VYBRANÉ KAPITOLY Z BIOGEOGRAFIE Jan Divíšek Sylabus • 1. Úvod: Úvod do biogeografie a makroekologie, biogeografická literatura, atlasy, časopisy, zdroje dat, software • 2. Geografie biodiverzity: alfa-beta-gama diverzita, jak se diverzita měří, geografické rozložení alfa diverzity a hypotézy které ho vysvětlují, beta diverzita (indexy beta diverzity), výpočet beta diverzity – úvod do R, výpočet beta diverzity v praxi na velkém souboru, vizualizace beta diverzity (NMDS) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Sylabus • 3. Rozšíření druhů: frekvenční rozložení velikosti areálů, vliv velikosti populace (source/sink populations), migrace/disperze, důsledky (autokorelace, složení lokálních společenstev) • 4. Složení lokálních společenstev: modely metaspolečentva, variabilita ve společenstvu vysvětlená prostředím a prostorem VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Sylabus • 5. Možnosti popisu prostoru a prostorové analýzy struktury lokálních společenstev: gradientová analýza, problém prostorové autokorelace, metody popisu prostorové struktury (PCNM, Mantel), software pro prostorové analýzy, příklady, vlastní výpočet • 6. Jak se dělají biogeografické regionalizace: data, výpočet indexu (ne)podobnosti, cluster analysis, příklady, vlastní výpočet VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Bonus(?) • Theory of Island Biogeography • The Unified Neutral Theory of Biodiversity and Biogeography • Exkurze na Lednické rybníky VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Biogeografická literatura VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Atlasy VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Časopisy VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Časopisy VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Historie… VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek …a současnost VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Statistika - proč? VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek ALTMIN50 ALTMAX50 -3-2-10123 ALTMIN50 ALTMAX50 -3-2-10123 ALTMIN50 ALTMAX50-3-2-10123 soubor 1 soubor 2 Software v biogeografii VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Zdroje biogeografických dat • Vlastní data • Převzatá data – Síťové mapy rozšíření druhů • Empirická data o rozšíření různých taxonů sbíraná přímo v terénu • Dnes již velmi rozsáhlá území (státy, kontinenty) – Snímkované/vzorkované/sčítané lokality • „lokální data“ X databáze se stovkami tisíc lokalit – „expert drawn maps“ • Odhadnuté/generalizované rozšíření taxonu VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Evropa VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Grid 50 x 50 km Rozšíření rostlin • Atlas Florae Europaeae VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Stellaria holostea Rozšíření savců • Atlas of European Mammals – on-line verze – Data ke stažení jako supplementum článku Heikinheimo et al. 2007 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Heikinheimo, H., Fortelius, M., Eronen, J. & Mannila, H. (2007) Biogeography of European land mammals shows environmentally distinct and spatially coherent clusters. Journal of Biogeography 34, 1053–1064. Rozšíření ptáků • EBCC Atlas of European Breeding Birds – on-line verze VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Aegolius funereus Rozšíření obojživelníků a plazů • Atlas of Amphibians and Reptiles in Europe – Mapy on-line jako pdf VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Česká republika • Dříve grid 10 × 10 km – Na ČR tehdy připadalo 846 kvadrátů • Dnes grid 10’ z.š. × 6’ z.d. – 679 kvadrátů – Zhruba 12 × 11,1 km – Plocha 133,2 km2 – Čtverce se dále dělí na čtvrtiny VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Sytém síťového (kvadrátového) mapování ČR VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 6765 a b c d Cévnaté rostliny • Databanka flóry České republiky – on-line – nutné přihlášení – Na portálu jsou zpřístupněny údaje o výskytu rostlin z těchto zdrojů: • FLoristická DOKumentace (FLDOK) Botanického ústavu Akademie věd ČR • Česká národní fytocenologická databáze (ČNFD), spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity • Jihočeská pobočka ČBS (JPCB) • Česká botanická společnost (CBS) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Savci • Série atlasů od Miloše Anděry z Národního muzea v Praze • Aktualizovaná data on-line na BioLib a pro vybrané druhy na http://www.biomonitoring.cz VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Ptáci • Série atlasů od K. Šťastného, V. Bejčka a K. Hudce – Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77 – Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985–1989 – Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Tetrao urogallus 1973-77 1985-89 2001-03 Plazi a obojživelníci • Mikátová, B., Vlašín, M. & Zavadil, V. (2001) Atlas rozšíření plazů v České republice, AOPK, Brno. • Moravec, J. (1994) Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum, Praha. • Aktualizovaná data on-line na BioLib a pro vybrané druhy na http://www.biomonitoring.cz • Možnost zadávat záznamy o pozorování • Aktuálně probíhá nové mapování organizované AOPK VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Motýli • Motýli České republiky I a II – Mapy dostupné on-line VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Biogeografie a makroekologie • Zřejmě nelze zcela rozlišit – Biogeografie: Táže se konkrétně – Makroekologie: Táže se obecně • Analytická biogeografie → makroekologie • Makroekologie: – Důraz na obecné zákonitosti na velkých prostorových i časových škálách – Snaží se odpovídat na velmi staré otázky (A. von Humboldt) – Velmi rigorózní – nejexaktnější ekologický obor VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vznik makroekologie 1. Krize ekologie společenstev na konci 70. let – Myslelo se, že se všechno vysvětlí přes niky a společenstva → krize – Zjistilo se, že nelze najít obecné zákonitosti → nelze predikovat – Nemá cenu se věnovat souborům druhů, jen jednotlivcům – ALE: na vyšších úrovních nacházíme zobecnitelné zákonitosti VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vznik makroekologie 1. Krize ekologie společenstev na konci 70. let – Řada jevů se vysvětlí až ve velkém měřítku: • Lokální diverzita lesů v temperátní zóně: – Evropa – jen pár druhů – S. Amerika a V. Asie – daleko více druhů • Vysvětlení na úrovni celých kontinentů • Glaciály a poloha horských pásem – Lokální jevy nelze vysvětlit bez regionálního kontextu 2. Dostatek dat a výpočetní technika VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Termín „macroecology“ • Vžil se až po vydání knihy Macroecology J.H. Browna v r. 1995 → zakladatel makroekologie VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Biogeografie, makroekologie a ekologie společenstev VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Regionální fauna nebo flóra Lokální společenstvo Evoluce, speciace Historické vlivy (např. vymírání, změny areálů) Filtr 1 Filtr 2 Filtr 3 Šíření (Dispersal) Výběr stanovištěm (Habitat selection) Mezidruhové interakce (Interspecific interactions) Ekologiespolečenstev Makroekologie Biogeografie??? Důležité pojmy I • Druh (species) – Neexistuje jednotná definice – Soubor jedinců, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou reprodukčně izolováni od jiných podobných skupin VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Důležité pojmy II • Populace (population) – Soubor jedinců téhož druhu nacházejících se v jednom určitém místě v jednom určitém čase • Metapopulace (metapopulation) – Soubor prostorově oddělených populací stejného druhu, které se navzájem ovlivňují (existuje mezi nimi migrace) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Důležité pojmy III • Společenstvo/cenóza (community, assemblage) – Taxocenóza (taxocene, taxocoenosis) – ptáci, měkkýši… – Guild (guild) – herbivoři, garnivoři… • Ohraničení společenstva – Přirozené hranice (jezero, mrtvola…) – Arbitrárně vymezená část území (kvadrát) – Vybraný biotop (listnatý les, rašeliniště) – Dominance druhů (bukový les) – Druhové složení (statisticky definované shluky) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Důležité pojmy III • Společenstvo/cenóza (community, assemblage) – Taxocenóza (taxocene, taxocoenosis) – ptáci, měkkýši… – Guild (guild) – herbivoři, garnivoři… • Metaspolečentavo (metacommunity) – Soubor prostorově oddělených společenstev, mezi nimiž existují interakce (existuje migrace, interakce druhů apod.) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Důležité pojmy IV • Areál (geographic range) – Území obývané určitým taxonem • Pattren → distribution pattern – Nemá vhodný český ekvivalent (vzor, patrnost…) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek GEOGRAFIE BIODIVERZITY Biodiverzita • Diverzita = rozmanitost • Biodiverzita = biologická rozmanitost – Geny, druhy, společenstva… VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Typy diverzity • Alfa diverzita (alpha diversity, within-habitat diversity) – Počet druhů na lokalitě, ve vzorku, v kvadrátu apod. • Beta diverzita (beta diversity, between-habitat diversity) – Rozdíl v druhovém složení mezi lokalitami, počet různých stanovišť v krajině • Gamma diverzita (gamma diversity) – Počet druhů v krajině VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek AB AB AB AB A A B B AB D EC ABC ABC ABC ABC alfa = 2, beta = 1, gamma = 2 alfa = 1.25, beta = 4, gamma = 5 alfa = 1, beta = 2, gamma = 2 alfa = 3, beta = 1, gamma = 3 Whittaker 1960, Ecological Monographs 30: 279-338 Měření alfa diverzity • Počet druhů (number of species) • Indexy alfa diverzity (míry heterogenity, spojují počet druhů a ekvitabilitu (vyváženost do jednoho čísla) – Shannon-Wienerův index diverzity (Wiener jej vynalezl nezávisle na Shannonovi) nebo Shannon-Weaverův (publikován v knize Shannon & Weaver 1949, The mathematical theory of communication) – Simpsonův index diverzity (Simpson 1949, Nature 163: 688) • Rao's diversity coefficient (Rao's quadratic entropy; Rao 1982) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek • Odvozen z informační teorie • Hodnota závisí na počtu druhů a na vyváženosti jejich abundancí • Rozsah od 0 při absolutní dominanci jednoho druhu do ln S (počet druhů) při absolutní vyrovnanosti • Obvyklá hodnota je mezi 1,5 a 3,5 • Někdy je používán log10 nebo log2 Shannon-Wienerův index diverzity VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Shannon & Weaver (1949), The mathematical theory of communication 𝒏𝒊 𝑵 je abundance i-tého druhu je počet jedinců všech druhů dohromady 𝑯´ = − 𝒏𝒊 𝑵 × ln 𝒏𝒊 𝑵 Příklad • Spočítejte Shannonův index diverzity pro vesmírnou loď Nostromo VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Species Abundance Homo sapiens sapiens 5 Humanoid 1 Alien 1 Felis domesticus 1 Ratus ratus 20 ∑ 28 𝑯´ = − 𝒏𝒊 𝑵 × ln 𝒏𝒊 𝑵 …často se používá i v krajinné ekologii VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 0 10050 km Shannon-Wiener diversity index 0 - 1.163 1.164 - 1.354 1.355 - 1.512 1.513 - 1.687 1.688 - 2.373 Diverzita krajiny České republiky podle CORINE Land Cover 2000 Rao's diversity coefficient • Rao's diversity coefficient also called quadratic entropy VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 𝑫 𝒌 = 𝒑𝒊𝒌 𝒑𝒋𝒌 𝒅𝒊𝒋 𝒋𝒊 𝒑𝒊𝒌 zastoupení i-tého druhu na k-té lokalitě 𝒅𝒊𝒋 taxonomická vzdálenost i-tého a j-tého druhu 𝒑𝒋𝒌 zastoupení j-tého druhu na k-té lokalitě LATITUDINÁLNÍ GRADIENT DIVERZITY (LDG) Latitudinální gradient diverzity: nejnápadnější globální jev VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek druhové bohatství ptáků druhové bohatství savců VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek -200 -100 0 100 200 LONG -100 -50 0 50 100 LAT 0 50 100 150 200 FAMILIE obojživelníci cévnaté rostliny Kreft & Jetz 2007, Proceedings of the Natl. Acad. Sci. USA 104: 5925–5930 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Počet druhů terestrických a mořských savců Schipper et al. 2008, Science 322: 225-230 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Existují jen malé, o to však zajímavější výjimky (mšice, lumci, vodní makrofyta) Platí i pro lidi!!! Pokusy o vysvětlení • Zpočátku zaměřené na koexistenci druhů ve společenstvech • Soustředěné na vysvětlení diverzity tropického pralesa • Často zacyklené VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Hypotézy VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Stručný přehled: http://en.wikipedia.org/wiki/Latitudinal_gradients_in_species_diversity Species-area relationship VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Tropy zabírají větší plochu: Větší plocha zvyšuje pravděpodobnost: • Rozdělení populací a následné alopatrické speciace • Oddělení menších populací na okraji areálů a následné peripatrické speciace Rosenzweig 1992, Journal of Mammalogy 73: 715-730 Průměrná roční teplota Relativní plocha souše Relativní plocha terestrických biomů …ale VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Skutečná plocha terestrických biomů Mid-domain effect (MDE) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Colwell & Lees 2000, Trends in Ecology and Evolution 15: 70–76 Efekt středu domény Mid-domain effect (MDE) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Mid-domain effect simulační model VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Arita & Vázquez-Domínguez 2008, Ecology Letters 11: 653–663 Simulační model evoluce jedné vývojové linie (tři stejně velké oblasti, stejná rychlost evoluce) …ale VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Klimatická stabilita VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek V řádu statisíců let Wallace 1878: Tropy jsou dlouhodobě stabilní, zatímco vyšší zeměpisné šířky byly postiženy vymíráním v dobách ledových Rapoportovo pravidlo? Klimatická stabilita VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Sezónní a meziroční velikost snůšky u ptáků Species-energy hypothesis VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vyšší produktivita (dostupnost energie) → vyšší počet druhů PET (Potential Evapotranspiration) AET (Actual Evapotranspiration) Species-energy hypothesis VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Currie & Paquin 1987 in Krebs 2001: 438 Počet druhů stromů v Severní Americe Species-energy hypothesis VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Model globální diverzity cévnatých rostlin Kreft & Jetz 2007, Proceedings of the Natl. Acad. Sci. USA 104: 5925–5930 Species-energy hypothesis VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Hnízdní ptáci v Británii (čtverce 10 x 10 km) Mořští plži v Tichém oceánu (pásy 1° zeměpisné šířky) Brouci Meloidae v Severní Americe (kvadráty 2,5 x 2,5°) Gaston 2000, Nature 405: 220-227 Species-energy hypothesis VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Druhové bohatství ptáků AET 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 2200 AET 0 200 400 600 800 1000 speciesrichness R2 =0.51 Storch et al. 2006, Ecology Letters 9: 1308-1320 AET Species-energy hypothesis + Mid-domain effect VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Mid-domain efekt pro celou pevninu „nesedí“, AET je dobrý korelát diverzity → Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) Storch et al. 2006, Ecology Letters 9: 1308-1320 Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek PRODUKTIVITA D.Storch:Makroekologie2012 Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) PRODUKTIVITA VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek D.Storch:Makroekologie2012 Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) PRODUKTIVITA VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek D.Storch:Makroekologie2012 Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) PRODUKTIVITA VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek D.Storch:Makroekologie2012 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) PRODUKTIVITA D.Storch:Makroekologie2012 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) PRODUKTIVITA D.Storch:Makroekologie2012 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) PRODUKTIVITA D.Storch:Makroekologie2012 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek PRODUKTIVITA Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) D.Storch:Makroekologie2012 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek PRODUKTIVITA Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) D.Storch:Makroekologie2012 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek PRODUKTIVITA Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) D.Storch:Makroekologie2012 Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Predikce modelu 0 100 200 300 400 500 600 700 800 Predicted species richness 0 100 200 300 400 500 600 700 800 Observedspeciesrichness Storch et al. 2006, Ecology Letters 9: 1308-1320 VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek druhové bohatství ptáků -66 -56 -46 -36 -26 -16 -6 4 14 24 34 44 54 64 Latitude -100 0 100 200 300 400 500 600 Početdruhůptáků Storch et al. 2006, Ecology Letters 9: 1308-1320 Dynamika areálů modulovaná produktivitou (AET) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek residuály signalizují roli dalších faktorů, jako jsou speciační centra a refugia Storch et al. 2006, Ecology Letters 9: 1308-1320 Hypotéza více jedinců (More Individuals Hypothesis, MIH) • Větší množství energie znamená větší celkové množství jedinců • Víc jedinců lze rozdělit do většího počtu druhů, které pořád ještě mají životaschopné populace • Intenzita vymírání klesá s velikostí populací VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek environment (productivity) number of individuals number of species environment (t+rainfall) number of individuals number of species environment (NDVI) number of individuals number of species 0.54 0.49 0.92 0.45 0.63 0.85 global forest plots („gentry plots“) South African birds (D. Storch‘s data) THEORY V tropech je rychlejší evoluce VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek • Dírkonošci (Foraminifera; planktonní prvoci) • 1013 J energie na 1 g biomasy způsobí substituci jednoho nukleotidu • 1023 J energie v populaci vede ke vzniku nového druhu Rychlost evoluce rDNA u současných dírkonošců Rychlost speciace dírkonošců ve fosilním záznamu za posledních 30 mil. let Allen et al. 2006, Proceedings of the Natl. Acad. Sci. USA 103: 9130–9135 Vztah mezi dostupností energie a evolučními procesy podílejícími se na LGD VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Pokus o unifikovanou teorii vztahu diverzity a energie, založený na rozlišení různých forem energie Sjednocení procesů podílejících se na diverzitě VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek teplota produktivita (množství zdrojů) mutační rychlost celkový počet jedinců rychlost divergence populací dostatek vody rychlost speciace rychlost extinkce celkový počet druhů počet jedinců na druh topografická heterogenita BETA DIVERZITA Beta diverzita (β-diversity) • Definována R. H. Whittakerem společně s termínem alfa diverzita (α-diversity) a gamma diverzita (γ-diversity) • „the variation in species composition among sites within studied area (Whittaker, 1960, 1972)“ • Species turnover VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek AB D EC alfa = 1.25, beta = 4, gamma = 5 Beta diverzita VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek X Y • Podobnost (similarity) – Podobnost druhového složení mezi vzorky • Nepodobnost/vzdálenost (dissimilarity/distance) – „1-podobnost“ = nepodobnost – vzdálenost – míra beta diverzity mezi vzorky • Indexy většinou nabývají hodnot 0 – 1 – Pokud měřena vzdálenost: 0 = absolutní podobnost vzorků – Pokud měřena podobnost: 0 = absolutní nepodobnost vzorků Míra beta diverzity • Indexy ekologické nepodobnosti – Binární – počítají jen s 1 (prezence) a 0 (absence) – Kvantitativní – počítají i s abundancemi taxonů VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Double-zero problem • Dvojitá nepřítomnost je častým problémem beta diverzity a vícerozměrné analýzy v ekologii • Symetrické X asymetrické indexy VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek , d Jaccardův index • Jaccard (1900, 1901, 1908) • Index podobnosti – po odečtení od 1 = nepodobnost/vzdálenost • Nejstarší a zřejmě nejpoužívanější • Všechny členy mají stejnou váhu VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 𝑺 𝑱 = 𝟏 − 𝒂 𝒂 + 𝒃 + 𝒄 a = počet druhů vyskytujících se v obou vzorcích (dvojitá přítomnost) b = počet druhů vyskytujících se jen v prvním vzorku c = počet druhů vyskytujících se jen ve druhém vzorku Sørensenův index • Sørensen (1948) • Dává dvojnásobnou váhu dvojitým prezencím VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 𝑺 𝑺 = 𝟏 − 𝟐𝒂 𝟐𝒂 + 𝒃 + 𝒄 a = počet druhů vyskytujících se v obou vzorcích (dvojitá přítomnost) b = počet druhů vyskytujících se jen v prvním vzorku c = počet druhů vyskytujících se jen ve druhém vzorku β-sim index • Nezávislý na rozdílech ve druhové bohatosti lokalit • Doporučovaný pro biogeografické regionalizace (Kreft & Jetz 2010) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek β 𝒔𝒊𝒎 = 𝟏 − 𝒂 𝐦𝐢𝐧 𝒃, 𝒄 + 𝒂 a = počet druhů vyskytujících se v obou vzorcích (dvojitá přítomnost) b = počet druhů vyskytujících se jen v prvním vzorku c = počet druhů vyskytujících se jen ve druhém vzorku Baroni-Urbani & Buser index • Baroni-Urbani & Buser (1976) • Symetrický index – bere v úvahu i dvojité nepřítomnosti • Možnost, že by dvě lokality byly považovány za podobné jen díky dvojitým absencím je eliminována násobením dvojitých prezencí dvojitými absencemi VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 𝑺 𝑩 = 𝟏 − 𝑪 × 𝑫 + 𝑪 𝑪 × 𝑫 + 𝑨 + 𝑩 − 𝑪 A = počet druhů vyskytujících se v prvním vzorku B = počet druhů vyskytujících se ve druhém vzorku C = počet druhů vyskytujících se v obou vzorcích D = počet druhů, které nejsou přítomny ani v jednom z porovnávaných vzorků Sørensenův kvantitativní koeficient VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 𝑪 𝑵 = 𝟏𝒋𝑵 (𝒂𝑵 + 𝒃𝑵) kde aN a bN jsou celkové počty jedinců v společenstvech A a B, jN je pak suma abundancí pokud se druh nachází v obou společenstvech, je počítána vždy z nižší abundance daného druhu ve společenstvu Morisita-Horn index VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 𝑪 𝒎𝑯 = 𝟐 (𝒂𝒏𝒊 𝒃𝒏𝒊) 𝒅𝒂 + 𝒅𝒃 . 𝒂𝑵. 𝒃𝑵 𝒅𝒂 = 𝒂𝒏𝒊 𝟐 𝒂𝑵 𝟐 kde aN je celkový počet jedinců ve společenstvu A a ani počet jedinců druhu i ve společenstvu A (obdobně platí pro společenstvo B) Jak indexy počítat? • Ručně • Pomocí makra např. v excelu • Specializovaný software pro ekology • R – package simba • Počítá řadu indexů podobnosti – package vegan • Funkce betadiver počítá indexy betadiverzity obsažené v Koleff et al. 2003 • Funkce vegdist počítá míry vzdálenosti (např. euklidovská vzdálenost) a základní indexy nepodobnosti VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek STRUČNÝ ÚVOD DO Výpočet a vizualizace beta-diverzity Krátce o R • R je programovací jazyk a programové prostředí určené pro statistické zpracování dat a jejich grafickou prezentaci • Freeware, tedy zdarma šiřitelná aplikace, jejíž duchovními otci jsou Ross Ihaka a Robert Gentleman VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Jak se R naučit? • Existuje řada specializovaných učebnic – Většina v angličtině (Numerical Ecology with R) • Skripty ke stažení – Některé i v češtině (Moderní analýza biologických dat 1. (Zobecněné lineární modely v prostředí R)) • Předměty na MU – Úvod do R (Víťa Syrovátka) – Analýza dat v ekologii společenstev v programu R (David Zelený) – Další předměty na IBA – Bohužel na GÚ nic! • http://www.sci.muni.cz/botany/zeleny/wiki/ anadat-r/doku.php?id=cs:start VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Postup výpočtu beta diverzity v R • Příprava dat v excelu – Tabulka – sloupce = druhy, řádky = lokality – Abundance nebo prezence(1)/absence(0) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Postup výpočtu beta diverzity v R • Instalace programu → instalace knihovny vegan • Import dat do R • Výběr indexu (ekologické vzdálenosti) a jeho výpočet – vegan – betadiver • Export nebo vizualizace a další analýza VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Matice vzdáleností (ecological distance) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vizualizace beta diverzity • Výpočet míry beta diverzity • Nemetrické mnohorozměrné škálování (NMDS) – vegan – funkce metaMDS • Heathmap • Zobrazení map turnoveru v ArcGIS VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vizualizace pomocí NMDS VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Večeřa, M. 2012. Bakalářská práce Heat map VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vizualizace turnoveru VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Bsim 0.127835 - 0.284489 0.284490 - 0.348734 0.348735 - 0.429544 0.429545 - 0.544834 0.544835 - 0.838663 Průměrná hodnota β-sim indexu pro přírodní biotopy ve čtvrtinách mapovacích kvadrátů ČR Divíšek, J., Chytrý, M., Grilich, V., Poláková, L. (in prep.) Vizualizace turnoveru VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 0 100 km 0 100 km βsim 0.022 - 0.085 0.085 - 0.117 0.117 - 0.146 0.146 - 0.174 0.174 - 0.203 0.203 - 0.234 0.234 - 0.272 0.272 - 0.321 0.321 - 0.404 0.404 - 0.566 Průměrná hodnota β-sim indexu přírodních biotopů ve čtvrtinách mapovacích kvadrátů ČR počítaná jako průměr osmi sousedních buněk Divíšek, J., Chytrý, M., Grilich, V., Poláková, L. (in prep.) ROZŠÍŘENÍ DRUHŮ Distribution patterns Studium geografického rozšíření druhů • Jedno z hlavních témat biogeografie a makroekologie (Lomolino et al., 2010) • Areografie (Rapoport, 1975) • Areál = území obývané daným taxonem (Buchar, 1983) • Geographic range, species distribution • Distribution pattren • Biogeografie, 2. vydání VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Klasické biogeografické/makroekologické jevy: Patrnosti u areálů rozšíření • Latitudinální trendy ve velikosti areálů • Tvar areálů • Vnitřní struktura areálů • Rozložení velikosti areálů • Faktory ovlivňující velikost areálů VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Latitudinální trendy ve velikosti areálů VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Rapoportovo pravidlo Vnitřní struktura areálů VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Jen pár míst s vysokou hustotou jedinců Vnitřní struktura areálů • Autokorelace ve všech měřítkách VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Frekvenční rozložení velikosti areálů VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Většina druhů je vzácných Na velkých územích Frekvenční rozložení velikosti areálů VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Na menších územích Faktory ovlivňující rozšíření druhu 1. Šířka niky – Klasický model – druhy osídlují příznivé prostředí – Druhy se širokou nikou osídlují různé typy prostředí → vysoké lokální populační hustoty ale… i druhy specializované na jeden zdroj mohou být široce rozšířené a mít vysoké lokální populační hustoty VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Faktory ovlivňující rozšíření druhu 2. „Poloha niky“ – Gregory a Gaston (2000) prokázali, že nejde ani tak o šířku niky, ale spíše o to jak vzácný je zdroj, na který je druh vázaný VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Faktory ovlivňující rozšíření druhu • Šířka a pozice niky – základní předpoklady rozšíření druhu (vliv na lokální početnost i na velikost areálu) • Ale… vazba k určitému typu prostředí nedokáže vysvětlit proč mají některé stejně specializované druhy velké rozdíly v početnosti a rozšíření. VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Proč mají některé stejně specializované druhy velké rozdíly v početnosti a rozšíření? VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) Faktory ovlivňující rozšíření druhu 3. Vliv lokální četnosti druhu – Přítomnost druhu na lokalitě nemusí svědčit o vhodnosti prostředí, ale o tom, že lokalita je blízko zdroje přistěhovalců – Počet osídlených lokalit a populační četnost se navzájem posilují prostřednictvím migrantů (Hanski, 1982) – Koncept metapopulací → osídlení velkého množství lokalit a vytvoření silné populace (source population) → hodně jedinců migruje a osídluje nové lokality včetně těch s méně příhodným prostředím → rychlá rekolonizace nebo nahrazení úbytku početnosti na ostatních lokalitách (sink populations) → resuce effect VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Faktory ovlivňující rozšíření druhu VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vliv lokální četnosti druhu Počet migrujících jedinců Lokální populační hustoty Počet osídlených lokalit Dosycování poklesů lokálních populací Rychlost kolonizace nových lokalit Storch, D. & Reif, J. (2002) Makroekologie ptáku: co všechno se lze dozvědět z velkoplošných mapování. Sylvia, 38, p. 1–18. • Pokud dojde k poklesu lokální četnosti druhu počet migrujících jedinců nestačí doplňovat úbytek na ostatních lokalitách • Pravděpodobně důvod ústupu některých našich druhů ptáků – Čírka obecná (Anas crecca) – Chocholouš obecný (Galerida cristata) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek 2001-2003 Příčina úbytku některých druhů Bimodální rozložení velikostí areálů na menších územích VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Storch D. & Šizling A.L. (2002) Ecography 25: 405-416 Kombinovaný model – druhy se rozmísťují náhodně na základě své početnosti, ale jen v místech s příznivým habitatem No.ofsquares 0 20 40 60 80 100 120 No.ofspecies No.ofsquares 0 20 40 60 80 100 120 No.ofspecies No.ofsquares 0 20 40 60 80 100 120 No.ofspecies Sampling model – ptáci náhodně osidlují mapovací čtverce, ale ti vzácní (většina) osídlí jen málo, zatímco ti jen o málo běžnější brzy nasytí všechny čtverce Habitatový model – počet osídlených čtverců odpovídá počtu čtverců s příznivým habitatem pro jednotlivé druhy Core and satelite species • Core species = druhy, které nejsou specializované nebo jsou specializované na hojný zdroj, vysoké abundance, hodně migrantů → osídlují hodně lokalit včetně těch s méně příznivým prostředím • Satelite species = druhy specializované na vzácné zdroje, slabé populace, málo migrantů → většinou osídlují ještě méně lokalit něž by mohli VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Rozšíření druhů je dáno: 1. Šířkou niky 2. Polohou niky 3. Abundancí 4. Schopností disperze 5. Velikostí území možného k osídlení VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Důsledky I • Autokorelace VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Rovnoměrná distribuce Náhodná distribuce Agregovaná distribuce Důsledky II • Složení lokálních společenstev VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek BETA DIVERZITA Lokální společenstvo Filtr 1 Filtr 2 Filtr 3 Šíření (Dispersal) Výběr stanovištěm (Habitat sel.) Mezidruhové interakce (Interspecific interactions) Regionální fauna nebo flóra „Species pool“ Lokální společenstvo Lokální společenstvo Lokální společenstvo Lokální společenstvo Lokální společenstvo Metaspolečentsvo Modely metaspolečenstva VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Patch dynamics Species sorting Mass effect (sink-source dynamics) Neutral model Druh A je kompetitivně silnější, druh B se lépe šíří. Druhy jsou vázány na prostorově oddělené niky Intenzivní šíření z rostoucích populací na vhodných stanovištích na méně vhodná stanoviště Šíření funkčně shodných druhů do homogenního prostředí Leibold et al. 2004, Ecology Letters 7: 601–613 Dělení variability strukturované prostředím a prostorem VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Data – např. rozšíření všech druhů ptáků v ČR (tabulka kvadráty X druhy) variabilita vysvětlená prostředím (E) reziduální variabilitavariabilita vysvětlená pouze prostředím (E|S) variabilita vysvětlená pouze prostorem (S|E) variabilita vysvětlená prostorově strukturovaným vlivem prostředí (S∩E) E|S signifikantní a S|E nesignifikantní → species sorting S|E signifikantní a E|S nesignifikantní → neutrální model nebo patch dynamics S|E i E|S signifikantní → species sorting + mass effect celková variabilita ve druhovém složení variabilita vysvětlená prostorem (S) Dispersal limitation is stronger in communities of microorganisms than macroorganisms across Central European cities VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Chytrý, M. et al. 2012. Journal of Biogeography • Porovnání variability společenstev různých skupin organismů v Evropských městech • Předpoklad: mikroorganismy se dobře šíří → prostorová omezení disperze by neměla být významná • Výsledek: silná „dispersal limitation“ MOŽNOSTI POPISU PROSTORU A PROSTOROVÉ ANALÝZY STRUKTURY LOKÁLNÍCH SPOLEČENSTEV V minulém díle… • Rozšíření druhů a tedy i rozdíly ve struktuře lokálních společenstev (beta diverzita) jsou dány: 1. Ekologickými procesy (Environmental control) • Habitat selection • Interspecific interactions 2. Neutrálními procesy (Neutral processes) • Šíření (Dispersal) • Populační dynamika (Population dynamics) – Mass effect (source/sink populations) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Analýza struktury lokálních společenstev • Jaké faktory/procesy mají vliv na rozdíly ve druhovém složení studovaných lokalit? → čím je dáno rozšíření druhů v určitém území? • Závislá proměnná (vícerozměrná): – Data o rozšíření druhů (např. např. tabulka prezence/absence druhů v mapovacích kvadrátech) • Vysvětlující proměnné: – Environmentální data – popisují podmínky prostředí (např. tabulka lokality × biotopy) – Prostorová data – popisují prostorovou strukturu našich dat (např. tabulka lokality × souřadnice X a Y, nebo jejich polynomy) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Proč potřebujeme popsat prostorovou strukturu v našich datech? 1. Stanovení relativní role neutrálních procesů 2. Problém prostorové autokorelace – Vliv environmentálních faktorů (teplota, nadm. výška, pH půdy, rozloha určitého biotopu apod.) nelze uspokojivě stanovit bez přihlédnutí k prostorové autokorelaci – Pokud jsou data autokorelovaná nesplňují základní podmínku statistického testování – nezávislost měření → testy jsou příliš liberální – Red-shifts (Lennon 2000) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Prostorová autokorelace (Spatial autocorrelation, SAC) • Podobnost dvou míst (lokalit, kvadrátů atp.) klesá s jejich geografickou vzdáleností (distance decay) → prostorově bližší lokality jsou si podobnější 1. Druhovým složením → druhová data jsou autokorelovaná 2. Environmentálními podmínkami → environmentální data jsou autokorelovaná VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Prostorová autokorelace (Spatial autocorrelation) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Lennon, J. 2000, Ecography 23: 101-113 Prostorová autokorelace (Spatial autocorrelation) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Vysoká (Moran’s I = 0.161) Nízká (Moran’s I = 0.020) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Variable Description Min. Max. Mean Moran’s I TEMP Mean annual temperature (°C) 3.0 9.5 7.4 0.125 PREC Mean annual precipitation (mm) 432.0 1387.1 677.8 0.161 ALT Mean altitude (m a.s.l.) 157.3 1160.4 456.4 0.139 ALPINE Alpine habitats including alpine grasslands, Pinus mugo scrub and subalpine low shrub vegetation (ha) 0.0 1257.2 5.2 0.041 WETSCR Willow carrs and riverine willow scrub (ha) 0.0 145.7 7.7 0.092 TALLSCR Tall mesic and xeric scrub (ha) 0.0 1442.6 26.5 0.086 LOWSCR Low xeric scrub (ha) 0.0 13.7 0.1 0.021 ALDCARRS Alder carrs (ha) 0.0 130.9 3.5 0.037 BIRCH Birch mire forests (ha) 0.0 112.2 1.5 0.059 PINE Pine forests including dry forest-steppe forests and pine mire forests (ha) 0.0 529.4 13.4 0.090 ASHALD Ash-alder alluvial forests and montane grey alder galleries (ha) 0.0 324.9 54.6 0.070 HARDWOOD Hardwood forests of lowland rivers (ha) 0.0 1889.3 21.3 0.066 WILLPOP Willow-poplar forests of lowland rivers (ha) 0.0 80.6 1.6 0.068 OAKHORNB Oak-hornbeam forests (ha) 0.0 2066.9 110.9 0.127 RAVINE Ravine forests (ha) 0.0 551.6 18.6 0.044 BEECH Beech forests (ha) 0.0 3098.4 194.7 0.094 OAK Oak forests including thermophilous oak forests and acidophilous oak forests (ha) 0.0 1401.6 42.6 0.076 OAKPINE Oak-pine forests (ha) 0.0 1198.7 11.9 0.095 SPRUCE Spruce forests (ha) 0.0 3292.6 57.3 0.076 WETLAND Wetlands including reed and tall-sedge beds, vegetation of annual hydrophilous herbs and perennial amphibious herbs (ha) 0.0 251.2 16.8 0.077 Měření prostorové autokorelace • Moran’s I (Moran, 1950) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Možnosti popisu prostorové struktury 1) Trend surface analysis 2) Mantel correlation/Mantel tests 3) Moran´s eigenvector maps VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Trend-surface analysis • Prostorová struktura je vyjádřena geografickými souřadnicemi (XY) lokalit/kvadrátů a jejich polynomy • Postihuje pouze velkoškálové vztahy VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Trend-surface analysis VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek X X2 X*Y X*Y*Y VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Výsledná analýza VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Y = f(Environmental variables, Trend-surface polymonials) Varinace partitioning Environmental variables Trend-surface polymonials Variabilita vysvětlená čistým vlivem prostředí Variabilita vysvětlená čistým vlivem prostoru Variabilita vysvětlená prostorově strukturovaným vlivem prostředí Moran´s eigenvector maps • MEM → Principal Coordinates of Neighbour Matrices (PCNM; Borcard & Legendre 2002, Dray et al. 2006) • Založeno na vygenerování prostorových proměnných pomocí analýzy hlavních koordinát (PCoA) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Moran´s eigenvector maps VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek PCoA Moran´s eigenvector maps VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek V1 V10 V100 V150 Výsledná analýza VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Y = f(Environmental variables, MEM variables) Varinace partitioning Environmental variables MEM variables Variabilita vysvětlená čistým vlivem prostředí Variabilita vysvětlená čistým vlivem prostoru Variabilita vysvětlená prostorově strukturovaným vlivem prostředí Mantel statistic • Metoda založena na korelaci matic – Matice ekologických vzdáleností mezi lokalitami vypočtená z druhových dat (vícerozměrná vysvětlovaná proměnná) – Matice ekologických vzdáleností mezi lokalitami vypočtená z environmentálních dat (vícerozměrná vysvětlující proměnná) – Matice geografických vzdáleností mezi lokalitami vypočtená z geografických souřadnic (vícerozměrná vysvětlující proměnná) VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Mantel statistic VybranékapitolyzbiogeografieJanDivíšek Β-sim index Β-sim index Geografická vzdálenost mezi lokalitamiEkologická vzdálenost mezi lokalitami 0 1 2 3 4 5 0.00.20.40.60.81.0 mite.env.d mite.spe.d r = 0.2804, p = 0.001 0 2 4 6 8 0.00.20.40.60.81.0 mite.dist mite.spe.d r = 0.6315, p = 0.001 Environmentální model Prostorový model