice aluviálních sedimentů
•

Změny bioty
VŘESOVEC STROMOVITÝ (Erica arborea)





Latinská Amerika - atlantský deštný les
Zvýšení aridity v době od 35 do 25 ka BP, během LGM však vzrostla humidita


Arabský poloostrov
•Spojitost flóry Arábie a Iránu – pryšec pryšec Euphorbia larica, mandloň (Amygdalus) a fíkovník
(Ficus) •Pevninský most mezi Arábií a Makránem během LGM (hladina oceánu o 120 m níže) •Před 14 ka
otevření Hormuzského průlivu, před 12,5 ka naplňování Perského zálivu, současná hladina přesažena
před 6 ka (o 1–2 m výše než dnes)
•
Euphorbia larica