TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží • Různý způsob zvětrávání hornin • Př. pískovce • hornina ze které zvětrávají • tmel – > různá úživnost vzniklých substrátů • pH půdy - jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují rozšíření rostlin – Příčiny: • toxicita H+ a OH- iontů • toxicita Al (Fe, Mn) v kyselých půdách • změny v přístupnosti živin: P, Fe, Mn, NH4 + – nepřístupné ve vápnitých půdách; K, Ca, Mg, P, NO3 -, S, Mo – špatně přístupné v kyselých půdách • Vliv reliéfu Klasifikace trofických řad • Součást geobiocenologické typizace krajiny • 5 B 3 • Vyjadřují rozdíly v minerální bohatosti a kyselosti půd Trofické řady a meziřady • A – oligotrofní řada • AB – oligo-mezotrofní meziřada • B – mezotrofní řada • BC – mezotrofně-nitrofilní meziřada • C – nitrofilní řada • BD – mezotrofně bázická meziřada • D – bázická řada • CD – nitrofilně-bázická meziřada Horninové podloží – vztah k trofickým řadám • A – oligotrofní trofická řada • Velmi kyselé a živinami chudé horniny • B – mezotrofní trofická řada • Mírně kyselé až neutrální, středně bohaté až bohatší horniny • C – nitrofilní trofická řada • Různorodé horniny • Široké říční nivy, zahliněné sutě • Akumulace živin -> obohacování dusíkem • D – bázická trofická řada • Bázemi bohaté především karbonátové horniny, bázické silikátové horniny Velmi kyselé a živinami chudé horniny • A – oligotrofní trofická řada – kyselé žuly, ruly, svory, fylity, křemité porfyry a porfyrity, křemence, buližníky a křemité pískovce • silně kyselé litozemě, podzolové rankry, kambizemě, kryptopodzoly • Ostrůvkovitý až souvislý výskyt v hercynských pahorkatinách, vrchovinách a hornatinách, jen výjimečně i v moravské části Karpat Mírně kyselé až neutrální horniny • B – mezotrofní trofická řada (B až BD) – granodiority, (para)ruly, droby, syenity, diority, flyšové jílovce • Hluboké zvětraliny a svahoviny neutrálních až bázických hornin – čediče, andezity, amfibolity • Sedimenty: sprašové hlíny, jíly v podkrušnohoří • mezotrofní kambizemě a luvizemě • 1/4 ČR, především ve flyšové části moravských Karpat, ostrůvkovitě v hercynské části ČR (souvislý výskyt např. v Českém středohoří a v Doupovských vrších) Bázemi bohaté horniny • D – bázická trofická řada • Karbonátové horniny – vápence, vápnité slepence, pískovce a jílovce, vápnité spraše, vápnité opuky, neogenní slíny • Bázické silikátové horniny – hadce, čediče a amfibolity • Typické rendziny, karbonátové černozemě, karbonátové litozemě a karbonátové regozemě • Ostrůvkovitý výskyt – Krasové oblasti (Moravský kras, Český kras, Pavlovské vrchy) – Sprašové oblasti (moravské úvaly) – Oblasti bázických vyvřelin (České středohoří) – Vzácněji i na vápnitých křídových sedimentech České tabule a vápnitých sedimentech Středomoravských Karpat Extrémní substráty • Hadce (serpentinit) – Vysoký obsah Mg -> zvětráváním vzniká MgCO3 – toxické pro většinu rostlin (i těsněji vázaných živočichů (měkkýši)) – Výrazný vliv reliéfu nadmořské výšky (srážky) • 1. vegetační stupeň – extrémně bázické • 2. vegetační stupeň – extrémně bázické • 3. vegetační stupeň – Plošiny kyselé – Svahy bázické • Výše se projevují jako silně kyselé Žuly - varijské Ruly – ortoruly, pararuly… Pískovce a Písky - většinou ale jílovce, pískovce hl. na Plzeňsku - většinou ale jíly, písky při bázi souvrství Pískovce hl. při severním obvodu čes. kříd. pánve, na jz. a z. spíše opuky a slínovce. Pískovce jsou ale i v rámci flyše (viz dále) Bzenecká dúbrava Flyš alpinské orogeneze Spraš a sprašové hlíny Úzké pásy jsou nivy, kde jsou nivní hlíny – částečně přeplavené spraše Často bohaté bylinné patro – dubohabřin a teplomilných doubrav Vápence Pěchava vápnomilná na váp. hřbetech – nad Skalním mlýnem Neoulkanity a paleovulkanity – z 80 % u nás bazické. Paleovulkanity hůře zvětrávají a nejsou tak úrodné Doupovské hory České středohoří Lužické hory Hadce (serpentinity) Hadec, při zvětrávání na povrchu nazelenale hnědý Sleziník hadcový Typické jsou přirozené bory, do 3. v.s. jsou podobné vápnomilným Křížky ve Slavkovském lese (NPP) s endemickým rožcem kuřičkolistým Zdroje • http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver • http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/1_kapitola.htm • CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M. (2001): Katalog biotopů České republiky : interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Vyd. 1. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. 304 s. ISBN 8086064557 • CHLUPÁČ, I., ŠTORCH, P. eds. (1992): Regionálně geologické dělení Českého masívu na území České republiky. Čas. Mineral. Geol., 37, 4, 258- 275. Praha. • BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171