Cost-Benefit Analysis (CBA) neboli poměřování nákladů ku prospěchu (užitku), česky také „prospěchová analýza“ nebo „analýza nákladů a užitků“, je typem poměrového přístupu v rozhodovacích procesech. Všechny přínosy, užitky, pozitiva se shromáždí na jedné straně rovnice nebo pomyslné váhy a všechny náklady, nevýhody a negativa na straně druhé. Vyhrává ta těžší strana pomyslné váhy. (zdroj) Jednoduše řečeno nám ukazuje, co komu projekt přináší a co komu bere.

CBA se velmi často používá při hodnocení projektů veřejných financí a veřejné infrastruktury. Ve většině případů veřejných financí má hodnocený projekt charakter veřejného statku, za jehož používání uživatel neplatí přímo. Očekávaný prospěch není vždy jednoduché změřit penězi. (zdroj)

CBA se zaměřuje na všechny výsledné efekty projektu, tedy i ty, které nemají přímý finanční efekt. Struktura studie nákladů a přínosů může být například následující:

• Úvod
• Shrnutí – přehled výsledků analýzy nákladů a přínosů
• Popis podstaty projektu
• Identifikace a popis dotčených skupin
• Stanovení jednotlivých nákladů a přínosů
• Vyhodnocení kriteriálních ukazatelů a efektivity projektu
• Analýza a vyhodnocení rizika
• Závěr studie

Úvod celého textu studie analýzy nákladů a přínosů by měl obsahovat alespoň důvody vzniku předkládané studie a prováděných analýz nákladů a přínosů. Dále předkladatele studie včetně kontaktních údajů a vymezení jednotlivých autorů studie.

Shrnutí – přehled výsledků nákladů a přínosů. Má poskytovat rychle zjistitelné nejdůležitější informace z obsahu dokumentu a zejména z přijatých závěrů a doporučení. Podobně tato kapitola v případě veřejných projektů poskytuje po přečtení všechny základní údaje a závěry provedené analýzy.

Popis podstaty projektu. Zaměření závisí na typu zamýšleného projektu, pro který se analýza zpracovává. Je nutné podrobněji popsat všechny klíčové charakteristiky projektu.

Identifikace a popis dotčených skupin. V této části zpracování CBA je nutné nalézt a podrobně vymezit všechny skupiny dotčené analyzovaným projektem. Před vlastním identifikováním je vhodné a účelné stanovit jasné kritérium, pomocí kterého se budou jednotlivé skupiny, jejichž činnost či užitek budou ovlivněny projektem, vybírat. Toto kritérium se týká zejména nepřímých efektů projektu. Toto kritérium, jako omezující podmínka, musí být v předpokladech analýzy explicitně uvedeno.

K identifikování dotčených skupin lze využít metod obecně používaných v managementu při hledání řešení problémových situací. To znamená, že k identifikaci dotčených skupin či k hledání řešení je nutné nejen správný směr uvažování, ale i vytvořit příznivé prostředí pro takové uvažování.

Stanovení jednotlivých nákladů a přínosů. Do studie jsou zahrnuty náklady a přínosy, které jednoznačně vyplývají z realizace projektu a jsou signifikantní pro daná hlediska. Do ekonomické analýzy je kriterium přiřazení nákladů a přínosů navíc rozšířeno o podmínku, že jsou vyčíslitelné s dostatečnou mírou objektivity. Hodnoty je nutné očistit od redundantních částek. K identifikaci přímých i indukovaných (zejména nepeněžních) přínosů a nákladů se doporučuje užít některé z variant kauzální analýzy.

Kauzální analýza je obecně součástí analýzy problému. Nejčastěji se používá ke stanovení příčiny problému, lze ji však úspěšně využít i k odhadu dopadu nějakého rozhodnutí či akce. Neefektivní alternativou k této analýze je metoda pokus – omyl. Hlavní obtíží, se kterou se při zpracovávání analýzy nákladů a přínosů setkáváme, je podchycení a uvážení efektů, které nejsou jednoznačně patrné. Kauzální analýza spočívá v hledání řetězce, a sestavování jednotlivých jeho článků příčina – následek. Jde o induktivní verzi – známe příčinu a hledáme následek. Postupujeme tak, že nejprve podrobně popíšeme změny, které nastanou nebo mohou nastat a následně z nich odvozujeme možné následky. Je dobré vycházet z vydělení jedinečných rysů projektu, identifikace subjektu, který je nositelem projektu, lokalizace projektu, časové určení, stanovení rozsahu a nutné domnělé následky alespoň fiktivně testovat. Mezi možné příčiny špatně odvozených následků projektu patří většinou nedostatečný rozsah a kvalita informací.

Členění nákladů a přínosů. Všechny zjištěné náklady a přínosy je nutné rozčlenit podle toho, zda jsou peněžně ocenitelné či nikoli. Doporučuje se rozčlenit uvažované náklady a přínosy i podle dotčených skupin, na které dopadnou, respektive, které budou jejich nositeli. Pokud vyčerpáme možnost kvantifikace nepeněžních přínosů a nákladů projektu, sestavíme tabulku dílčích toků ocenitelných přínosů a nákladů očekávaných v jednotlivých letech životnosti projektu. Je možné též využít druhového členění, není to však nezbytně nutné. Nezbytně nutné je, aby vzniklý přehled poskytoval snadnou orientaci a průkaznost.
V projektu se objeví často socio-ekonomické náklady a přínosy, které nelze při zachování dostatečné míry objektivity ohodnotit v peněžním vyjádření. Tyto náklady a přínosy nevstoupí do vlastního výpočtu efektivity projektu. To však nesnižuje váhu neocenitelných nákladů a přínosů, pouze znemožňuje jejich vzájemnou porovnatelnost. Neocenitelné náklady a přínosy je třeba důkladně slovně popsat, aby bylo možno posoudit jejich význam.

Vyhodnocení kriteriálních ukazatelů a efektivity projektu. Pokud je sestaven přehled všech ocenitelných toků přínosů a nákladů, lze přistoupit k vrcholu analytické části a tím je výpočet základních kriteriálních ukazatelů, na jejichž základě je pak možné vyhodnotit socio-ekonomickou efektivitu celého projektu. Je dobré kombinovat více kriteriálních ukazatelů s odlišnou vypovídací schopností, vždy by měl být uveden výpočet čisté socio-ekonomické současné hodnoty. Pokud je tento nezáporný (kladný nebo roven nule), pak lze projekt hodnotit jako společensky přínosný.

Analýza a vyhodnocení rizika. Samostatnou částí, která následuje po vyhodnocení kriteriálních ukazatelů, je analýza a vyhodnocení rizika. V této části bychom měli minimálně prověřit citlivost výsledků modelu na změny vstupních hodnot pomocí citlivostní analýzy a její výsledky vyhodnotit. Platí pravidlo, že pokud některý předpoklad má významný vliv na výsledné ukazatele (tj. jeho změna o 1 % vyvolá více než 1% změnu hodnoty výsledného ukazatele), pak je nutné se tomuto předpokladu věnovat a analyzovat ho v příslušném místě studie. Je vhodné také popsat i další obecná rizika a podmínky spojené s projektem a uvážit jejich vliv na efektivitu a udržitelnost celého projektu.

Závěr studie. Po úvodu k vlastnímu textu výsledného dokumentu analýzy nákladů a přínosů následuje kapitola přehledně shrnující všechny důležité výstupy provedených analýz a z nich plynoucích závěrů. Vlastní závěr textu je jen uzavřením a dovršením zpracovaného dokumentu.

 

Řízení projektu. Každý projekt je třeba soustavně řídit. Během jeho realizace se o to stará tzv. projektový tým, který provádí celou řadu nezbytných činností. Mezi základní činnosti při procesu řízení projektu patří zejména:

• Sestavení projektových týmů.
• Zpracování projektové dokumentace.
• Stanovení systému kontrol.
• Rozhodování a realizace nápravných opatření a změn, pokud jsou nutné.
• Komunikace s dodavateli a klienty projektu a dalšími zájmovými skupinami.
• Vyhodnocování rizik projektu v průběhu realizace.
• Publicita projektu

Text byl vyhází z následujících skript (upraven): VANÍČEK, J.: Projektový management v cestovním ruchu. Distanční studijní opora. 1. vydání, Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno, 2010, 89 s. ISBN 978-80-87300-08-4