Antropologie obecná I Postavení člověka v systému živočichů Doc. Václav Vančata Antropologický ústav Př F MU Co je vlastně evoluce hominidů ? Evoluci hominidů je chápána různě Představy romantické a sociálně vědní Antropocentrismus Člověk je zcela unikátní bytost odlišná lidskou kulturou, myšlením a dalšími výhradně lidskými vlastnostmi od všech dalších organismů Představy přírodovědné - hard science Biologismus Člověk je pouze dalším „unikátním“ druhem Kultura je pouze další z ekologických adaptací hominidů Geny a přírodní výběr jsou vše kultura a chování se jim podřizují Evoluční antropologie - syntéza Primatologie ontogeneze chování, soc.struktura ekologie ochrana prostředí Primáti (Primates) • řád savců, do něhož patří jako biologický druh také člověk. Současná systematika primátů vymezuje více než 350 druhů primátů. • Jsou býložraví, všežraví, výjimečně hmyzožraví a žijí převážně v tropech a subtropech. Většinou jsou to čtyřnozí středně velcí savci (od 1 do 50 kg) se sociálním způsobem života vázaným na stromy. • Je to jeden z nejstarších v současné době stále žijících řádů savců, jehož evoluce započala zřejmě ve svrchní křídě zhruba 85 miliony lety. • Současní primáti se od ostatních savců liší polouzavřenou nebo uzavřenou orbitou, chrupem s vyčnívajícím špičákem a zubním vzorcem 2–1–(4)3(2)–3, chápavou pětiprstou končetinou s nehty (nikoliv drápky), specifickým způsobem viděním, relativně rozvinutým mozkem. U antropoidních primátů pak i rozvinutou mozkovou kůrou a mozečkem. Hlavním smyslovým orgánem je zrak, důležitý je i sluch. Čich má většinou doplňkový význam. Charakteristická je velká vnitrodruhová i mezidruhová biogeografická, ekologická, potravní a sociální diverzita. • Současní primáti tvoří homogenní skupinu, kterou lze rozdělit na tři jasně definované skupiny: poloopice, nártouny a vyšší primáty miniřád: Anthropoidea - vyšší primáti superčeleď: Platyrrhina - širokonosí primát nadčeleď: Ceboidea čeleď: Callithricidae - kosmanovití podčeleď: Callimiconinae - kalimikové podčeleď: Callithricinae - kosmani čeleď: Cebidae - malpovití podčeleď: Aotinae - mirikiny podčeleď: Callicebinae - titiové podčeleď: Cebinae - malpy čeleď: Atelidae - chápanovití podčeleď: Pitheciinae - chvostani podčeleď: Atelinae - chápani superčeleď: Catarrhina - úzkonosí primáti nadčeleď: Cercopithecoidea čeleď: Cercopithecidae - kočkodanovití podčeleď: Cercopithecinae - kočkodani podčeleď: Colobinae - hulmani nadčeleď: Hominoidea čeleď: Hylobatidae - gibonovití čeleď: Hominidae - hominidé podčeleď: Ponginae - orangutani podčeleď: Paninae - šimpanzi podčeleď: Homininae - lidé řád: Primates – Primáti miniřád: Prosimii - Poloopice nadčeleď: Loroidea čeleď: Lorisidae - outloňovití čeleď: Galagonidae - kombovití nadčeleď: Lemuroidea čeleď: Cheirogaleidae - makiovití čeleď: Megaladapidae (Lepilemuridae) čeleď: Lemuridae - lemurovití podčeleď: Lemurinae - lemuři podčeleď: Hapalemurinae - hapalemuři čeleď: Indridae - indriovití čeleď: Daubentoniidae – ksukolovití miniřád: Tarsiiformes - Nártouni nadčeleď: Tarsioidea čeleď: Tarsiidae - nártounovití Geografické rozšíření primátů Poloopice (Prosimii) • Od vyšších primátů se odlišují v řadě znaků souvisejících s rozdílnou fylogenezí a s různými adaptacemi a ekologií. • Poloopice jsou malí až středně velcí stromoví savci. Mají relativně malý mozek s dobře vytvořeným čichovým lalokem koncového mozku. Tomu také odpovídá velká délka obličejového skeletu a stavba příslušných kostí obličeje. • Mají vyvinuté rhinarium (vlhký “čumáček”) a poměrně dobrý čich; mají rovněž vytvořeny různé pachové žlázy, jimiž značkují své teritorium. Oči mají odrazovou vrstvu tapetum lucidum, která je adaptací na noční vidění. Stereoskopické vidění není dokonalé, osy očí nejsou paralelní. Očnice je v zadní části otevřená. Uši jsou pohyblivé. • Zuby poloopic se liší od zubů vyšších primátů. Dolní řezáky jsou specializované a tvoří zubní hřebínek, špičáky jsou poměrně malé a mohou i chybět. V souvislosti se zubním hřebínkem se vytváří podjazykový orgán, Dolní čelist poloopic a kost čelní zůstávají nesrostlé. • Žijící poloopice mají výrazně delší zadní končetiny než končetiny přední. Palec na ruce je schopen výrazné opozice. Ukazováček na noze má pseudodrápek. Vyšší primáti (Anthropoidea) • Jsou většinou středně velcí savci (3 - 30 kg). Výjimku tvoř hominidé, tedyí velcí lidoopi a lidé, jejichž hmotnost je vždy více jak 30 kg. • Vyšší primáti mají většinu základních znaků podobných člověku. • Mozek je vždy poměrně velký a rozvinutý, má zřetelnou gyrifikací. Mozeček je plně rozvinutý. Rhinarium není nikdy vytvořeno. Vyšší primáti mají poměrně špatný čich. • Orbita je zezadu plně uzavřena a obsahuje kost slzní. Mají dokonalý zrak a ve většině případů barevné vidění. Tapetum lucidum není nikdy vytvořeno. • Stavba kostěného ucha je v základních rysech podobná u všech vyšších primátů. • Zuby vyšších primátů jsou poměrně konzervativní a zubní vzorec je vždy 2.1.3.3 nebo 2.1.2.3. Řezáky jsou ve vertikální poloze. • Délka předních a zadních končetin se většinou výrazně neliší. • Ruce mají výrazné manipulační schopnosti. Palec ruky není většinou schopen dokonalé opozice, může být v různé míře redukován. • Vyšší primáti jsou výraznou složkou ekosystémů, v nichž žijí. V mnohých ekosystémech jsou primáti výraznými rozšiřovači semen a někdy i opylovači rostlin. Současný pohled na fylogenezi primátů Jak a kdy vznikli Prosimii? Jsou archiprimáti vůbec primáti? Co se dělo v období mezi vznikem obou skupin? Poloopice a vyšší primáti se vyvíjeli paralelně minimálně od spodního eocénu, a proto mnohé podobné adaptace vznikly paralelně a nejsou přímo srovnatelné Poloopice a vyšší primáti se však liší v mnoha fylogeneticky podstatných znacích Fylogeneze primátů Teorie paralelního vývoje poloopic a vyšších primátů v třetihorách Způsob života primátů Ekologie primátů Ekologické adaptace primátů Potravní adaptace primátů Frugivorie Folivorie Gumivorie Insectivorie Chování primátů a jeho projevy Chování: Lokomoční, potravní, sociální, herní, rodičovské, sexuální, agonistické Projevy chování: komunikace, žraní, agrese, kopulace, aj. vždy vznikají v interakci s ekologickými podmínkami Sociální struktura primátů Životní historie primátů Základní vlastnosti poloopic Rhinarium, dlouhé čelisti Dlouhé zadní končetiny Tapetum lucidum odrazová vrstva pro noční vidění neúplně uzavřená orbita, divergentní oční osy Geografické rozšíření poloopic Loriovití Loriovití Kombovití Lemurovití Asijští loriovití Lori ryšavý Komba ušatá - Galago senegalensis Lemur kata - Lemur catta nejsociálnější druh lemurovitých Platyrrhina - širokonosé opice Opice Nového světa Základní charakteristiky širokonosých opic Malpy a kotulové Malpy Kotulové Vřešťani a chápani Základní charakteristiky na lebce úzkonosých primátů Makak rhesus - Macaca mulatta Makak červenolící - Macaca fuscata nejseverněji žijící nehumánní primát - japonské ostrovy Makak medvědí příbuzný japonských makaků Paviáni - Papio hamadryas Hulman posvátný - Semnopithecus entellus Nadčeleď Hominoidea Gibonovití - charakteristické znaky Giboni mají relativně malý méně gyrifikovaný mozek. Mají specializované relativně dlouhé horní končetiny. Velikost těla je srovnatelná s s většími opicemi 5 - 15 kg. Žijí v monogamních párech a mají velmi bohatou vokalizaci. Chování je poměrně chudé. Jsou výhradně stromoví a většin z nich pojídá spíše plody a poměrně velké množství živočišné stravy. Skelet velkých lidoopů Genetika hominidů Všichni velcí lidoopi mají stejný počet 48 chromozomů Rod orangutan Pongo Orangutan sundský - Pongo pygmaeus Svrchní pleistocén Podčeleď Paninae - gorily a šimpanzi Orangutani – nástroje, voda a lov ryb