Filosofie ochrany přírody
a současná situace ochrany
přírody u nás
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Historické pojetí přírody a zvířat
• v Egyptě zbožštění řady zvířat, v řecké kultuře příroda
posvátná (sídlo bohů)
• židovsko-křesťanská kultura - desakralizace přírody –
sporné, v ideologii ano (příroda sídlo ďábla), ale v
náboženské praxi ne (svatá místa a prameny)
• René Descartes (1596–1650) - popisné pojetí světa, který
postrádá svatost (zvířata jsou mechanické stroje, jejichž
funkci je třeba pochopit - oddělení těla od duše, kterou
zvířata nemají)
• Francis Bacon (1561–1626) – „příroda je děvka, kterou je
potřeba natáhnout na skřipec a vytlouct z ní všechna
tajemství“
• nacismus – extrémní ochrana přírody - odkazy do
pohanství – obdiv divokosti (kult predátorů - viz Nietzsche) –
návaznost na Darwinův výběr, tvrdé zákony na ochranu
zvířat – proti týrání, práci, experimentům (platné do r. 1997),
v kontrastu vegetariánství
• současná věda - snaha o objektivitu, někdy bez morálního
rozměru - experimenty se zvířaty (x den úcty k laboratorním
zvířatům v Koreji)
Koncept druhu
• koncepce druhu jako individuality (Tomáš Akvinský
1225–1274)
– úbytek jedinců není důležitý jako uchování druhu jako celku
– protikoncepce = hodnota každého jedince jako individuality
• druh jako konstantní jednotka vázaná na jiné druhy
(Carl Linné 1707–1778)
– základní koncept z předdarwinistického období
– když klíčový druh vyřadíme, systém přestane fungovat
– neplatí vždy (někteří invazivci fungují s původními druhy)
– závisí zda se druh chová pouze jako expandující či invazní –
vytlačuje původní druhy z niky
• vznik a zánik druhů (Charles Darwin 1809–1882)
– ve své době obrovská myšlenková revoluce
• vnímání druhu x individuality zvířete
– rozporuplnost antropogenního pohledu - posuzujeme dle jeho
vzhledu, velikosti a zejména sympatií (ohrožený parazit x
panda)
– rozporné vnímání zániku jedince (smrt mravence x tygra)
Hodnota druhu – subjektivní x objektivní
• Konrád Lorenz (1903–1989)
– vizuální harmoničnost a diverzita přírody
– imprinting v mládí, kdy se formuje estetika
– lidé chrání vyšší komplexitu organizmů (ochrana koně
proti hmyzím parazitům, kteří jsou v mikropohledu krásní,
ale velký živočich je komplexnější = krásnější)
• Edward Wilson (1929) - koncept biofilie – nerozdělitelné
pouto mezi člověkem a přírodou (otec sociobiologie)
• James Lovelock (1919) – teorie Gaia – Země jako živý
superorganizmus, schopnost samoregulace systémů (až
mystický základ - vědci kritizují)
Pohledy na ochranu druhů:
• často se chrání kvůli kráse a ne biodiverzitě (biologický
přístup nemusí být jediný legitimní)
• subjektivní parametry (někdy vhodnější než snaha po
vědecké objektivizaci)
• amatér x přírodovědec mají jiný pohled – např. komplexita
organizmů (mikro x makro hledisko) – estetika neměřitelná
• ekonomizace myšlení vede k vyčíslování hodnot druhů –
usnadňuje práci soudům a policii - ale objektivnost
diskutabilní
Hodnotové střety
ochrana přírody x věda
• sociobiologie - Richard Dawkins, Jan Zrzavý
– myšlení v něčem podobné ekonomům (ing. Klaus) – tj.
nadřazují poznatky svého oboru ostatním vědám
– co se do sociobiologie nevejde, je nepravdivé, ALE každá
věda má vlastní předpoklady (včetně sociobiologie), což
neberou v potaz
– odmítají etiku - nevysvětlitelná sociobiologií (= filosofie
souborem polopravd) – lze z vnějšku studovat, čeho jsou
lidé schopni (Zrzavý)
• Rudolf Carnap – vše, co nelze ověřit nebo odvodit neplatí (ALE
i pozitivistická věda vychází z neověřitelných teorií)
• Larry Laudan– nerozlišuje tolik přírodní vědy a zbytek, spíše
různé vědní obory dle jejich předpokladů, různé úrovně teorií –
např. evoluční teorie přežila vše (ale také má část
nepotvrditelných předpokladů)
• Karl Popper - každá věda má vlastní soubor neověřitelných
předpokladů,– např. každý uznává hodnotu pravdy jako větší
než hodnotu lži
Hodnotové střety
ochrana přírody x ekonomie
• nejostřejší kritik – prof. Klaus
– nejznámější antiekologický prezident - izolace ČR (mimo světový
kontext nejen OP) sebestředná prezentace + extrémní názory
(poradce Hájek popírání evoluce: „nejsem z opice“)
– autoritou z důvodu funkce, v ČR anti-environmentalismus jako
mainstream
• neoliberální koncepty (východiska kritiky)
– F. Hayek, M. Friedman – ekonomický pohled – podnikatelé budou
chránit druhy, když na tom vydělají, (ALE část druhů a biotopů již
zanikne) - chybný přenos předpokladů z ekonomie na do OP a
estetiky
– zvířata nemají práva, od kterých odvozujeme jejich hodnotu (filozof
Simon) - vychází pouze z ekonomie
– ekonomisté kritizují nemožnost předpovědí do budoucna (vymírání
druhů) - v ekonomii nelze = opět přenášení předpokladů ALE
vymírání je známé = je predikovatelné
– ekologický alarmizmus - pořád hrozí, že něco dojde, ALE zdražení
výrobků způsobí, že je podnikatelé dodají ve větším, čímž se zlevní,
jako náboženství - po globální katastrofě očista, historický stav je
rajský, mučedníci při blokádách, posvátná čistota biopotravin
Ochrana zvířat a osobnosti• v celosvětovém kontextu ovlivnilo ochranu druhů několik
zásadních osobností – pionýrské projekty + propagace
(knihy a filmy, prezentováni jako hrdinové)
• Joy Adamsonová (1910–1980) – Příběh lvice Elsy, první
úspěšný návrat lvů do přírody, popularizace a ochrana
africké divočiny
• Gerald Durrell (1925–1975) – zakladatel ZOO Jersey v r.
1959 – projekt Archy, kdy zvířata chytal za účelem
rozmnožení a návratu zpět do přírody
• Dian Fosseyová (1932–1985) – průkopnice ochrany
horských goril – konfrontační přístup k místním - zabita
pytláky
• Jane Goodallová (1941) - výzkum šimpanzů (NP Gombe v
Tanzánii) - informovanost místních lidí, boj proti těžařům,
propojení s dalšími charitativními projekty
• David Attenborrough (1926) – popularizace přírody ve
vědeckých a ochranářských souvislostech
• Zdeněk Veselovský (1928–2006) – 30 let vedl Zoo Praha,
propagátor etologie – žák Lorenze, program pro koně
Převalského
• George Schaller (1933) – díky němu založení více jak 20
světových nár. parků (např. Aljaška, Tibet, Brazílie), přímý
podíl na nevyhubení šelem+kopytníků Afrika,Asie,J. Amerika
Které druhy chránit?
výběr druhů zasluhujících ochranu
• často subjektivní - chráníme je, protože je máme rádi (vlajkové)
• snaha o objektivizaci důvodu ochrany (deštníkové, klíčové, indikátorové druhy)
• antropocentrické – domácí druhy (pozitivní) – invazní (negativní) - (druhy
šířené s člověkem – stepní druhy Panonie)
druh nebo populace
• populace hrají zásadní roli pro zachování druhu (použití genetiky)
• fragmentace habitatů během antropocénu – rychlost změny znemožnila
adaptaci, chybí refugia a migrace znemožněna
invazní druhy
• nejsou „naši“ – romantický koncept panensky „čisté“ přírody (Goethe a další
Němci) – konsekvence se zákony o rasové čistotě a ochraně přírody ve III. říši
• úvahy o pozitivním přístupu (křídlatka váže CO2, karas stříbřitý lepší než
kapr?), vznik nového druhu nepřijímáme pozitivně (křídlatka česká)
• ALE na některé invaze se nutíme dívat kulturně pozitivně (asiaté, afričané)
záchrana druhů
• vždy lepší zachránit v původním prostředí (pokud je málo jedinců hrozí, že
náhodně vyhynou)
• záchranné programy – vhodné ALE ze ZOO už se často není kam vrátit,
neuživí se (dravci)
• problém zaměření ZOO na dlouhověké krásné obratlovce
Kulturní konsekvence ochrany
aneb proč projekty přizpůsobovat místním
• přístup v městské a agrární krajině
– vesnice („nutnost“ přírodu využívat – každodenní souboj až
boj o přežití, nutnost nabídnout alternativu)
– město (sledujeme dokumenty v TV – vyšší citlivost k
ohrožení, příroda vzácnější – ochranitelské sklony)
• kulturní tradice regionů
– vlajkový druh dané oblasti podpořen místními obyvateli
– konzumace všech dostupných zvířat (Asie, Afrika, J.
Amerika)
• kompetice s konkurencí
– vybíjení predátorů (pronásledování šelem, symboly z
„přemožených“ jedinců)
– demonstrace síly podmaněním silného soupeře (chovy
dravců a šelem)
Kulturní konsekvence ochrany druhů
- náboženské pozadí vztahu k druhům
– biblické „podmaň si zemi a její tvorstvo“ vzniklé v
kontextu souboje s přírodou v době vzniku
(antropocentrizmus), podpora prům. revoluce
– evangelícký koncept – nucený exodus do nehostinných
krajin – souboj s přírodou = ještě vyhrocenější ničení
(kácení stromů a zasypávání pramenů)
– moderní přístupy (T. Halík) – interpretace „chraň, co ti
bylo svěřeno“
– specifika islámu, buddhismu a přírodních náboženství
(souboj i úcta, posvátné druhy, někdy apatie k utrpení
živých jedinců)
– např. islám (právo lovu nejen panovník = masové
vybíjení), není institut milosrdné smrti jako v Evropě
(naopak dělej jak umíš = další šance?)
– hinduismus - preferované druhy (kráva) mají nemocnice,
vegetariánství
Konsekvence a problémy OP v ČR
- období před a po změně režimu
• ochranářská hnutí za socialismu na hranici legality (po
sametové revoluci morální kredit) + zájem lidí na řešení
problémů (znečištění)
• změna vlivu na přírodu
– socialismus 50-90. léta - průmyslové znečištění, scelování
(homogenizace krajiny)
– kapitalismus od 90. let - fragmentace krajiny, znečištění auty
(zplodiny prach), opuštění krajiny (zarůstání)
• v 90. letech vnímání OP ovlivněno ekonomickou
transformací – z pohledu jejích vůdců (ing. Klaus)
vnímána OP jako brzda rozvoje
• kritika hodnot environmentalismu - od r. 2003 i na
západě, v ČR anti-environmentalismus jako mainstream
• možná souvislost s růstem důvěry ve vědu – dosud se
nediskreditovala (na západě ano – jaderný program,
eugenika)
Střety ochrany přírody při budování
kapitalizmu v 90. letech
• očerňování občanských a ochranářských hnutí ze strany vlády –
zařazení ekologických iniciativ na seznam teroristických organizací
sledovaných tajnou službou
• pokřivené pojetí se daří politikům ve společnosti udržovat (odlišně
od vyspělých zemí a EU)
• zužování ekologie na energeticky šetrné technologie a třídění
odpadů
• ekonomismus – (supermarkety + TV), odtržení člověka od přírody,
vše poměřováno krátkodobými ekonomickými zisky – na tuto
situaci se přizpůsobili i politici
• od 90. let značná profesionalizace OP
– přechod od dobře míněných subjektivních akcí k ochraně na
vědeckých základech – ALE omezená komunikace s
veřejností, nestabilní pozice OP (časté rušení pracovišť)
– vstup do EU = zlepšení, tlak legislativy na prosazení OP a
monitoring (NATURA) – zapojení vědců zpočátku slabé - s
odborností se lépe prosazuje díky vysokému kreditu vědy v
politice (často ale pocitové)
Současný stav ochrany druhů
jako východisko do budoucna
vysoká druhová bohatost v ČR (dána morfologií, historií atd.)
Faktory ovlivňující přežití druhů:
•destrukce a fragmentace krajiny (např. doprava, slun.+větr. elektrárny, biopaliva)
•zánik tradičního hospodaření + zarůstání, moderní technologie, eutrofizace, invaz.
druhy
•ekonomismus a zájmy obyvatelstva, lhostejnost
Bezobratlí – ochranářsky významné druhy přežívají ve fragmentech
•původní reliktní stanoviště (ideálně pod územní ochranou)
•často závislí na tradičním hospodaření v krajině (sekundární bezlesí)
•nutný management (pomáhá částečně, nenahradí velkoplošně mozaikovité
hospodaření)
Obratlovci – většinou hojné přizpůsobivé druhy (generalisti), nekonfliktní, vázané
na hojné biotopy
•ryby - fragmenty původních populací (nutná ochrana zbývajících lokalit)
•obojživelníci + plazi – pokračuje úbytek v ČR i ve světě, lze pouze omezit, malá
adaptivnost na rychlé změny
•ptáci + savci – posledních 20 let růst populací některých druhů (opatření OP +
legislativa), ALE pokračuje úbytek běžných druhů - ve stř. Evropě pod tlakem
civilizace i pronásledování = populace zranitelné
Nové pohledy na ochrany druhů
• Evropská divočina - L. Miko – ponechání části území (1%)
přírodním procesům; je otázkou, zda návrh projde
• nová divočina - J. Sádlo + V. Cílek (skládky, brownfieldy,
výsypky)
• radikální disturbance – silné narušení součástí přírodních
procesů + obnovování kulturní krajiny - stav před 100-200 lety
(nutné pro pionýrské druhy a druhy závislé na činnosti člověka
– sysel)
• komunikace s veřejností
– v předchozí době ochrana přírody jako nezasahování a
znepřístupnění území
– při změně paradigmatu třeba vysvětlit (vypalování, pojezd tanku)
• ekosystémové služby – kalkulace přínosu dané krajiny pro
člověka – poskytuje protiargument, ale dosti problematická
• „ekologická stopa“
– kalkulace personálního vlivu na prostředí (ha)
– ekologičnost lze kalkulovat i pro výrobky (zátěž CO2, energie)
• legislativa x skutečný přínos pro přírodu (rozpory ale lze využít)
• zelená politika
– střet různých koncepcí: etický ekolog/pragmatický politik (Patočka
x Bursík)
– po úspěchu zákonitý krach – dobrá perspektiva, protože
environmentální problémy sílí
Slabiny a perspektivy fungování OP
• nedostatečná komunikace (média, zájmové skupiny,
veřejností) – platforma Fórum ochran přírody, nutná
zpětná vazba (jak vnímá veřejnost)
• politizace a nestabilita státní správy i odborných
institucí (AOPK Ministerstvo ŽP- tlaky na zrušení) –
nutný zákon o státní službě
• nejednotnost názorů v OP - vs. jednotný názor a
početnost vlivových skupin rybníkářů, zemědělců,
lesníků, myslivci) – dáno částečně nadšeneckou a
dobrovolnou základnou OP, řešením profesionalizace
• OP stále minoritním zájmem – zapojení celé
společnosti propagací a vysvětlováním
• „zelení paraziti“ – nastavení rozdělování „zelených“
peněz (zakázky získávají velké neodborné firmy),
nedostatečná kontrola platné z legislativy
• systém financování posudků v OP - „odborníci“ na
objednávku placení zadavatelem vyhoví
- národní legislativa – zákony, ZCH druhy, ZCH
územní, ČIŽP
- mezinárodní legislativa – NATURA 2000, směrnice
ES
- využitelné mezinárodní metodiky – např. IUCN
- spolupráce s ochranářsky zaměřenými organizacemi
(např. ČSO) - odborně vedeno x nadšenci mohou
někdy škodit
- zapojení jednotlivců
- ochrana konkrétních lokalit a populací druhů - např.
monitoring v místě pobytu, antropogenní biotopy,
okraje měst, NP Šumava atd.)
- práce na změně postoje společnosti k OP
- hledání kompromisů než velké změny – obtížné v v
byrokracii, ekonomických a politických zájmech (lze
prosazovat tzv. „veřejný zájem“)
- nutná účast odborníků (interdisciplinární spolupráce
lidí z různých oborů včetně společenských věd)
Současné možnosti OP v ČR
Možnosti OP do budoucna
• environmentální výchova - od ZŠ – cílem
zodpovědnost dalších generací za přírodu
(„udržitelný rozvoj“) x konzumní přístup „po mě
potopa„ (problém s výchovou doma)
• politická síla – environmentálně zaměřená
strana se schopnými politiky, prosazení +
udržení zásadní legislativy a fungujících struktur
OP které nelze snadno obejít (např. NATURA
2000)
• média – zviditelnění přes nejsledovanější kanály
pomocí veřejností přijímaných témat („krásná či
zraněná zvířata“) - vhodná speciální mediální
agentura + nová média
• pro komunikaci s běžným člověkem důležitý
výběr argumentů a metod k propagaci OP –
odbornost často nerozhoduje
• environmentální hnutí - upozornění na zásadní
problémy např. Hnutí Duha, NeseHnutí, Greenpeace
atd., radikalizmus přináší pozornost ale i odmítnutí
• vědecko-ochranářské společnosti (např. ČSO, ČSE,
ČBS, ČSPE a další) – zapojení při řešení konfliktních
situací
• zapojení vědecké komunity do ochranářských témat
(podpora Conservation biology, Restoration ecology a
dalších proti současným trendům) – zapojení VŠ
• diskuze s nejproblematičtějšími zájmovými skupinami
(„manažéři krajiny“, „průmyslníci v přírodě“, „obhájci
tradiční exploatace“ – lesníci, zemědělci, rybníkáři,
myslivci, rybáři, lovci)
• dopracování ekosystémových služeb - zavedení do
legislativy – převedení hodnoty přírody a krajiny (včetně
přítomnosti jednotlivých druhů) na peníze – využití
současnému ekonomismu
Možnosti OP do budoucna
Modelové případy praktické
ochrany živočišných druhů
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Co můžete dělat pro ochranu druhů
• aktivní ochrana druhů
– náhodné setkání s ohrožením živočichů (jedinci, lokality)
– cílené sledování dění v okolí
• jednotlivec zmůže leccos, lépe skupina lidí, výhodné být
součástí občanského sdružení
• občanská sdružení (s právní subjektivitou) – ve stanovách
musí mít jako hlavní předmět ochranu přírody, ochranu
konkrétní skupiny živočichů (ptáci) apod.
– právo na účast ve správních řízeních (žádost dle práva na
informace a účast při relevantních správních řízeních ve smyslu
§ 70 zákona č. 114/1992 Sb. – platí 1 rok)
– nutné specifikovat co přesně chceme
• sledovat územní plánování v okolí (např. město), povinost
zveřejnit na úřední desce (úřady), portál veřejné zprávy (web),
informační portál EIA a další – schvalování a připomínkování
územního plánu
• při střetech použít dostupné prostředky pro aktivizaci
veřejnosti – např. propagace OP v médiích, podpisové akce
Zásadní organizace I.
ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí)
- řeší přestupky ze zákona č.114/92, CITES a
dalších; může vyžadovat prokázání původu zvířete a
odebírat jej; ukládá pokuty, stanovuje podmínky atd.
Policie ČR – řeší trestné činy podle zák. 40/2009;
významnost činu dle kategorie kam ve 114 patří,
– KO a SO druhy - stačí 1 jedinec a je to trestný čin, u O druhů
25 jedinců (usmrcení, poškození, přechovávání, převoz atd.)
– nově i dlouhodobé poškození místní populace nebo biotopu
KO druhu je už trestný čin (novela zák. z r. 2011)
Krajské úřady – řeší vše kolem ZCHD
– výjimek; dávají souhlas k vypouštění do přírody; mohou
vyžadovat prokázání původu a odebírat jedince
– vydávají osvědčení o vzetí do evidence (zvířata v chovu – do
30 dnů po odchovu); ukládají pokuty - pouze za nedovolené
vypouštění
Obce s rozšířenou působností - udělují odchylky pro
ptáky (volně žijící v EU) dle § 5b (jasná pravidla); mohou
vyžadovat prokázání původu a odebírat jedince; ukládají
pokuty
Správy CHKO a NP – na svém území udělují výjimky pro
KO a SO druhy; vydávají osvědčení o vzetí do evidence
(odchovy); dávají souhlas k vypouštění do přírody;
mohou vyžadovat prokázání původu a odebrat jedince;
ukládají pokuty na svém území
Zásadní organizace II.
1.Nález zraněného zvířete
První pomoc
• kontaktovat Stanici pro handicapované živočichy a sledovat
pohyb zvířete
• Národní síť záchranných stanic
– provozuje ČSOP (měly by být pro všechna zvířata) – stanice
mají vymezenou regionální působnost (přehled na webu)
– dnes registrace na MŽP – (i stanice mimo ČSOP - můžou být
specializovány jen na část druhů)
• pracovník stanice si pro zvíře přijede (ALE není povinnost)
• záchrana „svépomocí“ = odchyt – např. přes ptáka hodit
kabát – po ztrátě orientace se zvířata zklidní (pak odvézt na
stanici); pozor obecně na rizika chorob (např. nákazy lišek)
• zvíře si nelze ponechat doma (podle 114/1992: ZCHD jen po
dobu nezbytně nutnou (většinou 14 dní), určitě ne doma,
ptáci taktéž; zvěř nejdéle 28 dnů, jinak proti zákonu o
myslivosti = pytláctví)
Záchranné stanice v ČR
• Nejbližší záchranné stanice :
– Brno – Z. Machař (Letiště Černovice) – spíše původní druhy, hl. ptáci
– Rajhrad – P. Sedláček – hlavně draví ptáci
– často stanice u Zoo – veterinární problém s druhy z divoké přírody infekce
na chovaná zvířata (Zoo Brno už není záchranná stanice!)
• Odchyt zvířat:
– odchytová služba pod městskou policií (pouze u větších měst) – psi,
kočky, hadi – odchyt platí město (Brno ve spolupráci s Ing. Zajíčkem)
– tato služba ale nemá působnost mimo katastr města (např. na katastr
vesnic) – pak je nutné obrátit se např. na hasiče (nouzové řešení)
Např. weby:
•http://www.csop.cz/
•http://www.zvirevnouzi.cz/zachranne-stanice/
Nález raněného či mrtvého zvířete
• nalezené zvíře nepatří tomu, kdo je našel! – podle
občan. zákoníku je to tzv. „věc nalezená“
• u exotů - povinnost ohlásit na místně příslušný
Obecní úřad - ten povinen nález „zaopatřit“– určí
dále komu se předá (živá a raněná zvířata), může se
přihlásit původní majitel
• vždy pořídit předávací zápis (forma není daná),
obec rozhodne během půl roku, co s „věcí“ dál
• druhy z volné přírody - jsou ničí (kromě zvěře myslivci),
ZCHD řeší krajský úřad
• při přirozené smrti často obcházeno
• při nálezu mrtvého zvířete - kolize s veterinárními
předpisy – riziko nákazy – vhodné nahlásit na Státní
veterinární správu - ta má výjezdovou skupinu na
telefonu – je schopna řešit i otravy karbofuranem
Příčiny zranění či úmrtí
Postup v konkrétních případech zranění či úmrtí
1. Otrava – dnes nejčastěji karbofuran - info na
www.karbofuran.cz – návod jak postupovat
– obvykle více zvířat na jednom místě – padnou po
pár metrech od návnady
– zvířata často v křeči – vyvrácené končetiny, křídla
zvláštně od těla zkroucená v křeči; nemusí být vždy
mrtví ale motají se
– možná i sekundární otrava – pozření již otráveného
ptáka – pak oběti ve větší vzdálenosti – mohou i
přežít
– v okolí návnada - často vejce (křapky) tenké s otvory
po vpichu - kladeno lineárně okolo migračních
koridorů; mrtvá hosp. zvířata
– pokud už nelze zachránit – nemělo by se na mršiny
sahat, ani se na místě pohybovat – zničení stop pro
pátrání - volat policii (ta by měla vyšetřit – podání
trestního oznámení) a Státní veterinární zpráva
(potvrzení o otravě karbofuranem), vhodné přivolat i
ČIŽP
Ještě k otravám…
– např. v jihomoravském kraji veterináři často vyjíždí (ve
spolupráci s krajským úřadem dobře fungují)
Pokud pracovníci (policie, veterina) nechtějí zasáhnout:
– upozornit např. že si v okolí hrají děti (následně je ochota
větší)
– argumentovat ptačí chřipkou – všichni se bojí a přijedou
– u policie vhodné upozornit, že mají vlastní specialisty
2. Zástřel či postřelení
- v okolí je krev, vláčí poraněné končetiny
- u savců lze poznat stopy po brocích, u ptáků horší - broky
zanechávají typické rány (vytržené prapory z per)
- při větším časovém odstupu již rána s parazity
- postřelení broky prokáže rentgen (veterina) – příp. i použití
olověných nábojů (těžko se prokazuje kdo olověné použil)
- pokud trestný čin – policie (trestní oznámení) – min. pro
zajištění důkazů, přestupek řeší ČIŽP
Příčiny zranění či úmrtí
3. Poranění pod el. vedením
- v blízkosti vedení či sloupů – často ohořelá křídla nebo nohy
- v současnosti probíhá mapování rizikových tras na J. Moravě
(především sloupy smrti) – kontakt jmpcso@seznam.cz
4. Ptáci po nárazu do skla
• nahlásit na ČIŽP, může se zapojit nevládka se stanoviskem (měl by řešit
správce komunikace, může si vzít za své i obecní úřad
(+ další: provazy nad řekou, doprava, větrné elektrárny, rybářské háčky a
udice a další) – při větším množství kolizí nejlépe řešit s ČIŽP
Příčiny zranění či úmrtí
2. Další negativní projevy myslivosti
• jestřábí koše i železa zakázány, nesmí se ani prodávat, - policie
bere jako pytláctví – holub v jestřábím koši – týrání zvířat (řeší
veterinární správa)
• oznámit na ČIŽP – ZCHD či obecná ochrana (určitě všichni ptáci),
může rovnou podat trestní oznámení pro trestný čin
• Pokud zařízení najdete:
– nesbírat a primárně nemanipulovat, zavolat policii (zajištění důkazů)
– na železech jsou otisky instalačních nástrojů – dá se forenzně prokázat,
zda má podezřelý nástroj, kterým past upravována (otisky prstů smyté
deštěm)
– sledovat kdo je klade a kontroluje, nafotit a udělat plánek – pokud
nechce policie zasáhnout, tak ČIŽP či AOPK – ty doporučí vhodného
kontaktního speciálního policistu, někdy lepší přímo státního zástupce
– nehlásit místní policii (propojení s myslivci), lépe oznámit spec.
vyšetřovacímu orgánu (viz výše) – tam vědí jak řešit (např. fotopast,
ukradena, následně se našla u pytláka při domovní prohlídce)
Střelba nejen na ZCH druhy
• zjistit zda jsou k činniosti výjimky na Krajském úřadě (dnes už
nedělají správy CHKO, stejně jako CITES), není centrální
evidence výjimek, nutno se dotázat na příslušném úřadě
– na území ZCHÚ – např. správa NP, CHKO by měla vědět zda
něco vydali (myslivost ale běžně i v ZCHÚ!)
• dotaz dle práva na informace (zákon 106/1999 Sb.) – musí se
přesně specifikovat čeho se dotaz týká (nevýhodná pozice
tazatele)
• je možné podat podnět nebo oznámení na více míst
– na policii, že se v místě střílí a jsou tam děti (ale mělo by to být
hodnověrné)
– dále na krajský úřad (myslivost, ochrana přírody) a další
orgány dle působnosti
• podnět na ČIŽP, případně na Krajský úřad (ZCHD)
• dobré vědět, kdy je doba lovu zvěře (zákon 449/2001 Sb.), na J.
Moravě Opatření obecné povahy na kormorána (ale přesně dané
podmínky, kdy a kde lze střílet) + lokální vyhlášky
„Okrasné spolky“
• vypouštění nepůvodních druhů – § 5 zákona 114/92 zakazuje
– oznámit na krajský úřad či ČIŽP
• ovlivnění původních populací (jiných i stejného druhu),
nebezpečí zavlékání chorob atd.
• pro vypouštění ZCHD dává výjimku kraj nebo Správy;
nepůvodní druhy řeší obce s rozšířenou působností, často
schováno pod zákonem o myslivosti (bažanti, polodivoké
kachny – bere se jako původní)
• při udělování výjimek není příliš koordinace (střety mezi
různými orgány státní správy) – problém je pokud to úřad OP
povolil
• pro introdukce obvykle není důvod (max. biologická obrana
plodin), pro reintrodukce existují pravidla (IUCN:
http://www.iucnsscrsg.org/)!
příklady špatných (re-)introdukcí:
- sokolníci – dovoz sokolnických orlů z Kazachstánu, Lesy ČR
(Sokolí program – v lidské péči, má lokální výjimky, právní kličky)
- úniky - želva bahenní (z Asie), teraristická zvířata atd., amatérské
vypouštění - blatňák tmavý (introdukce pravděp. nepůvodního
druhu); rysi v NP Podyjí
3. Nelegální držení exemplářů
• výrobky ze ZCHD a CITES lze držet jen na základě
povolení (výjimka, reg. list, certifikát EU)
• dravci a exoti ve zverimexech, podezření na
nelegální držení v soukromí – podnět vždy
směřovat na ČIŽP
• na kleci při prodeji nutný nápis „CITES povinné
doklady“
• musí být i na webu nebo na burze – ČIŽP může
vyzvat providera webu, aby inzerát odstranil
• fingovaný nákup pokud se chcete angažovat –
vyzvědět podrobnosti prodeje
• rozhodně ale dopředu neplatit – z Afriky nikdo nic
nepošle ☺
4. Ochrana lokalit pro druhy
(mimo ZCHÚ)
• pokud se něco děje v ZCHÚ – řeší Správy
(národní kategorie NPP, NPR) na svém území,
popř. krajské úřady
• různá pravidla v různých kategoriích územní
ochrany PP, PR, (ale např. myslivost nemusí být v
území zakázána),
• ochrana nejlépe možná přes chráněný druh
(ZCHD) - prokázat výskyt hodnověrně, AOPK
může evidovat výskyt ZCHD (lze se dotázat),
• VKP (podle § 5 zákona 114/92, nástroj obecné
ochrany) – všechny lesy, rašeliniště, vodní toky,
rybníky, jezera, údolní nivy a další (problém
definice – např. niva), VKP ale může být zrušeno
v případě veřejného zájmu (příslušný OOP)
Ochrana lokalit pro druhy
• památné stromy (mohou mít ochranné pásmo)
• kácení nebo poškozování dřevin rostoucích mimo les, u
dřevin nad 80 cm obvodu (=průměr 25 cm) ve 130 cm
nad zemí – na ty je třeba povolení; vztahuje se i na
křoviny (nad 40 m2) – řeší obecní úřad - pozor nově bez
vyjímky pouze soukromým osobám na jejich pozemku
• podle 114/92 - všechny druhy živ. i rostlin chráněny –
přes znalecký posudek prokázat zda byla populace
ohrožena (ČR) – prokazuje se těžko – kvantifikovat jak
velká část populace hrožena – ale u pěnkav obtížné ☺
(drahé zpracování), vhodné např. orel královský
• přechodně chráněné plochy – území s dočasným nebo
nepředvídaným výskytem významných druhů (např.
hnízdiště
– na předem určenou dobu, příp. na opakované období
(omezení rušivých činností – např. vstup do kolonie);
lze proplatit náhrady újmy; nelze zrušit
Ochrana lokalit pro druhy
Zateplování a rekonstrukce domů (vs. rorýsi a netopýři)
- rorýs i netopýři jsou ZCHD – při jejich výskytu nutná
výjimka! (u rorýse mezi 20.4. a 10.8.) – Krajské úřady
- podle § 5 114/1992 (obecná ochrana) může OOP
zakázat či omezit rušivou činnost (omezení možností
hnízdění i mimo hnízdní sezonu) a specifikovat podmínky
pro výkon takové činnosti – i obecní úřady
- při zjištění nevhodného postupu – ČIŽP
- metodický pokyn MŽP - pro krajské úřady a obce s
rozšířenou působností; OOP podle něj vydávají nařízení např.
v Praze Nařízení MMP
- hodně závisí na přístupu lidí na konkrétních úřadech
- nedořešeno se stavebními úřady (vhodné začlenit do
stavebního zákona)
- zásadní zadávat zjištěná hnízdění do databáze na
www.rorysi.cz (oficiální databáze, se kterou pracují i
úředníci)
Ochrana lokalit pro druhy
Ochrana v těžebních prostorách
- při výskytu ZCHD platí stejné zákony jako všude
- v aktivních často vhodný management
- střety při rekultivacích (hlavně horní zákon – 44/1988 a 61/1988) –
povinnost sanace a rekultivace (v průběhu těžby tvorba finanční rezervy),
plán ještě před zahájením těžby, po rekultivaci zemědělská půda nebo les
ze zákona - nutné zařadit vhodné přístupy do horního zákona
- nástroje ochrany: přechodně chráněné plochy, VKP, neudělení výjimek k
ZCHD, zákaz či podmínky činnosti (podle § 66); může být i ÚSES
- návrhy pro změnu legislativy: www.calla.cz
- problém s povolením ke vstupu pro průzkum (podobně i v NP či NPR!)
Další mechanismy ochrany
Výsadní postavení ptáci
• přísná ochrana se vztahuje na všechny volně žijící
ptáky kdekoliv v EU – seznam evropských druhů
ptáků (na stránkách MŽP) – musí zde hnízdit (i když
jednou za 30 let sporné); směrnice o ptácích
převedena již do zák. 114 (§ 5a)
• na lov a držení ptáků musí být tzv. odchylný postup
(§5b) – vydává kraj; MŽP vydalo např. vyhlášky pro
odchylný postup pro usmrcování špačka nebo pro
kroužkování ptáků
Další mezinárodní úmluvy – o mokřadech, netopýrech,
stěhovavých druzích atd. – máme je, ale nejsou
převedeny do legislativy – stát se zavázal, ale občané
nejsou povinováni je dodržovat, protože stát je
nepřevedl do národních zákonů