GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Úvod podzim 2013 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic GIS ve veřejné správě Motivace Proč chodit na přednášky GIVS? • Zisk kreditů • Něco praktického se naučit • Příprava na zaměstnání GIS ve veřejné správě Prerekvizity – na co navazujeme? • Z0262 Geoinformatika – základní technologické znalosti a dovednosti. • Z2062 Geografická kartografie – základní znalosti o tvorbě a podstatě map. • Z0135 Úvod do studia geografie – základní oborové znalosti. • Z8118 Tvorba tematických map. • Z8105 Mapové zdroje • ... GIS ve veřejné správě Osnova 1. Úvod do geoinformační problematiky ve veřejné správě – vymezení pojmů, historie; 2. Možnosti geoinformačních technologií ve veřejné správě; 3. Centrální veřejná správa, registry a jejich vazba na prostorová data; 4. Strategie nasazení GI na krajských úřadech a jejich odborech; 5. Nasazení GI na městských úřadech a ORP; 6. Základní zdroje prostorových dat pro veřejnou správu - Katastr nemovitostí, katastrální mapa, digitální technická mapa, ZABAGED; 7. Tematické zdroje prostorových dat pro veřejnou správu – územní plány, informace o životním prostředí, dopravní informace; 8. Geoinformační technologie ve veřejné správě – strategie, vybavenost, užití; 9. Státní informační politika, strategie užití prostorových informací, NGII. GIS ve veřejné správě Literatura - knihy • Voženílek a kol. (2009): Geoinformační aspekty státní informační politiky. GIS ve veřejné správě Literatura - web • www.isss.cz • www.geobusiness.cz • www.zememeric.cz • www.cagi.cz • www.cuzk.cz/nemoforum • www.isvs.cz (seriál o budování GIS) GIS ve veřejné správě Literatura - legislativa • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ukládá povinnost poskytovat informace státním orgánům, územním samosprávným celkům, jejich orgánům a veřejným institucím. A to též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Strukturu, formu a datový formát zveřejňovaných informací stanoví prováděcí právní předpis. • Z geoinformačního hlediska je nejdůležitější zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, který stanovuje práva a povinnosti správců ISVS a ostatních subjektů podílejících se na jejich budování a provozu, dává základ pro další postupné zavádění služeb egovernmentu. GIS ve veřejné správě Literatura - legislativa • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) • Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumntaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti • Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) – novelizace 2014. • Zákon č. 380/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (INSPIRE zákon). GIS ve veřejné správě Organizace a ukončení • Zkušební test s nejméně jednou správnou odpovědí (hodnotí se jenom úplná odpověď). • Skupinová příprava cvičení – referát. GIS ve veřejné správě Prostorová data • přes 80% existujících dat je vztaženo k nějakému místu; • uchovávání těchto dat je možné v počítačovém prostředí (databáze, GIS); • objem a kvalita informací uložených v datových souborech, databázích a programech jsou stále nedoceněny; • jen málo pracovníků dokáže z dat „vydolovat“ maximum; GIS ve veřejné správě Z čeho se skládá GIS GIS ve veřejné správě Životní cyklus GIS GIS ve veřejné správě CAD • CAD historický starší než GIS • Důraz na to jak nakreslené objekty vypadají, nikoliv na to co obsahují • Data ukládána v netopologickém modelu • Prakticky bez možností analýz • Nejčastěji Microstation (formát dgn) nebo AutoCAD (formáty dwg, dxf) GIS ve veřejné správě GIS x CAD • GIS – 1 vrstva – 1 téma – V 1 vrstvě (polygonová, liniová, bodová) pouze 1 typ dat (body, linie, polygony) – Atributy vyjádřeny pro každý prvek v atributové tabulce, včetně popisků • CAD – 1 hladina – 1 i více témat – V 1 hladině i více typů dat, včetně popisků GIS ve veřejné správě GIS data GIS ve veřejné správě CAD data HISTORIE GIVS GIS ve veřejné správě Počátky GI ve VS • V České republice, dříve v Československu, se počátek vývoje GIS datuje zhruba od 70. let, kdy byly zahájeny práce na informačním systému o území (ISÚ). • 80. léta – první učebnice GIS (Konečný, Rais), EuroCarto 1987 (Brno). • V 90. letech - Terplán, ArcData Praha (PC ArcInfo) – resort ŽP, okresní úřady, Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce (1991–1992). Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí vybavit všechna podřízená výzkumná a regionální pracoviště, včetně odboru životního prostředí okresních úřadu touto technologií. PC ArcInfo. • Český úřad zeměměřický a katastrálního (ČÚZK) o vytvoření digitálního katastru opírající se o CAD technologii MicroStation + MGE od společnosti Intergraph . • Okresní úřady - reforma VS – krajské úřady. GIS ve veřejné správě "GIS ve veřejné správě" GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Státní informační politika v ČR Cíl - harmonizace s právem Evropské unie a vytvoření legislativních podmínek pro efektivní a široké uplatňování a využívání moderních informačních a komunikačních technologií. Usnesení vlády č. 525 ze dne 31. května 1999 „Státní informační politika – Cesta k informační společnosti“ je koncepční materiál vymezující cíle a prostředky potřebné pro dosažení informační společnosti, tedy stavu, ve kterém dojde k propojení informačních, technologických a multimediálních technologií – efektivní výkon státní správy. Státní informační a komunikační politika – e-Česko 2006 (SIKP, 2004). nadcházejícímu vstupu ČR do Evropské unie. Konvergenční dokument. Jako členská země EU se Česká republika přihlásí k aktualizovanému evropskému akčnímu plánu eEurope 2005: Informační společnost pro všechny. GIS ve veřejné správě SIKP Státní informační a komunikační politika stanovuje ve shodě s koncepcí eEurope 2005 čtyři prioritní oblasti: – Dostupné a bezpečné komunikační služby; – Informační vzdělanost; – Moderní veřejné služby on-line; – Dynamické prostředí pro elektronické podnikání; GIS ve veřejné správě Geoinformace v SIKP? • Žádný z původních dokumentů neobsahuje kapitolu (zmínku) o geoinformacích. • Role nevládních organizací – CAGI (Česká asociace pro geoinformace), NEMOFORUM (1999, EU Phare program, spolupráce ČÚZK a Dutch Kadaster). • NEMOFORUM (rada, plénum): – Veřejná platforma - sdružuje organizace státní správy a místní samosprávy – Profesní platforma - zahrnuje profesní asociace, svazy, komory, či sdružení a vysoké školy. GIS ve veřejné správě Hlavní dokumenty „Národní geoinformační infrastruktura České republiky - Program rozvoje v letech 2001 – 2005“ (NEMOFORUM, 2000), NGII byla popsána jako: „Soubor vzájemně provázaných podmínek, které v prostředí ČR umožňují zajistit a zpřístupnit co největšímu okruhu uživatelů širokou škálu geoinformací uživatelsky vhodnou formou při plném využití potenciálu moderních (geo)informačních a komunikačních technologií“ . GIS ve veřejné správě NGII 2001 - 2005 Tento soubor podmínek lze rozčlenit do následujících hlavních okruhů NGII: • existence Programu rozvoje NGII a jeho všeobecné přijetí orgány veřejné správy a profesní samosprávy, • vytváření NGII ve vazbě na související evropské a světové iniciativy, • koordinace a spolupráce subjektů působících v oblasti geomatiky a geoinformatiky, • technické podmínky pro zpracovávání a zpřístupňování geodat a geoinformací, • organizační, legislativní, finanční a další podmínky pro dostupnost geodat a geoinformací, • základní datové fondy (datové báze) geodat, • informovanost o dostupných datových fondech geodat, jejich zdrojových místech a podmínkách dostupnosti, GIS ve veřejné správě NGII 2001 - 2005 • standardní přenosové formáty geodat a jejich souborů, standardní popis datových fondů, terminologie v oblasti geomatiky a geoinformatiky, • kvalifikace odborných pracovníků z oblasti geomatiky a geoinformatiky, • znalostní úroveň uživatelů z široké veřejnosti umožňující využití nových možností a dostupnosti geodat a geoinformací. Pro jednotlivé hlavní okruhy jsou dále specifikovány cíle, kterých je potřebné dosáhnout, a projekty nebo opatření, která vedou k jejich zabezpečení včetně přepokládané gesce. GIS ve veřejné správě Hlavní dokumenty II. Studie „Podmínky dostupnosti a využitelnosti geodat pořízených a spravovaných orgány a úřady veřejné správy ČR“. • CAGI pro Nemoforum (Hojdar a Martinek). – Části – analytická a návrhová • Podklady a jejich analýza - interview, podklady o ČR, právní předpisy ČR, podklady o zahraničí, zpráva PIRA (PSI), směrnice EU, GINIE a INSPIRE. • Závěry – řešení nespatřovat a neočekávat v izolovaných úpravách podmínek stávajících, ale v nastolení komplexních systémově pojatých podmínek – řešitelné opatřeními na úrovni vlády a Parlamentu – potřebné i akce na úrovni Portálu VS, vzorových smluv, standardů apod. GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Hlavní dokumenty III. Koncepce rozvoje oborů zeměměřictví a katastru nemovitostí v podmínkách České republiky pro období 2012 – 16 (VÚGTK Zdiby). Zahrnuje: – Úloha zeměměřictví a katastru nemovitostí v současné společnosti a její očekávané požadavky v období 2012–16 – Hlavní směry výzkumu a vývoje v zeměměřictví a katastru nemovitostí včetně zaměření základního výzkumu. – Profesní růst a vzdělávání . – Budování infrastruktury pro prostorové informace v ČR . GeoInfoStrategie (2012-) EKONOMICKÁ HODNOTA GI GIS ve veřejné správě Investice do GIS • GIS není jednorázová investice – HW - obměna po 3 letech – SW - obměna po cca 5 letech – Data - zastarávají prakticky okamžitě, ale mají dlouhou trvanlivost – Lidé – neustálá nutnost školení GIS ve veřejné správě Commercial exploitation of Europe’s public sector information - PIRA (2000) Hodnota investic je objem financí, které vláda investuje k získání informací ve veřejném sektoru; Ekonomická hodnota is je ta část národních příjmů, které lze přiřadit ke komerčním aktivitám založeným na využití PSI. Je to ekonomická hodnota přidaná PSI k národní ekonomice jako celku. V Evropských zemích jde nejvíce investic v rámci PSI do oblasti geografických dat. Zahrnuje oblasti mapování, katastru, meteorologické služby, dat životního prostředí a hydrologických dat a služeb (37 % ve Francii, 41 % ve Švédsku a více než 57 % ve Velké Británii). Ekonomická hodnota informací ve veřejném sektoru je značná!! Jejich využití je atraktivní pro soukromý sektor, protože vysoké fixní výdaje na jejich pořízení již uhradil veřejný sektor! Rozdílná pravidla pro sběr a distribuci dat v USA a Evropě. • Nedostatek uvědomění – činíme prostorová rozhodnutí? • Nedostupnost dat – existence, formáty, cenová politika. • Rozdrobení trhu – politické a územní uspořádání USA x Evropa. Hlavní překážky What is the economic impact of Geoservices? (2013) Studie kvantifikuje vliv geoinformačních služeb na světovou ekonomiku a prosperitu uživatelů. Vliv byl hodnocen ve třech kategoriích: • přímý vliv – konkrétní zisky generované společnostmi vyvíjejícími a poskytujícími dané služby a jejich přidaná hodnota; • vliv na uživatele – přidaná hodnota pro uživatel, komerční a veřejný sektor; • zprostředkovaný vliv na ekonomiku – nepřímý vliv geoinformačních služeb na zvýšení efektivity v jakékoliv ekonomické činnosti (optimalizace rozvážek…). GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Cost/benefit pro GI 0 2 4 6 8 10 12 Automated Mapping Automated Design Enterprise Application Network Operations Application of Network Model Benefit/CostRatio 1:1 GIS ve veřejné správě Primární cíl – přidaná hodnota GI 0 2 4 6 8 10 12 Automated Mapping Automated Design Enterprise Application Network Operations Application of Network Model Benefit/CostRatio 1:1 2:1 GIS ve veřejné správě Primární cíl – přidaná hodnota GI 0 2 4 6 8 10 12 Automated Mapping Automated Design Enterprise Access Network Operations Application of Network Model Benefit/CostRatio 4:1 1:1 2:1 GIS ve veřejné správě Primární cíl – přidaná hodnota GI 0 2 4 6 8 10 12 Automated Mapping Automated Design Enterprise Application Network Operations Application of Network Model Benefit/CostRatio exponential 4:1 1:1 2:1 E-GOVERNMENT A INFORMATIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY eGovernment musí sloužit všem Czech POINT KIVS Komunikační infrastruktura veřejné správy Zákon o eGovernmentu Centrální registry Czech eGovernment switches ON Proč? • Služba pro občana • Údaje občan dokládá pouze jednou • Efektivní výkon veřejné správy • Transparentní prostředí • Jednoznačná práva a povinnosti • Zjednodušení procesů při výkonu VS Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Základní pojmy Registr – datová báze, spravovaná v rámci informačního systému veřejné správy na základě zákona Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Struktura Základní – nemovitostí a územní identifikace, obyvatel, osob, práv a povinností Partnerské – využívající referenční data ze základních registrů Ostatní – bez vazby na referenční data ze základních registrů Zvláštní – tajné služby, armáda, informace v režimu utajení Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Zápis dat do registru Prováděn vždy editorem, může nabývat stavů: • Nový údaj – Např. zápis narozeného občana – Nový údaj, nové ID (nový referenční údaj) • Změna stávajícího údaje – Např. změna stavu občana ze svobodný na ženatý – Změna hodnoty u stávajícího údaje, v registru zůstává uložena i původní podoba údaje • „Smazání“ stávajícího údaje – Např. úmrtí občana – Změna stávajícího údaje do jiného stavu Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Zápis dat do registru • Žádný údaj není možno z registru smazat, pouze nabývá dalšího stavu • Všechny údaje v registrech musí být historizovány, je tedy možné zobrazit stav záznamu v kterémkoli čase od vzniku registru Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Zápis dat do registru Prováděn vždy jednoznačně specifikovaným okruhem oprávněných osob na základě jednoznačně definovaných činností. Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Sdílení dat registrů Základní referenční vazba • Sdílení dat mezi základními registry, vazba je vždy obousměrná Referenční vazba • Sdílení dat mezi registry a základními registry • Sdílení dat mezi klientskými informačními systémy Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Právo na informace Každý občan a osoba má právo na: • Výpis údajů o sobě z registrů • Výpis záznamů o čtení údajů o sobě oprávněnými osobami • Výpis záznamů o referenčních vazbách do jiných registrů Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Základní registry Schematická prezentace Jak to všechno funguje? Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Registr nemovitostí a územní identifikace Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Registr nemovitostí a územní identifikace Registr nemovitostí a územní identifikace Složen ze dvou částí: •Územní identifikace •Nemovitostí Registr nemovitostí a územní identifikace Územní identifikace •Územní a správní členění státu •Ulice, domy, adresní body •Část nemovitostí popíšeme později UIR Registr nemovitostí a územní identifikace Územní identifikace - aktualizace •Na základě legislativy a prováděcích předpisů (správní členění) •Na základě rozhodnutí orgánů veřejné moci (dům, adresa) UIR Registr nemovitostí a územní identifikace Registr nemovitostí a územní identifikace Čím je referenční? •Ve všech registrech se adresa uvádí odkazem do tohoto registru •Ve všech registrech se nemovitost uvádí odkazem do tohoto registru Registr obyvatel Registry dat veřejné správy jeden cíl, společná cesta Registr obyvatel Registr obyvatel •Občané s trvalým bydlištěm •Cizinci s povolením k pobytu •Občané jiných států se záznamem v registrech státu Registr obyvatel Identifikátor občana Registr obyvatel •Nutné zavést bezvýznamový identifikátor občana a nahradit stávající rodné číslo – nutná podmínka pro integraci dat v základních registrech Registr nemovitostí a územní identifikace Registr obyvatel Vazby na referenční data Registr obyvatel •Adresy jsou přebírány výhradně z Registru nemovitostí a územní identidikace Příjmení Registr obyvatel Jméno identifikátor Okres Obec Část obce Ulice a čp PSČ 653-877999-65281 Novák Karel Plzeň-město Plzeň Jižní předměstí 331 62 Škroupova 18 Registr obyvatel Čím je referenční? Registr obyvatel •Ve všech registrech jsou obyvatelé (občané) uvádění odkazem na registr obyvatel prostřednictvím identifikátoru Registr osob •Registr všech osob s právní subjektivitou Registr osob Registr osob Registr osob •Fyzické osoby •Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku •Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku •Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku •Zemědělský podnikatel fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku •A obdobně pro fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku Registr osob Registr osob •Právnické osoby •Tuzemské •Zahraniční •Mezinárodní Registr osob Registr osob •Právnické osoby - tuzemské obchodněprávní: vznik a fungování je zakotveno v obchodním zákoníku a souvisejících předpisech, veřejnoprávní: jedná se o stát, jeho organizační složky, územní celky a další subjekty veřejného charakteru působící na základě dílčích zákonů z této oblasti, občanskoprávní: vznik a fungování vycházejí z práva na sdružování zakotveného v občanském zákoníku a upřesňujících předpisech pro jednotlivé dílčí oblasti. Registr osob Registr osob Vzniká sloučením některých stávajících databází, především: •obchodní rejstřík •rejstřík školských právnických osob •seznam zdravotních pojišťoven •evidence občanských sdružení •nadační rejstřík •seznam zájmových sdružení právnických osob •seznam svazků obcí •rejstřík registrovaných církví a náboženských společností •rejstřík obecně prospěšných společností •rejstřík politických stran a hnutí •živnostenský rejstřík (ústřední evidence podnikatelů) •registr zdravotnických zařízení •Seznamy členů různých komor •atd …. Registr nemovitostí a územní identifikace Registr obyvatel Registr osob Vazby na referenční data Registr osob Název Registr osob Právní forma IČ Adresa Stat.zástupce 234517011 Ocelárna Plzeň a.s. Akciová společnost Novák Karel, Žitná 7, Praha Průmyslová 17, Plzeň, 306 14 • Adresa je přebírána z Registru nemovitostí a územní identifikace • Statutární zástupce je přebírán z registru obyvatel Registr osob Registr osob •Specifická část Registru osob je Registr Subjektů veřejné správy •Zahrnuje všechny veřejnoprávní osoby •Důležitý typ – orgán (veřejné moci) •Nemusí mít vlastní subjektivitu •Pak je vždy součástí jiné veřejnoprávní osoby •př. Živnostenský úřad, Stavební úřad •Cíle funkčnosti této části registru osob: •Určení hierarchie a vazeb v rámci struktury veřejné správy •Určení územní působnosti •Určení nadřízenosti a podřízenosti •Organizační struktura, pracovní pozice a konkrétní zaměstnanci a ostatní související osoby •Sdílení základních informací pro komunikaci •Jednotná aktualizace Subjekty VS Registr osob Registr osob Minimální rozsah informací o sub. VS •Orgán veřejné moci ANO/NE •Typ subjektu (např. VÚSC) •Doručovací adresa •Bankovní spojení •E-mail •WWW •Elektronická podatelna •Elektronická úřední deska •Telefonní spojení •Úřední hodiny (pracovní doba) •Informace dle zák. o svobod.přístupu k inf. (něco uvádím znovu duplicitně) •Organizační struktura •Pracovní pozice a zaměstnanci •Zřizované organizace •Územní působnost •Struktury a osoby krizového řízení (pokud existují) Subjekty VS Zpět k Registru nemovitostí a územní identifikace UIR Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí •Uchovává informace o nemovitostech a jejich vlastnostech •Obsahuje státní mapová díla •Katastrální mapy •ZABAGED •Ortofoto •Adresní body Registr obyvatel Registr osob Registr nemovitostí a územní identifikace Vazby na referenční data UIR Katastr nemovitostí Registr nemovitostí Číslo parcely Katastr Druh Vlastník 145/7 Bolevec Ostatní plocha 1/2 Karel Novák, Žitná 7, Praha 1/2 Ocelárna Plzeň, Průmyslová 17, Plzeň • Vlastníci jsou přebírány buď z registru obyvatel, nebo z registru osob Registr práv a povinností Uchovává informace o právech a povinností osob a obyvatel na základě: •Právních předpisů •Podzákonných norem •Z toho vyplývajících agend a činností (služeb veřejné správy) •Rozhodnutí orgánů veřejné moci Činnosti +gendy Legislativa Rozhodnutí orgánů VS Registr práv a povinností Registr práv a povinností Činnosti a agendy subjektů VS: Činnosti – kdo, co a proč dělá ve struktuře: •Název činnosti •Identifikační kód •Samospráva/státní správa •Hlavní výstup činnosti •Gestor činnosti •Důvod výkonu činnosti (zákon, vyhláška, rozhodnutí) •Instance •Typová činnost (ano/ne) •Kdo vykonává •Vazba „kdo danou činnost vykonává“ je vůči registru osob – subjekty VS Činnosti +gendy Legislativa Registr osob Subjekty VS Registr práv a povinností Registr práv a povinností Příklad činnosti •Název činnosti: vydávání cestovních dokladů •Identifikační kód: 5423772 •Samospráva/státní správa: Státní správa •Hlavní výstup činnosti: vydaný cestovní doklad •Gestor činnosti: •Důvod výkonu činnosti (zákon, vyhláška, rozhodnutí): •Instance: první •Typová činnost (ano/ne): ANO •Kdo vykonává: Činnosti +gendy Legislativa Registr osob Subjekty VS Ministerstvo vnitra zákon č. xxxx 2005 Sb. Obecní úřady s rozšířenou působností Registr práv a povinností Registr osob Registr obyvatel Registr práv a povinností Registr nemovitostí a územní identifikace Komunikační rozhraní Mezi základními registry • Zajišťuje základní referenční vazby • Registry zdánlivě komunikují přímo mezi sebou • Např.: • adresa bydliště do záznamu občana • občan jako statutární zástupce obchodní společnosti do registru osob • obchodní společnost jako účastník řízení do rozhodnutí orgánu veřejné moci • parcela jako údaj v rozhodnutí orgánu veřejné moci • obchodní společnost jako vlastník parcely • občan jako účastník řízení Rozhraní pro komunikaci Komunikační rozhraní Zajišťuje komunikaci a integrační vazby na těchto úrovních 1. Mezi základními registry 2. Mezi základními registry a dalšími registry veřejné správy (partnerské registry) 3. Mezi registry a uživateli Registr osob Registr obyvatel Registr práv a povinností Registr nemovitostí a územní identifikace Rozhraní pro komunikaci Registr osob Registr obyvatel Registr práv a povinností Registr nemovitostí a územní identifikace Komunikační rozhraní Mezi základními registry • Ve skutečnosti komunikace a integrační vazby probíhají výhradně prostřednictvím komunikačního rozhraní • Tím je zajištěno, že registry jsou schopné dle potřeby komunikovat navzájem mezi sebou, aniž by se propojoval každý s každým! Např.: adresa bydliště do záznamu občana Potřebuji doplnit adresu Adresa Rozhraní pro komunikaci Registr osob Registr obyvatel Registr práv a povinností Registr nemovitostí a územní identifikace Komunikační rozhraní Mezi základními registry a dalšími registry veřejné správy (partnerské registry) • Je nutné, aby i v jiných registrech veřejné správy byly referenční údaje vazbou do příslušného základního registru Např.: Údaje o občanovi v daňové evidenci Finančního úřadu Informační systém Ministerstva financí Potřebuji údaje o občanovi Karel Novák, Škroupova 18 Plzeň Rozhraní pro komunikaci Registr osob Registr obyvatel Registr práv a povinností Registr nemovitostí a územní identifikace Komunikační rozhraní Mezi registry veřejné správy a uživateli • když potřebuje úředník údaje z některých registrů • nebo když je chce občan fyzicky (např. na CzechPointu) Informační systém Ministerstva financí CzechPoint úřad Restaurace CzechPoint Česká pošta Potřebuji výpis z Katastru nemov. k parcele č.235/3 Vlastník: Karel Novák, Škroupova 18 Plzeň Jaký je stav mých daňových nedoplatků Není uhrazena daň z příjmu GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ • Vytváří rámec pro zajištění efektivní komunikace a nakládání s daty v rámci veřejné správy, prostřednictvím sdílených služeb eGovernmentu, ale především navenek při komunikaci s občany a podnikateli. • plně v souladu se stěžejními evropskými strategickými a koncepčními dokumenty (Evropa 2020, Digitální Agenda pro Evropu). • Rozvíjí a implementuje Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategie). • Detailní rozklad na závěr předmětu! GIS ve veřejné správě Zadání cvičení I. • Prezentujte současný stav veřejné správy a veřejných služeb na centrální i územní úrovni (ministerstva a ústřední správní úřady, územní samospráva – její struktura a kompetence, prostorové rozložení VS) a hlavní problémy v Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015 . • 15 – 20 minut + diskuze. • Vedení – Mgr. Kamila Klemešová +Ludvík Adamec; Martina Altmannová; Jan Ambrož; Klára Ambrožová; Martin Andonov; Lukáš Báča.