MOBILITA / r w MECHANICKY/UZEMNI POHYB/ IGRACE G0S9 ® předmět studia více disciplín ■ geografie, demografie, sociologie ® mobilita: ■ prostorová, sociální ® nej důležitější znaky: ■ 1) periodicita a délka trvání: a) trvalé o b) dočasné (denní, týdenní, měsíční, sezónní) ■ 2) směr pohybu: koncentrační, dekoncentrační, neutrální ■ 3) organizace pohybu: o živelný, plánovaný, řetězová migrace ® příčiny a motivace: ■ ekonomické a mimoekonomické (politické, kulturní, náboženské, environmentálni...), push-pull faktory ® početnost skupin: ■ individuální, skupinové, masové ® prostorový průběh: ■ přímé, po etapách, hierarchický charakter ® Typy ■ migrace ■ dojížďka: denní, ne- ■ nepravidelné pohyby (sezónní,...) ® relativně nevratný pohyb, změna trvalého bydliště (místa obvyklého pobytu) ® v 2. pol. 20. stol. růst velkého množství přechodných forem ® IMIGRACE, EMIGRACE, REEMIGRACE ■ pohyb obyvatel, který zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci ® REPATRIACE, UPRCHLICTVÍ ® zákonitosti: ■ RAVENSTEIN (1883) Law of Migration ® Dobrovolná migrace ■ vlastní iniciativy migranta o individuální, kolektivní případně masová ® Exodus (hromadná migrace) ■ vyvolán přírodní katastrofou nebo válkou ® Nedobrovolná migrace ■ vyhoštění, evakuaci (vyklizení za účelem ochrany) ■ sociologie a kulturní a sociální antropologie se zaměřují na motivy a dopady migrace, její vliv životní styl, sociální strukturu, příbuzenské svazky atd. ® změna trvalého pobytu ■ Vnitřní o za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce o Hlášení o stěhování, 1950+ / Pohyb obyvatelstva Mezinárodní o Změna obvyklého pobytu za hranice státu (OSN 1 rok) o z hlediska statistiky značně problematické. politické, ekonomické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady jak na emigrační, tak i na tranzitní a zejména imigrační zeme migrační trendy / proudy: Jih-Sever a Východ-Západ ® Push-pull faktory: ■ Ekonomická nestabilita změna životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní strety, zhoršování kvality životního prostředí ■ politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace ® „není nic trvalejšího, než dočasná pracovní migrace" (Martin, 1994) ® díky procesu globalizace vyvstává potřeba koordinovat migrační politiku na nadnárodní, kontinentální úrovni Z7 F E Intenzita migračních pohybů Wanderung8inten8ität ■ Fáze vystěhovalectví migrace venkov-město ostatní pohyby ^-~-1— m Phasen IV 8onst. rluml. EUweg. Au8win<í©rung 8ttdt-8tadt "°" Lantf-8ttdt CSU ČCSKÝ STATISTICKÝ UKaO Český statistický úřad HLÁŠENÍ O STĚHOVÁNÍ Obyv5-12 Měsíc 200 Registrováno ČSÚ ČV 29/04 ze dne 12.5.2003 IKF 495002 (vyplňuje ČSÚ) den, mésíc.rok Datum narození Rodné číslo Datum přihlášení k pobytu den, měsíc, rok Pohlaví 1-mužské 2-ženské Stav l-svobodný(á) 2-ženatý, vdaná 3-rozvedený(á) Státní obč. (uveďte slovy)_ Nejvyšši vzdělání 1-základní 2-střední bez maturity (od 15 let věku) 3-střední s maturitou 4-vysokoškolské Důvod stěhování (uveďte jeden hlavni důvod) 1-změna pracoviště 2-přiblíženi k pracovišti 3-učení,studium 4-ovdovělý(á) (kóduje ČSÚ) 4-zdravotní důvody 5-sňatek 6-rozvod 7-bytové důvody 8-následování rodinného příslušníka 9-jiný důvod Předchozí trvalé bydliště okres obec ulice, č.p. Stát (u přistěhovalých z ciziny) (kóduje ČSÚ) Nové trvalé bydliště okres obec ulice, č.p. Stát (u vystěhovalých do ciziny) (kóduje ČSÚ) Vyplňte čísly všechny rubriky s výjimkou těch, které vyplňuje ČSÚ. Vytečkované řádky vyplňte čitelně slovy. Další pokyny pro vyplnění jsou uvedeny na zadní straně hlášení. □ 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10-11 12 13-14 15 Pokyny pro vyplnění Hlášení o stěhováni (Obyv 5-12) K tomuto statistickému zjišťování, které je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2004, je zpravodajská jednotka povinna ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout všechny požadované údaje. Ochrana individuálních dat je zaručena zákonem. Zpravodajskými jednotkami, odpovídajícími za hlášeni o stěhováni (Obyv 5-12) jsou: . ohlašovny pobytu pro případy stěhování občanů ČR z obce do obce na území ČR nebo stěhování občanů ČR z a do ciziny . okresní úřadovny cizinecké a pohraniční policie ČR pro případy vnitřního i zahraničního stěhováni cizinců a osob bez státního občanství Za občany ČR vyhotovuje hlášení Obyv 5-12 ohlasovňa pobytu v obci, do niž se občan přistěhoval z jiné obce v ČR nebo z ciziny, a ve které se hlásí k trvalému pobytu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. Za občany, kteří se dlouhodobě stěhují mimo ČR, vyhotovuje hlášení ohlasovňa pobytu v obci, kde měl občan ČR trvalé bydliště při odevzdání občanského průkazu do úschovy podle stejného zákona před vystěhováním do ciziny. Za cizince - s povolením k trvalému pobytu na území ČR, - s vízem nad 90 dní, - s azylem na území ČR, který se stěhuje v rámci ČR do jiné obce (nebo v rámci Prahy), vyhotovuje hlášení Obyv 5-12 okresní úřadovna cizinecké policie příslušná okresu přistěhováni. Ostatní případy stěhováni cizinců (přistěhování do ČR u osob s povolením k trvalému pobytu a osob pobývajících v ČR na víza nad 90 dni; uděleni azylu; faktické vystěhováni z ČR; ukončení platnosti víza bez jeho následného prodloužení nebo získání nového - "úřední vystěhování") a také informace o získání občanství ČR jsou ČSÚ zasílány prostřednictvím automaticky generované exportní dávky měsíčně každou okresní úřadovnou cizinecké policie prostřednictvím příslušné Krajské správy cizinecké policie a Krajské reprezentace ČSÚ. Podrobnosti obou typů vykazování stěhování cizinců řeší příslušné interní pokyny orgánů služby cizinecké a pohraniční policie. Hlášení musi být vyhotoveno za všechny osoby, tedy i za děti mladší 15 let a osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jinak nezpůsobilé. Zpravodajská jednotka může požádat občany, aby hlášení za sebe a své rodinné příslušníky vyplnili sami, nemůže to však od občanů vyžadovat. Soubor hlášení Obyv 5-12 za kalendářní měsíc zašle zpravodajská jednotka první pracovní den následujícího měsíce na adresu: ČSÚ - Odbor gesčního zpracováni Praha, oddělení zpracování demografie Na padesátém 81 100 82 Praha 10 Nenastal-li v kalendářním měsíci žádný případ stěhováni, zašle zpravodajská jednotka tiskopis Negativní hlášení pro statistiku mechanického pohybu obyvatelstva čtvrtletně, vždy za příslušné měsíce daného čtvrtletí a to: v dubnu za leden, únor, březen v červenci za duben, květen, červen v říjnu za červenec, srpen, září v lednu následujícího roku za říjen, listopad, prosinec. Z7 Z7 ® počet přistěhovalých (I, i, hmi) ® počet vystěhovalých (E) ® migrační saldo: MS=I-E/S ■ čistá míra migrace ® migrační objem MO=l+E/S ® efektivnost migrace: ME=MS/MO Svétová migrace Země původu ■, (roční průměr uprchlíků) 1995- 2000 ■+10Q.CÚC ■ěo,qqo-ioq.í'J; -3Q.D0D Cílově žerné (roční prďměr uprchlíků) 1995- 2000 ■ + 1O0.CO0 ■ao\ODO-ioQo1ooc ImigracE rovná emigraci Chybějíc! údaje Zdroj: ä pojené národy {2MU2\ http://en.wikipedia.Org/wiki/File:Net migration rate world.PNG ® Pro většinu migrantů je hlavním cílem získání občanství v zemi svého současného pobytu ■ "ius soli" dle místa narození ■ "ius sanguinis" dle původu rodičů, nejčastěji dle občanství otce v době narození dítěte, u nelegitimních dětí dle občanství matky v době narození dítěte. ® Pracovní migrace ■ vstup do země jako cizí pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele, samostatně za účelem nalezení práce v zahraničí ■ dle trvání dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. o "brain drain" (odliv mozků), střední a východní Evropu typický. ® Ilegální migrace ■ Problematickou oblastí i po našem vstupu do EU / zapojením ČR do Schengenského systém o zachycení nelegální migranti vrací do první "bezpečné" země, nejčastěji na Slovensko. ® PŘÍČINY MIGRACÍ ■ se mění v čase, obecně roste význam ekonomických, ekologických a politických příčin ® BEHAVIORÁLNÍ GEOGRAFIE: ■ sociální, psychologické a ekonomické příčiny migrací ® DŮSLEDKY MIGRACÍ: ■ mění se celosvětové rozmístění obyvatel, jeho struktura ■ rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický, ekonomický) ® organizace a servery zabývající se migracemi: UN.org/popin, lOM.int, IOM.cz, UNHCR.ch, cizinci.cz, migraceonline.cz Z7 ® pravěké a středověké migrace ■ pouze nepřímé důkazy o jejich průběhu a příčinách (pro Evropu důležité „stěhování národů" v 5. stol., důsledky změny klimatu) ® novověké migrace: ■ význam volného pohybu pracovních sil, demografické revoluce v Evropě a kapitalistického vývoje ® Evropa: ■ vysoká dynamika populace a její význam pro migraci 19. a 20. stol. ® Asie: ■ vysoká stabilita populací - nucené migrace Číňanů a Indů do JV Asie, Korejců do Japonska a židé do Izraele ® Afrika: ■ nucené migrace do USA a Karibiku (pokles podílu Afriky na světovém obyvatelstvu: 1750 13,5 % a 1950 7,3 %) ® především osídlování Ameriky - ■ 16./17. st. Španělé a Portugalci ■ fáze přistěhovaleckých vln do USA (1820-1960 cca 45 mil.) ■ počátek 20. stol. také z Rakouska-Uherska, později ČSR - zvi. Slovensko ■ Po 2. světové válce Asie a Hispánci PŮVOD EMIGRANTŮ 1820-1860 (%) 1861-1890 (%) 1891-1920 (%) 1921-1960 (%) stará evropská imigrace 91,2 76,0 25,0 37,3 nová evropská imigrace 0,7 11,5 63,3 21,0 EVROPA CELKEM 91,9 87,5 88,3 58,3 AMERIKA 3,6 9,6 8,4 37,0 ASIE 0,8 2,5 2,8 3,6 AFRIKA A OST. 3,7 0,4 0,5 1,1 ® Austrálie a Nový Zéland ■ dominantní období 1830-1930 ® po 2. světové válce: ■ při vzniku samostatných států rozsáhlé migrace - Izrael, Indie x Pákistán ■ odchod Němců ze Stř. a V Evropy (13 mil.), Poláci (6,5 mil.), Češi (2,1 mil.) ® od 60. let se západní Evropa stává imigrační oblastí ■ dominuje pracovní migrace ■ růst ilegální migrace ® Německo: 1960-2 mil. gastarbeiterů, 1973- 8 mil., poté omezení, nyní cca 12-13 mil. ® Populace některých států tvořena z velké části migranty - Austrálie (24 %), Kanada (17 %), Švédsko (12 %), USA (přes 10 %) Vybrané evropské státy: cizinci podle státního občanství- top 7- llf Pozn.: poslední dostupné údaje- viz. metodika ITÁLIE NĚMECKO NIZOZEMSKO Vybrané evropské státy: cizinci podle státního občanství- top 7- II Pozn.: poslední dostupné údaje - viz. metodika Vybrané evropské státy: cizinci podle státního občanství- top 7- f Pozn_: poslední dostupné údaje - viz. metodika MAĎARSKO RAKOUSKO RUMUNSKO SLOVENSKO^ Česká republika Ukrajina c-lskc- 9% jiná SLOVINSKO Bií ČESKA REPUBLIKA Itálie V/i, Ukrajina 31 % Německo Bulharsko Ukrl^fria 2% ^7 [J ® počátkem 21. století ■ mimo svoji mateřskou zemi na světě 120-185 mil. lidí ® velmi nerovnoměrně rozmístěni ■ 112 ve vyspělých a 112 v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1 /3!), v zemích západní Evropy cca 20 milionů ® ročně přibývá 2-4 miliony, podíl migrantů na celkovém obyvatelstvu asi 2 % ■ většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou uprchlíci (podle Ženevské konvence) o z Afghánistánu (4,5 mil.) a Palestiny (4,1 mil.) ® Azyl - azylová politika ■ důkladné zkoumání důvodů e/imigrace a úspěšnost žádostí o azyl se tak pohybuje v jednotkách procent, především z politických důvodu. ■ zvláštní zařízení, jDřičemž úroveň zde poskytovaných služeb je v řadě vyspělých států včetně USA velice nízká. ® Pokles populace vyspělých států - ■ otázka řízené migrace zejména vzdělanějších vrstev obyvatelstva není řešením hrozícího stárnutí obyvatelstva ■ rozdíly kulturní a náboženské, xenofóbie ze strany majoritní populace (obavy se ztráty zaměstnání a nárůstu kriminality) ® Uprchlík (také běženec) ■ Ekonomický X politický X válečný ® Podle oficiálních kritérií je utečenec cizinec, kterému bylo přiznáno postavení utečence z důvodu opodstatněné obavy z pronásledování pro rasovou, národnostní nebo náboženskou přísluš nost, pro příslušnost k určité sociální skupině nebo proto, že zastává určité politické názory, pro které se nechce nebo nemůže vrátit do státu, ve kterém má své státní občanství, nebo do státu svého posledního trvalého pobytu. €T¥ Velké vlny uprchlíků v historii v minulém století ® 1919 - Ze západního pobřeží Turecka byli vysídleni Řekové. ® 1948 - Palestinsky exodus z nově vzniklého Izraele. ® 1959 - Z Tibetu po násilném obsazení země čínskou armádou utíkají lide do Indie. ® 1968 - Z důvodů intervence sovětských vojsk v CSSR uteklo ze strachu mnoho obyvatel země. ® 1979 - Z Afghánistánu utíkají lidé do Pákistánu před sovětskou invazí. ® 1992 - Z Bosny a Hercegoviny utekli místní obyvatelé do Rakouska, Nemecka a Turecka. ® 2003 - Z Dárfúru utíkají tisíce lidí před útoky arabských milicí. ® 2005 11 500 000 - nejvíce nových uprchlíků je v Dárfúru (Súdán) - ti min do Čadu, uprchlici z Iráku směrují do Sýrie. 4,3 milionu uprchlíku je v Africe. ® Uprchlíků na území vlastního státu („vnitřně vysídlené osoby") je dvojnásobně více (tedy přibližně asi 23 milionu). Jejich počet se zvyšuje rychleji než „mezistátních" uprchlíků. ® multikulturní - ■v Švédsko, Austrálie, Kanada ■ „všem stejná práva ve všech sférách" - cizinci zůstávají i po několik generací neasimilováni ® diskriminační („differetial exclusion") "V Německo, Švýcarsko, Rakousko atd. ■ začlenění imigrantů do určité společenské sféry (trh práce), ale znemožnění získání občanství, participace na veřejném životě ® asimilační model ■ Francie příliš se neosvědčil - proces jednostranné adaptace ® Definice osoby, které byly donuceny dočasně, dlouhodobě nebo trvale opustit své původní bydliště v důsledku v důsledku významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže zajistit bezpečné živobytí,o nebo/a v důsledku zásadní změny environmentálních procesů, které ohrožuje jejich existenci anebo vážně ovlivňuje kvalitu jejich života (např. náhlé přírodní katastrofy) ® příčiny migrace: ■ Záplavy, zemětřesení, výbuchy sopek, hurikány ■ Dlouhodobé přírodní změny významně ovlivněné člověkem (např. degradace půdy - dezertifikace, změny srážkového režimu) Nehody a havárie (např. průmyslové, dopravní či jaderné) ■ Rozvojové projekty (např. výstavba přehrad nebo zavlažovacích zařízení, urbanizační procesy, výstavba dopravní infrastruktury, těžba přírodních zdrojů) ■ Ozbrojené konflikty a války spojené se zhoršováním stavu životního prostředí (např. konflikty o vodní zdroje, pastviny, ropu) Kategorie: ® Environmentálne motivovaní migranti ■ opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně, kvůli vážné environmentálni hrozbě (př. znečištění životního prostředí), strategie zvládání kritické situace / způsob adaptace na nové či měnící se environmentálni podmínky ® Environmentálni přesídlenci ■ jsou nuceni opustit své bydliště kvůli ohrožení svých životů, živobytí a prosperity, které se ocitly ve vážném nebezpečí z důvodu negativního působení environmentálních procesů nebo přírodních katastrof, případně i lidské činnosti (Černobyl, Fukušima): Rozvážní (pozvolní = slow-onset) environmentálni přesídlenci mají „výhodu" relativně delšího časového období a lepší možnost výběru cílové destinace pro nalezené nového domova a živobytí - delší zkušenost / periodicky se opakujícími přírodními katastrofami Rychlí (okamžití) environmentálni přesídlenci jsou nuceni sejpřesídlit z místa jejich stálého pobytu téměř okamžitě před předpovězenou prírodní katastrofou nebo ihned po ní. ® Rozvojoví (development) přesídlenci ■ nuceně opouští své bydliště v důsledku plánovaného využití území, na kterém žijí nebo kde vykonávají hospodářskou činnost - jasná zodpovědnost za jejich vystěhování a tím i určité kompenzace (Tři soutěsky) ® 10-25 mil. osob ■ v důsledku možné změny klimatu až na 150-200 mil. v roce 2050. ČESKO/SLOVENSKÉ EMIGRACE ® Emigrační vlny v průběhu 20. století: ■ Předválečná emigrace Nacistická okupace / 1939, lidé politicky angažovaní, ale zejména Židé ■ poúnorová emigrace o Odchod vyvolaný nástupem komunistické strany 1948, exil za dočasný X 1952 tzv. železná opona, 40 tis. ■ Posrpnová emigrace invaze vojsk Varšavské smlouvy 1968, do podzimu roku 1969 byly hranice poměrně otevřené, více než 80 tis. lidí (maďarská emigrace z roku 1956 - 300 tis. obyvatel téměř přes noc) o 1969-1989 dalších 140-150 tisíc lidí (24 % dětí a 41 % osob ve věku 16-30 let), UNHCR uvádí až 250 tisíc lidí ® Legalizace emigrace ® U ložen ka ■ osoba poslaná do zahraničí prostřednictvím Státní bezpečnosti, převážně v emigračních vlnách z let 1968/1969 a v roce 1986 úkolem bylo usadit se v cílové zemi, co nejdříve získat nové státní občanství a profesní postavení a být připravený na pozdější využití. o několik tisíc, Ivan Sviták, pracovník MZV ČSSR ® Krajané ■ název pro příslušníka druhé a následovné generace imigrantů do cílové země, narozený v tranzitní nebo cílové zemi emigrace, který má český nebo slovenský DŮvod (jazyk, původ, vztah, tradice, dění v krajanských spolcích) o v severní Americe jsou Tábor v Jižní Dakote, Praha v Texasu, New Prague a Veselí v Minnesotě nebo Cicero v Illinois, v Kanadě, o v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku / v rumunském Banátu, v srbském Selu či v moldavské vesnici Holubinka. ® Exulant ■ Exulant (z latiny exul, vypovězený) odešel nedobrovolně, často s tím, že se jednou vrátí ■ Moravští bratři (Jan Ámos Komenský), Tomáš Garrigue Masaryk (Wien) 1961- 1966- 1971- 1976- 1981- 1986- 1991- 1996-65 70 75 80 85 90 95 99 MIGRAČNÍ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) 1995 přírůstek (úbytek) na 1000 obyvatel ^ — ^ Jaroslav Maryáš, IS KRES, ESF MU Brno 0 20 40 60 80 100 km zdroj dat: Č SÚ Praha Méoični vývof n*l*galni Migrace v ČR pr«* SH ČR • PPR T i aloe Vývoj poctu cizinců s pobyty trvalými a dlouhodobými pobyty nad 90 dní v C R 1993 -2010 (31.12J fPfiamejT.ŘS CPMVCR) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 C 199 2H 165 I-1 201 211 -ře- CO O CO LD CD LD CN CD CD n 240 CD 01 O CD 1993 1554 1995 1996 1997 1993 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2003 2009 2010 □dlouhodobé pobyty nad 90 dnu Itrvalé pobyty Zahraniční stěhování cizinců v letech 2001-2010 External migra tion of foreigners; 2001-2010 120000 100000 -H p nsté have lí / immíg ra nts -60 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2003 2009 201 Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha Vnitřní stěhování cizinců v roce 2009 -podle regionu přistěhování a vystěhování Internal migration of foreigners: by regions - in 2009 -M 8 000 g 000 4-000 2 000 2 000 4 000 6 000 ■ 000 10 000 12 000 Počet usazených cizinců k 31.12. 2009 a procento těch z nich, kteří se do ČR přistěhovali v roce 2009- podle státního občanství Number of residing foreigners in the CR and percent of foreigners who entered in 2009 - by citizenship 120 000 -■ 100 000 -■ 60000 - Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Polsko Německo Moldavsko Spojené státy Čína Kazachstán Počet usazených cizinců k 31.12.2009 a procento těch z nich, kteří se do ČR přistěhovali v roce 2009 - podle kraje pobytu Number of residing foreigners in the CR and number of foreigners who entered in 2009 - by region ■ stav k31.12.2009 □ přistěhoval í v roce 2009 í irnrn. 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 432 503 -- 146 123 -- 9% 11% I- ™-1-1-1 Cizinci celkem Praha Počet osob Nelegální migrace cizinců v letech 2000-2010 53116 3£3™ 32 205 32 475 26129 14 54b 7549 3ľ2U-AA5^~ I I I I 2 =37 1 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2 COS 2007 2003 2COs 2010 i p pes státn í h ra n ice* o po ruse n í pa bytové ho režimu™ 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 ; Sfiatky cizinců I Marriages offoreigners: 2001-2010 ■ i—i oo ., :>14 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2003 2009 2010 3 500 Živé narození a zemřelí cizinci l Live births anddeatřisof foreigners: 2001-2010 2 001 2 002 2003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 003 2 005 2010 □ muž cizinec-že na ČR nžena cizinEC- mužGR ■ oba cizinci floih (řoieigneis) □ Živé narození ■Zemřelí ® Rozdělení Evropy na regiony s výrazně odlišným migračním chováním: ®země bývalé Jugoslávie, kromě Slovinska ® západní Evropa ® země Visegrádu, Slovinsko a Pobaltí ® ostatní postsocialistické země včetně bývalých republik SSSR ® Rusko ® 14. června 1985 mezi 5 členskými zeměmi ES: FR, BEL, NED, LUX a DE ■ Cílem této dohody bylo dosáhnout odbourání hraničních kontrol - tří cílů: Zjednodušení mezistátního pohybu občanů zrušením kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy. Zajištění minimalizace rizik spojených se zrušením kontrol na vnitřních hranicích. o Vyhnout se strukturálnímu konfliktu v rámci ES. ® 1987 Jednotný evropský akt - vytvoření jednotného vnitřního trhu ® území bez vnitřních hranic při dodržení čtyř svobod pohybu v rámci Evropského společenství (svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu). ® 19. června 1990 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě -pravidla pro fungování systému: ■ zrušení kontrol na vnitřních hranicích; ■ otázky vízové, azylové a pohybové politiky; ■ policejní spolupráce mezi schengenskými státy; ■ slaďování regulace povolení zbraní a harmonizace trestního zákonodárství; ■ ustavení Schengenského informačního systému; ■ zjednodušení mezistátní přepravy zboží. Vybrané evropské stály: počet cizinců v zemi a jejich podii na obyvatelstvu (Pramen: Eurostat, SÚ) počet cizinců v zemi 8 000 000 % cizinců v obyvatelstvu 50.0 O o I I I I o _1 _i ■LO ca _■ £r o o :-■ _l uu ■CO J10 '10 J10 '10 Vybrané evropské země: cizinci podle kontinentu (Pramen: Eurostat: Population Statistics 2010) Irsko Švýcarsko Slovensko Maďarsko Norsko Nizozemsko Švédsko Španělsko Rakousko Finsko Německo Dánsko Česká republika Itálie Rumunsko Bulharsko 30,5 2,3 5,1 3 Z 6,6 62,6 23,7 j 3,4 4.2 5,3 61,6 21,9 |,^2.Ě 12,5 59,4 23,2 j 2.4 13,1 56,0 9,9 I ; : 5 4 13,6 47,7 17,2 14,8 6 3 13,2 45,0 13,5 ; : I 5,1 25,0 41,1 3,6 1 31,0 5,9 36,7 51,3 2.5 2.0 6;4 36,3 28.0 3 6 21,7 35,7 43,0 40 3 3 12,2 35,0 27,3 4,4 24,6 32,3 41,4 I.; 21,0 29,3 24,3 : s.i 16,2 19,3 46,5 0-2,7 21,5 14,8 62,1 20,0 5,3 82,1 3Jtír,f -1-1-1-1-1-1-1-1-—— - 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% □ EU 27 □ ostatní Evropa i Afrika □Amerika • Asie □ ostatní Pozn.: mezi "ostatní" je razena Austrálie, Nový Zéland, Oceánie a kategorie "nezjištěno" (1 f Data on :rtt nurbei ol irtabtanJ: rtltf bo 1 Jm^y 201H Bě+jh^ti. &_*j*rts_ C-i «ot. France. Prtmd 4M Romarw. nrt *>a4at4fl. Sö_r c* BxDrtat ftrint dala oodc-s: mg/B mni dz und mp* jDcplctz) Unknown No4vn»lion»ii (1) Drta lot Bripun. eojan«. Greece, Cyprus. France. Poland and Romans, not ar^aéeWe Source Eurotfal (crine dato code my.rrmidx) Z7 Z7 ® Dojížďka - za prací, do škol, za službami ■ evidence v rámci SLDB od r. 1961 u pracovní dojížďky a dojížďky do škol ® dojížďka za službami, za rekreací... ■ výběrová šetření ® nepravidelné pohyby: ■ hlavně cestovní ruch ® komplexní pohled: ■ přechod od relativně nevratných k přechodným formám