ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA LICHENIZOVANÝCH HUB
POMOCNÉ ODDĚLENÍ: Lichenes
• komplexní složené organismy – mykobiont (houba)
a fotobiont (řasa, sinice)
• ekologická (nikoliv taxonomická) skupina lišejníků, respektive
lichenizovaných hub, je začleňována do systému hub podle
výraznějšího mykobionta
• asi v 97 % se na stavbě lišejníků podílejí vřeckovýtrusé houby
(tř. Lecanoromycetes a tř. Chaetothyriomycetes), ve 3% pak
stopkovýtrusé houby (tř. Agaricomycetes)
• pionýrské organizmy, ekologicky významné především v
extrémních biotopech
a ekosystémech (vysokohoří, polární oblasti, pouště apod.),
jedinečné bioindikační vlastnosti
• z ČR dosud známo asi 1400 druhů lišejníků (včetně řady dnes
již vyhynulých), celosvětově přibližně 15 tisíc druhů
stavba stélky - podle anatomie rozlišujeme dva typy:
A) stélka homeomerická - buňky fotobionta a vlákna
mykobionta volně rozptýleny mezi sebou
B) stélka heteromerická (tvar určuje mykobiont) diferencovaná
na jednotlivé vrstvy:
(1) svrchní kůra tvořená obvykle
pseudoparenchymem mykobionta
(2) řasová (gonidiová) vrstva - buňky
fotobionta, mezi nimi řídce hyfy
(3) dřeňová vstva obsahuje pouze
rozvolněná vlákna mykobionta
případně je u některých vytvořena spodní kůra (4) stejné
stavby jako svrchní, může být opatřena kořínkovitými útvary rhizinami
(5)
dělení typů heteromerických stélek podle morfologie:
• korovitá - celou svou plochou přirostlá na substrát, (nebo
do něj vrostlá), obvykle chybí spodní kůra
• lupenitá - je taktéž ploše rozložená, ale k podkladu přirůstá
jen některými místy, na spodní straně stélky bývají vytvořeny
tzv. rhiziny - "kořenující" svazky hyf vrůstající do substrátu
• keříčkovitá - v kontaktu se substrátem jen svojí "bází", je
vystoupavá nebo naopak visící ("vousatá" u epifytických
druhů), je charakteristická radiální stavbou
přechodným typem je stélka dimorfická - část stélky je
lupenitá (thallus horizontalis) a část keříčkovitě vystoupavá
(thallus verticalis)
podecia (kmínky) - thalli verticali, spojené s tvorbou plodnic
(např. u dutohlávek)
pohlavní rozmnožování:
jen mykobiont (tvorba plodnic a spor)
nepohlavní rozmnožování:
společné šíření obou složek
- fragmentace stélky a růst nových stélek z úlomků
- soredie: mikroskopické částečky stélky tvořící se na povrchu,
obsahující buňky fotobionta propletené hyfami houby => jejich
odlomení od stélky vede k šíření
sorály - specifická místa tvorby soredií
- isidie - výrůstky z povrchu
stélky, v nichž je zachována
heteromerická stavba všech
vrstev, taktéž šíření odlomením
z povrchu stélky
Vpravo schéma a fotografie příčného řezu stélkou s
isidiemi (tmavé kulovité útvary jsou buňky fotobionta).
Cladonia rangiferina – dutohlávka sobí
(herbářová položka)
Výskyt: na kyselých půdách,
v borech, na vřesovištích,
rašeliništích, pastvinách,
kamenných sutích i lesnatých
stráních; častý druh.
Dutohlávka sobí je
řazena do podrodu
Cladina, charakterizovaného
vzpřímenou
keříčkovitou stélkou
bez šupin a s povrhem
kmínků (podécií)
bez korové vrstvy.
Kmínky šedé,
popelavé až bělavé,
koncové větévky
jednostranně
převislé.
Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá
(herbářová položka)
Podrod Cladonia je charakterizován
tzv. dimorfickou stélkou;
vyvíjejí se různě tvarované duté
kmínky (podécia) a bazální
přízemní šupiny.
Druh Cladonia fimbriata má
kmínky na vrcholu pohárkovitě
rozšířené a jejich povrch
je sorediózní.
Výskyt: na mechatých skalách, trouchnivějícím dřevě, bázích
stromů i na holé lesní půdě či na vřesovištích a rašeliništích;
velmi hojný druh.
Cladonia fimbriata
– dutohlávka třásnitá
(herbářová položka, trvalý preparát)
Pohárkovitá podecia se vyskytují jen
někdy, často lze na mrtvém dřevě
nalézt jen lupenitou vegetativní
stélku (nebo leprariové stadium).
Trvalé preparáty:
Průřez podeciem
(orig. zvětšení
10x) a detail
povrchu pohárku,
ze kterého se
oddělují soredie
(orig. zvětš. 40x).
Usnea – provazovka (herbářová položka)
Usnea hirta – provazovka srstnatá; příklad
zpravidla poněkud drobnějšího druhu provazovky,
který se velmi pozvolna v současné době navrací
na původní stanoviště.
Epifyticky rostoucí keříčkovité
stélky řady druhů provazovek
mohou být i velmi
dlouhé (např. druh Usnea
longissima, nalezený v ČR
naposledy na Šumavě
v polovině 19. století, dosahuje
až několika metrů délky!)
a mohou zejména v horských
oblastech bez výrazného
znečištění ovzduší
vytvářet na větvích stromů
i souvislé a nepřehlédnutelné
„záclonovité“ porosty.
Nahoře několik pohledů na stélku
Usnea filipendula (provazovka
obecná) v přirozeném prostředí,
vpravo detailní záběr apothecia
Usnea florida (provazovka rozkvetlá;
orig. zvětšení 14x).
Lobaria pulmonaria – jamkatec (důlkatec) plicní
(herbářová položka)
Důlkatá stélka jednoho
z našich největších
luenitých lišejníků roste
vzácně na starých
kmenech listnáčů
(javorů, buků) na
vlhkých místech v
horách. Je velmi citlivý
na imisní zatížení, dnes
kriticky ohrožený druh.
Lobaria pulmonaria
– jamkatec (důlkatec) plicní
(herbářová položka, trvalý preparát)
svrchní
korová vrstva
(epidermis)
gonidiová
vrstva
(fotobiont)
dřeňová vrstva
spodní korová
vrstva (u někt.
rodů tato kůra
není vyvinuta!)
rhiziny
Obecné schéma příčného řezu
heteromerickou stélkou
Pseudevernia furfuracea
terčovka otrubčitá (větvičník otrubčitý)
Keříčkovitý lišejník se šedivou
stélkou (na rubu alespoň při bázi
sazově černou); velmi variabilní druh.
Výskyt: epifyt, hojný především ve
vyšších polohách na kyselých
substrátech (např. smrk, bříza).
střední část stélky (tmavší zbarvení na horním snímku)
hustě pokrývají válcovité
isidie (dolní snímky)
herbářová
položka
Hypogymnia physodes – terčovka bublinatá
(herbářová položka)
Rtovité sorály
jsou charakteristické
pro vzhůru
ohrnuté okraje
laloků stélek.
Na povrchu laloků
možno pozorovat
též drobné, četné
pyknidy (černé tečky).
Výskyt: jeden z nejběžnějších
epifytických lišejníků s lupenitou
stélkou (méně často roste též
epiliticky); relativně toxitolerantní
vůči mírnému znečištění ovzduší.
soredie
Xanthoria parietina – terčník zední (herbářová položka)
Výskyt: epifyticky na dřevě, zvláště na
stromech podél komunikací, dřevě či
epiliticky na skalách; častý nitrofilní druh.
Lupenitá stélka
s lekanorovitým
typem apothecií;
žluté zbarvení
je způsobeno
antrachinony.
Xanthoria parietina – terčník zední (trvalé preparáty)
průřez heteromerickou stélkou
rouško s palisádou vřecekřez plodnicí
(apotheciem)
s rouškem
na povrchu
Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná
(herbářová položka)
Velká, lupenitá, laločnatá stélka; na
její spodní straně jsou žilky a rhiziny kořenující
útvary hyfové povahy (pro
lepší uchycení k substrátu, ale bez
absorpční funkce). Na svrchní straně
stélky se mohou tvořit fylidie (útvary
nepohlavního rozmnožování, plochá
obdoba isidií). Apothecia se tvoří na
okrajích stélky, kde jsou přirostlá celou
plochou na stélkové laloky.
rhiziny
fylidie
http://www.nhm.uio.no/botanisk/lav/Photo_Gallery/Baeomyces/rufus_G
=Norway+Akershus+Enebakk_D=20050501_O=Timdal_C=ET_I=6.jpg
Baeomyces
roseus –
malohubka růžová
(herbářová položka)
stélka šupinkovitá,
rozprostřená na substrátu;
nejčastěji na holé
nevápnité půdě
stopkatá apothecia
Rhizocarpon geographicum – mapovník zeměpisný
(herbářová položka)
apothecium
žlutá areolovitá korovitá stélka
Výskyt: na silikátových skalách
a balvanech, vzácněji též
např. na zdech z přírodního
kamene od nížin do vysokohoří;
častý druh.
Sutě jsou také velmi typickým biotopem tohoto druhu.
Přehled pozorovaných objektů
Odd. Ascomycota, tř. Lecanoromycetes | pomocné odd. Lichenes - lišejníky
Cladonia rangiferina (dutohlávka sobí) - keříčkovitá stélka
Cladonia fimbriata (dutohlávka třásnitá) - dimorfická stélka, lupen.vegetativní
stélka + pohárkovitá podecia + podélný řez podeciem se sorediemi
Usnea filipendula (provazovka obecná) - keříčkovitá stélka
Usnea florida (provazovka rozkvetlá) – keříčkovitá stélka, na ní apothecia
Lobaria pulmonaria (důlkatec plicní) - lupenitá stélka, řez heteromerickou st.
Pseudevernia furfuracea (větvičník otrubičný) – izidie na větvené lup. stélce
Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lup. stélka, sorály se sorediemi
Xanthoria parietina (terčník zední) - lupenitá stélka, apothecia , řez
apotheciem s vřecky (stačí zakreslit jeden řez stélkou - Physcia nebo
Xanthoria nebo Parmelia)
Peltigera praetextata (hávnatka obetkaná)
- lupenitá stélka, rhiziny, někde apothecia, někde fylidie (obdoba izidií)
Baeomyces roseus (malohubka růžová) - korovitá stélka na půdě, apothecia
Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) - korovitá st., apothecia