Ochrana ryb a mihulí
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Příčiny ohrožení ryb a mihulí
• vytvoření migračních bariér v tocích (jezy, MVE, nádrže)
• intenzivní rybářské hospodaření
– vysazování nepůvodních druhů
– geneticky nepůvodní populace
– přerybnění, podpora pouze hospodářských druhů
• znečištění (organické, toxické, hormony, léčiva)
• invazní druhy ryb (konkurence, predace, genetické znečištění)
• morfologická degradace stanovišť (těžba sedimentů,
zabahnění = ztráta trdlišť, úkrytů, potravy)
• mechanické poškozování turbínami
• citlivost k chorobám (zvyšuje se díky znečištění)
• odběry vody, pokles průtoku, energetické špičkování
Vymizelé druhy – příčiny?
vznik migračních bariér (neprůchozí jezy a přehrady), vyhynuly
zejména ryby migrující do moře, intenzivní lov
Labe (nádrže a jezy – ČR Střekov v Ústí n. L.)
• mihule mořská Petromyzon marinus
• mihule říční Lampetra fluviatilis
• jeseter velký Acipenser sturio
• placka pomořanská Alosa alosa
• platýz bradavičnatý Platichthys flesus
• síh ostrorypý Coregonus oxyrinchus
• pstruh obecný f. mořský Salmo trutta m. trutta
Dunaj (nádrž Železná vrata Rumunsko)
• vyza velká Huso huso
• plotice lesklá Rutilus pigus (i dříve vzácná)
Ohrožené druhy dle biotopů
• Ryby a mihule horních úseků toku – mihule potoční,
ukrajinská, střevle potoční, vranka obecná a
pruhoploutvá, losos obecný, (lokální genotypy pstruha a
lipana)
• Ryby středních úseků toků – hrouzek Kesslerův,
sekavčík horský, ouklejka pruhovaná, mník+jesen
(ohrožení?)
• Ryby dolních úseků řek a tůní – sekavec podunajský,
piskoř pruhovaný, cejn perleťový, jelec jesen, ostrucha
křivočará, kapr obecný „sazan“, ježdík žlutý, j.dunajský,
drsek větší, d. menší
mihule potoční – Lampetra planeri
114 - KO, ČS - ohrožený (EN), EU příl. II
• larva bez očí, živí se organickým detritem
• dospělci až 16 cm, nepřijímají potravu ani netáhnou
• v ČR povodí Labe+Odry, v povodí Dunaje jediná
populace (okraj areálu), západoevropská
• výskyt v pstruhovém a především lipanovém pásmu
• cyklus: jikra - larva (minoha) 4-5 let - metamorfóza
na podzim – dospělec - tření (jaro) – úhyn dospělců
• larva v bahnopísčitých nánosech, trdliště – rozhraní
tůně a proudu
Ohrožení:
– úpravy toků (těžba sedimentu, vyhrnování)
– příčné stavby (omezení migrace)
– přerybnění (pstruh)
– znečištění
– pokles hladiny - odběry MVE = malé vodní elektrárny
– v minulosti jako nástraha
mihule ukrajinská - Eudontomyzon mariae
114 - KO, ČS - KO(CR), EU příl. II
• východoevropská, v ČR pouze v potoce Račinka u
Velkých Losin, (povodí Moravy)
• 12 - 22 cm, neparazitická, netažná, biologie a životní
cyklus podobný m. potoční (larvy detrit, dospělci
nepřejímají potravu), vývoj 4-5 let
• štěrkopísčité dno, larvy v jemných náplavech
• příčiny ohrožení – stejné jako u m. potoční
ochranná opatření pro obě mihule:
• zamezit zahlubování a zpevňování koryta, těžba
jemných náplavů
• vytvoření stanovišť rozvolněním regulovaných toků
• ponechat mrtvé dřevo jako akumulační překážku pro
zachycení sedimentů
• zprůchodnění příčných staveb na tocích
• omezení odběrů vody (MVE, zavlažování,
zasněžování), minimální zůstatkové průtoky
• eliminovat znečistění – kvalitní čistírny
vranka obecná - Cottus gobio
114 - O, ČS - zranitelný (VU), EU příl. II.
• do 15 cm (max. 8 let), špatný plavec (nemá pl.
měchýř), noční aktivita (ve dne úkryty), náročná na
kyslík, jikry hlídá samec
• potravou zoobentos, kanibalismus
• pásmo pstruha a lipana, kamenité dno (úkryty)
• v ČR po celém území (Evropa Pyreneje až Rusko)
• do 20 cm, (max. 8 let), pruhované bř. ploutve,
biologie jako v. obecná
• horské potoky, pramenné úseky (nad pásmem
vranky obecné)
• v ČR jen horní tok Moravy a Odry
ohrožení:
• migrační bariéry (stupně, MVE, zasněžování, nádrže)
• znečištění
• přerybnění (pstruh predace)
• úpravy koryta (dláždění, těžba štěrku, meliorace,
protipovodňové úpravy)
vranka pruhoploutvá - Cottus poecilopus
114 - O, ČS - zranitelný (VU)
opatření:
• rybí přechody
• dostatečné Q min.
• revitalizační úpravy
• zásahy v korytě mimo
tření
střevle potoční - Phoxinus phoxinus
114 - O, ČS - zranitelný (VU)
• do 13 cm, (max. 5 let), hejnový druh,
náročná na kyslík
• potravou zoobentos, náletový hmyz
• pásmo pstruha a lipana (tůně), i stojaté
vody (jezera)
• v ČR ostrůvkovitě po celém území, silný
pokles početnosti od 50. let
ohrožení
– znečištění
– úpravy toků (úkryty)
– rybářské hospodaření (přerybnění pstruhem)
V těchto mapkách černě
ověřené a žlutě neověřené
recentní údaje
losos obecný - Salmo salar
ČS - KO (CR), IUCN - LC, EU příl. II.,V., Bern příl. III.
• anadromní - opakovaně migruje (max. 5x) na
vnitrozemská trdliště (rozmnožování pouze na
místech narození – orientace: citlivé chemoreceptory
kvality vody, magnetizmus, slunce atd.)
• tření říjen-listopad, 2 roky dospívá ve sladké vodě
(může i celoživotně) – tah Severní moře
• do pol. 20 stol. běžný v Labi a Odře včetně přítoků
(2,5 tuny ročně), 1935–jezy=konec migrace
• od r. 1998 plůdek do Kamenice (nad Hřenskem),
Ploučnice (nad Děčínem) a Ohře
• návrat jedinců 2002, nyní přirozený výtěr
ohrožení:
• migrační bariéry
• znečištění vod
• nelegální lov
• vnitrodruhové křížení (farmové chovy)
• parazité a nemoci
opatření „Projekt Losos 2000“:
• obnova přirozeného tahu (vysazování)
• výběr geneticky vhodné populace
(Švédsko)
• odchov v líhních a vysazení (líhně v
povodí)
• monitoring populací
• výstavby přechodů na Labi a přítocích
hrouzek Kesslerův - Gobio kessleri
114 - KO, ČS KO(CR), EU příl. II
• v ČR komplex několika druhů (Romanogobio
kessleri), areál v povodí Černého moře: Dunaj, Prut,
Visla a Dněstr
• rozšíření nejasné díky taxonomii, výskyt
Romanogobio v Bečvě (Lipník, Val. Meziříčí) a v
Moravě (Tovačov)
• do 15 cm, krátkověký, v malých hejnech u dna,
biologie málo známa
• potrava drobní bezobratlí a rozsivky
• v proudivých úsecích (prahy) středních toků, na
štěrku (parmové pásmo)
• ohrožení:
– regulace (zásahy do dna)
– těžení štěrkových lavic
– znečištění
opatření:
• vyloučit negativní
faktory na Bečvě
• zachovat biotop
(proudné úseky)
sekavčík horský - Sabanejewia balcanica
114 - KO, ČS - KO(CR), EU příl. II, Bern – příl. III.
• mylně považován za Sabanejewia aurata
• drobný (do 10 cm), zavrtává se do dna (v
zimě), teritoriální, biologie málo známá,
potrava zoobentos
• horské i nížinné toky, mělčí proudivé úseky,
štěrkovité dno se slabou vrstvou detritu
• považován za vymizelého (pův. Bečva - Lipník
1957)
• nalezen v povodí Vláry (2001 Bílé Karpaty) –
průnik díky zrušení stupně v ústí řeky
ohrožení:
– příčiny neznámé (regulace, fragmentace a
znečištění toků)
– historicky nehojný, uniká pozornosti
– změny morfologie (zahlubování, opevňování
dna a břehů, těžba substrátu, likvidace mírně
proudných úseků)
opatření:
• přechody migrace z Váhu
• ochrana habitatů – štěrkový
substrát v pomalu
tekoucích úsecích
ouklejka pruhovaná - Alburnoides bipunctatus
114 - SO, ČS – zranitelný (VU), Bern příl. III.
• do 15 cm, pestré zbarvení (žlutý pruh na
bocích), výrazná dvojitě lemovaná postranní
čára
• od Británie po střední Asii, od Skandinávie
po Balkán (cca 10 poddruhů)
• ostrůvkovitě na celém území ČR, zejména
Morava (v minulosti mnohem hojnější)
• hejnová, stanovištní, náročná na kyslík a
čistotu vody
• potravou drobný zoobentos
• lipanové a parmové pásmo, mělčí proudivá
místa s kamenitým dnem
ohrožení:
– znečištění ( = bioindikátor kvality vody)
– vzrůst teploty vody (menší zastínění, změna
klimatu)
– přerybnění
– zabahnění (ztráta trdlišť?)
opatření:
• ochrana morfologie
toků a stavu povodí
• nižší násady
• dosadba břehových
porostů
mník jednovousý - Lota lota
114 - O, ČS - zranitelný (VU)
• do 80 cm, noční aktivita, aktivnější s
klesající teplotou (max. při 5°C)
• tření prosinec až leden, samotářský
• potravou zoobentos, jikry, ryby (žáby,
raci)
• rybí pásma s vhodnými podmínkami
(úkryty, kyslík), i stojaté vody (nádrže,
rybníky, tůně), při dně v úkrytech
• v ČR ostrůvkovitě po celém území
ohrožení:
– regulace toků
– snížení členitosti koryta (absence tůní)
– znečištění
V současnosti intenzivně
hospodářsky dosazován
– úkryty v kamenném
záhozu - ochrana
úspěšná (hospodářský
zájem)
úhoř říční - Anguilla anguilla
IUCN - KO (CR), CITES příl. II.
• katadromní (překoná i souš), dlouhý vývojový
cyklus (juvenil migruje na trdliště 1,5 roku)
• vnitrozemské vody (řeky, ramena, potoky,
rybníky, toky, nádrže aj.)
• tah srpen-září (Sargasové moře)
• poškozování jedinců (turbíny MVE)
• odlov monté v ústí řek (pokles úlovků, růst
ceny), vysazování (Ploučnice)
ohrožení:
• migrační bariéry (jezy, přehrady)
• poškozování jedinců (turbíny elektráren)
• nadměrný odlov larev
• parazitická hlístice krevnatka úhoří
• 1% stavu populace před 100 lety
opatření:
• migrační prostupnost (přechody)
• zábrany před turbínami
• vysazování monté
• monitoring a průzkumy
• umělý odchov (náročné)
drsek menší – Zingel streber
114 - KO, ČS - KO(CR), EU příl. II
• do 20 cm, protáhlé tělo, dlouhý ocas, pruhovaný
• život u dna, bentofág, skákavý pohyb, nezávislý
pohyb očí, pohyb hlavy do stran, krátkověký (5 let),
• proudomilný (štěrk, kameny), velké nížinné řeky
• 30 cm (max. 50), podobný candátovi, skvrny místo
pruhů
• nezávislý pohyb očí, pohyb hlavy do stran, (do10 let)
• bentofág, málo pohyblivý
• proudomilný (štěrk, kameny), velké nížinné řeky
• oba druhy v ČR historicky v 19. stol. - Morava po
Olomouc, Bečva, Dyje po Břeclav, od 2003 znovu v
Moravě i Dyji
ohrožení:
• migrační bariéry a malá velikost populace
• změny morfologie koryta v proudných úsecích technickými
úpravami
• znečištění vody
• biologie obou druhů málo známá (vzácné i v minulosti)
drsek větší – Zingel zingel
114 - KO, ČS - KO(CR), EU příl. II
opatření:
• přechody
• ochrana habitatů –
štěrkový substrát
ježdík dunajský - Gymnocephalus baloni
114 - SO, ČS - KO(CR), EU příl. II.IV., Bern – příl. III.
• do 12 cm, velké řeky a jejich průtočná ramena,
úmoří Č.moře (Dunaj, Dněpr), odlišen od j.
obecného 1974
• bentopelagický, reofilní, bentofág - bezobratlí
• v Č: první nález - 1996, dolní tok Moravy, Dyje a
Kyjovky
• do 30 cm (do 5 let), žlutavé tělo i ploutve,
bentický, reofilní, hejnový, biologie málo známa,
potravou zoobentos
• hlubší proudící vody hlavního toku, písčité a
kamenité dno
• historicky Morava po Olomouc (19. st.), Dyje po
soutok se Svratkou
• dnes Morava po Lanžhot a Dyje po Břeclav
ohrožení:
– příčné stavby - migrační neprostupnost
– znečištění
– změny morfologie (těžba štěrku na proudných
místech – trdlištích)
opatření:
• výstavba přechodů - Morava,
Dyje
• podpora přirozeného
hydrologického režimu (obnova
trdlišť)
ježdík žlutý – Gymnocephalus schraetser
114 - O, ČS - KO(CR), EU příl. II.IV.,
ostrucha křivočará - Pelecus cultratus
114 - SO, ČS - KO(CR), EU příl. II.V., Bern – příl. III.
• do 60 cm (max. 15 let), rovný hřbet, svrchní
ústa, rozšíření v úmoří Černého m., dříve až
Jihlava a Svratka, bariéra Břeclavský jez
• pelagofilní, hejnová ryba
• potrava: juvenilní plankton, od 20 cm ryby a
plůdek
• brakické i sladké řeky a jezera, hlubší voda i
pod hladinou
• v ČR vzácně ve velkých řekách, dolní
Morava a Dyje – návrat od 90. let
ohrožení:
– příčné stavby - přerušení migrace
– znečištění
– změny morfologie (regulace)
– rušení při tření od dubna do června (lodní
doprava v úsecích pod 2 m hloubky)
opatření:
• vybudování přechodů na
Dyji a zprůchodnění až k
Novým Mlýnům (již funguje)
• ochrana soutoku Moravy a
Dyje
cejn perleťový - Abramis sapa
114 - O, ČS - KO(CR), Bern – příl. III.
• nižší hřbet než c. velký, stříbřité boky, dlouhá
řitní ploutev, spodní ústa
• nížinné řeky do 40 cm (do 10 let),
potamodromní, reofilní, hejna
• potravou zoobentos, řasy
• hlubší části větších řek s pomalým prouděním
(Morava, Dyje, Kyjovka, Jihlava)
ohrožení:
• budování stupňů (stavět přechody)
• v minulosti nehojný
jelec jesen - Leuciscus idus
114 - O, ČS – ohrožený (VU)
• vyšší a plošší než tloušť, menší (střední)
ústa, řitní ploutev konvexní s načervenalou
barvou
• do 40 cm, hejnový, potamodromní
• potravou zoobentos, náletový hmyz, jikry
• dolní toky větších řek, průtočná ramena
• v ČR ve větších tocích (vysazování), běžný
v dolní Moravě a Dyji, Novomlýnské nádrže
• ohrožení:
– znečištění
– v poslední době dosazován rybáři i do nádrží
(často ale zlatý jesen) – vrací se
(hospodářský zájem – lovná ryby)
sekavec podunajský – Cobitis elongatoides
114 - SO, ČS - KO(CR), EU příl. II.,V., Bern – příl. III. – týká se C. taenia!!
• komplex druhů, v ČR dříve chybně uváděn boreální C.
taenia (s.písečný), se kterým hybridizuje
• do 12 cm, žije jednotlivě, ranní aktivita, (přes den zahrabán),
střevní dýchání – kompenzace nedostatku kyslíku
• potravou zoobentos, detritus a řasy
• toky s pomaleji tekoucí vodou a písčitým dnem, vzácně
stojaté vody
• geneticky unikátní populace (i hybridní komplexy) - Lužnice,
Polabí, Dyje
ohrožení:
– znečištění a eutrofizace
– regulace a opevňování koryta, meliorace a omezení
komunikace s nivou
– toxické látky v sedimentu
– likvidace mírně proudných úseků a písčito–jílovitého substrátu
– odběry vody v uzavřených soustavách (rybniční spojky)
– nadměrný přísun splavenin (eroze, odlesňování)
– přerybnění (dravci)
– přerušení migračního kontinua
opatření:
• přírodě blízký
splaveninový režim
• vyloučení odlesnění
a eroze
• revitalizační úpravy
• rybí přechody
• ochrana genetické
integrity
piskoř pruhovaný - Misgurnus fossilis
114 - O, ČS - O (EN), EU příl. II.
• do 30 cm, zarývá se do bahna, noční
aktivita, schopnost střevního dýchání –
přežívá i krátkodobé vyschnutí
• rozšíření od Francie po Rusko
• potravou zoobentos, detritus
• obývá dno bahnitých stojatých a mírně
tekoucích vod (ramena, tůně)
• v ČR mozaikovitě po celém území (uniká
pozornosti)
ohrožení:
• ztráta biotopu
• znečištění (polutanty v sedimentu)
• izolace populací
opatření:
• komplexní ochrana lokalit
(substrát a kvalita vody)
• u rybníků vhodné
hospodaření a rybí obsádka
kapr obecný sazan - Cyprinus carpio
114 - O, ČS - KO (CR)
• divoká původní forma kapra z povodí Dunaje
• do 1 m (max. 20 let), hejnový, fytofilní
• potravou zoobentos, zooplankton
• při dně mírně tekoucích a stojatých vod (i brakické)
• v ČR dolní Morava a Dyje po Břeclav (nedostatek
údajů)
• ohrožení:
– křížení s domestikovanými formami
– úpravy toků
– omezování záplav (tření)
• příčiny ohrožení – úbytek vhodných biotopů (slepá
ramena a poříční tůně) – omezená komunikace nivy
s řekou
• vytlačování agresivním karasem stříbřitým –
hybridizace
karas obecný – Carassius carassius
v návrhu novely z. 114?
Jeseterovití
EU druhy z NATURY (v ČR nejsou většinou ohroženy)
bolen dravý - Aspius aspius (příl II., V.)
hořavka duhová - Rhodeus sericeus amarus (příl. II.)
hrouzek běloploutvý - Gobio albipinnatus (příl. II.)
lipan podhorní - Thymallus thymallus (příl. V., Bern III.) genetické znečištění,
zimní ataky kormorána na populační hejna
parma obecná – Barbus barbus
vyza velká – Huso huso - 1916 Dyje - Lanžhot,
diadromní, problém migrace (přehrady Dunaje),
projekty na „přepravní komory“
jeseter malý - Acipenser ruthenus – (EU příl.
V., Bern III.), východoevropský, vzácně Morava,
Dyje
jeseter velký – Acipenser sturio (CITES I) -
1903 Labe, anadromní, návrat se nepředpokládá
Opatření pro populace ryb a mihulí
• zprůchodnění migračních překážek (jezy, nádrže,
zdymadla) rybími přechody, zábrany na turbínách
• zamezení šíření invazních druhů ryb (karas stříbřitý,
střevlička východní, hlaváči)
• regulace rybářského hospodaření – ekologicky únosné
obsádky ryb a vhodné druhové složení
• respektování genetické struktury rybích populací
• zlepšení kvalita vody a jejich fyz. vlastností (např. teplota)
• zachování a zlepšení morfologického stavu koryta a
komunikace tůní (ramen) s hlavním tokem
• ochrana přirozených procesů v korytě (akumulace
sedimentů, štěrkovopísčité lavice, mrtvé dřevo, makrofyta)
• dostatečné průtoky v tocích (Q min.= Q ekol.), zejména při
tření a suchu
Rybí přechody
• migrace ryb: rozmnožovací, sezónní,
potravní, kompenzační atd.
• fragmentací dochází ke genetickému
ochuzování, izolované populace zanikají
• velké množství druhů na migracích přímo
závislých (ostroretka, losos, vyza, úhoř,
jeseter atd.)
• stanovit priority výstavby podle umístění
překážek v říční síti a stavu ohrožených
populací
• Akční plán (r.2000-10): 43 staveb x hotovo
pouze 10!
– Labe, Ohře (na obou pouze část), Kamenice
(celá)
– Morava a Dyje (jen Bulhary)
Problémy s výstavbou přechodů
• staré stupně často nelze zrušit
• v minulosti budovány nefunkční přechody
• „čekání na správní řízení“
• kde a za jakých podmínek stavět přechod (AOPK)
• problematika vodních nádrží a elektráren
• měl by financovat investor
Podmínky pro správné fungování:
• vstup do rybího přechodu
– navázání na hladinu spodní vody
– vhodné umístění
– lákavý proud
• výstup z rybího přechodu
– do klidné vody
– mimo vtok MVE
• kontrola funkčnosti
Technické rybí přechody
komůrkový
• sklon 10 %, velikost komůrky min. 1,5-2,5 m, hloubka
min. 1,2 m
• rozdíl hladin mezi komůrkami 20 cm, průtok 300 l/s
• obložit kamenem pro zvýšení drsnosti
• nevýhody:
– změny proudění při kolísání průtoku
– zanášení komůrek
štěrbinový
• nakloněný žlab s vestavěnými příčkami
• podélný sklon 10 %
• rozdíl hladin mezi po sobě jdoucími bazénky 20 cm
• průtok 300 l/s
• nejlepší z technických typů
Labe - Střekov
Přírodě blízké rybí přechody
• řady balvanů „nastojato“ se svislými
štěrbinami v celém sloupci vody (ne
ostrohranné)
• vhodný hrubý substrát dna
• Typy:
– obtokové kanály (bypass)
– balvanité skluzy a rampy
– tůňové přechody
– kombinace uvedených
Poproudové migrace
• problém MVE a údolních nádrží
• odpuzovače a zábrany
– mechanické (česle 2 cm) - malé ryby
bez poškození, pro úhoře nefunkční
– elektrické
– bublinkové stěny
– světelné…
• vhodná alternativní cesta mimo
turbínu, podmínky:
– dostatečný průtok přes jez
– jalový přepad
– uměle vytvořený obtok
Invazní a vysazované ryby v ČR
• nejproblematičtější:
– karas stříbřitý Carassius gibelio – dominance v tůních,
nádržích a rybnících, hospodářské škody, kříženci s místními
druhy
– střevlička východní Pseudorasbora parva – expanze Dunajem
a s plůdkem, potravní konkurence a narušování ochranného
slizu těla
– hlaváč černoústý Neogobius melanostomus – expanze
Dunajem z Č.moře (euryhalinní, v balastní vodě, vytlačuje
pův. druhy?), lze očekávat další druhy (N. kessleri)
• stojaté vody:
– kapr obecný – sazan pouze v Dunaji, v Tise a v některých
jejich přítocích
– tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý – filtrace zooplanktonu a řas
– amur bílý – likvidace makrofyt, amur černý - malakofágní
– dále se nešíří – nevytírají se, ale zasahují do ekosystémů
• pstruhové vody
– siven americký – acidifikovaná povodí – snese více než naše
druhy
– pstruh duhový – chov i v chladných rybnících
Karas stříbřitý (Carassius gibelio)
• původně udáván jako C. auratus (teplomilnější – J. Evropa, V. Británie)
• všežravý – bentopelagický, sladké a brakické vody, větší vody než k.
obecný včetně velkých řek, dále rybníky, slepá ramena atd.
• hejnový, při vysokých hustotách vytlačuje jiné druhy ryb
• ve většině areálu dvoupohlavní populace
• u nás převážně triploidní samice rozmnožující se gynogenezí
(sexuálně parazitují na samcích jiných kaprovitých ryb)
• postupná přeměna na smíšený typ populací (samci i samice o různých
ploidiích) se sexuálním i asexuálním rozmnožováním
• původně asijský druh, u nás invaze od 60. let – z Maďarska na
Slovensko
• z povodí Dyje poprvé potvrzen v roce 1976 (triploidní samice), od roku
1992 i samci
• dnes u nás běžně po celém území, největší populace na J. Moravě
Karas stříbřitý - problémy
• vytlačování původních druhů ryb (např.
karas obecný, v rybnících vytlačuje
původní „bílou rybu“, vliv na původní
druhy v řekách – pro posouzení ovlivnění
ekosystému chybí údaje + lépe
zmapována genetika
• údajně silnější vyžírací tlak na bezobratlé
než kapr
• z hospodářského hlediska: konkurence
pro hospodářské ryby, není považován za
tržní rybu
• problémy managementu rezervací: při
snížení kapřích obsádek – karas ihned
využije prázdnou niku (např. Lednické
rybníky) – pouštění do toku, likvidace při
výlovech
Karas stříbřitý – možnosti potlačení
• velmi odolný druh – snáší znečištění (zarybní i
toky bez jiných ryb), vysychání (vydrží i na
vlhkém bahně), rychle se množí
• z toku ho prakticky nelze odtranit
• protiopatření rybníky - pouze pečlivé slovení při
výlovech (pokud je to možné), zimování a letnění
rybníků, instalace česel při výpusti (omezení
pohybu mezi rybníky a směrem do toků; vhodné i
na přítoku), vápnění, vysoká obsádka kapra
(nevhodné v rezervacích), dravá ryba (nákladné)
Alternativní řešení pro OP
• při likvidaci v rybničních rezervacích – bio-krmivo
do zoo?
• v rezervacích pro ekosystém lepší malý karas
než velký kapr!
• nejlepší ho použít jako hospodářskou rybu (nutno
zajistit uplatnění), jednoleté karasy lze použít v
rybničních rezervacích (nutno po sezóně slovit)
• nutný další výzkum vlivu na biotu a interakce s
kaprem