Parazitologie K nastudování: Protozoa, Nematoda, Cestoda, Trematoda, Arthropoda Z dosavadních protokolů: Mikroskopie, KFR, ELISA Úkol 1: Odebírání v lékařské parazitologii Úkol 1a) Odběry u střevních parazitů Prohlédněte a zakreslete nádobku pro parazitologické odběry. Zapamatujte si, že v parazitologii nelze použít výtěry z řiti Vzorek stolice není příliš vhodný pro diagnostiku (jméno červa): V tomto případě se doporučuje spíše (název metody): Úkol 1b) Další odběrové metody Propojte čarami metody z levého sloupce a diagnostické postupy v pravém sloupci. diagnostika toxoplasmózy zaslání použitých kontaktních čoček diagnostika trichomonózy zaslání žaludeční šťávy (+ stolice) diagnostika močové schistosomózy histologický vyšetření tkáně močového měchýře diagnostika giardiázy zaslání soupravy C. A. T. + sklíčko diagnostika akanthamébiázy zaslání krve na serologické vyšetření Úkol 2: Mikroskopie střevních parazitů Grahamova metoda (vajíčka roupů přítomna) Přítomnost roupích vajíček se prověřuje Grahamovou metodou. Páska se nalepí na řasy v okolí řiti a pak se přilepí na podložní sklíčko. Hledejte roupí vajíčka v mikroskopu při zvětšení objektivu 10×–40× (bez imerze). Zakreslete výsledek. Úkol 3: Demonstrace parazitů, jejich vajíček a životních cyklů Úkol 3a) Ukázka parazitů Prohlédněte si preparáty parazitů naložených v lihu a dva z nich popište. ________________________________________________ ________________ ________________________________________________ ________________ Úkol 3b) Demonstrace obrazů parazitů, jejich vajíček a životních cyklů Přidejte chybějící popisky k obrázkům (v první části vždy napište název parazita a stádium) Úkol 6: Diagnostika Toxoplasma gondii serologickými testy Pracujeme s následujícími séry, přicházejícími k serologickému vyšetření: P: screening u 29leté těhotné ženy, bez klinických potíží, doma dvě kočky Q: screening u jiné, 24leté těhotné ženy, rovněž bez klinických potíží, kočky nemá R: 21letá studentka, trávící svůj volný čas putováním po lese, žádné kočky, před dvěma týdny únavnost, zvětšené lymfatické uzliny S: 65letý důchodce, žije na vesnici, jeho koníčkem je práce na zahradě, přes kterou často chodí kočky; symptomatologie chorioretinitidy, jiní v úvahu přicházející původci kromě Toxoplasma již vyloučeni Úkol 6a) Komplementfixační test Odečtěte titry KFR v sérech klientů P, Q, R, S testovaných na protilátky proti Toxoplasma gondii. První ředění je 1:5 a následuje ředění geometrickou řadou. Pečlivě vyhodnoťte kontrolu antikomplementarity. Zakreslete výsledek a zapište titry. Úkol 6b) ELISA pro průkaz protilátek IgA Výsledky reakce ELISA – protilátky třídy IgA proti T. gondii v sérech pacientů jsou demonstrovány na serologické destičce a je k nim připojen výsledek měření absorbance. Dle pokynů učitele. Spočtěte cut off (průměr hodnot obou důlků „c. o.“), odečtěte hodnoty optické density u negativní (B1) a positivní (E1) kontroly. Zapište interpretaci pro obě části úkolu (a + b) Základy klinické mykologie K nastudování: Houby J Z vlastních protokolů: Mikroskopie, kultivace, antibiotická citlivost, precipitace Tabulka pro hlavní výsledky úkolů 1 až 3 (k postupnému vyplnění): Kmen K L M N Gramovo barvení – Úkol 1 Kultivace (krevní agar) Úkol 2a Velikost Barva Tvar Profil Hemolýza Povrch Zápach Úkol 2b: Růst na Sabouraudově agaru s chloramfenikolem (+/–) Úkol 2c: růst na chromogenní půdě KONEČNÝ ZÁVĚR (dle úkolů číslo 2c a 3) Úkol 1: Mikroskopie kmenů bakterií a kvasinek Obarvěte Gramem dané kultury mikroorganismů. Použijte imerzní mikroskopii (imerzní objektiv 100× zvětšující). Výsledky zapište do tabulky. Povšimněte si velikostních rozdílů mezi kvasinkami a bakteriemi. Úkol 2: Kultivace bakterií a kvasinek a) Kultivace na krevním agaru Popište kolonie daných kmenů na krevním agaru a zapište do hlavní tabulky. Nezapomeňte popsat zápach. Všimněte si, že kolonie kvasinek (dle výsledků Úkolu 1) jsou podobné některým bakteriím (zejména G+ kokům, které dle morfologie kolonií asi budou stafylokoky). b) Kultivace na Sabouraudově agaru s chloramfenikolem Zhodnoťte nárůst daných kmenů na selektivním agaru pro kvasinky a plísně (Sabouraudův agar s chloramfenikolem). Sabouraudův agar sám o sobě není selektivní, ale jeho selektivita je zajištěna přídavkem širokospektrého antibiotika (chloramfenikol). c) Kultivace na chromogenní půdě Chromogenní půdy pro kvasinky umožňují rozlišení nejdůležitějších druhů rodu Candida. Pomocí kontrolních kmenů se pokuste určit druh kandidy pomocí chromogenní půdy. Jsou-li kolonie bílé (není tedy přítomno žádné barvivo), znamená to, že kmen touto chromogenní půdou nelze určit. Úkol 3: Biochemická identifikace kvasinek soupravou Auxacolor Odečtěte výsledek auxacoloru u kmene, který se nepodařilo identifikovat chromogenní půdou. V tomto případě se nepočítá kód, nýbrž se výsledek porovnává s tabulkou. (Může se stát, že vyjde více taxonů. V tom případě mějte na paměti, že např. C. albicans by byla v úkolu 2c) zelená a Rhodotorula by na 2b) měla červený pigment.) C Neg* Glu** Mal** Sac** Gal** Lac** Raf** Ino** Cel** Tre** Ado** Mel** Xyl** Ara** Act*** Pox# Výsledek identifikace: *normálně modré **žluté pozitivní, modré negativní ***žlutá pozitivní, bezbarvá negativní #hnědé pozitivní, bezbarvé negativní Úkol 4: Určení citlivosti na antimikrobiální látky K léčbě mykotických infekcí nelze použít antibiotika. Musíme použít speciální léky – antimykotika. Ta zase na druhou stranu nejsou účinná u bakteriálních infekcí. a) Určení citlivosti na antimykotika. Odečtěte in vitro citlivost daných kmenů na antimykotika. Do tabulky pište jen kmeny, které jsou alespoň na něco citlivé, ostatní zapište pod tabulku. Do tabulky zapište plný název antimykotika podle kartičky, pro všechny testované kmeny vyhodnoťte jako citlivé nebo rezistentní. U amfotericinu B je referenční zóna 10 mm. Pro jiná antimykotika je to 20 mm, zato však není nezbytné, aby uvnitř zóny nebyly přítomny vůbec žádné kolonie. Kmen Antimykotikum (celé jméno) Æ zóny (mm) Interpretace Æ zóny (mm) Interpretace Kmeny ___ a ____ (tj. kmeny bakterií–kvasinek*) jsou rezistentní na všechny preparáty. *nehodící se škrtněte b) Určení citlivosti na antibiotika. Odečtěte in vitro citlivost daných kmenů na antibiotika. Do tabulky pište jen kmeny, které jsou alespoň na něco citlivé, ostatní zapište pod tabulku. Zapište celé názvy antibiotik a změřte velikost zón. Zapište kmeny jako citlivé (C) resistentní (R) a dubiózní (D). (Dubiózní jsou ty, které mají velikost zóny právě hraniční.) Kmen Antibiotikum (celé jméno) Æ zóny (mm) Interpretace Æ zóny (mm) Interpretace Kmeny ___ a ____ (tj. kmeny bakterií–kvasinek*) jsou rezistentní na všechny preparáty. *nehodící se škrtněte Úkol 5: Mikroskopie plísní Plísně jsou zpravidla mikroskopovány jinak než kvasinky. Gramovo barvení se užívá zřídka. Zpravidla se užívá nativní preparát, zvětšení objektivu 10 až 40× (à BEZ IMERZNÍHO OLEJE!). Zakreslete a popište předložené druhy plísní. (Jsou-li k dispozici více než tři druhy, vyberte tři z nich.) Nezapomeňte popsat hyfy, makro a mikrokonidie a další pozorované objekty. Spojte popisky s objekty linkami nebo vyznačte jiným vhodným způsobem, co k čemu patří.