Litogeografie HORNINY, TEKTONIKA REGIONALIZACE RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU (s použitím materiálů z nejrůznějších zdrojů) Horniny - možnosti členění_1 • Geologové: • Dle • Dle • Aplikační sféra (hlavně): • Dle obsahu žádaných • Dle chemismu • Dle • Dle Horniny- možnosti členění_2 • Pro nás hlavně: odolnost (pro geomorfologii), chemismus a charakter zvětralin (pro pedologii, krajinologii). Př.: Buližníky (lydity) PP Hudlická skála Rozdělení hornin - dle mechan. vlastností (± inženýrsko-geologické) • Horniny: • Skalní • … Horniny skalní – př: Flyšový pískovec Přechod skalní – poloskalní • Foto: P. Vybral Kulmské břidlice Přechod: ………..? – křídový slínovec u Potštátu NPP Kalendář věků – Dol. Věstonice http://m.denik.cz/brnensky_denik/ Slab. zpevněné horniny – hlinité: spraš Pohřbené půdy ve spraši u Kutné Hory http://www.gweb.cz/soubory Třetihorní písky až pískovce (brněnské písky) - NP Podyjí Foto: http://www.znojmuz.cz/exkurze.htm ……….. „písky“ – válečné kryty pod Bílou horou v Židenicích Nezpevněné horniny – sypké: Váté písky – Bzenecko Foto: Brněnský denník Váté písky – Osypané břehy (30.3. 2005) Štěrky - Morávka HORNINY DLE PŮVODU - vybrané poznámky 1. Vyvřelé horniny (magmatity) • Zákl. členění: Výlevné ………. • Mají jemnozrnnou …… • Povrchové se často střídají ………. • Souvislá řada od nejkyselejších po nejbazičtější: Vyvřelé horniny (magmatity)_2 • Čím bazičtější, …. • Tufy těchto hornin jsou ….. • Čím bazičtější, ……… • Proterozoické až mezozoic. ……. • Kenozoické – předpona: neo- …… • Téměř v ČR chybějí ………. Vyvřelé horniny (magmatity)_3 • Hlubinné ……. – utuhly v hloubkách ……… • Zpravidla zřetelná … • Nejhomogennější typ …… • Čím bazičtější,.. • Je souvislá řada ……. • Žula ……….. • Přibl.: čím kyselejší, ……. • V bazických často ložiska ………. Vulkanity v Podbeskydí jsou již ze spodní křídy a jsou převrásněné Přibližné mineralogické složení plutonických hornin. Bazicita hornin roste od granitu k dunitu (peridotit a dunit jsou plášťová ultrabazika), ale také roste k nefelinickému syenitu. Vyvřelé horniny (magmatity)_4 • …………. jsou obecně méně odolné než metamorfity s podob. složením (jen o trochu). • • Snáze zvětrávají …………. • • Čím kyselejší, ………… • Plutonity …………… • ………………….. Předvarijské plutonity v ČR Varijské plutonity U nás jde o téměř jen o hadce (přeměněné peridotity). Vyskytují se jen v moldanubiku a moravo-silesiku Vyvřelé horniny (magmatity)_4 • Plutonity jsou obecně …. • Snáze zvětrávají ……. • Čím kyselejší……. • Plutonity v ČR: předvarijské …. • Plutonity, neznatelně přecházejí …… Metamorfované horniny • Dělíme podle: • stupně • .. • původní … • … • Stupeň metamorf.: …. • Jíl – jílovec ….. Jiná verze Metamorfované horniny _2 Členění dle plošného rozsahu ………… • …………– v malých hloubkách až na povrchu, ……….. • Členění dle původu metamorfózy: • Hlavně tlakem: ……….. • Hlavně teplotou: ……….. • Vysokým tlakem a teplotou ……….. Metamorfované horniny _3 • Členění dle chemismu: • …………. • Silně kyselé ………….. Sedimenty • Klastické, chemogenní, organické • Klastické: ……………. • Jednoduché → samostudium. Větš. je uvedeno u popisu horniny v legendě. • Odolnost i Chemismus závisí na …… • ……. Základní skupiny chemicko- biochemických a organogenních sedimentů http://geologie.vsb.cz/ Sedimentologie/ Méně běžné horniny_1 • Žilné horniny (vyvřelé) – proč zajímavé: • ……….. • Hlubinné horniny: • ………………………→ porfyr Méně běžné horniny_2 • Metamorfity: • Eklogit …….. • …………….. • Skarn: ………. • Porfyroid ……….. • Křemenný keratofyr ……… • Meta- ………… Méně běžné horniny_3 • Sedimenty: • Silicity ………… • ………….. • Spongolitický, ………… • Menilit: ………… • Konglomerát ……….. • ……, oligo-, mono- miktní ………… • Brekcie • Arkózy – „pískovec“ ze ………… Geomorfologická odolnost hornin_1 • Závisí na: • Tvrdost zrn, hmoty (Mohsova stupnice 1 až 10) http://cs.wikipedia.org/wiki/Mohsova_stupnice_tvrdosti • Geomorfologická odolnost hornin_2 • Biologické zvětrávání ……………… • Odolnost hornin v dnešním klimatu: • Extrémně odolné: …….. Tektonika Profil přes Oharský rift v místě Chebské pánve - idealizovaný …………- …………….. Lomová stěna Velkého Chlumu u Černé Hory Přesmyky – kerné nebo vrásové • …………. Kerný přesmyk na Lužické poruše Granitoidy lužického masívu byly ……………………………….. Sever je vpravo. Lužická porucha ↓ ↓ ↓ • Přesmykové nasunutí silně kataklázovaných a mylonitizovaných granitoidů brněnského masivu (levá část výchozu) na svrchněkřídové sedimenty peruckokorycanského souvrství (pestře zbarvené a podél přesmyku vyvlečené uloženiny v podložní kře) a bělohorského souvrství (pravá část lomové stěny). Lom na slévárenské písky v Dolní Lhotě u Blanska v blanenském prolomu. Foto R. Grygar. GrGr PK Bě Horizontální ……….. San Andreas, Velký alpský zlom – 400 km. U nás zřetelné – Moravský kras, i jinde – asi 3 km. ……………… .. ……………. http://www.osecna.info/Turistika/TipyNaVylet.aspx Čertova zeď u Českého Dubu ………… Ložní žíla – utuhlá tavenina probíhá …………………………………..Proč: Čedičová ložní žíla (sloupce) u St. Hrozenkova v Bílých Karpatech obnažená lomem Regionální geologie ČR • Lze použít: • http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/rg/region alka.html (ale několik chyb) • http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/reggeol.htm • http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie • http://www.zemepis.com/geologiecr.php (trochu zastaralé, několik chyb, ale nám bližší) • http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/1_kapitola.htm - velmi dobré • https://is.muni.cz/do/sci/UGPVoZ/rg_drill/rg_drill.html - pro machry, vč. možnosti procvičování Hercynské struktury v Z. a Stř. Evropě Geologické oblasti Českého masívu •1. …………….. •2. ………….. •3. ………………. •4. ………….. •5. …………… •6. …………….. •7. ……………. Rozdíly v zastoupení hornin jsou …………… … Odlišují se ……….. Brno o.r. Na této úrovni znát !! Legenda na dalším slide čgs Moldanubikum Moldanubikum Moldanubikum _charakteristiky (dle Wikipedie) • Od okolních jednotek odlišují moldanubikum následující charakteristické rysy: • Moldanubikum je ………………… • Téměř zde chybí ……………… Varijské plutonity a jejich metamorfity Zachovalé zarovnané povrchy na Moldanubiku, v pozadí na rulách, v popředí s pahorkovitým reliéfem s lesíky na žulách (mrákotínská žula). Pohled s Míchovy skály k SV. Žuly se vlivem ………… odlupují ve slupkách rovnoběžných s povrchem. Míchova skála (terénní cv. z Krajin. ekol. 2009) ……… – Náměšť n. Osl. Ortorula – Velký Blaník Bohemikum • = ………-barrandienská oblast (neboli blok) - regionální jednotka ve středních a jz. Čechách, omezená zlomovými pásmy • budovaná ….. • Intenzita přeměny hornin roste …… • částečně kryto ……. • nezvrásněným kontinentálním p………… • Charakter …….. • • Hranicí vůči krušnohorské oblasti je ……… Bohemikum. ………. Zvrásněné letenské souvrství – pískovce, jílovce, slepence. Zvrásněný devon na budňanské skále u Karlštejna. Vlivem časté příměsi …………… Český Kras – Sv. Jan pod………. Foto: V. Srb, Pano Průlom potoka přes …………………………… jsou specifikem bohemika. Divoká Šárka v Praze. Saxo-thuringikum • Je …………………………………..ČM. • Od Moladnubika se odlišuje ………. • V ČR nejsou ………………… • Významný podkrušnohor. …………….. Foto: Pavel Velebil, Panoramio Pohled z Klínovce k S do Německa. Blok Saxo-Thuringika byl nedávno ……………………………………………………………………….. Jediné nápadné vrcholy jsou …………….. Božídarský Špičák – ………… Zvedá se nad …………………….. LUGIKUM Lugikum • Taktéž okrajová ……………. • V ČR jen …………. • Utvářena taktéž ……….. • JV – hranice násunu ………….. Lugikum Krkonoše – jedno z jader Lugika • Pohled od Krakonoše k ZSZ. Vpravo …………. Foto: M. Scharfnerová Moravo- silesikum Moravsko-slezská oblast • Moravo-silesikum je často chápáno jen ………… • Až do varijs. vrásnění …………………………………………! • Silesikum - tvořeno starým ……………. • Moravikum – ………………. • Bruno-vistulikum – …………………………. • Příkrovové nasunutí ……………………………………………………………… na Dřínové u Tišnova Brněnský masiv Profil přes moravikum záp. od Brna. Svratecká klenba – v jádru metamorfované horniny brněnského masívu se šupinami devonských křemenců a vápenců. Vlevo i vpravo zbytky příkrovu z fylitů (khaki barva). Boskov. brázda Profil přes Boskovickou brázdu u Brna. Všimněte si hloubky a vyvlečení a úklonu vrstev při tektonickém zdvihu brněnského masívu (zde vpravo). Boskov. brázda → Slepence při východním okraji Boskovické brázdy byly silně ukloněny při zdvihu brněnského masivu ve třetihorách. Místy jsou svislé. Skalní okno u Vev. Bitýšky Boskovická brázda – krumlovské slepence Boskovické brázdy – typické jsou oblé tvary skalních výchozů. Stráň pod tvrzí v Budkovicích. Foto: JIVA,Foto: JIVA, PanoPano …………… Na Babím lomu jen vrásněné u Tišnova již slabě metamorfované, hl. …… Drcené spodnodevonské křemenné slepence u Tišnova Analogie – v Hrubém Jeseníku ………..hranice Lugika a Silezika http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/6_kapitola.htm ←Lugikum Silezikum → Řezy přes silesikum na východním křídle desenské klenby ve směru Z - V. Nahoře profil přes Břidličnou (1351 m), dole jižně od Skřítku. Všimněte si silného provrásnění prvohorních sedimentů v pravých polovinách profilů – intenzitou si nezadá se zvrásněnými měkčími horninami Karpat, vč. zbytků příkrovů. Při tom byly přeměněny ve fylity a kvarcity. Na horním obrázku žlutě, na dolním hnědě jsou devonské kvarcity – ty tvoří bílé skály a balvany. Na dolním obrázku vpravo jsou šedě vyznačeny sedimenty kulmu, které však již nejsou tak silně provrásněné. Velkovrbenská klenba silezika _ dole grafity, nahoře kvarcity Silezikum Desenská klenba – Petrovy kameny tvořené rulami s vložkami křemene. Praděd je tvořen fylity. …………………………..v karbonském flyši (kulm) u Bílovce. Pohled k S, ……………… Foto: R. Grygar Pokryvné útvary – už …………! Výj. - Karpaty Pokryvy - ve větším detailu a vč. pokryvů v Karpatech Sedimenty permo(karbonu) v českém masívu – z poloviny pod sedimenty křídy a mladších třetihor. Dílčí pánve: Stř. Evropa ve svrchní juře Střední Evropa ve spodní křídě Střední Evropa ve svrchní křídě I. Chlupáč 2002 Sedimenty křídy v ČR (část překryta třetihorními i kvartérními sedimenty, proto zde bílá) Česká a Vnitrosudetská křídová pánev Broumovské stěny – …………………… Blanenský prolom z M. Chlumu – jv. konec čes. kříd. pánve Malý Chlum u Černé Hory – dole korycanské pískovce, nad nimi opuky bělohorského souvrství Velký Chlum – výchozy korycanských pískovců Na již. okraji křídového moře nepřitékaly významné řeky a usazovaly se zde vápence. Příbojová fácie svrchní křídy vápnité slepence na podložní rule. NPP Kaňk u Kutné hory Foto: R. Grygar Souvrství sedimentů v České křídové pánvi – střední až svrchní křída Třetihorní pokryvy Českého masívu Starší třetihory – jezerní sedimenty (oligocénní pískovce) – cca 50 m nad průlomem Ohře mezi Sokolovem a Loktem zřejmě důsledek již vznikajícího oharského riftu. Jinak asi jen zvětrávání a eroze. Mladší třetihory – v Čes. Masívu především: ……………………………………………………………(přesahovala dnešní pánve i na dnešní Kruš. hory): Třetihorní příkopová propadlina plná jezer a močálů se vyplňovala sedimenty převážně v období miocénu. V době před 22 až 17 miliony let se zde nahromadila až 500 metrů silná vrstva jílů a písků a také organické hmoty, která se stala základem uhelných slojí dosahujících mocnosti 25-45 m. Výchoz uhelné sloje na povrch v současné době vymezuje plochu pánve. V místech, kde do močálu ústily řeky, se usadily vrstvy jílu a písku, což je typické především pro oblast Žatecké pánve (dle Wiki). Stř. Evr. před 20 mil. l. Sekvence terciérních hornin v oharském riftu a jč. pánvích Profil mosteckou pánví. Všimněte si mocnosti sedimentů zaklesávajícího příkopu a hloubky uhelné sloje Do sloje uhlí zaklesly podél Grassetského zlomu nadložní jíly (pokles) – typické pro dna riftů. Foto: R. Grygar Uhelná sloj v nadloží jílovců Důl Bílina Severočeská pánev - lom Libouš pod světlými nevápnitými jíly libkovických vrstev černohnědá sloj uhlí Profil souvrstvími terciérních hornin v riftu v místech dolů Bílina a Libouš Riftová pohoří oharského riftu České Středohoří od JZ – třetihorní riftové pohoří Čes. Středohoří z Milešovky k J – pohoří vyrostlé sopečnou činností v riftu Neovulkanity oharského riftu (a jeho vnějších svahů). Pokračují do Německa a Polska Milá v Čes. Středohoří – vzácně zachovalé přirozené čedičové sloupce Foto: Dodopulos, Pano Kromě Podkrušnohorských pánví Oharského riftu jsou jezerní jílovito-písčité sedimenty v jihočes. pánvích (i s lignitem). Po českém masívu ledaskde říční křemenné štěrky – nad údolím Berounky, Sázavy u Ledče, Jihlavy u Jihlavy, Svitavy u Útěchova. K pokryvům patří i neovulkanické lávy (výlevné, mělce podpovrchové). V malé míře jsou i mimo Oharský rift a jeho okolí. Velký a Malý Roudný v Nízkém Jeseníku Sopky z přelomu 3/ 4 hor. Velký R. 785 m vlevo, M. Roudný 771 m plochý vpravo Uhlířský vrch u Bruntálu – vrstvená sopka hl. z čedič. tufů Sopečný popel, lapili a sopečné pumy. Podstatně zachovalejší než v Českém Středohoří, protože podstatně mladší ! Miocén a kvartér v ČR Rozšíření spraší a sprašových hlín v ČR (prehistorická mapka) KARPATY Foto: PresiCz, Pano Ze Smrku na Lysou horu Geologické oblasti Karpat (v ČR) • Stručná verze: • V ČR jen ………………….. Od okrajů ke středu (od Z k V): • Karpatská předhlubeň ……………. • Flyšové pásmo: • Vnější skupina příkrovů ………….. • Magurská (vnitřní) skupina příkrovů …………….. Geologické oblasti Karpat (v ČR) • KARPATY = horniny související s vrásněním Karpat • V ČR jen VNĚJŠÍ ZÁP. KARP. Od okrajů ke středu (od SZ k JV): • Karpatská předhlubeň + přesahy sedim. na č. masiv až k Č. Třebové, Mor. Budějovicím. Nevrásněno! Sled souvrství: Písky (plážové) – slíny (hlubokomořské) - štěrky (jezerní, říční) – vzácně - z období zániku pánve. Skalní horniny: ve slínech místy 2 – 10 m měkkých tzv. …………………. – Výhon, Skalky jv. od Mikulova – dokonce s jeskyňkou. Využíván na sochy svatých v 18. stol. čgs Tektono- stratigra- fické schéma Vnějších Karpat (vč. bradlového pásma, které leží těsně za hranicí ČR) pálavské vápence Štramberské vápence Kurovické jílovité vápence Stř. Evr. před 20 mil. l. Sedimenty Karpatské předhlubně a Vídeňské pánve (oboje žlutě) Foto: P.Tomanová-Petrová ………. (spod. baden) nasedající na podloží Brno-Líšeň Granodiorit neogenní písky a pískovce 2 Fota:http://agartha.cz/html/pruzkumy/brno/bilahora/index.php Brněnské písky- ………………… Nasedání brněnských písků na jurské vápence Stránské skály – vlevo dole – tečkovaná čára Vinný sklep v Olbramovicích vykopaný v miocénním písku Typický reliéf na slínech karpatské předhlubně (od Letonic na Hradisko) Výchozy ………………… u Rousínova v bývalém lůmku • Typické sochy z ………………… Flyšové pásmo: Vnější skupina příkrovů - krosněnská • Vnější skupina příkrovů – vyvrásněna 20 – 10 mil.l. z mělkého moře – tam byl přínos mater. hl. z vrásnících se Karpat. • Horniny mají větší rozpětí stáří (jura – spodní miocén), ale vrásněny byly nejpozději. Byly silně ……………………………… Jednotky: • Slezská: stř. Jura – Oligoc.: v Beskydech pevné pískovce (godulské) - váp. i silně kyselé. Za nimi dále na V rozpadavý nevápnitý jílovcový flyš istebňanských vrstev. V Podbeskydí váp. jílovce + štramberské vápence + slepence z vápencových valounů (St. Jičín) + podmořské lávy spodní Křídy (tzv. těšinity). Dál k Ostravě navazuje podslezská j. (Křída) - váp. jílovce. • Ždánická a Pouzdřanská j. - sv. Jura až spod. Miocén (Pálava, Žd. Les, východ Litenčické pah.) – rozpadavé vápnito-jílovité pískovce a písčité jílovce. V nich oj. polohy stř. odolných váp. slepenců (Kamenný vrch u Kurdějova). V čele vyvlečené a ukloněné desky svrchnojurských vápenců – Pálava. Oblast karpatského flyše (kde dnes vystupuje na povrch) Těšinity – místo odtrhu kerného sesuvu na Petřkovické hůrce (Mapovací kurz 2012) Detail těšinitu Zbytek vrchu Kotouč u Štramberka ……… Od podloží utržené a při vrásnění na čele příkrovu vyvlečené jurské vápence na Děvíně na čele ždánické jednotky. Je vidět sklon desek – cca 20º. Pohled z Kotle, tj. od J. Řez přes předhlubeň a flyšový a vápencový příkrov Děvína (vpravo) ve směru SZ - JV • Červená – brněnský granodiorit • Tmavě modrá – jurské vápence • Světle modrá – jurské slínovce, místy s vápenci • Zelená – křídové jílovce a pískovce • Červenohnědá – jílovcový flyš pouzdřanské jednotky • Oranžová – miocén (karpat) – váp. jíly • Žlutá – miocén (baden) – dole váp. písky, výše váp. jíly. Zdroj: Ústř. Úst. geologický Godulský pískovec (podle vrchu Godula) ze slezské jednotky • Godulský flyš - díky naprosté dominanci pískovců buduje……………………….. Je na něm relativně málo sesuvů. Převážně jílovcový flyš východní části slezské jednotky (istebňanské vrstvy). Nárazový břeh Ostravice v Bílé Foto B. Skupien Rozpadavé jílovité pískovce ždánické jednotky v Kobeřicích Detail rozpadavých pískovců žd. flyše j. od Kobeřic. Druhotné bílé kalcitové žilky Geologické oblasti Karpat_pokr. • Vnitřní skupina příkrovů (magurská) – vyvrásněna poprvé před 30 – 20 mil.l., pak ještě několikrát, z hlubokého moře. Materiál hl. z Čes. masívu. Až desítky m mocné vrstvy ……………………….. Tektonické jednotky: • ………………. (sv. jura – sp. oligoc.) - dominantní. Jasná pásemná stavba. Pod sedim. Vídeňské pánve pokračuje do Vídeňského lesa. Pestré horniny, střídání převáž. jílovc. flyše s ……………………… (tzv. lukovské a luhačovické vrstvy) – pevné – ………………… (Chřiby, Vizov. vrchy, HostýnskoVsetín. hornatina). Pískovce s více jílovci – kyčerské vrstvy Javorníky. Na převažujícím jílovc. flyši ………….. V čele příkrovů útržky jur. jíl. vápenců - bradlo – „kurovické vápence“ - i úpatí Chřibů („Cetechovické mramory“) a Hostýnek. Před cca 25 mil. l. dobíhalo 1. vrásnění magurského flyšových příkrovů (vpravo), zatímco v předpolí bylo stále moře (modrá nádrž), kde se od jury usazovaly sedimenty, které následně budou vyvrásněny do podoby vnějšího flyše krosněnského. Chřiby – hřbety ………….. magurského flyše (lukovské vrstvy) Chřiby - Kozel Jílovité jurské vápence v „bradle“ u Kurovic Geologické oblasti Karpat_pokr. • Další jednotky magurského flyše: • Bystrická (paleocén – eocén) – asi 5 km široká na sev. úpatí B. Karpat. V čele převáž. pískovcový flyš, jinak váp. jílovce. • Bělokarpatská (cenoman – stř. eocén). B. Karpaty a až po nivu Moravy. Kry – zdvižené i pokleslé, pásma nezřetelná. V čele silně vápnitý a jílovitý flyš (např. u Kuželova), v týlu javorinské vrstvy – převaha pískovců, ale tenkých. I tak podst. pevnější – vysoké svahy značně sklonité ale bez skal (Vel. Javořina, Lopeník, Javorník, Průklesy). • Na úpatí B.K. (Bánov – Pitín) ………………………………………………. S výj. Bánovské sopky jen podpovrchové lávy. Ložní i pravé žíly → elevace – např. Bučník. Jižně od Nezdenic nejv. těleso láv: 1500 x 200 m, 2 x 20 m mocnost. Velmi měkký reliéf na slínovcovém flyši bělokarpatské jednotky. Strmější svahy se neudrží, hned vznikají sesuvy. Reliéf byl takto zhlazen především koncem glaciálů při tání permafrostu – tehdy byla sesuvná činnost nejsilnější. Jz. část B. Karpat u Radějova, pohled z rozhledny na Travičné k V. Foto: Adnej, Pano Sesuv naSesuv na GGíírovrovéé (Jablunkovsko) na fly(Jablunkovsko) na flyššii po letnpo letníích dech deššttíích 2010ch 2010 Foto: T.Krajča Odtrhová stěna v jemném flyši sesuvu na Gírové v dubnu 2012 Foto: T. Krajča …………… souvrství – Vel. Javořina, pramen Veličky Bánovská sopka Bánovská sopka Zbytek Bánovské sopky – sopouch, andezity Porcelanit – vypálený jíl. flyš teplem z andezitové ložní žíly na Bučníku v B. Karpatech. Horní rezavá vrstva na dolním obrázku je flyš. ……………….. žíla u St. Hrozenkova Trachyty z kopce Skalky u Bánova Geologické oblasti Karpat _pokr.: • Vídeňská pánev – původ. záliv, vznik druhotně uvnitř hor na podloží flyše, neogenní nezvrásněné sedimenty mají mocnost až 5 km. V nich ropa, plyn (nyní nová dost velká ložiska u Břeclavi !), při povrchu lignit. • Za hranicí ČR na východ: • Bradlové pásmo – hranice vnějších a vnitřních Karpat, š. 5-12 km,vrásněno vícekrát, větš. křídový slín se svisle vyvlečenými deskami jurského vápence – obnaženy selekt. erozí (Vršatec) • Vnitřní Záp. Karpaty: typicky vyvlečeny plutonity brunovistulika (M. Fatra, Tatry) nebo metamorfity (Inovec aj.), na nich často mocné příkrovy trias. vápenců (Rozsutec, Choč, Belanské Tatry atd.). Jsou i celá vulk. pohoří (nejblíže Vtáčnik, Poľana …) i pohoří tvořená tzv. vnitřním flyšem (u Myjavy, j. okolí Žiliny aj.). Výrazné tektonicky zakleslé vnitrohorské kotliny s nezvrásněnými neogen. sedimenty – okolí Prievidze (hnědé uhlí u Handlové), Turčianská kotlina … • Dunajská pánev – Podunajská nížina (v. od Bratislavy) + výběžky k S (Pováží po Trenčín, Hornonitrianská kotl. …) Vídeňská pánev Profil vídeňské pánve SZ - JV jižně od hranice ČR Vídeňská pánev • Na rozdíl od předhlubně jsou zde i váté písky. • Miocenní slínovce jsou velmi podobné karpatské předhlubni, zde však obsahují i lignitové sloje (dole). U Čejče. Profil přes Karpaty SZ - JV Příkrovy vnitřních Karpat a bradlové pásmo – vše jen na Slovensku. Bradlové pásmo je vlevo (Pieninikum) Bradlové pásmo …………. Červený Kameň v B. Karpatech