GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ V podzim 2013 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic GIS ve veřejné správě Zadání cvičení IV. • Geoportál ČÚZK (http://geoportal.cuzk.cz) popište hlavní typy dat, způsoby jejich poskytování, funkcionalitu použité aplikace a klady a zápory. • 15 – 20 minut + diskuze. • Vedení – Jaňura, Jakub; Haymannová, Anna; Hladík, Jiří; Hlavinka, Lukáš; Honek, David; Chaloupková, Kamila; Jalůvková, Romana; Janáčová, Denisa. GIS ve veřejné správě TECHNICKÉ OKÉNKO – hodnocení geoinformačních aplikací GIS ve veřejné správě Hodnocení webových mapových aplikací • První práce vznikaly počátkem 90. let 20. století, kdy se jednalo spíše o návrhy uživatelského rozhraní desktopových GIS. • MacEachren et al. (1998) – hodnocení vizualizace; Andrienko a kol.(2002) – použitelnost nástrojů; Wachovicz (2007) – spokojenost během práce s produktem, rozhraní; VanElzakker (2004) využívá uživatelského testování. • ČR – Komárková a kol., DP a BP práce. • Hodnocení pomocí uživatelů x odborníků. GIS ve veřejné správě Heuristické hodnocení mapových aplikací - odborníci • Heuristika (z řečtiny heuriskó, εύρίσκω – nalézt, objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž neznáme algoritmus nebo přesnější metodu. • ISO 9126 - Software engineering — Product quality • Kvalitou je rozuměn souhrn charakteristik o entitě, který souvisí se schopností uspokojit určené i předpokládané potřeby. GIS ve veřejné správě Charakteristiky kvality • funkčnost – schopnost aplikace nabídnout požadované funkce, • použitelnost – kvalita při použití produktu, • bezporuchovost – schopnost produktu fungovat na požadované úrovni, • účinnost – schopnost produktu fungovat s přiměřeným nárokem na zdroje, • udržovatelnost – schopnost produktu být udržován v provozu a dle potřeby dále vyvíjen, • přenositelnost – schopnost produktu fungovat a spolupracovat s produkty na jiných platformách. GIS ve veřejné správě Charakteristiky kvality GIS ve veřejné správě Použitelnost • Použitelnost „sada atributů, které mají vliv na úsilí nutné k užití a na individuální hodnocení tohoto užití stanovenými a implicitními skupinami uživatelů.“ • Kategorie použitelnosti (8 - ISO 9126): – prostředí a uživatelské rozhraní ; – použití a podpora technologií ; – řízení chyb ; – flexibilita, design a estetika ; – uživatelská přívětivost ; – nápověda a ostatní dokumenty ; – uživatelská kontrola nad aplikací, volnost a dovednosti ; – dostupné služby. GIS ve veřejné správě Prostředí a uživatelské rozhraní – kritéria (příklad) GIS ve veřejné správě Aplikace a nástroje GIS ve veřejné správě Výsledky hodnocení • Heuristiky – ano/ne GIS ve veřejné správě Výsledky hodnocení – srovnání aplikací Zdroj: Humlíčková 2013 GIS ve veřejné správě Další příklady hodnocení • Heuristické hodnocení použitelnosti webových GIS aplikací (Slavíková 2009) • Hodnocení kartografické funkcionality v GIS programech (Dobešová, Kusendová 2009). • Hodnocení kartografické funkcionality pro mobilní GIS aplikace (Peško 2013). GIS ve veřejné správě Uživatelský pohled • Oblast Human–computer interaction (HCI) popsáno v ISO 9241 (Ergonomics of Human System Interaction). • Aplikační oblast zaměřená jak na užitnost systémů, nástrojů, rozhraní (prostředí) a užité formy reprezentace (vizualizace). • V oblasti GISci otázka souladu mezi počítačovou reprezentací (datové modely, datové struktury, vizualizace) a lidskou kognitivní reprezentací prostoru, místa či prostředí (mentální mapy, mentální modely, egocentrické pohledy). • Prvky užitnosti(usability elements): – Effectiveness measures the accuracy and completeness with which users achieve specified goals; – Efficiency measures the resources expended in relation to the accuracy and completeness with which users achieve goals; – Satisfaction measures the freedom from discomfort, and positive attitudes towards the use of the product. – Více ve Wachowicz et al (2005). GIS ve veřejné správě Geoinformatika na krajských úřadech GIS ve veřejné správě Stručná historie krajské informatiky • 2001 – Základní informatizace krajů pod koordinací MVČR • 2002 – vznik Komise informatiky AKČR, • 2003 – realizace společných projektů krajů, delimitace OkÚ, Úvodní studie GIS; vznik PS GIS; vznik MIČR • 2006 – Strategie rozvoje ICT regionů ČR v letech 2007-13, příprava IOP a ROP; zánik MIČR • 2009 – platnost eGOV legislativy, první výzvy IOP, opětovný vznik KI AKČR • 2012 – realizace projektů IOP, příprava Digitální strategie krajů na roky 2013-2020 GIS ve veřejné správě GIS krajů – úvodní studie • Řešitelem je společnost T-MAPY. • Vymezené základního rámec pro budování GIS krajských úřadů. • cíle: – analýza prostředí centrální správy, úřadů samosprávy (na úrovni krajů, magistrátů, měst, obcí) a dalších složek veřejného i soukromého sektoru z pohledu GIS; – návrh řešení za oblast datové základny, architektury systému s návazností na systémové a aplikační SW vybavení, oblast lidských zdrojů a oblast řízení. GIS ve veřejné správě Typová studie GIS krajů Studie má tři části: – analytickou část; – návrhovou část; – způsob realizace; • Analytická – role krajů při vytváření prostředí pro GIS od legislativy až po tvorbu datové základny. – Využitelnost vybavení okresních úřadů. – Situace v GIS na městech a obcích. – Využití GIS v privátním sektoru a možnosti veřejnosti pracovat s GIS především v prostředí internetu. GIS ve veřejné správě Návrhová část • Řešení různých aspektů GIS jako součásti informačního systému úřadu. • „Geografický informační systém je organizovaný souhrn počítačové techniky, programového vybavení, geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky vztažených informací.“ • Složky GIS: – technické vybavení – základní programové vybavení – data – aplikace – lidé – organizace a řízení GIS ve veřejné správě Potřeby odborů krajských úřadů v oblasti GIS • SDZA (správa datových zdrojů a aplikací) – aplikace, sledující vazby mezi podněty (=zákony, usneseními zastupitelstva) – z nich vyplývajícími agendami jednotlivých odborů – daty (potřebnými pro výkon agend) – a příslušnými aplikacemi. • „jaká data potřebuji pro výkon jednotlivých agend“, „ve kterých agendách využiji zvolenou datovou sadu“? • Organizační struktury krajských úřadů byly dekomponovány do 20 oblastí – identifikace agend – přiřazeny datové vrstvy definované v konceptuálním datovém modelu GIS krajů. • Zdůvodnění potřebnosti datových sad pro výkon. GIS ve veřejné správě Kraje a okresy, kraje a obce • „dědictví“ okresních úřadů na poli GIS v oblasti: – personální – přechod části pracovníků; – hardware – prkaticky nevyužito; – software – částečná delimitace, není plnohodnotně využito; – data - zablokování tzv. datových konzerv (které nelze legálně „otevřít“). • Města a obce – zjistit základní informace o stavu rozvoje (geo)informačních systémů na městech a obcích, konkrétní formy spolupráce; – seznámit obce s aktivitami krajských úřadů na poli GIS, zjistit požadavky. GIS ve veřejné správě Datová základna referenční mapové podklady: – katastrální mapy v digitální formě – ZABAGED (digitální ekvivalent Základní mapy 1:10 000) – územní identifikace (její prostorová - mapová složka – adresní body) – ortofotomapy tematická data: – územně plánovací dokumentace – doprava – životní prostředí GIS ve veřejné správě GIS – nepodkročitelný standard GIS kraje Minimální úroveň, kterou by GIS krajského úřadu měl dosahovat ve všech svých složkách – nepodkročitelný standard GIS kraje (NSGK): • Systémová část NSGK • Datová část NSGK • Aplikační část NSGK • Personální část GIS ve veřejné správě Systémová část NSGK Používání produktů ESRI jako základního kamene softwarového vybavení GIS na krajském úřadě zahrnuje systémy: •silný robustní nástroj pro správu, operativní provádění analýz, konverzí aj. operací GIS (ArcInfo) •silný robustní nástroj pro správu geografické databáze a jednoduchou administraci heterogenních datových zdrojů (ArcSDE) •silný robustní nástroj pro obsloužení všech tříd klientů (ArcIMS) Systémovou část NSGK dále tvoří: – virtuální mapový server – metainformační systém – zajištění bezpečnosti GIS GIS ve veřejné správě Datová část Krajský GIS musí disponovat obsahově, lokalizačně i topologicky kvalitními geodaty, jejichž permanentní přísun musí být zajištěn a garantován. Za datovou část byly navrženy následující složky NSGK: • referenční data – katastrální mapy v digitální formě – ZABAGED – správní jednotky (do úrovně obcí a k.ú.) – prostorová složka územní identifikace (adresní body, do budoucna lépe i budovy/ZRÚIN) – účelová mapa povrchové situace – ortofotomapy • tematická data: nutno doplňovat a upřesňovat obsah dat – datové sady pro integrovaný záchranný systém – ÚP VÚC a územně plánovací podklady – datové sady pro regionální rozvoj, – vybrané datové sady za oblast dopravy (silniční síť v majetku krajů ad.) – vybrané datové sady za oblast životního prostředí (hydrografická síť, pedologie,ochrana přírody, ovzduší, odpadové hospodářství). • metadata GIS ve veřejné správě Aplikační část NSGK na pomezí činnosti oddělení GIS a „vlastní“ informatiky: – SW pro zpřístupnění dat SPI KN (obecně registru nemovitostí) – SW pro zpřístupnění dat územní identifikace ÚIR-ADR, ÚIR-ZSJ a ÚIR-ČSÚ. – SW pro zpřístupnění referenčních dat a nad nimi vytvářených nebo externě dodávaných geodat v jednoduchých přehledných projektech pro průběžnou kontrolu probíhajících prací, přebírání zakázek a rychlé publikování v případě potřeby (např. povodně, kalamitní situace). GIS ve veřejné správě Personální část Nepodkročitelné personální zajištění tvoří: • manažer GIS– vedoucí oddělení GIS; • 2 - 4 specialisté, jejichž konkrétní náplň závisí na tom, nakolik je určitý okruh služeb např. z oblasti správy geodatabáze nebo webových mapových aplikací schopen zajistit vlastní odbor informatiky. Na Typovou studii navazoval „Funkční rámec“ pro jednotlivé kraje, který bral do úvahy konkrétní situaci a příslušná specifika krajských úřadů. GIS ve veřejné správě Geoinformatika na krajských úřadech - současnost GIS ve veřejné správě DMVS – klíčový projekt krajů Projekt DMVS zastřešuje projekty v oblasti prostorových informací, jejichž smyslem je zajištění dostupnosti garantovaných jednotných dat pro veřejnou správu a veřejnost. • Projekt DMVS je jedním z projektů, které jsou podporovány v rámci IOP. • Projekt DMVS není totožný s „Digitální mapou veřejné správy“, kterou zmiňuje Memorandum o DMVS ze dne 27.11.2008, ale přispívá k jejímu vytvoření • Projekt DMVS je zaměřen na: – Účelovou katastrální mapu – povinná služba, maximální alokace 10 mil. Kč – Digitální technickou mapu – nepovinná služba, maximální alokace 30 mil. Kč – Nástroje pro tvorbu a údržbu územně analytických podkladů – povinná služba maximální alokace 10 mil. Kč • Projekt umožnil krajům na tato témata čerpat alokaci až v maximální výši 50 mil. Kč/ kraj. GIS ve veřejné správě Současný stav DMVS na krajích • ÚKM – dokončena na 9 ze 14 krajů (předáno na ČÚZK kromě Hl.m.Prahy) – tvoří 29,2 % rozlohy všech k.ú. – řeší celkem 499 k.ú. s KM-D (transformace na vyrovnané hranice k.ú.) • portály ÚAP – ÚAP dokončeno ve 2 krajích, 6 krajů v realizaci, 4 ve fázi VZ, 2 nerealizuje. – Součástí řešení je zveřejňování ÚPD v datovém modelu, zapojeny jsou převážně ORP. – V geoportálech krajů jsou publikovány data ÚKM, ÚAP a ÚPD. • DTM – V běhu v krají Plzeňském a Karlovarském, výběrové řízení v kraji Libereckém (06/2013). GIS ve veřejné správě DMVS – otevřené otázky • Rozvoj DMVS nyní závisí spíše na centrálních orgánech, nikoliv na krajích. • IT na krajích je zastoupeno v radě jen někde, není všude známost Memoranda a konceptu DMVS. • DMVS ani GIS obecně není řešen v návrhu eGOV strategie MVČR. • Nejen 3 mapové vrstvy (ÚKM, DTM, nástroje ÚAP) -> ale více služeb. • DMVS propojit v procesech veřejné správy. • Marketing směřovaný na veřejnost, politiky a úředníky – povzbuzení poptávky. • GIS v prostředí sociálních sítí, mobilních aplikací a veřejných mapových služeb (například turistické aplikace, služba limitů území, katastrální mapy, …). GIS ve veřejné správě Kraj Vysočina • Kraj Vysočina spustil na adrese geoportal.krvysocina.cz provoz nového Geoportálu DMVS. • Přínosem je zjednodušení informačního servisu pro všechny, kteří potřebují a využívají mapové podklady pro svou práci. GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Veřejné mapové kompozice GIS ve veřejné správě Účelová katastrální mapa GIS ve veřejné správě Územní plány Mapová kompozice Územní plány v MINISu zobrazuje územní plány, které jsou vytvořené podle metodiky MINIS (minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS). Cílem MINIS je sjednotit formu zpracování územních plánů a usnadnit tak jejich používání GIS ve veřejné správě Objednávka a výdej dat GIS ve veřejné správě Kraj Jihomoravský Výchozí principy zrodu GIS Jihomoravského kraje - INSPIRE Důraz na jednotné datové sady • 1.data sbírána a vytvářena jednou a spravována na takové úrovni, kde se tomu děje nejefektivněji • 2.data vytvářena na jedné úrovni státní správy a sdílena jejími dalšími úrovněmi • 3.možnost kombinovat data z různých zdrojů a sdílet je mezi mnoha uživateli a aplikacemi • 4.data dostupná za podmínek, které nebudou omezovat jejich rozsáhlé využití • 5.snadnější vyhledávání dostupných dat, vyhodnocení vhodnosti jejich využití pro daný účel a zpřístupnění informace, za jakých podmínek je možné tato data využít • INSPIRE Směrnice 2007/2/ES • Zákon 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Vstoupil v platnost 14.11.2009 GIS ve veřejné správě Portálová řešení JmK 2005 mapový portál Geodata ÚP GIS ve veřejné správě Geoportál územního plánování • V provozu od r. 2009 • nejen možnost prohlížení dat • autorizované přístupy • poskytuje mapové služby • výdejní modul pro stahování vektorových dat • řeší různé souřadné systémy • ETL nástroje • modul katastru • metainformační modul • aplikuje INSPIRE • http://up.kr-jihomoravsky.cz GIS ve veřejné správě Geoportál územního plánování GIS ve veřejné správě Mapový portál JmK GIS ve veřejné správě Mapový portál GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Plzeňský kraj – vybrané projekty Portál digitální mapy veřejné správy Plzeňského kraje http://geoportal.plzensky-kraj.cz • Veřejné – Mapy –seznam všech mapových služeb kraje – Ke stažení –mapové kompozice – Územní plánování –dokumentace ÚP všech úrovní – Vyhledávání – Přihlášení • Po registraci – Správa profilu – Aplikace územního plánování – Výdej dat – Georeporty – Helpdesk GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Projekt -Zlepšení systému povodňové služby v Plzeňském kraji Financování z prostředků Státního fondu životního prostředí •V rámci projektu se realizuje: – Tvorba digitálního povodňového plánu kraje – Tvorba digitálních povodňových plánů obcí s rozšířenou působností (15) – Výstavba a provoz 111 monitorovacích zařízení (hladinoměrůa srážkoměrů) •Hydrosoft Veleslavín s.r.o. a DHI a.s. •http://dpp.kr-plzensky.cz •http://lvs.plzensky-kraj.cz GIS ve veřejné správě Povodňový plán GIS ve veřejné správě Vazba na POVIS GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Dopravní nehodovost GIS ve veřejné správě Geoinformatika na krajských úřadech - budoucnost GIS ve veřejné správě Strategie rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) regionů ČR v letech 2013 – 2020 Zpracována členy KI AKČR od prosince 2012 do února 2013. •Definována společná vize krajů v oblasti rozvoje ICT: – Udržitelný rozvoj ICT zvyšující kvalitu a efektivitu výkonu veřejné správy a podporující rozvoj, spolupráci a konkurenceschopnost regionů. •Definovány základní priority rozvoje ICT. GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Priority strategie Priorita 3 – Služby a data • 3.4 - Rozvoj Open Source – Komunitní vývoj ISVS, změna nákupního procesu SW řešení (otevřená rozhraní, otevřený kód, otevřený datový model), realizace služeb distribuovaného GIS, podpora otevřených standardů. • 3.7 - Rozvoj geoinformatiky – Rozvoj projektu DMVS, začlenění výstupů GIS krajů do NGI jako součást celostátních registrů a geoportálů; vznik nových mapových služeb pro veřejnost; důraz na mobilitu; prosazování principu sdílení jednou pořízených veřejně využitelných dat. Asociace krajů ČR – www.kr-urady.cz GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Zadání cvičení V. • Portál Zlínského kraje - popište hlavní typy mapových výstupů, způsoby jejich poskytování, případné aplikace a jejich funkcionalitu, stručné zhodnocení. • 15 – 20 minut + diskuze. • Vedení – Jedlička, Roman; Jurečková, Alena; Kabourek, Aleš; Kantor, Jan; Kárová, Marie; Keclíková, Barbora; Kinc, Ondřej; Kleinwächterová, Kristina.